MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ ESKÉ REPUBLIKY PROGRAM

Transkript

1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ ESKÉ REPUBLIKY PROGRAM NA SNÍŽENÍ ZNEIŠTNÍ POVRCHOVÝCH VOD NEBEZPENÝMI ZÁVADNÝMI LÁTKAMI A ZVLÁŠ NEBEZPENÝMI ZÁVADNÝMI LÁTKAMI LISTOPAD 2009

2

3 OBSAH 1 ÚVOD ÁST A: ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA GEOGRAFICKÉ ÚDAJE HYDROLOGICKÉ POMRY JAKOST POVRCHOVÝCH VOD ÁST B: NÁRODNÍ SEZNAM RELEVANTNÍCH NEBEZPENÝCH ZÁVADNÝCH LÁTEK PRO HYDROSFÉRU R CHARAKTERISTIKA MONITOROVACÍCH PROGRAM NEBEZPENÉ ZÁVADNÉ LÁTKY RELEVANTNÍ PRO HYDROSFÉRU R NEBEZPENÉ ZÁVADNÉ LÁTKY PRO HYDROSFÉRU R NERELEVANTNÍ ÁST C: STANOVENÍ IMISNÍCH STANDARD / NOREM ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY A EMISNÍCH STANDARD CÍLE KVALITY PRO RELEVANTNÍ NEBEZPENÉ ZÁVADNÉ LÁTKY EMISNÍ STANDARDY PRO ODPADNÍ VODY JAKOSTNÍ CÍLE PRO OSTATNÍ SLOŽKY VODNÍHO PROSTEDÍ ÁST D: CHARAKTERISTIKA MONITOROVACÍCH PROGRAM PROGRAMY SITUANÍHO MONITORINGU PROGRAMY PROVOZNÍHO MONITORINGU PROGRAMY PRZKUMNÉHO MONITORINGU PROGRAMY MONITORINGU KVANTITATIVNÍHO STAVU POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD PROGRAM MONITORINGU REFERENNÍCH PODMÍNEK POŽADAVKY NA MONITOROVÁNÍ VOD PRO MEZINÁRODNÍ MONITOROVACÍ PROGRAMY A PRO POTEBY PESHRANINÍ SPOLUPRÁCE MONITOROVACÍ PROGRAMY EMISÍ DO POVRCHOVÝCH VOD A DO KANALIZACÍ ZVEEJOVÁNÍ VÝSLEDK MONITOROVACÍCH PROGRAM ÁST E: LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE K OMEZOVÁNÍ EMISÍ NEBEZPENÝCH LÁTEK LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V OBLASTI OCHRANY VOD A NAKLÁDÁNÍ S VODAMI LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE PRO NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI A PÍPRAVKY LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V OBLASTI OCHRANY OVZDUŠÍ LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Z DOPRAVY LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V OBLASTI APLIKACE ROSTLINOLÉKASKÝCH PÍPRAVK A BIOCIDNÍCH PÍPRAVK LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V ZEMDLSTVÍ LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V ODPADOVÉM HOSPODÁSTVÍ LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ VE STAVEBNICTVÍ LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V NKTERÝCH DALŠÍCH OBLASTECH ÁST F: DOBROVOLNÉ NÁSTROJE K OMEZOVÁNÍ EMISÍ NEBEZPENÝCH LÁTEK MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI OCHRANY VOD MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ METODICKÉ POKYNY, SDLENÍ A SMRNICE MINISTERSTEV DOBROVOLNÉ DOHODY

4 7.5 DOBROVOLNÉ AKTIVITY PRMYSLOVÉ SFÉRY NÁRODNÍ PROGRAMY PODPORY NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ MEZINÁRODNÍ PROGRAMY PODPORY NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ ÁST G: PROGRAMY PRO JEDNOTLIVÉ PRIORITNÍ A VYBRANÉ ZNEIŠUJÍCÍ LÁTKY HLAVNÍ OPATENÍ V OBLASTI VODA OPATENÍ FORMULOVANÁ V RÁMCI DALŠÍCH SLOŽKOVÝCH ZÁKON A PEDPIS SEZNAM PÍLOH

5 SEZNAM ZKRATEK ADR Evropská dohoda o mezinárodní silniní peprav nebezpených vcí AOX adsorbovatelné organické halogeny BaP benzo(a)pyren BSK 5 biochemická spoteba kyslíku za 5 dní CAS No. Chemicals Abstracts Service Registry Number COMMPS Combined Monitoring-based and Modeling-based Priority setting Scheme HMÚ eský hydrometeorologický ústav IŽP eská inspekce životního prostedí OV istírna odpadních vod R eská republika SÚ eský statistický úad 1,2-DCE 1,2-dichlorethan DDT dichlordifenyltrichlorethan EDTA kyselina etylendiaminotetraoctová EHS Evropské hospodáské spoleenství EMAS Eco-Management and Audit Scheme EMS Systém environmentálního managementu EO ekvivalentní obyvatel ERDF European Regional Development Fund Evropský regionální rozvojový fond ES Evropské spoleenství EU Evropská unie HCH hexachlorcyklohexan CHSK Cr chemická spoteba kyslíku stanovena pomocí Cr IRZ Integrovaný registr zneiš ování životního prostedí LIFE Program Quality of Life and Management of Living Resources Kvalita života a zacházení s živými zdroji MKOD Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje MKOL Mezinárodní komise pro ochranu Labe MKOO pz Mezinárodní komise pro ochranu Odry ped zneištním MZe Ministerstvo zemdlství MŽP Ministerstvo životního prostedí OPI Operaní program infrastruktura OPŽP Operaní program životního prostedí PAU polycyklické aromatické uhlovodíky PCB polychlorované bifenyly PVC polyvinylchlorid RC Program Responsible Care REAP Regional Environment Accession Project REC The Regional Enviromental Center for Central and Eastern Europe program pro otázky životního prostedí v procesu píprav na lenství v Evropské Unii RID ád pro mezinárodní železniní pepravu nebezpeného zboží RP Rámcový program SEA Strategic Environmental Assessment strategické posuzování životního prostedí SFŽP Státní fond životního prostedí s.p. státní podnik SRN Spolková republika Nmecko TK tžké kovy VC vinylchlorid VOC tkavé organické sloueniny (Volatile Organic Compounds) VÚV T.G.M., v.v.i. Výzkumný ústav vodohospodáský T. G. Masaryka, veejná výzkumná instituce ZVHS Zemdlská vodohospodáská správa ŽP životní prostedí 5

6 6

7 1 Úvod Usnesením vlády R. 339/2004 ze dne 14. dubna 2004 byl schválen Program na snížení zneištní povrchových vod nebezpenými závadnými látkami a zvláš nebezpenými závadnými látkami na období (dále jen Program). Program vycházel z lánku 7 smrnice 76/464/EHS 1 a tzv. dceinných smrnic 2. Vláda R výše jmenovaným usnesením ukládala Ministerstvu životního prostedí a nkterým dalším ministerstvm prosazovat opatení formulovaná Programem a poínaje rokem 2006 každé dva roky pedávat informace o postupu realizace Programu a pedkládat ji vlád jako souást Zprávy o stavu ochrany vod. V roce 2009 byl v kompetenci Ministerstva životního prostedí zpracován stejnojmenný Program na snížení zneištní povrchových vod nebezpenými závadnými látkami a zvláš nebezpenými závadnými látkami na další období od 1. ledna 2010 do 22. prosince Tento v poadí již druhý Program vychází z lánku 6 smrnice 2006/11/ES 4, která je novelou smrnice 76/464/EHS. Smrnice 76/464/EHS, resp. 2006/11/ES ve své píloze specifikuje dva seznamy nebezpených látek: Seznam I vyjmenovává látky nebo jejich skupiny, které jsou pro vodní prostedí zvláš nebezpené a lenské státy jsou povinny pijmout programy na snížení a postupnou eliminaci zneiš ování vod tmito látkami. Seznam II vyjmenovává další látky nebo jejich skupiny, které jsou pro vodní prostedí škodlivé a lenské státy jsou povinny pijmout programy na snížení zneiš ování vod tmito látkami. Oba seznamy byly transponovány do právního ádu eské republiky v píloze. 1 zákona. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon), ve znní pozdjších pedpis. Látky Seznamu I smrnice, pro které jsou stanoveny mezní hodnoty emisních standard na úrovni Spoleenství (celkem 17 látek), ostatní látky Seznamu I jsou v eské republice nazývány jako zvláš nebezpené závadné látky a látky Seznamu II smrnice jsou v eské republice nazývány jako nebezpené závadné látky. eská republika transponovala také požadavek na zpracování Programu, a to v 38 odst. 5 zákona. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis, kde je vlád R dána možnost pijetí Programu na snížení zneištní povrchových vod nebezpenými závadnými látkami a zvláš nebezpenými závadnými látkami. Smrnice 2000/60/ES, ustavující rámec pro vodní politiku Spoleenství (tzv. Rámcová smrnice), zavádí v píloze X seznam prioritních látek a prioritních nebezpených látek pro vodní prostedí (celkem 33 látek) a v l. 16 požaduje pijetí specifických opatení na cílené snížení vypouštní, emisí a únik tchto látek. V pípad prioritních nebezpených látek mají specifická opatení vést nejen ke snížení vypouštní, emisí a únik, ale až k jejich zastavení nebo postupnému odstraování, a to v termínu do 20 let od pijetí píslušných návrh opatení na úrovni Spoleenství. 1 Smrnice Rady 76/474/EHS, o zneištní zpsobeném uritými nebezpenými látkami, vypouštnými do vodního prostedí Spoleenství 2 Smrnice Rady 82/176/EHS, o mezních hodnotách a jakostních cílech pi vypouštní rtuti z elektrolytické výroby chloru a alkalických hydroxid, Smrnice Rady 83/513/EHS, o mezních hodnotách a jakostních cílech pi vypouštní kadmia, Smrnice Rady 84/156/EHS, o mezních hodnotách a jakostních cílech pi vypouštní rtuti z odvtví mimo elektrolytickou výrobu chloru a alkalických hydroxid, Smrnice Rady 84/491/EHS, o mezních hodnotách a jakostních cílech pi vypouštní hexachlorcyklohexanu, Smrnice Rady 86/280/EHS, o mezních hodnotách a jakostních cílech pi vypouštní uritých nebezpených látek uvedených v Seznamu I pílohy Smrnice Rady 76/464/EHS, ve znní dodatk Smrnic Rady 88/347/EHS a 90/415/EHS. 3 S ohledem na lánek 22 odst. 2 Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro innost Spoleenství v oblasti vodní politiky je Program stanoven do doby platnosti Smrnice Rady 76/464/EHS. 4 Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES o zneiš ování nkterými nebezpenými látkami vypouštnými do vodního prostedí Spoleenství 7

8 Následující materiál, který napluje toto zmocnní je pojat tak, že zahrnuje rozliná opatení jak pro nebezpené závadné látky, tak i zvláš nebezpené závadné látky, a to vetn tch látek, které smrnice 2000/60/ES definuje jako zneiš ující, prioritní a prioritní nebezpené látky. Program na období shrnuje obdobn jako Program na pedcházející období aktuální poznatky týkající se realizovaných monitorovacích program povrchových vod dle požadavk smrnice 2000/60/ES a souasného vývoje legislativních a podzákonných nástroj v pedmtné oblasti. Program je uren pro: vodoprávní úady k využití pi vydávání rozhodnutí ve vodoprávním ízení a pi pijímání dalších opatení k omezení zneiš ování povrchových vod nebezpenými a zvláš nebezpenými závadnými látkami, eskou inspekci životního prostedí k využití pi plánování a realizaci kontrolní innosti v této oblasti, subjekty nakládající s nebezpenými a zvláš nebezpenými závadnými látkami, protože shrnuje rzná stávající i pipravovaná omezující opatení ve vztahu k jednotlivým látkám, termíny pro jejich splnní a trendy v oblasti omezování nakládání s tmito látkami. Program je lenn do nkolika kapitol a pílohové ásti. Souástí jsou i programy zpracované pro jednotlivé prioritní a nkteré zneiš ující látky dle smrnice 2008/105/ES, majících pímou vazbu na snižování zneiš ování vodního prostedí a vyhodnocování chemického stavu vod. Vzhledem k tomu, že penos zneištní se na základ fyzikálních vlastností a zpsobu použití vybraných nebezpených látek neomezuje pouze na pímé vypouštní do vodního prostedí, jsou zmínna rovnž opatení v ostatních oblastech (chemické látky, ovzduší, odpady, zemdlství, stavebnictví, doprava). Program je lenn na tyto ásti: ást A: ást B: ást C: ást D: ást E: ást F: ást G: Základní charakteristika Národní seznam relevantních nebezpených látek pro hydrosféru R Stanovení standard environmentální kvality a emisních standard Charakteristika monitorovacích program R Legislativní nástroje k omezování emisí nebezpených závadných látek dle vodního zákona Dobrovolné nástroje k omezování emisí nebezpených závadných látek dle vodního zákona Programy pro jednotlivé prioritní a nkteré zneiš ující látky na piloženém CD nosii 8

9 Program na snížení zne išt ní povrchových vod nebezpe nými závadnými látkami a zvláš nebezpe nými závadnými látkami ást A: Základní charakteristika Geografické údaje eská republika je vnitrozemským státem, ležícím uprost ed mírného pásu severní polokoule ve st ední ásti Evropy. Svou rozlohou km2 je mezi evropskými státy na 21. míst. Po et obyvatel je 10,47 milion a hustota zalidn ní 133 obyvatel na 1 km2. Státní hranicí sousedí R s Polskem v délce 762 km, s N meckem 810 km, s Rakouskem v délce 466 km a se Slovenskem v délce 252 km. 2.2 Hydrologické pom ry eská republika leží na rozvodnici t í mo í Severního mo e, Baltského mo e a erného mo e, která d lí území na t i hlavní povodí ek Labe ( km2 v R, do Severního mo e ), Odry (7 346 km2 v R, do Baltského mo e) a Moravy ( km2 v R, do erného mo e) (Obr. 1). Na území R je celkem 106 nádrží o objemu nad 1 mil. m3 s celkovým objemem 3,51 mld. m3. Sítí vodních tok odtéká pr m rn kolem 15 mld. m3 vody za rok s výrazným kolísáním od 8 do 24,1 mld. m3 v závislosti na klimatických podmínkách. Hydrografickou sí tvo í km vodních tok, z toho km na významných vodních tocích (podle vyhlášky. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok ). Obr. 1 Hydrologická mapa eské republiky 2.3 Jakost povrchových vod Celkov je možno konstatovat, že z dlouhodobého hlediska dochází v eské republice k významnému zlepšování kvality povrchových vod. Na po átku 21. století se tento trend zpomalil. Významné zlepšení jakosti vody bylo zp sobeno výstavbou nebo intenzifikací velkých OV a zrušením nebo omezením výroby ady pr myslových podnik. Za období došlo k dalšímu poklesu vypoušt ného zne išt ní u BSK5 o 33 %, u CHSKCr o 18 % a u nerozpušt ných látek o 22 %. Ur itý 9

10 trend poklesu vypouštného zneištní lze od roku 2004 zaznamenat i v pípad rozpuštných anorganických solí. Výrazn poklesl poet evidovaných havárií na povrchových a podzemních vodách (o 43 % za uvedené období). Pes dosažené zlepšení však nelze považovat souasný stav za zcela vyhovující. Problematické jsou hlavn toky s menší vodností a vysokou kumulací zdroj zneištní (nap. Bílina, dolní tok Odry, Mandava). V návaznosti na rozložení prmyslových podnik nebo starých ekologických zátží je stále patrná na dolních úsecích nkterých hlavních tok a na nkterých tocích s menší vodností zvýšená zátž vodního prostedí vybranými tžkými kovy. Zvýšené koncentrace arzénu se vyskytují pevážn v tocích na severu ech (spalovací procesy a úložišt popílku) Bílina, Teplá, Chodovský potok, Teplický potok, Bystice (Ostrov nad Ohí) a dále v Litavce, kde spolu s kadmiem, olovem a zinkem dochází k dlouhodobému výskytu vysokých koncentrací tchto prvk jako dsledek kombinace zvýšených pozaových koncentrací a starých zátží. Lužická Nisa je v dsledku prmyslové výroby zatížena zejména mdí, niklem a zinkem. Rtu se ve vyšších koncentracích vyskytuje v Morav a Bev. Zatížení chlorovanými uhlovodíky se projevuje v nejvyšší míe na stedním a dolním toku Bíliny a v Chomutove. Perzistentní látky jsou problematické na toku Bílina (pesticidy). Celkov je charakteristický trend snižování zneištní i specifickými nebezpenými látkami. ada podnik upouští od používání zvláš nebezpených závadných látek nebo investuje do moderních technologií s minimálními emisemi do životního prostedí. Od roku 2007 jsou monitorovací programy jakosti vod v R realizovány podle požadavk smrnice 2000/60/ES. Monitoring jakosti povrchových vod byl pokryt programy situaního a provozního monitoringu. Pedevším v rámci situaního monitoringu byly sledovány stovky syntetických zneiš ujících látek ve vybraných matricích vodního prostedí a to vetn bioakumulaního monitoringu. Další a podrobnjší údaje lze získat v následujících publikacích: Hydrologická roenka R, vydává HMÚ. Statistická roenka životního prostedí eské republiky, 2008, vydává SÚ a MŽP. Vodovody, kanalizace a vodní toky v R v roce 2007, vydává SÚ edice Statistické informace. Zpráva o stavu vodního hospodáství eské republiky v roce 2007, vydává MZe a MŽP. 10

11 3 ást B: Národní seznam relevantních nebezpených závadných látek pro hydrosféru R Tvorba prvního národního seznamu relevantních nebezpených závadných látek v hydrosfée pro období 2004 až 2009 vycházela ze závr výzkumného projektu 5, zameného na screening vytipovaných nebezpených závadných látek na základ rešerše výroby, dovozu, použití nebo možného zastoupení v životním prostedí R. Urení nebezpených závadných látek relevantních pro hydrosféru R na další období Programu již vychází z výsledk monitoringu povrchových vod realizovaného v letech , který od roku 2007 probíhal podle požadavk smrnice 2000/60/ES a v souladu s návodem EK Charakteristika monitorovacích program Relevance nebezpených závadných látek pro hydrosféru vycházela z výsledk realizovaného situaního monitoringu v roce 2007 a provozních monitorovacích program za období V souladu s 21 zákona. 254/2001 Sb., o vodách, ve znní pozdjších pedpis (vodní zákon) a Metodického pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostedí a odboru vodohospodáské politiky Ministerstva zemdlství pro monitorování vod (dále jen Metodický pokyn) byl ustanoven tzv. Rámcový program monitoringu (dále jen Rámcový program). Tento Rámcový program stanovuje: zásady a metodické postupy provádní program monitoringu; náležitosti programu situaního monitoringu, provozního monitoringu, przkumného monitoringu, monitoringu referenních podmínek a programu monitoringu kvantitativního stavu povrchových a podzemních vod; výet sledovaných ukazatel v rámci jednotlivých program monitoringu, vetn doporuených analytických metod; požadavky na monitorování vod pro mezinárodní monitorovací programy a pro poteby peshraniní spolupráce; technické a administrativní náležitosti, ukládání, pedávání a sdílení výsledk program monitoringu pro poteby výkonu veejné správy a správy povodí, orgán Evropské unie a mezinárodních organizací. stanovení rizikových vodních útvar. innosti spojené s monitorováním vod podle programu situaního monitoringu chemického a ekologického stavu povrchových vod v roce 2007 zajiš oval Výzkumný ústav vodohospodáský T.G. Masaryka, v.v.i. ve spolupráci s eským hydrometeorologickým ústavem. Celkem bylo v rámci situaního monitoringu v roce 2007 sledováno 111 profil na tekoucích povrchových vodách v následujících matricích (tabulka 1): Tab. 1 Seznam profil na tekoucích povrchových vodách Matrice Poet profil Povrchová voda 111 Plaveniny 46 Sedimenty 47 bioakumulaní monitoring + pasivní vzorkovae 21 5 Rieder, M. a kol.: Výskyt a pohyb nebezpených látek v hydrosfée. HMÚ Praha, únor Guidance Document No. 7: Monitoring under the Water Framework Directive 11

12 Odbry vzork povrchových vod byly realizovány s etností 4x až 12x ron podle druhu ukazatele. Biologické složky zahrnující makrozoobentos, fytobentos, fytoplankton, makrofyta a juvenilní spoleenstva ryb byly v závislosti od typu biologické složky odebírány 1x až 3x ron. Sedimenty byly odebírány 2x ron, v jarním a podzimním období. V rámci situaního monitoringu byly sledovány následující skupiny ukazatel: indikativní ukazatele pro všechny složky biologické kvality, indikativní ukazatele pro všechny složky hydromorfologické kvality, indikativní ukazatele pro všechny všeobecné složky fyzikáln-chemické kvality, prioritní látky, zneiš ující látky. Obr. 2 Pehledná mapa lokalizace profil programu situaního monitoringu tekoucích povrchových vod Programy provozního monitoringu zahrnují monitorování chemického a ekologického stavu, ekologického potenciálu povrchových vod. Programy provozních monitoring povrchových vod pro každou oblast povodí, kterých je na území R celkem osm (Horní a stední Labe, Ohe a dolní Labe, Horní Vltava, Dolní Vltava, Berounka, Dyje, Odra) zajiš ují jednotlivé státní podniky Povodí, s.p. Tyto programy jsou každoron aktualizovány. Poet profil je cca 800, v závislosti na rzných letech. Do posouzení relevance nebezpených látek pro hydrosféru byly využity i výsledky projektu MŠMT.2B06093 Nové postupy pro sledování vlivu mstských aglomerací na kvalitativní parametry fluviálního prostedí s drazem na identifikaci endokrinních látek. Cílem projektu je propojení chemického a biologického pístupu k monitoringu za úelem získání komplexní charakteristiky zneištní vodního prostedí na vybraných lokalitách v rámci mstské aglomerace Brno, se zamením primárn na endokrinní disruptory. Látky triclosan, methyltriclosan, polybromované difenylethery a vybraná léiva byla shledána jako relevantní v toku Svratky pod brnnskou aglomerací. V souasnosti probíhají další výzkumné projekty zamené na ovení zastoupení a chování dalších nebezpených látek v jednotlivých složkách hydrosféry (zvl. pesticid, PPCP), které do tohoto Programu nebyly zatím zahrnuty. Seznam relevantních látek pro hydrosféru je proto z tohoto pohledu teba chápat jako otevený. 12

13 3.2 Nebezpené závadné látky relevantní pro hydrosféru R Nebezpená závadná látka byla oznaena jako relevantní pro vodní prostedí v eské republice, pokud byl potvrzen výskyt této látky v hydrosfée na základ výsledk realizovaného situaního monitoringu v roce 2007 a provozních monitorovacích program za období Pedmtem posuzování relevance byly matrice: povrchová voda, plavenina, sediment a biota. Základním kriteriem pro urení, zda je daná nebezpená závadná látka v každé ze sledovaných matric relevantní, se stala míra jejího zastoupení v hydrosfée: pokud z celkového potu namených hodnot byla alespo 2 % hodnot nalezena nad odpovídající mezí stanovitelnosti, byla látka v dané matrici považována za relevantní. Mezí stanovitelnosti se rozumí nejnižší množství analytu ve vzorku, které mže být stanoveno s pijatelnou pesností a správností za uvedených podmínek zkoušky. Mže být odhadnuta jako stanovený násobek meze detekce pro daný analyt nebo urena jako nejnižší bod kalibraní kivky (pro daný úel). Výsledná relevance pro hydrosféru je potvrzena, pokud je nebezpená závadná látka relevantní alespo pro jednu z posuzovaných matric. Z 264 posuzovaných ukazatel zneištní, které zahrnují 260 nebezpených látek nebo jejich skupin a forem bylo na základ výše uvedených kritérií 197 ukazatel, resp. 193 nebezpených závadných látek nebo jejich skupin, oznaeno jako relevantní pro vodní prost edí R. Jejich seznam je uveden v píloze I A tohoto Programu. 3.3 Nebezpené závadné látky pro hydrosféru R nerelevantní Pokud na základ výsledk výše uvedených monitorovacích program nebyl výskyt dané nebezpené závadné látky potvrzen a nebo z celkového potu namených hodnot bylo mén než 2 % hodnot nalezeno vtších než odpovídající mez stanovitelnosti, je látka v dané matrici považována za nerelevantní. Pokud látka není relevantní pro žádnou z posuzovaných matric, je tato látka pro hydrosféru R považována za nerelevantní. Z 264 posuzovaných ukazatel zneištní, které zahrnují 260 nebezpených látek nebo jejich skupin a forem bylo na základ výše uvedených kritérií 67 ukazatel, resp. 67 nebezpených závadných látek nebo jejich skupin, oznaeno jako nerelevantní pro vodní prost edí R. Jejich seznam je uveden v píloze I B tohoto Programu. 13

14 4 ást C: Stanovení imisních standard / norem environmentální kvality a emisních standard 4.1 Cíle kvality pro relevantní nebezpené závadné látky Programem jsou stanovovány imisní standardy / normy environmentální kvality pro relevantní nebezpené závadné látky v povrchových vodách a požadavek nezvyšování koncentrací tchto látek v sedimentech, plaveninách a živých organismech. Tyto standardy a požadavky nezvyšování byly pevzaty do vodoprávní legislativy naízením vlády. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách pípustného zneištní povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštní odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, v platném znní, jmenovit do pílohy. 2 a pílohy. 3, a jsou tedy právn závazné. Imisní standardy / normy environmentální kvality jsou platné pro všechny povrchové vody, odlišné hodnoty jsou u vybraných látek stanoveny v pípad povrchových vod oznaených pro podporu života ryb nebo pro úpravu na vodu pitnou tímtéž naízením pro úpravu na vodu pitnou nebo vod využívaných ke koupání osob. Imisní standardy vyjadují pípustné zneištní povrchových vod jako hodnotu, která je dodržena, nebude-li roní poet vzork nevyhovujících tomuto standardu vtší než 10 % (hodnota s pravdpodobností nepekroení 90 %). Imisní standardy musí být dosaženy nejpozdji do Tímto se zárove stávají cíli jakosti povrchových vod. Cíle jakosti pro povrchové vody jsou uvedeny v píloze II. Od roku 2009 se pipravuje další novelizace naízení vlády. 61/2003 Sb., v rámci které se mj. pedpokládá implementace smrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, zmn a následném zrušení smrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/208/EHS a o zmn smrnice 2000/60/ES a norem environmentální kvality na národní úrovni pro další nebezpené látky (zvl. relevantní pesticidy vykazující ekotoxické úinky ve vodním prostedí). Tato novela mimo jiné obsahuje i pechod od imisních standard stanovených jako hodnota s pravdpodobností nepekroení 90% na normy environmentální kvality stanovené jako roní prmrné koncentrace a nejvyšší pípustné koncentrace. Krom výše uvedených právn závazných cíl kvality byly již díve (1997) v rámci innosti Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) dohodnuty cílové zámry pro 24 nebezpených závadných látek vetn vybraných zvláš nebezpených závadných látek, které nemají právní závaznost a nejsou svázány s žádným asovým horizontem, a slouží v rámci MKOL pedevším jako mítko pro hodnocení jakosti povrchové vody / stavu vod podle Rámcové smrnice. 4.2 Emisní standardy pro odpadní vody Právn závazné emisní standardy jsou stanoveny naízením vlády. 61/2003 Sb., v platném znní (píloha. 1 naízení) pro uvedené zvláš nebezpené závadné látky i pro nkteré nebezpené látky a pro vybrané prmyslové obory nebo prmyslové innosti. Emisní standardy jsou stanoveny jako koncentraní hodnoty a v ad pípad jako pomrové hodnoty vypouštného zneištní vztaženého na jednotku výroby nebo spoteby dané nebezpené závadné látky. S ohledem na transpozici smrnice 2006/11/ES a tzv. dceinných smrnic k pvodní smrnici o nebezpených látkách jsou mezní hodnoty emisních standard pro zvláš nebezpené závadné látky a pro dané prmyslové innosti stanoveny jako hodnoty nepekroitelné, v ostatních pípadech se pekroení mezní hodnoty pipouští v urité míe stanovené naízením vlády. 61/2003 Sb., v platném znní (píloha. 5 naízení) v závislosti na potu hodnocených vzork mení kvality odpadních vod (tzv. pípustná hodnota p ). Emisní standardy pro prmyslové odpadní vody jsou uvedeny v píloze II. Podle 6 odst. 11 písm. a) naízení vlády. 61/2003 Sb., v platném znní musí vodoprávní úad od stanovovat emisní limity pro vypouštní pouze kombinovaným zpsobem s tím, že jakostní cíle pro tyto látky musejí být dosaženy do (lánek 4 smrnice 2000/60/ES). 14

15 Krom výše uvedených právn závazných emisních standard jsou prbžn v rámci innosti Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) zpracovávány tzv. Minimální požadavky na vypouštní odpadních vod pro vybrané prmyslové obory, které obsahují technická opatení a emisní standardy, požadované od uritých termín pro vybrané nebezpené závadné látky a vybrané zvláš nebezpené závadné látky. Požadavky mají dobrovolný charakter a jsou jedním z nástroj regulace emisí postupným zavádním nejlepších dostupných technik nebo postup v procesech výroby, zneškodování odpadních vod a vodítkem pro vodoprávní úady pi udlování povolení k vypouštní odpadních vod. Obdobné požadavky jako doporuení pro použití nejlepších dostupných technik jsou v menším rozsahu pro urité prmyslové a zemdlské innosti zpracovány v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD). 4.3 Jakostní cíle pro ostatní složky vodního prost edí Podle tohoto Programu a naízení vlády. 61/2003 Sb., v platném znní, (píloha. 2 naízení) se koncentrace nebezpených závadných látek a zvláš nebezpených závadných látek ve vodním prostedí, sedimentech, plaveninách a živých organismech nesmí znateln zvyšovat v ase. Právn nezávazné, ale celostátn používané normativy na míru zneištní zemin, využívaných pro posouzení kontaminace zemin v lokalitách s ekologickou zátží v rámci procesu privatizace, byly vydány odborem ekologických škod Ministerstva životního prostedí R jako metodický pokyn 7. Tento normativ je k posuzování kontaminace íních sediment a plavenin možno použít jen orientan (definováno jako specielní pípad použití kritérií). Podle lánku 6 bodu 7 pokynu se v pípad íních a jezerních sediment postupuje podle výsledk analýzy rizika, která uvažuje speciální expozice ve vodním prostedí. Podle kriterií pro zeminy (horniny, zeminy a antropogenní navážky) lze posoudit úrove jejich zneištní. Jsou definována tato kriteria: kriteria A odpovídají pibližn pirozeným obsahm látek v pírod, kriteria B odpovídají pibližn aritmetickým prmrm kriterií A a C, jejich pekroení vyžaduje pedbžn hodnotit rizika ze zjištného zneištní, zjistit jeho zdroj a píiny a podle výsledku rozhodnout o dalším przkumu i zahájení monitoringu, kriteria C pekroení mže znamenat významné riziko ohrožení zdraví lovka a složek životního prostedí; kritéria C jsou rozdlená podle plánovaného užití území (C-O obytné využití území, C-R rekreaní využití území, C-P prmyslov-obchodní využití území, C-V všestrannélibovolné využití území). Je teba provést analýzu rizika, stanovit cílové koncentrace sanace a sanaci kontaminované složky životního prostedí realizovat. (viz. píloha III). Dále existují v rámci Akního programu Labe platného do roku 2010 právn nezávazné cílové zámry MKOL pro íní sedimenty pi jejich zemdlském využití. Hodnoty jsou stanoveny pro 8 kov a 4 chlorované organické látky. Koncentrace rtuti v reprezentativním vzorku masa ryb, zvolených jako indikátor, nesmí dle naízení vlády. 61/2003 Sb., v platném znní, pekroit hodnotu 0,1 mg.kg -1 erstvé tkán (svaloviny). Dále jsou stanoveny hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druh potravin, vetn sladkovodních ryb, a to vyhláškou Ministerstva zdravotnictví R. 53/2002 Sb., v platném znní. Tab. 2 Limitní hodnoty kontaminujících látek v rybách stanovené vyhláškou. 53/2002 Sb., v platném znní Ukazatel Jednotka Limitní hodnoty pro sladkovodní ryby arsen NPM (mg.kg -1 ) 1,0 kadmium NPM (mg.kg -1 ) 0,05 (pro úhoe 0,1) m PM (mg.kg -1 ) 10 nikl PM (mg.kg -1 ) 0,5 olovo NPM (mg.kg -1 ) 0,2 (pro úhoe 0,4) rtu PM (mg.kg -1 ) 0,1 (pro dravé sladkovodní ryby 0,5) 7 Metodický pokyn MŽP R Kritéria zneištní zemin a podzemní vody, srpen

16 Ukazatel Jednotka Limitní hodnoty pro sladkovodní ryby zinek PM (mg.kg -1 ) 50 alifatické chlorované uhlovodíky 1) PM (mg.kg -1 ) 0,002 polycyklické aromatické uhlovodíky 2) PM (mg.kg -1 ) 0,001 polychlorované bifenyly (PCB) NPM (mg.kg -1 ) pro dravé sladkovodní ryby 2,0 3) NPM nejvyšší pípustné množství PM pípustné množství 1) pro úely této vyhlášky se pod pojmem alifatické chlorované uhlovodíky rozumí dichlormetan, dichloretan, trichlormetan, trichloretan, trichloretylen, tetrachloretylen, tetrachlormetan a tetrachloretan. Pípustné množství je stanoveno jako suma tchto látek. 2) pro úely této vyhlášky se pod pojmem polycyklické aromatické uhlovodíky rozumí benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, chryzen, dibenzo(a,h)antracen, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, dibenzo(a,i)pyren, dibenzo(a,h)pyren. Pípustné množství je stanoveno pro jednotlivé látky jednotliv. Celkový obsah vyjmenovaných látek nesmí v potravin pekroit desetinásobek pípustného množství. 3) Hodnoty pedstavují sumu kongener 28, 52, 101, 118, 138, 153,

17 5 ást D: Charakteristika monitorovacích program eská republika disponuje pomrn hustou monitorovací sítí jakosti vodního prostedí pokrývající rovnomrn celé území státu. Souasná podoba monitorovací sít jakosti povrchových vod je dsledkem historického vývoje od poátku monitoringu v roce Od roku 2000 došlo k výraznému rozšíení sledovaných parametr, látek a analyzovaných matric. Monitoring je provádn adou odborných institucí s rznou etností a pro rzné látky. Náleží k nim pedevším: eský hydrometeorologický ústave (HMÚ), Zemdlská vodohospodáská správa (ZVHS), Podniky Povodí s.p., které vykonávají správu oblastí povodí Labe, Vltavy, Ohe, Moravy a Odry, krajské hygienické stanice zajiš ují v dob letní rekreaní sezony monitoring povrchových vod využívaných ke koupání, stanovených vyhláškou Správa oblastí povodí zahrnuje správu vodních tok a vodních dl na území eské republiky je vykonávána celkem 5 státními podniky: Povodí Labe, s.p. zajiš uje správu v povodí eky Labe, z toho od soutoku eky Vltavy po státní hranici s Nmeckem pouze na vlastním toku Labe (bez pítok), a v povodí eky Odry v rámci Královehradeckého a Libereckého kraje, Povodí Vltavy, s.p. zajiš uje správu v povodí eky Vltavy vetn jejich pítok, Povodí Ohe, s.p. zajiš uje správu v povodí eky Ohe vetn jejich pítok a pítok eky Labe v úseku od soutoku s Vltavou po státní hranici s Nmeckem, Povodí Moravy, s.p. zajiš uje správu v povodí eky Moravy vetn jejich pítok, Povodí Odry, s.p. zajiš uje správu v povodí eky Odry vetn jejich pítok. Tak jako každý rok byl na konci roku 2009 ustaven aktualizovaný Rámcový program monitoringu povrchových a podzemních vod pro rok 2010, vycházející z požadavk stanovených smrnicí 2000/60/ES. Rámcový program stanovuje zásady a metodické postupy provádní program monitoringu; náležitosti program situaního monitoringu, provozního monitoringu, przkumného monitoringu, monitoringu referenních podmínek a program monitoringu kvantitativního stavu povrchových a podzemních vod; výet ukazatel sloužící k výbru sledovaných ukazatel v rámci jednotlivých program monitoringu, vetn doporuených analytických metod; požadavky na monitorování vod pro mezinárodní monitorovací programy a pro poteby peshraniní spolupráce; technické a administrativní náležitosti pedávání, ukládání a sdílení výsledk program monitoringu pro poteby výkonu veejné správy a správy povodí, orgán Evropské unie a mezinárodních organizací. Vzorkovací metody použité pi realizaci program monitoringu musí podléhat systému jakosti (akreditace) podle SN EN ISO/IEC Všeobecné požadavky na zpsobilost zkušebních a kalibraních laboratoí v platném znní. Výjimku tvoí metodiky pro sledování biologických složek ekologického stavu vod, které jsou v platném znní zveejnny na webových stránkách odboru ochrany Ministerstva životního prostedí. Analytické laboratoe realizující programy monitoringu musí mít stanovení jednotlivých ukazatel (pop. skupiny ukazatel) akreditovány podle SN EN ISO/IEC v platném znní (výjimku tvoí biologické složky). Laboratoe se pi provádní laboratorních mení ídí a musí splovat požadavky smrnice 2009/90/ES, která stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod. Monitorovací sí musí být navržena pro systém program monitoringu celkov tak, aby poskytla souvislý a vyerpávající pehled o stavu vod a vodních útvar v rámci každé oblasti povodí. Monitorovací místa nemusí být ve všech útvarech povrchových vod, ale v pípad stejného typu vodního útvaru a míry ovlivnní mohou reprezentovat skupiny vodních útvar nebo dílí povodí. 17

18 Programy monitoringu se sestavují v rozsahu výše uvedených bod na dobu šesti let s možností každoroní aktualizace. 5.1 Programy situaního monitoringu Zahrnují monitorování chemického a ekologického stavu povrchových vod (tekoucích a stojatých) a monitorování chemického stavu podzemních vod. Úelem program situaního monitoringu je poskytnout informace pro: zjiš ování jakosti povrchových a podzemních vod podle 21 odst.2 písm. a) vodního zákona, hodnocení dlouhodobých zmn pírodních podmínek, hodnocení dlouhodobých zmn zpsobených obecn lidskou inností, plánování v oblasti vod, vedení vodní bilance, doplnní a ovení výsledk analýz charakteristik oblastí povodí a zhodnocení vliv a dopad na stav povrchových a podzemních vod podle pílohy II smrnice 2000/60/ES, úelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních program monitoringu a stanovení rizikových vodních útvar. Výbr lokalit pro sí situaního monitoringu je uren následujícími kritérii: velikost prtok je významná pro oblast povodí jako celek, vetn míst na velkých vodních tocích, kde je plocha povodí vtší než km 2, objem vody je v rámci oblasti povodí významný, vetn velkých jezer a nádrží, významné vodní útvary pesahující hranice lenských stát, místo stanovené rozhodnutím o výmn informací. 77/795 EHS, další místa, která jsou potebná k odhadm zatížení zneiš ujícími látkami penášenými pes hranice lenských stát. Do návrhu sít situaního monitoringu jsou zaazena monitorovací místa, která splní alespo jedno z výše uvedených kritérií. V zájmu zachování kontinuity sledování se pro situaní monitoring pednostn vybírají monitorovací místa ze stávajících monitorovacích sítí a v období mezi realizací situaního monitoringu se tato místa situaního monitoringu pednostn zaazují do provozního monitoringu. Sí situaního monitoringu chemického stavu stojatých vod zahrnuje významné útvary povrchových vod stojatých. Monitorovací místo pro tento druh monitoringu je vždy situováno v blízkosti hráze nádrže, nikoliv na výtoku z nádrže. V monitorovacím míst se odebírá integrální vzorek v horních cca 3 4 m vodního sloupce a zonální odbry ve svislici v hloubkách 0, 5, 10 m a podle hloubky nádrže dále po 10 m až ke dnu nádrže. Dále se v této svislici provádí mení hloubkovou multiparametrickou sondou v intervalu 1 m po celé délce svislice. V opodstatnných pípadech lze provádt zonální odbry a jejich hloubku upravit tak, aby odpovídala podmínkám v nádrži. V rámci situaního monitoringu se sledují: indikativní ukazatele pro všechny složky biologické kvality, indikativní ukazatele pro všechny složky hydromorfologické kvality, indikativní ukazatele pro všechny všeobecné složky fyzikáln-chemické kvality, prioritní zneiš ující látky, ostatní zneiš ující látky 18

19 základní ukazatele k zabezpeení kvality analytických výsledk ovením iontové bilance dle SN V rámci situaního monitoringu se ve všech monitorovacích místech sleduje stejný rozsah ukazatel relevantních pro R, a to v rozsahu relevantních látek dle píloh VIII a X smrnice 2000/60/ES. Situaní monitoring je provádn na každém monitorovacím míst po období minimáln jednoho roku v prbhu období, na které se plán oblasti povodí vztahuje, pokud pedcházející situaní monitoring neprokázal, že pedmtný vodní útvar dosáhl dobrého stavu hodnocením píslušných ukazatel a zárove posouzení vliv lidských inností nepineslo dkazy o tom, že se tyto vlivy zmnily. V takových pípadech mže být situaní monitoring pro tyto ukazatele provádn v monitorovacím míst jednou za období platnosti tí navazujících plán oblastí povodí. Situaní monitoring povrchových vod se realizuje s frekvencí 2x za 6 let a probhne ve dvou cyklech: 1.cyklus v období a 2. cyklus v období s tím, že nároky na plnní požadavk situaního monitoringu budou rozloženy do tohoto víceletého cyklu. Pro spolehlivé hodnocení stavu vod je nezbytné zabezpeit dostatený poet vzork použitelných pro vyhodnocení výsledk monitoringu. Pro získání reprezentativního potu vzork je teba u matric s nízkou roní etností vzorkování provádt monitoring ve víceletých cyklech. etnost a období vzorkování jednotlivých typ matric vodního prostedí bhem kalendáního roku je stanovena Rámcovým programem monitoringu. 5.2 Programy provozního monitoringu Zahrnují monitorování chemického a ekologického stavu, ekologického potenciálu povrchových vod a monitorování chemického stavu podzemních vod. Úelem program provozního monitoringu je poskytnout informace pro: zjiš ování jakosti povrchových a podzemních vod, vetn jejich ovlivování lidskou inností podle 21 odst. 2 písm. a) vodního zákona a pro návrh program opatení podle 26 vodního zákona, zjiš ování stavu vod v tch útvarech povrchových nebo podzemních vod, které byly identifikovány na základ provedené analýzy charakteristik oblastí povodí a vyhodnocení vliv a dopad na stav povrchových a podzemních vod z hlediska dosažení cíl ochrany vod jako rizikové nebo nejisté nebo do kterých jsou vypouštny prioritní látky, zjiš ování zmn stavu vod, jejichž sledování vyplývá z program opatení, zjiš ování jakéhokoli dlouhodobého vzestupného trendu koncentrace zneiš ujících látek vyvolaného lidskou inností, zjiš ování stavu povrchových vod pro úely výkonu správy vodních tok a vodních dl, získávání dat pro mezinárodní monitorovací programy a pro poteby peshraniní spolupráce, plánování v oblasti vod, vedení vodní bilance, zjiš ování stavu vod v rámci monitorování chránných území. Sí provozního monitoringu se sestavuje na základ analýzy vliv a dopad dle pílohy II smrnice 2000/60/ES a na základ výsledk situaního monitoringu. V zájmu zachování kontinuity sledování se pro provozní monitoring pednostn vybírají monitorovací místa ze stávajících monitorovacích sítí. Vodní útvary se mohou pro poteby monitorování vod sluovat. Sí provozního monitoringu chemického stavu stojatých vod zahrnuje útvary povrchových vod stojatých identifikované jako rizikové nebo využívané pro zásobování pitnou vodou. Monitorovací místo pro tento druh monitoringu je vždy situováno v blízkosti hráze nádrže, nikoliv na výtoku z nádrže. V monitorovacím míst se odebírá integrální vzorek v horních cca 3 4 m vodního sloupce a 19

20 zonální odbry ve svislici v hloubkách 0, 5, 10 m a podle hloubky nádrže dále po 10 m až ke dnu nádrže. V opodstatnných pípadech lze hloubku zonálních odbr upravit tak, aby odpovídala podmínkám v nádrži. Dále se v této svislici provádí mení hloubkovou multiparametrickou sondou v intervalu 1 m po celé délce svislice (v opodstatnných pípadech lze v hloubkách vtších než 20 metr zvtšit interval až na 5 metr). Tab. 3 Kriteria pro výbr monitorovacích míst sít provozního monitoringu Kritérium pro výbr monitorovacího místa Chemický stav Ekologický stav Lokalizace monitorovacího místa pod zdrojem prioritních látek X Monitorovací místo využité pro pímé hodnocení X X Lokalizace monitorovacího místa pod bodovým zdrojem Lokalizace monitorovacího místa pod skupinou bodových zdroj Lokalizace monitorovacího místa podchycující difúzní zdroj zneištní Lokalizace monitorovacího místa podchycující hydromorfologický vliv, resp. závrové monitorovací místo VÚ Závrové monitorovací místo VÚ* X X Monitorovací místa situaního monitoringu X X * Pozn.: Platí podmínka sluování vodních útvar. X X X X X X V rámci provozních monitorovacích program jsou sledovány následující skupiny ukazatel: fyzikáln-chemické parametry pro hodnocení ekologického stavu povrchových vod, specifické zneiš ující látky; v daném míst budou sledovány pouze vybrané, tzv. relevantní látky, které se v daném povodí vyskytují a vypouští, a to jak pímo (prmyslové zdroje, komunální zneištní), tak nepímo (depozice z ovzduší, splachy z pdy apod.). Výbr látek je tedy místn specifický a mže se lišit z hlediska lokalizace a podmínek prostedí. Bližší podmínky pro výbr látek je stanoven Rámcovým programem monitoringu na rok chemické ukazatele pro hodnocení chemického stavu zahrnují veškeré prioritní látky + 8 nebezpených látek dle pílohy I smrnice 2008/105/ES (Tabulka VI) zde se pro úely provozního monitoringu sledují pouze relevantní ukazatele a pro úely situaního monitoringu 2x za 6 let všechny ukazatele. Chemický stav má být sledován minimáln v jednom, reprezentativním míst vodního útvaru, popípad skupiny vodních útvar. Každoron se bude provádt revize sledovaných parametr a na základ výsledk monitoringu nových polutant se do program budou pidávat nové látky, které by mohly zpsobit nedosažení dobrého stavu vod. Pro ovování výskytu nových polutant budou primárn použity situaní profily. Z povinn sledovaných látek pro úely provozního monitoringu se po prvních tech letech vyberou ty, které byly ve všech tech letech pod mezí stanovitelnosti; tyto se Evropské Komisi nahlásí jako látky, které budou nadále sledovány pouze v situaním monitoringu (jako výchozí údaje budou použita data z roku ). 5.3 Programy przkumného monitoringu Zahrnují monitorování vod, ve kterých byly zjištny mimoádné jevy nebo havarijní zneištní. Úelem program przkumného monitoringu je poskytnout informace pro: 20

21 Program na snížení zneištní povrchových vod nebezpenými závadnými látkami zjištní píiny mimoádných jev, zjištní píiny nesplnní cíl ochrany vod pro daný útvar v pípad, že situaní monitoring indikuje nepravdpodobnost dosažení tchto cíl a provozní monitoring nebyl ješt realizován, zjištní rozsahu a dopad havárií a zízení programu opatení k dosažení cíl ochrany vod. Pi sestavování przkumného monitoringu se v závislosti na zkoumaném jevu obdobn použijí ustanovení uvedená u ostatních program monitoringu. 5.4 Programy monitoringu kvantitativního stavu povrchových a podzemních vod Zahrnují monitorování povrchových a podzemních vod. Rozsah monitorovací sít kvantitativního stavu povrchových vod je dán sítí vodomrných stanic eského hydrometeorologického ústavu, správc povodí a Zemdlské vodohospodáské správy. Struktura této sít pokrývá významné vodní toky a jejich povodí tak, aby za pomoci hydrologické analogie umožovala zpracování hydrologických charakteristik pro libovolné místo v íní síti. Zárove umožuje odvodit velikost prtok pro lokality situaního monitoringu povrchových vod. Úelem program monitoringu kvantitativního stavu povrchových a podzemních vod je poskytnout informace pro: hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle 21 vodního zákona, hodnocení odtokového režimu vodních tok, hodnocení režimu podzemních vod a rovnováhy mezi doplováním a odbry podzemních vod, vyhodnocení pírodních zdroj podzemních vod, vedení vodní bilance, plánování v oblasti vod a operativní hospodaení s vodou a ochranu ped povodnmi (hlásná služba). 5.5 Program monitoringu referenních podmínek Pro každý typ povrchových vod bude urena sí referenních lokalit za úelem stanovení referenních podmínek. Ta bude obsahovat dostatený poet míst s velmi dobrým stavem, aby poskytla nejlepší dosažitelnou úrove spolehlivosti hodnot pro referenní podmínky pi dané variabilit hodnot kvalitativních složek odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu pro daný typ povrchových vod a typ vodního útvaru a pro modelovací postupy. Úelem monitoringu referenních podmínek je: stanovení i odvození referenních podmínek, jež pedstavují hodnoty složek biologické kvality odpovídající velmi dobrému ekologickému stavu, pro úely hodnocení stavu vod a vodních útvar, vytvoení základu srovnání sledovaných parametr stavu vodního ekosystému se stavem antropogenn minimáln ovlivnným jako pomru, jenž je základním mítkem výsledného hodnocení a získání základních dat pro navržení ochranných opatení pro zlepšování stavu vod a proti jeho dalšímu zhoršování. Sledování referenních podmínek se bude provádt v šestiletých cyklech v návaznosti na tvorbu plán oblastí povodí. Každá referenní lokalita bude v šestiletém cyklu sledována dvakrát. Bhem šestiletého cyklu bude každé monitorovací místo sledováno obvykle po dobu jednoho roku s etností 6 krát ron. 21

22 5.6 Požadavky na monitorování vod pro mezinárodní monitorovací programy a pro pot eby p eshraniní spolupráce Rámcovým programem monitoringu jsou zabezpeovány rovnž mezinárodní monitorovací programy. Rozsah mezinárodních monitorovacích program je každoron upesován. Rozsah sledovaných nebezpených závadných látek se v jednotlivých hlavních povodích rzní v závislosti na reálném nebo pedpokládaném zneištní povrchových vod. V rámci Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) je na území R do mezinárodní sít zahrnuto 7 následujících profil: Labe-Valy Labe-Lysá nad Labem Labe-Obíství Berounka-Lahovice Vltava-Zelín Ohe-Terezín Labe-Dín V rámci Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD) ) jsou na území R do mezinárodní sít zahrnuty 2 následující profily: Dyje-Pohansko Morava-Lanžhot V rámci Mezinárodní komise pro ochranu Odry ped zneištním (MKOOpZ) jsou na území R do mezinárodní sít zahrnuty 2 následující profily: Odra-Bohumín Lužická Nisa-Hrádek Monitorovací programy na hraniních vodách jsou realizovány v rámci monitorovacích program jednotlivých podnik Povodí, s.p. Úpravy etnosti sledování a rozsahu sledovaných ukazatel a matric pro peshraniní monitoring jsou v kompetenci píslušných zmocnnc. Požadavky na monitoring pro mezinárodní monitorovací programy a pro poteby peshraniní spolupráce se ped jejich pijetím konzultují prostednictvím len píslušných pracovních skupin nebo skupin expert MKOL, MKOD, MKOOpZ, pracovních skupin pro smrnici 2000/60/ES na hraniních vodách nebo zmocnnc se zpracovateli návrh program monitoringu dle smrnice 2000/60/ES, ve kterých jsou píslušná monitorovací místa zaazena. 5.7 Monitorovací programy emisí do povrchových vod a do kanalizací Monitoring jakosti vypouštných odpadních vod do povrchových vod a do kanalizací je v pevážné míe realizován samotnými zneiš ovateli podle zásady zneiš ovatel platí. Monitoring musí být realizován v souladu s vodoprávním rozhodnutím k vypouštní odpadních vod. Vypouštní vybraných zvláš nebezpených závadných látek (rtu, kadmium, sumární ukazatel AOX) je podle vodního zákona (zákon. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znní a ve znní pozdjších pedpis) zpoplatnno. Kontrolní inností v oblasti ochrany vod je krom vodoprávního úadu povena eská inspekce životního prostedí (IŽP) prostednictvím oblastních inspektorát. Odpadní vody jsou dále monitorovány správci jednotlivých oblastí povodí, v rámci výzkumných projekt a dalších pípadných projekt financovaných píslušnými ministerstvy, Grantovou agenturou R, apod. Monitoring emisí do vodního prostedí zahrnuje i pípadnou kontrolu jakosti vod 22

23 vypouštných v dsledku ešení staré ekologické zátže (vzniklé následkem innosti ped rokem 1989). 5.8 Zve ejování výsledk monitorovacích program eský hydrometeorologický ústav jako Národní referenní stedisko pro monitoring v rámci inností zajiš ovaných pro Ministerstvo životního prostedí provozuje informaní systém Assessment and Reference Reports of Water Monitoring (IS ARROW). Systém umožuje uložení a zpracování výsledk program monitoringu týkající se sledování chemického stavu a ekologického stavu vod dle požadavk smrnice 2000/60/ES a jejich zveejnní pro laickou i odbornou veejnost ( Další podrobnosti týkající se monitorovacích program jsou uvedeny na následujících stránkách ( Prostednictvím informaního systému PiVo, který spravuje a ídí Ministerstvo zdravotnictví, jsou v prbhu letní rekreaní sezony zveejovány aktuální údaje o jakosti povrchové vody, využívané ke koupání osob ( Pravidelné sdílení výsledk program monitoringu pro poteby orgán Evropské unie prostednictvím systému WISE zabezpeují HMÚ a VÚV T.G.M. v.v.i. ve spolupráci. Ministerstvo životního prostedí dále ídí a spravuje tzv. Integrovaný registr zneiš ování životního prostedí (IRZ). IRZ je databází údaj o únicích vybraných zneiš ujících látek (do ovzduší, vody, pdy), penosech zneiš ujících látek v odpadech a odpadních vodách a penosech množství odpad, které jsou každoron ohlašovány za jednotlivé provozovny na základ splnní kritérií stanovených píslušnými právními pedpisy. Zveejnní údaj za pedchozí kalendání rok prostednictvím internetu probíhá vždy k bžného roku. IRZ vychází z požadavk Protokolu o registrech únik a penos zneiš ujících látek 8, který pro R vstoupil v platnost 10. listopadu 2009 (po pedchozí ratifikaci 12. srpna 2009).Tento Registr je laické i odborné veejnosti dostupný na webové adrese: 8 Protocol on Pollutant Release and Transfer Registers (PRTR) a naízení Evropského parlamentu a Rady. 166/2006, kterým se zizuje evropský registr únik a penos zneiš ujících látek. 23