Iontové reakce. Iontové reakce. Protolytické reakce. Teorie kyselin a zásad. Kyseliny dle Brønstedovy. nstedovy-lowryho teorie. Sytnost (proticita(



Podobné dokumenty
REAKCE: 1) ACIDOBAZICKÉ Acidum = kyselina Baze = zásada. Využití: V analytické kvantitativní chemii v odměrné analýze

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr. Jan Pláteník, PhD. Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

Acidobazické reakce. 1. Arrheniova teorie. 2. Neutralizace


Oxidace a redukce. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2. Redukce = odebrání kyslíku

3 Acidobazické reakce

CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Protolytické děje VY_32_INOVACE_18_15. Mgr. Věra Grimmerová.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÉ REAKCE

3 Acidobazické reakce

Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály

Ukázky z pracovních listů B

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y

Oxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2

ELEKTROCHEMIE. - studuje soustavy, které obsahují elektricky nabité částice.

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 07

Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

3 Acidobazické reakce

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

ANODA KATODA elektrolyt:

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

VI. Disociace a iontové rovnováhy

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

Ing. Jana Vápeníková: Látkové množství, chemické reakce, chemické rovnice

součástí našeho každodenního života spalování paliv koroze kovů ad.

2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak

Roztoky - elektrolyty

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Ročník: 1.

CHO cvičení, FSv, ČVUT v Praze

5. CHEMICKÉ REAKCE. KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ a) Podle vnějších změn Reakce skládání = SYNTÉZY z jednodušších -> složitější 2H 2 + O 2 -> 2H 2 O

Úpravy chemických rovnic

Galvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au

Chemické rovnice. Úprava koeficientů oxidoredukčních rovnic

Acidobazické děje - maturitní otázka z chemie

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti

Elektrolyty. Disociace termická disociace (pomocí zvýšené teploty) elektrolytická disociace (pomocí polárního rozpouštědla)

13 Oxidačně redukční reakce

4. CHEMICKÉ ROVNICE. A. Vyčíslování chemických rovnic

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky

Oxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2

Kyseliny. Gerber (~1300) příprava H 2 SO 4, HNO 3. Libavius příprava HCl a aqua regia (rozpouští Au)

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

Ústřední komise Chemické olympiády. 54. ročník 2017/2018. TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie E. ZADÁNÍ (50 BODŮ) časová náročnost: 120 minut

CHEMIE. Pracovní list č. 7 - žákovská verze Téma: ph. Mgr. Lenka Horutová. Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.

2. PROTOLYTICKÉ REAKCE

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: VY_32_INOVACE_131_Elektrochemická řada napětí kovů_pwp

1 mol (ideálního) plynu, zaujímá za normálních podmínek objem 22,4 litru. , Cl 2 , O 2

ACIDOBAZICKÉ - ph,, disociační konstanty neutralizační titrace úprava prostředí v kvalitativní analýze úprava prostředí u kvantitativních metod

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Střední průmyslová škola Hranice Protolytické reakce

VY_32_INOVACE_30_HBENO8

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Kyselost, bazicita, pka

Chemická reakce. výchozí látky (reaktanty)

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np:

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ)

Triviální Voda (H 2 O) Amoniak Soda. Systematické. Většina názvů se skládá ze 2 slov Výjimka: např. chlorovodík např. jodid draselný (KI)

Kyseliny a baze. Andreas Libau (Libavius) ( ) Gerber - Jabir ibn Hayyan ( )

CHEMICKÉ REAKCE, ROVNICE

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Mgr. Monika ŠLÉGLOVÁ VY_32_INOVACE_06B_05_Vlastnosti kovů, hliník_test ANOTACE

U Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti. Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_CH9.

Příklad Sestavte rovnice následujících dějů: reakce hydroxidu sodného s kyselinou tetrahydrogendifosforečnou 4NaOH + H 4 P 2 O 7 Na 4 P 2 O 7

Obecná a anorganická chemie

ACIDOBAZICKÉ - ph, disociační konstanty neutralizační titrace úprava prostředí v kvalitativní analýze úprava prostředí u kvantitativních metod

Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2013

Kyseliny. Gerber - Jabir ibn Hayyan ( ) Chemická látka produkovaná na světě v největším množství za rok: H 2 SO 4

Autorem materiálu je Ing. Dagmar Berková, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Sbírka příkladů z teoretických základů analytické chemie Tomáš Křížek Karel Nesměrák

GALAVANICKÝ ČLÁNEK. V běžné životě používáme název baterie. Odborné pojmenování pro baterii je galvanický článek.

Modul 02 - Přírodovědné předměty

ANODA KATODA elektrolyt:

12. Elektrochemie základní pojmy

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE

12.CHALKOGENY A HALOGENY

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 29. květen Název zpracovaného celku: REDOXNÍ REAKCE REDOXNÍ REAKCE

Chemické názvosloví anorganických sloučenin 1

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

CVIČENÍ Z ENVIRONMENTÁLNÍ CHEMIE I

Redoxní reakce - rozdělení

Výpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!!

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Transkript:

Iontové reakce Iontové reakce Reakce v roztocích elektrolytů Protolytické (acidobazické) reakce reaktanty si vyměňují Redoxní (oxidačně redukční) reakce reaktanty si vyměňují e Srážecí reakce ionty tvoří nerozpustné sloučeniny 1 Komplexotvorné reakce ionty tvoří komplexní sloučeniny 2 Teorie kyselin a zásad Protolytické reakce Acidobazické reakce Kyselina Zásada/báze Arrhenius donor donor O Brønstedowry donor akceptor ewis akceptor e páru donor e páru 3 4 Kyseliny dle Brønstedovy nstedovyowryho teorie Kyseliny donory protonické kyseliny Sytnost (proticita( proticita) ) kyseliny udává počet ionizovatelných protonů z kyseliny Jednosytné kyseliny: Cl, NO 3, Molekula: Cl Cl Dvojsytné kyseliny: 2 SO 4, 2 CO 3, šťavelová kyselina, Kation: N 4 N 3 Anion: SO 4 SO 4 2 5 Trojsytné kyseliny: 3 PO 4, 3 BO 3, 6

Protolytické reakce 1. konjugovaný pár N 3 2 O N 4 O báze kyselina konjugovaná konjugovaná kyselina báze Konjugovaný pár dvojice kyseliny a zásady lišící se o jeden proton Kyselina Cl 2 SO 4 SO 4 Konj. báze 2. konjugovaný pár N 7 8 Amfiprotní (amfoterní) látky amfolyty ydroxonium/hydronium 3 O mohou se chovat jako kyseliny i jako báze ve skutečnosti hydráty: [( 2 O) n ] n 1 4, 6, 20 2 O 3 O O konjug. kyselina k 2 O konjug. báze k 2 O O O O O 9 10 Autoprotolýza vody Vodíkový exponent p 2 O(l) 2 O(l) 3 O (aq) O (aq) p log[ 3 O ] [ 3 O ] 10 p [3O ][O ] KC 2 [ O] 2 Iontový součin vody K v K c [ 2 O] 2 [ 3 O ] [O ] 1 10 14 mol 2 /l 2 při 2025 C v chem. čisté vodě: [ 3 O ] [O ] 10 7 mol/l v chem. čisté vodě: [ 3 O ] [O ] 10 7 mol/l p log10 7 7 po log10 7 7 11 12

Vztah mezi p a po [ 3 O ] [O ] 1 10 14 Disociace slabých kyselin a zásad A 2 O A 3 O p po 14 kyselá disociační konstanta K A [ 3 O ][A ] [A] Prostředí [ 3 O ] [O ] p kyselé > 10 7 mol/l < 10 7 mol/l < 7 neutrální 10 7 mol/l 10 7 mol/l 7 B 2 O B O zásadité < 10 7 mol/l > 10 7 mol/l > 7 13 bazická ionizační konstanta [B ][O ] KB [B] 14 Síla kyselin a zásad Vztah mezi pk A a pk B podle hodnoty disociační konstanty K A (K B ) K pk silná > 10 2 < 2 středně silná 10 2 10 4 2 4 K A A 2 O A 3 O čím tím slabší silnější A K B 2 O A O slabé 10 4 10 8 4 8 K A K B K v 1 10 14 velmi slabé < 10 8 > 8 15 16 Určete kyselou disociační konstantu pro N 4, jeli pk B (N 3 ) 4,75. N 3 N 4 2 O N pk B 4,75 pk A 2 O N 3 N 4 pk A 14 pk B 9,25 O 3 O 17 síla kyseliny silné kyseliny, 100 % disociované slabé kyseliny Relativní síla kyselin a bází ClO 4 2 SO 4 I Br Cl NO 3 3 O Cl 3 COO SO 4 ClO 4 SO 4 I Br Cl NO 3 2 O Cl 3 COO SO 4 2 nebazický anion slabé báze 18

síla kyseliny slabé kyseliny velmi slabé kyseliny Relativní síla kyselin a bází 3 PO 4 NO 2 F C 3 COO 2 CO 3 2 S N 4 2 O N 3 2 2 PO 4 NO 2 F C 3 COO CO 3 S N 3 O N 2 slabé báze silnější slabé báze silné báze, 100 % reakce s 2 O za vzniku O 19 Silné kyseliny A 2 O 3 O A Cl, Br, I, 2 SO 4, NO 3, ClO 3, ClO 4, CCl 3 COO, alkansulfonové RSO 3, alkylhydrogensulfáty Slabé kyseliny A 2 O 3 O A F, 2 S, 2 CO 3, NO 2, 3 BO 3, ClO, většina RCOO, fenoly, enoly (např. askorbová, močová) 20 Silné zásady NaO Na O hydroxidy alkalických kovů NaO, KO, hydroxidy kovů alkalických zemin kvartérní amoniové hydroxidy Uvolnění slabé kyseliny z její soli silnější kyselinou (např. Cl) ze soli slabší kyseliny FeS 2 Cl FeCl 2 2 S(g) Slabé zásady N 3 2 O N 4 O hydroxidy ostatních kovů (nerozpustné), aminy dusíkaté heterocykly 21 Na 2 SO 3 2 Cl 2 NaCl SO 2 (g) 2 O CaCO 3 2 Cl CaCl Cl 2 CO 2 (g) 2 O KCN Cl KCl CN(g) 22 Uvolnění slabé báze z její soli silným hydroxidem ze soli slabé báze N 4 Cl NaO N 3 (g) NaCl 2 O Výpočet p silné kyseliny Př.: 5 mmol/l Cl U jednosytných kyselin: [ ] c A Cl 2 O 3 O Cl [ 3 O ] [Cl] 5 10 3 mol/l p log[ 3 O ] log(5 10 3 ) (2,3) 2,3 23 24

Výpočet p slabé kyseliny Výpočet p silné báze pro c > 1 mmol/l [A] c A p ½ pk A ½ log c A U jednosytných zásad: [O ] c B Př.: 1 mmol/l NO 2, K A 5 10 4 Př.: 5 mmol/l Ba(O) 2 NO 2 2 O NO 2 3 O Ba(O) 2 Ba 2 2 O [ K c 3 O ] A NO 2 2 2 [3O ][NO KA [NO ] ] [ O ] c 2 3 NO 2 5 10 10 7,07 10 4 3 4 mol/l [O ] 2 [Ba(O) 2 ] 2 5 10 3 10 2 mol/l p 14 log [O ] 14 (2) 12 p log[ 3 O ] log(7,07 10 4 ) 3,15 25 26 Výpočet p slabé báze pro c > 1 mmol/l Př.: 1 mmol/l N 3, pk B 4,75 [O ] c B po ½ pk B ½ log c B K B 10 4,75 1,78 10 5 ydrolýza solí protolytická reakce iontů soli s vodou a) Sůl silné kyseliny a silné zásady [O ] N 3 2 O N 4 O K 2 [N4 ][O ] [O ] 5 B 1,78 10 [N3] cn3 K B c N 3 5 3 1,78 10 10 p 14 log (1,33 10 4 ) 10,13 1,33 10 4 mol/l 27 např. NaCl, Na 2 SO 4 1. disociace: NaCl(s) Na (aq) Cl (aq) 2. hydrolýza iontů neprobíhá Ionty silných kyselin a zásad jsou pouze hydratovány 28 b) Sůl silné kyseliny a slabé zásady např. N 4 Cl, (N 4 ) 2 SO 4, N 4 NO 3, FeCl 3, CuSO 4, (C 3 ) 3 NCl 1. disociace: N 4 Cl(s) N 4 (aq) Cl (aq) 2. hydrolýza: hydrolyzuje pouze kation N 4 2 O N 3 3 O p roztoku je slabě kyselé 29 1. disociace: FeCl 3 (s) Fe 3 (aq) 3 Cl (aq) 2. hydrolýza: hydrolyzuje pouze kation Fe 3 2 2 O [Fe(O)] 2 3 O p roztoku je slabě kyselé 30

c) Sůl slabé kyseliny a silné zásady např. NaNO 2, KCN, Na 2 CO 3, NaCO 3, C 3 COONa 1. disociace: NaNO 2 Na NO 2 2. hydrolýza: hydrolyzuje pouze anion NO 2 2 O NO 2 O p roztoku je slabě zásadité d) Sůl slabé kyseliny a slabé zásady např. N 4 NO 2, C 3 COON 4, CuNO 2 1. disociace: N 4 NO 2 N 4 NO 2 2. hydrolýza: hydrolyzuje anion i kation NO 2 2 O NO 2 O N 4 2 O N 3 3 O p roztoku závisí na síle kyseliny a báze 31 32 Neutralizace kyselina báze sůl 2 O O 2 O Příklady neutralizace Cl KO KCl 2 O 2 SO 4 2 NaO Na 2 SO 4 2 2 O 2 Cl Ba(O) 2 BaCl 2 2 2 O n n O c kys V kys sytnost kys c zás V zás sytnost zás 2 SO 4 Ba(O) 2 BaSO 4 2 2 O Cl NaCO 3 NaCl CO 2 2 O 33 34 Produktem neutralizace nemusí být vždy sůl a voda Cl C 3 COONa NaCl C 3 COO 3 Cl Na 3 PO 4 3 NaCl 3 PO 4 Cl Na 3 PO 4 NaCl Na 2 PO 4 Redoxní reakce Oxidačně redukční reakce NaO N 4 Cl NaCl N 3 2 O 35 36

Oxidace ztráta elektronů A red n e A ox oxygenace příjem kyslíku dehydrogenace Příklady oxidace Fe 2 Fe 3 C 3 C 3 C 2 C 2 Redukce C 3 C 3 O 2 C 3 C 2 O příjem elektronů deoxygenace hydrogenace B ox n e B red ztráta kyslíku 37 38 Redoxní pár oxidovaná a redukovaná forma téže látky Redoxní pár fumarová kyselina /? A ox / A red Fe 3 / Fe 2 Cl 2 / Cl B ox / B red OOC COO C C 39 40 Redoxní reakce redoxní pár, poločlánek, dílčí rovnováha Oxidační činidlo akceptor e (látka, která se redukuje) A red B ox A ox B red O 2, KMnO 4, 2 O 2, K 2 Cr 2 O 7, ClO, volné halogeny, A red redukční činidlo (oxiduje se ) B ox oxidační činidlo (redukuje se ) Při redoxní reakci se mění oxidační číslo prvku. 41 Redukční činidlo donor e (látka, která se oxiduje) kovy (K, Mg, Fe, Zn, ), C, CO, 2, 2 S, SO 2 3, Fe 2, 42

Oxidační číslo náboj, který by na atomu vznikl, kdyby se vazebné e každé kovalentní vazby vycházející z tohoto atomu přidělily atomu s větší elektronegativitou Oxidační číslo užitečná pravidla Oxidační číslo atomy prvků volné nebo v molekule 0 Př.: Na, O 2, P 4, S 8 jednoatomové ionty Př.: Mn 2, Mg 2 2 II velikost náboje II 2,2 3,5 O II I I I I O I O Σ ox.č. atomů v molekule 0 Př.: I 2 SVI VI O II 4 Σ ox.č. ve složených iontech 2 x I VI 4 x (II)) 0 velikost náboje 43 Př.: N III I 4 III 4 x I I 44 F I O Oxidační číslo užitečná pravidla výjimka: 2 O I 2, O II II F 2 výjimka: iontové hydridy I (např. Na, Ca,, ) s 1 prvky ve sloučeninách s 2 prvky kovy ve sloučeninách Oxidační číslo II I I II kladné 45 nejvyšší ox.č. p 1 až p 5 prvků Prvky p 1 p 2 p 3 p 4 p 5 Oxidační číslo užitečná pravidla (B, Al, ) (C, Si, ) (N, P, ) (O, S, ) (F, Cl, ) Oxidační číslo počtu valenčních e III IV V VI VII 46 X(Ca) 1,0 X() 2,2 X(C) 2,5 X(O) 3,5 X(F) 4,1 Oxidační číslo příklady I II I Ca I F II O I F Dismutace, disproporcionace při rozpadu sloučeniny je prvek v ní obsažený současně oxidován i redukován oxidace redukce 0 I I Cl 2 (g) 2 O(l) Cl(aq) ClO(aq) I II 0 2 O 2 (aq) 2 O(l) O 2 (g) 47 48

Elektrodový potenciál E vyjadřuje schopnost redukčního činidla ztrácet e nebo schopnost oxidačního činidla e přijímat za standardních podmínek Eº : c 1 mol/l T 298 K p 101,325 kpa 49 Standardní elektrodový potenciál E o standardní podmínky měřený poločlánek E (A ox /A red ) A ox ne A red A ox Pt A red 1 mol/l A ox a 1 mol/l A red Eº diafragma Pt elektromotorická síla 2 (101 kpa) referenční poločlánek vodíková elektroda E (2 / 2 ) 0,00 V 1 mol/l 50 Síla redukčního a oxidačního činidla Redukční činidlo je tím silnější, čím zápornější má hodnotu E redukčním činidlem je přitom A red Oxidační činidlo je tím silnější, čím kladnější má hodnotu E oxidačním činidlem je přitom A ox Síla redukčního činidla Kov se zápornějším E redukuje ve vodném prostředí ionty kovu s kladnějším E Zn Cu 2 Zn 2 Cu E (Zn 2 /Zn)) 0,76 V Zn reduktant E (Cu 2 /Cu)) 0,34 V Cu 2 oxidant 51 52 Síla redukčního činidla Kov s negativním E při reakci s zředěnou silnou kyselinou uvolňuje 2 (g) odnoty E o pro některé redoxní páry Redoxní pár E o (V) Redoxní pár E o (V) i /i 3,05 I 2/2I 0,54 Na /Na 2,71 Cl 2/2Cl 1,36 Zn 2 /Zn 0,76 Cr 2O 7 /2Cr 3 1,33 2 / 2 0,00 MnO 4 /MnO 2 1,52 Fe 2 Fe 2 2 (g) Cu 2 /Cu 0,34 2O 2/2 2O 1,77 E (Fe 2 /Fe)) 0,44 V Fe reduktant E (2 / 2 ) 0,00 V oxidant 53 54

Příklad: E (2 / 2 ) 0,00 V E (Al 3 /Al) 1,66 V Vyčíslení koeficientů v redoxní rovnici Al Al 3 2 2 6 2 3 Al je silnějším redukčním činidlem než 2 Oxidace: Al 0 Al III x 2 3 e 2 e Redukce: 2 I 2 0 x 3 55 56 Vyčíslení koeficientů v redoxní rovnici Cr 2 O 2 7 6Fe 2 2 Cr 3 6Fe 3 2 O Vyčíslení koeficientů v redoxní rovnici Cr 2 O 2 7 6Fe 2 14 2 Cr 3 6Fe 3 2 O 1. stechio koeficienty vyrovnat změny v oxidačním čísle 2. vyrovnat náboje na obou stranách přidáním nebo O Oxidace: Fe II Fe III 1 e 6 e Redukce: 2 Cr VI 2 Cr III x 6 náboj u produktů: 2 (3) 6 (3) (24) u výchozích látek: (2) 6 (2) (10) chybí (14) 57 58 Vyčíslení koeficientů v redoxní rovnici Cr 2 O 2 7 6Fe 2 14 2 Cr 3 6Fe 3 7 2 O Vyčíslení koeficientů v redoxní rovnici Cr 2 O 2 7 6Fe 2 14 2 Cr 3 6Fe 3 7 2 O 3. vyrovnat kyslík pomocí 2 O 4. ověřit počty atomů i nábojů na obou stranách rovnice oxidant Cr 2 O 7 2 obsahuje 7 atomů O 7 atomů O bude obsaženo i ve 2 O Vlevo: 2 Cr 6 Fe 7 O 14 náboj (24) Vpravo: 2 Cr 6 Fe 7 O 14 náboj (24) 59 60

Součin (produkt) rozpustnosti K s Srážecí reakce málo rozpustná sůl BaSO 4 (s) za rovnováhy disociace Ba 2 (aq) SO 4 2 (aq) nasycený roztok Nerozpustnost iontových sloučenin K D 2 [Ba ][SO4 [BaSO ] 4 2 ] K s [Ba 2 ][SO 4 2 ] 1 10 10 61 62 míra rozpustnosti soli za dané teploty čím je K s menší, tím je sůl méně rozpustná Elektrolyt CaCO 3 AgCl Součin rozpustnosti K s Ca 3 (PO 4 ) 2 K s (25 ºC) 3,8 10 9 1,8 10 10 2,8 10 30 Jaká je koncentrace Ba 2 v nasyceném roztoku síranu barnatého při 25 C (K s 1,7 10 10 )? BaSO 4 (s) [Ba 2 ] [SO ] K 2 4 Ba 2 (aq) SO 4 2 (aq) K s [Ba 2 ][SO 4 2 ] x 2 1,7 10 10 x s x 1,3 10 5 mol.l M(Ba) 137,3 g/mol [Ba 2 ] 137,3 x 1,3 10 5 178,5 10 5 g l 1 1,78 mg l 1 1 63 64 Uveďte vztah pro součin rozpustnosti fluoridu vápenatého. Sloučeniny i, Na, K, Rb, Cs Rozpustné všechny Nerozpustné NO 3 všechny CO 3, 2 PO 4 všechny Cl ostatní AgCl, g 2 Cl 2, PbCl 2 SO 4 2 ostatní BaSO 4, SrSO 4, CaSO 4, PbSO 4 CO 3 2, PO 4 2, PO 4 3 alkalických kovů a N 4 ostatní 65 O, S 2 alkalických kovů a N 4, kovů alkalických zemin ostatní 66

Rozpouštění měďnaté soli ve vodném m prostřed edí vzniká aquakomplex Komplexotvorné reakce Koordinační sloučeniny Cu 2 Cu 2 4 2 O [Cu( 2 O) 4 ] 2 v přítomnosti p amoniaku vzniká stabilnější amminokomplex [Cu( 2 O) 4 ] 2 4 N 3 [Cu(N 3 ) 4 ] 2 4 2 O 67 68 Komplexy (koordinační sloučeniny) Centrální atom / ion molekuly, ionty akceptor volných elektronových párů obsahují centrální atom / ion ligandy obsahuje neobsazené valenční orbitaly Koordinační číslo (k.č.) počet ligandů vázaných na 1 centrální atom koordinační číslo > ox.. č. centrálního atomu nejčastěji přechodný kov igand anion (F, Cl, Br, I, CN, O,...) molekula, mající atom s volným elektronovým 69 párem ( 2 O, N 3, CO, ) 70 Prostorový tvar komplexů s k.č. 4 Prostorový tvar komplexů s k.č. 6 tetraedrické uspořádání M [Cu(N 3 ) 4 ] 2 tetraamminměďnatý kation čtvercové uspořádání M [Pt(N 3 ) 4 ] 2 tetraamminplatnatý kation 71 oktaedrické uspořádání M NC NC CN Fe 2 CN CN [Fe(CN) 6 ] 4 CN hexakyanoželeznatanový anion 72