Studijní opora pro předmět Leadership II Vybrané aspekty přípravy vojenských profesionálů a velitelů pro bezpečnostní prostředí Vývoj trendů v bezpečnostním prostředí. Anotace: Text seznamuje s možnými trendy vývoje bezpečnostního prostředí, přibližuje koncept profesionality a předkládá vybrané požadavky na kompetence profesionálů pro působení v bezpečnostním prostředí. Navrhuje rámcová východiska k modelování přípravy profesionálů pro plnění úloh v náročných (limitních a extrémních podmínkách) a seznamuje s vybranými aspekty psychologie a jiných disciplín, využitelnými v praktické přípravě. Cílem textu je poskytnout studentům předmětu Leadership II vybrané informace a znalosti pro koncipování, organizaci a provádění odborné a speciální profesní přípravy v ozbrojených a záchranných sborech a systémech působících v bezpečnostním prostředí Obsah: Úvod 1. Vývoj trendů v bezpečnostním prostředí. 2. Profesionalita, o profesi a profesionálech. Bezpečnostní prostředí jako profesní kontext. Profesionalita, profese, profesionál. 3. Požadavky na schopnosti, model kompetencí. Změny v požadavcích na schopnosti profesionálů, NATO Network Enabled Capability a další kontexty pro formulaci výstupů přípravy. Vybraná kritéria a požadavky na kvality schopností profesionálů. Model kompetencí vojenského profesionála (profesionála pro bezpečnostní prostředí). 4. Model fází vývoje jedince v profesi a vybraná specifika vojenské profese. Specifika vojenské profese. Model fází vývoje jedince v profesním prostředí. Mistrovství v profesi. Postoj jako aspekt vnitřní kvality profesionála bojovníka. 5. K přípravě profesionálů a možnostem aplikace poznatků vybraných disciplín pro efektivní edukaci (výcvik, trénink a přípravu) osob k výkonu činností a funkcí v bezpečnostním prostředí. Model úrovní rozvoje jedince v profesi, oboru, metodě a systému. Autopoieza a systémový přístup jako užitečné aspekty pro koncipování přípravy profesionálů. 1
Subtle skills a vnitřní motivace. Aspekty přípravy, velitel, instruktor, student. Úvod: Následující texty předkládané v průběhu modulu Leadership II, jsou určeny studentům oborů s profesním zaměřením na výkon činností a funkcí v bezpečnostní prostředí, včetně zaměření na řízení lidských systémů, přípravu jednotlivců a týmů pro náročné, dynamicky se měnící prostředí (instruktoři /trenérům/ disciplín speciální přípravy, například speciální tělesné přípravy 1, sebeobrany, bojových sportů, obranné střelby, jakož i jiných forem přípravy, včetně taktické). Rámujícím přístupem k tvorbě textů je příprava lidí pro plnění úloh a funkcí v bezpečnostním prostředí, resp. prostředí charakteristickém výskytem náročných (limitních a extrémních) podmínek. Struktura textů sleduje postup od popisu vybraných trendů uplatňujících se v bezpečnostním prostředí a změn v požadavcích na aspekty některých schopností profesionálů pro výkon funkcí v tomto prostředí, v návaznosti na změny rámcově projednává profesionalitu a překládá možný model pro uvažování o vývoji jedince v náročné (bezpečnostní vojenské a jiné) profesi. Od úvah o profesi a vývoji jedince v profesi, přechází k poznatkům v oblasti přípravy a předkládá některé přístupy a modely vhodné pro aplikaci. Závěrečná část se věnuje změně a zátěži a některým souvisejícím aspektům, které lze v procesu přípravy respektovat. Studijní texty nejsou definiční, jejich smyslem je seznámit s možnými pohledy a spíše otevřít prostor pro přemýšlení studentů. V tomto smyslu jsou texty transdisciplinární, neboť praxe přípravy, že aplikační potenciál poznatků jedné disciplíny, oboru je značně zúžený 2. Pro další orientaci studenta proto nabízejí možné literární zdroje pro komplexnější seznámení se s problematikou. Pozice profesionála, velitele, instruktora, zahrnuje nejen vlastní praxi a zpracovanou zkušenost v oboru disciplíně (způsobilý 3 ), ale nutně v určité úrovni zvládnutí oboru (expert nebo mistr) vede k potřebě čerpat z dalších oblastí lidského poznání 4. Nejvýznamnější motivy pro volbu tohoto pojetí jsou následující. První významný motiv, který vyvěrá z vlastní praktické zkušenosti, je snaha přispět k živému dialogu o pojetí a možnostech přípravy lidí a rozvoje jejich schopností v bezpečnostním prostředí a nejen v něm. Druhým motivem je snaha o přiblížení souvislostí, principů a metod, jejichž působnost a užitečnost potvrzuje jak praxe profesní přípravy lidí pro bezpečnostní prostředí, tak přirozená zkušenost lidí při výkonu činností a funkcí v tomto prostředí. Tyto souvislosti, principy a metody nalézáme na pozadí zkušenostního vědění lidí a přirozeně souvisí s procesem zrání člověka obecně a specificky pak v rámci profese. Protože zrání člověka se realizuje v jeho bytí, akcentujeme v našem přístupu přežití 5 jako základního příkazu, který se pro přípravu lidí na činnosti 1 Speciální tělesná příprava zahrnuje boj z blízka, horolezeckou přípravu, překonávání překážek, přežití v náročných podmínkách, orientační běh). 2 Příkladem může být využití poznatků psychologie pro praxi přípravy anebo jiných oborů, jako filosofie, fyziologie, biologie, apod. 3 Blíže viz model fází vývoje v profesi. 4 Velitel, instruktor vždy řeší problém vztahu k disciplíně, studentovi a systému, ve kterém disciplínu realizuje a rozvíjí. Tento problém se profiluje v tom, zda chápe sebe a studenta jako živý, autopoietický, samoorganizující se systém anebo mechanismus. Tedy zda vytváří svým konáním Golema (blíže viz Z. Neubauer (2002, p. 51, 102) anebo profesionála par excelence. 5 Přežití jako základního příkaz života podle Z. Neubauera (2002, p. 75). Z. Neubauer (2001, p. 159) konstatuje, že podle jiných odborníků, např. zoologa A. Portmanna, je smyslem života sebeprojev vlastní niternosti. V obou případech se snaží popsat a vysvětlit vztah mezi vnitřním a vnějším prostředím systému a odkázat na svět třetí, který vytváří člověk svým životem a praxí. Užitečný zdroj představuje kapitola Vzhled a vhled 2
v bezpečnostním prostředí ukazuje jako významnější, nežli jiné možné. Těmito aspekty jsou přežití a sebevyjádření. Třetím motivem je zkušenost, že přístupy, principy a metody kultivace a rozvoje kvalit schopností lidí a lidských systémů jsou přirozeně přenosné, aplikovatelné v běžném lidském životě a v různých jiných, specializovaných oblastech a prostředích lidského konání (například management či tržní prostředí). Principy, metody, jakož i taktiky a strategie, včetně aplikace symetrie a asymetrie se týkají zejména mysli, poznávání, myšlení, rozhodování a jednání. V tomto kontextu, domyšleno do důsledku se z hlediska principů od sebe neliší střet dvou jedinců ústící v konflikt, který vrcholí v boj, asymetrická operace v bezpečnostním kontextu a postup managementu firmy v konkurenčním prostředí anebo psychologická operace v bezpečnostním prostředí od reklamní a marketingové operace obchodní firmy v prostředí tržním. Tyto procesy, jakkoliv odlišné, jsou na úrovni principů, metod, jakož myšlení, poznávání, rozhodování a jednání zúčastněných členů (lidí a lidských systémů) soběpodobné. Jinak řečeno, z hlediska principů a přirozených aspektů kvalit schopností, je jedno, zda se jedná o jedince a jeho nejbližší osobní či profesní prostředí, bezpečnostní tým (jednotku) anebo o firmu a její přežití v tržním prostředí. Pro všechna tato prostředí, právě a jen proto, že jsou tvořena lidmi, je lidská přirozenost podstatou, jakkoliv používají moderní či specializované a sofistikované techniky a technologie. 1. Vývoj trendů v bezpečnostním prostředí. Následující text se, z hlediska vývoje trendů v přípravě lidí, zabývá pěti oblastmi. První oblastí je vývoj zaměření přípravy profesionálů pro bezpečnostní prostředí. Druhou je vývoj chápání bezpečí jako jevu, produktu či služby. Třetí zachycuje trend vývoje služeb a produktů, z hlediska růstu zájmu o prožitkové, zážitkové a sebezkušenostní aktivity. Čtvrtá se orientuje na vývoj pojetí zátěže a stresu. Trendy v požadavcích na přípravu profesionálů pro výkon činností a funkcí v bezpečnostním prostředí. Z hlediska koncepčního zaměření přípravy profesionálů lze sledovat vývoj variující mezi dvěma trendy. První trend nazýváme vnější. Jedná se o trend s převahou lineárně kauzálních, mechanistických a kvantitativních aspektů v přípravě, unifikace a standardizace, typický pro bezpečnostní systémy a armády druhé vlny podle A. Tofflera. V současnosti je akcentován zejména v souvislostech s postupující globalizací a s růstem potenciálů, které nabízejí moderní zbraně, zbraňové systémy a moderní technologie, včetně technologií komunikačních a informačních (blíže viz koncept NATO Network Enabled Capability NNEC). Paralelně s ním se realizuje trend, který nazýváme vnitřní, splňující charakteristiky vztahující se na armády třetí vlny podle A. Tofflera. Převažují v něm takové aspekty jako kvalitativní přístup, celostní a organismické pojetí a klade důraz na vnitřní aspekty profesionality. Jestliže výsledkem trendu prvního je profesionál chápán, vybírán a připravován z hlediska vnějškového, formálního požadavku systému na výkon funkce a jeho výstupem je specialista definovaný popisem práce a pracovní pozicí, výsledkem trendu druhého je kvalita již nazýváme kognitivní bojovník. Jedná se o kvalitativně odlišné chápání pojetí anebo o intuici, blíže viz Z. Neubauer (2001, p. 149 165), která se věnuje vytváření světa svým bytím s užitím reflexe, soustředěného a důsledného promýšlení a zpracování zkušenosti do vlastního poznání. 3
potenciálu, jímž disponuje voják 21. století 6. První trend se opírá o charakteristiky a potenciály techniky, technologií a systémů, druhý trend se opírá o přirozené kvality potenciálů, kterými disponuje každý lidský jedinec a, která se uplatňuje zejména v komplexním a dynamicky se měnícím bezpečnostním prostředí. Nejde jen o řešení vztahu mezi člověkem a technikou, ve smyslu hledám a připravuji jedince vhodného pro danou techniku anebo přizpůsobuji techniku jedinci. Jedná se o komplexnější problém související s aplikačním potenciálem technologií, jeho výhodami a nevýhodami. Tedy jinak voják kompletně a komplexně vybavený v situaci, kdy dojdou náboje, dojdou energetické zdroje (baterie, PHM), dojdou zásoby či selže logistika, není možné spojení apod. Z hlediska situace úloh musí profesionál disponovat schopností samostatně a efektivně se pohybovat na celém kontinuu podmínek úlohy od úrovně maximálně sofistikovaného prostředí představované kabinou bojového vozidla až po úroveň bazální, kterou mohou představovat bosé nohy, prázdné ruce, vlastní hlava. Bezpečí jako jev, produkt či služba. Pronikání ideologie volného trhu do oblasti bezpečí a bezpečnosti, souvisí s trendem, který zahrnuje dva aspekty. Prvním je tendence chápat bezpečí jako produkt, službu a druhým je tendence přenášet odpovědnost. Bezpečí se podobně jako zdraví nebo vzdělání transformuje do podoby služby či produktu, který je zajišťován zvnějšku. Postupující globalizace 7 zahrnující komunikační a informační, energetickou, výrobní a obchodní provázanost (sítě) nese s sebou jako svou stínovou složku diferenciaci, fragmentaci a lokalizaci. Jinak řečeno, stále více se zvyšuje tzv. globální pokrytí v podobě sítí a jejich propojení, jakož i odosobněných systémů resp. institucí administrativy, správy a služeb, tedy roste standardizace a institucionalizace a závislost 8 jednotlivců i dílčích specializovaných celků - organizací (firem) na vnějších systémech a vlivech. Toto zvyšování sebou nese na druhé straně růst významu a riziko četnosti, jakož i zvýšení míry intenzity důsledků působení vlivů takového charakteru, které nemůže jedinec či firma lokálně (v místě svého působení a svými silami) předem odhadnout či aktivně ovlivnit. Vlivů, které přímo, lineárně a symetricky souvisí s činností jedince anebo celku (týmu) v rámci situačního kontextu a operačního prostředí. Ve vztahu jedinec (celek) a síť (instituce) bude stoupat a stejně tak klesat míra efektivnosti přímého řízení a lineární zpětné vazby či možnosti přímo ovlivnit dění v širším prostředí z místa plnění úlohy a naopak, v závislosti na schopnosti sdílet tedy komunikovat. Lze se důvodně domnívat, že bude klesat míra důvěry v systémy, instituce a sítě, a rovněž 6 Pojem voják 21 století je užíván obvykle pro technologické řešení výzbroje a výstroje vojáka moderní armády. Obsahem tohoto trendu je úroveň a kvalita technického vybavení zbraně, komunikační, informační a zobrazovací systémy, jichž je voják živou součástí. Koncept voják 21. století neřeší důsledně mentální a psychofyzické aspekty související s biologickou daností člověka a možnostmi, které v současnosti nabízí technologický vývoj. Jedná se o řešení rozhraní mezi: 1. psychofyzickými a mentálními možnostmi jedince a požadavky; 2. pojetím lidského jedince v kontextu možností, které skýtá využití moderních technologií; 3. přípravou jedince jako člověka pro bezpečnostní prostředí či jako variantu robota, Golema či německých pilotů letky Leonidas (II. sv. válka) anebo japonské šinpú tokubecu kógekitai ( 神 風 特 別 攻 撃 隊 ), ve zkrácené verzi tokkótai, známé na západě pod pojmem kamikadze. 7 Blíže a obsáhleji se problematikou zabývá například publikace Globalizovaný západ (Lipovetsky, G., Juvin, H., 2012). 8 Téma vztahu vztažnosti, relace a závislosti či svobody, resp. míry volnosti ve vztahu a možnosti svobodného rozhodování v procesu řešení situačních úloh je velmi významné. Několik poznámek: 1. modus technický - rostoucí globalizace síťování sebou nese i závislost jednice (celku - firmy) na aspektech spojení; 2. modus kompetence přenechám to na odborníka; 3. modus spolupráce závislost tvorby výsledného produktu na subdodavatelích hierarchizace sítě, logistika; 4. modus vlastního bytí a přežití dodáním produktu vytvářím u jeho uživatele nutnost konzumovat služby s ním spojené jinak je mu posléze k ničemu důsledek vývoje technologií a jejich aplikace v prostředí. Nositelem efektu v současnosti není předání produktu (rohlík) ale vytvoření vztahu a pokud možno závislosti (bezpečný klient minimalizuji vliv konkurence). 4
klesat míra tendence spoléhat se na vnější systémové, institucionální, národní (státní) a mezinárodní činitele zajišťující funkce v bezpečnostním prostředí (policie, armáda). Vlivem tohoto poklesu poroste tendence u jednotlivců a právních subjektů lokálního, národního a mezinárodního charakteru, zajistit si bezpečí vlastními prostředky. Na pozadí vývoje trendu bude možné identifikovat zejména aspekt systémový 9 a ekonomický 10 a dále takové aspekty jako nezávislost a svoboda, svébytnost a svéprávnost, samostatnost a soběstačnost. Směrnice ministra obrany pro plánování činnosti a rozvoje rezortu MO na roky 2015 až 2019 11 vnímá tento trend a v části B, Analýza bezpečnostní prostředí, konstatuje, že: Privatizace bezpečnostních schopností se může stát dokonce rizikem pro fungování OS ČR díky možnému odlivu příslušníků OS, zejména pokud dojde k výrazné negativní změně sociální politiky vůči příslušníkům OS ČR včetně vojenských veteránů. V bezpečnostním prostředí se trend privatizace bezpečnosti projevuje nejen růstem počtu a významu různých bezpečnostních agentur, ale rovněž rostoucí četností výskytu a uplatnění soukromých vojenských společností (PMSCs 12 ). Výběr a příprava lidí pro tyto společnosti a jejich působení je výrazně mimo dosah jedince či celku, jež jejich služby užívá, nebo je jejich činností ovlivněn a rovněž i mimo působnost státních orgánů a institucí, jejichž funkcí je ochrana a bezpečnost. 9 Aspekt systémový představuje skutečnost, že každý lidský systém má tendenci chovat se samostatně a autopoieticky. Rovněž s postupující globalizací ve smyslu pokrytí prostředí pomocí šíření a propojení komunikačních a informačních sítí poroste v konečném důsledku: a) zranitelnost tohoto komplexního systému (viz aktivity hackerů); b) přirozená potřeba decentralizovat a tedy zpětně autonomizovat systémové celky; c) hledání a vytváření postupů a technik, které budou orientovat na nezávislost a kognitivní kvalitu: řešit závislost na komunikačních a informačních systémech a sítích; řešit to, co nelze sítěmi zprostředkovat vytváření a sdílení znalostí v procesu řešení situace. 10 Aspekt ekonomický představuje dvě myšlenky: 1. tendence snižovat náklady na profesionální armádu; 2. tendence zajistit si bezpečí samostatně - nákupem služby. 11 Směrnice ministra obrany pro plánování činnosti a rozvoje rezortu MO na roky 2015 2019. Praha: MO, 2013. Čj. 97-17/2013-3691. 12 Vedle změn postihujících současné a zejména budoucí bezpečnostní prostředí, které jsou založeny ve vývoji a uplatnění nových technologií, včetně technologií komunikačních a informačních (například koncept NNEC NATO Network Enabled Capability) se uplatňují i další změny. Jednou ze stále častěji diskutovaných je změna spočívající v rostoucí účasti civilních subjektů v operacích. Blíže viz Joint Doctrine Publication 3-40, případně Krčmář, M. Posun v charakteru budoucích operací: Joint Doctrine Publication 3-40, in Vojenské rozhledy 2/2011, p. 69-70. Nedílnou a významnou součástí této změny je dynamický růst podílu soukromých vojenských a bezpečnostních agentur PMSCs (Private Military and Security Companies). Jsou to společnosti, které se orientují na podporu, zabezpečení a služby vojenského a bezpečnostního charakteru na základě zakázky. J. Kulíšek J. v článku Soukromé vojenské společnosti (nový faktor společného operačního prostředí) popisuje tyto služby následovně: Soukromé vojenské společnosti a bezpečnostní agentury (PMSCs Private Military and Security Companies) jsou soukromé podnikatelské organizace (subjekty), které bez ohledu na svůj název nebo své označení poskytují zákazníkům vojenské a bezpečnostní služby. Poskytované vojenské a bezpečnostní služby zahrnují zejména ozbrojené střežení a ochranu osob a objektů jako jsou dopravní konvoje, budovy a jiná životně důležitá zařízení; obsluhu a údržbu zbraňových systémů; střežení vězňů a ochranu věznic; vojenské a bezpečnostní poradenství nebo výcvik místních vojenských sil a příslušníků bezpečnostních složek. (in. Vojenské rozhledy 2/2011, p.76). V závěru článku pak mimo jiné uvádí, že: Poskytování vojenských služeb jednotlivci a soukromými vojenskými firmami a bezpečnostními agenturami nabylo v současnosti neočekávaného rozmachu, rozsahu a vývojového směru, což v uplynulých letech nebylo žádným z renomovaných vojenských odborníků, prognostiků a světově známých strategických a bezpečnostních institutů vůbec očekáváno a předvídáno. Poptávka po službách poskytovaných PMSCs stále a ve velké míře narůstá a soukromé vojenské odvětví je ve světovém měřítku jedním z nejrychleji a nejprudčeji expandujících hospodářských, ekonomických, podnikatelských odvětví. Za posledních dvacet let se soukromé vojenské a bezpečnostní odvětví rychle rozrostlo co do počtu aktivních soukromých vojenských společností a bezpečnostních agentur, i do rozsahu činností, na kterých se tyto korporace podílejí. (tamtéž, p. 93). Zajímavé informace k problematice poskytuje například: Kulíšek, J. (2011, p. 71-96). Zapletalová, P.; Nový, J. (2007, p. 139-144). Závěšický, J. (2005, p. 77-85). referát Lukáše Visingera Privatizace vojenských vzdušných sil za občanské války v Sierře Leone. K řešené problematice se vztahují články například Šlechta, O. (2011) anebo Pehe, J. (2010). 5
Poroste zájem států, jakož i nadnárodních a národních společností nakoupit služby související se zajištěním bezpečnosti a ochrany u soukromých subjektů pro působení v rizikových oblastech či lokalitách. Důvody lze spatřovat nejen v odpovědnosti za realizaci této služby a její důsledky, ale také v ekonomické náročnosti na zajištění těchto služeb (jinak se musím postarat o vojenského profesionála a jinak o jedince soukromé firmy). U organizačních celků (firem a společností) poroste zájem o speciální služby bezpečnostních agentur a poroste již vyskytnuvší se trend zajistit si ochranu expertním systémem anebo z vlastních zdrojů. U jedinců poroste zájem o vlastní pasivní a aktivní zajištění osobního bezpečí, bezpečí rodiny a majetku. Poroste zájem o zbraně a výcvik v jejich užívání (zejména obranná pudová střelba), dále o bojové umění a techniky sebeobrany. Rovněž poroste zájem o speciální techniky pasivní a aktivní ochrany objektů a osob. Poroste zájem o efektivní, rychle naučitelné a rychle obnovitelné metody, potenciály či zdroje z hlediska výběru a přípravy lidí působících v bezpečnostním prostředí Poroste zájem o multifunkční přípravu, výbavu a způsobilost profesionálů (například proaktivní ochrana zahrnuje pasivní a aktivní postupy pro zajištění bezpečí). To se týká například: 1. technická vybavenost a schopnost užívat moderní technologie, jakož i komunikační a informační systémy. 2. psychofyzická a mentální kondice a připravenost v oblasti sebeobrany (týká se jak obrany sebe sama bez a s využitím různých nástrojů), střelby (týká se použití střelných krátkých a dlouhých zbraní) a přežití (týká se schopnosti adaptovat se na nové prostředí). 3. metodická vybavenost ve smyslu schopnosti učit se učit, která se promítá například do schopnosti poznat, ovládnout a užívat jak moderní tak základní, přirozené 13 či primitivní techniky boje, ochrany a obrany; Trend růstu zájmu o prožitkové, zážitkové a sebezkušenostní aktivity. Trend společnosti, kdy je pro většinu osob uspokojení základních potřeb snáze dosažitelné, bez zvýšeného energetického 14 či časového výdeje, povede k růstu zájmu o zvláštní aktivity a dovednosti, související se sebevyjádřením, napětím, novostí, zážitkem, poznáváním limitů a překonáváním sebe sama v různých oblastech. V důsledku toho poroste zájem o: Individuální cesty z hlediska sebepoznání a sebevyjádření bude zdrojem zájmu o aktivity nabízející nové zážitky, přinášející pocit překonání sebe sama, poznání zdrojů a potenciálů pro zvládání limitní a extrémní zátěže. Aktivity související se zvládáním emocí, zejména strachu, schopností spolupracovat a prosadit se. 13 Pojem přirozené užíváme ve smyslu přírodní, člověku vlastní. To že je něco přirozené nemusí nutně znamenat, že je to normální ve smyslu aktuálních sociálních, kulturních či etických norem. Například stresová reakce či obranná reakce je přirozená reakce na specifický situační kontext. V tomto smyslu je třeba vždy uvažovat o užitečnosti a smysluplnosti reakce a jejího průběhu i důsledků a v kontextu situace pak například při hodnocení důsledků připojovat konsensuální sociální či systémové normy a hodnoty 14 Energetický výdej se týká jednak různých oblastí: 1. Oblast fyzická přirozená potřeba výdeje energie, pohybu, zátěže. 2. Volní vůle d dosahování cíle, disciplinovanost. 3. Emoční zpracování náporu emočního napětí. 4. Mentální výdej energie na zpracování zkušenosti, vytvoření znalosti, rozhodování a jednání. 6
Zkušenost pramenící z faktu, že u týmu je více spojující společný intenzivní prožitek než projekt a zvládnuté ohrožení jedince i celku než složitě konstruovaný trénink spolupráce, komunikace a rozvoje emoční inteligence či tzv. soft skills, povede k růstu zájmu o zážitkové a prožitkové aktivity ze strany firmy druhé vlny a třetí vlny. Bude se jednat o různé varianty individuálních a skupinových tzv. adrenalinových aktivit dobrodružného charakteru s prvky boje, soupeření, soutěžení, skupinové aktivity kontaktního charakteru, uspokojující oblast potřeb napětí, bezpečí, přežití, kooperace a sounáležitosti (airsoftové války) apod. Touto cestou půjdou zejména systémy, resp. firmy, které mají zájem o trend vývoje a změny kultury organizace ve smyslu učících se organizací. Trend vývoje charakteru práce, a změn v pojetí zátěže 15 a stresu. Dlouhodobě je zaznamenáván dynamický růst změn v oblasti lidské práce z různých hledisek. Například nároky na mobilitu pracovních sil, nároky na přizpůsobivost pracovníků, růst požadavků na sociální kompetence pracovníků apod. Jedním z hledisek je postupná změna charakteru práce, postupně dochází k menším nárokům na přímý fyzický energetický výdej a rostou nároky na výdej v mentální a sociální oblasti. Využití komunikačních technologií a sociálních sítí vede k odlidštění ve smyslu minimálního přímého lidského kontakty a vztahu. Celkově zvyšující se orientace na výkon a rychlost vede ke změně parametrů požadavků na schopnosti (kompetence) pracujících jak pro pracovní činnosti tak proto, aby byl jedinec komplexně osobně i pracovně v kondici fit. K hlediskům přistupuje i zvýšení rychlosti a komplexnosti toku informací a další aspekty vedou v konečném důsledku k postupnému zrychlování dynamiky vlastního pracovního i osobního života. K tomuto trendu se připojuje i odlidštění práce, orientace na výkon. V tomto smyslu se i vyvíjí trendy psychologie, koučování i poradenství a terapie. Identifikují se kompetence a kvality užitečné proto, aby člověk byl zdravý a fit pro práci a vysoký pracovní výkon, přičemž do pozadí ustupují jiné, přirozené aspekty lidského života. Zrychlování dynamiky a zvyšování nároků na výkon nejsou přirozené, a člověku ani biologicky či psychologicky anebo sociálně vlastní. Jejich důsledkem může být růst tzv. civilizačních chorob, zejména psychosomatických onemocnění souvisejících se stresem. V tomto smyslu lze předpokládat růst zájmu: o aktivity souvisejících se eliminací stresu. 15 V dopravní psychologii je psychická zátěž definována jako:...proces psychického zpracování a vyrovnání se s požadavky a vlivy životního a pracovního prostředí, přičemž prostředím se rozumí vše, co člověka obklopuje včetně společenských vazeb, událostí a požadavků na chování. (Štikar et. al. 2003, p. 120) Zde také nalezneme rozlišení zátěže do tří forem: Senzorická zátěž vyplývá z požadavků na činnost smyslových orgánů a jim odpovídajících struktur centrálního nervového systému; Mentální zátěž vyplývá z požadavků na zpracování informací, kladoucí nároky na takové procesy, jako jsou pozornost, paměť, představivost, myšlení a rozhodování; Emoční zátěž vyplývá ze situací a požadavků vyvolávajících afektivní odezvu. (Alternativním názvem pro tento druh psychické zátěže může být psychosociální stres, který vyplývá ze skutečnosti, že se vše odehrává ve společenském kontextu. Na druhé straně technostres označuje obavy a strach z technických prostředků a jejich nepříznivého vlivu na člověka. (Štikar et. al. 2003, p. 120) Typy neuropsychické zátěže související s dopravní profesí: 1. informační zátěž; 2. zátěž náročnou činností; 3. zátěž nedostatkem času; 4. zátěž hmotnou, morální a sociální zodpovědností; 5. zátěž z vědomí rizika selhání nebo havárie; 6. zátěž z kolize danou prací při střídání ergo a trofotropního stavu organismu; 7. emocionální zátěž (Štikar et. al. 2003, p. 122-123). 7
o činnosti souvisejících s prevencí a zvládání zátěže a stresu. o činnosti spojené s osvojením metody a systému, který se bude vztahovat ke kvalitě života (bojová umění, komplexní psychofyzické systémy apod.). o alternativní, nikoliv nutně vědecké či vědecky zdůvodněné a ověřené přístupy, komplexní aktivity celostního psychofyzického rozsahu, které disponují jak fyzickým, zkušenostním aspektem, tak aspektem mentálním, psychickým či duševním. firem třetí vlny o komplexní kvalitativní rozvoj kognitivních potenciálů svých vybraných členů či týmů. Tyto budou základními nositeli změn a jádry přežití společností v dynamicky se proměňujícím a globalizujícím se tržním prostředí. Použitá literatura a informační zdroje: LIPOVETSKY, G., JUVIN, H. (2012). Globalizovaný západ. Praha, Czechia: Prostor. NEUBAUER, Z. (2002). Golem. Praha, Czechia: Malvern. NEUBAUER, Z. (2001). Smysl a svět. Praha, Czechia: MORAVIAPRESS. ŠTIKAR, J.; RYMEŠ, M.; RIEGEL, K.; HOSKOVEC, J. (2003) Psychologie ve světě práce. Praha, Czechia: Karolinum. TOFFLER, A.; TOFFLEROVÁ, H. (2002). Válka a antiválka, Praha, Czechia: Dokořán a Argo. Informační analýza č. 1/2006 NETWORK ENABLED CAPABILITY, ŘeVD, Vyškov, 2006. Koncepce Network Enabled Capability (NEC) v ozbrojených silách ČR, MO ČR, Praha 2006. Doplňkové zdroje pro rozšiřující studium problematiky: KULÍŠEK, J. (2011). Soukromé vojenské společnosti (Nový faktor společného operačního prostředí). Praha, Czechia: MOČR Vojenské rozhledy 2011, ročník 20 (52), p. 71-96. ZAPLETALOVÁ, P.; Nový, J. (2007). Nové jevy v činnosti ozbrojených sil nárůst zapojení PMC a PSC do ozbrojených misí (Private Military Company, Privaty Security Company). Praha, Czechia: MOČR Vojenské rozhledy, 2007, roč. 16, zvláštní číslo, p. 139-144. ZÁVĚŠICKÝ, J. (2005). Soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti. Vojenské rozhledy, 2005, roč. 14, č. 4, p. 77-85. referát Lukáše VISINGERA Privatizace vojenských vzdušných sil za občanské války v Sierře Leone. dostupné na http://lvisingr.czweb.org/stazeni/fss/bss453-1.rtf. ŠLECHTA, O. (2011). Kauza ABL a privatizace bezpečnosti v ČR, ze dne 6. 5. 2011, in Revue Politika 5/2011, ISSN: 1803-8468, dostupné na http://www.revuepolitika.cz/clanky/1466/kauza-abl-a-privatizace-bezpecnosti-v-cr. PEHE, J. (2010). Privatizace americké bezpečnosti, Lidové noviny, příloha Orientace, 2.1.2010, dostupné na: http://www.pehe.cz/zapisnik/privatizace-americke-bezpecnosti. 8