1. Obsah 1. Obsah... 2 2. Podklady... 2 3. Zadání... 2 4. Vyjádření k zadání objednávky... 2 4.1 Odborné posouzení návrhu dodavatele stavby na odstranění zjištěných vad díla statické a konstrukční části... 2 4.2 Kontrola úplnosti dokumentace skutečného provedení dle vyhlášky 499/2066 Sb. Ve znění vyhlášky 62/2013 Sb.... 4 5. Obecné shrnutí předložené dokumentace... 5 6. Závěr... 6 2. Podklady [1] Projektová dokumentace pro provedení stavby autorizované paré č. 1, Ing. J. Cikán, 04/2017 [2] Projektová dokumentace skutečného provedení stavby autorizované paré č. 1, Ing. J. Cikán, 11/2017 [3] Statické úpravy po předání stavby - autorizované paré č. 1, Ing. J. Cikán, 12/2017 Všechny tři podklady v tištěné podobě byly předány zastupiteli Komárova dne 10.1.2018 při jejich osobní návštěvě v Praze. 3. Zadání Na základě objednávky č. 563/2017/VED/Me ze dne 6.12.2017, vystavené kanceláří starosty Městyse Komárov, byl požadavek vyjádřit se k těmto bodům: a) Odborné posouzení návrhu dodavatele stavby na odstranění zjištěných vad díla statické a konstrukční části b) Kontrola úplnosti dokumentace skutečného provedení dle vyhlášky 499/2066 Sb. Ve znění vyhlášky 62/2013 Sb. c) Poskytnutí doprovodných konzultací Jako příloha objednávky bylo podání člena Rady Městyse Komárov v bodech 1 až 6, ke kterým bude i v tomto vyjádření zaujato stanovisko. Zodpovídané body jsou součástí přílohy tohoto textu. 4. Vyjádření k zadání objednávky 4.1 Odborné posouzení návrhu dodavatele stavby na odstranění zjištěných vad díla statické a konstrukční části Statické úpravy jsou prezentovány ve složce [3]. Jedná se o 16 tiskových stran A4 včetně titulní stránky, sešité v průhledném rychlovazači. Složka obsahuje 6 A4 oboustranně psaného textu, výstup z programu na statické posouzení plošného základu, posudek zesílení konstrukce (opěrné stěny) a 1A4 ručního nákresu principu zesílení opěrné stěny. 2
Vyjádření k přepočtu základového pasu pod sloupem u vjezdu do garáží: Nevyjadřuji se k velikosti normálové síly ze sloupu, která se liší ve výpočtech [1] a [3] a správnost její velikosti nelze z předložených výpočtů nijak zkontrolovat. V projektu pro stavební povolení je cca o 30% vyšší. K vlastnímu výpočtu základu lze konstatovat pouze následující: Geometrie sloupu, zatěžující dvoustupňovou patku, je zadána chybně. Je zadáno, jako kdyby nad dvoustupňovým základem (spodní část tvoří pas z prostého betonu šířky 950 mm, výšky 800 mm a délky, která odpovídá roznosu zatížení horní stavby cca 2,65 m, horní stupeň tvoří betonové tvárnice šířky a výšky 500 mm, umístěné excentricky u vnějšího líce pasu) probíhala průběžná stěna. Tento předpoklad platí v bočních částech objektu, nikoliv v průčelí, kde základový pas zatěžují osamělé sloupy. Z přepočtu za stejných zadávacích podmínek, stejným softwarem, ale se správným zadáním zatížení pasu sloupem vyplývá, že základ musí být armovaný při spodním povrchu např. podélnými pruty R 14 v počtu 10 ks na šířku pasu. Předložený výpočet vystihuje pouze případ základového pasu zatíženého průběžnou stěnou, nikoliv pilíři u vjezdu do garáží. Vyjádření k přerušení tažené výztuže opěrné stěny v místě věnce: Zde opět vstupní údaje, tj. statické schéma stěny a velikost zatížení zemním tlakem, nejsou uvedeny. Zesílení v úrovni věnce je navrženo pomocí lepených uhlíkových lamel na velikost ohybového momentu 59 knm. K samotnému výpočtu zesílení nejsou připomínky. Pokud bychom hledali potřebné údaje ve statickém výpočtu z projektu provedení stavby, je zde výpis ze strojního výpočtu, kde ovšem chybí tisk vstupních zatěžovacích hodnot od zemního tlaku. Jakýsi výsledný ohybový moment 57 knm lze ve výstupu nalézt. Nicméně v dimenzovací části je chybně zavedena tloušťka opěrné stěny. Tvárnice ztraceného bednění jsou šířky 300 mm. Účinná tloušťka vyztužené stěny uvnitř tvarovek není 300 mm, ale je nutno odečíst tloušťku stěny tvarovky 2 x 32 mm, takže posuzovaný železobeton je šířky 236 mm. Krytí výztuže pro průřez 300 mm není 20 mm. Dle fotografie ze skutečného provádění, kdy svislá výztuž byla navrtávaná do dna tvarovek a skutečné krytí pro průřez 236 mm je odhadem cca 40-50 mm, neodpovídá posouzení nutné výztuže skutečnosti. Návrh zesílení by měl toto respektovat. Výše uvedené připomínky platí pouze pro předpoklad, že svislá výztuž byla průběžná (viz nákres na poslední straně statického výpočtu v projektu provedení stavby) nebo dostatečně stykovaná, což dle dalších fotografií z provádění není vždy pravda. Návrh zesílení tedy pracuje s údaji, které neodpovídají skutečnosti. Je tedy možné, že navržené řešení není dostatečné. V projektu ke stavebnímu povolení bylo navrženo vyztužení svislou výztuží 4 22/m v tažené části průřezu, což je o cca 1/3 vyšší potřebná plocha výztuže než je v projektu [1]. O vodorovné výztuži opěrné stěny není ve statickém výpočtu k provedení stavby [1] zmínka, pouze je nakreslena ve schématu na poslední straně, a to v počtu 2 10 v každé druhé spáře. V projektu skutečného provedení [2] je na poslední straně statického výpočtu tato výztuž škrtnutá s poznámkou zrušená. Není ale jasné, zda se 3
jedná o celou výšku stěny a nebo jen o oblast základů. V projektu ke stavebnímu povolení byla vodorovná výztuž opěrné stěny navržená 2 22, což vyplývalo se statických schémat, zatížení zemním tlakem a z vnitřních sil. V místě uložení vazníků na opěrnou stěnu byla navržená výztuž lokálně 2 32. Proč nebyla tato výztuž, velmi dobře navržená a zdokumentovaná v projektu ke stavebnímu povolení, použita při realizaci? Zde přece nedošlo k žádné změně, zadní stěna je zatížená stejným zemním tlakem (možná i ve skutečnosti vyšším, protože zásyp za opěrnou stěnou má větší výšku). Nemuselo se nic přepočítávat, schémata vyztužení ve statickém výpočtu mohla být dostačující i pro realizaci. Lze tedy konstatovat, že statický výpočet z projektu provedení stavby a skutečného provedení stavby nelze zkontrolovat, protože chybí základní vstupní údaje. Není však pravděpodobné, že by se vnitřní síly v opěrné zdi natolik lišily od hodnot ve stavebním povolení. Proto se jeví skutečné vyztužení opěrné stěny jako nedostatečné. Vyjádření k bodu Opěrná stěna v zadní části je vykonzolovaná nad rovinu terasy o 1500 mm : V tomto případě se jedná o místo, které nebylo vyprojektované v žádném ze stupňů projektu. Není mi známo, proč došlo ke zvýšení násypu za opěrnou stěnou, zda to bylo z důvodů jiného výškového osazení objektu, špatným vytyčením nebo jiným důvodem. Opět chybí pro kontrolu jakékoliv statické schéma s vyznačením velikosti zemního tlaku, výšky stěny po věnec, výšky konzoly. Konstatování, že musí dojít ke snížení výšky násypu na 800 mm nad úroveň terasy bude pravděpodobně správné s ohledem na lokální zatížení konzoly. Nemá ale praktický vliv na snížení zatížení spodní části opěrné zdi pod věncem. Nelze proto zkontrolovat, jakým zemním tlakem je zatěžovaná spodní část opěrné zdi. 4.2 Kontrola úplnosti dokumentace skutečného provedení dle vyhlášky 499/2066 Sb. Ve znění vyhlášky 62/2013 Sb. Z formálních nedostatků bych konstatovala, že chybí zcela běžné nalepení seznamu příloh na vnitřní stranu desek, takže s přílohami je možné manipulovat. Dokumentace obsahuje (pokud jsem sama nepřeházela jednotlivé přílohy, protože jsem dostala k posouzení 3 výše uvedené projekty a žádný z nich neobsahuje seznam dokumentace a vyznat se v jednotlivých výkresech s různou datací je obtížné) tyto přílohy: a) Textovou část: prohlášení statika z 15.8.2017, že konstrukce jsou provedeny podle projektové dokumentace a statického výpočtu, posouzení plošného základu, zápisy ze stavebního deníku, prohlášení o shodě stropních panelů, nákres na 1 A4 výztuže základů b) Základy výkres tvaru c) 9 ks výkresů ocelové konstrukce Dokumentace má znázorňovat odchylky od projektu ke stavebnímu povolení. Neumím posoudit, zda jsou doloženy části dokumentace dané vyhláškou 62/2013, příloha č. 7, protože mám k posouzení pouze statickou část. Zde by měly být pouze změny, týkající se změny založení a výšky opěrné zdi u terasy, případně změny v osazení objektu do terénu (?). Ocelová konstrukce patří do stupně Provedení stavby. 4
K výkresu základů mám připomínku, že je chybně nakreslen základ pod vjezdovou částí do garáží. Zde není průběžná stěna nad prolévacími tvarovkami, ale tři samostatné sloupy (pilíře), které měly být nakresleny čerchovanou čárou (nad rovinou řezu) a náležitě okótovány. Měla by být dokumentována opěrná stěna u terasy včetně grafického znázornění a okótování širších souvislostí: horní veřejná komunikace, dočasné pažení, výšky terénu, výška opěrné zdi s volným koncem. U všech výkresů chybí odkaz ±0 na nadmořskou výšku. Toto může být součástí stavební části projektu, ale ve statické složce musí být nakresleny základní schémata pro výpočet. 5. Obecné shrnutí předložené dokumentace Dokumentace k provedení stavby též postrádá seznam příloh. Obsahuje statický výpočet ocelové konstrukce, 2 výkresy ocelové konstrukce (celkem z 9 ks, které jsou až v projektu skutečného provedení), kladečské výkresy stropních panelů (s rozpiskami stupně dokumentace pro cenovou nabídku s datem od 01 do 04/2017) a výkres tvaru základů (s datem 04/2017, tedy až po realizaci základů). Pokud došlo k tak výrazným změnám nosné konstrukce oproti projektu ke stavebnímu povolení, měla mít tato dokumentace náležitosti projektu ke stavebnímu povolení, i pokud se týká formální stránky, tj. členění dle vyhlášky textová část, statický výpočet, výkresy. Předložená dokumentace toto nesplňuje: Statický výpočet ocelové konstrukce je nekontrolovatelný. Není popsáno uvažované zatížení a kombinace, podle kterého by bylo možno provést kontrolu navržených profilů ani použité normy pro dimenzování. V této souvislosti je nutno uvést: Projektant dokumentace pro stavební povolení (DPS) dimenzoval ocelové konstrukce podle evropských norem (Eurocodů), které se staly platnými českými předpisy od 05/2014. V podkladech, ze kterých vychází posuzovaný statický výpočet, je však uvedena směs Evropských norem a ČSN. Zatížení a dimenzování ocelové konstrukce (OK) je pravděpodobně provedeno podle již zrušené ČSN; viz výstupy z programu FEAT, jehož vývoj byl ukončen cca v roce 2000 a od té doby není aktualizován. Je proto třeba jednoznačně uvést, zda i vstupní údaje, tj. zatížení a součinitele zatížení, byly uvažovány dle ČSN. Normy sice nejsou v ČR právně závazné, nicméně na skutečnost, že pokud ing. J. Cikán CSc. použil při výpočtech ČSN, je nutno nahlížet ve dvou rovinách: 1. Změnu použitých norem měl zpracovatel předmětných změn konstrukce projednat s objednatelem Městysem Komárov a nepochybně za účasti (generálního) projektanta stavby. Z předaných dokladů a informací toto nevyplývá. Důvodem je okolnost, že se jedná o změnou nikoli nevýznamnou, jak dále uvedeno. 2. Navrhování konstrukcí podle Eurokódů na území ČR má vést ke zvýšení spolehlivosti a trvanlivosti konstrukcí. Není předmětem předkládaného materiálu, pokud byly použiy jiné normy pro zatížení a dimenzacci, jak tuto okolnost objednatel stavby zohlední při dalších jednání s dodavatelem STAVEKO spol. s r.o., nicméně je třeba uvážit, že úspora, která může být způsobená rozdílným návrhem konstrukce, se může odrazit v životnosti stavby a např. v nutnosti častějších oprav nad běžnou údržbu. 3. Stavební povolení na stavbu Požární zbrojnice bylo vydáno na základě DSP, kde byly konstrukce dimenzovány podle evropských norem/eurokódů. Statické úpravy po předání stavby (autorizované paré č. 1, Ing. J. Cikán, 12/2017) vychází z projektu Provedení stavby (autorizované paré č. 1, Ing. J. Cikán, 04/2017), tedy z jiných hodnot, než které 5
byly obsahem DSP. Jinak řečeno, dokumentace skutečného provedení předkládaná stavebnímu úřadu při kolaudačním řízení je v této části odlišná od dokumentace k povolení stavby. Jak bylo konstatováno výše, kontrola alespoň vstupních údajů v projektu k provedení stavby není možná. S tím souvisí i dotaz člena Rady na užívání prostoru nad garážemi. V projektu ke stavebnímu povolení bylo uvažováno s hodnotou nahodilého užitného 2,5 kn/m 2 (administrativní plochy). Zda tomu tak bylo po dohodě i investorem či z jiného důvodu, mi není známo. V projektu provedení stavby je jediným údajem o zatížení tabulka stropních panelů. Jedná se však pouze o únosnost panelů bez dalších souvislostí. Nad garážemi mají stropní panely únosnost pro užitné zatížení 5 kn/m 2, na balkonech pouze 3 kn/m 2. Zde je vidět nekoordinovanost požadavků, které byly zadány zpracovateli kladečského výkresu panelů: pokud by stropní panely nad garážemi měly unést 5 kn/m 2, tak na balkoně sousedícím s touto místností musí být únosnost panelů stejná. Hodnota 3 kn/m 2 pro balkony platí pouze pro kategorie budov A (obytné plochy a plochy pro domácí činnost). V ostatních případech musí být stejná jako pro sousedící místnost. Tyto hodnoty užitného zatížení ale nejsou dokladem toho, na jaké zatížení je dimenzovaná ocelová konstrukce vazníků, nesoucích panely. Jediným údajem je na str. 6 statického výpočtu k projektu provedení stavby napsáno: zatížení užitné 2 4 kn/m 2. Kde a na jakých konstrukcích však uvedeno není. Není proto pravděpodobné, aby byla nosnost ocelové konstrukce pro užitné zatížení stejná jako pro stropní panely. 6. Závěr Na další dotazy člena Rady nelze z výše uvedených důvodů odpovědět, protože předložená dokumentace není kontrolovatelná. Dotazy je nutno směřovat na zpracovatele dokumentace, který by měl jasnými základními zatěžovacími schématy a předpoklady statického působení svoje řešení zdůvodnit. Potom teprve lze vést odbornou diskuzi. Pro dimenzování všech konstrukcí musí být doloženo, podle jakých norem a za jakých předpokladů bylo provedeno. Dokumentace k provedení stavby v části Stavebně konstrukční řešení podle vyhlášky o dokumentaci staveb 499/2006 S. ve znění vyhl. 62/2013 Sb. jasně definuje požadavek na statický výpočet: b) Podrobný statický výpočet Statický výpočet musí být kontrolovatelný, tedy musí být přehledný, aby bylo možno sledovat postup výpočtu, návrhová zatížení, uvažované statické schéma a výpočetní model. Statický výpočet v dokumentaci pro provedení stavby vychází ze statického výpočtu vypracovaného v předchozím stupni projektové dokumentace. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provedení stavby. Obsahuje dimenzování veškerých konstrukcí, které jsou součástí dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby (výkresy betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí). Podrobný statický výpočet obsahuje zejména průvodní zprávu ke statickému (dynamickému) výpočtu, stručně rekapitulující základní koncept řešení konstrukce a rozdíly oproti 6