VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Hodnocení veřejného projektu pro Domov důchodců Pelhřimov metodou Cost benefit analýzy Bakalářská práce Autor: Vladislav Benda Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2010

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Vladislav Benda Studijní program: Ekonomika a management Obor: Finance a řízení Název práce: Hodnocení veřejného projektu pro Domov důchodců Pelhřimov metodou costbenefit analýzy Cíl práce: Cílem bakalářské práce bude zhodnocení významu veřejných projektů pro společnost a popis matematického aparátu, aplikovaného v případě costbenefit analýzy, používané pro hodnocení projektů v této oblasti. V práci bude proveden na konkrétném případě veřejného projektu Domova důchodců v Pelhřimově rozbor použití této metody včetně používaných kritérií pro vyhodnocení sociálněekonomické efektivnosti. Ing. Petr Jiříček vedoucí bakalářské práce Ing. Jakub Novotný, Ph.D. vedoucí katedry Katedra ekonomických studií

ANOTACE Předmětem této práce je analýza veřejného projektu použitím konkrétní metody k tomuto účelu používané. V teoretické části je popsána problematika veřejných projektů z hlediska zákonné úpravy a popis standardních metod používaných k hodnocení těchto projektů. Praktická část se pak věnuje konkrétní metodě, analýze nákladů a přínosů. Nejprve jsou rozebrány finanční nástroje sloužící jako hodnotitelská složka a poté je popsán postup a jeho aplikace na konkrétní projekt. Klíčová slova: Analýza nákladů a přínosů, veřejné projekty. ANNOTATION The goal of this work is to analyse public project using particular method used for that purpose. Theoretical part contains a description of the public projects area in terms of law and also a description of standardised methods used for evaluation of these projects. Practical part is aimed on particular method, Costbenefit Analysis. It contains the description of financial instruments used as evaluation part and then the description of the analysing process and its application on particular project. Keywords: Costbenefit analysis, public projects.

Rád bych poděkoval panu Ing. Petru Jiříčkovi, vedoucímu práce, za odbornou pomoc a cenné rady vedoucí ke zdárnému dokončení mé bakalářské práce. Také bych rád poděkoval panu Ing. Josefu Koňákovi za poskytnutí informací o projektu, nezbytných k provedení analýzy.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah ÚVOD A CÍL PRÁCE... 7 1 VEŘEJNÉ PROJEKTY... 8 1.1 Legislativní úprava... 9 1.2 Metody hodnocení veřejných projektů... 13 2 KRITERIÁLNÍ UKAZATELE... 15 2.1 Současná hodnota (PVCF)... 15 2.2 Čistá současná hodnota (NPV)... 15 2.3 Vnitřní výnosové procento (IRR)... 16 2.4 Doba návratnosti... 16 2.5 Index rentability... 17 3 ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ... 18 3.1 Definování podstaty projektu... 20 3.2 Vymezení struktury zainteresovaných subjektů... 21 3.3 Popis investiční a nulové varianty... 22 3.4 Určení a kvantifikace všech relevantních nákladů a přínosů... 23 3.5 Vyčlenění doplňkových neocenitelných C&B a jejich slovní popis... 25 3.6 Převedení ocenitelných C&B na hotovostní toky... 25 3.7 Stanovení diskontní sazby... 26 3.8 Výpočet kriteriálních ukazatelů... 28 4 PROJEKT DOMOV PRO SENIORY PELHŘIMOV... 30 ZÁVĚR... 40 PŘÍLOHY... 44 6

ÚVOD A CÍL PRÁCE Cílem této práce je analýza projektu Domova důchodců Pelhřimov provedením Analýzy nákladů a přínosů jedné z realizačních nabídek. Dané téma jsem si zvolil zejména proto, že mne zajímalo, jak probíhá hodnocení veřejných projektů. Pro výběr projektu k analýze jsem se zaměřil zejména na projekty realizované v místě mého bydliště. Domov důchodců mne pak zaujal nejvíce. Úvodní kapitola bude věnována teorii o veřejných projektech jako takových. Co to vlastně veřejné projekty jsou a jaké jsou odlišné a společné rysy s projekty realizovanými v podnikatelské sféře. Dále bude obsahovat definice obsažené v zákoně o veřejných zakázkách. Především pak, jak je přímo v tomto zákoně definováno, co vše je zahrnuto pod samotným pojmem veřejná zakázka, tedy jak jsou tyto zakázky rozčleněny, kdo je dle zákona definován jako zadavatel těchto zakázek, kdo je to dodavatel, dále pak základní typologie druhů zakázek a druhy kvalifikačních kritérií. Součástí této kapitoly budou také definice různých metod používaných k hodnocení a vzájemnému srovnávání veřejných projektů. Další kapitola bude zaměřena na definice jednotlivých kriteriálních ukazatelů používaných při Analýze nákladů a přínosů. Důležitou součástí každého z těchto ukazatelů budou také matematické vzorce používané k jejich výpočtu. Tyto vzorce pak budou použity při samotném provádění analýzy. Třetí kapitola se bude zabývat rozborem postupu, jak provádět samotnou Analýzu nákladů a přínosů. V jednotlivých podkapitolách bude každý z bodů postupu doplněn popisem, k čemu slouží a co by mělo být jeho výstupem. Obsahem poslední kapitoly bude aplikace samotné Analýzy nákladů a přínosů na projekt. Pro tento účel byla zvolena jedna z nabídek na realizaci Domova důchodců Pelhřimov. Ačkoli se tato analýza provádí obvykle v období rozhodování, která z nabídek vyhovuje nejvíce, v tomto konkrétním případě již projekt realizován byl. Do provozu byl domov uveden v roce 2009. Důležitý je i fakt, že analyzovaná nabídka není vítězná. Pro účely této práce však ani jeden z těchto faktů netvoří překážku. V příloze jsou uvedeny informace o firmě a některé souhrnné rozpočty částí projektu. 7

1 VEŘEJNÉ PROJEKTY Za veřejně prospěšné jsou považovány takové projekty, jejichž smyslem není maximalizace zisku investora, ale zvýšení užitku. A to užitku jakýchkoli subjektů, jejichž blaho leží investorovi na srdci. Rozdíl investic realizovaných ve veřejné sféře oproti těm, které jsou realizovány ve sféře komerční, je zásadní. Není zde důležitý pouze užitek subjektu investujícího, ale také ostatních subjektů. Dále jsou veřejně prospěšné projekty obvykle realizovány za účelem dosažení efektů jiné povahy než pouze finanční, velmi často povahy nehmotné. Veřejně prospěšné investice však mají s těmi komerčními i některé společné vlastnosti. Jsou jimi např. otázky, zda má smysl investici zrealizovat, a kterou z navržených investic si zvolit, tedy která možnost je ta nejlepší. Dále je pro obě sféry společná i ona základní myšlenka, a to ta, že navržená investice by měla ve výsledku působit více pozitiv než negativ. Výchozím prvkem veřejného projektu jsou veřejné potřeby a zájmy, které je třeba uspokojit. Uspokojování veřejných potřeb je financováno z veřejných zdrojů prostřednictvím veřejných zakázek. Tato zakázka je spjata s volbou mezi různými variantami, přičemž minimálně by to měli být varianta nulová, tedy kdy k investici nedochází a stav věci tak zůstává nezměněn, a varianta navrhovaná, tedy řešení dané potřeby. Obrázek 1 Schéma průběhu definování a řešení veřejných projektů Veřejné potřeby a veřejné zájmy Záměry uspokojení veřejných potřeb Formulace očekávání Cíle veřejného projektu Veřejná zakázka Realizace a exploatace Zdroj: Ochrana, F. Hodnocení veřejných projektů a zakázek. str. 10 8

1.1 Legislativní úprava Problematika veřejných zakázek je upravena v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tento zákon zapracovává právní předpisy Evropských společenství a upravuje zejména postupy při zadávání veřejných zakázek. Dále se zabývá právní úpravou soutěže o návrh, definuje dohled nad dodržování tohoto zákona a upravuje podmínky vedení a funkci seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů. Veřejná zakázka Rozdělení veřejných zakázek 1. Dle předmětu a) Na dodávky Jejím předmětem je pořízení zboží nebo poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu b) Na služby Veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce. c) Na stavební práce 2. Dle výše jejich předpokládané hodnoty a) Nadlimitní Veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota bez DPH dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek. b) Podlimitní Veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 mil. Kč bez DPH, v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 mil. Kč bez DPH. c) Malého rozsahu Veřejná zakázka, která nedosáhne hodnot stanovených pro zakázky podlimitní. 9

Zadavatel Zadavatelem veřejné zakázky je: 1. Veřejný zadavatel a) Česká republika, b) státní příspěvková organizace, c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, d) jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a která je financována jiným veřejným zadavatelem nebo je jím ovládána, popř. jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 2. Dotovaný zadavatel Je jím právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem. Přesné definice týkající se vymezení termínu Zadavatel veřejné zakázky nalezneme v 2 zákona č. 137/2006 Sb. Dodavatel Dodavatelem se dle 17 zákona č. 137/2006 rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel. Zadávací řízení Zadávací řízení zahajuje zadavatel: a) uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení b) odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení způsobem uvedeným v 146 a 147. 10

Zákon upravuje tyto druhy zadávacích řízení: a) otevřené řízení ( 27), Zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení b) užší řízení ( 28), Zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení, přičemž veřejný zadavatel je povinen vyzvat k podání nabídky nejméně 5 zájemců a sektorový zadavatel je povinen vyzvat k podání nabídky nejméně 3 zájemce c) jednací řízení s uveřejněním ( 29), Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky. Za nepřijatelné nabídky jsou považovány: 1. nesplňují požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky, 2. nesplnily zadávací podmínky z hlediska jiných požadavků 3. uchazeč neprokázal splnění kvalifikace, 4. jsou v rozporu s platnými právními předpisy, 5. obsahují upravené podmínky plnění v rozporu s požadavky zadavatele nebo neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, 6. byly podány po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Pro zadavatele je důležité, že nesmí podstatně změnit zadávací podmínky a musí zahájit jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. Zadavatel je povinen vyzvat k podání nabídek nejméně 3 zájemce. d) jednací řízení bez uveřejnění ( 34), Podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění jsou stanoveny v 23. Zadavatel oznamuje zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Jeli jednáno s více zájemci, nesmí zadavatel sdělovat zájemci údaje týkající se podmínek a návrhů uvedených 11

jiným zájemcem bez jeho předchozího souhlasu. V rámci jednání je zadavatel oprávněn dohodnout s vyzvanými zájemci i jiné podmínky plnění veřejné zakázky, než které byly uvedeny ve výzvě k jednání či v zadávací dokumentaci. Jakákoliv změna podmínek plnění veřejné zakázky však musí i nadále splňovat předpoklady pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. e) soutěžní dialog ( 35), Používá se pro zadání veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění. Za takovouto zakázku je považována veřejná zakázka, u níž není veřejný zadavatel objektivně schopen přesně vymezit technické podmínky anebo právní nebo finanční požadavky. f) zjednodušené podlimitní řízení ( 38). Veřejný zadavatel může toto řízení použít pro zadání: podlimitní veřejné zakázky na dodávky podlimitní veřejné zakázky na služby, podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 20 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Zadavatel vyzývá písemnou výzvou nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, neníli to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi. Kvalifikační kritéria Kvalifikaci splní dodavatel, který prokáže splnění a) základních kvalifikačních předpokladů ( 53), b) profesních kvalifikačních předpokladů ( 54), c) ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů ( 55), d) technických kvalifikačních předpokladů ( 56). Požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Kvalifikační dokumentaci je veřejný zadavatel povinen zpřístupnit na své internetové adrese nebo jiným vhodným způsobem. Veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. 12

1.2 Metody hodnocení veřejných projektů Analýza minimalizace nákladů (CMA) Relativně nejjednodušší metoda hodnocení projektů, při níž se hledá ta varianta, která má nejnižší náklady. Pro jejich stanovování se používají různé metody. 1. Průmyslově inženýrská metoda Sčítá dílčí náklady jednotlivých činností, ze kterých se projekt skládá. Výhodou této metody je její transparentnost a přesnost a spolehlivost při stanovení nákladů prostřednictvím účetních standardů. 2. Parametrický odhad nákladů Při tomto postupu se hledají vztahy mezi celkovými náklady na projekt a jeho charakteristickými vlastnostmi. Jako zdroje informací jsou používány expertní odhady, technickofinanční standardy, katalogové ceny, apod. Tato analýza je však použitelná pouze v případě, že jsou výstupy uvažovaných variant alespoň přibližně srovnatelné a nebereme zřetel na váhu užitných vlastností. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Použitím této metody hledáme odpověď na otázku, jaké přínosy a náklady v peněžní podobě daný projekt přináší. Měří se zde tedy nejen výstupy ale i vstupy. Rozlišují se dva základní typy analýzy: 1. Užší (Analýza nákladů a přínosů) 2. Širší (Analýza společenských nákladů a společenských přínosů) neredukovaná redukovaná Analýza efektivnosti nákladů (CEA) Tato metoda je podobná Analýze nákladů a přínosů. Odlišuje se od ní tím, že náklady nekalkuluje jako společenské, ale bere v úvahu pouze náklady související s danou činností. Dalším rozdílem je oceňování výstupů. V této analýze je sledována efektivita nákladů vynaložených na jednotku (naturální nebo fyzikální). 13

Analýza užitečnosti nákladů (CUA) Základním prvkem této metody je teorie užitku. Pro ohodnocení můžeme například použít hodnotící stupnici vyjadřující pocit svého uspokojení. Důležité je, aby u každého hodnotícího stupně bylo uvedeno i jeho slovní vyjádření. Dále je při hodnocení vhodné u každého kritéria určit i jeho váhu. Vybrána by pak měla být varianta, která poskytuje nejvyšší užitnost. Ochota platit (WTP) Podstatou je dotazníkové zjišťování uživatelských preferencí navrhovaných variant. Kritériem WTP je hledání odpovědi na to, jak jsou náklady přijatelné s ohledem na přínosy projektu. Je tedy zkoumáno, jakou měrou budou potenciální uživatelé ochotni účastnit se na financování projektu s ohledem na míru uspokojení. Ochota přijmout (WTA) Oproti WTP je předmětem zjišťování WTA, jaké jsou přijatelné ztráty s ohledem na projekt. Problém je tedy zobrazován jako minimální peněžní kompenzace, kterou bude potenciální uživatel ochoten přijmout vzhledem ke snížení jeho uspokojení v důsledku újmy způsobené projektem. V praxi často dochází ke kombinaci WTP a WTA. 14

2 KRITERIÁLNÍ UKAZATELE 2.1 Současná hodnota (PVCF) Jelikož příjmy plynou z investice po dobu více let, působí zde tzv. faktor času. Tento vliv znamená, že časová hodnota peněz není stejná. Výnosy vznikající v delším časovém období se proto přepočítávají na stejnou časovou bázi. Touto bází pak většinou bývá rok pořízení investice. Dochází tak k přepočtu budoucí hodnoty peněz na tu současnou. Vzorec pro přepočet je definován takto: PVCF CF1 CF2 (1 k) (1 k) 2 CFn (1 k) n n t 1 CF t (1 k) t kde: PVCF současná hodnota cash flow, CF t očekávaná hodnota cash flow v obobí t, k míra kapitálových nákladů na investici (diskontní míra), t období 1 až n (roky), n očekávaná životnost investice. Výsledek lze interpretovat také tak, že se jedná o, pro investora, maximální přijatelnou cenu investice vyjádřenou v současných korunách. 2.2 Čistá současná hodnota (NPV) Představuje rozdíl mezi současnou hodnotou a investičními náklady. Vzorec pro výpočet NPV je definován takto: NPV PVCF IN CF n t t t 1 ( 1 k) IN kde NPV čistá současná hodnota, PVCF současná hodnota cash flow, CF t očekávaná hodnota cash flow v období t, 15

IN k t n náklady na investici, míra kapitálových nákladů na investici (diskontní míra), období 1 až n (roky), očekávaná životnost investice. 2.3 Vnitřní výnosové procento (IRR) Představuje diskontní míru, při které je čistá současná hodnota investice rovna 0. Platí tedy tento vztah PVCF IN Jelikož je při výpočtu současné hodnoty cash flow počítáno s diskontní mírou k, přičemž tato diskontní míra je číslo, které hledáme, používá se pro výpočet postup metodou pokusů a omylů. Postup je takový, že pokud nám při zvolené hodnotě diskontní míry vyjde NPV větší než 0, pak tuto hodnotu zvýšíme a naopak, pokud vyjde menší než 0, tak ji snížíme. Snažíme se tedy postupně odstranit rozdíl mezi pravou a levou stranou rovnice dokud nebude nulový, popř. bude velice blízký nule. Jelikož je tento postup značně náročný z hlediska neustálého přepočítávání, lze pro výpočet IRR použít následující iterační vzorec: IRR NPV A ia * NPV A NPV B i A i B kde i A výnosové procento pro NPV > 0, i B výnosové procento pro NPV < 0, NPV A NPV > 0, NPV B NPV < 0. 2.4 Doba návratnosti Představuje období, tedy počet let, měsíců), za které se bude tok příjmů z investice plynoucích rovnat hodnotě původních nákladů na investici. 16

Postup výpočtu: a) příjmy v každém roce životnosti jsou stejné DN IN CF t kde IN náklady na investici, CF t očekávaná hodnota cash flow v roce t. b) příjmy v každém roce životnosti jsou různé výpočet probíhá postupným načítáním jednotlivých ročních cash flow, dokud se jejich součet nebude rovnat investičním nákladům. 2.5 Index rentability Většinou se vyskytuje jako doplněk čisté současné hodnoty. Udává, kolik korun čistého diskontovaného přínosu připadá na jednu investovanou korunu. Výpočet: NPV / IN PVCF CF CF 0 0 kde PVCF čistá současná hodnota cash flow, CF 0 cash flow v roce 0, tedy investiční náklady. 17

3 ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ Z popisu veřejně prospěšných projektů uvedeného v úvodní kapitole vyplývá, že při jejich hodnocení musíme vzít v úvahu rozsáhlou řadu efektů. Abychom mohli dopady investice vyhodnotit a odpovědět si na zmíněné investiční otázky, musíme rozpoznat a poté porovnat, co plyne z projektu pozitivního a negativního. Za tímto účelem je ale nutné efekty, zjednodušeně řečeno, sčítat. Abychom byly schopni tohoto dosáhnout, je nutné vyjádřit je číselně, resp. provést jejich finanční vyjádření. K hodnocení projektů veřejné sféry slouží metodický nástroj obsahující i řešení problémů vyplývajících z jejich podstaty. Tímto nástrojem je Analýza nákladů a přínosů (překlad z anglického Cost Benefit Analysis). Tento překlad však může působit zavádějícím dojmem, jelikož v tomto případě se nejedná o náklady v účetním slova smyslu, ale spíše o jakékoli negativní dopady projektu. Jedná se tedy o metodický postup, během něhož se postupně zjišťuje, co realizace investičního projektu přinese pozitivního nebo naopak negativního. Takto vymezené dopady projektu jsou následně slučovány, převedeny na hotovostní toky a zahrnuty do výpočtu rozhodujících ukazatelů, na jejichž základě lze rozhodnout, zda je projekt ve svém důsledku pro společnost přínosem či nikoli. Vypočtené ukazatele pak umožňují srovnávání dvou nebo více investic a určit tak preferenci jednoho projektu před druhým. Výhodou CBA oproti jiným pokusům o hodnocení projektů veřejné sféry je kromě toho, že se jedná o systematický postup úspěšně použitelný na každý projekt, také možnost téměř plného využití teoretického a metodického aparátu podnikových financí, díky tomu, že se po definici všech efektů akce s nimi zachází jako s hotovostními toky. Základní (doporučený) postup při zpracování CBA 1 1. Definování podstaty projektu, 2. Vymezení struktury zainteresovaných subjektů, 3. Popis rozdílů mezi investiční a nulovou variantou, 1 Sieber, P.: Analýza nákladů a přínosů metodická příručka [online]. Dostupné z: http://www.rrstrednimorava.cz/file/486/ 18

4. Určení a kvantifikace všech relevantních nákladů a přínosů (C&B) pro všechny životní fáze projektu, 5. Vyčlenění doplňkových neocenitelných C&B a jejich slovní popis, 6. Převedení ocenitelných C&B na hotovostní toky, 7. Stanovení diskontní sazby, 8. Výpočet kriteriálních ukazatelů, 9. Provedení citlivostní analýzy, 10. Posouzení projektu na základě vypočtených kriteriálních ukazatelů, neocenitelných efektů a citlivostní analýzy 11. Rozhodnutí o přijatelnosti a financování investice. CBA a EU Nová nařízení Evropské Unie týkající se strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Nástroje předvstupních strukturálních politik provedení analýzy nákladů a přínosů výslovně požadují u těch projektů, jejichž rozpočet přesahuje 50 mil. EUR, 10 mil. EUR, respektive 5 mil. EUR. Za úvodní posouzení projektu zodpovídají členské státy. Evropská komise (EK) pak hodnotí kvalitu tohoto posouzení a poté schvaluje návrh projektu pro spolufinancování a určuje míru spolufinancování. Důležitým nástrojem v této oblasti je pak Analýza nákladů a přínosů. Ta představuje podpůrný nástroj při rozhodování o financování a přispívá tak ke zprůhlednění výběru projektů, protože, i když existují rozdíly nejen mezi investicemi, jak produktivními tak investicemi do infrastruktury, tak i mezi jednotlivými regiony, posuzování probíhá na společném základě. V rámci svých povinností při posuzování projektů z oblasti regionální politiky, předkládaných členskými státy používá Evropská komise Průvodce pro analýzu nákladů a přínosů investičních projektů. 19

3.1 Definování podstaty projektu Tímto krokem obvykle začíná každá analytická práce. Kromě toho, že bychom měli umět v tuto chvíli již projekt výstižně pojmenovat, musíme si věcně zodpovědět mimo jiné následující otázky: 1. Co je předmětem investice? 2. Kde a jak se bude investice realizovat? a. lokalizace a etapizace investice b. technické, organizační a finanční zajištění investiční fáze 3. Jaké služby či produkty by měla investice zajišťovat? 4. Jaké jsou představy investora o následném provozu investice? a. lidské zdroje, oběžný majetek b. technické, organizační a finanční zajištění provozní fáze 5. Jaké jsou předpokládané fáze projektu a jak dlouho budou jednotlivé fáze trvat? investice lze rozdělit do čtyř možných fází: 1. Předinvestiční fáze jedná se o období přípravných prací, ve kterém se projekt připravuje a rozhoduje se o jeho realizaci či zamítnutí. Z hlediska hotovostních toků sem zpravidla spadají náklady na projektovou dokumentaci, administrativní náklady na přípravu projektu, náklady na zpracování ekonomických studií a náklady na samotné hodnocení efektivnosti investičního záměru (např. CBA). V této fázi se obvykle nacházíte v okamžiku, kdy CBA zpracováváte. Důležité je, že všechny příjmy a výdaje vzniklé v tomto období jsou irelevantní pro posouzení smysluplnosti investice a nesmí její hodnocení ovlivnit. Jedná se o tzv. sunk cost (česky utopené náklady), které investor vynaloží, ať již se investice uskuteční nebo nikoli, a proto nejsou do rozhodování zahrnuty. 2. Fáze investiční jedná se o období od začátku investiční výstavby projektu do zahájení jejího provozu. Z hlediska hotovostních toků bývá toto období obvykle ve znamení silného převýšení výdajů nad příjmy. 20

3. Fáze provozní (provozní etapa) jedná se o období od zahájení provozu projektu po jeho ukončení. Občas se nazývá též životností projektu. Právě v tomto období měly přínosy převažovat nad negativy plynoucími z projektu a takto vzniklý čistý příjem inkasovaný během jednotlivých let provozování projektu by měl současně pokrýt a převážit výdaje vynaložené v investiční fázi. 4. Fáze poprovozní (likvidační) jedná se o období, ve kterém se projekt již neprovozuje, nicméně stále ještě může a nemusí jeho předchozí existence ovlivňovat náklady a přínosy (C&B) určitých subjektů. Na rozdíl od výdajů a příjmů předinvestiční fáze, pokud tyto C&B existují a nejsou zanedbatelné, musejí být do hodnocení investice zahrnuty. Typickým příkladem takových důsledků investice jsou náklady na likvidaci zařízení, příp. výnosy z jeho prodeje. 3.2 Vymezení struktury zainteresovaných subjektů Výsledkem tohoto kroku by měl být strukturovaný seznam subjektů, pro které budeme následně zjišťovat dopady projektu. Subjekty lze pro potřeby CBA obecně rozdělit na: Domácnosti, Podniky, Municipální subjekty, Stát, ostatní organizace. K rozlišení řady subjektů, které do analýzy budou zahrnuty a které nikoli, musí být stanoveno smysluplné kritérium. Z výše uvedeného seznamu subjektů, které nás z hlediska účelu dotací a investic mohou zajímat, nám zbývá pouze vytvořit seznam obsáhlejší a to podle jediného kritéria. Tímto kritériem bude předpokládaný rozsah dopadu projektu. 21

Jestliže nám takovýmto seznamem vznikl hypotetický soupis všech subjektů, jejichž situace před a po případné investici nás zajímá, tento soupis roztřídíme pouze na subjekty, na které zároveň projekt pravděpodobně bude významně dopadat. Jeden z možných postupů jak tento seznam vytvořit je takovýto: 1. Vymezení všech subjektů, kterých se projekt reálně dotkne. 2. Vymezení subjektů, pro které je projekt zamýšlen z hlediska investora. 3. Vymezení subjektů relevantních z hlediska poskytovatele dotace. 4. Sloučení seznamů vzniklých v bodech 2 a 3 do jednoho. 5. Nalezení průniku seznamu vytvořeného v bodu 1 a seznamu vytvořeného v bodu 4 Pokud si však dopad na některý dosud neuvedený subjekt uvědomíme až při odhadování samotných C&B, není problém tento seznam o daný subjekt rozšířit. Důležité z hlediska výsledného seznamu je, že výsledná analýza slouží jako příloha k žádosti o poskytnutí finanční pomoci ze Společného regionálního operačního programu (SROP). Všechny analyzované subjekty, které nejsou zmíněny jako relevantní z pohledu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), nicméně nás zajímají, budou analyzovány zvlášť. C&B pro tyto subjekty budou tedy evidovány mimo základní analýzu a tudíž do ní nebudou zahrnuty a neprojeví se tedy ani ve výsledných rozhodujících ukazatelích. 3.3 Popis investiční a nulové varianty Tyto alternativy se liší pouze v jednom jediném předpokladu, a to zda investice byla nebo nebyla realizována. Ve výsledku nás zajímá rozdíl těchto dvou alternativ. Tento rozdíl totiž obsahuje všechny důsledky způsobené investicí, které lze použít pro její ocenění. Při stanovení C&B plynoucích z investice nemůžeme zohlednit zcela všechny příjmy a výdaje (C&B), které budou realizovány v případě investiční varianty. V úvahu bereme pouze ty, které by v případě nulové varianty realizovány nebyly. Důležité jsou pak rozdíly jednotlivých vymezených subjektů. 22

3.4 Určení a kvantifikace všech relevantních nákladů a přínosů V tuto chvíli jsme již schopni určit, jak se změní situace jednotlivých zainteresovaných subjektů, neboli, jaké dopady daná investice způsobí. Z hlediska jejich kvantifikace je jednodušší, když si jednotlivé náklady a přínosy nejprve rozčleníme podle určitých hledisek: 1. Podle subjektu, kterého se C&B dotýkají: a) Stát (dopady na státní rozpočet) b) Municipální sféra (obce, svazky obcí, kraje) c) Podnikatelské subjekty d) Ostatní organizace (spolky, profesní sdružení apod.) e) Obyvatelé (domácnosti) 2. Podle fáze života projektu, do kterého časově C&B spadají: a) Předinvestiční fáze b) Investiční fáze c) Provozní fáze d) Poprovozní fáze 3. Podle věcné povahy C&B: a) Hmotné povahy b) Nehmotné povahy c) Finanční povahy 4. Podle naší schopnosti vyjádřit C&B v kvantitativních jednotkách: a) Kvantifikovatelné b) Nekvantifikovatelné 5. Podle jednoznačnosti příčinné souvislosti C&B s investičním projektem: a) Přímo plynoucí z projektu b) Nepřímo plynoucí z projektu 23

Rozčlenění z hlediska subjektů je vytvořeno v souvislosti se seznamem předpokládaných zainteresovaných subjektů vytvořeným ve druhém kroku celé analýzy, přičemž je důležité nezapomenout náklady a přínosů dopadající na jakýkoli vymezený subjekt a zároveň do analýzy nezahrnovat ty náklady a přínosy, které z investice sice plynou, ale nedotýkají se ani jednoho z těchto subjektů. Rozčlenění jednotlivých nákladů a přínosů do jednotlivých životních fází investice je velice důležité zejména z několika důvodů. Zaprvé je jejich začlenění do správného období zásadní pro výpočet hotovostních toků. Zejména pak pro výpočet současných a budoucích hodnot těchto toků. Za druhé je časové určení nákladů a přínosů důležité pro určení jejich relevantnosti pro hodnocení investice či nikoli. Především pokud by z hlediska analýzy byly zařazeny mezi tzv. utopené náklady, které se obvykle vyskytují ve fázi předinvestiční. Dalším důvodem je hledisko manažerské, ale i analytické. Je užitečné oddělit od sebe fáze investiční a výstavbovou, především pak kvůli odlišnému charakteru nákladů a přínosů vyskytujících se v těchto etapách. Určení věcné podoby nákladů a přínosů má význam především pro další postup, který je s nimi spjat. Nejjednodušší situace je u nákladů a přínosů finanční povahy. Jak již z jejich označení vyplývá, jsou již vyjádřeny finančně, prostřednictvím pozitivních nebo negativních hotovostních toků, a není tedy nutné je do této podoby jakkoli převádět. Pod pojmem hmotných nákladů a přínosů si můžeme představit například získaný, popř. ztracený, veřejný statek. V případě nehmotných nákladů a přínosů pak tímto příkladem může být veřejná služba. Členění rozdělující náklady a přínosy na kvantifikovatelné a nekvantifikovatelné, si lze snadno představit tak, že jsem schopni vyjádřit jejich velikost, např. úsporami nákladů, času, navýšením příjmů apod. U nekvantifikovatelných příjmů je tato představa poněkud obtížnější, neboť se zde jedná např. o změnu nálady obyvatel. Avšak i takto obtížně kvantifikovatelné náklady a přínosy lze převést na hotovostní toky. Poslední hledisko zohledňuje příčinnou souvislost nákladů a přínosů s hodnocenou investicí. Jednoznačné určení, zda náklady nebo přínosy vznikly působením dané investice, lze pouze u těch z investice přímo plynoucích. Některé rozdíly mezi nulovou a investiční variantou však souvisejí s investicí jen částečně. Může se tak stát v případě 24

závislosti dvou a více investičních akcí. Jestliže jsou náklady nebo přínosy plynoucí z jedné investice zvyšovány nebo podmiňovány provedením jiné investice, záleží pak na posouzení, které z těchto akcí budou přiřazeny. Pro samotné stanovení hodnoty nákladů a přínosů z investice plynoucích se používá tzv. přírůstková metoda. Tato metoda znamená, že se počítá pouze s výslednou změnou každého nákladu a přínosu. Např.: Celkové náklady na provoz, jestliže se investice nerealizuje, budou činit 10 000 Kč. Náklady po provedení investice budou činit 7 500 Kč. Do analýzy tedy zahrneme přínos v podobě 2 500 Kč. 3.5 Vyčlenění doplňkových neocenitelných C&B a jejich slovní popis Ještě než začneme provádět samotné hodnocení dané investice, musíme vyjádřit všechny náklady a přínosy jednotnou formou. V případě Analýzy nákladů a přínosů se jedná o formu hotovostních toků. Tento převod představuje základní podmínku pro použití ukazatelů používaných v podnikových financích, např. čisté současné hodnota (NPV) apod. Pokud jsme u některých nákladů a přínosů schopni vyjádřit je ve finanční podobě pouze s obtížemi, je možné, za předpokladu, že mají zanedbatelný vliv na výsledek analýzy, tyto náklady a přínosy do hodnocení nezahrnovat. Avšak nesmíme je zapomenout zmínit alespoň pomocí slovního vyjádření. Takovéto zjednodušení ale nelze použít, jestliže se jedná o, svým charakterem, zásadní efekty plynoucí z investice. 3.6 Převedení ocenitelných C&B na hotovostní toky V tomto kroku máme již vytvořenu výslednou strukturu nákladů a přínosů, tedy očištěnou o položky, které do analýzy zahrnuty být nemohou nebo jsou neocenitelné, které je nutné převést na hotovostní toky. Některé z nich jsou již v této podobě vyjádřeny, jelikož se jedná o příjmy a výdaje. Většina nákladů a přínosů je však v nepeněžní podobě. Pro jejich ocenění můžeme použít jejich tržní cenu, jestliže je tato cena k dispozici. Avšak ani tento způsob nelze použít na všechny hmotné nebo nehmotné náklady a přínosy. Jedná se především o formu veřejných statků nebo služeb, jako např. čistší ovzduší, které jsou obtížně 25

ocenitelné, jelikož pro ně většinou není stanovena tržní cena. Pro určení ceny u těchto efektů se používají následující metody. Stínové ceny Tato metoda v podstatě znamená, že k ocenění jsou použity náklady obětované příležitosti daného efektu. Předpokladem jejího užití je, že např. místo daného přínosu spotřebováváme něco jiného (statek, službu). Cenu daného přínosu pak zobrazují náklady na tyto statky nebo služby vynaložené. Důležité je pak uvědomit si, kdo by tyto náklady vynaložil. Tento subjekt je pak bude mít v příslušných letech zahrnut ve svých přínosech. Stínová mzda: SW AW n nem n em enemp kde SW stínová mzda FW n em tržní mzda (průměrná mzda) = počet zaměstnaných osob n enemp = počet evidovaných nezaměstnaných osob Náhražkové trhy V tomto případě je daný efekt ohodnocen odvozením ceny jiného statku nebo služby, pro něž trh nalézt můžeme, a se kterým si je nějak podobný. Např. rozdíl mezi statkem s podobnými vlastnostmi jako je náš po investici a statkem s vlastnostmi podobnými tomu před investicí. 3.7 Stanovení diskontní sazby Diskontní sazba je výnosová míra, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné investiční alternativy. Diskontní sazba slouží k převodu budoucí hodnoty hotovostních toků na jejich současnou hodnotu pomocí tzv. diskontování. 26

Nominální a reálná diskontní sazba Pokud vyjadřujeme náklady a přínosy jako hotovostní toky, musíme si zvolit, zda chceme počítat s toky v reálné podobě (ve stálých cenách) nebo v nominální podobě, tedy se zahrnutím vlivu inflace. V analýze by tato volba měla být jasně definována, i když nebude mít vliv na kriteriální ukazatele, neboť ve zvolené podobě budou přepočítávány všechny hotovostní toky a bude jí mít i diskontní sazba. To znamená, že reálné toky budou diskontovány reálnou diskontní sazbou a nominální toky budou diskontovány nominální sazbou. přepočet mezi nominální a reálnou sazbou: 1 NDS RDS (1 ) I E 1 kde RDS reálná diskontní sazba NDS nominální diskontní sazba I E inflační koeficient přepočet nominálních hotovostních toků na reálné: RCF T NCF ( 1 I T T E ) kde RCF T reálný hotovostní tok v čase T NCF T nominální hotovostní tok v čase T I E inflační koeficient Konkrétní hodnota diskontní sazby se získává různými způsoby a metodami. Jelikož diskontní sazby ovlivňují výši kriteriálních ukazatelů, při jejich individuálním stanovení by nebylo možné srovnávání jednotlivých projektů mezi sebou. Tato vlastnost je však z hlediska Analýzy nákladů a přínosů významná. Pro tyto účely je diskontní sazba stanovena poskytovatelem dotace. Při spoluúčasti Evropské unie prostřednictvím Společných regionálních operačních programů je dlouhodobá reálná diskontní sazba pro první kolo přijímání žádostí o pomoc stanovena ve výši 5 % p.a. 27

3.8 Výpočet kriteriálních ukazatelů Současná hodnota Jeli současná hodnota investice větší než investiční výdaje, pak lze daný projekt považovat za přijatelný. Avšak tento ukazatel se nehodí pro srovnávání projektů mezi sebou. Pro jejich srovnání je totiž důležitá efektivita vynaložených prostředků. Čistá současná hodnota Investici lze považovat za přijatelnou, pokud je čistá současná hodnota větší nebo rovna nule. V podstatě tento ukazatel představuje výnos plynoucí z dané investice. Je tudíž vhodný i pro srovnávání jednotlivých projektů. Zvolen by pak měl být projekt s vyšší NPV. Vnitřní výnosové procento Pokud je tento ukazatel větší než uvažovaná diskontní sazba, pak je daná investice přijatelná. Při srovnávání projektů je pak důležité, který z nich má tuto hodnotu vyšší. Takový projekt by měl být zvolen. Tento ukazatel však vykazuje několik zásadních problémů, které je třeba brát v úvahu. 1. Ačkoli jsme při porovnávání projektů zjistili, že z hlediska IRR jsou všechny stejně přijatelné, tedy všechny sazby IRR jsou si rovny, o projektech již toto tvrzení platit nemusí. V tomto ohledu je důležité brát v úvahu i čistou současnou hodnotu, jež může být pro jednotlivé projekty značně odlišná. 2. Může nastat situace, že u dané investice nalezneme více hodnot IRR, nebo dokonce, že tuto hodnotu nenalezneme. K takovémuto případu může dojít, pokud dochází v řadě hotovostních toků ke změnám znaménka. V této situaci pak nemůžeme jednoznačně rozhodnout o přijatelnosti investice. 3. Problém nastane i v situaci, kdy jsme při diskontování hotovostních toků použili více diskontních sazeb. Při posuzování pak nelze jednoznačně určit, se kterou sazbou bychom měli IRR porovnávat. Doba návratnosti Pokud je tento ukazatel nižší, než je doba návratnosti hodnocené investice, lze ji považovat za přijatelnou. Přičemž platí, že čím je tento ukazatel nižší, tím lépe. Při 28

porovnávání projektů mezi sebou pak volíme právě ten projekt, jehož doba návratnosti má nižší. Důležité ale je, že tento ukazatel nezohledňuje toky po době návratnosti. Tudíž jako samotný není pro rozhodování o investici dobrým ukazatelem. Používá se především jako doplňující kritérium k ostatním ukazatelům. Index rentability Tento ukazatel doplňuje hodnocení investice o efektivitu vynaložených prostředků. NPV doplněná o index rentability dostačuje pro zhodnocení přijatelnosti dané investice. Pokud pak porovnáváme jednotlivé projekty mezi sebou, je právě tento ukazatel významným prostředkem pro určení, který z nich je nejvhodnějším. 29

4 PROJEKT DOMOV PRO SENIORY PELHŘIMOV Pro účely této analýzy byla vybrána realizační nabídka firmy TCHAS, spol. s r.o. Cílem projektu je stavba nového domova pro seniory ve městě Pelhřimov. Komplex bude situován v klidném prostředí městských sadů. Poskytne zázemí pro chodící, ležící i mobilní občany důchodového věku v počtu celkem 101 osob. Klienti nového domova budou ubytováni v bezbariérových 67 jednolůžkových a 17 dvoulůžkových pokojích s vlastním hygienickým zařízením. Domov pro seniory bude situován v klidné části městských sadů v blízkosti pelhřimovského náměstí. Domov pro seniory bude jedinou stavbou, která zde bude do budoucnosti stát. Komplex se bude nacházet na místě, kde se nachází hrubá stavba rozestavěného hotelu. Tento objekt bude zbourán a na jeho místě vyroste domov pro seniory. Realizace projektu je plánována na období od 2. dubna 2007 do 30. listopadu 2008 a dle harmonogramu je rozdělena do těchto částí: 1. nabídka a uzavření smlouvy 2. SO 1 příprava území 3. SO 2 domov důchodců 4. SO 2.1 vybavení kuchyně 5. SO 2.2 zařízení prádelny 6. SO 2.3 náhradní zdroj el. energie 7. SO 2.6 vybavení společných koupelen 8. SO 3 přípojky kanalizace 9. SO 4 přípojka vodovodu 10. SO 8 komunikace a zpevněné plochy 11. SO 9 terénní úpravy 12. SO 10 sadové úpravy 13. SO 11 venkovní osvětlení Zodpovědnost za průběh stavby nese zhotovitel. Ten během stavby vede stavební deník, který je povinen předkládat objednavateli minimálně jedenkrát za 3 pracovní dny. Odvedená práce bude z 90 % fakturována a placena měsíčně. Zbývajících 10 % bude doplaceno až po dokončení stavby a odstranění závad. 30

Celá stavba bude financována z prostředků města a také se na ní bude, prostřednictvím dotací, podílet Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tabulka 1: Souhrnný přehled investičních nákladů CELKOVÁ REKAPITULACE STAVBY SO 1 PŘÍPRAVA ÚZEMÍ 7 604 242,12 Kč SO 2 DOMOV DŮCHODCŮ 124 690 412,86 Kč SO 2.1 VYBAVENÍ KUCHYNĚ 6 597 830,36 Kč SO 2.2 ZAŘÍZENÍ PRÁDELNY 1 183 035,71 Kč SO 2.3 NÁHRADNÍ ZDROJ EL.ENERGIE 792 294,64 Kč SO 2.4 ZAŘÍZENÍ REHABILITACE 0,00 z toho: SO 2.5 VYBAVENÍ LÉKAŘSKÉ ORDINACE 0,00 SO 2.6 VYBAVENÍ SPOLEČNÝCH KOUPELEN 2 182 494,64 Kč SO 2.7 VYBAVENÍ TĚLOCVIČNY 0,00 SO 2.8 VYBAVENÍ SPOLEČENSKÉ MÍSTNOSTI 0,00 SO 2.9 VÝTAHY 0,00 SO 2.10 ZAŘÍZENÍ PLYNOVÉ KOTELNY 0,00 SO 3 PŘÍPOJKY KANALIZACE 3 496 022,81 Kč SO 4 PŘÍPOJKA VODOVODU 366 657,39 Kč SO 5 PŘÍPOJKA NN 0,00 SO 6 ÚPRAVA TRAFOSTANICE 0,00 SO 7 PŘÍPOJKA TELEFONU 0,00 SO 8 KOMUNIKACE A ZPEVNĚNÉ PLOCHY 1 431 983,47 Kč SO 9 TERÉNNÍ ÚPRAVY 3 150 160,52 Kč SO 10 SADOVÉ ÚPRAVY 1 085 179,91 Kč SO 11 VENKOVNÍ OSVĚTLENÍ 230 555,93 Kč ZÁKLADNÍ ROZPOČTOVÉ NÁKLADY NA STAVBU BEZ DPH ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ, KOMPLETAČNÍ ČINNOST REALIZAČNÍ PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE CELKOVÉ NÁKLADY NA STAVBU BEZ DPH 142 055 214,99 Kč 3 267 269,94 Kč 4 972 000,00 Kč 150 294 484,94 Kč zdroj: originál nabídky Provoz domova Domov pro seniory Pelhřimov bude fungovat jako příspěvková organizace a bude poskytovat sociální služby v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, 31

prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu č. 505/2006 Sb. a se zřizovací listinou schválenou Zastupitelstvem města Pelhřimova. Sociální služby budou poskytovány osobám, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby a které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, zdravotního postižení a osobám s chronickým duševním onemocněním a různými typy demencí (stařecká, Alzheimerova demence). O provoz Domova pro seniory se bude starat přibližně 50 zaměstnanců a vypomáhat bude i pečovatelská služba. Do domova pro seniory bude docházet kadeřnice a bude zde i možnost využít i jiných služeb jako je pedikúra. Seznam pracovníků domova bude přibližně následující: ředitel zástupce ředitele vedoucí ekonomickyprovozního úseku personalista účetní 2 sociální pracovnice zdravotní sestry vrchní sestra, 6 staničních zdravotních sester, 16 sester na přímou obslužnou péči uklízečky kuchyň vedoucí kuchyně, kuchařky, pomocné kuchařky pradleny v prádelně Na náklady a celkový provoz bude přispívat stát či město Pelhřimov. Náklad na jednoho klienta bude, po započtení veškerých nákladů na provoz a mzdy zaměstnanců, činit přibližně 20 000 až 24 000 Kč měsíčně. Ceny sociálních služeb budou stanoveny v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhláškou č. 505/2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V úhrnu se pak budou pohybovat okolo 9000 Kč na osobu měsíčně. 32

Subjekty jichž se projekt reálně dotkne město Pelhřimov obyvatelé města Pelhřimov obyvatelé ostatních obcí v okrese Pelhřimov ostatní sociální zařízení v okrese Pelhřimov podnikatelské subjekty ČR (stát) město Pelhřimov obyvatelé města Pelhřimov obyvatelé ostatních obcí v okrese Pelhřimov ostatní sociální zařízení v okrese Pelhřimov podnikatelské subjekty ČR (stát) Subjekty z hlediska investora město Pelhřimov obyvatelé města Pelhřimov obyvatelé okresu Pelhřimov sociální zařízení v okrese Pelhřimov podnikatelé města Pelhřimov Subjekty z hlediska poskytovatele dotace (MPSV) domácnosti v ČR podniky v ČR municipální subjekty v ČR ČR a její orgány ostatní organizace v ČR domácnosti v ČR podniky v ČR municipální subjekty v ČR ČR a její orgány ostatní organizace v ČR Obrázek 2: Zainteresované subjekty zdroj: autor 33

Nulová a investiční varianta Tento projekt je zaměřena na výstavbu zcela nového domova důchodců. Jelikož se ve městě Pelhřimov žádná stavba tohoto typu nenachází, je definice rozdílů mezi nulovou a investiční variantou jednoduchá. Ačkoli se na místě, kde má být postaven domov, nachází rozestavěná budova, není nijak využívána a na její udržování tak nejsou vynaloženy jakékoli prostředky. Nulová varianta tedy znamená, že tato původní rozestavěná budova zůstane ve stejném stavu. Investiční varianta pak spočívá právě v její demolici a realizaci stavby. Rozčlenění nákladů a přínosů 1. město Pelhřimov náklady na investici Celkové investiční náklady na projekt budou rozděleny mezi město a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Město samotné se na investici bude podílet 30% nákladů, tedy 45 088 345 Kč. náklady na provoz Vzniklé provozní náklady budou hrazeny z příspěvků klientů domova. Tyto však nebudou na pokrytí veškerých nákladů dostatečné. Zbylé náklady tedy bude hradit město Pelhřimov. Každoroční částka, po odpočtu odpisů, bude činit přibližně 17 086 038 Kč. 2. obyvatelé města Pelhřimov: nižší výdaje příbuzných Vybudováním domova důchodců přímo ve městě dojde ke snížení výdajů příbuzných klientů ubytovaných v tomto domově. Pokud by k vybudování nedošlo, museli by dojíždět do ostatních domovů. Předpokladem je, že přibližně 80 % příbuzných žije přímo ve městě. Výpočet tak bude zahrnovat tyto obyvatele. Pro výpočet bude použita průměrná cena benzínu 29,72 a průměrná vzdálenost ostatních DD od Pelhřimova je asi 18 km. Přepočet na hotovostní tok: 8l /100km* ODD PCB * *52týdnů *80 100 34

kde PCB průměrná cena benzínu ODD vzdálenost ostatních DD Celková roční úspora tedy činí 168 143 Kč. přínos pracovních míst (mzda) Vybudováním domova důchodcům vznikne přibližně 50 nových pracovních míst, při průměrné mzdě 18 000 Kč. Přepočet na hotovostní tok: ( mzda _ v _ DD stínová _ mzda)*50 Stínová mzda 2006 = (17633 * 240) / (240 + 13,5) = 16694 Celkový přínos 50 pracovních míst je 65 300 Kč vyšší dostupnost nových bytů Realizací této investice dojde k navýšení množství počtu míst v oblasti sociální péče o přibližně 100. Po naplnění této kapacity tak dojde k uvolnění bydliště těchto klientů a vzniknou tak nové možnosti pro ostatní obyvatele města a okolí. 3. obyvatelé okresu Pelhřimov nižší výdaje příbuzných V případě příbuzných, kteří bydlí v okolních obcích je tento výpočet značně obtížný, vzhledem k možnému počtu těchto obcí a jejich rozdílné vzdálenosti. 4. ostatní sociální zařízení v okrese Pelhřimov úbytek klientů Výstavbou nového domova důchodců by pravděpodobně došlo k částečnému úbytku klientů ostatních sociálních zařízení tohoto typu. Jelikož je ale potencionálních zájemců více než je dostupných míst, nedá se přesněji určit, zda a jaký by tento úbytek byl. 35

5. podnikatelské subjekty příjmy z dodávek zboží Jedná se zejména o dodávky potravin, kancelářských potřeb, domácích potřeb apod. Ročně se bude jednat o částku přibližně 5 923 650 Kč 6. ČR (Ministerstvo práce a sociálních věcí) náklady na investici Jak bylo již zmíněno výše, bude se ministerstvo podílet na velké části investičních nákladů. Bude se jednat přibližně o 70% část nákladů představující 105 206 139,94 Kč. Výpočet kriteriálních ukazatelů Při diskontování bude použita reálná diskontní sazba stanovená Evropskou komisí na období 2006, tedy 5 %, převedená na sazbu nominální. Pro převod jednotlivých C&B na reálné ceny bude použito inflačního koeficientu 0,022, vycházejícího z míry inflace z března roku 2007. Jako referenční bude použito období 30 let provozu, tedy období, v němž bude odepisována budova. Tabulka 2: Kriteriální hodnocení projektu výsledek projekt je investiční náklady 146082986,7 současná hodnota 234847,0 nepřijatelný čistá současná hodnota 146317833,7 nepřijatelný IRR neexistuje nepřijatelný doba návratnosti neexistuje nepřijatelný index rentability 1,001607627 nepřijatelný zdroj: autor 36

investiční náklady mzdové náklady energie potraviny ostatní náklady Costs nominální Costs reálné diskontované Costs reálné příjmy od klientů snížené výdaje příbuzných přínos pracovních míst příjmy z dodávek do DD Benefits nominální Benefits reálné diskontované Benefits Cash flow 0 88470151,2 88470151,2 88470151,2 88470151,2 0,0 0,0 0,0 88470151,2 1 61824333,8 61824333,8 60493477,3 57612835,5 0,0 0,0 0,0 57612835,5 2 16358353,0 14837508,4 16338300,1 14819319,8 18188,6 3 16006216,3 13826771,4 15986595,0 13809821,8 16949,6 4 15661659,8 12884886,2 15642460,8 12869091,2 15795,0 5 15324520,3 12007162,6 15305734,7 11992443,6 14719,0 6 14994638,3 11189229,9 14976257,0 11175513,6 13716,4 7 14671857,4 10427015,1 14653871,8 10414233,1 12782,0 8 14356024,9 9716722,7 14338426,5 9704811,4 11911,3 9 14046991,1 9054815,7 14029771,5 9043715,8 11099,9 10 13744609,6 8437998,0 13727760,7 8427654,3 10343,8 Tabulka 3: Výpočet cashflow projektu (období 0 10) zdroj: autor 37

investiční náklady mzdové náklady energie potraviny ostatní náklady Costs nominální Costs reálné diskontované Costs reálné příjmy od klientů snížené výdaje příbuzných přínos pracovních míst příjmy z dodávek do DD Benefits nominální Benefits reálné diskontované Benefits Cash flow 11 13448737,4 7863198,2 13432251,2 7853559,1 9639,1 12 13159234,3 7327554,0 13143103,0 7318571,5 8982,5 13 12875963,1 6828398,1 12860179,0 6820027,5 8370,6 14 12598789,7 6363244,9 12583345,4 6355444,5 7800,4 15 12327582,9 5929778,1 12312471,1 5922509,1 7269,0 16 12062214,2 5525839,3 12047427,6 5519065,4 6773,9 17 11802557,9 5149416,9 11788089,7 5143104,5 6312,4 18 11548491,1 4798636,6 11534334,3 4792754,1 5882,4 19 11299893,4 4471751,5 11286041,4 4466269,8 5481,7 20 11056647,2 4167134,0 11043093,4 4162025,7 5108,3 Tabulka 4: Výpočet cashflow projektu (období 11 20) zdroj: autor 38