Termomechanika 1. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK Doc. Ing. Michal Hoznedl, Ph.D.
|
|
- Daniel Kučera
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Termomechanika. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK Doc. Ing. Michal Hoznedl, Ph.D. Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím citovaných zdrojů a veřejně dostupných internetových zdrojů. Využití této prezentace nebo jejich částí pro jiné účely, stejně jako její veřejné šíření je nepřípustné.
2 Podmínky k zápočtu a ke zkoušce Nepovinné cvičení a přednášky Zápočet Zápočtový test 3 příklady za max. 30 bodů Podmínka zápočtu minimálně 5 bodů 3 pokusy Zápočet je možné si nechat uznat. Bude Vám uděleno 5 bodů. Budou se uznávat jenom zápočty z předchozího akademického roku. Body za aktivity z minulého roku se nepřipočítávají. Pokud si někdo bude chtít opravit výši bodů, může přijít na zápočtový test s rizikem, že přijde i o zápočet a body. Upozornění: V případě, že si zápočet necháte uznat a bude Vám zapsán do indexu a do portálu, není možné si přijít napsat zápočtovou písemku ani nějakým jiným způsobem získávat body k zápočtu.
3 Podmínky k zápočtu a ke zkoušce Zkouška - test + ústní doplňující otázky Test max. 30 bodů, nutné dosáhnout minimálně 5 bodů Rozmezí pro hodnocení 60 až 55 bodů: výborně mezi 54 až 50 bodů (doplňující otázka), 54 až 45 bodů: velmi dobře mezi 44 až 40 bodů (doplňující otázka), 44 až 36 bodů: dobře šance - 35 až 34 bodů (doplňující otázka). Za zkoušku a zápočet je však nutné v součtu získat min. 36 bodů Aktivity a testy na přednáškách (i na cvičeních) Možnost exkurze
4 Podmínky k zápočtu a ke zkoušce Příklad testu (celkem 6 otázek typu A)
5 Podmínky k zápočtu a ke zkoušce Příklad testu (celkem 6 otázek typu B)
6 Podmínky k zápočtu a ke zkoušce Příklad testu (celkem otázka typu C za max. 0 bodů)
7 Podmínky k zápočtu a ke zkoušce Statistika školní rok 06/07 Celkový počet zapsaných studentů: 30 Tabulka Statistika zápočtů 06/07 Celkem studentů, kteří přišli k zápočtu % (z celkového počtu studentů v ročníku) Klasifikace splnil % (z celkového počtu studentů v ročníku) Klasifikace nesplnil % (z celkového počtu studentů v ročníku) Tabulka Statistika zkoušek 06/07 Celkem studentů, kteří přišli ke zkoušce 99 3 % (z celkového počtu studentů v ročníku) (mají zapsanou jakoukoliv známku) Klasifikace 7 % (z celkového počtu studentů v ročníku) Klasifikace 7 9 % (z celkového počtu studentů v ročníku) Klasifikace 3 65 % (z celkového počtu studentů v ročníku) Klasifikace % (z celkového počtu studentů v ročníku) Neklasifikovaných studentů % (z celkového počtu studentů v ročníku) (ani jednou nepřišli ke zkoušce) Mají zapsanou známku % (z těch, co přišli ke zkoušce =99/43)
8 Podmínky k zápočtu a ke zkoušce ČKD často kladené dotazy (pouze část)
9 Podmínky k zápočtu a ke zkoušce Harmonogram výuky (pouze část)
10 Literatura [] Mareš, R.: Kapitoly z termomechaniky, Plzeň 009 [] Linhart, J.: Termomechanika, stručné učební texty, Plzeň 00 [3] Kalčík, J.; Sýkora, K.: Technická termomechanika, Brno, 973 [4] [5] prezentace budou postupně dodávány
11 Důležitá křivka Z f ( X, Y ) Z Y X 0
12 Důležitá křivka Z schopnost udělat zkoušku z TM X čas (jak běží semestr) Y příprava včetně aktivní (pozorné) účasti na Př + Cv Z Y X 0
13 Základní pojmy Termodynamika studuje zákonitosti přeměny energie na její různé formy studuje makroskopické vlastnosti materiálů Termodynamická soustava je vymezený soubor makroskopických těles tělesa mohou být v různé fázi tuhá, kapalná, plynná fáze se během procesu mohou měnit
14 Základní pojmy TERMODYNAMIKA TERMOMECHANIKA procesy vedoucí k přenosu mechanické energie makroskopické vlastnosti materiálů FYZIKA MIKROSVĚTA
15 Mikroskopické základy Látky (materiály) jsou složeny z atomů, které vytvářejí složité molekulární struktury
16 Mikroskopické základy Látky se nacházejí ve třech základních skupenstvích (fázích): PLYNNÉ (gas) KAPALNÉ (liquid) PEVNÉ (solid) Látky (materiály) mohou přecházet z jednoho skupenství do druhého: fázové změny
17 Mikroskopické základy Atomy a molekuly jsou v neustálém pohybu, i v případě, že těleso z nich složené se nepohybuje - tepelný pohyb. Posuvný pohyb molekul v plynu v řádu 000 m/s (např. vodík při 0 C ca 6000 km/hod). Vibrace molekulových struktur
18 Mikroskopické základy Teplota je makroskopickým projevem tohoto chaotického molekulárního pohybu:. Teplotu měříme teploměrem (např. ve C) takto určenou veličinu označujeme empirická teplota, značíme často t. Teplotu určenou na základě fyzikálních principů nazýváme absolutní teplota a měříme v Kelvinech K. Tuto teplotu značíme T. Když se blížíme k nule této teplotní stupnice (tzv. absolutní nula) ustává veškerý tepelný pohyb Absolutní nula = - 73,5 C
19 Mikroskopické základy Tepelný pohyb atomů a molekul je spojen s určitou energií, která je skryta uvnitř každého tělesa. Makroskopicky ji indikujeme (cítíme) při procesech, kdy molekulární pohyb jednoho tělesa rozkmitává molekuly druhého tělesa. Tento přenos energie nazýváme teplo nebo tepelný tok. Přenesené (předané) teplo značíme Q a měříme v J (popř. kj). Př: Strčíme-li prst do horké vody, bombardují silně kmitající molekuly vody molekuly v našem prstu a ty se rychle rozkmitají též. Cítíme teplo. Další energie ukrytá uvnitř látek je energie vazebných sil, kterými jsou vázány atomy v molekule, ale i vazebné síly mezi jednotlivými molekulami. Makroskopicky pozorujeme uvolňování či nutné dodávání této energie při chemických reakcích a fázových změnách nejčastěji ve formě tepla.
20 Mikroskopické základy Součet energie tepelného pohybu atomů a molekul a energie vazebných sil mezi atomy a molekulami v celém tělese se nazývá vnitřní energie tělesa. Značíme ji U a měříme v Joulech J (popř. kj). Vztáhneme-li vnitřní energii na kg látky, nazýváme ji měrnou vnitřní energii a značíme u. Měříme ji v J/kg. Změnu vnitřní energie tělesa indikujeme často ve formě tepla (jako zahřátí či ochlazení tělesa, uvolnění či dodání tepla), ale vnitřní energie se též může též měnit na mechanickou práci.
21 Mikroskopické základy Př : Ohříváme vodu v hrnci na vařiči. Silně rozkmitané molekuly horké plotýnky narážejí do molekul hrnce, které se též rozkmitají a svými nárazy pak rozkmitají molekuly vody. Ta se ohřívá její teplota roste. Vnitřní energie vody roste tím, že systému je dodáváno teplo. Př : Při zapálení benzínových par v motoru automobilu se vnitřní energie ukrytá v chemických vazbách změní na energii molekulárního pohybu a celá směs se velmi rychle zahřeje (v tomto procesu se vnitřní energie nemění!). Tím prudce vzroste pohybová energie molekul, které začnou intenzívně bombardovat píst ve válci. To způsobí pohyb pístu, čímž se koná mechanická práce, protože se tím roztáčejí kola automobilu. Vnitřní energie klesá tím, že se mění na mechanickou práci. Př 3: Ohřívaná voda dosáhne varu a mění se na vodní páru. K tomu je zapotřebí dodávání tepelné energie zvenčí, protože molekuly se musí rozkmitat natolik, aby se přerušily vazby mezi molekulami vody. Molekuly páry narážejí na poklici hrnce a nadzvedávají ji. Část vnitřní energie se tak mění na mechanickou práci (zvedání pokličky).
22 Mikroskopické základy U U U Q A Změna vnitřní energie při nějakém procesu. Teplo dodané tělesu. Mechanická práce vykonaná tělesem. Vnitřní energie na konci procesu. Vnitřní energie na začátku procesu. Př. : Př. : Př. 3: U Q U A U Q A
23 Mikroskopické základy Jak se přenáší tepelný pohyb molekul v materiálech?. Plyny molekuly jsou velmi daleko od sebe, srážky jsou málo časté a tak plyny přenášejí teplo relativně špatně (vzduch jako tepelný izolant dvojitá okna, spacáky apod.)
24 Mikroskopické základy Jak se přenáší tepelný pohyb molekul v materiálech?. Pevné látky molekuly jsou relativně blízko sebe, jsou spojeny chemickou vazbou a kmitání molekuly se tedy přenáší na okolní molekuly. Je však zásadní rozdíl, zda jde o materiály nekovové nebo kovové.
25 Mikroskopické základy Jak se přenáší tepelný pohyb molekul v materiálech? Nekovový materiál: pouze přenos kmitáním molekul, mohou být dobré i špatné tepelné vodiče (dobrý např. diamant) Kovový materiál: mezi molekulami mřížky jsou volné elektrony, které se velmi rychle pohybují a přenášejí tak intenzivně významnou část energie. Dobré tepelné vodiče.
26 Mikroskopické základy Jak se přenáší tepelný pohyb molekul v materiálech? 3. Kapaliny něco mezi plynem a pevnou látkou (nekovový materiál). Je zde ale nový jev: při zahřátí se kousek kapaliny rozepne, tím sníží svou měrnou hmotnost a začne se pohybovat vzhůru. Teplo se pak šíří makroskopickým pohybem tekutiny (např. proudění vzduchu v atmosféře).
27 Mikroskopické základy Při fázových změnách (změnách skupenství) mění pouze struktura látky. Tání, vypařování, sublimace: Musíme dodávat teplo zvenku a přitom se nemění teplota. Tuhnutí, kondenzace, desublimace: Teplo se uvolňuje a přitom se nemění teplota.
28 Mikroskopické základy Řada významných praktických aplikací Př: Mrazničky, tepelná čerpadla:
29 Mikroskopické základy a zásadní pro procesy v přírodě. Chytří ptáci na Boleváku: Vzduch: - 8 C Voda: 0 C Mrznoucí voda stále uvolňuje tepelnou energii
30 Mikroskopické základy Co mají společné fázové změny, kdy je zapotřebí dodávat teplo zvenčí?
31 Mikroskopické základy Co mají společné fázové změny, kdy je zapotřebí dodávat teplo zvenčí? Molekulární struktura se stává mnohem méně uspořádanou! Míra neuspořádanosti: ENTROPIE
32 Mikroskopické základy Narůstání entropie (neuspořádanosti) tedy souvisí s dodáváním tepla! Q, dodávání tepla, růst entropie V termodynamice je entropie úzce spojena s teplem! Značíme ji S a měříme ji v J/K S Q T
33 Mikroskopické základy: nové veličiny. Vnitřní energie U - energie skrytá v molekulárních pohybech a chemických vazbách. Teplo Q přenos energie na neuspořádaný molekulární pohyb 3. Teplota T míra energie neuspořádaných molekulárních pohybů, kterou můžeme měřit teploměrem 4. Entropie S míra neuspořádanosti ( chaosu, nepořádku ) systému na molekulární úrovni, úzce souvisí s dodáváním či odebíráním tepla
34 Mikroskopické základy: plyny Molekuly plynu na sebe takřka nepůsobí a pohybují se takřka samostatně volně prostorem. Ideální plyn: předpokládáme, že na sebe molekuly vůbec nepůsobí a jsou vůči vzájemné vzdálenosti tak malé, že je můžeme pokládat za bodové částice. Pokud ale plyn velmi hodně stlačíme, nemůžeme jej již aproximovat ideálním plynem. Již jsou natolik blízko, že na sebe působí silou. Ideální plyn Plyn velmi stlačený
35 Mikroskopické základy: plyny Tlak plynu: molekuly narážejí na stěnu a během odrazu předávají stěně hybnost. Tento permanentní tok hybnosti do stěny my vnímáme a měříme jako tlak (síla na plochu). Značíme p, měříme v Pa=N/m p Je-li plyn hodně stlačený (tedy neideální), je síla, kterou působí molekuly na stěnu nižší. Měříme tedy menší tlak.
36 Mikroskopické základy: plyny Některé vlastnosti ideálního plynu:. Vnitřní energie závisí na teplotě a nezmění se při změně objemu plynu. Dva různé plyny mají při stejném tlaku, objemu a teplotě stejný počet molekul (Avogadrův zákon) 3. Každý plyn ve směsi tvořené více plyny (např. vzduch) se chová jako kdyby zaujímal celý objem sám. Má svůj tlak, který nazýváme tlak parciální. Tlak směsi plynů je dán součtem parciálních tlaků všech složek (Daltonův zákon). Vysvětlení: dva ideální plyny spolu neinteragují!
37 Mikroskopické základy: plyny K pochopení Avogadrova zákona: Při stejné teplotě závisí tlak na počtu molekul, ne na jejich hmotnosti! p p T T p T
38 Látkové množství Látka hmotnost m [kg] hustota ρ = m / V [kg m -3 ] látkové množství n [mol] molární hmotnost M [kg mol - ] Jeden mol libovolné látky obsahuje stejný počet částic (molekul), jako je obsaženo atomů ve g izotopu uhlíku C. Tento počet udává Avogadrova konstanta N A = 6,0 0 3 mol. n N N A Molární hmotnost udává hmotnost jednotkového látkového množství dané látky (tedy hmotnost molu). M m n
39 Látkové množství Užitečné informace k látkovému množství: mol plynné látky za normálních podmínek má objem,4 litrů. Molární hmotnost (M) je hmotnost molu látky. Vyjádřena v gramech má číselně stejnou hodnotu jako molekulová relativní hmotnost. Molekulovou relativní hmotnost spočítáme součtem atomových relativních hmotností všech atomů v molekule (atomové relativní hmotnosti najdeme v periodické tabulce prvků). Příklad: Kolik molů je 50g vodíku? Molekulová relativních hmotnost H je,0 (viz periodická tabulka). Vodík je H, tj. molekulová relativní hmotnost je,0, tedy molární hmotnost M je,0 g/mol. Tedy počet molů, n=m/m = 4,75 mol
40 Látkové množství Molární jednotky množství látky vztahujeme k počtu molekul! Pozor! V izolovaném systému se hmotnost zachovává. Počet molekul se může měnit! Tedy i látkové množství (počet molů) se může měnit! H + O H O
41 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita vyjadřuje kolik tepla (dq) je zapotřebí dodat zvolenému jednotkovému množství látky (např. m, V, n) aby se jeho teplota zvýšila o jeden stupeň (dt). c m dq dt C V dq dt Příklad: kg vody pojme 4x více tepla než kg vzduchu, než se zahřeje o C. Proto jsou světové oceány obrovským zásobníkem tepelné energie. C m n dq dt
42 Měrná tepelná kapacita Únor bílý, pole sílí,. Sníh totiž zadržuje v půdě teplo a tím brání, aby příliš nevymrzla. Teplota půdy pod sněhem je přibližně 0 C, ale bez sněhu by byla třeba 0 C. léto zima
43 Měrná tepelná kapacita Látka c voda 4 80 vzduch (0 C) 003 ethanol 430 led 090 olej 000 absolutně suché dřevo 450 železo 450 měď 383 zinek 385 hliník 896 platina 33 olovo 9 kyslík 97 cín 7
44 Molární tepelná kapacita Zatímco měrná tepelná kapacita vztažená na kg látky je velmi různá, měrná tepelná kapacita pevné látky vztažena na mol látky je pro řadu látek téměř stejná, např: C m n dq dt Za dostatečně vysokých absolutních teplot (většinou už při pokojové teplotě) mají všechny pevné látky zhruba tutéž molární tepelnou kapacitu. Fyzikální vysvětlení spočívá v tom, že dodávané teplo se rozděluje rovnoměrně na jednotlivé molekuly:
45 Molární tepelná kapacita c m dq dt c m dq dt c m m dq dq Látka, jejíž molekuly mají větší hmotnost, obsahuje v kg méně molekul než látka s lehčími molekulami. To znamená, že stejné množství dodaného tepla se rozděluje mezi méně molekulami a tedy k jejich stejnému zahřátí (např. rozkmitání) je zapotřebí menší množství tepla. kg látky s těžkými molekulami se tak zahřeje podstatně snadněji (rychleji) než kg látky s lehkými molekulami.
46 Molární tepelná kapacita C m n dq dt n n dq dq Vztáhneme-li však množství dodaného tepla na mol látky, porovnáváme vzorky se stejným počtem molekul. Ohřev těles - opět jev, který je vhodnější vztahovat k látkovému množství
47 Měrná tepelná kapacita a typ ohřevu V p se mění c V m dq dt V dq p V se mění c p m dq dt p dq
48 Kalorimetrická rovnice Q Q Q mc( t t) mc( T ) T VC( t t) VC( T ) T ncm T ( t t) ncm( T )
49 Základní veličiny Geometrie Síla objem V [m 3 ] měrný objem v = V / m délka x, L, [m] plocha S [m ] síla F [N] tlak p [Nm - ] Teplota běžná (empirická) t [ C] absolutní T = t + 73,5 [K]
50 Základní veličiny Energie [J] celková energie E vnitřní energie U měrná energie u = U/m entalpie H = U + pv měrná entalpie h = H/m U veškerá energie uvnitř tělesa, ale bez energie kinetické a potenciální tělesa jako celku E kin U
51 Základní veličiny Práce [J] práce vykonaná během nějakého procesu A a = A / m práce vykonaná za velmi krátký čas da da = da / m Teplo [J] teplo dodané tělesu během nějakého procesu Q q = Q / m teplo dodané tělesu za velmi krátký čas dq dq = dq / m - Q +Q
52 Základní veličiny Práce [J] práce vykonaná během nějakého procesu A a = A / m práce vykonaná za velmi krátký čas da da = da / m da Fdx psdx pdv da pdv da pdv (měrná práce)
53 Základní pojmy Tepelná rovnováha: jsou vyrovnány teploty jak uvnitř soustavy tak i s okolím T, p L T F T Termodynamická rovnováha: tepelná rovnováha a statická mechanická rovnováha
54 Základní pojmy Kvazistatický (vratný) proces: proces tak pomalý, že je takřka stále v termodynamické rovnováze T T dq T dq T T T Mechanická rovnováha Píst se pohybuje nahoru Píst se pohybuje dolů
55 Stav Stavové veličiny: makroskopické veličiny, které plně určují stav zkoumaného systému stav t, p V(t, p), U(t, p) F=pS V stav t, V p(t, V), U(t, V) t, p T(t), T = t + 73,5 stav T, p V(T, p), U(T, p) t stav T, V p(t, V), U(T, V)
56 Stav Stavový diagram Zobrazuje vzájemné závislosti více stavových veličin Stavová rovnice Jak ze zvolených (nezávislých) veličin vypočítat další (závislé) stavové veličiny kvazistatický proces p(t, v)
57 První zákon termodynamiky. Zákon zachování energie: energii nelze získávat z ničeho, ani nemůže samovolně zanikat; neexistuje perpetuum mobile? Proč to nebude fungovat?
58 První zákon termodynamiky. Teplo je formou energie: termodynamický systém mění svou vnitřní energii formou práce, kterou koná na okolí, a formou výměny tepla s okolím. dq da U U du James P. Joule (88 889) cal = 4,87 J du da dq U U U A Q
59 Dodané teplo při izobarickém ději dv p U U pdv U U Q ) ( ) ( pv U pv U V V p U U Q H H H Q p Q p V V První zákon Q A U U změna entalpie p konst
60 Dodané teplo při izochorickém ději Q U U U pdv U U T Q U A Q První zákon U U m T c V ( T) dt V konst V V T T Q
61 První zákon termodynamiky První zákon pro celkovou energii: termodynamický systém mění svou celkovou energii formou práce, kterou koná na okolí, a formou výměny tepla s okolím. dq da E E de de da dq E E E A Q
62 Kontrolní objem První zákon pro celkovou energii: E E A Q E U mgz A vtlac pv A t A mw vtlačovací práce Q Q E Q E A U p V mgz mw Q U p V mgz mw A t
63 Kontrolní objem První zákon pro celkovou energii: E E A Q E U mgz A vtlac pv mw A t Q Q E Q E A U p V mgz mw Q U p V mgz mw A t
64 Kontrolní objem A t mw mgz H Q mw mgz H A t w m w z z mg H Q ) ( ) ( a t w w z z g h q ) ( ) ( m
65 Druhý zákon termodynamiky Energie se mění z jedné formy na druhou, ale zatímco mechanická energie se mění na tepelnou energii velmi často a samovolně (tření, disipace), naopak se to samovolně nikdy neděje! h A=mgh
66 Druhý zákon termodynamiky Šipka času Film puštěný pozpátku obsahuje scény, které jsou v rozporu s fyzikálními zákony. Jakými? Jen s jedním zákonem a to s DRUHÝM ZÁKONEM TERMODYNAMIKY!
67 Druhý zákon termodynamiky Různé formulace: Clausius: Teplo samo o sobě nemůže SAMOVOLNĚ přecházet z Teploty nižší na teplotu vyšší. T-dT Q T Thomson (lord Kelvin): Není možno získávat práci kruhovým dějem, který by JEN ochlazoval těleso, jehož teplota je všude stejná. Planck: Není možno sestrojit periodicky pracující stroj, který by nezpůsoboval ŽÁDNÉ JINÉ ZMĚNY, než že by produkoval práci odnímáním ekvivalentního množství tepla ze zdroje o stálé teplotě.
68 Druhý zákon termodynamiky Ostwald: Perpetum mobile druhého druhu neexistuje T T T T? T A > 0 Q T (< T) Vykonaná práce, např. pohon motoru Teplo spontánně proudí z okolního prostředí do systému (!)
69 Druhý zákon termodynamiky Perpetum mobile druhého druhu: hypotetický příklad T T T T T < T T p p > p Q Teplo spontánně proudí z okolního prostředí do plynu (!)
70 Konec Děkuji za pozornost
Termomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK
ermomechanika. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK Upozornění: ato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím citovaných
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VíceTermomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceTEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie
TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení
VíceMolekulová fyzika a termika:
Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceMolekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VíceTermodynamické zákony
Termodynamické zákony Makroskopická práce termodynamické soustavy Již jsme uvedli, že změna vnitřní energie soustavy je obecně vyvolána dvěma ději: tepelnou výměnou mezi soustavou a okolím a konáním práce
VíceTermomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceVnitřní energie, práce, teplo.
Vnitřní energie, práce, teplo. Vnitřní energie tělesa Částice uvnitř látek mají kinetickou a potenciální energii. Je to energie uvnitř tělesa, proto ji nazýváme vnitřní energie. Značíme ji písmenkem U
VíceVnitřní energie, práce a teplo
Vnitřní energie, práce a teplo Zákon zachování mechanické energie V izolované soustavě těles je v každém okamžiku úhrnná mechanická energie stálá. Mění se navzájem jen potenciální energie E p a kinetická
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Ideální plyn Protože popsat chování plynů je nad naše možnosti, zavádíme zjednodušený model tzv. ideálního plynu, který má tyto vlastnosti: Částice ideálního plynu
VíceZáklady molekulové fyziky a termodynamiky
Základy molekulové fyziky a termodynamiky Molekulová fyzika je částí fyziky, která zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného silového působení částic, z nichž jsou
VíceIDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice Ideální plyn ) rozměry molekul jsou zanedbatelné vzhledem k jejich vzdálenostem 2) molekuly plynu na sebe působí jen při vzájemných srážkách 3) všechny srážky jsou dokonale
VíceÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D08_Z_OPAK_T_Uvodni_pojmy_vnitrni_energie _prace_teplo_t Člověk a příroda Fyzika
VíceTermodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické
Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=
VíceTermodynamika. Děj, který není kvazistatický, se nazývá nestatický.
Termodynamika Zabývá se ději, při nichž se mění tepelná energie v jiné druhy energie (zejména mechanické). Studuje vlastnosti látek bez přihlédnutí k jejich mikrostruktuře. Je vystavěna na axiomech (0.,
VíceTermomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK
ermomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK Upozornění: ato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceFyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky
VíceTepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
VíceFyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013
Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná
VíceTermomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceTransportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
VíceVNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika
VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má
VícePoznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.
Vnitřní energie U Vnitřní energie U je stavová veličina U = U (p, V, T), ale závisí pouze na teplotě (experiment Gay-Lussac / Joule) U = f(t) Pro měrnou vnitřní energii (tedy pro vnitřní energii jednoho
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VíceTERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy
1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,
VíceTermodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn
Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10
VíceCELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.
CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,
VíceMolekulová fyzika a termodynamika
Molekulová fyzika a termodynamika Molekulová fyzika a termodynamika Úvod, vnitřní energie soustavy, teplo, teplota, stavová rovnice ideálního plynu Termodynamické zákony, termodynamické děje Teplotní a
Více13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:
13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení: 4 otázky za 2 body = 8 bodů Datum: 1 příklad za 3 body = 3 body Body: 1 příklad za 6 bodů = 6 bodů Celkem: 30 bodů příklady: 1) Sportovní vůz je schopný zrychlit
VíceTeplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova
1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota
VíceEnergie, její formy a měření
Energie, její formy a měření aneb Od volného pádu k E=mc 2 Přednášející: Martin Zápotocký Seminář Aplikace lékařské biofyziky 2014/5 Definice energie Energos (ἐνεργός) = pracující, aktivní; ergon = práce
Více9. Struktura a vlastnosti plynů
9. Struktura a vlastnosti plynů Osnova: 1. Základní pojmy 2. Střední kvadratická rychlost 3. Střední kinetická energie molekuly plynu 4. Stavová rovnice ideálního plynu 5. Jednoduché děje v plynech a)
VícePLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul
VíceTERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno
VíceZákladní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo
Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno JAMES WATT 19.1.1736-19.8.1819 Termodynamika principy, které vládnou přírodě Obsah přednášky Vysvětlení základních
VíceVnitřní energie, práce a teplo
Vnitřní energie, práce a teplo Míček upustíme z výšky na podlahu o Míček padá zvětšuje se, zmenšuje se. Celková mechanická energie se - o Míček se od země odrazí a stoupá vzhůru zvětšuje se, zmenšuje se.
VíceTermomechanika 4. přednáška
ermomechanika 4. přednáška Miroslav Holeček Upozornění: ato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím citovaných zdrojů
Vícemetoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.
Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem
VíceT0 Teplo a jeho měření
Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná
VíceII. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO
II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií
VíceTermika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.
Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou
VíceUČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie
PŘEDMĚT: FYZIKA ROČNÍK: SEXTA VÝSTUP UČIVO MEZIPŘEDM. VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, PROJEKTY, KURZY POZNÁMKY Zná 3 základní poznatky kinetické teorie látek a vysvětlí jejich praktický význam Vysvětlí pojmy
VíceKinetická teorie ideálního plynu
Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na
VíceVnitřní energie pevné látky < Vnitřní energie kapaliny < Vnitřní energie plynu (nejmenší energie)
Změny skupenství Při změně tělesa z pevné látky na kapalinu nebo z kapaliny na plyn se jeho vnitřní energie zvyšuje musíme dodávat teplo (zahřívat). Při změně tělesa z plynu na kapalinu, nebo z kapaliny
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Termodynamika reálných plynů část 2 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 203 Tento studijní
VíceVnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.
Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie
VíceKapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů
Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Zkouška a doporučená literatura Ústní kolokvium Doporučená literatura
VíceIII. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo
VíceTermodynamika 1. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 1 UJOP Hostivař 2014 Termodynamika Zabývá se tepelnými ději obecně. Existují 3 termodynamické zákony: 1. Celkové množství energie (všech druhů) izolované soustavy zůstává zachováno. 2. Teplo
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D09_Z_OPAK_T_Plyny_T Člověk a příroda Fyzika Struktura a vlastnosti plynů Opakování
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceSKUPENSKÉ PŘEMĚNY POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D11_Z_OPAK_T_Skupenske_premeny_T Člověk a příroda Fyzika Skupenské přeměny Opakování
VíceV izolované soustavě nedochází k výměně tepla s okolím. Dokonalá izolovaná soustava neexistuje, nejvíce se jí blíží kalorimetr nebo termoska.
Teplo a vnitřní energie pracovní list Vnitřní energie Všechny tělesa se skládají z částic, které vykonávají neustálý a neuspořádaný pohyb a které na sebe navzájem silově působí. Částice uvnitř všech těles
Více3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9
Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................
VíceLOGO. Molekulová fyzika
Molekulová fyzika Molekulová fyzika Molekulová fyzika vysvětluje fyzikální jevy na základě znalosti jejich částicové struktury. Jejím základem je kinetická teorie látek (KTL). KTL obsahuje tři tvrzení:
VíceMOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA
MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA 2 metody zkoumání látek na základě vnějších projevů: I. KINETICKÁ TEORIE LÁTEK -studium vlastností látek na základě vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení jednotlivých
VícePřehled základních fyzikálních veličin užívaných ve výpočtech v termomechanice. Autor Ing. Jan BRANDA Jazyk Čeština
Identifikátor materiálu: ICT 2 41 Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0796 Název projektu Vzděláváme pro život Název příjemce podpory SOU plynárenské Pardubice název materiálu (DUM) Mechanika
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných
Více1. Látkové soustavy, složení soustav
, složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových
Více5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.
OBSAH Předmluva 9 I. ZÁKLADY TERMODYNAMIKY 10 1. Základní pojmy 10 1.1 Termodynamická soustava 10 1.2 Energie, teplo, práce 10 1.3 Stavy látek 11 1.4 Veličiny popisující stavy látek 12 1.5 Úlohy technické
Více3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj
3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj a) tepelný děj přechod plynu ze stavu 1 do stavu tepelnou výměnou nebo konáním práce dále uvaž., že hmotnost plynu m = konst. a navíc
VíceVZOROVÝ ZKOUŠKOVÝ TEST z fyzikální chemie( 1
VZOROVÝ ZKOUŠKOVÝ TEST z fyzikální chemie(www.vscht.cz/fch/zktesty/) 1 Zkouškový test z FCH I, 10. srpna 2015 Vyplňuje student: Příjmení a jméno: Kroužek: Upozornění: U úloh označených ikonou uveďte výpočet
VíceF - Změny skupenství látek
F - Změny skupenství látek Určeno jako učební text pro studenty dálkového studia a jako shrnující text pro studenty denního studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn
VíceV izolované soustavě nedochází k výměně tepla s okolím. Dokonalá izolovaná soustava neexistuje, nejvíce se jí blíží kalorimetr nebo termoska.
Teplo a vnitřní energie pracovní list Vnitřní energie Všechny tělesa se skládají z částic, které vykonávají neustálý a neuspořádaný pohyb a které na sebe navzájem silově působí. Částice uvnitř všech těles
VíceZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny
Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací
VíceIDEÁLNÍ PLYN 14. TEPELNÉ STROJE, PRVNÍ A DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
IDEÁLNÍ PLYN 14. TEPELNÉ STROJE, PRVNÍ A DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. TEPELNÝ STROJ Tepelný stroj je stroj, který pracuje na základě prvního termodynamického
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceDo známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.
Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3
VíceTeplota a její měření
Teplota a její měření Teplota a její měření Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_03_01 Teplota, Celsiova a Kelvinova teplotní stupnice, převodní vztahy, příklady. Tepelná výměna, měrná
VíceTERMIKA. (Petr Jizba) Doporučená literatura:
Doporučená literatura: TERMIKA (Petr Jizba) http://www.fjfi.cvut.cz/files/k402/pers_hpgs/jizba/ Z. Maršák, Termodynamika a statistická fyzika (ČVUT 2000) J. Kvasnica, Termodynamika, (SNTL 1965) K. Huang,
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
Více23_ 2 24_ 2 25_ 2 26_ 4 27_ 5 28_ 5 29_ 5 30_ 7 31_
Obsah 23_ Změny skupenství... 2 24_ Tání... 2 25_ Skupenské teplo tání... 2 26_ Anomálie vody... 4 27_ Vypařování... 5 28_ Var... 5 29_ Kapalnění... 5 30_ Jak určíš skupenství látky?... 7 31_ Tepelné motory:...
VíceTeplo, práce a 1. věta termodynamiky
eplo, práce a. věta termodynamiky eplo ( tepelná energie) Nyní již víme, že látka (plyn) s vyšší teplotou obsahuje částice (molekuly), které se pohybují s vyššími rychlostmi a můžeme posoudit, co se stane
Více5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu
Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství
VíceNázev DUM: Změny skupenství v příkladech
Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.2759 Název DUM: Změny skupenství
Víceměření teploty Molekulová fyzika a termika Teplotní délková roztažnost V praxi úlohy
měření teploty Molekulová fyzika a termika rozdíl mezi stupnicí celsiovskou a termodynamickou př. str. 173 (nové vydání s. 172) teplo(to)měry roztažnost látek rtuťový, lihový, bimetalový vodivost polovodičů
VíceFYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika
FYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika ermodynamika jako vědní disciplína Základní zákony termodynamiky Práce, teplo a energie Vnitřní energie a entalpie Chemická termodynamika Definice termodynamiky
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve
VíceTermodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů
Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů
VíceFyzika - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Víceh nadmořská výška [m]
Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Cvičení pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Cvičení č. 1 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly za
VíceZákony ideálního plynu
5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8
Více6. Stavy hmoty - Plyny
skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu
VícePráce, výkon, energie
Práce, výkon, energie (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 23. října 2009 Obsah Mechanická práce Výkon, příkon, účinnost Mechanická energie Kinetická energie Potenciální energie
VíceF8 - Změny skupenství Číslo variace: 1
F8 - Změny skupenství Číslo variace: 1 1. K vypařování kapaliny dochází: při každé teplotě v celém jejím objemu pouze při teplotě 100 C v celém objemu kapaliny pouze při normální teplotě a normálním tlaku
VíceCHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter.
CHEMICKÁ ENERGETIKA Energetickou stránkou soustav a změnami v těchto soustavách se zabývá fyzikální disciplína termodynamika. Z široké oblasti obecné termodynamiky se chemická termodynamika zajímá o chemické
VíceStanovení měrného tepla pevných látek
61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,
VíceTřídění látek. Chemie 1.KŠPA
Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic
VíceR9.1 Molární hmotnost a molární objem
Fyzika pro střední školy I 73 R9 M O L E K U L O V Á F Y Z I K A A T E R M I K A R9.1 Molární hmotnost a molární objem V čl. 9.5 jsme zavedli látkové množství jako fyzikální veličinu, která charakterizuje
Vícesoustava - část prostoru s látkovou náplní oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami okolí prostor vně uvažované soustavy
Soustava soustava - část prostoru s látkovou náplní oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami okolí prostor vně uvažované soustavy Okolí Hraniční plocha Soustava Soustava Rozdělení podle vztahu
Vícemechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s
1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření
VíceKontrolní otázky k 1. přednášce z TM
Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele
VícePOZNÁMKA: V USA se používá ještě Fahrenheitova teplotní stupnice. Převodní vztahy jsou vzhledem k volbě základních bodů složitější: 9 5
TEPLO, TEPLOTA Tepelný stav látek je charakterizován veličinou termodynamická teplota T Jednotkou je kelvin T K Mezi Celsiovou a Kelvinovou teplotní stupnicí existuje převodní vztah T 73,5C t POZNÁMKA:
Více