REGULAČNÍ PLÁN RP3 KLADNO PODPRŮHON

Transkript

1 REGULAČNÍ PLÁN RP3 KLADNO PODPRŮHON textová část výrok 12 / 2017 (návrh pro společné jednání)

2

3 REGULAČNÍ PLÁN RP3 KLADNO PODPRŮHON.. Záznam o účinnosti vydal datum nabytí účinnosti pořizovatel jméno oprávněné úřední osoby pořizovatele funkce oprávněné úřední osoby pořizovatele podpis Zastupitelstvo Statutárního města Kladna Magistrát města Kladna, Oddělení architektury, územního plánování a rozvoje města náměstí Starosty Pavla 44, Kladno Ing. arch. František Müller vedoucí Oddělení architektury, územního plánování a rozvoje města MMK otisk úředního razítka

4

5 Základní údaje Výrok 5

6 Obsah A VÝROK REGULAČNÍHO PLÁNU... 7 A.1 Výklad pojmů a seznam zkratek... 7 A.1.1 Výklad pojmů... 7 A.1.2 Seznam zkratek... 9 A.2 Vymezení řešené plochy... 9 A.3 Podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků A.3.1 Podmínky pro vymezení pozemků A.3.2 Podmínky pro využití pozemků A.3.3 Podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury (regulace staveb) A.4 Podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury A.4.1 Veřejná prostranství a zeleň A.4.2 Občanské vybavení A.4.3 Dopravní infrastruktura A.4.4 Technická infrastruktura A.5 Podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území A.5.1 Ochrana panoramatu lokality A.5.2 Přírodní hodnoty A.6 Podrobné podmínky pro vytváření příznivého životního prostředí A.7 Podmínky pro ochranu veřejného zdraví a pro požární ochranu A.7.1 Ochrana veřejného zdraví A.7.2 Přístup k budovám A.7.3 Zajištění požární vody A.8 Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, v případě, že nahrazuje pro tyto stavby územní rozhodnutí, též s uvedením katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených vymezením A.9 Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst. 1 katastrálního zákona A.10 Výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje A.11 Údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části Výrok

7 A Výrok regulačního plánu A.1 Výklad pojmů a seznam zkratek A.1.1 Výklad pojmů Pro účely tohoto regulačního plánu se rozumí: areálem část území nečleněná veřejnými prostranstvími, jednoúčelově využívaná se zvláštním režimem; blokem ucelená část území, tvořená souborem pozemků, jedním pozemkem nebo jeho částí, zpravidla ohraničená veřejným prostranstvím a vymezená uliční čárou; budovou nadzemní stavba včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí; drobnou architekturou drobné sakrální stavby (kaple, boží muka, křížky, apod.), umělecké prvky (sochy, památníky, apod.), vodní prvky (kašny, fontány, pítka, strouhy, drobné vodní plochy a toky apod.), přístřešky a stavby související s užíváním veřejných prostranství (charakteru stánkového prodeje, veřejného WC, odpočívadla, zastávky MHD, apod.); drobnou výškovou dominantou část stavby vystupující nad výškovou hladinu okolní zástavby i vlastního objektu, nepřesahující výšku dalšího podlaží, zdůrazňující pozici objektu v urbanistické struktuře (např. nároží, zdůraznění vstupu, schodiště apod.); hlavní stavbou souboru staveb stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb; hlavní římsou vystupující vodorovný prvek oddělující obvodovou zeď stavby od střechy. Není-li tento prvek použit, rozumí se hlavní římsou průnik vnějšího líce obvodové stěny a střechy; pokud je stavba natočena štítem k veřejnému prostranství, rozumí se výškou římsy vyšší okapová hrana šikmé střechy; hrubou podlažní plochou součet ploch vymezených vnějším obrysem konstrukcí jednotlivých podlaží budovy kromě otevřených a částečně otevřených částí (balkony, lodžie, průchody, střešní terasy apod.); v podlažích se šikmými stěnami či šikmým stropem se započítává vnější obrys konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; hranicí (rozhraním) zobrazená, stanovená, popřípadě odvozená čára; charakterem území soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavění, vymezení a uspořádání veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využití území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb; koridorem pro dopravní infrastrukturu plocha liniového charakteru sloužící pro umístění vedení dopravní infrastruktury; koridorem pro technickou infrastrukturu plocha liniového charakteru sloužící pro umístění vedení technické infrastruktury; v regulačním plánu je koridor pro technickou infrastrukturu vymezen značkou znázorňující možné umístění daného druhu technické infrastruktury v rámci veřejného prostranství; koridorem pro stromořadí plocha liniového charakteru sloužící pro výsadbu stromořadí; v regulačním plánu je koridor pro stromořadí vymezený značkou znázorňující možné umístění stromořadí v rámci veřejného prostranství; měřítkem staveb nebo ploch určení jejich proměnných velikostních hodnot, zejména délky, šířky, výšky a plošné výměry a jejich vzájemný poměr; Výrok 7

8 mobiliářem lavičky (a další prvky k sezení), osvětlení (pouliční lampy, svítidla, apod.), odpadkové koše a kontejnery, drobné bezpečnostní zábrany (sloupky, patníky, zábradlí, apod.), orientační prvky (informační tabule a ukazatele, informační značky, apod.), stojany na kola, prvky pro volný čas (houpačky, šachové stolky, prolézačky, apod.), apod. nadzemní částí stavby část stavby nad úrovní přilehlého upraveného terénu; nárožní stavbou stavba umístěná na nároží / nacházející se v rohové pozici a zpravidla vymezující veřejná prostranství parcelací rozdělení bloku na pozemky pro výstavbu; podkrovím přístupný vnitřní prostor převážně vymezený konstrukcí šikmé střechy, určený k účelovému využití; podlažím přístupná část budovy vymezená dvěma nad sebou následujícími vrchními líci nosné konstrukce stropu nebo vrchním lícem hrubé podlahy na terénu nebo konstrukcí střechy; za jedno podlaží se považují i ty části budovy, které mají rozdílné úrovně podlah až do výšky poloviny tohoto podlaží; 1) podzemním podlažím se rozumí podlaží, které má úroveň převažující části podlahy níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 3,0 m po obvodu stavby; 2) nadzemním podlažím se rozumí každé podlaží kromě podlaží podzemních, a to včetně podlaží ustupujícího a podkrovního; 3) ustupujícím podlažím se rozumí podlaží nad posledním plnohodnotným podlažím nebo jiným ustupujícím podlažím, jehož obvodové stěny ustupují alespoň od jedné hrany převažující roviny vnější obvodové stěny budovy; 4) podkrovním podlažím se rozumí podlaží nad posledním plnohodnotným podlažím, popřípadě nad ustupujícím podlažím, převážně vymezené konstrukcí šikmé střechy, v němž maximálně polovina délky obvodových stěn přesahuje výšku 1,6 m od úrovně podlahy; podzemní částí stavby část stavby pod úrovní přilehlého upraveného terénu; prolukou chybějící část zástavby, a to: 1) blok nebo část bloku, který je dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění, nebo 2) nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě určená k zastavění, vymezená stavebními čárami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených; uličním průčelím fasáda hlavní stavby orientovaná do veřejného prostranství; průchozím prostorem světlý prostor určený pro chodce a cyklisty, který musí být zachován v celé délce pásu pro chodce a/nebo cyklisty (tj. volná část veřejného prostranství sloužící pro průchod, do níž nezasahují sloupy, dopravní značky, mobiliář, atd.); průjezdním prostorem světlý prostor určený pro silniční vozidla, popř. chodce a cyklisty, který se musí zachovat v celé délce pozemní komunikace. Do průjezdního prostoru je třeba zahrnout i případné přidané nebo přidružené pruhy; souborem staveb vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem; souvislou pobytovou plochou plocha sloužící nedopravním účelům (shromažďování, odpočinek, relaxace, zeleň, parková úprava apod.); 8 Výrok

9 stáním plocha sloužící k odstavení nebo parkování osobního vozidla, přičemž: 1) odstavným stáním se rozumí stání sloužící k odstavení vozidla v místě bydliště nebo v místě sídla provozovatele vozidla po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá; 2) parkovacím stáním se rozumí stání sloužící k parkování vozidla např. po dobu nákupu, zaměstnání, návštěvy, naložení či vyložení nákladu nebo jiných činností; stromořadím převážně souvislá linie 3 a více stromů, zpravidla založená výsadbou v pravidelných odstupech mezi jednotlivými stromy; uličním prostranstvím část veřejného prostranství tvořená všemi ulicemi, náměstími a těmi cestami a plochami, které vytvářejí základní síť obsluhy a prostupnosti území; uliční prostranství je obvykle vymezeno uliční čárou a může být tvořeno jak zpevněnými, tak nezpevněnými plochami; upraveným terénem konečný stav terénu; vedlejší stavbou v souboru staveb stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní; vikýřem ze střechy vystupující prvek podkroví; výsadbovým pásem volná plocha ve veřejném prostranství určená k výsadbě stromořadí výsadbovou plochou volná plocha ve veřejném prostranství určená k výsadbě stromu zpevněnou plochou pozemek nebo jeho část, jehož povrch je zpevněn stavební nebo montážní činností bez svislé nosné konstrukce. A.1.2 Seznam zkratek ČSN české technické normy č. p. číslo popisné p. č. parcela číslo MD ČR OPK Ministerstvo dopravy ČR Odbor pozemních komunikací MD ČR OSI Ministerstvo dopravy ČR Odbor silniční infrastruktury NN nízké napětí RP regulační plán RP3 regulační plán RP3 Kladno Podprůhon SSZ světelné signalizační zařízení STL středotlaký TS trafostanice ÚP územní plán VN vysoké napětí A.2 Vymezení řešené plochy Územní plán města Kladna vymezil plochy k řešení regulačním plánem RP3 Kladno Podprůhon. Řešené území zahrnuje obytnou čtvrť Podprůhon navazující ze severní strany na centrum města Kladna. Řešené území o rozloze celkem 15,6 ha je vymezeno na severu ulicemi Pod Strání a Havířská, na západě zahrádkářskou kolonií, svahem mezi zahrádkářskou kolonií a veřejným městským parkem Ořechovka a dále jihozápadní hranicí veřejného městského parku Ořechovka, na jihu ulicemi Štechova a Pod Zámkem a na východě hranicí parku Bukovka a sportovního hřiště při ulici Pod Bukovkou. Vymezení řešené plochy je zakresleno ve všech výkresech grafické části regulačního plánu RP3 Kladno Podprůhon. Výrok 9

10 A.3 Podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků Předmětem regulačního plánu je kromě potvrzení stávající historické struktury a stanovení pravidel pro její doplňování zejména návrh nové městské struktury v západní části řešeného území a stanovení pravidel pro bezmotorovou prostupnost napříč územím. Regulační plán člení řešené území na primárně zastavitelné území urbanistických bloků a primárně nezastavitelné území veřejných prostranství a dopravní infrastruktury pomocí uliční čáry. A.3.1 Podmínky pro vymezení pozemků Regulační plán nevymezuje hranice jednotlivých stavebních pozemků, parcelace pozemků určených k zástavbě bude předmětem samostatné dokumentace. Pro vymezování, dělení a scelování pozemků jsou stanoveny tyto zásady: 1) pozemky se vymezují tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou a uspořádáním, umožňovaly využití pro navrhovaný účel, aby byl chráněn, posilován a respektován charakter území. Pozemky nesmí být děleny tak, aby bylo vyloučeno jejich účelné využití; 2) pozemky určené k zastavění se vymezují tak, aby k nim byl zajištěn přístup z veřejného prostranství. Parametry přístupu musí odpovídat způsobu budoucího využití pozemku. Dělení a scelování pozemků musí odpovídat vedení uliční čáry; 3) pozemky se vymezují s ohledem na využitelnost navazujícího území; 4) dochází-li k dělení a scelování pozemků, musí být rozděleny podél uliční čáry a zároveň nemohou být přes uliční čáru sceleny; 5) parcelace proběhne zpravidla ve směru kolmém na hranici bloku (uliční čáru), odůvodněné odchylky jsou přípustné. A.3.2 Podmínky pro využití pozemků Funkční využití pozemků zůstává v souladu s platným územním plánem. Regulační plán využití pozemků pro většinu území podrobněji neurčuje, pouze je zpřesňuje pro některé bloky (viz kapitola A ). Regulační plán rozlišuje následující plochy stanovující využití pozemků: Plochy bloků Primárně zastavitelné plochy urbanistických bloků s omezeným, vyhrazeným či jinak regulovaným přístupem veřejnosti. Součástí urbanistických bloků mohou být i plochy veřejně přístupné. Plochy urbanistických bloků jsou dále rozlišeny na tři typy ploch s různou intenzitou využití území (kapitola A.3.3.5). Podmínky výstavby v jednotlivých blocích jsou graficky zobrazeny v Hlavním výkresu. Plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně Základem veřejné infrastruktury jsou veřejně přístupné plochy veřejných prostranství zahrnující: plochy VP veřejná prostranství v jedné výškové úrovni Plochy veřejné zeleně jsou formou veřejných prostranství, ve kterých je dominantním funkčním a prostorovým prvkem veřejná zeleň. Regulační plán vymezuje následující plochy veřejné zeleně: plochy VMP Veřejný městský park plochy VMZ Veřejná městská zeleň 10 Výrok

11 A.3.3 Podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury (regulace staveb) Podmínky výstavby v jednotlivých blocích jsou uvedeny v Hlavním výkresu. A Obecné požadavky na umisťování staveb v urbanistických blocích Při umisťování staveb či změnách dokončených staveb musí být přihlédnuto k charakteru území, zejména ke vztahu ke stávající zástavbě (umístění, půdorysným rozměrům a výšce okolních staveb) a k veřejným prostranstvím, zároveň musí být zajištěn soulad s platnými právními předpisy. Vzhledem ke stávajícím podmínkám v území je třeba brát zvýšený ohled na přítomné limity využití území (zejména ochranná pásma, odstupy staveb, podmínky osvětlení, oslunění, atd.). Umisťování garáží Regulační plán nepřipouští umisťování: 1) řadových garáží, a to jak samostatně stojících, tak integrovaných jako součást stavby; 2) jednopodlažních samostatně stojících hromadných garáží na terénu. Na stávajících řadových garážích v řešeném území je možné provádět pouze udržovací práce. A Regulační čáry Uliční čára vymezuje hranici primárně nezastavitelných veřejných prostranství a zastavitelných urbanistických bloků. Stavební čára je hranice vymezující podmínky zastavění v rámci bloku a určující pro každý blok nepřekročitelnou hranici trvalého zastavění hlavními stavbami; v souladu se způsobem zastavění území bloku se rozlišuje stavební čára: uzavřená, od níž nesmí zástavba nikde ustupovat a která nemusí být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná za podmínky, že: 1) šířka stavební mezery (délka přerušení souvislého zastavění) v rámci jednoho pozemku je rovna maximálně 1/3 šířky uličního průčelí podél stavební čáry 2) délka přerušení souvislého zastavění může přesáhnout 1/3 šířky uličního průčelí za předpokladu, že bude prokázána stavební připravenost stavby pro budoucí navázání zástavby v místě přerušení (štít bez oken, atd.) otevřená závazná, která nesmí být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná s regulovanými parametry: 1) minimální šířka stavební mezery mezi hlavními stavbami 2) maximální šířka kolmého průmětu uličního průčelí hlavní stavby na stavební čáru 3) maximální vzdálenost předstoupení (+) a ustoupení (-) hlavní stavby od stavební čáry 4) maximální úhel natočení uličního průčelí hlavní stavby vůči stavební čáře (při natočení uličního průčelí hlavní stavby se podmínka maximální vzdálenosti předstoupení a ustoupení zástavby hlavní stavby vztahuje na nejbližší roh hlavní stavby u uliční čáry) Pokud některý z parametrů není stanoven, je místo něj u stavební čáry hodnota x. otevřená nezávazná, která nemusí být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná: bez dalších regulovaných parametrů (nejsou uvedeny ve výkresech) Výrok 11

12 s regulovanými parametry: 1) maximální vzdálenost předstoupení (+) a ustoupení (-) hlavní stavby od stavební čáry 2) maximální úhel natočení uličního průčelí hlavní stavby vůči stavební čáře (při natočení uličního průčelí hlavní stavby se podmínka maximální vzdálenosti předstoupení a ustoupení hlavní stavby vztahuje na nejbližší roh hlavní stavby u uliční čáry) Pokud některý z parametrů není stanoven, je místo něj u stavební čáry hodnota x. volná, od níž smí zástavba libovolně ustupovat a která nemusí být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná. V případě změny typu stavební čáry je zakreslena přechodová značka rozhraní různých typů stavebních čar. V každém bloku musí být stavební čáry zastavovány postupně dle priority čar od uzavřených (pokud jsou vymezeny), přes otevřené (pokud jsou vymezeny) k volným. Čára rozhraní ploch bloku s rozdílnou intenzitou využití území odděluje plochy bloku s různými hodnotami maximální zastavěnosti. Požadavky na umisťování staveb s ohledem na uliční a stavební čáry Požadavky na umisťování staveb s ohledem na uliční a stavební čáry se vztahují na novostavby. U změn dokončených staveb se použijí úměrně rozsahu stavebního zásahu. Pokud bude stavebníkem prokázáno, že dodržení požadavků na umisťování staveb či změnu dokončených staveb s ohledem na uliční a stavební čáry vede k nesouladu s požadavky platných právních předpisů (zejména prováděcích vyhlášek stavebního zákona), bude dotčená stavba posuzována individuálně s ohledem na podmínky v území a charakter území. Plocha uvnitř stavebních čar může být členěna na rozdílně regulované plochy. Při splnění regulativů intenzity využití území (kapitola A.3.3.5) a výškové regulace (kapitola A.3.3.6) je zastavitelná v celé ploše. Hlavní stavby můžou být umístěny pouze v této ploše, pro vedlejší stavby je umístění v této ploše doporučené. Plocha mezi uliční a stavební čárou se zpravidla zahradně upravuje nebo využívá pro činnosti související s navazujícím veřejným prostranstvím, a to v souladu s jeho charakterem. Na ploše mezi uliční a stavební čárou lze umisťovat pouze: stavby, které tvoří součást zahradní úpravy a úpravy parteru; podzemní stavby; stavby připojení na technickou a dopravní infrastrukturu; vedlejší stavby (či jejich části), jejichž zastavěná plocha je v součtu maximálně 30 m 2 ; stavební prvky před stavební čárou (viz kapitola A.3.3.3). A Stavební prvky před stavební čárou 1) Stavební čáru mohou překročit: a) základy, sokly, obklady fasád, stavební prvky, které architektonicky člení průčelí, zařízení a prvky a dodatečné zateplení budovy do vzdálenosti 0,25 m; b) hlavní římsa a střecha do vzdálenosti 0,5 m za předpokladu, že jsou minimálně 4,2 m nad přilehlým terénem; c) reklamní a informační zařízení umístěné kolmo k fasádě do vzdálenosti 0,8 m před stavební čáru, za předpokladu, že svoji výškou nepřesahují hlavní římsu stavby a nezasahují do průchozího a průjezdního prostoru. Stavby pro reklamu nejsou v území povoleny; 12 Výrok

13 d) arkýře a vykonzolované části vyšších podlaží do vzdálenosti 1 m a balkony, pevné markýzy a zastřešení vstupů do vzdálenosti 1,5 m před stavební čáru za předpokladu, že jsou minimálně 4,2 m nad přilehlým terénem a jsou vzdáleny minimálně 2,5 m od sousední stavby. Tyto prvky mohou v součtu vytvořit nejvýše jednu třetinu plochy fasády přilehlé k příslušné stavební čáře a u ulic užších než 12 m nesmí překročit uliční čáru; e) vstupní části staveb do vzdálenosti 3 m a výšky jednoho podlaží, pouze za předpokladu, že zároveň nepřekročí čáru uliční a nepřesáhnou (přesahem) 9 m 2 zastavěné plochy. Vstupní části staveb občanské vybavenosti mohou překročit uliční čáru za předpokladu, že nezasáhnou do průjezdního a průchozího prostoru komunikace a nezúží šířku průchozího prostoru přilehlého chodníku na méně než 1,5 m; f) podzemní části staveb nebo části staveb pod úrovní přilehlého uličního prostranství, a nadzemní stavby a části staveb do výšky 1,2 m od upraveného terénu, nepřekročí-li zároveň uliční čáru; průhledná zábradlí se do výšky nezapočítávají; předepsanou maximální výšku lze lokálně přesáhnout do výšky 1,8 m, vyplývá-li větší výška z umístění ve svahu. 2) Prvky před stavební čárou nesmí zasahovat do průjezdního a průchozího prostoru komunikace podle jiného právního předpisu 1 a nesmí zúžit šířku průchozího prostoru přilehlého chodníku na méně než 1,5 m. 3) Stavební čáru mohou překročit části hlavních staveb u otevřené stavební čáry podle hodnoty jejího parametru předstoupení. A Oplocení Regulační plán stanovuje požadavky na oplocení pozemku na hranici s veřejným prostranstvím: 1) pokud je poloha stavební čáry totožná s polohou uliční čáry, lze podle typu stavební čáry: a) u uzavřené a otevřené nezávazné stavební čáry provést oplocení jako neprůhledné s výškou do 2,0 m; b) u otevřené závazné a volné stavební čáry provést oplocení jako neprůhledné s výškou do 1,2 m, průhledné s výškou do 2,0 m nebo jako průhledné s výškou do 2,0 m v kombinaci s neprůhlednou částí s výškou do 1,2 m. 2) pokud není poloha stavební čáry totožná s polohou uliční čáry, lze oplocení provést: a) jako neprůhledné s výškou do 1,2 m, průhledné s výškou do 2,0 m nebo jako průhledné s výškou do 2,0 m v kombinaci s neprůhlednou částí s výškou do 1,2 m. 3) výšku a průhlednost oplocení dle bodů 1 a 2 lze přiměřeně upravit a) je-li takové oplocení v místě obvyklé nebo vyžaduje-li to jiný právní předpis či zvláštní účel oplocované nemovitosti; b) výšku oplocení lze místně zvýšit až do výšky 2,5 m, vyplývá-li větší výška z umístění ve svahu. Výškou oplocení se rozumí vzdálenost měřená svisle od nejnižšího bodu přilehlého uličního prostranství po horní hranu oplocení. Výška opěrné zdi se nezapočítává do výšky oplocení vyhlášky č.104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Výrok 13

14 A Intenzita využití území Ve výkresu jsou graficky rozlišeny plochy bloku s vyšší a nižší intenzitou využití území a plochy zahrad s nízkou intenzitou využití území, které jsou vymezeny čárou rozhraní ploch bloku s rozdílnou intenzitou využití území (viz kapitola A.3.3.2). Maximální zastavěnost Regulační plán stanovuje urbanistický regulativ maximální zastavěnost pozemků stavbami, jímž se rozumí poměr zastavěné plochy hlavními a vedlejšími stavbami k ploše stavebního pozemku, vymezené čárou rozhraní ploch bloku s rozdílnou intenzitou využití území, uliční čárou a katastrálními hranicemi stavebního pozemku. Zastavěnou plochou hlavními a vedlejšími stavbami se pro účely výpočtu rozumí plochy půdorysných řezů staveb, vymezené půdorysnými průměty vnějších obvodů všech svislých konstrukcí. Do tohoto obvodu se započítávají ty prostory, které jsou prostorově uzavřené. Za prostorově uzavřené části se považují obestavěné prostory včetně těch, kde jedna stěna chybí (např. lodžie). Zastavěnost je zvětšena o plochu vykonzolovaných prvků (např. balkony) umístěných níže než 2,3 m od úrovně upraveného terénu. Podzemní části staveb se pro účely výpočtu do zastavěné plochy nepočítají, pokud vrchní část skladby jejich zastřešení tvoří vrstva zeminy v min. tl. 0,4 m a horní části staveb nevystupují nad úroveň veřejného prostranství a stávajícího terénu o více než 1,2 m, počítáno včetně vrstvy zeminy. Maximální zastavěnost pozemků stavbami je zakreslena v Hlavním výkresu. Údaj je uveden v procentech a jeho hodnota je stanovena jako maximální a může být naplněna do uvedené výše pouze v případě, že jsou zároveň dodrženy požadavky platných právních předpisů (zejména prováděcích vyhlášek stavebního zákona) a dalších limitů využití území (ochranných pásem, apod.). Zpevněné plochy se do maximální zastavěnosti nezapočítávají. Maximální zastavěná plocha jednotlivou hlavní stavbou pro bydlení je 400 m 2. Podíl zeleně Regulační plán stanovuje urbanistický regulativ podíl zeleně, který stanovuje požadavek na minimální plochu pozemku schopnou vsakování dešťových vod. Podíl zeleně je zakreslen v Hlavním výkresu. Údaj je uveden v procentech jako podíl započitatelných ploch (schopných vsakování dešťových vod) k ploše pozemku vymezené čárou rozhraní ploch bloku, uliční čárou a katastrálními hranicemi pozemku. Hodnota je stanovena jako minimální. A Výšková regulace U každé stavební čáry je v Hlavním výkresu uvedena výšková regulace pro hlavní stavby ve formátu x+y / z jako maximální podlažnost / maximální výška hlavní římsy (v metrech). Hlavní stavby umístěné mimo stavební čáry přejímají výškovou regulaci přednostně od prioritnější stavební čáry a v případě stavebních čar se stejnou prioritou přejímají výškovou regulaci od bližší stavební čáry. Hodnoty jsou stanoveny jako maximální, pokud není ve specifických podmínkách bloku uvedeno jinak (kapitola A ). Pro vedlejší stavby je plošně stanovena výšková regulace 1+0 / 3,5m, kterou lze místně zvýšit na 1+0 / 4,5m vyplývá-li to z umístění ve svahu. Zvětšování objemu staveb je preferováno nástavbami stávajících staveb oproti jejich půdorysnému zvětšování. V případě změny výškové regulace je zakreslena přechodová značka rozhraní hodnot maximální podlažnosti a maximální výšky hlavní římsy a zapsána jiná hodnota výškové regulace. Maximální podlažnost a maximální výšku hlavní římsy u nárožní stavby určuje hodnota regulativu stanovená na stavební čáře přiléhající k nejníže položenému veřejnému prostranství. Výškové a prostorové vymezení hlavních staveb může být překročeno drobnými výškovými dominantami, jejichž přípustnost posoudí stavební úřad. Maximální podlažnost Maximální podlažností se rozumí maximální přípustný počet všech nadzemních podlaží (a částí podzemních podlaží, jejichž podlaha se nachází v nadzemní části objektu), který je vztažený k úrovni veřejného prostranství u rozhodující stavební čáry. Maximální podlažnost se vztahuje i na řešení objektu nad hlavní římsou. 14 Výrok

15 Podlažnost je ve výkresu uvedena ve formátech: 1) S zachovává stávající podlažnost stavby 2) x+y, přičemž, x udává počet úplných nadzemních podlaží nad úrovní přilehlého veřejného prostranství a y udává řešení objektu nad maximální výškou hlavní římsy ve formátech: a) +0, umožňuje stavět nad hlavní římsou: a1) střechu šikmou (o sklonu ) nebo mírně šikmou (do sklonu 30 ) s nejvýše dvěma štíty, bez obytného podkroví (podkrovního podlaží); a2) plochou střechu; a3) jiné prostorové řešení střechy, které nepřesáhne vymezení dle bodů a1) nebo a2); b) +1, umožňuje stavět nad hlavní římsou: b1) šikmou střechu s nejvýše dvěma štíty, v maximálním sklonu 45, s jedním podkrovním podlažím; b2) ustupující podlaží do výšky 3,5 m, ustoupené od vnější obvodové stěny budovy orientované ke stavební čáře alespoň 2 m; b3) jiné prostorové řešení střechy, které nepřesáhne vymezení dle bodů b1), b2); c) +P, umožňuje stavět nad hlavní římsou: c1) šikmou střechu s nejvýše dvěma štíty, v maximálním sklonu 45, s jedním podkrovním podlažím. V případě vložení galerie, resp. mezipatra bude tato galerie započtena do součtu podlaží bez ohledu na normové hodnoty podchozí výšky stropu. Prostorové vymezení dle maximální podlažnosti mohou překročit vikýře, které: nepřesahují přes vnější líc obvodové stěny budovy; jsou vzdáleny minimálně 1,0 m od boční (obvykle štítové) obvodové stěny; nejsou širší než 4 m; nejsou vyšší než 2,5 m; nezabírají v součtu více než jednu třetinu plochy střechy v čelním kolmém průmětu; jsou umístěny tak, že nad nimi zůstává: a) pro rozpon střechy 8 m alespoň 0,5 m výšky střechy v kolmém čelním průmětu bez vystupujících prvků; b) pro rozpon střechy > 8 m alespoň 1/3 výšky střechy v kolmém čelním průmětu bez vystupujících prvků. Maximální výška hlavní římsy Maximální výškou římsy se rozumí vzdálenost měřená svisle od nejnižšího bodu přilehlého terénu uličního prostranství po úroveň hlavní římsy. Hodnota je uvedena v metrech a je stanovena jako maximální. V případě zástavby ve svahu lze stanovit výšku nezávisle pro části staveb. Výrok 15

16 Je stanoveno pásmo šíře 5 m od stavební čáry do hloubky pozemku, ve kterém musí být dodrženo příslušné omezení maximální výšky hlavní římsy stanovené u dané stavební čáry (neplatí pro nárožní stavby). Výšková hladina Výšková hladina určuje maximální výšku zástavby, měřeno od nejnižšího bodu původního přilehlého okolního terénu po nejvyšší bod zástavby (např. hřeben, atika, apod.). Do výšky zástavby se nezapočítává výška drobných výškových dominant (věžičky, komíny, apod.). Je stanovena jako specifická podmínka jen pro některé bloky (viz kapitola A ). A Regulace střešní krajiny Tvary střech a typy vikýřů Tvar střechy musí respektovat charakter okolní zástavby. U hlavních staveb s výškovou regulací +P jsou povoleny pouze střechy sedlové, pultové a polovalbové. U hlavních staveb s výškovou regulací +1 jsou povoleny ploché střechy s ustoupeným podlažím a střechy sedlové, pultové a polovalbové. U vedlejších staveb jsou povoleny pouze mírně šikmé sedlové, pultové a ploché. U pultové střechy není povoleno při podélné orientaci stavby orientovat stavbu hřebenem směrem do uličního prostranství. Typ vikýře musí respektovat charakter okolní zástavby. Jsou povoleny pouze pultové, sedlové a trapézové typy vikýřů. Použití střešních oken je možné. Materiálové řešení a barevnost Materiálové řešení krytiny sedlových, pultových a polovalbových střech hlavních staveb bude respektovat charakter střešní krajiny v kontextu svým měřítkem, strukturou, charakteristickou formou i barevností. Přípustná barevnost krytiny je cihlově červená až červenohnědá nebo šedá až černá (antracitová). A Regulace parteru Obchodní parter Na vyznačených místech v Hlavním výkresu se požaduje u: 1) novostaveb; 2) změn dokončených staveb v rozsahu: a) výměny dvou třetin půdorysné plochy stropní konstrukce nad prvním nadzemním podlaží; b) rozšíření stávající stavby o minimálně 50% hrubé podlažní plochy stávající stavby; c) zvýšení pozednicové stěny stávající stavby o více než 0,5 m; výškově navázat na přilehlé veřejné prostranství a vytvořit tak podmínky pro realizaci živého (obchodního) parteru. Maximální rozdíl mezi úrovní veřejného prostranství a podlahou parteru v místě vstupu je 0,5 m. Dispozice musí umožnit využití části budovy přiléhající k veřejnému prostranství pro komerční účely. Obchodní parter je rovněž možné umísťovat v místech nevyznačených v Hlavním výkresu. A Stavby hodnotné Stavby označené v Hlavním výkresu jako hodnotné vyžadují při všech změnách dokončených staveb vyjádření architekta města. A Hodnotný strom a stromořadí Viz kapitola A Výrok

17 A BLOKY - SPECIFICKÉ PODMÍNKY Blok 1 (blok vymezený ulicemi u Ořechovky, Kolmistrova a U Klubovny ) podmínkou výstavby (novostaveb i zvyšování stávajících staveb) je posouzení z dálkových pohledů (viz výkresy O7A C) jako součást panorama lokality u výškové regulace +1 preference plochých střech s ustoupeným podlažím výšková hladina je stanovena 6 m nad max. povolenou výšku hlavní římsy podmínkou výstavby v bloku je uzavření plánovací smlouvy podmínkou výstavby v bloku je, že nedojde k negativnímu ovlivnění hodnotného stromu prostupnost blokem PB02 (viz kapitola A.4.1.6) specifické podmínky plochy přestavby P432 SM z ÚP Kladno specifické podmínky plochy přestavby P193 BH z ÚP Kladno Blok 2 (blok vymezený ulicemi U Ořechovky, Na Stráni a Štechova) podmínkou výstavby (novostaveb i zvyšování stávajících staveb) je posouzení z dálkových pohledů (viz výkresy O7A C) jako součást panorama lokality u výškové regulace +1 preference plochých střech s ustoupeným podlažím výšková hladina je stanovena 6 m nad max. povolenou výšku hlavní římsy podmínkou výstavby v bloku je, že nedojde k negativnímu ovlivnění hodnotného stromu prostupnost blokem PB03 (viz kapitola A.4.1.6) zástavbu řešit citlivě s ohledem na charakter navazujících bloků 6, 7 a 9 a charakter VMP Ořechovka požadavek na vyjádření architekta města pro novostavby i pro všechny změny dokončených staveb specifické podmínky plochy přestavby P432 SM z ÚP Kladno specifické podmínky plochy přestavby P196 BH Blok 3 (blok vymezený ulicemi Havířská a Ant. Suchého) stavby hodnotné ochrana je stanovena na všechny historické stavby bývalé slévárny Beneda včetně komína, všechny změny dokončených staveb vyžadují vyjádření architekta města Blok 4 (blok vymezený ulicemi Havířská a K Zahrádkám ) prostupnost blokem PB01 (viz kapitola A.4.1.6) Blok 5 (blok vymezený ulicemi Kolmistrova, U Ořechovky, Kolmistrova, V. Burgra, Havířská, K Zahrádkám a Stříbrná ) podmínkou výstavby v bloku je, že nedojde k negativnímu ovlivnění hodnotného stromu prostupnost blokem PB01 (viz kapitola A.4.1.6) stávající délka průčelí hlavních staveb na nárožích, kde je stanovena uzavřená stavební čára, může být zachována při výstavbě je nutno dodržet ochranné pásmo kanalizace nebo si zažádat o výjimku a splnit požadavky od správce sítě Blok 7 (blok vymezený ulicemi Kolmistrova a Na Strání) stávající délka průčelí hlavních staveb na nárožích, kde je stanovena uzavřená stavební čára, může být zachována Výrok 17

18 Blok 11 (blok vymezený ulicemi Na Stráni a Štechova) podmínkou výstavby (novostaveb i zvyšování stávajících staveb) je posouzení z dálkových pohledů (viz výkresy O7A C) jako součást panorama lokality podmínkou výstavby ve východní části bloku je změna dopravního značení u křižovatky ulic Na Stráni a Štechova (stav: dej přednost v jízdě; návrh: STOP) Blok 12 (blok vymezený ulicemi Pod Strání, Havířská a Pod Schody ) podmínkou výstavby v bloku je, že nedojde k negativnímu ovlivnění hodnotného stromu prostupnost blokem PB04 (viz kapitola A.4.1.6) při výstavbě je nutno dodržet ochranné pásmo kanalizace nebo si zažádat o výjimku a splnit požadavky od správce sítě Blok 14 (blok vymezený ulicemi Kolmistrova, Havířská a V. Burgra) podmínkou výstavby v bloku je, že nedojde k negativnímu ovlivnění hodnotného stromu stávající délka průčelí hlavních staveb na nárožích, kde je stanovena uzavřená stavební čára, může být zachována Blok 15 (blok vymezený ulicemi Havířská a V. Burgra) při výstavbě je nutno dodržet ochranné pásmo kanalizace nebo si zažádat o výjimku a splnit požadavky od správce sítě Blok 17 (blok vymezený ulicemi V. Burgra, Na Stráni, Štechova a Pod Zámkem) podmínkou výstavby (novostaveb i zvyšování stávajících staveb) je posouzení z dálkových pohledů (viz výkresy O7A C) jako součást panorama lokality v navrhované dostavbě proluky jsou z hlediska funkčního využití vyloučeny služby a provozy, které vyžadují intenzivní zásobování, povoleny jsou pouze drobné služby s nezbytnou dopravní obsluhou a bydlení pro zajištění nezbytné dopravní obsluhy navrhované dostavby proluky bude před objektem v chodníkové úrovni vyhrazena plocha pro zastavení vozidla, oboustranně připojená chodníkovým přejezdem. Tato plocha je určena pro zastavení vozidla na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu. pro potřeby dopravy v klidu pro navrhovanou dostavbu, budou počty odstavných a parkovacích stání stanoveny dle skutečně navrhovaných kapacit objektu, ve smyslu příslušných ustanovení ČSN Projektování místních komunikací. S ohledem na charakter stavby jako dostavby proluky v dopravně exponované lokalitě se výpočet použije přiměřeně v souladu s příslušným ustanovením zákona č.183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. při výstavbě je nutno dodržet ochranné pásmo kanalizace nebo si zažádat o výjimku a splnit požadavky od správce sítě nová zástavba musí buď stávající trafostanici s trasami kabelů respektovat, nebo je nutné realizovat přeložku v rámci bloku specifické podmínky plochy přestavby P321 SM z ÚP Kladno Blok 18 (blok vymezený ulicemi Pod Strání, Pod Schody, K Bukovce a Rud. Knotka) 18 Výrok

19 při výstavbě je nutno dodržet ochranné pásmo kanalizace nebo si zažádat o výjimku a splnit požadavky od správce sítě Blok 19 (blok vymezený ulicemi Pod Schody, K Bukovce, Bukovská a Rud. Knotka) při výstavbě je nutno dodržet ochranné pásmo kanalizace nebo si zažádat o výjimku a splnit požadavky od správce sítě Blok 22 (blok vymezený ulicemi Pod Bukovkou a K Bukovce ) specifické podmínky jsou uvedeny v kapitole A.5.2 A.4 Podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury Základem veřejné infrastruktury je uliční síť, kde je soustředěna dopravní a technická infrastruktura doplněná veřejnou zelení. A.4.1 Veřejná prostranství a zeleň V plochách veřejných prostranství a veřejné zeleně je možné umisťovat jen rozměrově přiměřené stavby (např. veřejné toalety, zařízení pro MHD, stánky, apod.) v souladu s charakterem území a podmínkami využití pozemků jednotlivých ploch (dle platného ÚPChyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Maximální výška umisťovaných staveb (zejména dopravní infrastruktury, drobných staveb, objektů drobné architektury, městského mobiliáře, hřišť, apod.) bude odpovídat konstrukční výšce jednoho podlaží. Výška staveb technické infrastruktury a v odůvodněných případech i jiných staveb bude odpovídat jejich funkci. V plochách veřejných prostranství je požadováno použití materiálů odpovídajících charakteru území. Řada veřejných prostranství prošla v nedávné době rekonstrukcí v rámci projektu financovaného z dotačních prostředků Evropské unie a nepředpokládá se zásah do těchto míst po dobu udržitelnosti projektu. A Uspořádání veřejných prostranství Regulační plán podporuje sdílení veřejných prostranství různými druhy dopravy. Za tímto účelem vymezuje plochy: VP veřejná prostranství v jedné výškové úrovni veřejná prostranství, kde komunikace není členěna zvýšenou obrubou: a) motorová, kde na ploše komunikace je za stanovených podmínek umožněn smíšený provoz vozidel, cyklistů a pěších b) bezmotorová, kde je komunikace často ve formě průchodů blokem či parkem (viz kapitola A.4.1.6). Takto vymezená uliční prostranství mohou být vybavena dopravně - technickým opatřením (především dopravně zklidňovacím opatřením), pokud budou vyhodnocena jako prospěšná v rámci zpracování podrobnějšího projektu. Při navrhování úprav veřejných prostranství musí být přihlédnuto především k jejich obytné kvalitě, významu místa a potřebám bezmotorového provozu. Doporučené uspořádání pro nově vymezená nebo upravovaná uliční prostranství je znázorněn na vzorových uličních profilech, které jsou zobrazeny v grafické části odůvodnění regulačního plánu (O4A E). Výrok 19

20 A Umisťování veřejné zeleně do veřejných uličních prostranství a ostatních ploch veřejných prostranství Ve veřejných prostranstvích je regulačním plánem výsadba stromů navržena v jednotlivých konkrétních případech. Zároveň je však jako přípustné stanoveno zakládat a rozvíjet vegetační prvky a plochy s vegetací kdekoliv v rámci řešeného území při dodržení požadavků platných právních předpisů. Umísťování výsadeb stromů tak může být omezeno např. z důvodů památkové ochrany, ochrany důležitých výhledů a průhledů, hygienických podmínek v území (omezení provětrávání) apod. A Plochy VMP veřejný městský park Regulační plán vymezuje plochu veřejného městského parku Ořechovka. Charakterem se jedná o rekreační park, který je navržen ke zřízení v prostoru bývalého ovocného sadu Ořechovky. Navržena je jeho kultivace do podoby lesoparku. Podrobněji viz kapitola A.5.2. A Plochy VMZ veřejná městská zeleň Pro plochy vymezené v regulačním plánu jako veřejná městská zeleň jsou stanovenými podmínkami pro vytváření příznivého životního prostředí především jejich zachování v podobě stavbami nezastavěných a nezastavitelných území (s výjimkou staveb přípustných, specifikovaných regulačním plánem na začátku kapitoly A.4.1) a dále jejich přiměřená kultivace odpovídající poloze v zastavěném území města. A Specifické požadavky na veřejná prostranství Hodnotný a urbanisticky významný strom V Hlavním výkresu jsou zobrazeny stromy, pro které je v regulačním plánu stanoven požadavek na jejich zachování, a to buď v rámci stávajícího využití území, nebo při změně využití území, která je v souladu s podmínkami stanovenými v regulačním plánu. Podle významu jsou rozlišeny na hodnotné stromy a urbanisticky významné stromy. Hodnotné stromy jsou udržovány až do doby svého dožití a není požadováno jejich opětovné vysazení na stejném místě. Urbanisticky významné stromy jsou udržovány až do doby svého dožití a pak je požadováno jejich opětovné vysazení na stejném místě z důvodu koncepčního řešení daného prostoru. Stromořadí V Hlavním výkresu jsou zobrazena stromořadí, která zahrnují stávající hodnotná stromořadí a stromořadí, která jsou navržena k vysazení z důvodu koncepčního řešení daného prostoru. Pro stávající stromořadí je v regulačním plánu stanoven požadavek na jejich zachování, a to buď v rámci stávajícího využití území, nebo při změně využití území, která je v souladu s podmínkami stanovenými v regulačním plánu. Regulační plán stanovuje povinnost při celkových přestavbách stávajících ulic a při zakládání nových ulic vyčlenit ve veřejných prostranstvích prostor pro výsadbu liniové zeleně, především stromořadí. Grafické vymezení je provedeno značkou v Hlavním výkresu reprezentující koridor pro stromořadí. V rámci takto vymezeného koridoru odpovídajícímu šířce daného veřejného prostranství je v konkrétních podmínkách nutno upřesnit polohu výsadbového pásu. Přitom v případě ulic o šířce 12 m a více je nezbytná šířka tohoto pásu minimálně 0,8 m, v případě ulic o šířce 18 m a více minimálně 1,5 m. V ulicích užších než 12 m je nutno uzpůsobit uspořádání uličního profilu tak, aby pro umístění stromů v ulici byly vytvořeny podmínky alespoň v rozsahu jednotlivých výsadbových ploch, jejichž šířka je minimálně 0,8 m a celková výměra plochy minimálně 2 m 2 (limitující výměra pro malé stromy do 10 m výšky). Do výsadbového pásu je zakázáno umísťovat sítě technické infrastruktury, s výjimkou příčných křížení. Umístění stožárů a osvětlení je přípustné v rozsahu, který neznemožňuje existenci stromořadí jako jednotného vegetačního prvku, tzn. s maximální přípustnou vzdáleností mezi sousedními stromy 25 m. Do výsadbové plochy je v jejím rozsahu odpovídajícímu minimálním prostorovým parametrům zakázáno umísťovat jakékoliv zařízení technické infrastruktury. Umísťovat výsadbové pásy či výsadbové plochy v uličních prostranstvích je doporučeno obecně, tzn. nejen v případech, pro které je v regulačním plánu graficky vymezen 20 Výrok

21 koridor pro stromořadí. Při umisťování výsadbových pásů či ploch v uličních prostranstvích je nutné dodržet přehlednost a rozhledy v křižovatkách. Ulice U Ořechovky Regulačním plánem je požadováno zajistit výškovou návaznost ulice U Ořechovky na její pokračování v rámci území řešeného regulačním plánem RP4 Kladno Štechova. Urbanisticky významné plochy Regulační plán, vzhledem ke stísněným prostorovým podmínkám zástavby v Hlavním výkresu nevymezuje souvislé pobytové plochy. Jejich úlohu přebírají urbanisticky významné plochy tj. místa křížení komunikací, nároží bloků a volné prostory mezi bloky. V těchto místech je požadováno: zajistit prostorové a pobytové kvality veřejného prostranství přednostní umisťování městského mobiliáře, zeleně a výtvarných děl za předpokladu, že tak nedojde k omezení dopravní funkce komunikace materiálové odlišení povrchů od ostatních ploch veřejných prostranství Vodní prvek Vodní prvky jsou zakresleny v Hlavním výkresu plovoucí značkou znázorňující jejich budoucí umístění v rámci daného veřejného prostranství. Regulativ ukládá povinnost umístění vodního prvku (fontána, kašna, pítko, apod.), přesnou polohu v rámci veřejného prostranství určí navazující projektová dokumentace. Výtvarné dílo Výtvarná díla jsou zakreslena v Hlavním výkresu plovoucí značkou znázorňující jejich budoucí umístění v rámci daného veřejného prostranství. Regulativ ukládá povinnost umístění výtvarného díla (architektura, plastika, apod.), přesnou polohu v rámci veřejného prostranství určí navazující projektová dokumentace. Pohledová osa označuje výtvarné dílo sloužící jako cíl pohledu. A Návaznosti a prostupnosti území Regulativy "Návaznost mimo řešené území", "Prostupnost blokem" a Prostupnost parkem stanovují povinnost zřídit návaznost nebo prostup, který spojuje místa označená značkou (hroty šipky) v Hlavním výkresu. Konkrétní trasování a tvarování bude upřesněno v rámci navazující projektové dokumentace. Vstupní body prostupu blokem je možno přizpůsobit stavebnímu záměru na parcelách. Pro zajištění návaznosti mimo řešené území regulační plán vymezuje následující propojení: PM01/ dopravní (motorová i bezmotorová) návaznost z ul. Havířská do zahrádkářské kolonie bude zajištěna po stávající komunikaci v koordinaci s realizací průchodu zahrádkářskou kolonií dle požadavků stanovených v RP4 Kladno Štechova; PM02/ dopravní (motorová i bezmotorová) návaznost z ul. K Zahrádkám do zahrádkářské kolonie ukládá povinnost neznemožnit případné budoucí napojení navazujícího území zahrádkářské kolonie; PM03/ dopravní (motorová i bezmotorová) návaznost z ul. Kolmistrova do zahrádkářské kolonie bude zajištěna po stávající komunikaci v koordinaci s realizací úprav dle požadavků stanovených v RP4 Kladno Štechova; PM04/ dopravní (motorová i bezmotorová) návaznost z ul. U Ořechovky přes skupiny individuálních garáží bude zajištěna v koordinaci s realizací úprav dle požadavků stanovených v RP4 Kladno Štechova; PM05/ bezmotorová návaznost z veřejného městského parku Ořechovka bude zajištěna v koordinaci s PP01 a s realizací úprav dle požadavků stanovených v RP4 Kladno Štechova; Výrok 21

22 PM06/ bezmotorová návaznost z plochy veřejné městské zeleně mezi ul. Bukovská a z ul. Pod Zámkem do ul. Havířská bude zajištěna v koordinaci s PP02 a s realizací úprav dle požadavků stanovených v RP1 Kladno centrum PM07/ bezmotorová návaznost z ul. Bukovská do Bukovky bude zajištěna v koordinaci s realizací úprav parku Bukovka; PM08/ bezmotorová návaznost z ul. K Bukovce do Bukovky bude zajištěna v koordinaci s realizací úprav parku Bukovka; PM09/ bezmotorová návaznost z ul. Pod Strání do ulice Josefa Lesáka; Pro zajištění doplňkové prostupnosti území z hlediska vazeb bezmotorové dopravy regulační plán vymezuje následující propojení: 1) prostupnosti blokem PB01/ bezmotorová prostupnost blokem 4 a 5 z ul. Havířská do ul. K Zahrádkám a dále do ulice U Ořechovky bude zajištěna průchodem pro smíšený bezmotorový pohyb o šířce min. 3,5 m přibližně v trase plovoucí značky v koordinaci s realizací úprav dle požadavků stanovených v RP4 Kladno Štechova; PB02/ bezmotorová prostupnost blokem 1 z ul. U Klubovny do ul. U Ořechovky bude zajištěna průchodem pro smíšený bezmotorový pohyb o šířce min. 3,5 m přibližně v trase plovoucí značky; PB03/ bezmotorová prostupnost blokem 2 z ul. U Ořechovky do veřejného městského parku Ořechovka bude zajištěna průchodem pro smíšený bezmotorový pohyb o šířce min. 3,5 m přibližně v trase plovoucí značky a v koordinaci s PP01; PB04/ bezmotorová prostupnost blokem 12 z ul. Pod Strání do ul. Havířská bude zajištěna průchodem pro smíšený bezmotorový pohyb o šířce cca 3,5 m přibližně v trase plovoucí značky; 2) prostupnosti parkem PP01/ bezmotorová prostupnost veřejným městským parkem Ořechovka bude zajištěna v koordinaci s PB03 a PM05 a s realizací úprav dle požadavků stanovených v RP4 Kladno Štechova; PP02/ bezmotorová prostupnost plochou veřejné městské zeleně bude zajištěna v koordinaci s PM06 a s realizací úprav dle požadavků stanovených v RP1 Kladno centrum. A.4.2 Občanské vybavení Stavby občanského vybavení je možné umisťovat v souladu s charakterem území a podmínkami využití pozemků jednotlivých ploch (dle platného ÚP). Umístění občanského vybavení do parteru budov je v regulačním plánu podpořeno regulativem obchodním parter zobrazeným v Hlavním výkresu a podrobněji popsaném v kapitole A A.4.3 Dopravní infrastruktura V rámci vymezených ploch veřejných uličních prostranství v souladu se zadáním regulační plán nově koncipuje komunikační systém řešeného území. Uliční prostranství je koridorem pro umísťování dopravní infrastruktury (komunikací). Uspořádání komunikační sítě v regulačním plánu vychází a povětšinou respektuje současné uspořádání sítě, která je v transformačních lokalitách doplněna novými komunikacemi pro zajištění jejich komunikační obsluhy. Součástí ploch VMP (veřejných městských parků) a VMZ (veřejné městské zeleně) je komunikační síť, která slouží pro potřeby jejich užívání, údržbu a také nezbytné vjezdy pro přístup k přilehlým pozemkům a objektům. 22 Výrok

23 Vedení uliční sítě reflektuje morfologii terénu tak, aby bylo zajištěno bezbariérové propojení v co nejširší části řešeného území, a byl umožněn komfortní pohyb pěších a cyklistů. Vzhledem k úzkým uličním profilům v řešeném území jsou veškerá uliční prostranství navržená jako sdružený provoz v jedné výškové úrovni. Regulační plán zakládá a vymezuje kombinovaný komunikační systém území, ve kterém se ve smyslu příslušných ustanovení uplatňují: místní komunikace funkční skupiny C obslužné, které jsou koncipovány a dopravním značením vymezeny jako zóna dopravního omezení, komunikační systém dále doplňují místní komunikace funkční podskupiny D2 komunikace nepřístupné provozu motorových vozidel určené pouze pro pěší či cyklistický provoz. Nedílnou součástí navrhovaných komunikací budou zařízení na odvádění dešťových vod z komunikačních ploch a vozovek, odvodnění bude zajištěno jejich podélným a příčným spádováním k uličním vpustím či odvodňovacím žlabům. Současně bude na navrhovaných komunikacích ve smyslu příslušných předpisů zajištěno jejich řádné veřejné osvětlení. Konstrukce nových zpevněných ploch budou navrženy v souladu s technickými podmínkami, za předpokladu dodržení standardních návrhových podmínek. Všechna dopravně regulační opatření budou vyznačena svislým a vodorovným dopravním značením navrženým v souladu se zákonem, vyhláškou, kterou se provádějí pravidla na pozemních komunikacích, a příslušnými normami. A Uspořádání dopravní infrastruktury Regulační plán podporuje sdílení veřejných prostranství různými druhy dopravy. S ohledem na parametry stávajících komunikací a také dopravně urbanistický charakter nových komunikací regulační plán vymezuje uliční prostranství s následujícím uspořádáním: uliční profil není členěn zvýšenými obrubami, v hlavním dopravním prostoru obslužných komunikací je za stanovených podmínek umožněn motorový i bezmotorový provoz Při navrhování úprav veřejných prostranství musí být přihlédnuto především k jejich obytné kvalitě, významu místa a potřebám bezmotorového pohybu. Šíře chodníku v uličním profilu bude zvolena s ohledem na prostorové možnosti, charakter území a zajištění podmínek pro pohyb osob s omezenou schopností pohybu tak, aby byl zachován průchod o čisté šířce minimálně 0,9 m. Stavby a zařízení ve veřejném prostranství se sdružují. Uliční prostranství budou vybavena veřejným osvětlením. Doporučené uspořádání pro nově vymezená nebo upravovaná uliční prostranství je znázorněn na vzorových uličních profilech, které jsou zobrazeny v grafické části odůvodnění regulačního plánu (O4A E). A Doprava v klidu Jednotlivá parkovací stání jsou rozdělena na: stání vozidel na ploše uličního prostranství, jedná se především o krátkodobá a návštěvní stání na místech vyznačených v Hlavním výkresu. stání příslušná k jednotlivým urbanistickým blokům, jedná se o dlouhodobá, odstavná parkovací stání. Budou řešena vždy v rámci (uvnitř) jednotlivých urbanistických bloků a to v počtu určeném platnými předpisy a technickými normami pro navrhované funkce a kapacity. Stupeň automobilizace je určen platným Územním plánem. Výrok 23