Metodický postup konstrukce válcové frézy. Vlastní konstrukce válcové frézy

Podobné dokumenty
Příprava 3D tisku tvorba modelu v SolidWors 3D tisk model SolidWorks. Ing. Richard Němec, 2012

CAD_Inventor -cvičení k modelování a tvorbě technické obrazové dokumentace Spirála

UVOD DO PARAMETRICKÉHO 3D MODELOVÁNÍ CATIA V5 R14

Cvičení 2 PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ ROTAČNÍ SOUČÁST HŘÍDEL Inventor Professional 2012

Rešerše: Kreslení hřídele. v programu CATIA V5

1 Zrcadlení, středění

CVIČEBNICE PRO SYSTÉM INVENTOR TVORBA DÍLŮ V PROSTŘEDÍ NORMA.IPT

Cvičení 2. PARAMETRICKÉHO 3D MODELOVÁNÍ

Cvičení 2 z předmětu CAD I PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ

Příklad Logo automobilky

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 27 NÁSTROJE KRESLENÍ]

Cvičení 4 z předmětu CAD I PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ ODLITKU

Konstrukce součástky

VÝUKA PČ NA 2. STUPNI základy technického modelování. Kreslící a modelovací nástroje objekty, čáry

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 31 - KÓTOVÁNÍ]

Postup při gravírování na obecnou plochu ve t3 a 5 ti osách.

Postup při hrubování 3D ploch v systému AlphaCAM

Cvičení 1 PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ - HRANATÁ SOUČÁST - SVĚRKA V programu Autodesk Inventor Professional 2012

Výukový manuál 1 /64

Autodesk Inventor 8 - výkresová dokumentace, nastavení

CAD_Inventor -cvičení k modelování a tvorbě technické obrazové dokumentace Vytváření výrobního výkresu rotační součásti - hřídele

Cvičení 2 z předmětu CAD I. TVORBA ROTAČNÍ SOUČÁSTKY - HŘÍDELE Pro/ENGINEER Wildfire 2.0

VŠB- Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra pružnosti a pevnosti. Úvod do MKP Deformační analýza stojanu na kuželky

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA VEKTOROVÁ GRAFIKA POKROČILEJŠÍ ČINNOSTI

Obr.1: Modelované těleso

Lekce 5 Krbová kamna s imitací ohně

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Radek Havlík [ÚLOHA 11 POLE KRUHOVÉ, OBDÉLNÍKOVÉ A PODÉL KŘIVKY]

Rotační součástka. Projekt SIPVZ D Modelování v SolidWorks. Autor: ing. Laďka Krejčí

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Začínáme s PowerShape Milan Brouček 2007

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

SEZNÁMENÍ S PROGRAMEM AUTODESK INVENTOR

Příprava 3D tisku tvorba výkresu z modelu v SolidWorks 3D tisk výkres SolidWorks. Ing. Richard Němec, 2012

Lineární pole Rotační pole

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy parametrického modelování Plechové díly I Ing. Radek Šebek Číslo: VY_32_INOVACE_16 17 Anotace:

Obrázek 3.1: Náhled konstrukce podsedáku

PEPS. CAD/CAM systém. Cvičebnice DEMO. Modul: Drátové řezání

Novinky v Solid Edge ST7

Učebnice pro modeláře Ing. Ivo Mikač 2008

MODELOVÁNÍ V INVENTORU CV

Postup modelování. Autor: Petr Spousta Nárys

TVORBA VÝROBNÍ DOKUMENTACE CV

Střešní desku graficky definujeme referenční čárou a obrysem. Výškové umístění střechy definujeme v místě referenční čáry, sklon střechy definujeme

Skořepina v SolidWorks

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Aleš Najman [ÚLOHA 12 ZRCADLENÁ KOPIE PRVKU]

Konstrukce nepravidelného půdorysu

Pravoúhlá axonometrie

TVORBA VÝROBNÍ DOKUMENTACE

Gabriela Janská. Středočeský vzdělávací institut akademie J. A. Komenského

CAD_Inventor -cvičení k modelování a tvorbě technické obrazové dokumentace Vytváření sestavy

Volba již definovaných nástrojů:

Parametrické modelování těles. Autodesk INVENTOR. Ing. Richard Strnka, 2012

PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ ODLITKU CATIA V5 R14 VÝKRES

Učebnice pro artchitekty Ing. Ivo Mikač 2009

6. Formátování: Formátování odstavce

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA VEKTOROVÁ GRAFIKA VÍCENÁSOBNÉ KOPÍROVÁNÍ

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 15 VĚTRACÍ OTVOR]

DUM téma: SurfCAM s tvorbou modelu - soustružení

Úlohy na měřicím přístroji TESA 3D MICRO HITE

Cvičení 2 z předmětu CAD I. TVORBA ROTAČNÍ SOUČÁSTKY - HŘÍDELE Pro/ENGINEER Wildfire 4.0

Rešerše: Práce se sestavami v programu CATIA V5

INVENTOR 2015 CVIČENÍ 14 PRIZMA1

Cvičení 5 z předmětu CAD I PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ ODLITKU - OBROBKU

Parametrické modelování těles. Autodesk INVENTOR. Ing. Richard Strnka, 2012

CAD_Inventor -cvičení k modelování a tvorbě technické obrazové dokumentace

VŠB- Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra pružnosti a pevnosti. Úvod do MKP Napěťová analýza maticového klíče

PROTAHOVÁNÍ A PROTLAČOVÁNÍ

AutoCAD 3D NÁVOD NA VYMODELOVÁNÍ PRACOVNÍHO STOLU

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 16 SKOŘEPINY - TENKOSTĚNNÉ TĚLESO, OBLAST, ZESÍLENÍ]

OBRÁ BĚ CÍ NÁ STROJĚ Í.

Technické kreslení v programu progecad 2009

František Hudek. listopad 2012

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jiří Haňáček [ÚLOHA 07 VYŘÍZNUTÍ PO ŠROUBOVICI A KOLMO K PLOŠE.]

Předloha CAD I TVORBA ODLITKU A JEHO OBROBENÍ

František Hudek. listopad 2012

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

DALŠÍ MOŽNOSTI PARAMETRICKÉHO 3D MODELOVÁNÍ

Popis základního prostředí programu AutoCAD

ZBORCENÉ PŘÍMKOVÉ PLOCHY ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Cvičení 6 PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ TVORBA VÝKRESU OBROBKU Inventor Professional 2012

SurfCAM. Modelování ploch

Další využití SW Autodesk Inventor

Užití stejnolehlosti v konstrukčních úlohách

Tvorba prezentaci v Autodesk Inventoru 10

DUM 02 téma: Corel - křivky

KRUHOVÁ ŠROUBOVICE A JEJÍ VLASTNOSTI

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Parametrické modelování těles. Autodesk INVENTOR. Ing. Richard Strnka, 2012

tohoto systému. Můžeme propojit Mathcad s dalšími aplikacemi, jako je Excel, MATLAB, Axum, nebo dokumenty jedné aplikace navzájem.

VŠB- Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra pružnosti a pevnosti. Úvod do MKP Napěťová analýza tenzometrického snímače ve tvaru háku

Úterý 8. ledna. Cabri program na rýsování. Základní rozmístění sad nástrojů na panelu nástrojů

1 MODEL STOLU. Obr. 1. Základ stolu

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor M/01 STROJÍRENSTVÍ

Teorie frézování Geometrie břitu frézy zub frézy má tvar klínu ostřejší klín snadněji vniká do materiálu vzájemná poloha ploch břitu nástroje a

Elementární plochy-základní pojmy

SketchUp. Obsah 1. Nastavení prostředí 3. Menu: Pohled -> Panely nástrojů 3 Menu: Dialogová okna 3. Nastavení šablony 3

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 37 - SESTAVENÍ ROZEBÍRATELNÉ]

3D kontaktní skener MicroScribe-3D výukový modul. 3D kontaktní skener MicroScribe-3D Výukový modul

Návod na modelování skříně ve 3D v programu TurboCad Zpracoval: Zíka Petr

Transkript:

Metodický postup konstrukce válcové frézy Tento postup slouží studentům třetího ročníku studujících předmět. Jsou zde stanovena konstrukční pravidla, která by měli studenti aplikovat při správné konstrukci válcové frézy. Vlastní konstrukce válcové frézy Parametry potřebné pro konstrukci frézy: průměr hlavové kružnice frézy: d a = 100 mm průměr patní kružnice frézy: d f =80 mm šířka frézy: B = 60 mm počet zubů frézy: z = 12 úhel čela: γ o = 10 úhel hřbetu: α o = 7 úhel sklonu ostří: λ s = 30 šířka válcové plošky (fazeta): f = 0,15 mm šířka zábřitu: a = 4 mm odlehčení: α = 15 průměr kružnice vepsané do zubové mezery: d m = 9,8043 mm stoupání pro tvorbu helix: 544,139 mm parametry drážky pro pero pro upínací průměr (viz. Strojnické tabulky) průměr a šířka odlehčení frézy Nejprve vymodelujeme vlastní tělo frézy. V roletovém menu vybereme Start Mechanical Design Part Design. Myší vybereme jednu z předdefinovaných rovin (XY) a aktivujeme funkci skicáře Sketch Podle obrázku 1 vytvoříme v této rovině hlavovou kružnici. Skicář ukončíme pomocí tlačítka Exit Workbench Nyní pomocí funkce Pad kružnici vysuneme (parametry podle obrázku 2) Obr. 1 Hlavová kružnice Obr. 2 Vysunutí těla frézy 1

Dalším krokem je vytvoření profilu zubové mezery. Vytvoříme náčrt na spodní ploše válce pomocí funkce Sketch Promítneme si vnější kružnici válce pomocí funkce Project 3D Elements a přepneme si ji jako konstrukční prvek pomocí funkce Construction/Standard Elements (obrázek 3) Nyní si skryjeme vytažení válce. Klikneme na vytažený válec a stiskneme tlačítko Hide/Show Tím máme v náčrtu pouze promítnutou hlavovou kružnici. Vytvoříme si čáru ze středu k okraji kružnice pod úhlem 10 (úhel čela). Z bodu, kde nám tato čára protne hlavovou kružnici, vytvoříme svislou čáru směrem dolů. Tím máme zaručeno, že zub, který budeme nyní kreslit, je ve svislé Obr. 3 Promítnutí kružnice poloze (obrázek 4). Všechny tyto čáry jsou konstrukční. Dalším krokem je vytvoření fazety. Ta se vytvoří pomocí funkce Arc která je skryta pod funkcí Circle Kruhový oblouk vytvoříme tak, že nejprve zvolíme střed, poté krajní bod oblouku a uděláme ho libovolně dlouhý (obrázek 5). Pro tvorbu oblouku musíme vypnout funkci Construction/Standard Elements Následuje tvorba dvou úseček dle obrázku 6. Ty nám představují zábřit a odlehčení. Zábřit je pod úhlem hřbetu a hodnotu odlehčení máme stanovenou v zadání. Rovnou si uděláme i patní kružnici o průměru 80 mm. Ta bude na rozdíl od dvou předcházejících čar pouze konstrukční (obrázek 6). Obr. 4 Pomocné čáry Obr. 5 Tvorba kruhového oblouku 2

Teď si potřebujeme zakótovat vytvořené čáry. K tomu si zkonstruujeme úsečku, která je tečná ke kruhovému oblouku (fazetě) a prochází špičkou budoucího zubu. K tomu použijeme funkci Constrains Defined in Dialog Box Zvolíme tedy vazbu Tangency (mezi čárou a obloukem) a Coincidence (mezi čárou a špičkou zubu) obrázky 7 a 8. Obr. 6 Tvorba zábřitu, odlehčení a patní kružnice Obr. 7 Tečná vazba Tuto vytvořenou čáru zvolíme jako konstrukční. Nyní k ní zakótujeme úhly dvou vytvořených čar a ke svislé čáře zakótujeme délku oblouku a zábřitu (obrázek 9). Teď si vytvoříme čelo dalšího zubu. Jelikož má fréza 12 zubů, bude úhel mezi jednotlivými zuby 30. Vytvoříme si tedy pomocnou čáru, s počátkem ve středu frézy a koncem na Obr. 8 Vazba Coincidence hlavové kružnici. Tato čára bude konstrukční. Z bodu, kde nám tato čára protne hlavovou kružnici, si vytvoříme, pod úhlem 10 (úhel čela), libovolně dlouhou čáru (již ne konstrukční) obrázek 10. 3

Když máme toto vytvořeno, je třeba dodělat zubovou mezeru. Vytvoříme obecný oblouk (obrázek 11). K tomu použijeme funkci Three Point Arc Ta se skrývá, stejně jako kruhový oblouk, pod funkcí Circle Nyní vytvoříme čáru, která nám spojí levý konec oblouku a čáru, která nám symbolizuje odlehčení. Obr. 9 Zakótování fazety a dalších čar V tuto chvíli je třeba dodělat ještě vazby a rozměry tohoto oblouku. Vazby vytvoříme pomocí funkce Constrains Defined in Dialog Box Použijeme vazbu Tangency. Tato vazba bude mezi kruhovým obloukem a patní kružnicí, dále mezi obloukem a čelem nového zubu a také mezi obloukem a spojovací čárou, kterou jsme spojili oblouk s odlehčením. Ještě uděláme vazbu Coincidence, která bude mezi čelem zubu a pravým koncem oblouku. Zakótujeme průměr oblouku (d m ), který je 9,8043 mm. Také zakótujeme úhel spojovací čáry (např. 60 ) vše je na obrázku 12. Obr. 10 Tvorba čela dalšího zubu Obr. 11 Oblouk třemi body 4

Posledním krokem pro dokončení zubové mezery je vytvoření vazby mezi obloukem a čelem zubu. Koncový bod čáry, která představuje čelo zubu, bude mít vazbu Coincidence s koncovým bodem kruhového oblouku. Hotová zubová mezera je poté na obrázku 13. Nyní už zbývá jen skicu uzavřít. Doděláme obecné čáry podobně jako na obrázku 14. Skicu ukončíme stisknutím tlačítka Exit Workbench Obr. 12 Dokončení zubové mezery Obr. 14 Uzavření skici Obr. 13 Hotová zubová mezera V tuto chvíli je potřeba si vytvořit křivku, po které budeme vytahovat zubovou mezeru. V roletovém menu vybereme Start Shape Generative Shape Design Zde stiskneme tlačítko Helix, které je skryto pod tlačítkem Spline Nadefinujeme parametry helixu podle obrázku 15. Starting Point umístíme na počátek fazety. 5

Obr. 15 Definice funkce Helix Dalším krokem bude odebrání materiálu ve tvaru zubové mezery. K tomu využijeme funkci Slot Funkci nadefinujeme podle obrázku 17. Jako profil vybereme skicu zubové mezery a jako Center Curve vybereme křivku vzniklou funkcí Helix. Profile control zvolíme Pulling direction a vybereme pravým tlačítkem osu Z. Správná konstrukce bude vypadat jako na obrázku 18. Tím máme z materiálu odebránu jednu zubovou mezeru. Tuto funkci je teď nutné rozkopírovat dokola. K tomu použijeme funkci Circular Pattern, která je skryta pod funkcí Rectangular Pattern V tuto chvíli se vrátíme zpět do Partu. V roletovém menu vybereme Start Mechanical Design Part Design. Pravým tlačítkem si ve stromě klikneme na vysunutí Pad.1 a stiskneme Hide/Show Tím zviditelníme vysunutý objem válce. Při správné konstrukci dostaneme stejný výsledek jako na obrázku 16. Obr. 16 Válec s křivkou Obr. 17 Definice funkce Slot 6

Definici funkce Circular Pattern provedeme podle obrázku 19. Object ke kopírování bude Slot.1, počet prvků ke kopírování 12 a úhel mezi nimi 30. referenčním elementem bude osa Z. Toto byla poslední operace při tvorbě zubů frézy. Nyní chybí dodělat upínací otvor frézy a odlehčení. Obr. 18 Správně provedená funkce Slot Obr. 19 Definice funkce Circular Pattern Otevřeme si skicář pomocí funkce Sketch Skicu umístíme na čelní plochu frézy, nakreslíme a okótujeme podle obrázku 20. Hodnoty pro drážku pro pero vyhledáme ve strojnických tabulkách podle upínacího průměru frézy. 7

Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní Katedra technologie obrábění 2012 Dokončenou skicu ukončíme tlačítkem Exit Workbench Odebrání materiálu provedeme pomocí funkce Pocket Její definici vidíme na obrázku 21. Když máme upínací otvor hotový, zbývá nám dodělat odlehčení. K tomu potřebujeme nadefinovat rovinu uprostřed frézy. K tomu použijeme funkci Plane a nadefinujeme ji podle obrázku 22. Obr. 20 Skica pro upínací průměr s drážkou pro pero Obr. 21 Definice funkce Pocket Obr. 22 Tvorba roviny pro odlehčení V této rovině vytvoříme skicu pomocí funkce Sketch Nakreslíme kružnici o průměru 55 mm (odlehčení může být libovolně veliké, s ohledem na pevnostní požadavky na frézu) obrázek 23. 8

Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní Katedra technologie obrábění 2012 Ukončíme funkci skicáře a provedeme funkci Pocket Definici provedeme podle obrázku 24. Zaškrtneme tlačítko Mirrored extend. Tím se nám profil vysune na obě dvě strany o stejnou vzdálenost. Šířku odlehčení volíme opět libovolně s ohledem na pevnost frézy. Posledním krokem v konstrukci frézy je zaoblení hran. To provedeme podle obrázku 25. Zaoblíme všechny hrany uvnitř frézy pomocí tlačítka Edge Fillet Obr. 23 Skica pro odlehčení Obr. 24 Definice funkce Pocket Obr. 25 Zaoblení hran 9

Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní Katedra technologie obrábění 2012 Závěrečným krokem v tomto postupu je kontrola úhlu sklonu ostří λs. Uděláme skicu v rovině YZ. Nakreslíme si obecnou přímku. Tu pomocí vazby Tangency ztotožníme s ostřím frézy (obrázek 26). Nyní si můžeme změřit úhel sklonu ostří. Ten by měl být v toleranci ± 1 od zvolené hodnoty. V našem případě 30. (obrázek 27). Dokončená fréza je na obrázku 28. Obr. 26 Vazby Tangency mezi přímkou a ostřím frézy Obr. 27 Kontrola úhlu nastavení hlavního ostří Obr. 28 Dokončená fréza 10