Technická dokumentace Obor studia: 23-45-L / 01 Mechanik seřizovač VY_32_inovace_FREI14 : Kótování úhlů, zkosení, kuželovitosti a jehlanovitosti Datum vypracování: 10.01.2013 Vypracoval: Ing. Bohumil Freisleben Motto: nebojíme se kótování různých geometrických tvarů, protože ovládáme zákonitosti jejich kótování. Text slouží zejména pro samostudium a procvičení učiva po zveřejnění na školním webu. Poznámka: v textu je učivo odlišeno následujícím způsobem: základní učivo velikost písma 12, barva černá; rozšířené učivo - velikost písma 11, barva modrá a volné učivo velikost písma 10, barva černá. Vše ve fontu písma Times New Roman.
Kótování úhlů, úkosů, hranolů, kuželů, jehlanů, přechodů a zkosených hran Úhly kótujeme vynášecími čarami vycházejícími z vrcholů úhlů a obloukem se středem ve vrcholu úhlů. U dostatečně dlouhých bočních hran úhlů mohou tyto nahradit vynášecí čáry. Je-li úhel menší než 1, píše se před údaj 0 např. 0 32. Desetinným číslem vyjadřujeme pouze zlomky úhlových vteřin, např. 0 0 12,3. Obr. 1.: Kótování úhlů základní způsoby zápisu hodnoty úhlu Obr. 2.: Kótování úhlů bez vynášecí čáry a s vynášecí čárou Úkos čili sklon můžeme kótovat v zásadě třemi různými postupy: udáním tří rozměrů (dvě výšky a délka), dvou rozměrů (obvykle jedna výška a délka) a úhlem sklonu nebo udáním dvou rozměrů (jedna výška a délka) a vyznačením sklonu S. Ten je přednostně vyjadřován poměrem(1:10), v procentech (či v promilích) nebo v úhlových stupních. Značku sklonu orientujeme souhlasně se sklonem plochy (povrchové přímky) a kreslíme tlustou čarou. Sklon zapisujeme na praporek odkazové čáry nebo přímo k obrysové čáře. Obr. 3.: Kótování sklonu: a) dvěma výškami a délkou, b) výška, délka a úhel sklonu, c) výška, délka a sklon S Hranoly ve strojírenské praxi bývají nejčastěji čtyřboké a šestiboké. Zobrazujeme je v průčelné poloze (nárys) a v nárožní poloze (boční pohled). Před kótu pak obvykle uvádíme značku tvaru zobrazené plochy.
Obr. 4.: Kótování čtyřhranu a šestihranu v čelní (i půdorysné) a nárožní poloze Kužely či komolé kužely (ve výrobě častější) kótujeme obdobně. Komolé obvykle: dvěma průměry a délkou (výškou) kužel bude litý či skroužený z plechu; jedním průměrem, výškou a polovinou vrcholového úhlu, dvěma průměry a polovinou vrcholového úhlu (pozor na tolerance!) obvykle tvoří přechod mezi dvěma stupni hřídele; dvěma průměry a vrcholovým úhlem (!). Kterýkoli parametr lze nahradit kuželovitostí C. Pro její zapisování platí stejná pravidla jako pro zapisování sklonu. Obr. 5.: Značení a kótování komolých kuželů Jehlany nebo komolé jehlany a jejich kótování odpovídá pravidlům pro kótování jehlanů. V parametrech jsou průměry nahrazeny obvykle délkami stran podstavy či podstav. Jehlanovitost značíme Cp. Obr. 6.: Značení a kótování komolých jehlanů Obr. 7.: Kótování přechodů
Přechody zaoblených, zešikmených či zaoblených a zešikmených hran kótujeme k průsečíkům obrysových čar sousedních ploch tak, že obrysové čáry prodloužíme pomocnými tenkými plnými čarami a kótujeme jejich průsečíky. Obr. 8.: Předpis zkosení či zaoblení hran dle ČSN ISO 13715 Dnes častým prvkem na strojnických výkresech je předpis úpravy hran dle normy ČSN ISO 13715:2005(01 3205) Technické výkresy-hrany neurčitých tvarů-slovník a označování na výkresech. Tento předpis je benevoletnější k výrobnímu provedení daného prvku. Nestanovuje striktní provedení a striktní rozměr, ale dává na výběr konkrétní provedení (sražení nebo zaoblení hrany) a uvedená velikost je maximem povoleného na obr. 8 bude maximum sražení či zaoblení 0,3mm.
Obr. 9.: Běžné způsoby předpisu sražení hran Zkosené hrany umožňují podobně jako poloměry užití řady kótovacích technik. Užití konkrétní metody závisí na mnoha okolnostech. Je možné je přizpůsobit potřebám přehledně zakótovat ostatní rozměry. Malá zkosení (malé rádiusy) je možno, jsou-li na určité části výkresu shodné, nekótovat přímo, ale zapsat formou doplňujícího údaje nad popisové pole, např. neoznačená sražení hran (rádiusy) 0,6 x 45 (R0,6). Seznam použité a doporučené studijní literatury: 1. Leinveber J., Vávra P.: Strojnické tabulky, 3. doplněné vydání, Úvaly: ALBRA - pedagogické nakladatelství 2006, ISBN 80-7361-033-7. 2. Drastík F.: Technické kreslení I., pravidla tvorby výkresů ve strojírenství, aktualizované vydání, Ostrava: MONTANEX 2005, ISBN 80-7225-195-3. 3. Leinveber J., Švercl J.: Technické kreslení, Technická dokumentace pro studijní a učební obory SOU, Úvaly: ALBRA - pedagogické nakladatelství 2003, ISBN 80-86490-73-4. 4. Klimeš J.: Technická dokumentace didaktické testy, 1. vydání, Havlíčkův Brod: FRAGMENT 1998, ISBN 80-7200-206-6
Cvičení k ověření pochopení učiva: 1) Zobrazenou částečně klínovitou součást vhodně okótujte rozměry odměřte. 2) Zakótujte zobrazenou rotační součást (rozměry odměřte) a vypočtěte kuželovitost. 3) Doplňte řez v pohledu zleva veďte jej jedním z otvorů tělesa, Hloubka zahloubení otvoru je 3mm. Součást okótujte.