Strategie spolupráce obcí MAS Hrubý Jeseník

Dodatek Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Hrubý Jeseník na období 2014-2020 = Strategie spolupráce obcí (SSO) na platformě MAS Strategie spolupráce obcí MAS Hrubý Jeseník Dokument Strategie spolupráce obcí (SSO) na platformě MAS je dodatkem Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Hrubý Jeseník na období 2014-2020. Dodatek vznikl v roce 2015 jako jeden z výstupů projektu MAS jako nástroj spolupráce pro efektivní chod úřadů. Dokument doplňuje a upřesňuje strategii MAS v oblasti spolupráce obcí. Texty v tomto dokumentu jsou výsledkem dílčích analýz, jednání a několikaměsíční činnosti v rámci výše uvedeného projektu. Strategie spolupráce obcí obsahuje šest základních částí: Část 1 Karta MAS Část 2 Definice potenciálu spolupráce obcí na platformě MAS Část 3 Potřeby spolupráce obcí na platformě MAS Část 4 Návrhová část strategie spolupráce obcí Část 5 Akční plán spolupráce obcí na platformě MAS Část 6 Implementace spolupráce obcí na platformě MAS

Část 1 Karta MAS Název MAS: MAS Hrubý Jeseník, z. s. Kraj: Moravskoslezský kraj Datum vzniku: 2006 Adresa sídla: Zámecké náměstí 19/4, Bruntál, 792 01 Adresa kanceláře: Zámecké náměstí 19/4, Bruntál, 792 01 IČO: 27028640 Kontakty: telefon do kanceláře +420 739 202 539 e-mail MAS mashj@seznam.cz web MAS www.mashj.cz ID datové schránky q3bib34 Kontakty na hlavního manažera MAS: Mgr. Zdeněk Macrineanu, mashj@seznam.cz +420 739 202 532 Jméno a kontakt na statutárního zástupce: Město Bruntál, Vladimír Jedlička, vladimir.jedlicka@mubruntal.cz +420 724 178 699 Počet partnerů/členů veřejná správa (V): 26 v MAS: podnikatelská sféra (P): 18 neziskový sektor (N): 19 Popis organizace: Základní popis: MAS Hrubý Jeseník, z. s. je samosprávným a dobrovolným svazkem členů, kteří se sdružili za účelem naplňování zájmu o rozvoj a péči o region, a kteří zastupují veřejné a soukromé místní socioekonomické zájmy. Spolek byl ustaven ve veřejném zájmu a jeho účelem je veřejné prospěšná činnost v oblasti regionálního rozvoje. Hlavním posláním spolku je přispívat vlastní činností k dosahování obecného blaha formou komunitně vedeného místního rozvoje. 2 Cíle organizace: vykonávat činnost vedoucí k trvale udržitelnému rozvoji regionu; připravovat strategie společné rozvoje území, koordinovat je a realizovat jejich naplňování; sdružovat a zastupovat zájmy svých členů, partnerů a příznivců; rozvíjet a koordinovat partnerství a spolupráci mezi všemi subjekty regionu; přinášet do regionu nové myšlenky a podněty, inovativní postupy a řešení; svou činnost opírat o historickou a kulturní činnost regionu Historie a vývoj MAS: Historii spolku tvoří historie dvou později sloučených místních akčních skupin, a to MAS Hrubý Jeseník a MAS Nízký Jeseník. Místní akční skupiny vznikaly z iniciativy místních subjektů, zejména měst a obcí, v území MAS Nízký Jeseník z iniciativy zemědělců, ke kterým se postupem času přidávali další podnikatelé i neziskové organizace a tvořilo se místní partnerství, které v roce 2005 (MAS Nízký Jeseník) a 2006 (MAS Hrubý Jeseník) položilo základ pro oficiální ustavení tehdy občanských sdružení, s cílem rozvíjet region Bruntálska. MAS tehdy vznikly pod názvem Místní akční skupina Nízký Jeseník postupně s až 14 obcemi a Místní akční skupina Hrubý Jeseník s postupně až 13 obcemi.

Strategické cíle integrované strategie (ISRÚ/SCLLD): MAS Nízký Jeseník počala v r. 2006 budovat rozhodovací a výkonnou strukturu. V červnu 2006 byla zřízena kancelář MAS a byl smluvně zajištěn manažer MAS. V r. 2007 byl zpracován Strategický plán Leader, se kterým MAS Nízký Jeseník požádala o implementaci. V r. 2008 byla MAS Nízký Jeseník vybrána mezi 48 MAS podpořených z PRV. V roce 2008 Valná hromada MAS hrubý Jeseník rozhodla o vypracování Integrované strategie MAS Hrubý Jeseník a Strategického plánu LEADER v souladu s podmínkami PRV na období 2008-2013, se kterým se MAS hodlala ucházet o dotaci, a kterou také posléze získala. MAS Hrubý Jeseník ke konci období měla 32 členů. MAS Nízký Jeseník se rozšířila na území 19 obcí. K 30. 6. 2014 měla MAS Nízký Jeseník 43 členů, po tomto datu poklesl stav členů na 39, neboť 4 obce z Olomouckého kraje vystoupily. Již v průběhu roku 2013 začaly přípravy obou MAS na nové programovací období v podobě plnění podmínek pro získání certifikace MAS a přípravy nové komunitně vedené místní strategie na období 2014-2020. Od poloviny roku 2014 byly činěny kroky ke sloučení obou MAS neboť MAS Nízký Jeseník by po odchodu 4 obcí nesplnila stanovenou podmínku dostatečného počtu obyvatel. Fúze MAS se nakonec uskutečnila s platností od 1. 1. 2015, kdy MAS Nízký Jeseník zanikla a MAS Hrubý Jeseník se stala jejím právoplatným nástupcem. To přineslo řadu změn, došlo zejména ke zvětšení MAS Hrubý Jeseník, které nyní zahrnuje území celkem 28 obcí. SC 1: Občanská vybavenost a služby SC 2: Práce SC 3: Krajina a příroda Seznam obcí: Název obce Kód obce Příslušnost do ORP Bruntál 597180 Bruntál Andělská Hora 551929 Bruntál Horní Benešov 597350 Bruntál Bílčice 597198 Bruntál Dvorce 597317 Bruntál Dlouhá Stráň 551708 Bruntál Horní Životice 551805 Bruntál Křišťanovice 597538 Bruntál Leskovec nad Moravicí 597546 Bruntál Mezina 551724 Bruntál Milotice nad Opavou 569526 Bruntál Moravskoslezský 551732 Bruntál Kočov Nová Pláň 546950 Bruntál Nové Heřminovy 569551 Bruntál Oborná 569577 Bruntál Razová 597724 Bruntál Roudno 597741 Bruntál Rudná pod Pradědem 551945 Bruntál Staré Heřminovy 551813 Bruntál Staré Město 551767 Bruntál Světlá Hora 597872 Bruntál Valšov 551783 Bruntál Svobodné Heřmanice 597881 Bruntál 3

Seznam fungujících DSO v regionu MAS: Karlova Studánka 597473 Bruntál Ludvíkov 551996 Bruntál Vrbno pod Pradědem 597961 Bruntál Široká Niva 597899 Bruntál Karlovice 597481 Bruntál Mikroregion Slezská Harta Sdružení obcí Vrbenska A) Název DSO: Mikroregion Slezská Harta Seznam obcí v DSO: Bruntál, Milotice nad Opavou, Horní Benešov, Moravskoslezský Kočov, Mezina, Valšov, Nová Pláň, Roudno, Bílčice, Leskovec nad Moravicí, Razová, Dlouhá Stráň, Staré Heřminovy, Lomnice (mimo MAS). Rok vzniku: 2003 Stručný popis činnosti: Předmětem činnosti svazku obcí je: koordinace regionálního rozvoje, rozvoj cestovního ruchu hlavní ambicí je se rozvinout v turistickou oblast středoevropského významu hlavně díky společnému úsilí místních samospráv, kraje a soukromých investorů. B) Název DSO: Sdružení obcí Vrbenska Seznam obcí v DSO: Karlova Studánka, Ludvíkov, Vrbno pod Pradědem, Karlovice, Široká Niva. Rok vzniku: 2001 Stručný popis činnosti: Předmětem činnosti svazku je: - rozvoj a podpora cestovního ruchu, rekreace, ekonomický rozvoj regionu. C) Název DSO: BRUNTÁLSKO Tento DSO je v přípravě, předpokládá se vytvoření svazku na území ORP Bruntál. Předpokládaný rok vzniku: 2015 Stručný popis činnosti: Předmětem činnosti svazku obcí je: a. vzájemná spolupráce členských obcí na koncepčním a efektivním rozvoji zájmového území ve všech jeho oblastech a ve všech souvislostech; b. ochrana a prosazování společných zájmů a konkrétních záměrů členských obcí na místní, krajské i celostátní úrovni; 4

Obrázek 1 Mapa MAS v kontextu ORP 5

Obrázek 2 Mapa MAS v kontextu DSO 6

Část 2 Definice potenciálu spolupráce obcí na platformě MAS 2.1. Popis dosavadní spolupráce obcí včetně příkladů 2.1.1. Obecný popis situace v oblasti spolupráce obcí V minulosti MAS vždy vyvíjela snahy ke spolupráci obcí na svém území, přesto se tyto projekty v území objevovaly spíše sporadicky. Mimo pětici témat níže se jednalo hlavně o cestovní ruch. Projekty byly řešeny zejména v rámci fungujících mikroregionů a mimo MAS. Obecně však lze konstatovat, že spolupráce obcí je v regionu vnímána jako žádoucí a účinný způsob pro řešení některých problémů území. To potvrzuje také zájem obcí na vytvoření dobrovolného svazku obcí na území celého ORP Bruntál, které se v současnosti připravuje. Nové DSO bude vhodným realizátorem některých společných řešení obcí. 7 2.1.2. Dosavadní spolupráce obcí v projektových tématech Téma: Protipovodňová opatření a krizové řízení Na území MAS v minulosti nebyl realizován (nebo není znám) společný projekt obcí v oblasti protipovodňových opatření a krizových řízení. Tématem a také realizátorem protipovodňových opatření se zabývá Povodí Odry, jako správce povodí. Obce, především na horním toku řeky Opavy a kolem břehů Slezské Harty, s Povodím Odry spolupracují. Stejně tak krizové řízení je doménou zejména orgánů krizového řízení kraje, které působí v koexistenci s krizovými orgány obcí s rozšířenou působností. Projektem, jehož žadatelem byl HZS MSK s názvem Digitální povodňový plán vybraných obcí s rozšířenou působností a dostavba a modernizace jednotného systému varování a vyrozumění na území okresů Bruntál, Opava a Ostrava město ohrožené povodněmi, bylo pořízeno 37 kusů nových elektronických sirén a nakoupeno 9 kusů mobilních sirén. Dále byly pořízeny 4 přijímače sběru dat, vyměněny 119 ks sirénové přijímače za nové přijímače (přijímače 2. generace). Téma: Regionální školství Obce a města jsou zřizovateli a provozovateli mateřských a základních škol v regionu. Spolupráce v této oblasti je spíše vyvolána aktuální potřebou, než aby byla plánovaná a nějakým směrem cílená. Spolupracují zejména obce, které nemají některý typ školy s obcí, která tento typ školy má - např. Andělská Hora se Světlou Horou v Andělské Hoře se nachází základní škola, ve Světlé Hoře mateřská škola, ovšem zřizovatelem obou škol je Andělská Hora. Obdobná situace je v obcích Leskovec nad Moravicí a Razová. V obou případech se jedná spíše o vzájemné finanční vyrovnání. Téma: Odpadové hospodářství Území MAS je sváženo několika svozovými společnostmi. Starostové dotčených obcí se scházejí s ředitelem největší svozové společnosti v území TS Bruntál, který je seznamuje s nejnovější legislativou, problémy v odpadovém hospodářství a dalšími záležitostmi. Svozová společnost pilotně zavádí Inteligentní systém nakládání s odpady v několika obcích. Systém je založen na adresném vážení množství vyprodukovaného odpadu za jednotlivé obce/domácnosti. Smyslem je snížit množství odpadů, které by končilo na skládkách, zvýšit podíl množství separovaného odpadů na celkovém množství vyprodukovaného odpadu. Pro obce i domácnosti může mít zavedení systému v případě snížení množství netříděného odpadů vliv na snížení výdajů a poplatků za svoz

komunálního odpadu. V současné době obce Mikroregionu Slezská Harta připravují společný projekt na nákup sběrných nádob na separovaný odpad a kompostérů. Téma: Doprava dopravní obslužnost a dopravní dostupnost Objednavatelem dopravy v rámci zajištění veřejné dopravní obslužnosti v území je převážně Moravskoslezský kraj, popř. v rámci dálkových rychlíkových spojů stát. Obce doplácejí na spoje nad rámec základní dopravní obslužnosti. Obce Mikroregionu Slezská Harta a také obce Sdružení obcí Vrbenska v minulosti spolupracovaly na přípravě záměru cyklostezky kolem přehrady Slezská Harta a cyklostezky údolím řeky Opavy. Obce MSH navíc na přehradě provozují veřejnou lodní dopravu. Téma: Zaměstnanost a sociální záležitosti V případě zaměstnanosti se nedá říci, že by probíhala systematická spolupráce mezi obcemi. Starostové se např. scházejí s vedením úřadu práce především za účelem informovanosti o stavu zaměstnanosti v území a zajištění osob na veřejně prospěšné práce. Totéž platí pro sociální oblast. Zde alespoň probíhala spolupráce obcí na Vrbensku při komunitním plánování sociálních služeb v rámci projektu Sdružení obcí Vrbenska. 8 2.2. Lidský, finanční a organizační potenciál pro zajištění spolupráce obcí 2.2.1. Lidské zdroje Kapacita MAS Obr. 3 - Organizační schéma MAS VALNÁ HROMADA VÝBOR KONTROLNÍ KOMISE Předseda a místopředseda VÝBĚROVÁ KOMISE Kancelář MAS Tabulka 1 - Přehled zaměstnanců MAS Jméno Příjmení Pozice Současný úvazek Dušan Blažek Manažer MAS 1 Zdeněk Macrineanu Pracovník pro strategii 0,5 Ivana Metelková Projektový manažer 0,5

Komunikace s představiteli obcí se odehrává: - formou účasti na jednáních orgánů MAS (Valná Hromada, Výbor) - společného setkávání starostů v rámci SO ORP Bruntál - zasíláním informačních emailů o činnosti MAS, připravovaných projektech, chystaných výzvách apod. - rozesíláním nepravidelného zpravodaje v elektronické podobě - v rámci přípravy integrované strategie pro nové období formou dotazování za účelem zjištění řady analytických dat, projektových záměrů formou účasti na veřejných projednáních a pracovních skupinách - formou webových stránek a facebooku. Kapacita DSO Obě DSO působící na území MAS nemají v současné době žádné pracovní kapacity. 9 Tabulka 2 - Kapacita administrativy obcí název obce starosta místostarosta Obecní zaměstnanci - administrativa Obecní zaměstnanci - ostatní Bruntál uvolněný uvolněný 170 0 Andělská Hora uvolněný neuvolněný 2 1 Horní Benešov uvolněný uvolněný 14 9 Bílčice uvolněný neuvolněný 1 0 Dvorce uvolněný neuvolněný 1 4 Dlouhá Stráň neuvolněný neuvolněný 1 0 Horní Životice uvolněný neuvolněný 1 0 Křišťanovice uvolněný neuvolněný 1 0 Leskovec nad uvolněný neuvolněný 1 2 Moravicí Mezina uvolněný neuvolněný 1 0 Milotice nad uvolněný neuvolněný 2 0 Opavou Moravskoslezský uvolněný neuvolněný 1 1 Kočov Nová Pláň neuvolněný neuvolněný 1 0 Nové Heřminovy neuvolněný neuvolněný 1 0 Oborná neuvolněný neuvolněný 1 0 Razová uvolněný neuvolněný 3 1 Roudno neuvolněný neuvolněný 1 1 Rudná pod neuvolněný neuvolněný 2 2 Pradědem Staré Heřminovy uvolněný neuvolněný 1 0 Staré Město uvolněný neuvolněný 2 1 Světlá Hora uvolněný neuvolněný 5 0 Valšov uvolněný neuvolněný 1 0 Svobodné uvolněný neuvolněný 1 0 Heřmanice Karlova uvolněný neuvolněný 2 0 Studánka Ludvíkov uvolněný neuvolněný 1 0

Vrbno pod neuvolněný uvolněný 28 5 Pradědem Široká Niva uvolněný neuvolněný 1 0 Karlovice uvolněný neuvolněný 3 1 Tabulka 3 Kapacita městského úřadu III. typu obec počet pracovníků úřad obce s rozšířenou působností počet pracovníků - samosprávy Bruntál 170 9 Tabulka 4 Kapacita příspěvkových a obchodních organizací zřizovaných obcemi a městy Jméno a příjmení organizace pozice oblast spolupráce Ing. Václav Frgal Technické služby Bruntál ředitel odpadové hospodářství Ing. Jana Franková Středisko volného času Bruntál ředitel volný čas Bc. Michal Mikulec MIC Bruntál referent MIC kultura Ing. Luboš Trnavský Teplo Bruntál a.s. ředitel energetika Zdeněk Valenta TECHNICKÉ SLUŽBY VRBNO odpadové jednatel s.r.o. hospodářství Jaroslav Marťan TEPLO VRBNO s.r.o. jednatel energetika STŘEDISKO KULTURY A Kultura, Hana Janků ředitel VZDĚLÁVÁNÍ vzdělávání Mgr. Hana Polcarová Městská knihovna Bruntál ředitel vzdělávání 10 Kapacita projektových pracovníků škol Školy v MAS nemají vlastní projektové pracovníky, snad kromě SPŠ a OA Bruntál. Projekty řeší ředitelé, resp. ekonomové v jednotlivých MŠ a ZŠ, popř. kantoři. Kapacita organizací veřejné správy úřad práce Úřad práce Kontaktní pracoviště Bruntál zajišťuje zprostředkování zaměstnání, státní sociální podporu, dávky hmotné nouze, příspěvky na péči, dávky pro osoby se zdravotním postižením. Kapacita poradenských agentur v regionu zaměřených na podporu obcí V regionu působí několik agentur, které zpracovávají žádosti o dotace pro různé žadatele. Žádná z nich na území MAS nesídlí. Zde působí pouze několik OSVČ. Nelze konstatovat, že by některá agentura byla přímo zaměřená pouze na podporu obcí. Personální kapacita MAS je víceméně stabilní, proměnlivá je pouze v závislosti na aktuálně realizovaných projektech. Úvazky jsou většinou pevně stanoveny a vychází ze systému financování MAS. U případných pracovníků DSO se jedná spíše o externí služby. Z přehledu vyplývá, že personální kapacity pro rozvoj spolupráce obcí, resp. implementaci SCLLD v území jsou nedostatečné. Je tedy potřeba zajistit tyto kapacity alespoň z dotačních zdrojů např. pod hlavičkou MAS, ale i DSO.

2.2.2. Finanční zdroje a) Bilance financování obcí Tabulka 5 Příjmy a výdaje měst a obcí Obec Příjmy 2013 Výdaje 2013 Bilance 2013 Bilance 2000-2013 Andělská Hora 10 362 115 10 453 111-90 996 876 634 Bílčice 6 274 558 5 673 352 601 206 2 724 756 Bruntál 335 446 374 320 570 259 14 876 115 3 127 965 Dlouhá Stráň 2 446 607 2 020 208 426 399 1 698 759 Dvorce 32 132 253 28 270 200 3 862 053-10 566 327 Horní Benešov 65 214 566 67 742 692-2 528 126 1 813 334 Horní Životice 7 961 436 7 211 298 750 138 2 430 278 Karlova Studánka 9 705 324 10 261 361-556 037-1 321 077 Karlovice 18 787 438 17 373 565 1 413 873-194 827 Křišťanovice 4 321 190 2 664 557 1 656 633 4 866 733 Leskovec nad Moravicí 10 303 022 9 875 579 427 443 7 006 763 Ludvíkov 6 967 926 6 622 195 345 731-1 850 069 Mezina 6 090 095 5 261 384 828 711 3 236 891 Milotice nad Opavou 5 844 447 3 748 555 2 095 892 8 346 012 Moravskoslezský Kočov 7 839 582 5 159 945 2 679 637 844 437 Nová Pláň 3 634 584 949 886 2 684 698 3 492 118 Nové Heřminovy 3 320 485 4 149 359-828 874-2 039 004 Oborná 3 729 770 3 092 227 637 543-581 577 Razová 15 908 851 16 657 362-748 511 8 056 139 Roudno 6 216 457 5 819 666 396 791 8 213 021 Rudná pod Pradědem 7 872 595 7 650 263 222 332 440 682 Staré Heřminovy 4 852 856 4 626 854 226 002-3 363 958 Staré Město 15 610 865 14 625 428 985 437 9 238 337 Světlá Hora 21 003 650 14 631 966 6 371 684 19 489 014 Svobodné Heřmanice 6 537 793 4 475 818 2 061 975 6 421 745 Široká Niva 10 504 017 8 055 845 2 448 172 7 990 482 Valšov 5 206 063 4 825 795 380 268 401 078 Vrbno pod Pradědem 112 609 956 100 198 633 12 411 323 8 844 653 Zdroj: www.rozpocetobce.cz 11 Z tabulky je zřejmé, že během 13 let má zápornou bilanci 7 obcí, z čehož největší rozdíl mezi příjmy a výdaji je u obce Dvorce 10 566 327 Kč. Zbývající obce, kde je bilance záporná, nedosahují takové výše. Nejvíce pak Staré Heřminovy 3 363 958 Kč. Na druhé straně s největšími přebytky během třinácti let hospodařila obec Světlá Hora 19 489 014 Kč, dále Staré Město 9 238 337 Kč nebo Vrbno pod Pradědem 8 844 653 Kč. b) Podíl dotací a daňových příjmů obcí a měst

Tabulka 6 Podíl příjmů a dotací měst a obcí 2013 2014 Bilance dotací Obec Celkové Z toho Celkové příjmy dotace příjmy Z toho dotace +/- Andělská Hora 10 362 115 3 450 647 13 778 638 5 934 946 2 484 299 Bílčice 6 274 558 979 969 8 278 000 2 656 340 1 676 371 Bruntál 335 446 374 48 787 935 440 670 134 026 260 85 238 325 750 Dlouhá Stráň 2 446 607 419 150 2 098 980 425 531 6 381 Dvorce 32 132 253 4 668 602 31 957 850 2 693 640-1 974 962 Horní Benešov 65 214 566 18 259 841 67 502 341 17 887 269-372 572 Horní Životice 7 961 436 1 415 917 7 716 182 1 378 703 1 237 186 Karlova 9 705 324 1 768 328 10 635 020 520 920-1 247 408 Studánka Karlovice 18 787 438 3 938 130 26 148 733 10 755 954 6 817 824 Křišťanovice 4 321 190 571 997 5 324 550 740 520 168 523 Leskovec nad 10 303 022 4 069 728 7 999 277 1 548 339-2 521 389 Moravicí Ludvíkov 6 967 926 2 333 126 6 034 390 875 891-1 457 235 Mezina 6 090 095 847 900 7 528 390 738 030-109 870 Milotice nad 5 844 447 266 493 6 558 257 531 320 264 827 Opavou Moravskoslezs 7 839 582 1 413 643 8 507 500 1 403 940-9 703 ký Kočov Nová Pláň 3 634 584 100 898 1 105 480 150 620 49 722 Nové 3 320 485 99 903 3 675 390 261 320 Heřminovy 161 417 Oborná 3 729 770 112 834 4 061 207 192 871 80 037 Razová 15 908 851 8 383 284 9 798 745 1 729 273-6 654 011 Roudno 6 216 457 1 978 089 7 636 398 2 300 458 322 369 Rudná pod 7 872 595 1 891 675 7 470 910 1 252 110-639 565 Pradědem Staré 4 852 856 1 546 123 6 524 630 2 984 930 Heřminovy 1 438 807 Staré Město 15 610 865 4 413 938 13 942 391 2 002 787-2 411 151 Světlá Hora 21 003 650 1 613 113 22 420 900 1 452 060-161 053 Svobodné 6 537 793 542 691 6 630 390 386 250-156 441 Heřmanice Široká Niva 10 504 017 1 049 239 12 285 150 1 822 410 773 171 Valšov 5 206 063 1 105 352 4 576 230 614 740-490 612 Vrbno pod Pradědem 112 609 956 16 868 975 103 463 656 12 709 371-4 159 604 Zdroj: www.rozpocetobce.cz, Závěrečné zprávy obcí za rok 2014, http://monitor.statnipokladna.cz/2015/ 12

U poloviny obcí došlo k poklesu dotačních příjmů. Největší rozdíl je u obce Razová (- 6 654 011), dále pak Vrbno pod Pradědem ( - 4 159 604), Leskovec nad Moravicí (- 2 521 389) naopak největšího dotačního nárůstu dosáhl Bruntál s rozdílem 85 238 325,- Kč. U dalších obcí je nárůst znatelně nižší, př. Karlovice o 6 817 824,- Kč nebo Andělská Hora 2 484 299,- Kč. c) Finanční zdroje MAS Tabulka 7 Přehled příjmů, výdajů MAS Hrubý Jeseník v letech 2012-2014 Název: MAS Hrubý Jeseník Rok 2012 2013 2014 Celkové výdaje za rok 2 451 470,76 1 025 555,00 1 663 970,64 z toho: provozní* - na kancelář MAS mimo výdajů na platy (viz níže) 192 076,20 357 604,00 219 239,00 na platy včetně povinných pojistných odvodů zaměstnanců MAS 779 245,00 667 951,00 498 536,00 ostatní 1 480 149,56 946 195,64 Celkové příjmy 2 453 756,91 1 192 539,00 1 681 746,77 z toho: přijaté dotace 2 303 006,00 805 995,00 1 366 426,60 členské příspěvky 70 000,00 314 010,00 309 030,00 dary 36 555,00 72 105,00 ostatní 44 195,91 429,00 6 290,17 Počet podpořených projektů 7 13 4 Počet podpořených osob - součet za všechny projekty** 18 000,00 23 300,00 18 000,00 Počet pracovních úvazků zaměstnanců MAS 1,75 1 2 Počet obyvatel MAS 28 601 28 601 28 753 Počet obcí zapojených do MAS 13 13 13 Rozloha území MAS 303,04 303,04 303,04 Zdroj: data MAS Hrubý Jeseník * Výdaje na dodávky energií, služby (např. spoje vč. internetu), nájemné, úklid, kancelářské vybavení, výdaje na vzdělávání vlastních zaměstnanců, výdaje spojené s pracovními cestami, atd. 13 Tabulka 8 Přehled příjmů, výdajů MAS Nízký Jeseník v letech 2012-2014 Rok Název MAS: Nízký Jeseník 2012 2013 2014 Celkové výdaje za rok 5 660 283 3 559 391 2 159 594 z toho: provozní* - na kancelář MAS mimo výdajů na platy (viz níže) 372 445 333 142 274 935 na platy včetně povinných pojistných odvodů zaměstnanců MAS 1 023 041 907 585 521 366 ostatní 4 264 797 2 318 664 1 363 293 Celkové příjmy 3 952 368 3 297 388 973 372 z toho: přijaté dotace 3 173 790 2 908 725 534 646

členské příspěvky 225 429 78 731 70 710 dary 25 000 19 000 57 800 ostatní 528 149 290 932 310 216 Počet podpořených projektů 11 17 0 Počet podpořených osob - součet za všechny projekty** 3 500 5 100 0 Počet pracovních úvazků zaměstnanců MAS 3,1 2,7 1,4 Počet obyvatel MAS 12 835 12 821 12 799 Počet obcí zapojených do MAS 19 19 19 Rozloha území MAS 353,11 353,11 353,11 Zdroj: Data MAS Nízký Jeseník * Výdaje na dodávky energií, služby (např. spoje vč. internetu), nájemné, úklid, kancelářské vybavení, výdaje na vzdělávání vlastních zaměstnanců, výdaje spojené s pracovními cestami, atd. 14 Jelikož MAS Nízký Jeseník zanikla sloučením s MAS Hrubý Jeseník až ke konci roku 2014, jsou tabulce pro větší přehlednost uváděny obě MAS zvlášť. d) Finanční zdroje DSO Tabulka 9 Přehled příjmů, výdajů Sdružení obcí Vrbensko v letech 2012-2014 Rok Název: Sdružení obcí Vrbensko 2012 2013 2014 Celkové výdaje za rok 1 308 283 378 057 402 656 Celkové příjmy 1 101 053 479 304 112 353 Projekty: Obnova prosperity dotace Moravskoslezského kraje 248 400 0 0 Obnova prosperity II - dotace Moravskoslezského kraje 0 213 400 0 Zdroj: Závěrečné účty Sdružení obcí Vrbensko Tabulka 10 Přehled příjmů, výdajů MSH v letech 2012 2014 Rok Název: Mikroregion Slezská Harta 2012 2013 2014 Celkové výdaje za rok 1 378 030 853 506 2 355 899 Celkové příjmy 1480 831 953 457 2 578 160 přijaté mimořádné příspěvky od obcí 559 650 (vyčerpáno 413 835 0 344 192) Projekty: 0 0 0 Vodnický splav, aneb velké setkání vodníků na Slezské Hartě - 100 000 100 000 100000 dotace Moravskoslezského kraje Harmonie na Slezské Hartě - společenská, kulturní a jiná setkání 500 000 (vyčerpáno 0 0 dotace Moravskoslezského kraje 441 268) Odborné poradenství Mikroregionu Slezská Harta - dotace Moravskoslezského kraje 0 54 000 20 000

Podpora TIC v MSK - dotace Moravskoslezského kraje Provozování veřejné lodní dopravy dotace Moravskoslezského kraje Zdroj: Závěrečné účty Mikroregionu Slezská Harta 0 0 27 200 0 0 150 000 Finanční zdroje obou DSO se skládají z členských příspěvků obcí a z různých dotačních titulů. Členský příspěvek od obcí Sdružení obcí Vrbensko je vypočítán jako trojnásobek počtu obyvatel dané obce. Členské příspěvky obcí Mikoregionu Slezská Harta se skládají ze dvou částí. První část je členský příspěvek, který je desetinásobkem počtu obyvatel a druhá část je na projektovou činnost. Tento příspěvek je určen ve výši pětinásobku počtu obyvatel dané obce. 15 e) Dotace do podnikatelského a neziskového sektoru za období 2007-2013 Tabulka 11 Přehled příjmů dotací v rámci jednotlivých operačních programů za období 2007-2014 neziskové podnikatelské subjekty název obce organizace PRV ROP OPPI PRV LEADER Andělská Hora 2 854 610 12 679 565 2 182 950 Bílčice 51 039 Bruntál 56 117 823 859 039 Dlouhá Stráň 324 176 Dvorce 18 544 052 197 680 Horní Benešov 5 702 719 247 169 Horní Životice 557 906 Karlova Studánka 4 236 619 Karlovice 331 413 Křišťanovice 31 643 002 Leskovec nad 14 940 893 794 091 Moravicí Ludvíkov 146 412 Mezina 59 965 Milotice nad 1 747 363 Opavou Moravskoslezský 21 377 089 Kočov Nová Pláň 4 965 440 Nové Heřminovy Oborná 2 559 653 Razová 8 004 346 402 810 Roudno 217 594 Rudná pod 578 983 Pradědem Staré Heřminovy Staré Město 41 401 280 Světlá Hora 23 165 106 1 472 400 Svobodné 12 937 705 Heřmanice Široká Niva 7 272 719

Valšov Vrbno pod Pradědem 9 483 802 10 462 999 990 000 Zdroj: Regionální rada soudržnosti programu Moravskoslezsko seznam příjemců http://www.rrmoravskoslezsko.cz/realizuji-projekt/prijemci-podpory, Státní zemědělský intervenční fond seznam příjemců dotací na www.szif.cz, Seznam podpořených projektů MAS Hrubý Jeseník a MAS Nízký Jeseník Ve výši přijatých dotací jsou nejúspěšnější žadatelé v PRV. Jedná se hlavně o zemědělské subjekty, které mohou žádat o různé formy dotací, jako jsou např. platby na plochu, podporu pro zemědělce hospodařící v méně příznivých oblastech, platby v rámci Agroenvironmentálních opatření atd. V rámci ROP Moravskoslezsko byly podnikatelské subjekty úspěšné pouze ve třech případech. Nejvíce získal příjemce SKI ANNABERG s.r.o. na projekt Rekreačně zábavný sportovní park v Andělské Hoře. Společnost Kareta s.r.o. dotaci na projekt Modernizace lyžařského areálu Pod Vysokou horou ve Vrbně pod Pradědem. V Karlově Studánce byly úspěšným žadatelem Horské lázně s. p. na obnovu jednoho z lázeňských domů. Mimo tento seznam jsou ještě některé projekty ve fázi realizace, ale vzhledem k tomu, že ještě nejsou proplaceny, není známá přesná výše dotace. Přehled dotací v rámci OP Podnikaní a inovace se nepodařilo do úrovně obcí zjistit. V rámci podpory neziskových organizací z PRV osy IV - LEADER šly dotace zejména do místních spolků a sdružení (zejména dobrovolné sbory hasičů, spolky věnující se prácí s dětmi a mládeží, sportu, atd.) 16 2.2.3. Spolupráce obcí ve struktuře strategie MAS Níže uvedené schéma zobrazuje systém propojení strategie MAS a dalších strategií v území. Zároveň zde jsou jasně zobrazeny vlivy jednotlivých aktérů v území. Obrázek 3 Spolupráce obcí ve struktuře strategie MAS

Veřejná správa Podnikatelé, zemědělci Neziskové organizace Obce, mikroregiony, ORP Mezisektorové partnerství MAS Hrubý Jeseník Výbor Pracovní skupiny Veřejná projednání 17 SMO - Strategie meziobecní spolupráce Strategie MAS (CLLD) SMS Strategie pro efektivní chod úřadů DSO BRUNTÁLSKO Odpadové hospodářství Školství Sociální služby Zaměstnanost, podnikání Kvalitní podmínky života obyvatel LIDÉ Udržitelná regionální ekonomika VÝKONNOST Přírodní prostředí a prostředí sídel PROSTŘEDÍ Odpadové hospodářství Školství Zaměstnanost Zdroj: Vlastní zpracování MAS Hrubý Jeseník je subjektem mezisektorového partnerství komunitně vedeného místního rozvoje, který sdružuje veřejnou správu, podnikatelskou sféru a neziskový sektor. Diagram znázorňuje vzájemnou provázanost s aktérem meziobecní spolupráce, kterým je nově vytvářené DSO BRUNTÁLSKO. Tyto subjekty směřují své aktivity prostřednictvím stejného manažerského týmu, jenž řeší přípravu integrované strategie MAS, paralelně a synergicky s projektem Svazu měst a obcí Podpora meziobecní spolupráce (PMOS). V rámci tohoto projektu je totiž nastolena možnost vzniku nového univerzálního svazku obcí na území místní akční skupiny (DSO BRUNTÁLSKO), který by sdružil všechny obce a mohl řešit oblasti v působnosti samospráv, tedy odpady, školství, ne/zaměstnanost a sociální služby. V případě zájmu obcí mohou být do této struktury začleněny i stávající mikroregiony, Mikroregion Slezská Harta a Sdružení obcí Vrbenska. Samotné nastavování spolupráce obcí a MAS je v přípravě, není tedy možné spolupráci detailně popsat.

Část 3 Definice potřeb v oblasti spolupráce obcí na platformě MAS 3.1. Obecný popis potřeb Jak již bylo uvedeno výše, spolupráce obcí je vhodným způsobem řešení řady problémů v území. Spolupráci nelze omezit pouze na témata určená projektem SMS-EChÚ, ale je potřeba aktivně vyhledávat další. Všechny by však měly zapadat do předem stanoveného konceptu. Dosavadní spolupráce obcí a MAS je na velmi nízké úrovni. Je to dáno hlavně zahlceností obcí aktuálními problémy, které jim denně přistanou na stole, a které musí ihned řešit. Pak nezbývá čas ani síly na koncepční činnost nejen ve vztahu k obci, ale i ve vztahu k regionu. Je tedy potřeba nalézt koncept, který umožní tuto činnost přenést například na nové DSO či MAS. Toto řešení však je během na dlouhou trať. 18 Na základě získaných údajů víme, že je potřeba nastavit dlouhodobě fungující systém setkávání a výměny zkušeností mezi představiteli a zaměstnanci obcí v regionu MAS a tomuto setkávání určit institucionální rámec. Zde se na pravidelných setkáních mohou řešit záležitosti ve zvolených tématech, ale také záležitosti a problémy nové, např. energetické úspory, územní a regionální plánování, klimatické změny, migranti apod. Tato platforma bude také dobrým prostředím pro setkávání a výměnu zkušeností i pro obecní zaměstnance, zejména ekonomy, účetní, pracovníky regionálních, školských a sociálních odborů, odborů investic a stavebních úřadů. MAS je vhodným prostředníkem pro zřízení takovéto platformy. U menších obcí, vzhledem k neuvolněnosti všech členů zastupitelstva a účetní pouze na zkrácený úvazek, jsou největším problémem nedostatečné lidské zdroje pro zabezpečení chodu obce a nízký rozpočet. MAS by zde mohla pomoci prostřednictvím svých zdrojů lidských, finančních i organizačních. 3.2. Potřeby spolupráce dle témat Školství, Odpadové hospodářství, Zaměstnanost 3.2.1. Úvod MAS na základě analýz a dotazování v regionu zvolila tři témata z 5 možných k řešení formou spolupráce obcí na platformě MAS. Tato témata jsou: Regionální školství Odpadové hospodářství Zaměstnanost Pro definici potřeb v jednotlivých oblastech sloužilo také setkání tzv. kulatý stůl starostů uspořádaný v rámci projektu SMS EchÚ ve Dvorcích, kde byl starostům představen model fungování platformy a návrh témat spolupráce a tematických setkávání.

Území MAS Hrubý Jeseník se dlouhodobě potýká s odlivem lidí, především mladých a vzdělaných, kteří odcházejí do velkých měst za hranice kraje. Proto je důležité vytvářet aktivity, které tento trend zmírní, a to ve všech oblastech. Ve všech oblastech je rovněž potřeba zohledňovat a aktivně hledat možnosti, jak zaměstnat místní obyvatele a jak je dále motivovat k tomu, aby v regionu i nadále žili, nemluvě o tom, jak docílit toho, aby se sem lidé také stěhovali. 3.2.2. Potřeby v oblasti regionálního školství Kapacity předškolních zařízení a základních škol jsou dostatečné, území se naopak zejména v menších obcích potýká s nedostatkem žáků. Předpokládaný vývoj tento trend zřejmě ještě prohloubí. Reálně tak hrozí uzavření některých škol v malých obcích. 19 Většina škol vytváří aktivity k budování vztahu dětí k obci, potažmo regionu, v tomto trendu je nutné pokračovat a hledat další cesty včetně zapojování dětí a škol do života obce, rozvoje obce i regionu. Školy mají různé přístupy k novým trendům a postupům ve vzdělávání, některé jsou příliš uzavřeny do svého tradičního školského světa a nezohledňují potřeby regionu a trendy vývoje světa přizpůsobením vzdělávací nabídky. Kreativita, podnikavost, inovace, jazyky a nové technologie, ale také etika, estetika, kultivovanost, týmová práce, otevřenost jsou tím, co je potřeba do škol dostat. To však také předpokládá podobně zaměřené a vzdělané pedagogy, kteří hledají nová a neotřelá řešení, inspirují se v zahraničí. Tatáž uzavřenost platí ve vztahu k předpokládaným partnerům škol k obcím, podnikatelům, neziskovým organizacím, úřadu práce, hospodářské komory apod. i mezi školami navzájem. To má podstatný vliv i na to, že se nabídka škol nepotkává s poptávkou trhu a nezohledňuje i další potřeby regionu. Rozvoj aktivit škol k podpoře podnikavosti a zaměstnanosti a zohlednění potřeb regionálního trhu práce, orientaci dětí na místní zdroje a příležitosti Rovněž obce v případech, kdy jsou zřizovatelé škol, omezeně využívají svého vlivu ke směřování škol, v úloze škol v obci a zapojení dětí do aktivit obce. Komunikace škol a obcí probíhá spíše na úrovni aktuálních potřeb, nesměřuje do budoucna. Potřeba regionálního projektového manažera pro oblast školství - využívání dotačních možností, pomoc s přípravou projektů a koordinace aktivit škol. K tomu, aby byly tyto potřeby účinně řešeny, je nutná vzájemná a stálá komunikace a dohoda obcí na celkové koncepci regionálního školství. Následně je potřeba jednotlivé kroky a činnosti efektivně koordinovat a propojit s přípravou a realizací strategií obcí a měst, KPSVL 1, CLLD 2 a MAP 3. 3.2.3. Potřeby v oblasti odpadového hospodářství Odpadové hospodářství je oblastí, kde může být spolupráce obcí zvlášť efektivní. Kromě toho, že spolupráce může přinést úspory obcím, může je přinést také občanům. Zároveň může vést ke snížení množství produkovaného odpadu, zejména směsného komunálního odpadu, který je ukládán na skládkách a zvýšení množství separovaného odpadu a jeho dalšího využití. 1 Koordinovaný přístup v sociálně vyloučených lokalitách (Bruntál, Vrbno p/p) 2 Komunitně vedený místní rozvoj (MAS Hrubý Jeseník) 3 Místní akční plán vzdělávání

Výdaje obcí na svoz a ukládání odpadů jsou kryty poplatky občanů a platbami za separovaný odpad, přesto obce doplácejí výdaje z vlastních zdrojů. V území skládka komunálního odpadu není, a to zvyšuje již tak vysoké náklady na svoz a ukládání odpadů na skládkách mimo území. Je tedy žádoucí množství odpadu co nejvíce snižovat. Problémem v mnoha obcích je i to, že do systému sběru odpadů nejsou zapojeni někteří drobní podnikatelé. Obce pak likvidují tento odpad na vlastní náklady. Evergreenem některých obcí je výskyt černých skládek, které je pak nutno většinou z obecních zdrojů likvidovat. Velkým tématem jsou biologicky rozložitelné odpady, jejichž likvidaci jsou obce povinny zajistit. Sběr těchto odpadů by měl snížit množství odpadu ukládaného na skládkách. I tento odpad je však potřebné snižovat, zejména kompostováním. 20 Obce také málo využívají možnosti nákupu společné strojní techniky (např. auta pro svoz velkoobjemových kontejnerů, štěpkovače apod.) nebo budování sběrných dvorů či kompostáren, které by sloužily pro několik obcí současně. Na zvážení je také možnost sociálního podnikání obcí v oblasti odpadového hospodářství Zatím neexistuje efektivní spolupráce obcí na celkové koncepci a optimalizaci systému odpadového hospodářství regionu včetně optimalizace počtu nádob a jejich estetického začlenění do zástavby obce. 3.2.4. Potřeby v oblasti zaměstnanosti Území MAS patří mezi regiony zasažené nejvyšším podílem nezaměstnanosti. Problém nezaměstnanosti na sebe nabaluje další problémy, jako je odliv lidí (především mladých) za prací do jiných regionů, kumulace sociálních problémů vyplývající z chudoby, nízká mzdová úroveň a tím vyvolaná nízká kupní síla obyvatel V území v oblasti zaměstnanosti a rozvoje podnikání neexistuje systematická komunikace relevantních partnerů - obcí, zaměstnavatelů, škol, úřadu práce, hospodářské komory apod. Potřeby území nejsou dostatečně definovány a nejsou přenášeny na vyšší úrovně (kraj, stát). V celé řadě obcí jsou vhodné prostory a ploch k podnikání nebo brownfieldy, které by k podnikání mohly sloužit. Není však dostupná ucelená databáze, kterou by bylo možné aktivně nabízet vhodným investorům. Zároveň v území neexistuje systém pobídek, který by místní i příchozí podnikatele lákal k podnikání v území a přinesl jim nějaké výhody při rozjezdu. V tomto směru je také důležitá jednotná propagace a koordinace aktivit v území. Poptávka zaměstnavatelů po kvalifikovaných zaměstnancích se nesetkává s nabídkou absolventů středních škol. Absolventi nezřídka končí v evidenci úřadu práce, popř. si hledají práci v jiných regionech, zaměstnavatelé se potýkají s nedostatkem vhodných zaměstnanců a nemohou se tak plně rozvíjet. V oblasti přípravy na budoucí zaměstnání je nutné pracovat s dětmi již od útlého věku, aby měly návyky k řemeslné a technické profesi popřípadě již na druhém stupni základní školy, měly představu, čemu se chtějí v budoucím životě věnovat, tak aby ke zvolenému jak studijnímu nebo učebnímu oboru měly potřebné vlohy a věnovaly se mu naplno i po studiu. K tomu mohou přispět

zaměstnavatelé, kteří formou exkurzí, později odborných stáží a praxí mohou už od základních škol cíleně pracovat s dětmi. K podpoře zaměstnanosti může přispět i vytvoření sdílených prostor sloužící zejména pro začínající řemeslníky, ale nejen pro ně. Mnohé obce se potýkají s nezájmem poskytovatelů rozšířit nabídku vysokorychlostního internetu do jejich obce, tudíž zde není dostupné připojení k internetu s vyšší přenosovou rychlostí. Rychlé připojení může otevřít cestu k rozvoji podnikání, kde je potřebná vyšší rychlost nebo k práci z domova. Obce mohou společně vyvíjet tlak na poskytovatele. Obce zatím nevyužívají k podpoře zaměstnanosti sociální podnikání. 21 3.3. Potřeby spolupráce obcí v dalších oblastech Spolupráce obcí je žádoucí i v dalších oblastech, vzhledem k typu území jde zejména o regionální rozvoj, cestovní ruch, který je i součástí cílů obou mikroregionů, péče o krajinu, sociální služby, sociální podnikání atd. 3.3.1. Správa území a územní rozvoj Vzdělávání úředníků a zastupitelů Zastupitelstva obcí rozhodují o hospodaření obcí a mají v tomto směru velkou zodpovědnost, proto by členové zastupitelstev měli po každých volbách projít odborným vzdělávacím kurzem a zvyšovat si odbornost v řízení obcí i průběžně po celé funkční období. Totéž platí pro úředníky, kde kromě odbornosti v dané oblasti je potřeba budovat pozitivní vztah k veřejnosti, komunikační dovednosti, práce s IT a další potřebné kompetence. Obce by tedy společně měly přijmout a plnit dobrovolný závazek o vzdělávání úředníků i zastupitelů. Informovanost a zapojování veřejnosti Pro rozvoj obce je klíčové zapojení místních aktérů rozvoje. Pro toto zapojení a také pro celkovou atmosféru v obci je zásadní způsob komunikace s občany a informování občanů, podnikatelů i organizací v obci působících o dění v obci, o činnosti a plánech obecní samosprávy. Projednávání záměrů s veřejností, informační portál. Potřeba spolupráce obcí se jeví i v dalších oblastech jako je např. spolupráce obcí na strategickém plánování a na tvorbě územních podkladů, zejména studií, které by nabízely kvalitní řešení úprav veřejných prostranství či naplňování úmluvy o krajině, s promítnutím do územních plánů obcí na území ORP. Regionální rozvoj je v současné době řešen pouze na úrovni jednotlivých obcí, na regionální úrovni není řešen a koordinován žádnou institucí. V minulosti byl na MěÚ Bruntál odbor regionálního rozvoje, který však byl zrušen spolu se zrušením okresů. vytvoření centra regionu delegování zástupce k prosazování zájmů regionu na vyšších úrovních, koordinovaný přístup obcí k rozvoji celého území, konstruktivní spolupráce na směřování rozvoje regionu spolupráce s některou vysokou školou i zajištění tzv. městského architekta pro širší území MAS nejen pro obce, ale i pro občany společná koordinace strategického a územního plánování aktivní role Města Bruntál jako tahouna regionu

Veřejně prospěšné zadávání veřejných zakázek, které by přineslo nejen snížení nákladů na investice a pořizování majetku a materiálu, ale i přínosy v podobě povinného zapojení místních firem u vybraných dodavatelů prací či odkupu jejich zboží nebo zaměstnávání místních osob, tedy přínosy ke zvýšení zaměstnanosti v regionu. Jedním z cílů strategie tedy bude orientace na tento způsob zadávání veřejných zakázek a využívání i dalších kritérií výběru, než jen nabídnutá cena. Je třeba se orientovat zejména na kvalitu dodávek a prací. 3.3.2. Cestovní ruch RegionCard Jeseníky V současnosti se v Jeseníkách rozjíždí systém RegionCard Jeseníky, který je postaven na tom, že propojuje území Jeseníků bez ohledu na krajské hranice (MSK, OLK. Jde o benefitové karty, které budou ubytovatelé nabízet svým hostům, kteří pak u zapojených poskytovatelů atraktivit, služeb a výrobců místních produktů mohou získat různé výhody. Obce se, se znalostí místních poměrů, mohou aktivně zapojit při oslovování potenciálních zájemců, na oplátku z tohoto systému mohou získat přehled o počtu ubytovaných a efektivněji tak vybírat ubytovací poplatky. Ubytovatelé neradi hradí ubytovací poplatky zejména z důvodu, že není jasné, na co jsou finance z poplatků obcemi využívány. Obce zde tedy mají prostor k tomu, aby jasně stanovily, že tyto poplatky budou vráceny do cestovního ruchu např. budováním veřejné infrastruktury CR, služeb či propagace, dle dohody s místními podnikateli. 22 Cyklostezky a cyklotrasy S rozvojem cestovního ruchu souvisí i rozvoj cyklodopravy, a to nejen jako nástroje cestovního ruchu, ale jako alternativy dojíždění za prací, do škol či za službami, či jako aktivita podporují zdravý životní styl. Území je dobře protkáno systémem cyklotras, které využívají místních, lesních či polních komunikací cest. Kvalita těchto komunikací je však různorodá. Nabízí se tedy možnost zlepšování kvality těchto cest, zejména obecních, v případě lesních a polních cest je třeba aktivně jednat s vlastníky o zajištění kvality cest a k tomu využívat různé dotační zdroje. V území kromě městské části Vrbna p/p neexistuje žádná cyklostezka. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu dopravnímu zatížení je z hlediska bezpečnosti vhodné zvážit budování cyklostezek zejména v exponovaných úsecích. To zvýší nejen bezpečnost využívání stezek pro rodiny s dětmi, nerozšíří možnost využívání stezek i pro in-line, procházky či běžecké aktivity. Systém cyklostezek a cyklotras je vhodné doplnit bike hřišti, terénními trasami, singletracky atd. Posílení rekreačních funkcí lesů Program rozvoje venkova umožňuje budování návštěvnické infrastruktury v lesích pro vlastníky lesů. Pro obce je budování návštěvnické infrastruktury v obecních lesích další z možností podpory cestovního ruchu i dalším způsobem jejich využití. I zde je nutná dohoda obcí s vlastníky dalších lesů na tomto společném cíli. Geopark Jeseníky Území je z geologického hlediska velmi atraktivní, je proto potřeba navázat na Stezku po vulkanitech Nízkého Jeseníku vybudovanou kolem Slezské Harty a dále rozvíjet možnosti geoturismu, které jsou postaveny na geologické, hornické, ale i jiné kulturní minulosti území. 3.3.3. Sociální oblast V území funguje množství poskytovatelů sociálních služeb, ale jejich pokrytí je nerovnoměrné a většina z nich působí pouze v Bruntále. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb připravuje

Bruntál, Horní Benešov a Vrbno pod Pradědem, které jej připravuje ještě pro další tři obce ve svém DSO. Potřebné je vypracovat komunitní plán sociálních služeb pro celé území MAS (ORP). Neméně důležité je i vytvoření jednotného informačního systému sociálních služeb pro celé území. S ohledem na stárnutí obyvatel bude v nejbližší budoucnosti přibývat poptávka po sociálních službách pro seniory a to nejen pobytové služby, ale i rozvoj terénních služeb - domácí péče, odlehčovací služba atd. Chybí efektivní systém financování sociálních služeb v návaznosti na systém kraje a státu. 3.3.4. Volný čas a sport Neexistuje koordinovaný přístup k podpoře sportu (př. nově vznikla pravidla ve Vrbně pod Pradědem). Chybí ucelená informovanost o nabídce volnočasových aktivit v celém území. 23 Část 4 Návrhová část Strategie spolupráce obcí na platformě MAS 4.1. Stanovení cílů (vize) v oblasti spolupráce obcí Základní strategický cíl: Zkvalitnit spolupráci obcí a zefektivnit chod úřadů v regionu MAS Strategického cíle bude dosahováno prostřednictvím plnění sedmi specifických cílů: 1. Specifický cíl 1: Zlepšit správu území a územní rozvoj Tento cíl je zaměřen na koordinaci aktivit území vytvořením centra regionu, zlepšení správy území prostřednictvím vzdělávání úředníků a zastupitelů, zlepšení informovanost a zapojování veřejnosti, spolupráce na strategickém plánování tvorbě územních podkladů a veřejně prospěšné zadávání veřejných zakázek. 2. Specifický cíl 2: Zlepšit situaci v oblasti regionálního školství Regionální školství je jedním z klíčových témat spolupráce obcí. Tento cíl bude naplňovat potřeby regionálního školství zejména vytvořením komunikační platformy škol, obcí, podnikatelů a dalších partnerů, dále se bude zabývat dalšími tématy, jako je zachování škol v malých obcích, přístupy a směřování vzdělávání, zlepšení kvality a nabídky vzdělávání s ohledem na potřeby regionálního trhu práce, vývoje ve společnosti a dalších místních potřeb, příprava dětí na budoucí zaměstnání atd. 3. Specifický cíl 3: Zlepšit situaci v oblasti odpadového hospodářství Tématem spolupráce v odpadovém hospodářství je zejména snižování množství produkovaných odpadů, snižováním nákladů na zabezpečení systému nakládání s odpady, eliminace vzniku černých skládek, informovanosti obyvatel apod.

4. Specifický cíl 4: Zlepšit situaci v oblasti zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel Klíčovým tématem spolupráce území je spolu s regionálním školstvím oblast zaměstnanosti. Tyto témata nelze řešit odděleně. Tématem spolupráce obcí bude vytvoření místního paktu zaměstnanosti, komunikace relevantních partnerů v území, nabídky prostorů a ploch k podnikání, systém pobídek investorům, absolventům, vytvoření podmínek pro rozvoj podnikání včetně podnikání specifického pro venkovské oblasti apod. 5. Specifický cíl 5: Rozvíjet cestovní ruch na území MAS Nejlépe fungující spolupráci obcí v oblasti CR je třeba dále rozvíjet zejména vytvořením celkové koncepce rozvoje CR a jejího naplňování, dílčí aktivity: podpora systému RegionCard Jeseníky, značky JESENÍKY regionální produkt, diskusí nad dohodou obcí na využívání ubytovacích poplatků a jejich vrácení do podpory CR, vytvoření podmínek pro rozvoj turistiky, cykloturistiky a geoturistiky a vodní nádrže Slezská Harta včetně propojení jednotlivých nabídek a ucelené propagace regionu a jeho kulturní a historické minulosti, zlepšení fungování IC. 24 6. Specifický cíl 6: Zlepšit situaci v oblasti sociálních služeb Cílem spolupráce bude vypracovat komunitní plán sociálních služeb pro celé území, vytvoření jednotného informačního systému sociálních služeb pro celé území a vytvoření systému financování sociálních služeb. 4.2. Plánovaná spolupráce na základě nových podnětů z projektu SMS - EChÚ Stanovení opatření: Pro každou oblast spolupráce obcí jsou níže uvedena konkrétní opatření. Spolupráce obcí může nabývat různé formy (stanoveno metodikou spolupráce obcí): 1/ Animace prostřednictvím zaměstnance MAS 1A/ MAS jako iniciátor setkání a nových aktivit 1B/ MAS jako realizátor projektů 1C/ Vyhledávání dotačních možností dle požadavků v území fundraising 1D/ Koordinace společných aktivit 1E/ Vzdělávání a osvěta 2/ Servis MAS prostřednictvím přímého zajištění veřejné správy a jiných služeb pro malé obce 2A) Služby zajištění veřejné správy 2B/ Společné právní služby pro veřejnou 2C/ Dotační servis 2D/ Další služby pro obyvatele v regionu 2E/ Společné účetní služby pro více malých obcí prostřednictvím zaměstnance 3/ Poradenství MAS samosprávám 4/ Soustava smluvních vztahů několika obcí v MAS 5/ Svazek obcí s působností na území celé MAS

4.3. Priority a opatření Strategie spolupráce obcí MAS Tabulka 12 - Opatření strategie spolupráce obcí Číslo opatření Název opatření Forma spolupráce SPECIFICKÝ CÍL 1: ZLEPŠIT SPRÁVU ÚZEMÍ A ÚZEMNÍ ROZVOJ 1.1. CENTRUM REGIONU Propojení DSO BRUNTÁLSKO a MAS. Koordinace aktivit v území, spolupráce v oblasti strategického plánování a tvorby územních podkladů a jejich realizace, zapojování veřejnosti do příprav a realizace projektů, vzájemná informovanost obcí a MAS. Delegování zástupce k prosazování zájmů regionu na vyšších úrovních, koordinovaný přístup obcí k rozvoji celého území, konstruktivní spolupráce na směřování rozvoje regionu. spolupráce s některou vysokou školou i zajištění tzv. městského architekta pro širší území MAS nejen pro obce, ale i pro občany společná koordinace strategického a územního plánování aktivní role města Bruntál jako tahouna regionu 1.2. VZDĚLANÝ ZASTUPITEL A ÚŘEDNÍK Přijmutí definovaného dobrovolného závazku obcí o průběžném intenzivním vzdělávání úředníků i zastupitelů. 1.3. INFORMAČNÍ PORTÁL BRUNTÁLSKO Vytvoření jednotného informačního portálu území Bruntálska (propagace dosažených výsledů a úspěchů, informovanost o dění v území, zapojování veřejnosti, aktuální nabídky volnočasových aktivit, informovanost o sociálních službách, cestovní ruch, podnikatelské plochy a pobídky, ) 1.4. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Model veřejně prospěšného zadávání veřejných zakázek. Využívání i dalších kritérií výběru, než jen nabídnutá cena. Je třeba se orientovat i na kvalitu dodávek a prací. SPECIFICKÝ CÍL 2: ZLEPŠIT SITUACI V OBLASTI REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ 2.1. OTEVŘENÉ ŠKOLY Pravidelná setkávání škol, zřizovatelů a dalších partnerů, spolupráce škol i škol a dalších partnerů. 2.2. MAP Vytvoření místního akčního plánu vzdělávání, který stanoví směr regionálního vzdělávání, roli zřizovatelů, způsoby vzdělávání (jak rozvíjet kreativitu, podnikavost, inovace, jazyky a nové technologie, ale také etiku, estetiku, kultivovanost, týmovou práci), vzdělávání pedagogů a otevřenost škol včetně souvisejících investic. 2.3. ANIMACE ŠKOL Vytvoření pozice regionálního projektového manažera pro oblast školství. 1 5 1 5 5 1 1 25

2.4. ROZVOJ KOMUNITNÍCH ŠKOL Využití kapacit škol pro celoživotní učení a setkávání komunit, jako komunitních center. Dohoda obcí. 4 SPECIFICKÝ CÍL 3: ZLEPŠIT SITUACI V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ 3.1. Společný projekt na zvyšování množství separovaného 5 odpadu a pořízení domácích kompostérů. 3.2. Zapojení podnikajících fyzických osob do systému sběru 5 odpadů 3.3. Vybudování nových sběrných dvorů 5 3.4. Rozšíření sítě pro zpětný odběr elektrospotřebičů 5 3.5. Informovanost obyvatel 5 26 SPECIFICKÝ CÍL 4: ZLEPŠIT SITUACI V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A ZAMĚSTNATELNOSTI OBYVATEL 4.1. MÍSTNÍ PAKT ZAMĚSTNANOSTI 5 Vytvoření místního paktu zaměstnanosti všech relevantních aktérů z území obec, DSO, MAS, ÚP, podnikatelé, 4.2. ANIMACE PODNIKATELŮ 1 Vytvoření pozice regionálního projektového manažera pro oblast podnikání. 4.3. DATABÁZE PODNIKATELSKÝCH PLOCH A PROSTORŮ 1 Vytvoření databáze ploch a prostor v obcích vhodných k podnikání, jejich prezentace podnikatelům 4.4. POBÍDKY PRO PODNIKATELE 5 Vytvořený systému pobídek pro podnikatele. 4.5. HUB Vytvoření prostor pro kreativitu, inovace a sdílené prostory pro území ORP Bruntál, podpora a zapojení mladých. Konferenční a vzdělávací prostory. 5 SPECIFICKÝ CÍL 5: ROZVÍJET CESTOVNÍ RUCH NA ÚZEMÍ MAS 5.1. PRAKTICKÁ KONCEPCE CR BRUNTÁLSKA Vytvoření koncepce rozvoje CR postavené na existujících reálných nabídkách a její naplňování. Zmapování a návrh propojení jednotlivých nabídek a ucelené propagace regionu a jeho kulturní a historické minulosti. 5.2. PODPORA SYSTÉMU REGIONCARD JESENÍKY Dohoda obcí na způsobu využití vybraných ubytovacích poplatků pro potřeby CR budování veřejné infrastruktury CR, služeb, propagace, dle dohody s místními podnikateli. 5.3. TURISMUS A INFORMAČNÍ CENTRA Zlepšení fungování stávajících IC, zvážení vybudování IC Geoparku Jeseníky, rozvoj geoturismu. Propojení s informačním portálem BRUNTÁLSKO. Otvírací doba, nabídka pro turisty Propojení na aktivity MR Slezská Harta. 1 5 5 SPECIFICKÝ CÍL 6: ZLEPŠIT SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 6.1. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb pro celé území 5