STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK

Podobné dokumenty
Sportovní příprava mládeže

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U12 UČ SE HRÁT (LÉPE)

Tělesná výchova - 1. ročník

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU

TEMATICKÝ PLÁN Tělesná výchova - dívky

TEMATICKÝ PLÁN. Tělesná výchova

Uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech i při činnostech v neznámém prostředí.

TĚLESNÁ VÝCHOVA. - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově

rozcvičení, příprava pro pohybovou činnost, uklidnění po zátěž znalost základních pojmů - názvosloví pohybových činností

Cvičební jednotka, tělovýchovná chvilka v MŠ. Mgr. Jan Veverka & PaedDr. Jaroslav Dobýval

Učební osnovy Tělesná výchova Do osnov Tv jsou zapracovány výstupy zdravotní Tv. 1. období

Rámcový plán předmětu TV pro 5 leté Mg. studium

Tělesná výchova sekunda chlapci (ŠVP)

Tréninková jednotka. základní a hlavní organizační forma SpT

Tělesná výchova pro 1. ročník

Tělesná výchova pro 1. ročník

Seminární práce Školení trenérů juda III. třídy

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace

Ročník III. A. Téma: Cíl: Žák - Poznámky Vazba na ŠVP: Průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační, vyrovnávací, tvořivá a jiná cvičení

1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví

Předmět: Základy gymnastiky

Tělesná výchova pro 6. ročník - dívky

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Seminář Tv Gymnázium Dr.

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY

Školení cvičitelů III. třídy všeobecné gymnastiky. Praha, 2014 Miroslav Zítko

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

7. lekce. Tématický plán: Teorie - rozcvičení s hudbou Praxe - cvičení s náčiním - švihadla Doporučená literatura ROZCVIČENÍ S HUDEBNÍM DOPROVODEM

Seminární práce. na téma TĚLESNÁ PŘÍPRAVA. k příležitosti. školení trenérů III. třídy judo Martina Čechlovská

Tělesná výchova ročník TÉMA

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Tělesná výchova 3 Ročník: 5. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

Seminární práce. Stavba tréninkové jednotky

Příloha č. 7 učební osnovy

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.

Tělesná výchova pro 6.ročník chlapci

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA Období: 1.

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U10 UČ SE HRÁT

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Tělesná výchova

Tělesná výchova tercie chlapci (ŠVP)

Předmět: Tělesná výchova Ročník: 1.

Tělesná výchova 6. ročník

5.8 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA

Rozvoj pohybových schopností. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

30 minutový domácí TRX trénink

Učební osnovy pracovní

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy:

Seminární práce. Školení trenérů III. třídy. Obratnost, ohebnost a jejich rozvoj

2. lekce 1. ZÁKLADNÍ GYMNASTIKA. Cvičební obsah základní gymnastiky

V. 8 Člověk a zdraví V. 8.2 Tělesná výchova

Tělesná výchova 6. ročník

Rozvíjená kompetence Občanské Učení Pracovní Komunikace. Návaznost na další předměty Př - biorytmy, péče o zdraví, první pomoc

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu.

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL Jilemnice

aqua-fitness Peslová Eva učební text Katedra plaveckých sportů UK FTVS

VZDĚLÁVACÍ OBOR TĚLESNÁ VÝCHOVA

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Tělesná výchova 2. období 4.

Tělesná výchova - Kvarta

ŠVP Gymnázium Jeseník Sportovní příprava 4. ročník 1/5

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 6.

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu.

Ročník IV. A. Téma: Cíl: Žák - Vazba na ŠVP Poznámky. Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena a bezpečnost v TV a sportu

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

Dodatek k ŠVP ZV č. 3. Název školního vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání,

Dodatek k ŠVP ZV č. 3

STAVBA CVIČEBNÍ JEDNOTKY

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA

Vzdělávací předmět: Tělesná výchova. bezpečnost při pohybových činnostech organizace a bezpečnost cvičebního prostoru, bezpečnost v

Učební osnovy Tělesná výchova Do osnov Tv jsou zapracovány výstupy zdravotní Tv.

13. lekce. Tématický plán: Teorie - Didaktiky základní gymnastiky. Praxe - Cvičení s tyčí a na žebřinách. Doporučená literatura

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Pohybová

*Děti na startu. Zařazení projektu do výuky základních škol

TEMATICKÝ PLÁN 1. ročník

METODY POSILOVÁNÍ ZLÍNSKÝ KRAJ

Tělesná výchova ročník

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti

Tělesná výchova, 1.-3.ročník, 3 hodiny týdně Vzdělávací obsah

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Člověk a zdravý životní styl

POZNATKY O SPORTU A TĚLOVÝCHOVĚ, KOMUNIKACE, ORGANIZACE, BEZPEČNOST -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň

- topografie- orientace na mapě

Struktura tréninkových skupin

Tělesná výchova VF ZS ročník TÉMA

5.5. Člověk a zdraví Tělesná výchova

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen. - sportovní hry manipulace s míčem, základní přihrávky rukou

Učební osnovy Tělesná výchova Do osnov Tv jsou zapracovány výstupy zdravotní Tv. 1. období

Student Kondice Zdravý pohyb

Žák je schopen individuálního rozcvičení, strečink celého těla před a po ukončení hodiny, na závěr hodiny uvolnění nejzatíženějších partií těla

Vzdělávací obor Tělesná výchova

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U14 UČ SE TRÉNOVAT A VYHRÁVAT

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Člověk a zdraví Tělesná výchova

Transkript:

STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK Školení instruktorů gymnastiky II. třídy Miroslav Zítko

PŘI OPTIMÁLNÍCH PODMÍNKÁCH BY MĚLA CJ S GYMNASTICKOU NÁPLNÍ TUTO STAVBU: ROZCVIČENÍ (příprava hybného systému na další zatížení) TECHNICKÉ POSILOVÁNÍ ROZVOJ RYCHLOSTNĚ SILOVÝCH PŘEDPOKLADŮ NÁCVIK NOVÝCH POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ A OPAKOVÁNÍ JIŽ OSVOJENÝCH DOVEDNOSTÍ ROZVOJ AEROBNÍCH A SILOVÝCH PŘEDPOKLADŮ (intenzivní) NEBO ZOTAVOVACÍ ROZVOJ FLEXIBILITY KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ

TYPY CVIČEBNÍCH JEDNOTEK HODINA NÁCVIČNÁ Tento typ obsahuje v hlavní části pouze nácvik nového učiva, intenzivní část (rozvoj aerobních a silových předpokladů) není zařazena. HODINA VÝCVIKOVÁ Neobsahuje nácvik nových pohybových dovedností, ale slouží k procvičování, opakování již nacvičených dovedností (gymnastických sestav apod.) HODINA SMÍŠENÁ Hlavním znakem tohoto typu je zařazení nácviku, výcviku i intenzivní části (hry, aerobní zatížení apod.) do cvičební jednotky. Toto pestré uspořádání nejlépe vyhovuje psychice dětí a mládeže. HODINA NETRADIČNÍ Obsahem netradiční hodiny jsou nové pohybové činnosti, či jejich netradiční zařazení, případně změna prostředí (akrobacie na hudbu, nové hry, tvořivé hry, kombinace nářadí a míčových her, gymnastika na louce apod.) HODINA ZVLÁŠTNÍ Tímto typem označujeme cvičební jednotku, při které sledujeme specifické cíle. Může jít o generálku na akademii, promítání videozáznamu ze soutěže, výletu či akademie, testování motorické výkonnosti apod.

ZAHÁJENÍ CJ Na začátku tréninku (5 min.) je potřeba dát dětem trochu času na adaptaci v tělocvičně, na spontánní kontakt se svými spolucvičenci a na neoficiální kontakt s trenérem. Poté je potřeba stručně seznámit děti s náplní nadcházející cvičební jednotky, obzvlášť přitom vypíchnout zajímavé a atraktivní činnosti, které děti čekají. To vše účinně zvýší motivaci dětí ke cvičení a koncentruje jejich pozornost.

POMALÉ PROTAHOVACÍ CVIČENÍ (5 MIN.) Poté by mělo následovat pomalé protahovací cvičení, které je důležité pro tento věk dětí hlavně z hlediska přepnutí a koncentrace pozornosti, dále pak samozřejmě ze zdravotních hledisek (z hlediska prevence možných svalových poranění je nutné zařazovat strečinková protahovací cvičení již v dětském věku) Každý cvik se opakuje 2-3x s výdrží 4-5s. Protahujeme především ty svalové skupiny, které mají tendenci se zkracovat, využívá se při tom různého náčiní, trenér musí při tom slovně motivovat děti samozřejmě opravovat a vytvářet často obrazný slovní doprovod ke cvikům, aby bylo dosaženo správného pochopení a procítění jednotlivých poloh.

DYNAMICKÉ ROZCVIČENÍ (10 MIN.) začíná rušnou částí, kde kritériem funkční připravenosti organizmu dětí je dosažní úrovně individuálního metabolického prahu. Při jeho překročení děti snižují intenzitu cvičení, nebo ho ukončují. Systematické rozcvičení má za úkol připravit pohybový aparát na určité zatížení. Cvičitel musí připravovat zajímavé rozcvičky, často je obměňovat, měl by měnit i místo v tělocvičně, kde se rozcvičky konají, využívat hudební doprovod, slovní obraznou motivaci, nejrůznějšího náčiní, či nářadí.

ROZVOJ RYCHLOSTNÍCH A RYCHLOSTNĚ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ (CCA 15 MIN.) Vysoká úroveň rychlostně silových schopností je jeden z důležitých předpokladů pro úspěšnost dětí v různých sportovních činnostech a specializacích. Rozvoj těchto schopností předpokládá vysokou úroveň obratnosti neboli musí ovládat určité dovednosti běh, skok, jednoduché převraty, obraty, kombinace sedů, lehů, postojů apod.(děti musí tyto pohyby umět potom je teprve dávkují). Je vhodné organizovat rychlostně silová cvičení do tzv. posilovacích bloků: Cvičební série trvá celkem 30 s, odpočinek mezi sériemi je okolo 3 min. mírně aktivního charakteru (je možné zařadit např. kompenzační cvičení). Série sestává ze 3 cvičebních tvarů (činností), z nichž každá se opakuje 10-6x (tzn., že trvá přibližně 10s). Každá série i s přestávkou se opakuje min. 3x. Posilovací blok pak sestává min. ze 3 sérií. Tímto způsobem je zaručen nejen rozvoj rychlostně silových schopností dětí, ale rovněž jejich obratnostní zdokonalování provedení série vyžaduje i zapojení pohybové paměti a pozornosti při změně pohybové náplně během série. Zároveň však tento způsob posilování umožňuje motivovat cvičence a provádět posilování formou soutěží, či her.

TECHNICKÉ POSILOVÁNÍ (15 MIN.) V této části cvičební jednotky jsou zařazovány jednotlivé cviky akrobatické přípravy. Je důležité, aby trenér v této části cvičební jednotky dbal velmi pečlivě na provedení jednotlivých cviků.

NÁCVIK NOVÝCH DOVEDNOSTÍ (15 20 ) Nácvik nových dovedností a zdokonalování již zvládnutých. Je důležité vždy začínat s nácvikem nového prvky (či části prvku). Poté teprve opakovat to, co děti již umí, eventuálně vazby z již známých prvků. Děti se musí v každé cvičební jednotce naučit něčemu novému (může to být i část cviku, nebo obměna známého).

ZOTAVOVACÍ FÁZE (10 ) Zotavovací fáze (10 min.) je složena z tzv. aerobního cvičení mírné intenzity, neslouží k rozvoji vytrvalosti. Je to fáze zotavovací, kdy pomocí aerobního cvičení mírné intenzity probíhají zotavovací procesy v organizmu a rovněž je to příležitost pro zařazení spontánní pohybové aktivity do cvičební jednotky, což je pro organizaci tohoto cvičení pro děti velmi důležité (volný běh po tělocvičně, přeskoky švihadla ve vlastním tempu, překonávání překážkových drah, cvičení s hudbou, apod.)

ROZVOJ KLOUBNÍ POHYBLIVOSTI, KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ (10 ) je pro děti v tomto věku velmi důležitý (nejen pro děti, které se budou zabývat sportovní gymnastikou). V této části CJ děti cíleně protahují svaly, které mají tendenci ke zkracování a posilují (speciálním pomalým způsobem) svaly, které mají tendenci k ochabování Rovnováha mezi těmito svaly podmiňuje správné držení těla a dobrou svalovou souhru, která má v dosažení sportovního výkonu mimořádný význam pro dokonalé zvládnutí koordinačně náročných pohybových úkolů. Je důležité, aby protahování probíhalo pouze vlastní vahou cvičence, bez násilného ovlivňování druhými osobami. Jinak by mohlo dojít k mikrotraumatům jednotlivých svalů.

UKONČENÍ CVIČEBNÍ JEDNOTKY ZDE JE DŮLEŽITÉ: * zhodnotit výkon každého jednotlivce * nešetřit pochvalou * motivovat pro další cvičení

PŘESTÁVKA