Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Katedra kontroly a řízení jakosti

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Katedra kontroly a řízení jakosti BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Sledování nákladů na jakost v organizaci těžkého strojírenství 2014 Michal Novák 1

2

3

4

5

Poděkování Chtěl bych poděkovat mému vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Milan Hutyra, CSc. za cenné rady a pomoc při řešení bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat své konzultantce Ing. Michaela Kocurová za poskytnutí rad a informací o společnosti. 6

ABSTRAKT Bakalářská práce je zpracována na téma sledování nákladů na jakost ve společnosti VÍTKOVICE MECHANIKA a.s. Teoretická část této bakalářské práce představuje vysvětlení problematiky finančního měření v systému managementu jakosti a přístupu k sledování nákladů souvisejících s jakostí. Dále je provedena analýza současného stavu vyhodnocování nákladů na jakost v organizaci těžkého strojírenství, ze které vyplynulo, že náklady na jakost zde nejsou systematicky sledovány. Proto je v další části navržen vhodný model pro sledování těchto nákladů a následně je ověřen s využitím dostupných dat z let 2011-2013. V závěrečné části této práce jsou uvedeny doporučení pro zavedení sledování nákladů na jakost ve společnosti VÍTKOVICE MECHANIKA a.s. KLÍČOVÁ SLOVA Systém managementu jakosti, finanční měření, náklady na jakost, model PAF ABSTRACT Bachelor thesis is compiled on the topic monitoring of quality costs in company VÍTKOVICE MECHANIKA Inc. The theoretic part of the thesis explains problems of financial measuring in quality management system and approach to monitoring quality related costs. Afterwards, the current state of monitoring quality costs in the organization of heavy machinery is analyzed. The analysis result in fact, that quality related costs aren t systematically monitored. Therefore is in following part proper model for monitoring these costs suggested and consequently is this model verified with accesible data during the period of years 2011-2013. Recommendations for establishing quality costs monitoring in the company VÍTKOVICE MECHANIKA Inc. are mentioned at the end of this thesis. KEY WORDS Quality management system, financial measuirng, quality costs, PAF model 7

Obsah SEZNAM ZKRATEK... 10 ÚVOD... 11 1 NÁKLADY NA JAKOST JAKO SYSTÉMOVÉ MĚŘENÍ... 12 1.1 Principy managementu jakosti... 12 2 ÚVOD DO PROBLEMATIKY EKONOMIKY JAKOSTI... 15 2.1 Podstata ekonomiky jakosti... 15 3 MONITOROVÁNÍ NÁKLADŮ NA JAKOST... 16 3.1 Náklady na jakost u výrobce... 16 3.1.1 PAF modely monitorování nákladů na jakost u výrobce... 16 3.1.2 Model COPQ... 21 3.1.3 Model procesních nákladů... 22 3.1.4 Taguchiho metoda... 22 3.2 Náklady na jakost u uživatele... 23 3.3 Společenské náklady na jakost... 24 4 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI... 26 4.1 Dokumentace systémů managementu jakosti ve VM a.s.... 27 5 ANALÝZA A ZPŮSOBY VYHODNOCOVÁNÍ NÁKLADŮ NA JAKOST VE VM a.s... 29 5.1 Řízení neshody... 29 5.2 Výcvik... 31 5.3 Audity... 32 5.4 Kalibrace a metrologie... 33 6 NÁVRH APLIKACE MODELU PAF VE VM a.s.... 35 6.1 Vymezení struktury nákladových položek... 35 6.2 Analýza nákladů na jakost... 36 6.2.1 Podíl jednotlivých nákladů na jakost za rok 2011... 36 6.2.2 Podíl jednotlivých nákladů na jakost za rok 2012... 37 6.2.3 Podíl jednotlivých nákladů na jakost za rok 2013... 38 6.2.4 Vývoj nákladů na jakost za léta 2011-2013... 39 7 DOPORUČENÍ PRO ZAVEDENÍ SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ NA JAKOST V ORGANIZACI... 41 ZÁVĚR... 42 POUŽITÁ LITERATURA... 43 8

SEZNAM OBRÁZKŮ... 45 SEZNAM TABULEK... 45 SEZNAM PŘÍLOH... 45 PŘÍLOHY... 46 9

SEZNAM ZKRATEK: SMJ PAF COPQ ISO ISO/TS TQM VM IMS Systémy managementu jakosti Prevention Apprasial Failure Cost of Poor Quality Mezinárodní normalizační institut Mezinárodní normalizační institut Technické specifikace Total Quality Management Vítkovice Mechanika Integrovaný systém managementu 10

ÚVOD Aby mohla společnost v dnešním světě uspět, musí se zamyslet nad zásadním faktem, že jakost je výraznou schopností plnit požadavky zákazníků. Pokud budeme plnit jednotlivé požadavky zákazníků, docílíme současně zvýšení objemu prodeje a také s tím související snížení nákladů. Pouze v takovém případě může být společnost schopná obstát v konkurenci na dnešním trhu. K dosažení tohoto stavu můžeme využít systémová měření, jejichž cílem je odhalit neshody, což vede k jejich snižování. Smyslem měření nákladů vztahujících se k jakosti je právě v tom, že nám pomáhá nalézt neefektivnosti spojené s výrobou a současně také ušetřit na zbytečném plýtvaní, ke kterému dochází v procesu dané společnosti. Cílem této bakalářské práce je posoudit možnost zavedení sledování nákladů na jakost a navrhnout způsob sledování těchto nákladů ve společnosti VÍTKOVICE MECHANIKA a.s. Bakalářská práce byla zpracována za použití dostupných interních údajů a dokumentace ve spolupráci s ekonomickým úsekem a vedením podniku. K zajištění potřebných dat jsem využil jednotlivých pracovníků daných procesů. 11

TEORETICKÁ ČÁST 1 Náklady na jakost jako systémové měření V mnoha českých organizacích se můžeme setkat se stavem, kdy jejich systém jakosti (byť certifikovaný) zatím není příliš užitečný. Ukazuje se, že hlavní příčinou je nezvládnutí některých základních principů. Pojem princip můžeme vyjádřit jako pravidlo, výchozí myšlenku a strategickou zásadu, na které je založen a rozvíjen jakýkoliv systém managementu jakosti. Ve struktuře těchto zásad jsou v různých modelech patrné odlišnosti, ale obecně je v současnosti respektováno minimálně jedenáct základních principů pro efektivní systémy managementu jakosti organizací. 1.1 Principy managementu jakosti Jedenáct principů managementu jakosti [1]: 1) Zaměření na zákazníka 2) Vůdcovství 3) Zapojení zaměstnanců 4) Učení se 5) Flexibilita 6) Procesní přistup 7) Systémový přístup k managementu 8) Neustálé zlepšování 9) Management na základě faktu 10) Vzájemně prospěšné vztahy s dodavateli 11) Společenská odpovědnost O každém z těchto principů, by se dalo rozsáhle hovořit. Všechny totiž mají svůj význam v běhu organizace. Vyzdvihnu jediný a to: Princip managementu na základě faktu Zdůrazňuje objektivnost rozhodování na všech úrovních řízení. To vyžaduje, aby efektivní a správná rozhodnutí manažerů byla založena na hluboké analýze dat a informací, nikoli na pocitech a subjektivních názorech. Správná aplikace tohoto principu od organizací a řídících pracovníků vyžaduje [1]: a) plánování a uplatňování různých metod monitorování a měření v systémech managementu jakosti např. finanční měření 12

b) výcvik zaměstnanců k přípravě a objektivní realizaci těchto měření a monitorování c) systematický a všezahrnující sběr dat ze všech procesů zařazených do systému managementu organizace d) přezkoumávání objektivnosti a spolehlivosti dat e) systematickou analýzu a zpracování dat s využitím celé řady statistických metod a s adekvátní počítačovou podporou f) zpřístupňování dat všem funkcím v organizační struktuře, které je potřebují k řízení procesů a činností g) systematické přezkoumávání analyzovaných dat všemi skupinami manažerů h) realizace rozhodnutí odvozených od poznaných trendů ve vývoji ukazatelů výkonnosti Z bodu a) vyplývá, že k analýze dat potřebujeme nejprve data získat. Data se nejčastěji získávají měřením. Požadavky na měření stanovuje norma ISO 9001:2009 v kapitole 8: Měření, analýza zlepšování. Zde je napsáno, že: Organizace musí plánovat a implementovat procesy monitorování, měření, analýzy a zlepšování, které jsou potřebné a) pro prokazování shody s požadavky na produkt b) pro zajišťování shody systému managementu kvality c) pro neustálé zvyšování efektivnosti systému managementu kvality To musí zahrnovat určení aplikovatelných metod, včetně statistických metod a rozsah jejich použití. [2] Měření se dělí na: Měření produktu jde o stanovení hodnoty takové veličiny, která se vztahuje zejména ke hmotným výstupům z procesů, tj. k produktům. Sem tedy spadají měření rozměrů, mechanických a jiných vlastností materiálů, měření výkonu motorů, elektrického odporu apod. Tato měření nám udávají, zda produkt splňuje požadavky. Měření systémová umožňují poznat a definovat fungování systému managementu jakosti organizací. Výsledky těchto měření jsou klíčovými vstupy pro rozhodování na nejrůznějších úrovních řízení. Podle ISO 9001:2009 mezi systémová měření patří: - měření efektivnosti výcviku - měření výkonnosti dodavatelů - měření spokojenosti zákazníků - interní audit - měření výkonnosti procesů 13

V normě ISO 9004:2010 je navíc: - měření výkonnosti SMJ - finanční měření - sebehodnocení - měření spokojenosti zainteresovaných stran - benchmarking V této práci se zabývám sledováním nákladů na jakost, což spadá do kategorie finančního měření, kterým se budu dále zabývat. 14

2 Úvod do problematiky ekonomiky jakosti Není pochyb o tom, že zabezpečování a zlepšování jakosti není pouze technickým a organizačním problémem, ale i ekonomickou otázkou. Bohužel koncepce ISO se staví k zvažování ekonomických aspektů jakosti benevolentně a zmínka o úvahách tohoto typu je pouze v normě ČSN EN ISO 9004:2010. ISO/TS 16949:2009 se o finančním měření zmiňuje v bodě 5.6.1.1: Součástí přezkoumání systému managementu musí být monitorování cílů kvality, pravidelné předkládání zpráv a hodnocení nákladů na nedostatečnou kvalitu. [3] Přitom by tyto aspekty měly být nedílným a klíčovým prvkem managementu jakosti. 2.1 Podstata ekonomiky jakosti Každý výrobce produkuje své výrobky za spotřeby určitých výrobních nákladů s cílem uplatnit je na trhu za ceny, které pokryjí tyto náklady a navíc zabezpečí určitý zisk. Cena výrobku je pro každého zákazníka první jednorázovou investicí, která mu zajistí naplnění jeho potřeb. Používání výrobků je ale spojeno s vynakládáním průběžných výdajů, označovaných jako provozní náklady, a u těch produktů, kde mezi znaky jakosti patří i charakteristiky spolehlivosti, přichází se vznikem poruch i nebezpečí vzniku významných ztrát z nedisponibility. Součet těchto tří kategorií výdajů vytváří velmi důležitou ekonomickou koncepci jakosti, tzv. náklady na životní cyklus, tj. celkové výdaje uživatele za celou dobu používání výrobku. [4] Dokonalejší výrobky budou sice vykazovat vyšší pořizovací ceny, ale toto zvýšení by mělo být kompenzováno snížením provozních nákladů a zejména ztrát z nedisponibility. Ze samotné kategorie jakosti vyplývá, že jejím zvýšením by mělo dojít k dokonalejšímu uspokojování potřeb uživatelů, tzn. i k vyšším ekonomickým přínosům. Základní funkcí ekonomiky jakosti je tedy: umožnit na podnikové úrovni kvantifikovat finanční prostředky nutné pro proces plánování, regulování a zvyšování jakosti, evidovat významné přínosy a vyhodnocovat ekonomickou efektivnost zajišťování jakosti. [5] 15

3 Monitorování nákladů na jakost Vhodnou definici nákladů na jakost přinesl obšírný, nicméně vynikajícím způsobem zpracovaný slovník Evropské organizace pro jakost už v r. 1989. Hovoří se zde, že to jsou celkové výdaje vynaložené výrobcem, uživatelem a společností, spojené s jakosti výrobku. [4] Je tedy vhodné celkové náklady na jakost dekomponovat do tří základních skupin: a) náklady na jakost u výrobce, b) náklady na jakost u uživatele, c) společenské náklady na jakost. 3.1 Náklady na jakost u výrobce Využiji opět definici ze slovníku EOQC (European Organization for Quality Costs), který označuje tyto náklady, jako výdaje vynaložené výrobcem a spojené s prevencí, hodnocením a vadami, aby bylo dosaženo požadavků jakosti v průběhu marketingu, vývoje, zásobování, výroby, instalace a užití. [4] Jejich monitoring, tj. sledování a vyhodnocování, představuje velmi účinný nástroj managementu jakosti, protože má netušené možnosti odkrývání všech příležitostí ke zlepšování. Pro úvahy o výdajích vztahujících se k jakosti u výrobců lze v současnosti využít různých přístupů, vyzdvihl bych tyto čtyři: - model PAF - model COPQ - model procesních nákladů - Taguchiho metoda 3.1.1 PAF modely monitorování nákladů na jakost u výrobce PAF je zkratkou anglických slov prevention, appraisal, failure a tyto modely představují dnes už klasický způsob evidence a vyhodnocování nákladů na jakost, založený na tom, že se v podniku všechny nákladové položky spojené s jakostí zařazují do čtyř základních skupin: - náklady na interní vady - náklady na externí vady - náklady na hodnocení - náklady na prevenci 16

Náklady na interní vady výdaje vznikající uvnitř organizace v důsledku vad, při plnění požadavků na jakost a požadavků stanovených legislativou. Tento charakter mají např. ztráty z neopravitelných neshodných výrobků, ztráty znehodnocením materiálů, náklady na opravy neshod, penále za poškozování životního prostředí atd. Náklady na externí vady položky, které vznikají uživatelských požadavků na jakost po dodání zákazníkovi. Kromě tak typických položek, jako jsou náklady na reklamace, garanční servis atd., zařazujeme do této skupiny i slevy z cen výrobků nestandardní jakosti, ztráty trhů, výdaje na stahování vadných výrobků, náklady na soudní spory atd. Protože tyto náklady vždy souvisejí se ztrátou důvěry zákazníků, je jejich ekonomický potenciál mnohem větší než u nákladů na interní vady jsou známy příklady, kdy náklady na odstranění stejné vady ještě při montáži bývají až tisícinásobně nižší než náklady na eliminaci stejné vady až u zákazníka. Náklady na hodnocení jsou všechny výdaje spojené s procesy posuzování a prokazování shody, které snáší výrobce. Např. náklady na nákup a udržování měřící techniky, na nákup softwaru pro vyhodnocování výsledků zkoušek, náklady na činnost podnikových i externích zkušeben a laboratoří, náklady na certifikaci, marketingové testy a mnohé další položky. Náklady na prevenci jedinou podskupinou nákladů na jakost v modelech PAF, které by měly vykazovat trvalý růst, jsou náklady na prevenci, tj. takové činnosti, které zabraňují vzniku neshod a vedou i k zlepšování jakosti. V podnikovém prostředí je možno za takové náklady považovat náklady na vzdělávání, náklady na budování a rozvoj systému jakosti, náklady na prognózování a plánování jakosti, náklady na poradenskou činnost, náklady na projekty zlepšování atd. Při praktickém sledování nákladů na jakost výrobců můžeme vycházet z výše uvedených definic, je však nutné jednotlivé podskupiny nákladů dále a podrobněji specifikovat. Vhodným podkladem k tomu jsou tab. 1 až 4. Uvádějí nejčastější nákladové položky, jež by se mohly v podnicích vyskytovat. [4, 5, 6, 12] 17

Tab. 1: Položky nákladů na interní vady [5] Kód položky I 01 I 02 I 03 I 04 I 05 I 06 I 07 I 08 I 09 I 10 I 11 I 12 I 13 I 14 I 15 I 16 Název položky Náklady na práci navíc při opravách zmetků Ztráty z neopravitelných zmetků Nereklamovatelné ztráty z dodavatelských zmetků Náklady na odstranění vad vlivem špatného skladování Náklady na odstranění vad v jakosti návrhu (v technické dokumentaci) Úplné náklady výroby výrobků, nahrazující zmetky Náklady na přípravky a zařízení, nutná k opravám neshodných výrobků Ztráty znehodnocením materiálu při jeho manipulaci a skladování Náklady na průběh zmetkového řízení Vícenáklady spojené s reklamováním vadných dodávek a jejich tříděním Náklady na likvidaci neopravitelných zmetků Náklady na soudní spory týkajících se jakosti dodávek Náklady na opakované hodnocení a kontrolu Náklady z titulu špatných rozhodnutí Penále uvalené za poškození životního prostředí Náklady související s nesprávným definováním požadavků na jakost dodávek Tab. 2: Položky nákladů na externí vady [5] Kód položky E 01 E 02 E 03 E 04 E 05 E 06 E 07 E 08 E 09 E 10 E 11 Název položky Náklady na reklamace Náklady na garanční servis a opravy Náklady na pogaranční servis Penále za opožděné dodávky z titulu neshodné jakosti, včetně ztrát z opožděných plateb s tím spojených Slevy z cen u výrobků nestandardní jakosti Náklady na soudní spory týkajících se jakosti našich výrobku Náklady na pohotovostní zásoby náhradních dílů Náklady spojené s tzv. zodpovědností za výrobek (pojistné) Ztráty v důsledku stažení vadných výrobků z trhu Náhrady škod způsobených vadnými dodávkami odběratelům Ztráty z titulu nedostatečné finality dodávky 18

Tab. 3: Položky nákladů na hodnocení [5] Kód položky H 01 H 02 H 03 H 04 H 05 H 06 H 07 H 08 H 09 H 10 H 11 H 12 H 13 H 14 H 15 H 16 H 17 Název položky Náklady na všechny druhy technické kontroly Náklady na kontrolu informačních vstupů Náklady na systém samokontroly Náklady na tvorbu softwaru pro automatizované prostředky technické kontroly Náklady na provoz podnikových laboratoří, zkušeben, měrových středisek apod. Náklady na nákup a udržování měřící techniky Výrobní náklady výrobků určených pro zkoušky destruktivního charakteru Náklady na rozbory výsledků hodnocení Náklady na tvorbu podmínek pro práci technické kontroly Náklady na testování výrobků u uživatelů Náklady na všechny druhy marketingových testů a zkoušky prototypů Náklady na činnost externích zkušeben Náklady na nutné demontážní a montážní operace související s technickou kontrolou Náklady na kontrolu stavu výrobních zásob Náklady na inspekci jakosti Náklady na certifikaci výrobků, resp. jejich schvalování Náklady na hodnocení změn procesů 19

Tab. 4: Položky nákladů na prevenci [5] Kód položky P 01 P 02 P 03 P 04 P 05 P 06 P 07 P 08 P 09 P 10 P 11 P 12 P 13 P 14 P 15 P 16 P 17 P 18 P 19 P 20 Název položky Náklady na činnost všech organizačních prvků systému jakosti Náklady na zjišťování příčin neshod a realizaci nápravných opatření Náklady na průzkum trhu a prognózování parametrů Náklady na tvorbu norem a dokumentace o jakosti Náklady na výzkum a vývoj měřících zařízení a náklady na jejich výrobu Náklady na jiná výzkum v oblasti jakosti výrobků a služeb Náklady na poradenskou činnost při budování systému jakosti Náklady na výchovné programy k jakosti Náklady na náběh výroby výrobků vyšší jakosti Náklady na zavadění nových metod v řízení jakosti Náklady na nákup výrobních zařízení, nutných pro produkci výrobků vyšší jakosti Náklady na tvorbu uživatelské dokumentace Náklady na interní prověrky systému jakosti Náklady na certifikace personálu a systému jakosti Náklady na informační systém o jakosti Náklady na program jakosti v zásobování Náklady na motivační programy k jakosti Náklady na zajišťování jakosti ve fázi návrhu Náklady na sledování stability procesů Náklady na výcvik servisních techniků a obsluhy Při aplikaci modelu PAF musí firmy realizovat tyto kroky [4]: - definování nákladů na jakost a vymezení struktury nákladových položek, které jsou pro firmu závažné - analyzování stavu evidence vytypovaných položek - návrh způsobů sledování dosud neevidovaných položek, tak aby bylo stanoveno místo evidování, odpovědnost, zdroje informací pro evidování položek, frekvence sledování, způsob vyhodnocování atd. - zavedení monitoringu do každodenní podnikové praxe a jeho pravidelné prověřování - informování vedení o výsledcích sledování a vyhodnocování nákladů na jakost. 20

3.1.2 Model COPQ Byl v ČR představen experty Evropské unie v r. 1995 v rámci projektu přenosu knowhow v oblasti managementu jakosti Tento model se kromě výdajů na interní a externí vady (evidovaných i modelem PAF), zabývá i dalšími podskupinami výdajů a to: - promrhané investice - škody na prostředí Promrhané investice a příležitosti základní příčinou těchto výdajů vztahujících se k jakosti jsou špatná rozhodnutí určitých řídících struktur organizace. Jejich identifikace a vyčíslení mohou být někdy velmi obtížné, protože vedení nenajde odvahu přiznat své omyly a také proto, že tyto ztráty mohou být evidovány i s poměrně značným skluzem oproti termínu chybného rozhodnutí. Lze sem zařadit např. tyto ztráty: - výdaje na všechny zahájené a nedokončené projekty a programy - problém vázanosti investic v zásobách - ztráty nevyužitím kapacit nakoupených zařízení - ztráty nevyužitím ploch v budovách, skladech apod. Škody na prostředí jde o výdaje, vzniklé v souvislosti s nedodržením požadavků na životní prostředí, včetně výdajů na uvedení prostředí do původního stavu. Jsou to např. následující položky: - výdaje na léčení chorob z povolání a výdaje spojené s předčasným odchodem pracovníků do invalidního důchodu - výdaje na pokuty a penále za poškozování prostředí - výdaje na dekontaminaci vody, půdy - výdaje na eliminaci znečišťování ovzduší apod. Jedinečnost modelu spočívá v tom, že se zaměřuje výhradně na mapování neproduktivních ztrát. [1, 6, 10] 21

3.1.3 Model procesních nákladů Zatímco model PAF by dnes už měl být samozřejmou součástí nástrojového vybavení managementu jakost, je tzv. model procesních nákladů vyšším stupněm monitoringu, který vyhovuje koncepci TQM. Měly by jej aplikovat organizace, které už úspěšně prošly certifikací svých systémů jakosti a které hodlají rozvíjet tyto systémy na bázi principů TQM. Celý postup sledování procesních nákladů je založen na tom, že se jednotlivé skupiny nákladů nesledují podle konkrétních výrobků, ale výhradně pro určité procesy. Procesem je přitom myšlen soubor činností, transformující hmotné, resp. informační vstupy na hmotné a informační výstupy. Pod touto definicí si lze představit širokou paletu aktivit uvnitř firmy, od dílčí technologické operace až po procesy rozhodování ve vrcholovém vedení. Veškeré náklady spotřebované v rámci vykonávání procesu jsou pak vyčleněny pouze do dvou skupin: - náklady na shodu, což jsou skutečné náklady na přeměnu vstupů na výstup, při dodržení všech specifikací tím nejefektivnějším způsobem - náklady na neshodu jako náklady na promrhaný čas, materiál a kapacity, spojené se vznikem neshod uvnitř procesu V tradičním PAF modelu můžeme určité náklady zařadit, jak do nákladů na prevenci, tak do nákladů na hodnocení. Toto je velká nevýhoda PAF modelu. V tomto ohledu se model procesních nákladů prezentuje mnohem jednodušší kategorizací. [4, 13] 3.1.4 Taguchiho metoda Veškeré Taguchiho techniky vycházejí ze tří základních myšlenek [7]: - kvalita by měla být do produktu navrhnuta a ne na něm kontrolována - kvality dosáhneme nejlépe minimalizováním odchylek od daného cíle. Produkt by měl být navržen tak, aby byl imunní vůči nekontrolovatelným okolním vlivům - náklady na jakost by se měly měřit jako funkce odchylky od normálu a ztráty by se měly měřit v celém systému řízení. Metoda vychází z předpokladu, že celkové náklady lze vypočítat pomocí vztahu L = + + + + * ( kde: - A je ztráta při překročení tolerance d - B je cena kontroly výrobku - C je cena opravy stroje - n je kontrolní interval 22

- u je průměrný počet výrobků mezi opravami - d je funkční tolerance, tj. Tolerance vymezujííc připustné odchylky od jisté ideální hodnoty T, v které je výrobek ještě vyhovující - D je výrobní tolerance, která je obvykle podnikovým zpřísněním funkční tolerance - Z je počet výrobků zhotovených během kontroly - S m je směrodatná odchylka při kontrolním měření Tento vztah byl Taguchim sestaven, nikoli přesně odvozen. Jedná se o matematické vyjádření Taguchiho dlouholetých praktických zkušeností. Kromě celkových nákladů na jakost umožňuje také vypočítat hodnoty některých parametrů. Např: n* = * D = Jde o poněkud odlišný přístup vyhodnocování nákladů na jakost. Jeho hlavní využití spočívá tam, kde je potřeba snižování nákladů přímo ve výrobních plochách. [4, 11] 3.2 Náklady na jakost u uživatele Tyto výdaje jsou součástí ekonomické kategorie, kterou normy označují jako náklady na životní cyklus. Model nákladů na životní cyklus slouží k monitorování a měření výdajů u uživatelů (zákazníků). Náklady na životní cyklus jsou totiž celkové výdaje uživatele na nákup, instalaci, jakož i výdaje na používání určitého výrobku za celou dobu tohoto používání. Tyto výdaje lze rozdělit do čtyř podskupin [9]: - výdaje na pořízení a instalaci produktu - výdaje na provoz a údržbu produktu - výdaje z titulu nedisponibility produktu - výdaje na likvidaci produktu po dožití. Výdaje na pořízení a instalaci produktu - jsou typickými jednorázovými investicemi uživatelů, jejichž součástí je vždy pořizovací cena. U složitých technických systémů však jejich součástí mohou být i další výdaje na instalaci, oživování, související testování a některé další vyvolané výdaje uživatele. Tyto výdaje jsou ale obvykle pouze malou částí celkových nákladů na životní cyklus. Mnohem vyšší jsou totiž další podskupiny. 23

Výdaje na provoz a údržbu produktu - jsou všeobecně tvořeny dvěma podskupinami výdajů: jednorázovými výdaji, které mohou být zajímavé při používání průmyslových zařízení v organizacích a běžně vynakládanými výdaji v průběhu používání. Výdaje z titulu nedisponibility produktu - jsou typickou ukázkou zbytečných výdajů uživatele, jejichž příčinou je nedostatečná úroveň provozní spolehlivosti, projevující se poruchami zařízení tedy není uživateli k dispozici, i když by byla jeho provozuschopnost potřebná. Výdaje na likvidaci produktu - do podskupiny výdajů na likvidaci zařízení patří všechny výdaje po jejich dožití, jež jsou hrazeny uživatelem. Monitoring nákladů na životní cyklus má smysl ale jen u vymezené skupiny výrobků, u kterých předpokládaná doba použití je delší než jeden rok a náklady na provoz a údržbu nejsou zanedbatelné v porovnání s pořizovací cenou. To znamená, že je zbytečné je sledovat u všech výrobků krátkodobé spotřeby, ale i u takových výrobků dlouhodobého použivání, jako např. nábytek, kde náklady na pořízení dramaticky převyšují náklady na udržování. [4] 3.3 Společenské náklady na jakost Jsou to celkové výdaje společnosti na odstraňování škod způsobených nedodržováním ekologického standardu výrobků, procesů a služeb. Společností je myšlena určitá sociální komunita, ekologickým standardem pak schopnost nepoškozovat prostředí v průběhu výroby a používání výrobků a služeb. Jde o náklady, jež jsou hrazeny z kapes daňových poplatníků a zejména u nás dosahují netušených výšek. Netušených proto, že se nikde komplexně nesledují ani nevyhodnocují. Patří zde mnohé položky výdajů, které byly rozděleny do těchto skupin [4]: - výdaje na odstraňování škod na zdraví obyvatelstva - výdaje státní správy, např. na tvorbu legislativy, činnost kontrolních orgánů atd. - výdaje na odstranění škod na životním prostředí (dekontaminace půd a vody, obnova lesních porostů atd.) - výdaje na výstavbu a provoz ekologických zařízení - výdaje na likvidaci odpadů - výdaje na obnovu a údržbu staveb a komunikací 24

- výdaje na preventivní opatření, např. na tvorbu informačních systémů, osvětu obyvatelstva, podporu používaní bezolovnatých benzínů apod. - ztráty vzniklé při smogových kalamitách, zejména ztráty na výkonech firem Po vymezení jednotlivých položek společenských nákladů na jakost byla provedena analýza jejich sledovanosti. Bylo zjištěno, že většina z definovaných položek (cca 72%) není doposud sledována nebo je sledována pouze částečně. Na základě získaných informací byl u vybraných položek vyhodnocen vývoj společenských nákladů na jakost a byl zpracován návrh způsobu sledování a vyhodnocování jednotlivých analyzovaných položek těchto nákladů na jakost. Pro každou položku bylo navrženo místo prvotního sledování, stanovena náplň položky a navržena frekvence sledování údajů. Současně byla navržena metodika zpracování a hodnocení získaných údajů s využitím principů analýzy časových řad. Znalost skutečné úrovně společenských nákladů na jakost je velice důležitou základnou pro stanovení priorit a účelné využívání zdrojů při zlepšování jakosti životního prostředí. [8] 25

PRAKTICKÁ ČÁST 4 Představení společnosti Historii vzniku společnosti VÍTKOVICE MECHANIKA a.s. předcházela dlouholetá činnost provozních údržeb ve všech závodech a později divizích VÍTKOVICE a.s.. K 1.6. 2000 byla ustanovena Divize 700 Údržba a v rámci restrukturalizace společnosti VÍTKOVICE a.s. byla k 1.1.2001 založena společnost VÍTKOVICE Údržba spol. s.r.o. jako samostatná dceřiná společnost pro oblast údržby a oprav na tržním principu. Proces restrukturalizace společnosti VÍTKOVICE a.s. pokračoval jak v roce 2001, ale i v roce 2002, kdy byli do společnosti postupně převáděni pracovníci provozních údržeb. V roce 2002 zaměřila společnost svou pozornost na externí trh. Prosadit se na externím trhu je proces dlouhodobý a vyžaduje postupné kroky. V roce 2002 zahájila společnost proces budování a zavedení SMJ dle normy ČSN EN ISO 9001:2001. V březnu roku 2004 byla úspěšně certifikována. Dále společnost přistoupila k personálně organizačním změnám směřujícím k dosažení cíle budování nezávislé podnikatelské jednotky. Dne 20.7. 2005 byla společnost VÍTKOVICE Údržba spol. s.r.o. přejmenována na VÍTKOVICE MECHANIKA s.r.o. Jedná se pouze o změnu názvu a adresy společnosti. Podnikatelský záměr a struktura společnosti byla zachována. Dne 1.1. 2006 společnost prodala KMS I. Proběhla úprava struktury společnosti. Dne 1.4. 2009 se společnost stala akciovou společností s názvem VÍTKOVICE MECHANIKA a.s. Rozhodující předmět činností - Opravy a výroba strojních dílů - Opravy strojních zařízení a potrubí - Elektro a automatizace - Metrologie - Opravy a výroba ocelových konstrukcí - Opravy obráběcích strojů - Opravy speciálních vozidel pro technologickou přepravu - Poradenství a konzultace Vize společnosti Vybudovat prosperující a adaptibilní organizaci schopnou realizovat potřeby zákazníka a pružně využívat příležitosti trhu. Hodnoty společnosti - Znalost prostředí s rozhodujícím objemem tržeb - Flexibilita 26

- Rozsáhlé profesní zastoupení - Výrobní možnosti - Tradice 4.1 Dokumentace systémů managementu jakosti ve VM a.s. Je rozdělena do několika úrovní: a) Příručka jakosti hlavní dokument systémů zabezpečování jakosti, zahrnující požadavky normy ISO 9001:2001, zahrnuje postupy systémů managementu jakosti a popisuju strukturu dokumentace, která se v systémech managementu jakosti používá. Kapitoly příručky jakosti ve VÍTKOVICE MECHANIKA a.s.: 1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI 1.1 Představení společnosti 2 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA SPOLEČNOSTI 2.1 Organizační schéma 2.2 Mapa procesů 3 POLITIKA JAKOSTI 4 SYSTÉM MANAGEMENTU JAKOSTI 4.1 Všeobecné požadavky 4.2 Požadavky na dokumentaci 4.3 Související dokumentace 5 ODPOVĚDNOSTI MANAGEMENTU 5.1 Osobní angažovanost a aktivita managementu 5.2 Zaměření na zákazníka 5.3 Politika jakosti 5.4 Plánování 5.5 Odpovědnost, pravomoc a komunikace 5.6 Přezkoumání systému managementu jakosti 5.7 Související dokumentace 6 MANAGEMENT ZDROJŮ 6.1 Poskytování zdrojů 6.2 Lidské zdroje 6.3 Infrastruktura 6.4 Pracovní prostředí 6.5 Související dokumentace 7 REALIZACE PRODUKTU 7.1 Plánování realizace produktu 7.2 Procesy týkající se zákazníka 7.3 Návrh a vývoj 7.4 Nakupování 7.5 Výroba a poskytování služeb 7.6 Řízení monitorovacích a měřících zařízení 7.7 Související dokumentace 7.8 Přílohy 27

8 MĚŘENÍ, ANALÝZA A ZLEPŠOVÁNÍ 8.1 Všeobecně 8.2 Monitorování a měření 8.3 Řízení neshodného produktu 8.4 Analýza údajů 8.5 Zlepšování 8.6 Související dokumentace b) Předpisy zabezpečování systémů managementu jakosti (QP) dokumenty navazující na příručku jakosti, stanovující technicko organizační vazby, výrobní postupy, způsob a formu zaznamenávání výsledků. c) Instrukce (QI) detailně popisují a stanovují závazné postupy činností ovlivňující jakost výrobku. d) Záznamy o jakosti výsledky činností, záznamy o provedení činnosti, výrobní postupy aby bylo možné prokázat, že činnost byla provedena stanoveným způsobem a zjištěné parametry odpovídaly stanoveným požadavkům (protokoly o kontrole, měření, materiálové atesty, záznamy o kalibraci, protokoly o způsobilosti pracovníků atd.). 28

5 Analýza a způsoby vyhodnocování nákladů na jakost ve VM a.s. Náklady na jakost nejsou ve VM a.s. v uceleném měřítku sledovány, ani vyhodnocovány. Tato činnost není popsána v příslušné dokumentaci, existují ovšem dokumentované postupy, které nám mohou sloužit jako podklad k popisu sledování nákladů na jakost. Jsou to QP VM 08.03 Řízení neshody, QP VM 08.02 Interní audit, QP VM 06.01 Výcvik, připravenost a způsobilost a QP VM 07.05.05 Metrologický řád. 5.1 Řízení neshody Má podstatnou úlohu pro vykazování nákladů na jakost. Mimo jiné jsou v ní definovány náklady na externí a interní neshody a určuje, který podnikatelský subjekt tyto náklady vykáže. Definice několika základních pojmů: Příčina neshodného / vadného výrobku souhrn objektivních a prokazatelných skutečností, které byly prvotním podnětem pro vznik neshody nebo vady výrobku. Útvar zavinění organizační útvar a.s., který bezprostředně zapříčinil vznik / dodání neshodného nebo vadného výrobku, přičemž: - interním / externím zákazníkem je na něj uplatňován nárok z vad - hradí vzniklé náklady související s neshodnými výrobky i v případě, že se jedná o nevýrobní útvar. Útvar zjištění organizační útvar a.s., ve kterém byly neshodné nebo vadné výrobky prokazatelně zjištěny v průběhu předvýrobní etapy, výrobních činnosti / provádění služby nebo byly zjištěny po splnění části nebo celé dodávky zákazníkovi přičemž: - uplatňuje nárok z vad dodaných výrobků u interního / externího prodávajícího - uplatňuje úhradu vzniklých nákladů u útvaru zavinění v případě neshodných výrobků. Neshodné výrobky výrobky jsou neshodné, jestliže u části dodávky nebo celé dodávky: - některý stanovený jakostní parametr výrobku není ve fázi po splnění dodávky od prodávajícího před splněním dodávky nebo po splnění dodávky kupujícímu v souladu s požadavky obchodní smlouvy, výrobně technické dokumentace, normy nebo jiného předpisu, který stanoví požadavky na jakost výrobku 29

- prodávající poruší svou povinnost dodat výrobek ve stejném termínu, množství, jakosti nebo provedení, jež určuje obchodní smlouva - není ve stanoveném termínu k danému výrobku dodána průvodní dokumentace nebo jiné doklady nutné k užívání výrobku stanovené obchodní smlouvou nebo jiným předpisem - dodané doklady neumožňují užití dodaných výrobků v důsledku nekompletnosti nebo vad těchto dokladů - bylo dodáno jiné zboží, než určuje obchodní smlouva Dále se neshodné výrobky člení podle útvarů zjištění a zavinění: 1) Vnitřní neshodné výrobky jsou neshodné výrobky, u nichž je útvar zavinění začleněn v organizační struktuře téhož podnikatelského subjektu. 2) Vnější neshodné výrobky neshodné výrobky zjištěné po splnění části nebo celé dodávky: a) tuzemskému zahraničnímu kupujícímu b) jinému podnikatelskému subjektu v rámci a.s. 3) Cizí neshodné výrobky neshodné výrobky zjištěné v daném podnikatelskému subjektu po splnění části nebo celé dodávky od: a) tuzemského / zahraničního prodávajícího b) jiného podnikatelského subjektu v rámci a.s. Druhy řízení neshodných výrobků: 1) Řízení vnitřní přímo navazuje na postup řízení neshodných výrobků, které je v podnikatelském subjektu uplatňováno dle zásad a postupů stanovených v platné dokumentaci systémů jakosti daného podnikatelského subjektu. 2) Řízení vnitropodnikové je řízení vadných výrobků mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty v rámci a.s., kdy: - útvar zjištění je organizační útvar začleněný v organizační struktuře podnikatelského subjektu interního prodávajícího - neshodné výrobky byly zjištěny po splnění části nebo celé dodávky internímu kupujícímu uvnitř a.s. - náklady na neshody vyvolané těmito vnějšími neshodnými výrobky hradí útvar zavinění, přičemž se útvaru zavinění účetně vykazují na příslušných analytických účtech nákladů na externí neshody 3) Reklamace pasivní probíhá u vnějších neshodných výrobků, kterého se zúčastňuje příslušný podnikatelský subjekt (prodávající) a externí kupující, který uplatňuje 30

nároky z vad dodaných výrobků. Útvarem zavinění je příslušný podnikatelský subjekt a útvarem zjištění je externí kupující. Pasivní reklamace se v rámci daného podnikatelského subjektu provádí dle ustanovení platných obecně uznávaných právních předpisů a / nebo ustanovení konkrétní obchodní smlouvy. Řízení pasivní jakostní povahy tzn. při nedodržení jakostních parametrů dodaných výrobků postupují oprávnění zaměstnanci obchodního úseku daného podnikatelského subjektu k vyřízení oprávněným zaměstnancům útvaru Řízení jakosti daného podnikatelského subjektu. 4) Reklamace aktivní se provádí u cizích neshodných výrobků dodaných do příslušného podnikatelského subjektu (kupujícímu) od externího prodávajícího. Útvarem zjištění je příslušný podnikatelský subjekt uplatňující nároky z neshod dodaného výrobku. Útvarem zavinění je externí prodávající. Aktivní reklamace se provádí dle ustanovených platných obecně závazných právních předpisů, ustanovení konkrétní obchodní smlouvy, ustanovení platných předpisů, ustanovení konkrétní obchodní smlouvy, ustanovení platných organizačních a řídících norem a.s. a dle zásad a postupů stanovených v platné dokumentaci systémů jakosti daného podnikatelského subjektu. [13] 5.2 Výcvik Účelem tohoto předpisu je stanovit postup pro zajišťování vzdělávání a výcviku všech zaměstnanců společnosti VM a.s. Členění výcviku v této směrnici může být vodítkem pro sledování části nákladů na jakost. Vzdělávání zaměstnanců je zaměřeno zejména na tyto oblasti: - získání nebo doplnění odpovídající kvalifikace - rozšíření a prohloubení odborné způsobilosti v návaznosti na potřeby společnosti - udržení kvalifikace - získání a udržování znalostí systému managementu kvality - získání znalostí o BOZP a požární ochraně Výcvik nových zaměstnanců Při nástupu do společnosti absolvuje každý zaměstnanec vstupní školení, kde je seznámen s: - historií společnosti - činnostmi, kterými se společnost zabývá 31

- pracovním řádem a povinnostmi, které z něj vyplývají - předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně - seznámen se systémem managementu kvality (s Politikou kvality, Cíli kvality, dokumentací systému managementu kvality) Toto školení je zaznamenáno do Zápisníku bezpečnosti práce a Záznamového listu nebo Prezenční listiny, které si uchovává školitel. Dále je nový zaměstnanec na svém pracovišti: - seznámen s BOZP na pracovišti - proškolen dle osnovy školení pro danou profesi - zařazen do praktického výcviku Periodická školení V průběhu roku se provádějí periodické kurzy, které zajišťují doplňování potřebných znalostí podle potřeby v souvislosti s novými požadavky odběratelů, novými technologiemi, pracovními postupy apod. Stanovení potřeb vzdělávání zaměstnanců vychází z: - charakteristiky pracovní činnosti - doby platnosti periodických školení a kurzů - aktuální nabídky vzdělávacích agentur Největší objem vzdělávacích aktivit zajišťují vzdělávací agentury. Jejich celoroční objednávku vystavuje personální úsek. [14] 5.3 Audity Tento předpis stanovuje zásady, organizační vazby, povinnosti a postupy pro interní audit SMJ. Náklady spojené s realizací interních auditů a vypořádání nálezů představují další možnou položku při sledování nákladů na jakost. Interní audity Ve společnosti jsou prováděny pravidelné interní audity s cílem ověřit, zda systém managementu jakosti vyhovuje požadavkům dokumentace SMJ, normy ČSN EN ISO 9001:2001, organizační struktuře společnosti a zda je SMJ efektivně a udržován. Audit je prováděn týmem auditorů v souladu s plánem interního auditu jakosti. Výsledky auditu jsou zaznamenány ve zprávě z interního auditu jakosti. Tým auditora je vždy sestaven z vedoucího auditora a nejméně jednoho auditora jako člena týmu auditorů. V případě potřeby je přítomen rovněž technický expert. Vedoucí auditor a auditoři musí splňovat kvalifikační 32

požadavky minimálně úplné středoškolské vzdělání, minimálně rok praxe ve společnosti VÍTKOVICE MECHANIKA a.s., absolvování školení auditorů s osvědčením, způsobilost k jasnému a plynulému vyjadřování pojmů a myšlenek v ústním i písemném projevu, schopnost objektivně a nestranně analyzovat zjištěné skutečnosti a hodnotit účinnost postupů SMJ. [14] Externí audity Není v předpise QP popsán, ovšem externími audity rozumíme veškeré audity, které firma provádí u svých dodavatelů. Audity jsou buď naplánovány na příslušný rok nebo jsou prováděny mimořádně po dohodě s dodavatelem (při zvýšeném počtu reklamací nebo-li snížení kvality dodavatele). 5.4 Kalibrace a metrologie Předpis stanovuje v návaznosti na příslušná ustanovení Zákona š. 505/1990 Sb. O metrologii, ve znění zákona č.119/2000 Sb., návazných legislativních dokumentů závazné zásady, postup, odpovědnosti pravomoci a organizační vazby pro zabezpečování a výkon činnosti v oblasti metrologie ve VM a.s. Kalibrace je soubor úkonů, které dávají za určených podmínek závislost mezi hodnotami indikovanými měřícím přístrojem nebo měřícím systémem, nebo hodnotami reprezentovanými mírami nebo referenčním materiálem a mezi příslušnými hodnotami veličiny realizovanými referenčním etalonem. Provádí se na pracovišti nebo u externího subjektu, jako např.: AMS autorizované metrologické středisko ČMI Český metrologický institut AKL akreditovaná kalibrační laboratoř KMS kontrolní metrologické středisko Kontrolní metrologické pracoviště KMP 03 - bylo zřízeno na základě rozhodnutí ředitele společnosti, které slouží pro dílenskou kalibraci vybraných kontrolních, měřících a zkušebních zařízení. Kalibrace se provádí na základě vyhodnocení zařazení kontrolního, měřícího zařízení do inventárního seznamu měřidel. U zařízení mimo kalibrační meze se zajistí označení červenou barvou a uloží se na vyhrazené místo pro neshodné měřidla. Poté se vystaví požadavek na kalibraci zařízení a v případě potřeby projednají možnosti kalibrace u externího 33

dodavatele. Externí dodavatel musí být před uskutečněním služby prokázat, že je způsobilý splnit požadavky dané VM. [14] Náklady na kalibraci mohou být další sledovanou položkou při sledovaní nákladů na jakost. 34

6 Návrh aplikace modelu PAF ve VM a.s. Pro firmu VM a.s. jsem po konzultaci s vedením managementu jakosti navrhl sledování nákladů na jakost dle modelu PAF, pro jeho jednoduchost a srozumitelnost ostatním zaměstnancům. 6.1 Vymezení struktury nákladových položek Do nákladů na vnitřní neshodné výrobky jsem zařadil následující položky: - vícepráce na opravách neshodných výrobků zjištěných ve VM - materiál na odstranění neshody Do nákladů na vnější neshodné výrobky jsem zařadil následující položky: - vícepráce na opravách neshodných výrobků zjištěných u zákazníka - slevy z neshodného plnění dodávky - smluvní pokuty za nedodržení obchodního smluvního ujednání - cestovné při vyřizování reklamací Do nákladů na hodnocení jsem zařadil následující položky: - náklady na interní audity SMJ - náklady na externí audity SMJ - náklady na služby externích organizací na metrologii a kalibrace - náklady na služby externích zkušeben a laboratoří Do nákladů na prevenci jsem zařadil následující položky: - náklady na certifikace a udržování certifikace SMJ - náklady na výcvik a vzdělávání v oblasti jakosti - náklady na opravy a udržování hmotného majetku 35

6.2 Analýza nákladů na jakost V dalším jsem se zaměřil na vyhodnocení nákladů na jakost za léta 2011-2013 v navržené struktuře modelu PAF. Grafické vyhodnocení je na obrázcích 1-3, podrobnější data jsou pak v příloze 1. 6.2.1 Podíl jednotlivých nákladů na jakost za rok 2011 Podíl nákladů na jakost v roce 2011 v % z celkových nákladů na jakost 1,498 mil. Kč 29 % 0,55 % 0,45 % Náklady na vnitřní neshodné výrobky Náklady na vnější neshodné výrobky Náklady na hodnocení Náklady na prevenci 70 % Obr. 1: Podíl jednotlivých nákladů na jakost za rok 2011 V roce 2011 byly náklady na jakost ve VM a.s. nejnižší u nákladů na vnější neshodné výrobky viz Obr. 1. Poté následovaly náklady na vnitřní neshodné výrobky, náklady na prevenci a nejvyšší náklady byly vynaloženy na hodnocení. Nejvyšším podílem nákladů na vnější neshodné výrobky byly 2011 náklady na vícepráce na opravách neshodných výrobků zjištěných u zákazníka. Náklady na vnitřní neshodné výrobky byly nejvíce způsobeny víceprácemi na opravách neshodných výrobků zjištěných ve VM. Náklady na prevenci obsahovaly především náklady na interní opravy a udržování hmotného majetku. Náklady na hodnocení zahrnovaly z největší části náklady na služby externích organizací zajišťujících kalibraci. 36

6.2.2 Podíl jednotlivých nákladů na jakost za rok 2012 Podíl nákladů na jakost v roce 2012 v % z celkových nákladů na jakost 1,561 mil. Kč 2 % 4 % 35 % Náklady na vnitřní neshodné výrobky Náklady na vnější neshodné výrobky Náklady na hodnocení 59 % Náklady na prevenci Obr. 2: Podíl jednotlivých nákladů na jakost za rok 2012 V roce 2012 byly nejnižšími náklady na vnitřní neshodné výrobky viz Obr. 2, za nimi následovaly náklady na vnější neshodné výrobky a náklady na prevenci. Nejvyššími náklady byly opět, jako v roce 2011 náklady na hodnocení. K nejvyšším nákladům na vnitřní neshodné výrobky patřily opět vícepráce na opravách neshodných výrobků zjištěných ve VM. Náklady na vnější neshodné výrobky byly stejně jako v roce 2011 nejvíce zastoupeny náklady na vícepráce na opravách neshodných výrobků zjištěných u zákazníka. V nákladech na prevenci se mezi nejvyšší položky řadily náklady na interní opravy a udržování hmotného majetku a náklady na výcvik a vzdělávání v oblasti jakosti. Nejvyššími náklady v roce 2012 byly náklady na hodnocení zastoupeny především náklady na služby externích organizací zajišťujících kalibraci a náklady na technickou kontrolu. 37

6.2.3 Podíl jednotlivých nákladů na jakost za rok 2013 Podíl nákladů na jakost v roce 2013 v % z celkových nákladů na jakost 2,581 mil. Kč 3 % 43 % 11 % Náklady na vnitřní neshodné výrobky Náklady na vnější neshodné výrobky Náklady na hodnocení 43 % Náklady na prevenci Obr. 3: Podíl jednotlivých nákladů na jakost za rok 2013 V roce 2013 patřily mezi nejnižší náklady opět náklady na vnitřní neshodné výrobky viz Obr. 3. Za nimi, již s větším odstupem než v předchozích letech, následovaly náklady na vnější neshodné výrobky. Nejvyššími náklady byly opět náklady na hodnocení, tentokrát již v těsnějším poměru s náklady na prevenci. Nejvyšší podíl nákladů na vnitřní neshodné výrobky tvořil materiál na odstranění neshody. Náklady na vnější neshodné výrobky byl způsoben nejvíce vícepracemi na opravách neshodných výrobků zjištěných u zákazníka. Náklady na prevenci byly nejvíce spojeny s interními opravami a udržováním hmotného majetku. Náklady na hodnocení pak s kalibrací. 38

6.2.4 Vývoj nákladů na jakost za léta 2011-2013 3 000 000 Kč Vývoj nákladů na jakost za léta 2011-2013 2 500 000 Kč 2 000 000 Kč 1 500 000 Kč 1 000 000 Kč Prevence celkem Hodnocení celkem Vnější neshody celkem Vnitřní neshody celkem 500 000 Kč 0 Kč 2011 2012 2013 Obr. 4: Vývoj nákladů na jakost za léta 2011-2013 Jak vidíme na Obr. 4, celkové náklady na jakost každým rokem stoupají. Hlavní příčinou jsou náklady na prevenci, které v roce 2013 velmi vzrostly, protože ve firmě mimo jiné proběhla certifikace IMS. Trvalý růst nákladů na prevenci je dobré znamení, neboť je zřejmé, že firma vynakládá stále více prostředků na zlepšování jakosti. 39

400 000 Kč Vývoj nákladů na vnitřní a vnější neshodné výrobky 350 000 Kč 300 000 Kč 250 000 Kč 200 000 Kč 150 000 Kč Vnější neshody celkem Vnitřní neshody celkem 100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč 2011 2012 2013 Obr. 5: Vývoj nákladů na vnitřní a vnější neshodné výrobky Alarmující jsou ale vysoce rostoucí náklady na vnitřní neshodné výrobky a hlavně náklady na vnější neshodné výrobky (viz Obr. 5), což je velmi znepokojivé, protože náklady na odstranění stejné neshody ještě při montáži bývají mnohokrát nižší, než náklady na eliminaci stejné neshody až u zákazníka. V případě VM a.s. není tento vzrůst způsoben zvýšením nejakostní výroby, jak by se dalo předpokládat, ale protože dříve zde tyto náklady byly sledovány jen ve velmi omezené míře a postupem času se sledování nákladů na vnitřní a vnější neshodné výrobky provádí důkladněji. Přesto jsou v této činnosti ještě velké mezery. Také musím konstatovat, že jsem data sledoval zpětně a nejsou zcela kompletní. Proces sledování nákladů není popsán příslušnou dokumentací, proto jsou data obtížně dohledatelná. 40

7 Doporučení pro zavedení sledování nákladů na jakost v organizaci Protože ve společnosti není systematické sledování nákladů na jakost, je potřeba tento systém zavést. Pro zavedení monitoringu do každodenní podnikové praxe doporučuji: 1. Aby byl nejdříve vytvořen předpis SMJ, který přesně stanoví místo evidování, odpovědnost, zdroje informací pro evidování položek, frekvence sledování, způsob vyhodnocování atd. 2. Pro sledování nákladů na vnitřní a vnější neshodné výrobky je nutné, aby všechny opravy neshodných výrobků byly vedeny jako zakázka a tyto zakázky musí mít svou vlastní branži, podle které je pak můžeme snadno dohledat. 3. Doplnit seznam branží (viz Příloha 3) o branži pro opravy neshodných výrobků. Pro lepší představu zde uvádím skladbu zakázkového čísla, která je vyobrazena na Obr. 6. VÍTKOVICE MECHANIKA a.s. Skladba zakázkového čísla okruh branže pořadové číslo zakázky ročník 3-970 -2569-9 Okruh - viz Příloha č. 2 Branže - viz Příloha č. 3 Pořadové číslo zakázky - automaticky přiřazuje systém HG při založení zakázky Ročník - vyjádření roku zakázky - např. 9 = 2009 Obr. 6: Skladba zakázkového čísla Po zavedení těchto doporučení budou náklady na jakost sledovány komplexně a budou snadno dostupné pro vedení společnosti, které pak bude moct efektivněji zavést opatření ke snížení nákladů na jakost. 41

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo navrhnout způsob sledování nákladů na jakost ve společnosti VÍTKOVICE MECHANIKA a.s. V teoretické části bylo vysvětleno, že náklady na jakost se řadí mezi systémová měření. Dále byly popsány základní skupiny nákladů a různé metodiky přístupů s ohledem na vybranou společnost. V praktické části byla nejprve představena společnost VÍTKOVICE MECHANIKA a.s., její vývoj, zaměření a poté popsána aktuální dokumentace. Dále byl vyhodnocen současný stav sledování nákladů na jakost ve společnosti a byly zde popsány procesy, které mají podstatnou úlohu pro vykazování nákladů na jakost. Po konzultaci s vedením managementu jakosti bylo vybráno sledování nákladů na jakost dle modelu PAF a byla definována skladba nákladových položek. Na modelu PAF byl poté ukázán vývoj nákladů na jakost za léta 2011-2013. V závěrečné části práce byly uvedeny doporučení pro zavedení navrženého způsobu sledování nákladů na jakost. Doufám, že budou zde zpracované informace pro společnost VÍTKOVICE MECHANIKA a.s. přínosné a částečně budou moci přispět k lepšímu a efektivnějšímu sledování nákladů na jakost. 42

POUŽITÁ LITERATURA [1] NENADÁL, Jaroslav, et al. Moderní management jakosti. Praha: Management Press, 2008. 376 s. ISBN 978-80-7261-186-7. [2] ČSN EN ISO 9001:2009 Systémy managementu kvality Požadavky. Praha: ÚNMZ, 2010. [3] ČSN ISO/TS 16949 Systém managementu kvality Zvláštní požadavky na používání ISO 9001:2008 v organizacích zajišťujících sériovou výrobu a výrobu náhradních dílů v automobilovém průmyslu. Praha: ÚNMZ, 2009. [4] NENADÁL, Jaroslav, et al. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. doplněné vydání. Praha: Management Press, 2002. 282 s. ISBN 80-7261-071-6. [5] NENADÁL, Jaroslav. Ekonomika jakosti v praxi. 2. rozš. vyd.. Žilina: MASM, 1995. 133 s. ISBN 80-85348-26-80. [6] NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné vydání. Praha: Management Press, 2004. 333 s. ISBN 80-7261-110-0. [7] RANJIT, Roy. A primer on the Taguchi method [online]. New York: SME, 1990 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z WWW: <http://books.google.com>. ISBN 0-442-23729-4 [8] NENADÁL, Jaroslav, et al. Monitoring společenských nákladů na jakost [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupný na WWW: http://katedry.fmmi.vsb.cz/639/qmag/mj06-cz.htm [9] NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu jakosti I.: Studijní opora. [online] VŠB-TU Ostrava. 2008. 126 s. Dostupné z WWW: <http://www.fmmi.vsb.cz/export/sites/fmmi/cs/studium-a-vyuka/studijni-opory/639-nenadal- Systemy-managementu-jakosti-I.pdf> [10] NENADÁL, Jaroslav. Metody a procesy měření v systémech managementu jakosti. VŠB Ostrava, 2002. 186 s. ISBN 80-248-0192-2. [11] TOŠENOVSKÝ, Josef. Náklady na jakost a jejich minimalizace Taguchiho metodami. Ostrava: Dům techniky, 1995. 115 s. ISBN 80-248-0573-1. 43