Rozvoj pohybových schopností Pohyb je vyjadřovacím prostředkem, komunikačním prostředkem, uplatňuje se v základních interakcích organismu a prostředí.
Druhy pohybu Volní pohyby (plánované) Mimovolní pohyby (instinktivní) Reflexní pohyby (podmíněné) Tělesné cvičení je záměrně prováděná motorická činnost, která ovlivňuje stav organismu, je to hlavní prostředek tělesné výchovy, rekreačních pohybových forem a sportu.
1. Strukturální stránka tělesných cvičení Pohyby dělíme podle vnější struktury: * pohybové elementy * pohybové akty * pohybové děje * pohybové činnosti * pohybové chování - cíl převládá nad formou Pohyby dělíme podle opakování pohybové struktury: * acyklické * cyklické * kombinované
2. Procesuální stránka tělesných cvičení Tělesná cvičení se opakují, opakování vede ke změnám v organismu žáka, procesuální stránka se váže k intenzitě, objemu a složitosti tělesných cvičení. Motorické učení a jeho předpoklady * schopnosti, vlastnosti, dovednosti * docilita * společenské prostředí, řeč, písmo (učitel-žák) * aktivita žáka a motivace * zpětná vazba
Základní mechanismy v procesu učení Instrukce (verbální, vizuální, vedeným pohybem) Zpevňování (odměna a trest) Retence a zapomínání Reminiscence
Fáze motorického učení Generalizace (seznamování) Diferenciace (hledání a ověřování) Automatizace (upevňování) Tvořivá asociace (mistrovství)
3. Finální stránka tělesných cvičení Výkon vs. Výkonnost Druhy pohybové výkonnosti Průměrná Maximální Minimální Ideální
Schopnosti vs. dovednosti Pohybové schopnosti = soubor obecných předpokladů, které mají biologický základ, vnitřní vlastnosti organismu, které podmiňují splnění pohybového úkolu, rozvíjejí se v činnosti, podílí se na nich vliv dědičnosti i prostředí, ale během vývoje jedince se v podstatě nemění Pohybové dovednosti = předpokladem pro vykonávání pohybových úkolů, jedná se o specifický předpoklad, získaný v procesu motorického učení, je vytvořená a během vývoje jedince se mění, závisí na schopnostech a počet dovedností se nedá vyjádřit číslem
Motorické schopnosti
Silové schopnosti jsou dány souhrnem vnitřních předpokladů pro vyvinutí síly ve smyslu fyzikálním a jsou spjaty s činností svalů, kterou lze označit jako svalovou sílu. Síla člověka je schopnost překonávat odpor vnějšího prostředí pomocí svalového úsilí. Vytrvalostní schopnost je pohybová schopnost provádět déletrvající tělesnou činnost na určité úrovni, aniž by se snížila efektivita této činnosti. Znamená to po dlouhou dobu odolávat zatížení, které vyvolává únavu. Do vytrvalosti se zahrnuje i schopnost rychlé regenerace po fyzické zátěži. Rychlostní schopnost umožňuje konat krátkodobou pohybovou činnost v daných podmínkách co nejrychleji. Rychlost pohybu je schopnost reagovat pokud možno co nejrychleji na podnět nebo provést při působení minimálního odporu pohyb co nejrychleji. Měkota rychlostní schopnosti nezařazuje jednoznačně do kondičních schopností, ale do kategorie hybridních (smíšených) schopností Koordinační schopnosti lze definovat jako třídu motorických schopností, které jsou podmíněny především procesy řízení a regulace pohybové činnosti. Vnitřně se koordinační procesy vyznačují různými operacemi příjmu, zpracování a uchovávání informací (jak rychle, přesně, pružně, diferencovaně a ekonomicky tyto procesy probíhají.
Předškolní věk (3-6 let) Dynamická fáze rozvoje motorických dovedností. Vývoj cefalokaudální a proximálně-distální. Změna tělesné konstituce (baculatost štíhlost, změna disproporcí těla) Nárůst schopnosti koordinace pohybu a fixování stereotypů (odpadá synkineze). Pohybová porucha může ovlivnit další motorický vývoj dítěte. Dokonale osvojené: chůze, běh, skoky, poskoky, hod na cíl a do dálky, chytání manipulace s předměty,. Osvojení základních pohybových činností: plavání, lyžování, sáňkování, bruslení, jízda na kole Lze záměrně rozvíjet (5-6): silové, rychlostí, obratnostní i vytrvalostní schopnosti Učení nových motorických dovedností dříve, než jsou děti fyzicky vyzrálé, může vést k demotivaci!
Rozvoj motorických schopností u dětí v MŠ Neobratnost Zapojení celého těla Slabá rovnováha Nekoordinovanost Nerytmické pohyby Větší kontrola pohybu Stálá nespolehlivost síly, rychlosti Mnoho dospělých při hrách U dětí s motor. obtížemi setrvává Plynulost pohybu Rytmičnost pohybu 3 fáze pohybu (příprava, provedení, obnova) Kontrola rovnováhy Koordinace Pozn. Učitel má snahu o dosažení účelné techniky Stabilizace pohyb. návyků
Vývoj vybraných dovedností hrubé motoriky DOVEDNOST HRUBÉ MOTORIKY PRŮMĚRNÝ VĚK ZAČÁTKU Chůze po špičkách Běh Skákání Stoj se zavřenýma očima Chůze po patách Chůze po čáře Stoj na jedné dolní končetině 20 s Poskoky na jedné dolní končetině ( hopping ) 20x 1½ - 2½ let 2½ - 3½ let 2½ - 3½ let 3 roky 2½ - 4 roky 4½ - 6 let 5-7 let 5-7 let Skiping 8-10 let
Vývoj vybraných lokomočních dovedností MOTORICKÝ VZOR VYBRANÉ DOVEDNOSTI PŘIBLIŽNÝ VĚK ZAČÁTKU Chůze ( walking ) (chůze je charakteristická rytmickým střídáním dolních končetin za současného udržování kontaktu se zemí) Počátky samostatné chůze Chůze do boku Chůze pozpátku Chůze do schodů s dopomocí Počátky samostatné chůze do schodů Počátky samostatné chůze ze 13 měsíců 16 měsíců 17 měsíců 20 měsíců 24 měsíců 25 měsíců Běhání ( running ) (pro běhání je charakteristická krátká letová fáze doba bez kontaktu se zemí) Zrychlená chůze 18 měsíců schodů Skákání ( jumping ) Proces osvojování skákání probíhá ve 3 formách: (1)skákání do dálky (2)skákání do výšky (3)skákání z výšky Zahrnuje odraz z 1 DK či obou DKK s dopadem na obě DKK Poskoky na 1 DK ( hopping ) (pro poskoky je typický odraz z 1 DK se současným dopadem na stejnou DK) První opravdový běh Efektivní a kultivovaný běh Zrychlování běhu, vyzrálá forma běhu Krok dolů z malého vyvýšení (schodu) Skok dolů z s dopadem na 1 DK Poskoky na podlaze současně oběma DKK Skok do dálky (kolem 1 m) Skok do výšky (kolem 30 cm) Vyzrálý pohybový vzor skákání Poskoky 3x na místě na 2-3 roky 4-5 let 6 let 18 měsíců 2 roky 28 měsíců 5 let 5 let 6 let 3 roky
Vývoj vybraných rovnovážných schopností PŘIBLIŽNÝ POHYBOVÝ VZOR VYBRANÉ DOVEDNOSTI VĚK ZAČÁTKU Dynamická rovnováha (dynamická rovnováha zahrnuje mechanismy pro udržování rovnováhy těla při výchylkách těžiště) Statická rovnováha (statická rovnováha zahrnuje mechanismy pro udržování rovnováhy těla v situacích, kdy nedochází k výchylkám těžiště) Axiální pohyby (axiální pohyby jsou pohyby trupu nebo končetin, které orientují tělo ve statické pozici; např. ohýbání, natahování, zvedání, otáčení apod.) Chůze po rovné čáře (šířka 2,5cm) Chůze po kruhové čáře (šířka 2,5 cm) Stoj na nízké kladině Chůze po 10 cm široké kladině na krátkou vzdálenost Chůze po 10 cm široké kladině, střídání nohou Chůze po kladině o šířce 5,1 či 7,6 cm Provedení základního kotoulu vpřed Provedení vyzrálé formy kotoulu vpřed Zaujetí pozice stoje Stoj bez držení rukou Samostatný stoj Stoj na 1 DK na 3-5 s Stoj na hlavě (3 bodová opora hlava ruka - ruka) Axiální pohybové schopnosti se začínají vyvíjet v novorozeneckém období a progresivně se zdokonalují až do chvíle, kdy jsou začleněny do vznikajících pohybových vzorů jako je házení, chytání, kopání a jiných aktivit 3 roky 4 roky 2 roky 3 roky 3-4 roky 4 roky 3-4 roky 6-7 let 10 měsíců 11 měsíců 12 měsíců 5 let 6 let 2 měsíce - 6 let
Nezapomínat!!! Správné držení těla Rozvoj silových schopností Rozvoj flexibility Sledovat estetiku projevu pohybu Sledovat zdravotní dispozice Rozvoj senzorických schopností Naučit děti padat Rozvíjet komplexně
Silové schopnosti
Metody a zásady rozvoje silových schopností u dětí v MŠ komplexní rozvoj síly levé a pravé končetiny, posilování velkých svalových skupin preferujeme rozvoj výbušné a rychlostní silové schop., posilování podpůrných svalů páteře nepoužíváme břemena, pouze vlastní tělo po posilování zařazujeme kompenzační cvičení vyloučíme tvrdé dopady na podložku, preferujeme cvičení ve vodorovné nebo šikmé poloze těla využíváme herní a soutěžní formy musí předcházet intenzivní rozcvičení
Vytrvalostní schopnosti Strukturální kritérium lokální globální statická dynamická statická dynamická silové silové rychlostní silové silové rychlostní
Metody a zásady rozvoje vytrvalostních schopností u dětí v MŠ * 3-4x týdně pohybová aktivita, minimálně 20-30 min. souvislé činnosti * intenzita cvičení by měla být na úrovni 80% maximální výkonnosti (tj. asi 160 TF) * zatěžování velkých svalových skupin (běh, plavání) * důležitá je motivace * herní formy, štafety, překážkové dráhy, proudová cvičení Metody pro rozvoj globální vytrvalostní schopnosti: 1. metody souvislé - 20-40min zatížení v mírné intenzitě (TF 150), mohou být rovnoměrné a střídavé (chůze, běh, proudová cvičení) Metody pro rozvoj rychlostní a krátkodobé vytrvalostní schopnosti: 2. metody intervalové - mění se intenzita zatížení, objem zátěže a interval odpočinku (pohybové hry) Rozvoj mobilizačních energetických možností organismu: 3. metoda opakovací - subjektivně určený interval odpočinku do zotavení, různá intenzita, různý objem (proudová cvičení)
Energetické systémy 1) Kreatinfosfátový systém (ATP CP) - zásoba na 2-20 kontrakcí 2) Anaerobní glykolýza (LA systém) - tvorba ATP a laktátu 3) Aerobní glykolýza (O 2 systém) - tvorba ATP, CO 2 a H 2 O Časové kriterium rychlostní: od 20-50 s (ATP CP systém) krátkodobá: 50s - 2-3 min (LA systém) střednědobá: 2-3 min - 10 min (O2 systém) dlouhodobá: I 10 35 min (glykogen) II 35 90 min (glykogen + tuky) III 90 6 hod (tuky) IV nad 6 hod (bílkoviny)
Rychlostní schopností 1. Reakční rychlostní schopnost 2. Realizační rychlostní schopnost
Reakční doba Reakční schopnost je závislá na mnoha faktorech: - doba vnímání, - doba aferentního a eferentního přenosu, - doba zpracování. Reakční doba je především závislá na druhu podnětu. V úvahu přicházejí podněty taktilní (dotykové), akustické (zvukové) a vizuální (zrakové). Doba reakce je u taktilních podnětů (0,14 0,15 s), akustických (0,15 0, 16 s), vizuálních (0,19 0,21 s).
Metody a zásady rozvoje rychlosti u dětí v MŠ: Pro rozvoj rychlostních schopností dodržujeme tyto obecné a důležité zásady: * daná cvičení zařazujeme na začátek po dokonalém rozcvičení * dokonale zvládnutá technika pohybu * max. rychlost, doba trvání do 10s * v průběhu intervalu odpočinku musí dojít k dostatečnému zotavení (2-5 min) * pestrost forem a prostředí cvičení * herní formy, štafety Metody pro rozvoj reakční rychlosti: 1. metoda vícenásobného opakování - např. výběhy na různé podněty, z různých poloh (cvičení do 8-10s, 3-4x opakování, interval odpočinku 60s) 2. metoda analytická - např. na signál odhod, přeskok (4-6x opakování, aktivní interval odpočinku 60s) Metody pro rozvoj realizační rychlosti: 1. metoda rychlostní - např. běh (max. rychlost, doba do 6s, 4-6x opakování, aktivní) 2. metoda opakování - např. skokový běh, přeskoky (max. rychlost, doba do 6s, 4-6x opakování, aktivní interval odpočinku 2-3 min)
Rozvoj koordinačních schopností Stimulace hrubé motoriky chůze, běh, lezení, skákání, přelézání, válení, házení, chytání, točení, houpání, cvičení ve vodě (zlepšují celkovou pohyblivost) Taktilní vnímání převaly, plazení, klouzání, masáže, chůze bez bot Stimulace jemné motoriky stabilita ramene, lokte a zápěstí (trakař, shyby, houpání, prolézání, přetlaky, přetahy, hry na břiše, práce s malými předměty, malování ) Nácvik sebeobslužných činností Sportovní, volnočasové aktivity a relaxace
Rozvoj koordinačních schopností Reakční koordinační schopnost (v úzkém postavení s koordinací) zachycení míče, tyče Rytmická koordinační schopnost není pouze v cyklických pohybech (chyby v načasování) tleskání, dupání Rovnováhová koordinační schopnost balanční techniky a vyvažování labilní polohy (velké míče, válce, desky, skateboard ) Orientační koordinační schopnost děti nemají porozumnění pro prostor (za zády) procházení oblouků, jízda autem Vnímání tělesného schématu formováno tělesným prožitkem (odpor, tlak, tahání, činnosti proti odporu, masáže, hrabání, úklid sněhu )
Posuzování a měření motorických schopností Test musí být spjat se schopností Měříme výkon Musíme znát účel testu
Seminární práce Diagnostika pohybových schopností u dětí v MŠ (kondiční, rychlostní, koordinační, flexibilitu) 1, Teorie (popis školského zařízení, charakteristika skupiny) 2, Výběr, charakteristiku a popis testových baterií pro děti v MŠ 2, Zjištění úrovně pohybových schopností minimálně u 1 dítěte v MŠ (vstupní test) 3, Návrh 14 denního tréninkového plánu na jednu ze zjišťovaných schopností (vybrat nejhorší) rozpis tréninkových jednotek 4, Zjištění úrovně pohybových schopností minimálně u 1 dítěte v MŠ (výstupní test) 5, Statistické zhodnocení (znaménkový test, T-test) 6, Výsledky (grafy a komentáře) 7, Diskuse a závěry 8, Literatura
Posuzování a měření motorických schopností Příklad: Tandemová chůze po čáře Provedení: dítě provede tandemovou chůzi ( pata - palec ) na čáře dlouhé 2,5 m. Demonstrace úkolu a instrukce dítěti: Přejít celou čáru tak, aby se vždy pata přední nohy dotýkala palce zadní nohy a celou dobu se udržet jen na čáře jako provazochodec. Pomůcky: lepící páska šířky cca 2,5 cm k nalepení rovné čáry délky 2,5 m Kvantitativní hodnocení: Celkový počet kroků po čáře.