Stavby z alternativních materiálů Slaměné domy
Slaměné domy-balíky slámy Sláma je vynikajícím, vysoce rentabilním a energeticky hospodárným stavebním materiálem. Vzniká ze suchých stvolů sklizeného obilí (pšenice, ječmen, oves atd.). Má být 300 450 mm dlouhá (150 mm je minimum),nutno odstranit prakticky všechny klasy se zrny, listy a květy. Velkou výhodou je kombinace izolačních vlastností s vlastnostmi nosnými izolace a cihla v jednom. Sláma se skládá z celulózy, ligninu a oxidu křemičitého, jež dávají povrchové vrstvě voskovitou strukturu, která odpuzuje vodu. Stéblo pšeničné slámy zvětšeno elektronovým mikroskopem
Slaměné domy-balíky slámy Většina lisů na slámu balí balíky o rozměrech 450 x 350 x 900 až 1125 mm. Hmotnost se má pohybovat mezi 16 30 kg, vlhkost do 15% Hustota balíků je cca 80-120 kg/m3. Balíky se stahují polypropylenovým, sisalovým nebo konopným provázkem, ne drátem, vzdáleny asi 100 mm od okrajů balíku. Cena se pohybuje kolem 30 Kč/balík. Zvedněte první vrstvu balíků aspoň 225 mm nad úroveň terénu, nechte střechu přesahovat nejméně o 450 mm a jinak není v podstatě nic moc co zkazit. sláma: 12000,- dřevěná kce.: 154 000,-
Slaměné domy-historie První domy z balíků slámy byly stavěny v USA v polovině 19. století, po vynálezu balícího stroje. Nejstarší známé obývané slaměné domy s nosnými stěnami vznikaly počátkem 20. století kostel v obci Arthur (Nebraska), postaven roku 1928
Výhody slaměných balíků laciný místní materiál (obnovitelný zdroj) vykazuje výborné tepelně izolační vlastnosti snadná manipulace, rychlost výstavby relativně dobrá únosnost a stabilita tzn. možnost postavení nosné stěny pouze ze slaměných balíků podpora zemědělského sektoru, využití a zhodnocení často nepotřebného zemědělského odpadu snadná likvidace organického dožitého materiálu na výrobu slaměných balíků se spotřebuje minimální množství fosilní energie
Nevýhody slaměných balíků nutnost chránit před vodou i zemní vlhkostí po celou dobu stavby a po dobu životnosti stavby -odstřikováním vody od země na patu zdi - dlouhodobě zvýšenou vlhkostí vzduchu vlivem deště - deštěm hnaným větrem legislativní a sociální problémy při aplikaci slaměných balíků do stavby (Úředně schválené budovy z nosné slámy již stojí v Rakousku a Švýcarsku) sedání slaměné stěny (pouze pokud se používá sláma jako samonosný materiál)
fyzikální vlastnosti součinitel prostupu tepla. U=0,13 W/m2K (výsledky pro pasivní dům) Slaměná stěna tl. 35 cm jako výplňový materiál s dřevěnou nosnou konstrukcí, a oboustrannou omítkou má certifikovanou požární odolnost F90, tzn. po 90 minutách prohořívá a padá. Vynikající zvukově-izolační vlastnosti. Sláma jakožto prodyšný materiál udržuje uvnitř místnosti zdravý vzduch. Hliněné omítky, které jsou pro kombinaci se slámou nejvhodnější, navíc doplňují vzduch o důležité záporné ionty.
Slaměné domy v ČR U nás obliba této stavební možnosti pomalu stoupá, ale v širším měřítku k ní zatím chybí důvěra investorů. Sláma jako stavební materiál se nevyskytuje ani v normě ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, která je stěžejní normou zabývající se mimo jiné i nízkoenergetickými domy. Příkladem u nás je tzv. Dům v kožichu architekta Petra Suského, který v roce 2003 získal cenu Grand Prix obce architektů. Nosnou kostru tvoří dřevěný obvodový skelet. Dřevěná konstrukce je obezděna 15cm zdí z nepálených cihel, která vytváří tepelnou akumulaci. Vnější vrstva tepelné izolace je vyskládána z balíků slámy, chemicky ošetřených proti hoření.
Slaměné domy v ČR u nás se eviduje kolem 60 domů, drtivá většina je postavena během posledních 10 let Hlavní motivace: - snaha o šetrnost k životnímu prostředí - zdraví životní styl - nízké pořizovací náklady
Slaměné domy v ČR Rodinný dům ve Vrbové Lhotě (realizace 2010-2012) Přízemní dům s pultovou střechou. Založení na základových pasech. Nosnou konstrukci domu tvoří těžký dřevěný skelet z masivní kulatiny. Obvodové stěny slaměné, balíky do fošnových roštů v rozteči sloupků 2x - 3x délka balíku. Hliněné omítky vnější i vnitřní. Vnitřní dělící stěny hlinino-slaměné, dusané do fošnových rámů. Podlaha podvětrávaná na dřevěných I-profilech, prostor podlahy vyplněn foukanou celulózou. Střešní plášť tvořený dvěma vrstvama slaměných balíků krytých skladbou zelené střechy.
Slaměné domy-stavební technologie Nosná sláma Sláma s nosnou (dřevěnou) konstrukcí Sláma jako zateplení Lisované slaměné Ekopanely
Nosná sláma Tíhu stropu a střechy nesou balíky samy, žádný jiný nosný konstrukční prvek zde není Balíky se kladou přímo na sebe jako cihly a vše se na závěr zatíží střechou. Vrstvy balíků jsou mezi sebou obvykle spojeny dřevěnými kolíky, či pruty. Navrch zdiva z balíků slámy přijde dřevěný věnec, který stěny sváže. Proti vztlaku větru se věnec spojí smyčkou stahovacími třmeny se základovou konstrukcí. Zkracováním tažených lan vneseme do stěny předpětí, tak docílíme toho, že se zatížená stěna nebude pod náporem střechy dále stlačovat.
Nosná sláma Nosnou stěnu, která nese zatížení střechou, lze postavit na výšku 3,0 m v tloušťce 50 cm. Výhody: - ideální pro stavění svépomocí pro jednoduchost, přístupnost, snadnost návrhu a nízkou cenu - tvarová přizpůsobivost, rychlost Nevýhody: - sláma musí být během celého stavebního procesu až do omítnutí uchována suchá - plocha otvorů pro okna a dveře nesmí přesáhnout 50 % z plochy stěny Skladba věnce
řez nosnou stěnou z balíků
Sláma s nosnou (dřevěnou) konstrukcí Balíky nejsou nosné, mají pouze funkci tepelně izolační a dělící. Balík může nosnou konstrukci pouze vyplňovat nebo z nich může být opět vytvořena stěna před nebo za nosnou konstrukcí. Pokud balík není rozepřen mezi sloupky, je velmi důležité, aby byla samostatná slaměná stěna vhodně a dostatečně ukotvena k hlavní nosné či jiné konstrukci.
Sláma s nosnou (dřevěnou) konstrukcí Výhody: - střecha je postavena dříve než slaměné stěny, chrání je před deštěm - rámová konstrukce může být vyrobena mimo staveniště - větší stabilita rámů oken a dveří Nevýhody: - stavební metoda je obtížnější - odborné požadavky na tesařské práce - velká spotřeba dřeva Z hlediska konstrukce lze použít stavební metody známe pro dřevostavby a tak získat stavební povolení je méně problémové.
Sláma s nosnou (dřevěnou) konstrukcí
Sláma jako zateplení Slaměné balíky lze také použít zvenčí jako dodatečné zateplení. Balíky slámy je možno použít i pro izolaci podlah či střechy. Nevýhodou je velké zvětšení tloušťky stěny, vznikají hluboká okenní ostění, čímž se snižuje přístup světla. Tloušťky 40 cm splňují a přesahují kritérium pro pasivní domy U=0,15 W/(m2.K).
Příklad skladby obvodové stěny energeticky pasivního domu s užitím slaměné izolace Sláma jako zateplení
Lisované slaměné Ekopanely Panely se lisují za vysokého tlaku a teploty bez použití pojiva a potahují se kartonem. V Evropě se takovéto panely začaly vyrábět v Anglii již ve 40. letech 20. století pod názvem Stramit. V ČR obdobná technologie funguje v Jedousově u Přelouče od roku 1999. (ročně zpracují 3000 tun slámy) Plošné dílce s názvem Ekopanely jsou zde vyráběny z pšeničné slámy. Výsledný výrobek je panel 6 cm tlustý o rozměrech 80-120 x 200-300 cm, a mohou se do nich kotvit předměty klasickými hmoždinkami či jinými kotvícími prostředky. Pro srovnání sádrovláknitá deska tloušťky 12,5mm unese až 50kg, sádrokarton podle typu pouhých 23-27kg a ekopanel unese na vrutu 5x100mm břemeno až 75kg. (skříňky v kuchyni, radiátory atd.) Panel je totiž slisován na hustotu 350 kg/m3
Lisované slaměné Ekopanely Využívá se na budování samonosných příček, a opláštění konstrukcí ve stěnách z dřevěných skeletů. Panely ze slámy mají zhruba dvakrát horší tepelně izolační schopnost než sláma v podobě balíku. To také znamená, že bychom museli na sebe navrstvit zhruba 12 těchto panelů, aby měly stejný tepelný odpor jako stěna vystavěná z balíků slámy. Na druhou stranu je tyto prvky velice výhodné využít při výstavbě vnitřních příček, kdy stěna nemusí mít tak velký tepelný odpor jako vnější plášť. Ekopanely nemají také žádná omezení v povrchových úpravách.
zakládání Co se týče založení domu, chceme pevný a stabilní podklad, který spolehlivě přenese tíhu toho, co na něm postavíme, do země. Přirozené tvořené samotnou zemí Umělé tvořené betonovými deskami a pásy. plošné hmotnosti stěn: cihly... 212 kg/m2 blok (betonový)... 197 kg/m2 sláma... 75 kg/m2 Takže sláma [slam. stěna] váží o 65 % méně než cihly a o 62 % méně než betonové bloky. Pro bezpečné založení stačí základová deska s tloušťkou o šířce stěn.
zakládání Základy musí být navrženy tak, aby umožňovaly pevné a bezpečné upevnění věnce a střechy. To zajistí střechu proti vztlaku větru. Lze zajistit kovovými či plastovými třmeny v chráničce z plastové trubky položenými pod základ. Až se postaví slaměné zdi, přetáhnou se třmeny přes věnec, utáhnou se a spojí spojkami. Typy základů: - kamenný - betonový - založení na starých pneu - založení na pilířích Základové pasy stačí šířky 350mm.
Kamenný základ Podezdívka musí být min. 25cm vysoká.
Betonový základ poskytne rychle rovný a pevný povrch pro další práce velká zátěž životního prostředí pro velké množství potřebného cementu
Založení na pneu Velmi snadné provádění i bez předchozích zkušeností. Nízká cena (lze sehnat zdarma)
Založení na pilířích Velmi vhodné při zakládání ve svahu.
Dům Bulguris
Dům Eineigel
Zdroje: http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/dan-merta-co-je-to-zelenaarchitektura http://cs.wikipedia.org/wiki/slam%c4%9bn%c3%bd_d%c5%afm http://www.permalot.org/files/u2/files/my_ze_slamenych_baliku.pdf http://www.veronica.cz/?id=181 http://www.baobaby.org/ http://www.ekopanely.cz/sluzby-a-produkty/ekopanely/pouziti/ file:///c:/users/ondra/desktop/downloads/co%20v%c5%a0e%20dok% C3%81%C5%BDE%20SLAM%C4%9AN%C3%9D%20BAL%C3%8DK%20(1).pd f
Děkuji za pozornost Ondřej Mužík 2.S