Oddělení hematologie a krevní transfuze. Vyšetření krví přenosných nákaz v transfuzní službě v ČR a v zahraničí. pplk.mudr.miloš Bohoněk, Ph.D.

Transkript

1 Oddělení hematologie a krevní transfuze Vyšetření krví přenosných nákaz v transfuzní službě v ČR a v zahraničí. pplk.mudr.miloš Bohoněk, Ph.D. 8. Střešovický transfuzní den, 26.listopadu 2014

2 Podání krevní transfuze je z mnoha příčin nutné považovat za rizikový výkon. Velikost rizika lze minimalizovat, ale nelze jej nikdy zcela vyloučit. Důvodem je specifičnost daného léčiva transfuzního přípravku (erytrocyty, trombocyty, plazma). = biologické přípravky, které při zachování jejich léčebného účinku nelze výrobními postupy py upravit tak, aby se známá rizika zcela odstranila.

3 Krev je živá tkáň!

4 Rizika spojená s podáním transfuze: Potransfuzní reakce Potransfuzní infekce

5 Přesto, že se testování dárců krve a bezpečnost krevních transfuzí za posledních 35 let dramaticky zlepšila.. jsou kontaminované krevní transfuze celosvětově stále příčinou 16 mil. nových infekcí VHB 5 mil. nových infekcí VHC nových infekcí HIV (5-10% nákaz HIV je způsobeno ů přenosem ř krevní transfuzí) Editorial. Improving Blood Safety Worldwide. Lancet. 2007:370(9603):

6 Potransfuzní infekce: Z hlediska dlouhodobých potransfuzních rizik a z hlediska forenzního jedná se o nejpalčivější j problém současné transfuzní služby, na nějž je zaměřena většina aktuální výzkumné činnosti v oboru. Situaci akcentovala pandemie AIDS, počínaje 2.polovinou 80 let.

7 Proč jsou potransfuzní infekce takový problém? není 100% průkaznost screeningových vyšetřovacích technik (imunologické okno, citlivost testů apod.) nelze vše vyšetřovat rizikové skupiny (důraz na dotazník dárce)

8 Postupy k omezení infekčních potransfuzních rizik: Důsledný výběr dárců krve, důraz na bezpříspěvkové ě dárcovství Sérologický screening Deleukotizace přípravků PCR vyšetřovací techniky (NAT) Použití patogen-inaktivace (Mirasol, Metylenová modř, Intercept) Hemovigilance

9 McCluskie et al. The Transmission of Syphilis by Blood Transfusion.The British Med. Journal. Feb. 1939

10 Laboratorní screening infekčních markerů u dárců krve historický přehled Syphilis 1940 HBsAg 1969 Anti-HIV 1987 Anti-HCV 1992 NAT / PCR 1997

11 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění směrnice 2001/83/ES PŘÍLOHA IV ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA VYŠETŘENÍ ODBĚRŮ PLNÉ KRVE A PLAZMY V případě odběrů plné krve a aferéz, včetně autologních, předem uložených odběrů, musí být provedeno toto vyšetření: - AB0 skupina (není požadováno u plazmy určenéč pouze pro frakcionaci), i) - RhD skupina (není požadováno u plazmy určené pouze pro frakcionaci), -vyšetření na následující infekce u dárců: - hepatitida B (HBs-Ag), - hepatitida C (anti-hcv), - HIV ½ (anti-hiv ½). Pro specifické krevní složky nebo dárce nebo epidemiologické situace může být požadováno další vyšetření.

12 Guide to the Preparation, Use and Quality Assurance of Blood Components Reccommendation No R (95)15, Council of Europe

13 VYHLÁŠKA č. 143/2008 Sb. ze dne 15. dubna 2008 o stanovení bližších požadavků ů pro zajištění ě jakosti a bezpečnosti č lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi) Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 114 odst. 1 zákona č.378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů ů (ák (zákon o léčivech), dále jen zákon ): 4 Postupy prováděné v souvislosti s odběrem (K 67 odst. 4 zákona) (3) Při každém odběru se provádí vyšetření diagnostických vzorků získaných od dárce (dále jen vzorky od dárce ) zahrnující a) vyšetření k průkazu známek infekce 1. virem lidského imunodeficitu typů 1a2(dálejen HIV1a2 ),atometodoustanovení protilátky a antigenu p24, 2. virem hepatitidy typu B (dále jen HBV HBV ) ), a to metodou stanovení povrchového antigenu, 3. virem hepatitidy typu C (dále jen HCV ), a to metodou stanovení protilátky,a 4. syfilis, a to metodou stanovení protilátky, b) vyšetření krevní skupiny c) podle epidemiologické situace další imunohematologická vyšetření a další vyšetření známek infekce podle specifikace transfuzního přípravku nebo suroviny pro další výrobu.

14

15 Screening dárců krve v ČR: V ČR t.č. povinné pouze tzv.sérologické testy - - imunologické diagnostické okno Anti- HIV 1/2 + antigen p24 3 t.(až 3 měs.) ě Anti-HCV HBsAg Syfilis 1-6měsíců 4 týdny 4 týdny

16 Význam rozšíření screeningového vyšetření HIV infekce u dárců krve a krevních složek v ČR Masopust J. 1, Ročková R. 2, Trans. Hemat. dnes, 9, 2003, No. 2, p Transfuzní oddělení MN, Ústí nad Labem 2 Transfuzní oddělení FNKV, Praha Úvod. V České republice (ČR) je u dárců krve a krevních složek od dubna 2003 (s přechodným obdobím do října 2003) povinné testování t HIV-1 antigenu (HIV p24ag), doplňující í dosavadní d testování t anti-hiv- 12 1,2. Výsledky. Z vyšetřených vzorků dárců krve bylo iniciálně reaktivních 6 vzorků v protilátkovém testu a 9 vzorků v kombinovaném testu. Opakovaně reaktivních bylo 5, respektive 8 vzorků. Žádná reaktivita nebyla potvrzena v Národní referenční laboratoři pro AIDS jakožto pozitivní (či nejasná). Výsledky vyšetření obou panelů byly souhlasné a jednoznačné. Specificita kombinovaného testu byla o něco nižší než u protilátkového testu (99,68 %, resp. 99,80 %). Diskuse a závěr. Uvádí se zkrácení diagnostického okna HIV infekce testováním HIV p24ag oproti testování anti-hiv-1,2 o 4,4-7 dní. Reziduální riziko přenosu HIV infekce transfuzí anti-hiv-1,2 negativního transfuzního přípravku se odhaduje na 0,33 až 2,5 na 1x106 odběrů. Záchyt HIV p24ag pozitivního anti-hiv-1,2 negativního vzorku u dárců krve a krevních složek v Německu či USA kolísá od 1 na 3,6x106 až 1 na 8x106, v Brazílii 1 na 1x105, v Thajsku až 16 na 1x105 odběrů. V ČR je vzhledem k nízké prevalenci HIV infekce v populaci předpoklad záchytu takového vzorku nejvíce 1x za 40 let při zvýšených nákladech na testování. Prospěch zavedení vyšetření HIV antigenu v ČR bude zřejmě velmi malý, testování HIV-1 metodou PCR (HIV-1 NAT) se také nejeví být za současné situace nezbytné.

17

18

19 Reziduální riziko potransfuzní infekce v ČR HIV: 1 / transfuzí VHC: 1 / transfuzí VHB: 1 / transfuzí

20 Screening dárců krve v zahraničí téměř ve 100% sérologie HBsAg, anti-hcv, anti-hiv ½ a syfilis od r.1997 (Německo) postupně zaváděny NAT HIV, HCV, HBV v některých zemích anti-hbc další infekce (v endemických oblastech) anti-htlv I/II WNV (NAT) malárie (NAT) anti-t.cruzi

21 Fakultativní vyšetření a nové hrozby anti-cmv anti-hav VHA NAT PV-B19 NAT HEV NAT Chikunguny Babesia Povinné pro zpracovatele plazmy

22 Appendix 3 (STANAG 2939) Summary of national infectious disease marker testing The table refers to the routine testing of infectious disease markers of allogeneic blood donors at the time of writing. Screening requirements are subject to change. The reader is advised to refer to current requirements. Country ALT Syphilis HBsAg Anti-HBc Anti-HCV Anti-HIV 1/2 Ag p24 Anti- HTLV I / II NAT HBV NAT HCV NAT HIV- 1 NAT HTLV I/II NAT HAV NAT WNV NAT PV-B19 Comments Belgium *NAT performs only military blood transfusion centre for Czech Rep * 1* 1* 0 1* 0 1* own donors France * Germany Italy Netherlands NAT HIV 1/2 + Malaria & Chagas for donors at risk. + NAT VHE for lyophilized plasma (military) and Solvent Detregent plasma (civilian) since 2013 Norway NAT testing performed by plasma fractionation partner Poland NAT is perform in each unit of blood Slovakia UK * 1* 1* *Initial triple NAT for HBV/HIV/HCV USA Test Anti-T.cruzi on every donation Legend: 0 - Not tested, 1 - Tested on every donation, 2 - Tested only on first time donors

23

24

25 Testování NAT dárců krve v Evropě 2005 Iceland Ireland The Netherlands UK Belgium France Switz Spain Slovenia HCV-RNA HCV and HIV-RNA Greece HCV, HIV, HBV-DNA

26 Testování NAT dárců krve v Evropě 2014 Iceland Ireland The Netherlands UK Belgium France Switz Spain Slovenia HCV-RNA HCV and HIV-RNA Greece HCV, HIV, HBV-DNA

27 Podíl NAT na screeningu dárců krve svět celkem 200 států / 61 NAT = 30 % 7,2 mld. / 4,8 mld. NAT = 66 %

28 Podíl NAT na screeningu dárců krve světadíly Evropa: 742 mil. / 451 mil. NAT = 61 % Asie: mil. / mil. NAT = 76 % (vč.ruska) Afrika: mil. / 141 mil. NAT = 13 % Austrálie 69 mil. / 27 mil. NAT = 39 % a Oceánie S.Amerika 528 mil. / 480 mil. NAT = 84 % J.Amerika 378 mil. / 325 mil. NAT = 84 %

29 Organizace laboratorního vyšetření dárců krve v zahraničí Jednoznačný trend konsolidace do jedné nebo několika málo laboratoří v zemi Laboratorní činnosti jsou k centralizaci ideální: snadná doprava vzorků i na velké vzdálenosti on-line přenos výsledků plně ě automatizované technologie výrazná úspora pracovních sil další výrazná úspora nákladů ů přiř velkých objemech diagnostik a jednotné logistice dodávek na jedno místo servisu v jednom místě

30

31

32

33

34 Děkuji za pozornost!