Vybrané mykotoxiny v pivovarských surovinách a v pivu Karolína Benešová Sladařský ústav Brno, Mostecká 7, 614 00 www.beerresearch.cz, E-mail benesova@beerresearch.cz
Mykotoxiny - hlavní producenti Mikroskopické vláknité houby rodů: Aspergillus Aflatoxiny chratoxin A Patulin
Penicillium chratoxin A Citrinin Patulin kliknutím vložíte text-zápatí
Fusarium Trichotheceny Zearalenon Fumonisiny kliknutím vložíte text-zápatí
Mykotoxiny - výskyt Polní mykotoxiny Nivalenol, Deoxynivalenol T-2 toxin, HT-2 toxin Fumonisiny Zearalenon Školní pozemek MENDELU Skladištní mykotoxiny Aflatoxiny B1, B2, G1, G2 chratoxin A Citrinin Ječmenná půda
Mykotoxiny - toxické účinky Akutní toxické účinky (LD 50 ) Chronické toxické účinky Pozdní toxické účinky Významné mykotoxikózy Ergotismus námelové alkaloidy Reyův syndrom aflatoxiny Alimentární toxická aleukie trichotheceny Karcinom jícnu fumonisiny braz Mrzáci Pieter Brueghel (1568) Gangrenózní forma ergotismu (tzv. heň Sv. Antonína)
PIV Definice: Pivo je slabě alkoholický nápoj, který se po staletí vyrábí z obilných sladů, vody a chmele za účasti mikroorganismů pivovarských kvasinek Sladovnický ječmen Ječný slad Chmel otáčivý
Faktory ovlivňující produkci mykotoxinů v ječmeni a sladu Pole a skladování Skladování Pěstování Podmínky růstu drůda Mikroflóra Ječmen Slad Teplota Sladování ph Atmosféra Voda Mikróflora Laitila, A.: Microbes in the tailoring of barley malt properties. Academic dissertation i Microbiology. Helsinky, 2007
Výroba sladu Sklizeň ječmene Uskladnění ječmene Máčení ječmene Klíčení ječmene Hvozdění zeleného sladu 9
Pivo Def.: Pivo je slabě alkoholický nápoj, který se po staletí vyrábí z obilných sladů, vody a chmele za účasti mikroorganismů pivovarských kvasinek. (Basařová et al., 2010) ČESKÉ PIV je chráněné zeměpisné označení Evropské unie (CHZ), jehož účelem je zachovat dobré jméno a kvalitu piva vyráběného na území České republiky. 10
Základní suroviny pro výrobu českého piva 11
Široké spektrum fytopatogenních hub Sladovnický ječmen Růstu Zrání Sklizně Skladování Důsledek Výnosové ztráty Snížení sladovnické kvality ječmene MYKTXINY
Co mykotoxiny představují? Bezpečnostní riziko pro pivovarský průmysl Při sladování kontaminovaného ječmene vznikají výhodné podmínky pro rozvoj plísní a mykotoxinů V průběhu pivovarského procesu mohou mykotoxiny přejít z kontaminovaného ječmene do sladu a následně i do piva
Analyzované vzorky Ječmen Sladovnický ječmen z celé ČR Slad Chmel, mláto a kvasnice Výrobci z ČR i dalších oblastí EU Mikrosladovna VÚPS v Brně metodika MEBAK Pivo Pivovary z různých oblastí EU bchodní síť ČR Pivovary z různých oblastí EU Pokusné a vývojové středisko VÚPS Praha
1. Příprava pomocí IA kolonek Příprava vzorků Analyt Extrakce IA kolonka Promytí Eluce Znovurozpuštění TA 60% ACN chraprep PBS MeH/CH 3 CH 98/2 (v/v) Aflatoxiny 60% MeH Aflaprep PBS MeH DN H 2 Donprep H 2 0 MeH MeH/H 2 50/50 (v/v) MeH/H 2 50/50 (v/v) MeH/H 2 20/80 (v/v) 2. Příprava pomocí SPE kolonek Analyt Extrakce SPE kolonka Znovurozpuštění Aflatoxiny DN, ZN, T-2, HT-2 84% ACN MycoSep 226 Aflazon 84% ACN PuriTox MultiToxin MeH/DIH 2 50/50 (v/v) MeH/DIH 2 50/50 (v/v)
CHRATXIN A (TA) H H NH Cl CH 3 Mykotoxin Ječmen Maximální limity [μg.kg -1 ] Slad TWI ng.kg -1 tělesné hmotnosti chratoxin A 5,0 3,0 120 Nařízení komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách
Instrumentace UPLC/FLR Kapalinový chromatograf: Waters ACQUITY Kolona: ACQUITY UPLC BEH C 18 2,1 x 100 mm, 1,7µm nebo podobná Mobilní fáze: Acetonitril/DI H 2 ph = 2,0 (H 3 P 4 ), 40/60 (v/v), gradientová eluce Průtok: 0,4 ml.min -1 Nástřik: 10 µl Délka analýzy: 5 min Fluorescenční detektor: FLR ACQUITY λ ex 335 nm λ em 440 nm
Pivo
Validační parametry Matrice LD LQ Výtěžnost RSD Rozšířená nejistota Ječmen 0,05 µg.kg -1 0,2 µg.kg -1 82 % 8,0 % 14,9 % Slad 0,05 µg.kg -1 0,2 µg.kg -1 82 % 8,0 % 14,9 % Chmel 0,16 µg.kg -1 0,5 µg.kg -1 - - - Pivo 0,3 ng.l -1 1,0 ng.l -1 95 % 5,3 % 9,6 %
Instrumentace LC-MS/MS Kapalinový chromatograf: Finnigan SURVEYR Kolona: Kinetex PFP column, 3,0 x 100 mm, 2,6 µm Mobilní fáze: methanol/10 mm CH 3 CNH 4, 70/30(v/v), izokratická eluce Průtok: 0,3 ml.min -1 Nástřik: 25 μl Hmotnostní detektor: LCQ ADVANTAGE MAX Iontový zdroj: ESI Skenovací mód: MS/MS Analyt Prekurzorový ion MRM 1 MRM 2 MRM3 TA [M+H] + 404 358 404 386 404 341
Pivo
Monitoring 1. Pivovarské suroviny Analyzovaný vzorek Celkem / pozitivních % pozitivních Nalezené hodnoty [µg.kg -1 ] Ječmen 39/1 2,6 0,3 Slad 58/1 1,7 0,7 Chmel 5/1 20,0 0,6 2. Pivo Pivo Celkem / pozitivních % pozitivních Min. [ng.l -1 ] Max. [ng.l -1 ] Světlé 72/30 41,7 1,0 243,8 Tmavé 18/8 44,4 2,2 47,8 Speciální 10/4 40,0 1,8 45,0 Nealkoholické 15/5 33,3 1,4 50,8
AFLATXINY B 1, B 2, G 1, G 2 H H H CH 3 H CH 3 Aflatoxin B 1 Aflatoxin B 2 H H H CH 3 H CH 3 Aflatoxin G 1 Aflatoxin G 2 Mykotoxin Maximální limity [μg.kg -1 ] Ječmen Slad Aflatoxin B1 2 2 Σ B1, B2, G1, G2 4 4 Nařízení komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách
Instrumentace LC-MS/MS Kapalinový chromatograf: Finnigan SURVEYR Kolona: Synergi 4µ Hydro RP 80A, 3,0 x 150 mm, 4,0 µm Mobilní fáze: methanol/10 mm CH 3 CNH 4, 50/50 (v/v), izokratická eluce Průtok: 0,3ml.min -1 Nástřik: 25 μl Hmotnostní detektor: LCQ ADVANTAGE MAX Iontový zdroj: ESI Skenovací mód: MS/MS Analyt Prekurzorový ion MRM 1 MRM 2 AFB1 [M+H] + 311 285 311 241 AFB2 [M+H] + 313 287 313 259 AFG1 [M+H] + 329 311 329 243 AFG2 [M+H] + 331 313 331 245
Aflatoxiny (standard mix)
LD a LQ Matrice LD LQ B 1 B 2 G 1 G 2 B 1 B 2 G 1 G 2 Ječmen [µg.kg -1 ] 0,04 0,08 0,08 0,12 0,13 0,26 0,25 0,39 Chmel - granule [µg.kg -1 ] 0,08 0,16 0,15 0,23 0,25 0,52 0,51 0,78 Slad [µg.kg -1 ] 0,04 0,08 0,08 0,12 0,13 0,26 0,25 0,39 Chmel pasta [µg.kg -1 ] 0,19 0,39 0,38 0,58 0,64 1,29 1,27 1,94 Kvasnice [µg.kg -1 ] 0,04 0,08 0,08 0,15 0,13 0,26 0,25 0,39 Mláto [µg.kg -1 ] 0,04 0,08 0,08 0,15 0,13 0,26 0,25 0,39 Pivo [ng.l -1 ] 1,5 3,1 3,1 4,7 5,1 10,3 10,2 15,2
Ječmen, slad Výtěžnost (%) ± RSD Koncentrační hladina Analyt 1,0 µg.kg -1 B 1, B 2 2,0 µg.kg-1 B 1, B 2 4,0 µg.kg-1 B 1, B 2 0,5 µg.kg -1 G 1, G 2 1,0 µg.kg -1 G 1, G 2 2,0 µg.kg -1 G 1, G 2 B 1 97,7 ± 18,6 83,1 ± 8,8 75,5 ± 16,7 B 2 98,1 ± 16,2 103,2 ± 19,9 88,3 ± 12,7 G 1 91,8 ± 11,6 81,4 ± 11,9 88,9 ± 11,0 G 2 117,0 ± 25,0 87,8 ± 29,3 90,8 ± 15,8
Pivo Výtěžnost (%) ± RSD Koncentrační hladina Analyt 0,04 µg.l -1 B 1, B 2 0,08 µg.l-1 B 1, B 2 0,16 µg.l-1 B 1, B 2 0,02 µg.l -1 G 1, G 2 0,04 µg.l -1 G 1, G 2 0,08 µg.l -1 G 1, G 2 B 1 98,0 ± 18,0 88,4 ±16,3 87,0 ± 8,4 B 2 96,8 ± 14,9 84,3 ± 15,8 105,6 ± 14,8 G 1 96,8 ± 18,7 90,1 ± 10,3 80,6 ± 10,8 G 2 106,0 ± 17,8 103,6 ± 16,7 90,4 ± 18,8
Monitoring Matrice Aflatoxin B 1 Σ B 1, B 2, G 1, G 2 Celkem/pozitivní Rozmezí Celkem/pozitivní Rozmezí Ječmen [µg.kg -1 ] 61/2 0,3 0,4 61/3 0,3 1,1 Slad [µg.kg -1 ] 77/1 0,2 77/1 0,2 Chmel [µg.kg -1 ] 54/0 < 0,25 54/1 1,2 Kvasnice [µg.kg -1 ] 12/1 0,2 12/1 0,2 Mláto [µg.kg -1 ] 12/1 0,4 12/1 0,4 Pivo [ng.l -1 ] 117/5 5,0 10,6 117/6 5,0 30,7
FUSARIVÉ MYKTXINY ve sladovnickém ječmeni H H CH 3 CH 3 H 3 C H H H H H 3 C H H H H H CH 3 H DN H H H ZN CH 3 H 3 C H H H 3 C H CH 3 CH 3 T-2 H H 3 C H HT-2 H 3 C CH 3 H H H 3 C Mykotoxin Maximální limity [μg.kg -1 ] Ječmen TDI µg.kg -1 tělesné hmotnosti DN 1250 1 ZN 100 0,2 Σ T-2, HT-2 200 1 0,1 Nařízení komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách 1 Doporučení komise ze dne 27. března 2013 ohledně přítomnosti toxinů T-2 a HT-2 b obilovinách a výrobcích z obilovin
Instrumentace LC-MS/MS Kapalinový chromatograf: Finnigan SURVEYR Kolona: Synergi 4µ Hydro RP 80A, 3,0 x 150 mm, 4,0 µm Mobilní fáze: methanol/10 mm CH 3 CNH 4, gradientová eluce Průtok: 0,5ml.min -1 Nástřik: 25 μl Hmotnostní detektor: LCQ ADVANTAGE MAX Iontový zdroj: APCI, ESI Skenovací mód: MS/MS Analyt Prekurzorový ion MRM 1 MRM 2 NIV [M+CH 3 C] - 371 311 371 281 DN [M+CH 3 C] - 355 295 355 265 FUS-X [M+CH 3 C] - 413 353 413 263 ZN [M-H] - 317 273 317 299 HT-2 [M+Na] + 447 345 447 285 T-2 [M+NH 4 ] + 489 387 489 245
Validační parametry Analyt Koncentrační hladina [µg.kg -1 ] Výtěžnost (%) ± RSD LD [µg.kg -1 ] LQ [µg.kg -1 ] DN ZN HT-2 T-2 20,0 103,0 ± 14,0 100,0 87,8 ± 8,7 1,5 5,0 500,0 91,1 ± 10,3 20,0 100,3 ± 4,0 100,0 91,5 ± 11,2 1,5 5,0 200,0 85,2 ± 19,6 20,0 77,8 ± 5,6 100,0 83,7 ± 9,4 1,5 5,0 200,0 71,5 ± 12,8 20,0 82,3 ± 12,6 100,0 85,7 ± 7,8 0,3 1,0 200,0 83,5 ± 19,9
Fusariové mykotoxiny (standard)
Monitoring ze sklizní DN ZN T-2, HT-2 Sklizeň Celkem /positivn í % Max. [µg.kg -1 ] Celkem/ positivní % Max. [µg.kg -1 ] Celkem/ positivní % Max. [µg.kg -1 ] 2008 85/47 55,3 407,5 85/5 5,9 21,1 85/28 32,9 86,6 2009 75/73 97,3 2213,5 75/18 24,0 59,4 75/33 44,0 145,0 2010 85/31 36,5 106,1 85/7 8,2 21,5 85/23 27,1 97,8 2011 80/62 77,5 985,9 80/27 33,8 47,9 80/32 40,0 53,4
DEXYNIVALENL V PIVU H 3 C H H H CH 3 H H H H H H 3 C H H H H H H H H H H H H DN D3G Mykotoxin TDI µg.kg -1 tělesné hmotnosti DN 1 Nařízení komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách
Instrumentace LC-MS/MS Kapalinový chromatograf: Finnigan SURVEYR Kolona: Synergi 4µ Hydro RP 80A, 3,0 x 150 mm, 4,0 µm Mobilní fáze: methanol/10 mm CH 3 CNH 4, gradientová eluce Průtok: 0,5 ml.min -1 Nástřik: 25 μl Hmotnostní detektor: LCQ ADVANTAGE MAX Iontový zdroj: APCI Skenovací mód: MS/MS Mykotoxin Mr Prekurzorový ion MRM 1 MRM 2 DN 296 [M + CH 3 C] - 355 295 355 265 D3G 458 [M + CH 3 C] - 517 457 517 427
Validační parametry Analyt Koncentrační hladina [µg.l -1 ] Výtěžnost (%) ± RSD LD [µg.l -1 ] LQ [µg.l -1 ] 20,0 85,0 ± 14,8 DN 40,0 89,8 ± 9,7 0,6 2,0 80,0 104,9 ± 10,3
PIV
Úroveň kontaminace DN Pivo Celkem Počty vzorků podle koncentrací < 2.0 µg.l -1 2-10 µg.l -1 > 10 µg.l -1 Nealkoholické 16 7 7 2 Světlé výčepní 17 7 9 1 Tmavé výčepní 8 2 5 1 Světlý ležák 58 11 36 11 Tmavý ležák 20 3 10 7
Průměrný obsah DN [µg.l -1 ] v pivu Rok Celkem/ positivní Rozmezí Prům. DN všechny vz. Prům. DN kontam. vz. 2009 35/29 2,0 24,1 6,0 7,0 2010 29/17 2,3 24,5 8,3 13,7 2011 31/24 2,2 44,0 7,4 9,3 2012 24/19 2,1 19,5 4,3 5,0 CELKEM 119/89 2,0 44,0 6,6 8,5
Bezpečná denní dávka Analyt Nejvyšší naměřená koncentrace TDI µg. kg -1 tělesné hmotnosti TWI ng. kg -1 tělesné hmotnosti Dospělá osoba ( 18 59 let) Muž 83 kg Žena 68 kg DN 44 µg.l -1 1-1,9 l 1,5 l TA 243,8 ng.l -1-120 5,8 l 4,4 l
Emerging mykotoxiny Emerging mykotoxiny jsou nově se objevující mykotoxiny, jejichž existence dříve nebyla známa. Významní producenti: F. subglutinans, F. proliferatum, F. avenaceum, F. tricinctum, F. acuminatum, F. oxysporum, F. sporotrichioides a F. sambucinum. Nejdůležitější mykotoxiny: Enniatiny Beauvericin Moniliformin Fusaproliferin jejich výskytu a toxických účincích je známo jen velmi málo Pro posouzení nových mykotoxinů však zatím chybí dostatek relevantních dat o jejich výskytu. V roce 2009 vydána Evropským úřadem dozorujícím nad bezpečnostní potravin (European Food Safety Autority EFSA) výzva ke sledování těchto mykotoxinů a poskytování dat o jejich výskytu (Verstraerte, 2009).
Struktura enniatinů a beauvericinu Mají podobnou chemickou strukturu: cyklické hexadepsipeptidy skládající se ze střídajících se jednotek D-αhydroxy-isovaleryl- (2-hydroxy-3-methylbutanové kyseliny) a aminokyselin R 1 R 2 R 3 Beauvericin fenylmethyl fenylmethyl fenylmethyl Enniatin A sec-butyl sec-butyl sec-butyl Enniatin A 1 sec-butyl sec-butyl iso-propyl Enniatin B iso-propyl iso-propyl iso-propyl Enniatin B 1 iso-propyl iso-propyl sec-butyl
Metoda stanovení: Extrakce - modifikovaná metoda QuEChERS: 5 g zhomogenizovaného vzorku + 10 ml 0,1% HCH + 10 ml ACN směs byla třepána 20 minut při 250 rpm pak přidáno 4 g MgS 4 + 1 g NaCl po protřepání směs odstředěna při 5000 rpm po dobu 5 minut supernatant je převeden do zkumavky a nechá se vymrazit při -18 C 2 hodiny po dalším odstředění je ze supernatantu odebráno 0,5 ml a zředěno 0,5 ml H 2 v poměru 1:1 před analýzou vzorek přefiltrován přes 0,2 µm nylonový mikrofiltr. Chromatografická analýza: UPLC s MS/MS detekcí UPLC Acquity s trojitým kvadrupólem Xevo TQ MS (Waters) Kolona: UPLC BEH C18 (50 mm 2,1 mm 1,7 μm) s předkolonou Mobilní fáze: A - 0,1% (v/v) kyselina mravenčí ve vodě, B - 0,1% (v/v) kyselina mravenčí s 1mM octanem amonným v methanolu, gradientová eluce. Teplota kolony 40 C, průtok mobilní fáze 0,4 ml/min, nástřik 2,5 μl. Detekce: ESI+, MRM mód Sběr a vyhodnocení dat program MassLynx. Metoda byla validována a ověřena pomocí izotopicky značených standardů. Kvantifikace obsahu mykotoxinů byla provedena s využitím matricové kalibrace.
Chromatogram 17 mykotoxinů
Meze detekce a kvantifikace Mykotoxin µg/kg NIV DN AF G 2 AF G 1 AF B 2 AF B 1 HT-2 FB 1 T-2 ZN TA FB 2 Enn B Beauvericin Enn B 1 Enn A 1 Enn A LD 24 15 0,75 0,75 0,3 0,3 1,5 3,0 1,5 3,0 1,5 6,0 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 LQ 80 50 2,5 2,5 1,0 1,0 5,0 10,0 5,0 10,0 5,0 20,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 Sledované mykotoxiny (celkem 17): Aflatoxiny B 1, B 2, G 1, G 2 chratoxin A Fumonisiny B 1, B 2 Deoxynivalenol Nivalenol Zearalenon T-2 a HT-2 toxin emerging mykotoxiny Beauvericin, Enniatiny A, A 1, B, B 1
Výběr vzorků: 1. Série - 22 vzorků různých odrůd z různých lokalit v ČR Ječmeny ze sklizně 2012, ve kterých byl metodou ELISA stanoven DN v množství > 250 µg/kg 2. Série - kontrolní- 6 vzorků z různých lokalit v ČR Ječmeny ze sklizně 2012, ve kterých byl metodou ELISA stanoven DN v množství < 250 µg/kg 3. Série - 12 vzorků ječmene + 12 vzorků sladu 4 sladovnické odrůdy (Malz, Bojos, Sebastian a Xanadu) ze 3 lokalit (Čáslav, Uherský stroh a Jaroměřice nad Rokytnou), tyto vzorky byly zesladovány v mikrosladovně Sladařského ústavu v Brně. Celkem tedy bylo analyzováno 52 vzorků ječmene a sladu. Výskyt mykotoxinů ve zkoumaných vzorcích: V žádném ze zkoumaných 52 vzorků ječmene a sladu nebyl nalezen ani jeden ze čtyř aflatoxinů, ani ochratoxin A. Fumonisin B 1 se vyskytl v jediném vzorku ječmene z 1. série, fumonisin B 2 a zearalenon se vyskytly pouze ve 2 vzorcích.
Bojos Bojos Blanik Blanik Marthe Malz Malz Bojos Malz Radegast Blanik Radegast Blanik Xanadu Malz Bojos Bojos Bojos Malz Malz Bojos Bojos Porovnání obsahu DN stanoveného metodou ELISA a LC/MS/MS DN ELISA DN MS 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
Spektrum mykotoxinů ve vzorcích ječmene z 1. série (DN pozitivní)
Spektrum mykotoxinů ve vzorcích ječmene z kontrolní série (DN negativní)
Přechod enniatinů a beauvericinu z ječmene do sladu průměrné hodnoty ze 3 lokalit
Možnosti eliminace mykotoxinů z kontaminovaných surovin pomocí posklizňových opatření: Fyzikální metody - ruční či automatické třídění sklizených komodit, mletí, namáčení a další zpracování obilovin Chemické metody - reakce v kyselém či zásaditém prostředí, použití oxidačních či redukčních činidel, enzymatické či mikrobiální dekontaminace nebo aktivního sorbentu (Karlovsky et al., 2016, review) Možnosti biologické degradace pomocí mikroorganismů, hub, bakterií a specifických enzymů izolovaných z mikrobiálních systémů, které dokáží přeměnit mykotoxiny na netoxické nebo méně toxické produkty (Ju, Fan and Zhao, 2016, review). zařování, působení mikrovln či plazmového výboje (Karlovsky et al., 2016, review). Cílem je vyvinout takové technologie, které by byly netoxické, šetrné k životnímu prostředí, účinné na co nejširší spektrum mikroorganismů a jejich produktů a současně aplikovatelné v reálné zemědělské a zpracovatelské praxi. Moderní technologií, která přichází do průmyslové praxe, je opracování povrchů nízkoteplotním plazmovým výbojem.
Polní pokus: Sladovnický ječmen, odrůda Francin, certifikované osivo, fa Selgen, a. s. 2 lokality: České Budějovice, experimentální pole Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity Setí 25. 3. 2015, sklizeň 30. 7. 2015 Kluky u Písku, Zkušební stanice Kluky spol. s r.o. Setí 24. 3. 2015, sklizeň 27. 7. 2015 7 druhů ošetření osiva, 2 lokality, celkem 14 ječmenů Stanovované mykotoxiny: DN, D3G
šetření fungicidem: Přípravek Raxil Star Složení: fluopyram 20 g/l, prothioconazole 100 g/l, tebuconazole 60 g/l Spektrum účinnosti: prašná sněť ječná pruhovitost ječná hnědá skvrnitost ječmene (primární infekce) plíseň sněžná, fuzariózy šetření plazmatickým výbojem Použité experimentální zařízení využívá účinků plazmového výboje typu Gliding Arc generovaného při atmosférickém tlaku. Celé toto zařízení je detailněji popsáno v (Kříž, Haisan and Špatenka, 2012). šetřovaný vzorek semen o hmotnosti 150 g byl po celou dobu ošetření 4 min umístěn v míchacím zařízení. Míchací zařízení se skládá z otevřeného děrovaného tubusu s míchací čepelí na dně, která se otáčí rychlostí 60 ot/min tak, aby došlo k optimálnímu a homogennímu ošetření celého vzorku.
Moření užitečnými druhy hub: Mykoparazitická houba Trichoderma virens je polyfágní druh houby, který je schopen aktivně potlačovat původce významných houbových onemocnění, včetně fytopatogenních druhů z rodů Alternaria, Fusarium, Pythium, Sclerotinia a Rhizoctonia. Přítomnost Trichoderma virens v půdě zároveň pozitivně ovlivňuje i zakořeňování a vývoj rostlin a rostliny reagují na přítomnost této houby i navozením stavu tzv. indukované resistence, zvýšené odolnosti proti spektru škodlivých organismů (López-Bucio, Pelagio-Flores and Herrera-Estrella, 2015). Entomopatogenní houba Metarhizium anisopliae představuje účinnou prevenci před poškozením klíčících a vzcházejících rostlin před půdními hmyzími škůdci (Miranda-Hernández, Garza-López and Loera, 2016). Bylo připraveno i osivo pomocí duálního ošetření, tj. plasmaticky ošetřené osivo bylo následně mořené užitečnými druhy hub. kliknutím vložíte text-zápatí
Schéma sladování a plazmatického ošetření vzorků kliknutím vložíte text-zápatí
Výsledky
Závěr biloviny jsou jedním z nejvýznamnějším zdrojů plísní a mykotoxinů Infekce sladovnického ječmene je stálou hrozbou pro sladařský a pivovarský průmysl Základním předpokladem pro kvalitu piva je zajištění kvality vstupních surovin Při střídmém pití nebezpečí nehrozí
Poděkování: Sylvie Běláková, Ivo Hartman, Zdeněk Svoboda, Renata Mikulíková - Sladařský ústav Brno Dagmar Matoulková - VÚPS Praha Martina Čumová, Markéta Pospíchalová - Národní referenční laboratoř, ÚKZÚZ Brno Zbyněk Havelka, Pavel Kříž, Petr Bartoš, Andrea Bohatá - Jihočeská univerzita České Budějovice
61 Děkuji za pozornost Na zdraví!