Tab. II - 1 Tab. II - 2 Tab. II - 3 Molární hmotnosti vybraných prvků a suchého vzduchu. Složení suchého vzduchu. Vybrané jednotky tlaku a jejich vztah k základní jednotce Pa. 1 platí pro 1 lb = 0, 454 kg. Existují i jiné definice libry. Tab. II - 4 Konstanty hmotnostní rozpustnosti kyslíku a oxidu uhličitého ve vodě Λ v závislosti na teplotě. Tab. II - 5 Hodnoty tlaku syté vodní páry pro vybrané teploty. Tab. II - 6 Viskozity některých tekutin. Platí při teplotě 0 C a tlaku 101,325 kpa. Tab. II - 7 Přehled základních vlastností inhalačních anestetik Tab. II - 8 Přehled základních vlastností nitrožilních anestetik x IOP nitroční tlak Tab. II - 9 Některé vlastnosti µ - agonistů Tab. II - 10 Některé vlastnosti smíšených agonistů antagonistů a parciálních agonistů Tab. II - 11 Charakteristika anestetických okruhů Tab. II - 12 Vztah celkové operační mortality k předoperační klasifikaci fyzického stavu dle ASA (PS ASA) - Vacanti et al. 1970 Tab. II - 13 Vztah celkové operační úmrtnosti k předoperační klasifikaci fyzického stavu dle ASA (PS ASA) - Marx et al. 1973 Tab. II - 14 Profil rizikových faktorů před kardiochirurgickým výkonem Tab. II - 15 Klasifikace kardiálního rizika dle Goldmana Tab. II - 16 Přehled užívaných místních anestetik Tab. III - 1a Přehled oběhových parametrů Tab. III - 1b Přehled oběhových parametrů - pokračování Tab. III - 1c Přehled oběhových parametrů pokračování Tab. III - 2 Srovnání některých ventilačních parametrů kojenců a dospělých Tab. III - 3 Přehled nejdůležitějších inotropních látek Tab. III - 4 Zastoupení elektrolytů a vody v jednotlivých distribučních kompartmentech Tab. III - 5 SOFA skore Tab. III - 6 Laboratorní známky diferenciálně diagnostické mezi prerenálním a intrarenálním selháním. Tab. III - 7 Antidota Tab. III - 8 Revised Trauma Score Tab. III - 9 Pediatrické trauma- score.
Tab. III - 10 AIS-. základní systém pro audit traumat ( The Abbreviated Injury Scale) Hodnocení poranění v šesti rovinách závažnosti. Tab IV 1 Terapie bolesti při maligním onemocnění dle Světové zdravotnické organizace Tab IV 2 Systémové podání nejčastějších NSAID a periferních analgetik u dospělých Tab IV 3 Vybraná NSAID pro lokální terapii Tab IV 4 Ekvianalgetické dávky některých opioidů Tab IV 5 Adjuvantní terapie léčby bolesti Obr. II - 1 Obr. II - 2 Obr. II - 3 Obr. II - 4 Obr. II - 5 Graf závislosti tlaku syté vodní páry na teplotě Vysvětlení hydrostatického tlaku. Odvození objemového průtoku z rychlosti proudění K vysvětlení rovnice kontinuity Schéma vývěvy. a) základní uspořádání b) a c) vylepšení konstrukce pro zvětšení vyvíjeného podtlaku. Obr. II - 6 Závislost rychlosti pohybu částic tekutiny v závislosti na poloze částic pro a) ideální tekutinu (bez vnitřního tření), b) laminární proudění reálné kapaliny c) turbulentní proudění reálné kapaliny Obr. II - 7 Vznik turbulentního proudění. Obr. II - 8 Schématické znázornění průtočného odporu. Obr. II - 9 Sériové a paralelní řazení průtočných odporů. Obr. II - 10 Blokové schema anestetického přístroje Obr. II - 11 Jednocestné systémy ( dělení dle Maplesona) Obr. II - 12 Drapkova modifikace jednocestného systému s vývodem směsi pod vodní hladinu Obr. II - 13 Anestetický okruh (A- přívod plynů, B a C jednocestné ventily) Obr. II - 14 Pomůcky k zajištění intubace 1- tracheální rourky, 2 Magillovy kleště, 3- odsávací cévky, 4 laryngoskop, 5 ústní a nosní vzduchovody, 6 ústní rozvěrač, 7 - gel Obr. III - 1 Trojitý hmat k zajištění průchodnosti dýchacích cest Obr. III - 2 Vyčištění dutiny ústní při obstrukci horních dýchacích cest cizím tělesem Obr. III - 3 Heimlichův menévr
Obr. III - 4 KPR dýchání z plic do plic Obr. III - 5 Komprese hrudníku ( zevní srdeční masáž) Obr. III - 6 Prekordiální úder Obr. III - 7 Univerzální algoritmus rozšířené KPR ( algoritmus doporučený ILCOR). Obr. III - 8 Všeobecný algoritums doporučený ECC ( Emergency Cardiovasculat Care) Obr. III. - 9 Zavedení ústního vzduchovodu Obr. III - 10 Zavedení nosního vzduchovodu Obr. III - 11 Intubace rovnou a zahnutou lžící laryngoskopu Obr. III - 12 Sellickův hmat Obr. III - 13 Provedení koniotomie Obr. III - 14 Užití masky při umělém dýchání Obr. III - 15 Samorozpínací vak s rezervoarem Obr. III - 16 Místa pro intraoseální přístupy do oběhu Obr. III - 17 Externí defibrilace Obr. III - 18 (A,B - hrubovlná a jemnovlná fibrilavce komor, C - ventrikulární tachykardie) Obr. III - 19 Komprese hrudníku u novorozenců a kojenců Obr. III - 20 Přístup k v. subclavia vpravo infraklavikulárně Obr. III - 21 Anatomické poměry v oblasti orientačních míst pro punkci v. jugularis interna Obr. III - 22 Anatomické poměry při kanylaci v. femoralis Obr. III - 23 Tlakové poměry a hodnoty saturace krve v kyslíkem v oběhovém systému Obr. III - 24 Průběh tlaků RA (pravá síň)rv (pravá komora) PA (plicnice)pcw (tlak v zaklínění ) při zavádění Swan Ganzova katetru Obr. III - 25 Kanylace a. radialis Obr. III - 26 Systém k měření tlaků v oběhu Obr. III - 27 Postup zajištění odpočinkové polohy na boku poloha spáče Obr. III - 28 Postup zajištění odpočinkové polohy na boku při podezření na poranění páteře. Obr. III - 29 Stabilizovaná poloha na boku Obr. III - 30 Retrográdní intubace trachey pomocí zavaděče Obr. III - 31 Punkce pneumothoraxu Obr. III - 32 Drenáž hrudníku Obr. III - 33 Zvlhčovač se systémem typu akvarijního kamene Obr. III - 34 Dvoukomorový zvlhčovač pro ventilátory
Obr. III - 35 Nebulizátor Obr. III - 36 Nebulizátor pro léčebné aplikace uložená mimo hlavní proudění plynů Obr. III - 37 Kyslíkový stan pro kojence a batolata Obr. III - 38, 39, 40 Tlaková, objemová a proudová charakteristika řízeného dechu Obr. III - 41 Průběh řízeného dech bez přetlaku na konci výdechu a při zavedení endexspiračního přetlaku (PEEP) Obr. III 42, 43 Obraz tlakových a proudových změn při tlakově řízené ( obr.42) a tlakově limitované ventilaci (obr.43) Obr. III - 44 Tlakové změny při zástupové ventilaci Obr. III - 45 Nastavení tlakového zpouštěče nad hodnotu endexspiračního přetlaku Obr. III - 46 Tlakové a proudové změny při režimu tlakové podpory ( pressure support PS, ASB) Obr. III - 47 Průběh tlakových změn při dýchání na měnlivém přetlaku Obr. III - 48 Aktivace produkce NO při zátěžové situaci s podílem cytokinů, možnosti potlačení indukce glukokortikoidy, na kalciu nezávislý proces. Obr. III - 49 Fyziologická, kalcium dependentní aktivace produkce NO se zobrazením hlavních mediátorů. Mechanismus působení donorů NO Obr. III - 50 Působení oxidu dusnatého na svalovou buňku cévního systému ( inhalační a intravazální přístup) Obr. III - 51 Kontrola polohy žaludeční sondy poslechem Obr. III - 52 Zavedení Sengstaken Blakemoreovi sondy Obr. III - 53 Systém pro kontinuální venovenózní hemodiafiltraci Obr. III - 54 Základní fyziologické plicní objemy a kapacity TLC celková plicní kapacita, IRV inspirační rezervní objem, ERVexspirační rezervní objem, RV- reziduální objem, FRC funkční reziduální kapacita, VT- dechový objem, IC inspirační kapacita, VC vitální kapacita Obr. III - 55 Průběh objemových změn a proudění v průběhu výdechu v násobcích časové konstanty Obr. III - 56 Vznik dynamického přetlaku při zkrácení exspiria Obr. III - 57 Průběh tlakově- objemové křivky při řízeném dechu Obr. III - 58 Tlakově objemová smyčka během inspiria a exspiria( schema)
ABE dechová práce Obr. III - 59 Tlakově objemový model srdečního cyklu s průběhem Frank - Starlingovy křivky a křivky poddajnosti srdeční. Obr. III - 60 Křivka závislosti tepového objemu na enddiastolickém tlaku s normálním průběhem, při poklesu kontraktility nebo zvýšení systémové vaskulární resistence( dotížení). Obr. III - 61 Význam náplně systémového řečiště a možné přesuny bez objemem nestlačitelným a stlačitelným ( Vs stlačitelný objem, Vo nestlačitelný objem, Pms střední systémový tlak). Nestlačitelný objem se nepodílí na středním systémovém tlaku a nepodílí na proudění. Pokud dojde k zástavě cirkulace, statický tlak generovaný systémem cévním ( jeho elastancí) je asi 7-8 mm Hg ( tento statický tlak nazval Guyton středním systémovým tlakem Pms). Ze schematu je zřejmé že na tomto tlaku se podílí pouze objem označený jako Vs. Tento objem u člověka představuje pouze 30 20 procent celkové náplně cévního systému. Střední systémový tlak je odrazem náplně cévního řečiště a není ovlivňován srdeční činností. K jeho významným změnám však může docházet při distributivních poruchách či hypovolemii. Obr. III - 62 Změny srdeční kontraktility v návaznosti na hodnoty předtížení a inotropní podpory Obr. III - 63 Průběh akčních potenciálů: A - buňky komory, B - sinoatriální uzel, C - síně. Obr. III - 64 Úloha astrocytů v kyslíkovém a energetickém metabolismu mozku Obr. III 65a,b Subdurální a epidurální hematom ( schema CT obrazu ) Obr. III - 66 Propojení hormonální a cytokinové osy v zátěžové reakci obr. III - 67 a obr. III - 68 Prázdné cyklování substrátů glukózy a mastných kyselin v zátěžové situaci. Obr. III - 69 Siggaard-Andersenův nomogram Obr. III - 70 Vzájemný vztah dějů vedoucích k rozvoji zánětlivé odpovědi Obr. III - 71 Časový sled uvolnění nejvýznamnějších cytokinů Obr. III - 72 Dysregulace imunitních mechanizmů v zátěži Obr. III - 73 Tvar střelného kanálu v závislosti na typu střely ( bez rotace) Obr. III - 74 Tvar střelného kanálu v závislosti na typu střely ( s rotací v podélné ose ) Obr. III - 75 Fixace pacienta k transportu při podezření na poranění krční páteře Obr. III - 76 Příjmové místo traumacentra