Démonia DIS č. 3/2014 DIS 3/2014

DIS 3/2014 Obsah: 1. Informace GFŘ k uplatňování nároku na odpočet DPH při výrobě elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách 2. Informace GFŘ k povinnému elektronickému podávání podle 101a zákona o DPH pro rok 2014 3. Upozornění Finančního ředitelství Slovenské republiky českým daňovým subjektům, které jsou registrovány k DPH na Slovensku 4. Daň z nemovitých věcí od roku 2014 (dříve daň z nemovitostí) 5. Vyhlášení výsledků Vánoční soutěže Vážení přátelé, na vaše dotazy odpovídáme telefonicky každý pracovní den, kromě pátku, od 8 do 12 hodin. Pokud se vám např. nepodaří telefonické spojení, můžete své dotazy zasílat poštou, e-mailem nebo faxem, a to nepřetržitě 24 hodin denně. Praha 25. 1. 2014

Vážení přátelé, pro čtenáře elektronického vydání tohoto čísla našeho (vašeho) DISu přinášíme doslova za minutu dvanáct aktuální informace k podávání daňových přiznání k DPH a k dani z nemovitých věcí. Pro čtenáře tištěné podoby DISu přicházejí tyto informace bohužel již pět minut po dvanácté. Závěrem přinášíme vyhodnocení výsledků tradiční Vánoční soutěže o ceny. Informace GFŘ k uplatňování nároku na odpočet DPH při výrobě elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách 1. Úvod a popis problému Dnem 1. 1. 2013 nabyl účinnosti zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, který nahradil zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). V souvislosti s tím došlo od 1. 1. 2013 ke změně v uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen daň nebo DPH ) u výrobců elektřiny, majitelů fotovoltaických elektráren (dále jen FVE ), kteří zvolili jako formu podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů tzv. zelený bonus. Do konce r. 2012 byl zelený bonus považován za úplatu za službu ekologického způsobu výroby elektrické energie pomocí fotovoltaických článků, protože existoval přímý smluvní vztah mezi výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů a provozovateli regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Poskytovaná služba byla zdanitelným plněním podléhajícím dani na výstupu. Od 1. 1. 2013 nepodléhá zelený bonus vyplácený výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů společností OTE, a.s. dani, neboť nepředstavuje úplatu za plnění pro operátora trhu (OTE, a.s.). Ten od výrobců energie neobdrží žádné plnění, k němuž by byl zelený bonus protiplněním tak, aby byly naplněny znaky poskytnutí služby za úplatu jako nezbytného předpokladu k uplatnění DPH. Této změně při uplatňování DPH u zelených bonusů, která nastala v přímé souvislosti se shora uvedenou změnou zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, byl věnován podrobný příspěvek č. 382/18.09.12 tzv. Koordinačního výboru viz http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-prispevky-kvkdp/2012kv_kdp_12_10_2012.pdf). Popsané výchozí změny se pak v logické návaznosti promítají i do dalších postupů při aplikaci platných pravidel pro uplatnění DPH, mj. i při uplatňování nároku na odpočet daně, a to především jeho rozsahu a korekci původně uplatněné výše odpočtu s ohledem na okamžik pořízení FVE a následnou výrobu elektřiny spotřebovanou pro různé účely. Vzhledem k četným dotazům veřejnosti v posledních dnech na uplatňování DPH při výrobě elektřiny ve FVE a k nároku na odpočet daně s tím souvisejícího, se operativně vydává tato informace, která má sloužit zejména jako pomůcka k usnadnění aplikace povinností, jež jsou nedílnou součástí systému daně z přidané hodnoty. Tyto povinnosti jsou přitom zakotveny v zákoně o DPH od začátku jeho účinnosti. Protože byly předmětem několika dřívějších novelizací, může vyjasnění dopadu příslušných ustanovení právní úpravy nároku na odpočet daně při výrobě 1

elektřiny ve FVE přispět k větší právní jistotě plátců a k odstranění případných aplikačních nejasností v dané oblasti. 2. Právní úprava Na předmětnou problematiku dopadají zejména ustanovení 72 až 79c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ) a 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 tohoto zákona, čl. II (přechodná ustanovení) bod. 5. a 6. zákona č. 47/2011 Sb. 3. Východiska vzniku a rozsahu nároku na odpočet V návaznosti na změnu v posouzení tzv. zeleného bonusu ve vztahu k uplatnění DPH od 1. 1. 2013 je při aplikaci nároku na odpočet daně třeba vycházet z následujících skutečností: FVE, tvořená zařízením k přeměně energie ze sluneční na elektrickou a zařízením k připojení na distribuční síť, je samostatným dlouhodobým majetkem ve smyslu 4 odst. 3 písm. d) zákona o DPH, a to jak v případě jejího umístění na volném prostranství (konstrukce nesoucí fotovoltaické panely spojená se zemí závrtnými šrouby nebo ukotvená v betonových blocích), tak v případě jejího umístění na budově. Pokud by FVE byla součástí pláště budovy, např. když by plnila funkci střešní krytiny, byla by součástí budovy. Záleží na typu pořízené FVE: a) tzv. ostrovy elektrárny, které nejsou připojeny na síť, a nemůže tedy technicky docházet k dodání elektřiny provozovatelům energetických soustav; vyrobená elektřina je využívána buď pro ekonomickou činnost, nebo pro činnost jinou (zejména soukromou spotřebu), b) elektrárny, u nichž není technicky možná přímá spotřeba vyrobené elektřiny a vyrobenou elektřinu její provozovatel plně dodává do energetické soustavy a elektřinu pro svou potřebu pouze nakupuje, c) elektrárny, u nichž je (teprve od určité doby) technicky možná přímá spotřeba jí vyrobené elektřiny a pouze přebytky vyrobené elektřiny jsou dodávány do energetické soustavy; nutno rozlišovat přímou spotřebu pro ekonomickou činnost a pro činnost jinou než ekonomickou. Nárok na odpočet daně se uplatňuje u zařízení, které vyrábí elektřinu. Zařízením pro výrobu elektřiny se rozumí celá elektrárna, tj. konstrukce (zpravidla hliníková či duralová z jeklů a L profilů), fotovoltaické panely, střídač, rozvaděč, kabeláž. Vznik nároku na odpočet daně a jeho rozsah (plná či částečná výše) závisí na účelu pořízení FVE a na skutečném způsobu jejího používání, který souvisí s dodáním vyrobené elektřiny pro různé účely. Je třeba zohledňovat, zda je vyrobená elektřina dodávaná za úplatu nebo bez úplaty. Při dodávkách elektřiny v tržním prostředí nelze vyloučit tržní cenu odpovídající nulové hodnotě, tj. základ daně ve výši 0,- Kč. Může se jednat se o situace, kdy se cena, za kterou provozovatel FVE dodává vyrobenou elektřinu provozovateli distribuční sítě, odvozuje např. na základě smluvního ujednání od ceny denního trhu organizovaného operátorem trhu v EUR/MWh a od kurzu 2

české koruny vůči euru vyhlašovaného Českou národní bankou. Pokud je podle momentální tržní ceny vypočtena cena dodání jako nulová (nebo záporná), nejedná se o plnění bez úplaty. Jinak tomu ale je v případě, že by byla cena ve výši nula sjednána ve smlouvě; úplata je předem vyloučena a provozovatel FVE žádnou úplatu ani obdržet nemá. Pak by se jednalo o bezúplatné dodání vyrobené elektřiny se všemi důsledky, které stanoví zákon o DPH, zejména ve vztahu k předtím uplatněnému odpočtu daně. Není-li smluvně žádná cena ujednána (např. použitím stylizace cena za 1 kwh elektřiny dodané a vykázané do sítě provozovatele distribuční soustavy není předmětem smlouvy ), je třeba vyjít z toho, zda fakticky došlo k poskytnutí úplaty jako protiplnění k dodání elektřiny nebo nikoliv a podle toho postupovat při aplikaci fikce dodání zboží za úplatu ve smyslu 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o DPH se stanovením základu daně dle 36 odst. 6 písm. a) tohoto zákona. Promítnutí účelu použití pořízené FVE a vyrobené elektřiny se posuzuje odlišně pro různá období platnosti příslušného znění zákona o DPH. S účinností od 1. 4. 2011 došlo ke změnám v právní úpravě nároku na odpočet daně, a to zákonem č. 47/2011 Sb. Podle přechodného ustanovení čl. II bodu 5 tohoto zákona musí být rozlišováno, zda k pořízení FVE a uplatnění odpočtu u tohoto majetku došlo v období do 31. 3. 2011 nebo po 1. 4. 2011, a to z důvodu aplikace správného znění 78, příp. 79 při provádění úpravy odpočtu daně nebo vyrovnání odpočtu. Prakticky to znamená, že do 31. 3. 2011 byla i u dlouhodobého majetku možnost uplatnění plného odpočtu při jeho pořízení s uplatněním daně na výstupu při jeho následném použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností ( 72 odst. 5 zákona o DPH ve znění do 31. 3. 2011) a tento režim zůstává zachován i po 1. 4. 2011. Zatímco u dlouhodobého majetku pořízeného po 1. 4. 2011 je stanoveno uplatnění odpočtu daně v poměrné výši, odpovídající rozsahu použití pro účely ekonomických činností již při pořízení ( 72 odst. 6 zákona o DPH ve znění od 1. 4. 2011) s tím, že změny v rozsahu použití pro účely ekonomických činností a pro účely s ekonomickou činnosti nesouvisejících se neřeší daní na výstupu ale úpravou odpočtu daně dle 78 a násl. zákona o DPH. Ve vztahu k délce opravného období dle 78 zákona o DPH se u FVE umístěných na střechách nebo jiných částech staveb rozlišují (v návaznosti na vymezení hmotného majetku a technického zhodnocení dle zákona o daních z příjmů) jako různé majetky: samostatné movité věci 1), příp. soubor movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením 2) (fotovoltaické panely, měniče, rozvaděče atd.) se lhůtou pro úpravu odpočtu v délce 5 let a technické zhodnocení budovy (nosná konstrukce, kabeláž, stavební úpravy atd.) se lhůtou pro úpravu odpočtu v délce 10 let. Prodloužení lhůty pro úpravu odpočtu daně u technického zhodnocení na 10 let platí od 1. 1. 2012 s účinností zákona č. 370/2011 Sb. V případě odpočtu daně uplatněného u technického zhodnocení pořízeného přede dnem účinnosti tohoto zákona (tj. do 31. 12. 2011), je i nadále zachována lhůta pro úpravu odpočtu 5 let (čl. II bod 9. přechodných ustanovení zákona č. 370/2011 Sb.). U FVE instalované na střeše stavby po 1. 1. 2012 bude tedy pro účely úpravy odpočtu 3

daně část podléhat lhůtě 5 let (soubor movitých věcí) a část lhůtě 10 let (technické zhodnocení stavby). U výrobce elektřiny ve FVE se za jeho ekonomickou činnost v dané souvislosti považuje: úplatné dodání vyrobené elektřiny jinému subjektu, úplatné (za zelený bonus) poskytnutí služby ekologické výroby elektřiny (jen do konce roku 2012), spotřeba vyrobené elektřiny pro vlastní ekonomickou činnost, např. výrobní, zemědělskou a podobnou činnost a uplatnění fikce dodání zboží při bezúplatném dodání vyrobené elektřiny a při soukromé (osobní) spotřebě. Účelem nesouvisejícím s ekonomickou činností je dodání vyrobené elektřiny jinému subjektu bez úplaty a osobní (soukromá) spotřeba výrobce elektřiny nebo osobní spotřeba jeho zaměstnanců. Zelený bonus není od 1. 1. 2013 úplatou za plnění. Od tohoto data má povahu obdobnou jako dotace tzv. na činnost a dodává-li plátce elektřinu za úplatu do sítě, nemá změna daňového režimu zeleného bonusu v r. 2013 vliv na změnu odpočtu daně u FVE, protože nedochází ke změně v rozsahu použití, který by byl důvodem pro úpravu odpočtu daně. Ve výpočtu poměrného koeficientu dle 75 zákona o DPH, který vyjadřuje rozsah použití pořízené FVE pro ekonomickou činnost a pro účely s touto činností nesouvisející, se zohledňuje také skutečnost, že do konce r. 2012 byl i zelený bonus k soukromé spotřebě vyrobené elektřiny součástí ekonomické činnosti plátce. Zákon o DPH přesně nestanoví metodu ani kritéria, které by měly být při výpočtu koeficientu použity. Poměrně jednoznačným kritériem k vystižení předmětného poměru může být měrná jednotka (kwh) dodané, resp. spotřebované elektřiny. Vhodnost použitého kritéria, např. i hodnotového v Kč, je podmíněna způsobilostí objektivně vyjádřit podíl ekonomických a tzv. neekonomických činností. 4. Postup řešení oprávněnosti a výše nároku na odpočet daně 4. 1. FVE pořízena a odpočet uplatněn před 1. 4. 2011 Pokud byl při pořízení FVE uplatněn plný odpočet daně, uplatní se u vyrobené elektrické energie spotřebované pro soukromou spotřebu plátce i u bezúplatného dodání elektřiny do sítě fikce dodání zboží dle 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o DPH, a to bez ohledu na to, že od 1. 1. 2013 již zelený bonus nepoléhá dani na výstupu. Základ daně se v případě postupu dle 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o DPH stanoví v souladu s ustanovení 36 odst. 6 písm. a) tohoto zákona, tj. ve výši ceny, za kterou lze elektřinu nakoupit od dodavatele ze sítě. Pokud by při pořízení FVE byl uplatněn odpočet daně dle 72 odst. 5 zákona o DPH ve znění do 31. 3. 2011 jen v poměru odpovídajícím použití pro ekonomickou činnost, dodanění dle 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o DPH by se u soukromé spotřeby a bezúplatného dodání vyrobené elektřiny neprovádělo, a to ani před ani po 1. 1. 2013. Vzhledem k obsahu 78 zákona o DPH ve znění do 31. 3. 4

2011 by se neprováděla ani úprava odpočtu daně původně uplatněného jen v poměrné části odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost, pokud by nedošlo ke změně použití ve vazbě na uskutečněná plnění s nárokem na odpočet a osvobozená plnění bez nároku na odpočet. Příklady: 1. Plátce pořídil FVE před 1. 4. 2011 a uplatnil při jejím pořízení plný nárok na odpočet. Jako formu podpory zvolil zelený bonus a vyrobenou elektřinu částečně používá ve své provozovně k výrobním účelům a část pro vlastní (soukromou) spotřebu. Do konce r. 2012 - plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží, daň na výstupu z fikce dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH u soukromé spotřeby elektřiny a daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za službu ekologické výroby elektřiny. Od 1. 1. 2013 - plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží a daň z fikce dodání zboží u soukromé spotřeby. Úprava odpočtu dle původního 78 zákona o DPH se neprovede, protože ani v r. 2013, kdy už není zelený bonus úplatou za službu ekologické výroby elektřiny, nedojde ke změně účelu použití FVE ve smyslu původního 78 odst. 3 a 4 zákona o DPH, pokud se nezmění rozsah použití pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. 2. Plátce pořídil FVE před 1. 4. 2011 a uplatnil při jejím pořízení plný nárok na odpočet daně. Čerpá zelený bonus a vyrobenou elektřinu spotřebovává ve vlastní provozovně při výrobě zboží, pro soukromé účely a přebytky dodává bezúplatně (nikoliv za tržní cenu) do sítě. Do konce r. 2012 plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží, daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za službu ekologické výroby elektřiny, daň na výstupu z fikce dodání zboží u soukromé spotřeby a daň na výstupu z fikce dodání zboží u bezúplatného dodání elektřiny. Od 1. 1. 2013 u daně na výstupu postupuje stejně jako v r. 2012 s výjimkou daně ze zeleného bonusu. Úprava odpočtu dle původního 78 zákona o DPH se neprovede. 3. Plátce pořídil FVE před 1. 4. 2011 a uplatnil při jejím pořízení plný nárok na odpočet daně. Čerpá zelený bonus a veškerou vyrobenou elektřinu využívá jen pro soukromou spotřebu. Do konce r. 2012 plátce uplatňuje daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za ekologický způsob výroby elektřiny a daň na výstupu z fikce dodání zboží u soukromé spotřeby. Od 1. 1. 2013 plátce uplatňuje daň na výstupu z fikce dodání zboží u soukromé spotřeby. Úprava odpočtu dle původního 78 zákona o DPH se neprovede. 4. Plátce pořídil FVE před 1. 4. 2011 a uplatnil při jejím pořízení odpočet daně v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Čerpá zelený bonus a vyrobenou elektřinu používá ve své provozovně k výrobním účelům a část 5

pro vlastní (soukromou) spotřebu. Od r. 2013 používá vyrobenou elektřinu již jen pro soukromé účely. Do konce r. 2012 plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží, daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za službu ekologické výroby elektřiny. Fikce dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH u soukromé spotřeby vyrobené elektřiny se neuplatní. Od 1. 1. 2013 přestal uskutečňovat výrobní činnost, takže neuplatňuje žádnou daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží. Neuplatňuje daň na výstupu ze zeleného bonusu, ani z fikce dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH u soukromé spotřeby, protože použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností byly zohledněny již při uplatnění původního odpočtu. Úprava odpočtu dle původního 78 zákona o DPH se neprovede. Pokud plátce v r. 2013 neuskutečňuje žádnou ekonomickou činnost, vznikly důvody pro zrušení registrace a pro snížení částky nároku na odpočet daně uplatněného při pořízení FVE, a to dle 79a odst. 2 s přiměřeným použitím 78d odst. 2 zákona o DPH. 4. 2. FVE pořízena a odpočet uplatněn po 1. 4. 2011 S ohledem na právní úpravu odpočtu daně dle 75 a 78 zákona o DPH ve znění platném od 1. 4. 2011 se neprovádí dodanění soukromé spotřeby vyrobené elektřiny ani jejího bezúplatného dodání prostřednictvím fikce dodání zboží dle 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o DPH. Rozsah spotřeby nesouvisející s ekonomickou činností plátce se promítá prostřednictvím změn v poměrném koeficientu každého jednotlivého roku do úpravy odpočtu daně prováděné ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně. Skutečnost, že zelený bonus není od tohoto data úplatou za poskytnutou službu, neznamená ztrátu nároku na odpočet daně od prvopočátku, byl-li uplatněn před 1. 1. 2013. Příklady: 1. Plátce pořídil FVE po 1. 4. 2011 a aplikoval 75 odst. 4 zákona o DPH, tj. uplatnil při jejím pořízení nárok na odpočet v poměrné části odpovídající použití pro ekonomickou činnost (výroba zboží + služba ekologické výroby elektřiny). Jako formu podpory zvolil zelený bonus a vyrobenou elektřinu částečně používá ve své provozovně k výrobním účelům a část pro vlastní (soukromou) spotřebu. Do konce r. 2012 - plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží a daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za službu ekologické výroby elektřiny. Daň na výstupu z fikce dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH se nepoužije, protože nebyl uplatněn odpočet v plné výši, ale soukromá spotřeba byla promítnuta již na začátku do poměrného koeficientu. Od 1. 1. 2013 - plátce uplatňuje daň na výstupu z dodání vyrobeného zboží. Od roku následujícího po roce uplatnění původního odpočtu, resp. od roku pořízení majetku aplikuje 78 a násl. zákona o DPH. V této úpravě odpočtu se promítají i změny v poměrném koeficientu, který vyjadřuje rozsah použití pro ekonomické účely a účely jiné (např. soukromá spotřeba). 6

2. Plátce pořídil FVE po 1. 4. 2011 a aplikoval 75 odst. 4 zákona o DPH, tj. uplatnil při jejím pořízení nárok na odpočet v poměrné části odpovídající použití pro ekonomickou činnost (služba ekologické výroby elektřiny). Jako formu podpory zvolil zelený bonus a vyrobenou elektřinu částečně používá pro vlastní (soukromou) spotřebu a částečně bez úplaty (nikoliv za tržní cenu) dodává do sítě. Do konce r. 2012 - plátce uplatňuje daň na výstupu ze zeleného bonusu jako úplaty za službu ekologické výroby elektřiny. Použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností byly zohledněny již při uplatnění původního odpočtu, proto se neuplatní fikce dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH. Od 1. 1. 2013 plátce neodvádí daň na výstupu ani ze zeleného bonusu ani ze soukromé spotřeby a bezúplatného dodání, protože nejsou splněny podmínky pro fikci dodání zboží dle 13 odst. 5 zákona o DPH. Plátce provádí úpravu odpočtu dle 78 zákona o DPH a v důsledku změny poměrného koeficientu by měl počínaje r. 2013 s ohledem na to, že již neposkytuje službu ekologické výroby elektřiny, prostřednictvím úpravy odpočtu daně vracet každý rok po dobu lhůty pro úpravu odpočtu částku odpovídající 1/5, resp. 1/10 uplatněné daně na vstupu. Pokud je provozování FVE jedinou činností plátce, nevykonává od 1. 1. 2013 ekonomickou činnost a jsou splněny předpoklady pro zrušení registrace plátce a pro snížení částky nároku na odpočet daně uplatněného při pořízení FVE, a to dle 79a odst. 2 s přiměřeným použitím 78d odst. 2 zákona o DPH. 3. Plátce pořídil FVE na počátku roku 2013 a uplatnil plný nárok na odpočet daně, neboť předpokládal využití pouze v rámci svých ekonomických činností. Jako formu podpory má zelený bonus. Po skončení roku 2013 je povinen provést dle 75 odst. 4 zákona o DPH korekci uplatněného odpočtu daně podle skutečného poměru využití pro ekonomickou činnost a jiné účely, a to v případě odchylky poměrného koeficientu dle skutečného použití od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů. Poznámky: 1) 26 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 2) 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Informace GFŘ k povinnému elektronickému podávání podle 101a zákona o DPH pro rok 2014 Jak již GFŘ upozornilo v tiskové zprávě ze dne 19. listopadu 2013 novela zákona o DPH (dále jen ZDPH ) provedená zákonem č. 502/2012 Sb. ukládá plátcům s účinností od 1. 1. 2014 v novém ustanovení 101a ZDPH povinnost podávat tam vyjmenovaná podání pouze elektronicky. Tímto je k dotčené povinnosti podávána podrobnější informace. Povinnost se týká podávání daňového přiznání, 7

dodatečného daňového přiznání a hlášení, a to včetně jejich příloh, dále přihlášky k registraci za plátce a oznámení o změně registračních údajů. Povinnost elektronického podávání podle 101a ZDPH se vztahuje pouze na plátce, nikoli na identifikované osoby. V tomto ohledu je nutné upozornit, že povinnost podávat elektronicky souhrnné hlášení podle 102 ZDPH není novým ustanovením 101a ZDPH nijak dotčena. Stejné platí i o elektronickém podávání výpisu z evidence pro daňové účely podle 92a ZDPH (zde platí povinná elektronická forma pro všechny dotčené plátce bez rozdílu). Podání podle 101a ZDPH má povinnost činit elektronicky plátce: 1. právnická osoba, 2. fyzická osoba, která přesáhne zákonem pro tento účel stanovený obrat 6.000.000,- Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, 3. fyzická osoba, která má zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Ad 1. Právnická osoba (plátce) Týká se všech plátců právnických osob, popřípadě osob, které se za právnické osoby pro účely DPH považují bez rozdílů. Shodně se pak týká i všech skupin, coby samostatné kategorie plátců registrovaných podle ZDPH. Tito plátci mají povinnost činit podání podle 101a ZDPH od 1. 1. 2014 elektronicky bez ohledu na zdaňovací období, kterého se tato podání týkají. Příklady Může se jednat o daňové přiznání za zdaňovací období prosinec 2013, resp. za 4. čtvrtletí 2013, případně i za dřívější zdaňovací období, pokud do 31. 12. 2013 nebylo podáno a je podáváno po 1. 1. 2014 nebo se může jednat o dodatečné daňové přiznání za kterékoliv zdaňovací období před 1. 1. 2014, které je podávané po tomto datu. Právnická osoba má po 1. 1. 2014 povinnost v elektronické formě podávat i případnou přihlášku k registraci za plátce DPH nebo oznámení o změně registračních údajů. Ad 2. Fyzická osoba (plátce), která překročila obrat Fyzická osoba, která přesáhne obrat 6.000.000,- Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, má povinnost činit podání podle 101a odst. 1 ZDPH (daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání včetně jejich příloh) elektronicky a to od zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl obrat překročen. U přihlášky k registraci za plátce a oznámení o změně registračních údajů má fyzická osoba z titulu překročení stanoveného obratu povinnost podat tato podání elektronicky tehdy, pokud dosáhla zmíněný obrat 6 mil. Kč v okamžiku jejich podání. Sledování obratu Co se rozumí obratem, definuje i z pohledu souvislosti s ustanovením 101a ZDPH obecně platné pravidlo zakotvené v ustanovení 4a tohoto zákona. Lhůta pro 8

počítání obratu je klouzavá, sleduje se tedy obdobně jako při počítání obratu pro účely registrace k DPH. Pro účely vyhodnocení vzniku povinnosti podle 101a ZDPH se obrat poprvé sleduje za 12 měsíců před 1. 1. 2014, tj. od 1. 1. 2013. Příklady Je-li obrat překročen v únoru 2014, má plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím povinnost podávat daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání, elektronicky od 1. dubna 2014, tedy i DAP/DODAP 1) za březen 2014 nebo i za všechna předcházející zdaňovací období, pokud nebyla dosud podána. Pokud je v případě plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobími obrat překročen v prvním čtvrtletí 2014 (např. v únoru), vzniká povinnost činit podání dle předchozího odstavce elektronicky, po uplynutí 2. čtvrtletí 2014, tj. od 1. 7. 2014. Jestliže byl obrat překročen v některém zdaňovacím období v roce 2013 (např. v září 2013), pak plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím mají povinnost podávat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání elektronicky od 1. února 2014 a plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím od 1. dubna 2014. Tzv. stabilizační období Při překročení daného obratu má plátce (fyzická osoba) po 1. 1. 2014 povinnost podávat daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání elektronicky od výše vymezeného okamžiku dále po dobu minimálně 6 měsíců (tzv. stabilizační doba). Je-li v tomto období opět obrat překročen, stabilizační doba 6 měsíců se počítá (běží) znovu, a to od zdaňovacího období následujícího po období, v němž byl překročen obrat. Nepřekročí-li fyzická osoba po celou dobu stabilizační doby obrat 6.000.000,- Kč za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích měsíců, nemusí již po jejím uplynutí, činit výše uvedená podání elektronicky (samozřejmě za předpokladu, že tato povinnost nevznikla z jiného důvodu). Ad 3. Fyzická osoba (plátce), která má zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky Pokud má fyzická osoba (plátce) vůči správci daně podle zákona povinnost činit podání elektronicky, pak má povinnost činit elektronicky i podání podle 101a ZDPH. Sledovány takto budou povinnosti podávat elektronicky uložené daňovými zákony (nyní viz např.: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1. 1. 2014 podle 38j odst. 6 podávání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, ZDPH v jiném ustanovení než 101a ZDPH, tedy podle 102 ZDPH povinnost podat souhrnné hlášení nebo podle 92a ZDPH povinnost podat výpis z evidence pro daňové účely). Tyto povinnosti činit podání elektronicky se sledují od 1. 1. 2014: zjednodušeně tedy, jestli tu taková povinnost u fyzické osoby bude existovat po 31. 12. 2013. Zákonodárce nespecifikuje období časové návaznosti existence jiné povinnosti podávat elektronicky na vznik a trvání povinnosti podávat elektronicky podle 101a ZDPH. Má-li být naplněn smysl a cíl zavedení dotčené povinnosti a má-li jít o 9

logickou aplikaci tohoto ustanovení, je nejpřiléhavější způsob aplikace tohoto ustanovení ten, že jde v případě existence i jediné jiné povinnosti podávat elektronicky návazně o soustavnou povinnost činit podání podle 101a ZDPH elektronicky. Příklady - Pokud fyzické osobě (plátci) vznikla povinnost např. podle 102 ZDPH podat souhrnné hlášení nebo podle 92a ZDPH podat výpis z evidence pro daňové účely za leden 2014 v únoru 2014, má tento plátce povinnost činit od 1. února 2014 všechna podání podle 101a ZDPH elektronicky, a to bez ohledu na zdaňovací období plátce. - Vznikla-li fyzické osobě (plátci) povinnost podat souhrnné hlášení podle 102 ZDPH nebo podle 92a ZDPH výpis z evidence pro daňové účely za prosinec 2013, tak již od 1. ledna 2014 má tento plátce povinnost činit všechna podání podle 101a ZDPH elektronicky, a to bez ohledu na zdaňovací období plátce. Aplikace 101a u společníků společnosti U plátců, kteří vykonávají své ekonomické aktivity v rámci smlouvy o společnosti podle 2716 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník 2), se povinnost podávat elektronicky podle 101a ZDPH posuzuje u každého individuálně. Jakkoli jsou zdanitelná plnění a daň z činnosti celé společnosti vykazovány v DAP určeného společníka, jsou všichni společníci samostatnými plátci a jako takoví musí např. podávat DAP ze své činnosti mimo společnost případně souhrnné hlášení atd. Při sledování obratu pro účely povinného elektronického podávání ve smyslu ustanovení 101a odst. 3 ZDPH se u každého ze společníků samostatně vyhodnocuje výše obratu, který se vypočte podle 4a včetně odst. 3 tohoto ustanovení ZDPH. Příklady - Obrat dosahovaný za celou společnost 3) přesahuje 6 mil. Kč, potom obrat každého z jejich společníků též přesahuje tuto hranici. Povinnost činit podání elektronicky podle 101a ZDPH pak má každý společník, a to i v případě, kdy podává na DPH negativní DAP (např. protože mimo společnost nevykazuje žádnou činnosti a nejde o určeného společníka). - Obrat dosahovaný za celou společnost 4), která má dva společníky fyzické osoby, činí 5 mil. Kč. Společník A, který je současně určeným společníkem, má obrat dosažný samostatně mimo společnost 500 tis. Kč. U společníka B činí takový obrat 3 mil. Z titulu obratu tedy společník resp. plátce A nemá povinnost podávat elektronicky, naopak plátce/společník B tuto povinnost má. Aplikace 101a ZDPH u správce pozůstalosti nebo insolvenčního správce Daňové povinnosti zůstavitele (zemřelého plátce) plní správce pozůstalosti ( 239b zákona č. 280/2009 Sb. daňový řádu (dále jen daňový řád ). Správce pozůstalosti činí podání svým jménem na účet zůstavitele. Pokud měl zůstavitel - plátce DPH povinnost činit podání elektronicky podle 101a ZDPH a měl by ji, kdyby žil (pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti a až do tohoto dne zůstává plátcem DPH), má takovou povinnost i správce pozůstalosti, který podání 10

vyjmenovaná v ustanovení 101a ZDPH ve věci zůstavitelových povinností podává. Obdobný závěr platí i ohledně podání vymezených v 101aZDPH, která činí insolvenční správce ohledně daňových povinností plátce, u kterého bylo rozhodnuto o úpadku. Pokud lze ve vztahu k tomuto plátci shledat naplnění podmínek pro povinné elektronické podávání podle 101a ZDPH, musí insolvenční správce předmětná podání ve věcech tohoto plátce činit elektronicky. Způsoby elektronického podávání Podání podle 101a ZDPH lze elektronicky činit: Datovou zprávou prostřednictvím Daňového portálu (http://adisepo.mfcr.cz); datová zpráva musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem, ( 71 odst. 1 písm. a) DŘ). Datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu podanou prostřednictvím Daňového portálu, pokud je toto podání správci daně do 5 dnů potvrzeno nebo opakováno písemně nebo ústně do protokolu, ( 71 odst. 3 DŘ). Datovou zprávou prostřednictvím datové schránky, nebo ( 71 odst. 1 písm. b) DŘ). Datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky ( 71 odst. 1 písm. c) DŘ pozn: realizovatelné bude cca koncem 1. pololetí roku 2014). Datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít samozřejmě odpovídající formát a strukturu (viz 72 odst. 3 DŘ)! Přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové přiznání i dodatečné daňové přiznání zasílané podle 71 daňového řádu datovou zprávou musí být ve formátu a struktuře.xml, odpovídající XSD schémata jsou definována a zveřejněna na adrese: http://eds.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo_struktury.faces K vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře.xml pro odeslání do datové schránky správce daně lze využít službu Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) na adrese: www.daneelektronicky.cz, bližší informace viz též: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-elektronicky/strucny-prehled. Poznámky: 1) DAP = daňové přiznání; DODAP = dodatečné daňové přiznání 2) Do 31. 12. 2013 sdružení bez právní subjektivity podle 829 Občanského zákoníku 3) Společnost uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně 4) Společnost uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně 11

Upozornění Finančního ředitelství Slovenské republiky českým daňovým subjektům, které jsou registrovány k DPH na Slovensku Daňové subjekty, které mají povinnost platit DPH na Slovensku, se musí zaregistrovat k elektronické komunikaci se slovenskou finanční správou. Od 1. 1. 2014 tito poplatníci již nemohou se slovenskou finanční správou komunikovat jinak než elektronicky. Podle sdělení slovenského úřadu by tuto registrační povinnost mělo splnit cca 3.000 plátců DPH ze zahraničí. Dosud však tak neučinili. Všechny potřebné informace o registraci jsou k dispozici na adrese https://www.financnasprava.sk/sk/elektronicke-sluzby Daň z nemovitých věcí od roku 2014 (dříve daň z nemovitostí) Někteří poplatníci budou muset v souvislosti se změnou zákona č. 388/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, účinnou od 1. 1. 2014, podat do konce ledna 2014 daňové přiznání k dani z nemovitých věcí (do konce roku 2013 k "dani z nemovitostí"), ačkoliv žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli. Důvodem je skutečnost, že u nich dojde ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně ve smyslu 13a odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí, a to v důsledku změny některých ustanovení tohoto zákona. Tito poplatníci mají povinnost podat daňové přiznání na rok 2014 i tehdy, dojde-li u nich ke snížení daňové povinnosti. Koho se tedy povinnost podat daňové přiznání v důsledku změny zákona o dani z nemovitých věcí vlastně týká? Za prvé majitelů vleček a majitelů staveb, které nejsou zdanitelnou stavbou podle zákona o dani z nemovitých věcí, tj. budovou nebo inženýrskou stavbou uvedenou v příloze zákona o dani z nemovitých věcí. Jedná se například o tzv. plošné stavby, které se nacházejí na jiných druzích pozemků, než je zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha. Za druhé se povinnost podat daňové přiznání dotýká majitelů staveb pro podnikání, kdy se za nadzemní podlaží pro výpočet sazby daně již nepovažuje takové nadzemní podlaží, jehož zastavěná plocha je menší než 1/3 zastavěné plochy stavby. Za třetí se povinnost podat daňové přiznání vztahuje na majitele pozemků, určených k zastavění zdanitelnými stavbami osvobozenými od daně ze staveb a jednotek podle 9 odst. 1 písm. i) a j) zákona. Jedná se o pozemky určené k zastavění například stavbami vodáren, úpraven vody, kanalizačních zařízení, rozvodných zařízení nebo staveb pro veřejnou dopravu. Za čtvrté mají povinnost podat přiznání i vlastníci pozemků pod bytovými domy rozdělenými na jednotky, kteří nejsou vlastníky žádné z jednotek v domě. 12

Výjimkou je případ, kdy je takový pozemek ve vlastnictví státu nebo ve vlastnictví té obce, na jejímž území se nachází, neboť pak je od daně osvobozen a nemá povinnost daňové přiznání podat. A za páté jsou nově povinny podat daňové přiznání podílové fondy a fondy obhospodařované penzijními společnostmi, a to za nemovité věci, tvořící jmění těchto fondů. Koho se povinnost podat daňové přiznání naopak vůbec netýká, i když jeho daňovou povinnost ovlivňuje změna zákona o dani z nemovitých věcí? Povinnost podat daňové přiznání nemá poplatník, který kromě bytu/nebytového prostoru a podílu na společných částech domu vlastní i podíl na společném pozemku přesahujícím zastavěnou plochu domu nebo na pozemku, který je užíván spolu s jednotkou a je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě. Tomuto poplatníkovi se sice v některých případech daň mírně zvýší, ale přiznání podávat nemusí. Správce daně mu daň vyměří z moci úřední. Otázky a odpovědi k dani z nemovitých věcí v roce 2014 Jakým předpisem je novelizována daň z nemovitostí od 1. ledna 2014? Zákon o dani z nemovitostí byl novelizován zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, a to v jeho třetí části. Jakým předpisem se řídí daň z nemovitostí od 1. 1. 2014? Daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, včetně zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Daň je nově označena jako daň z nemovitých věcí. Vyhláška č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, je s účinností od 1. 1. 2014 zrušena s tím, že její obsah byl zapracován v upravené podobě přímo do zákona o dani z nemovitých věcí. K věcné změně nedochází. Jsou nějaké změny v osobě poplatníka daně z pozemků od 1. 1. 2014? Zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014, v podstatě zachovává současnou právní úpravu a zejména její důraz na vlastníka nemovité věci jako poplatníka daně z pozemků, s některými výjimkami. V návaznosti na nový občanský zákoník nově bude poplatníkem pachtýř, svěřenský fond a stavebník u pozemků zatížených právem stavby (tj. ten, v jehož prospěch bylo právo stavby zřízeno), dále také podílový fond nebo fond obhospodařovaný penzijní společností. U pozemků evidovaných v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem zůstává poplatníkem daně nájemce. Bude-li sjednán u těchto pozemků pacht, tak bude poplatníkem daně pachtýř. Nastane od 1. 1. 2014 nějaká změna v předmětu daně z pozemků? Zákon o dani z nemovitých věcí se z hlediska předmětu daně z pozemků dotkne i dosavadních poplatníků daně ze staveb, jejichž stavby nelze zahrnout do nově definovaného pojmu zdanitelné stavby, tj. do předmětu daně ze staveb a jednotek. Podle zákona o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014, předmětem daně ze staveb jsou budovy a inženýrské stavby, tzv. zdanitelné stavby, a dále 13

jednotky. Pokud stavba neodpovídá definici budovy podle katastrálního zákona nebo ji nelze zařadit pod vyjmenované inženýrské stavby uvedené v příloze k zákonu o dani z nemovitých věcí, není předmětem daně ze staveb a jednotek (např. zděné či kamenné oplocení pozemku nebo nekrytý bazén zdaňovaný doposud jako příslušenství u obytného domu), nově se bude zdaňovat pouze pozemek příslušnou sazbou daně z pozemku. V těchto případech má poplatník povinnost podat daňové přiznání, ve kterém uvede nastalou změnu. Ke změně dochází rovněž i u stavebního pozemku. Pozemky určené k zastavění zdanitelnými stavbami, osvobozenými od daně ze staveb a jednotek podle 9 odst. 1 písm. i) a j) ZDNV budou od 1. 1. 2014 (na rozdíl od stávající právní úpravy) po dobu, než bude stavba dokončena, zdaňovány jako pozemky stavební. Jedná se o pozemky určené k zastavění stavbami, které doposud nebyly předmětem daně ze staveb, jako jsou stavby vodáren, úpraven vody, kanalizačních zařízení, rozvodných zařízení, nebo stavby pro veřejnou dopravu. Nebude-li tato stavba dokončena v roce 2013, poplatník je povinen uvedenou změnu zohlednit v daňovém přiznání na rok 2014. Jak se zdaní pozemek pod bytovým domem, který je rozdělen na jednotky? Nový občanský zákoník přináší nové pojetí jednotky. Nově jednotku tvoří byt či nebytový prostor, nebo jejich soubor a podíl na společných částech domu, do společných částí náleží i pozemek, na kterém byl dům zřízen. Toto nové pojetí reflektuje i zákon o dani z nemovitých věcí, takže pozemek, který je součástí jednotky, a pozemky, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek a jsou s jednotkami užívány, se nezdaňují samostatně, ale v rámci dané jednotky. Je-li vlastníkem pozemku pod bytovým domem rozděleným na jednotky (tj. byty, nebytové prostory či jejich soubory) subjekt, který není vlastníkem žádné z jednotek, je tento pozemek předmětem daně z pozemků a poplatníkem daně je vlastník pozemku bez ohledu na to, že je pozemek zastavěn stavbou. Tento poplatník je povinen na zdaňovací období 2014 podat daňové přiznání. Výjimkou je případ, kdy je tento pozemek ve vlastnictví státu nebo ve vlastnictví té obce, na jejímž území se nachází, neboť pak je od daně osvobozen a není povinnost toto osvobození uplatnit v daňovém přiznání. Mění se od 1. 1. 2014 rozsah osvobození od daně z pozemků? Do zákona se transformuje úprava osvobození zrušené vyhlášky č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Pokud již v uplynulém období poplatník uplatnil v daném případě nárok na osvobození těchto pozemků od daně z nemovitostí a od této doby nedošlo k žádné změně skutečností rozhodných pro stanovení daně, nemá za povinnost uplatnit nárok na osvobození nemovitých věcí v daňovém přiznání. Pozemky pod stavbami, které nejsou předmětem daně ze staveb a jednotek, a které podle současné úpravy nebyly předmětem daně z pozemků, jsou nově osvobozeny od daně z pozemků. Z hlediska poplatníka je tak de facto zachován stávající stav. Poplatník v daném případě nemá za povinnost uplatnit nárok na zmíněné osvobození pozemků v daňovém přiznání, tj. daňové přiznání nebude v těchto případech podávat. Ke změně dochází u stavebního pozemku. Pozemky určené k zastavění zdanitelnými stavbami, osvobozenými od daně ze staveb a jednotek podle 9 odst. 1 písm. i) a j) 14

zákona o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014, budou od 1. 1. 2014 (na rozdíl od stávající právní úpravy) po dobu, než bude stavba dokončena, zdaňovány jako pozemky stavební. Jedná se o pozemky určené k zastavění stavbami, které doposud nebyly předmětem daně ze staveb, jako jsou stavby vodáren, úpraven vody, kanalizačních zařízení, rozvodných zařízení, nebo stavby pro veřejnou dopravu. Nebude-li takováto stavba dokončena v roce 2013, poplatník je povinen uvedenou změnu zohlednit v daňovém přiznání na rok 2014. Změní se výše sazby daně z pozemků od 1. 1. 2014? Výše sazeb daně z pozemků se nemění. Co znamená změna názvu daně ze staveb na daň ze staveb a jednotek? Mění se předmět této daně? Jde o legislativně technickou úpravu názvu daně ze staveb v souvislosti se změnami ve vymezení předmětu daně ze staveb a jednotek v návaznosti na nový občanský zákoník. Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou nově definované zdanitelné stavby, tj. budovy a inženýrské stavby výslovně uvedené v příloze k zákonu o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014, a dále jednotky. Jednotkou se rozumí jednotka podle nového občanského zákoníku a jednotka, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů. Podle nového občanského zákoníku jednotka zahrnuje byt a podíl na společných částech nemovité věci, do kterých náleží i pozemek, na němž byl dům zřízen. Pro účely vymezení pojmu budova zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014, vychází ze zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), který definuje budovu jako nadzemní stavbu spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Pokud stavba neodpovídá této definici budovy nebo ji nelze zařadit pod vyjmenované inženýrské stavby uvedené v příloze k zákonu o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014, není předmětem daně ze staveb a jednotek (např. zděné či kamenné oplocení, bazén zdaňovaný doposud jako příslušenství u obytného domu), zdaňuje se pouze pozemek příslušnou sazbou daně z pozemku. V těchto případech se poplatníkovi nově sníží jeho daňová povinnost oproti dosavadnímu stavu, má však povinnost podat daňové přiznání, ve kterém uvede nastalou změnu. Podle nového občanského zákoníku je stavba součástí pozemku, má-li pozemek a stavba stejného vlastníka. Pro účely daně z nemovitých věcí se tato stavba, třebaže je součástí pozemku, považuje za nemovitou věc, tj. tato stavba, pokud je budovou nebo inženýrskou stavbou, je předmětem daně ze staveb a jednotek. Jsou nějaké změny v osobě poplatníka daně ze staveb a jednotek od 1. 1. 2014? Zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014, zachovává dosavadní důraz na vlastníka nemovité věci jako poplatníka daně ze staveb a jednotek, s výjimkami stanovenými v tomto zákoně. Změna poplatníka daně ze staveb a jednotek byla provedena zejména v návaznosti na nový občanský zákoník a jako poplatníka nově stanovila pachtýře, svěřenský fond, podílový fond a fond obhospodařovaný penzijní společností. Je-li k pozemku zřízeno právo stavby, jehož 15

součástí je již realizovaná stavba, poplatníkem daně ze staveb a jednotek je stavebník. Jak spočítám základ daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby? Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou stavby se svislou nosnou konstrukcí, které jsou budovou nebo inženýrskou stavbou výslovně uvedenou v příloze k zákonu o dani z nemovitých věcí. Pro účely vymezení pojmu budova zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014, vychází ze zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), který definuje budovu jako nadzemní stavbu spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Pokud stavba neodpovídá této definici budovy nebo ji nelze zařadit pod vyjmenované inženýrské stavby uvedené v příloze k zákonu o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014, není předmětem daně ze staveb a jednotek (např. zděné či kamenné oplocení, bazén zdaňovaný doposud jako příslušenství u obytného domu), zdaňuje se pouze pozemek příslušnou sazbou daně z pozemku. S ohledem na vymezení předmětu daně ze staveb a jednotek je pro zdanitelné stavby základem daně zastavěná plocha nadzemní části zdanitelné stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období; rozhodující je skutečný stav zastavěné plochy stavby. Podle nového občanského zákoníku je stavba součástí pozemku, má-li pozemek a stavba stejného vlastníka. Pro účely daně z nemovitých věcí se tato stavba, třebaže je součástí pozemku, považuje za nemovitou věc, tj. tato stavba, pokud je budovou nebo inženýrskou stavbou, je předmětem daně ze staveb a jednotek. Jak spočítám základ daně ze staveb a jednotek u bytu či nebytového prostoru? V souladu s terminologií nového občanského zákoníku se pro byt, nebytový prostor nebo případně pro jejich soubory, zavádí pojem jednotka. Zároveň se navazuje na dosavadní stav, podle kterého základem daně ze staveb a jednotek je výměra podlahové plochy jednotky v m2 vynásobená koeficientem 1,20. Tento koeficient se nově použije pouze tehdy, pokud s jednotkou není spojen spoluvlastnický podíl na pozemku nebo se jedná pouze o pozemek zastavěný domem, v němž jsou jednotky. Je-li součástí jednotky pozemek, který přesahuje zastavěnou plochu nadzemní části domu, přičemž rozhoduje skutečný stav, nebo pozemek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívaný společně s těmito jednotkami, poté se použije koeficient 1,22. Přepočet daně provede správce daně, daň vyměří z moci úřední a novou výši daně poplatníkovi sdělí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem. Nedojde-li tedy u poplatníka k jiným změnám, nevzniká mu povinnost podat daňové přiznání na rok 2014 za již dříve přiznané jednotky. Mění se od 1. 1. 2014 rozsah osvobození od daně ze staveb a jednotek? Rozsah osvobození se v zásadě nemění. Ve vztahu k zákonným osvobozením byla provedena legislativně technická úprava spočívající v upřesnění předmětu daně ze staveb a jednotek především s ohledem na nový občanský zákoník. S účinností od 1. 1. 2014 je zrušena prováděcí vyhláška č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z 16

nemovitostí a její obsah byl v upravené podobě zahrnut do zákona o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Pokud již v uplynulém období poplatníci uplatnili nárok na osvobození těchto staveb nebo pozemků od daně z nemovitostí a od této doby nedošlo k žádné změně skutečností rozhodných pro stanovení daně, poplatník nemá za povinnost uplatnit nárok na osvobození nemovitých věcí v daňovém přiznání. Z hlediska poplatníka tak je tak de facto zachován stávající stav. Jak se od 1. 1. 2014 zdaňují tzv. plošné stavby neboli stavby bez svislé nosné konstrukce? Zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014, upustil od zdaňování těchto staveb s tím, že stavby bez svislé nosné konstrukce jsou zdaněny jako zpevněná plocha pozemku. Je-li tato zpevněná plocha užívána k podnikání nebo v souvislosti s ním a nachází-li se na pozemku evidovaném v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha. Vzhledem k této právní úpravě nejsou výslovně stavby vleček zdaňovány jako samostatné stavby, ale jako zpevněná plocha pozemku s příslušnou sazbou daně z pozemku. V tomto případě poplatník má povinnost podat daňové přiznání, ve kterém uvede nastalé změny. Pokud se zpevněná plocha neboli tzv. plošná stavba nachází na jiném pozemku než je pozemek zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha, zdaňuje se podle druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí. Změní se výše sazby daně ze staveb a jednotek od 1. 1. 2014? Výše sazeb daně ze staveb a jednotek se nemění. Ve prospěch poplatníků daně z nemovitých věcí je upřesněno ustanovení týkající se omezení zvýšení sazby daně v některých případech ve vícepodlažní stavbě pro podnikání; ke zvýšení sazby daně ze staveb a jednotek dojde pouze tehdy, pokud zastavěná plocha dalšího nadzemního podlaží zdanitelné stavby přesahuje jednu třetinu zastavěné plochy nadzemní zdanitelné stavby. Této změně ve prospěch poplatníka daně ze staveb a jednotek odpovídá povinnost poplatníka podat daňové přiznání. Správce daně nemá k dispozici technické údaje o budově, resp. zdanitelné stavbě, aby byl schopen stanovit daň z moci úřední. Povinnost poplatníka podat v těchto případech daňového přiznání je tak pro řádné stanovení daně nezbytností. Příklady použití koeficientů 1,20 a 1,22 při výpočtu základu daně ze staveb a jednotek u jednotky Příklad č. 1 Dotaz: V roce 2013 jsem koupil byt a podíl na pozemku pod domem. Celý pozemek je zastavěn domem, ve kterém je daný byt. Jaký uvedu koeficient pro výpočet upravené plochy jednotky (řádek č. 310 daňového přiznání)? Odpověď: Podle 10 odst. 3 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z nemovitých věcí ) se použije koeficient 1,20, protože pozemek je plně zastavěn domem rozděleným na jednotky a oproti právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 se nic nemění. Tento pozemek se v daňovém přiznání neuvádí, protože pozemky, které náležejí k jednotce (tj. jsou součástí jednotky nebo jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v 17

domě a jsou užívané společně s těmito jednotkami) nejsou předmětem daně z pozemků [ 2 odst. 2 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí]. Příklad č. 2 Dotaz: V roce 2013 jsem koupil byt a podílu na pozemku pod domem. Z větší části je pozemek zastavěn domem, nezastavěnou část tvoří dvorek ve vnitrobloku. Jaký uvedu koeficient pro výpočet upravené plochy jednotky (řádek č. 310 daňového přiznání)? Odpověď: Podle 10 odst. 3 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí se použije koeficient 1,22, protože pozemek přesahuje zastavěnou plochu domu rozděleného na jednotky. Tento pozemek se v daňovém přiznání neuvádí, protože pozemky, které náležejí k jednotce (tj. jsou součástí jednotky nebo jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě a jsou užívané společně s těmito jednotkami) nejsou předmětem daně z pozemků [ 2 odst. 2 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí]. Příklad č. 3 Dotaz: V roce 2013 jsem zdědil byt, podíl na pozemku pod domem a podíl na pozemku okolo domu, který je oplocen a slouží jako předzahrádka vlastníkům jednotek. Pozemek okolo domu nesplňuje podmínky pro osvobození podle 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých věcí. Jaký uvedu koeficient pro výpočet upravené plochy jednotky (řádek č. 310 daňového přiznání)? Odpověď: Podle 10 odst. 3 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí se použije koeficient 1,22, protože pozemek je užíván s jednotkou a je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě. Tento pozemek se v daňovém přiznání neuvádí, protože pozemky, které náležejí k jednotce (tj. jsou součástí jednotky nebo jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě a jsou užívané společně s těmito jednotkami) nejsou předmětem daně z [ 2 odst. 2 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí]. Příklad č. 4 Dotaz: V roce 2013 mi byl převeden do osobního vlastnictví byt, samostatný nebytový prostor sloužící jako garáž, podíl na pozemku pod domem a podíl na pozemku za domem, který slouží jako dvorek na sušení prádla obyvatelům domu. Jaký uvedu koeficient pro výpočet upravené plochy pro jednotlivé jednotky (řádek č. 310 daňového přiznání)? Odpověď: Podle 10 odst. 3 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí se použije koeficient 1,22 u obou jednotek, protože pozemek slouží oběma jednotkám (bytu i garáži), je užíván s jednotkami a je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě. Tento pozemek se v daňovém přiznání neuvádí, protože pozemky, které náležejí k jednotce (tj. jsou součástí jednotky nebo jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě a jsou užívané společně s těmito jednotkami) nejsou předmětem daně z pozemků [ 2 odst. 2 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí]. Příklad č. 5 Dotaz: V roce 2013 jsem koupil byt v domě, který stojí na cizím pozemku. Pozemek pod domem je ve výlučném vlastnictví obce. Jaký mám uplatnit koeficient pro výpočet upravené plochy jednotky (řádek č. 310 daňového přiznání)? Kdo zaplatí daň z pozemku? 18