Zápis z 3. diskusního fóra pracovní skupiny č. 3 Termín: 9. 3. 2017 Místo konání: Facilitátoři: DTO CZ, Mariánské Hory Surynková Markéta, Lhotská Gabriela Téma: Sociálně terapeutické dílny jako součást systému zaměstnávání osob se zdravotním postižením Podtémata: 1. Prostupnost systému STD (sociálně terapeutické dílny) SR (sociální rehabilitace) PR (pracovní rehabilitace) 2. Uplatnitelnost uživatelů služeb STD, SR, PR, zaměstnávání OZP 3. Souběh využívání služby STD se zaměstnáním uživatele v minimálním rozsahu Doporučený postup MPSV k prostupnosti služeb příloha č. 1 Prezentace facilitátorek příloha č. 2 (aktualizovat data o zaměstnanosti) Příklad pana Luboše (viz prezentace), zadání úkolů pro STD, SR, PR Co byste Lubošovi poradili? Co byste mu mohli za svou službu nabídnout? Jaká je jeho nepříznivá situace z Vašeho pohledu? Jak byste řešili jeho nepříznivou situaci? Pracovní rehabilitace Pro účely PR je pan Luboš v současné chvíli neuplatnitelný. Odkázali bychom jej na sociální službu. Teprve po ověření schopnosti pracovních návyků bychom s ním mohli začít pracovat. Pak mu můžeme nabídnout práci pravděpodobně v chráněných dílnách. Na otevřeném trhu práce by se určitě neuplatnil. Sociálně terapeutické dílny Jaké jsou potřeby pana Luboše? Nebýt izolován, být mezi lidmi, domluvit se s nimi, poznat své možnosti, pomoci nastavit průběh dne. Žije s rodiči, je pasivní, potřebuje pomoci v samostatnosti. Nejprve mu řekneme o možnostech služeb SR i STD. S ohledem na budoucnost mu také představíme službu chráněné bydlení. (Je mu 30 a rodiče tady pro něj jednou nemusí být). STD mu nabídne - pomoc rozpoznat a uplatnit svá práva,
- nastavení komunikace, komunikační deník - vzdělávání, - praktické/sociální dovednosti v dílně využitelné v dalším životě, pracovní návyky, - nácvik cesty z práce do práce, podpoření samostatnosti, - možnost seberealizace, sociálního kontaktu. Sociální rehabilitace Máme různou cílovou skupinu. Posoudíme, zda spadá do naší cílové skupiny. Pokud ne, odkážeme jej na jinou službu SR nebo STD. Pokud by do naší cílové skupiny spadal, mohl by přijít s opatrovníkem, s rodiči. Řešili bychom potřeby, zda se shodují s tím, co může naše služba nabídnout. Pokud ne, odkážeme jej na jinou službu. Pokud se potřeby shodují, sestavíme individuální plán a začneme pracovat na aktivizaci, nácviku pracovních dovedností. Po čase bychom posoudili posun. Pokud by byl dostatečný, začneme hledat možnosti pracovního uplatnění. (chráněné dílny, pracovní místa na otevřeném trhu práce). Můžeme poskytovat podporu v průběhu nástupu do práce. Pokud by se nedal posunout, optimálně mu nabídneme STD, kde by se mohl pracovně realizovat. Jaké jsou překážky zaměstnávání klientů STD a SR? 1. Vysoká míra nezaměstnanosti v daném území. Je velký rozdíl v uplatnění zdravotně postižených osob na trhu práce v závislosti na území (např. Novojičínsko vs. Bruntálsko) 2. Je velký rozdíl v zaměstnávání postižených osob podle typu znevýhodnění (rozdíl v pracovních schopnostech fyzicky postiženého člověka, či osoby s lehkým duševním onemocněním oproti osobám s mentálním postižením a osobám s těžkým duševním onemocněním). Zaměstnavatelé, kteří potřebují být ziskoví, nejsou nijak zvýhodnění, pokud zaměstnávají osoby s horšími pracovními schopnostmi. Člověk tak ubírá ziskovosti firmy. Chybí opora v legislativě. Pod skupinu OZP patří všechny zvýšené typy postižení a v legislativě v rámci zaměstnávání OZP nato není brán zřetel. 3. U zaměstnavatele vznikají nenadále situace, tlak, na které neumí klienti reagovat. Potřebují kontinuální podporu i v průběhu zaměstnání. Toto nemůže řešit pracovní rehabilitace, která může v dané firmě na omezený čas zaplatit asistenta (zaměstnance firmy), který mu pomáhá se zapracováním. Sociální rehabilitace může pracovat s klientem po nějakou dobu intenzivněji, rovněž však postupně snižuje podporu. Význam sociální rehabilitace je díky pružnosti v této oblasti nenahraditelný, rovněž význam spatřujeme i v osobním kontaktu, který je pro lidi s mentálním postižením důležitý. Dobrá praxe: SR spolupracuje s klientem, i když je zaměstnaný na jiných aktivizačních činnostech, anebo se k ní klient vrací v případě, že nastane v zaměstnání nenadálá situace. Dohoda se zaměstnavateli, že pokud indikují nějaký počínající problém, mohou se na SR obrátit a ta se s klientem opět spojí a mohou na řešení problémů pracovat. 4. V celé ČR stále chybí dostatek volných míst na částečných úvazcích. Klienti často nedokážou pracovat více než 4 nebo 6 hodin. 5. Ztráta jistoty invalidního důchodu, která je pro klienty existenčně důležitá, viz popis níže.
Jaká je cílová skupina STD? Občas je vyvíjen tlak, aby STD připravovaly všechny klienty na práci. Uživatelé STD jsou ve větší míře, takoví lidé, kteří ještě zvládají vykonávat specifické pracovní činnosti nebo je rozvíjet, ale ne v takové míře, aby mohli vstoupit na otevřený trh práce. Klienti STD stárnou a často se jejich schopnosti spíše snižují, než aby se rozvíjely. Hlavním úkolem STD je tak v těchto případech především schopnosti a dovednosti udržovat. Klienti potřebují více péče než podpory. V mnohých případech STD tak často supluje denní stacionáře zvláště v územích, kde denní stacionář není dostupný. Přípravu na zaměstnání, odborné znalosti v určitém oboru, má zajišťovat resort školství. V STD podporujeme klienty v pravidelnosti, v aktivizaci. SR poskytuje podporu na pracovišti. Jakou práci lidé jako Luboš nejčastěji vykonávají? Rozvoz letáků, úklidové práce, prádelna, zahradnictví (sezónní), pomocné práce v kuchyni. Ojediněle je příkladem dobré praxe i spolupráce se soukromou sférou: mytí aut v autosalóně, pomoc při drobných zednických pracích apod. Spolupráce s resortem školství Je různá v různých městech. Obecně lze říci, že školství nerozumí a nemá zájem porozumět oblasti sociálních služeb, které se zaměřuje na potřeby klientů. Na služby se obrací až pobytové služby či rodiny, ve kterých klienti žijí, po ukončení školy. Ale existují i dobré příklady. V Opavě jsou školy zapojeny do procesu komunitního plánování, sociální služby jsou prezentovány rodičům již v průběhu navštěvování školy. STD Český Těšín také spolupracuje s praktickou školou. Rovněž v Novém Jičíně spolupracuje místní STD, SR s Praktickou školou. Žáci se s klienty STD setkávají na nácvikovém pracovišti, pracovníci SR navštěvují školu v rámci stáží při snaze navázat na schopnosti klientů v oblasti čtení, psaní, matematiky. Pracovníci tak získávají přehled o způsobu výuky. Na pracovních rehabilitacích se absolventi škol neobjevují, často po skončení praktické školy jdou rovnou do STD. Čím SR může přispět PR? Zástupci PR konstatují, že mezi klienty, kteří prošli SR a kteří ne, je viditelný rozdíl. Pokud klient projde SR, je schopen lépe komunikovat, definovat cíle, je to efektivnější spolupráce, neboť klient je více namotivován Zhodnocení soběstačnosti OZP (zvládání péče o vlastní osobu) Zhodnocení samostatnosti OZP, její schopnosti komunikace, pohybu, orientace apod. Možnost počátečního doprovodu OZP a nácviku její samostatnosti na novém pracovišti Podpora připravenosti přijetí OZP do pracovního kolektivu na novém pracovišti Jaké je pomezí STD a SR? STD je více prací skupinovou, i když samozřejmě pracuje s klienty individuálně, podle jeho potřeb. Pracuje na aktivizaci, učí klienta pravidelnosti, pracovním dovednostem. Jde o dlouhodobou terapeutickou činnost.
SR je více individuální, terénní služba, nácvik přímo na pracovišti, kde je klient zaměstnán. Má dočasný aktivizační charakter. Smlouvy mají krátkodobější charakter (záleží na cíli spolupráce, druhu postižení) Osoby s duševním onemocněním často nechtějí do STD, preferují odpolední setkávání. Záleží také na rozmístění služeb v území. Pokud je přítomna na území pouze jedna ze služeb, může suplovat činnosti druhé služby. Sociální rehabilitace určitě není předstupeň sociálně terapeutické dílny, která by měla klienty následně směrovat do pracovní rehabilitace či na chráněná či otevřená místa. Spíše jsou klienti STD posouvání do SR nebo pracují vedle sebe. Díky individuálnímu přístupu SR oproti skupinovému v STD se mohou hlouběji rozvíjet konkrétní dovednosti a SR má možnost pracovat formou podporovaného zaměstnávání, což je největším přínosem při zaměstnávání lidí s ZP. V dílnách se klienti učí základním pracovním návykům, díky nárokům je připravíme na trh práce Díky SR pak mají klienti možnost docházek na konkrétní, reálné cvičné praxe, SR pomáhá s hledáním konkrétní práce, podporuje jej na pracovišti. V rámci PR je možnost klienty podporovat dlouhodoběji, což není v rámci SR možné. Nejsou finance, aby služba mohla 1klienta třeba 1-2 roky pravidelně podporovat na pracovišti. Obvykle je to cca 3-6měs. max. (postupně se podpora snižuje) Doporučený postup MPSV k prostupnosti PR, SR a STD se neslučuje s praxí. Zástupci pracovních rehabilitací prezentovali nereálnost tohoto postupu také na generálním ředitelství ÚP. Sociální služby měly možnost postup připomínkovat dokument na MPSV, připomínky nebyly zapracovány. Setkávání služeb je ale potřebné. Ujasňování toho, co kdo dělá. Bylo by ku prospěchu věci intenzivněji zapojovat resort školství a zdravotnictví (posudkoví lékaři). Praxe ohledně prostupnosti systému STD-SR-PR je odlišná od doporučeného postupu MPSV. Hlavním důvodem je rozdíl v povaze služeb, kdy STD je službou dlouhodobého terapeutického působení na nepříznivý stav osoby se zdravotním postižením (nejčastěji, mentální, kombinované, duševní). Zatímco služba SR je krátkodobého aktivizačního charakteru, má pomoci zaktivizovat uživatele v konkrétních dovednostech sociálních, pracovních. Po krátkém časovém úseku, uživatel službu opouští ideálně do pracovního procesu nebo jako alternativu do STD. Ideálním stavem vysledovaným v praxi je těsná spolupráce těchto dvou typů služeb. Problematika uplatnění osob se zdrav. postižením nelze zobecňovat. Potřeby těchto osob se mění v čase a v závislosti na zdravotním stavu, okolních podmínkách. Jak praxe ukázala, cílovou skupinou služeb STD, SR jsou většinou lidé s mentálním a kombinovaným postižením (MP), lidé s duševním onemocněním (DO), v menší míře pak lidé s poruchami autistického spektra či lidé se smyslovým postižením, jako jsou vady zraku apod. Potencionální zaměstnavatelé mají jen malý zájem o zaměstnávání těchto cílových skupin, lidé s mentálním postižením mnohdy ani nejsou v evidenci ÚP, nemají zájem o pomoc ÚP. Proto i vzájemná spolupráce STD-SR versus PR je minimální, jen ojedinělá. Spíše v praxi funguje obrácený systém, jakmile se na ÚP objeví člověk s MP či DO, pracovníci ÚP jej okamžitě posílají do služeb STD-SR, protože jim nemají co nabízet. Tím ztrácí i smysl zamýšlený doporučený prostupný systém. Pravdou rovněž je, že lidé s MP vyžadují osobní, dlouhodobější přístup, vyžadují navázat osobní pocit důvěry, vyžadují intenzivní podporu ve více oblastech než je jen zprostředkování pracovní rehabilitace. Navíc je potřeba zaručit jim, že místo, kde se rekvalifikují později získají jako stabilní pracovní místo.
Mnohdy totiž lidé s MP nepotřebují jen nastartovat, ale potřebují se naučit pracovat na určitém konkrétním místě, kde později zůstanou, potřebují se naučit na toto místo dojíždět, potřebují se naučit komunikovat s konkrétními lidmi, potřebují vědět, na koho se obrátit v případě krize či jak řešit konkrétní problémy na daném místě. Nejde o rekvalifikaci. Příkladem dobré praxe je, že se na služby SR již obrací přímo zaměstnavatelé, kteří mají zájem zaměstnávat lidi s MP či DO. Cílem takových firem je zaměstnávat tyto cílové skupiny z důvodu společenské zodpovědnosti, vnímají odlišnosti v zaměstnávání těchto cílových skupin, vítají osobní přístup sociální služby, konkrétní kroky, pružnost, servis. Vzhledem k odbornosti zástupců sociálních služeb však vítáme možnost zapojit se do odborného posouzení přidělení PR lidem OZP (ne MP, DO). Tito zástupci služeb mohou nezávisle, ale zároveň odborně vznášet případné připomínky. Zároveň jsou vítána společná setkání, informativní schůzky, které zajišťují všem stranám větší přehled o sociálních výhodách, specifikách přístupů, možnostech aktivit, nabídek v místě službách, míře nezaměstnanosti. apod. Bylo by vhodné, aby facilitátorky naformulovaly jasné, jednoznačné a odborné stanovisko proč je praxe jinak nastavena a doporučený postup s ní není v souladu, a to z toho důvodu, aby se tento podnět mohl posunout dál, s tím, že by se k tomu vyjádřily případně další pracovní skupiny atd. Motivace k zaměstnávání Je obtížné prolomit bariéru klientů/rodičů/opatrovníků, kteří se bojí, aby klienti/děti/opatrovanci nepřišli o jistotu invalidního důchodu. Když si najdou práci, je možné, že o důchod přijdou a v případě, že nastane v jejich životě zase nějaký zlom a o práci přijdou, může se stát, že invalidní důchod již nedostanou, protože prokázali, že jsou schopni pracovat. Proto volí jistotu důchodu oproti nejistotě práce. Služby se jim v tomto případě snaží doporučovat pouze takovou práci, aby klienti o své důchody nepřišli v rámci zbytkové pracovní schopnosti, kterou určují lékaři (mnohdy však neodpovídá schopnostem a dovednostem konkrétního člověka) Jak prolomit tuto bariéru, co by bylo řešení? Kdyby fungoval systém tak, že by jim byl důchod automaticky vrácen, pokud by o práci v nějakém časovém úseku přišli, určitě by se zvýšil počet osob, které by si hledaly dlouhodobější pracovní poměry. Forma ochranné lhůty, alespoň na rok. Lidé s DO, MP potřebují mít jistotu, jednou z jistot je pro ně možnost pracovat, přivydělat si do určité částky aniž by přišli o tyto své jistoty invalidní důchod. Bylo by dobré, kdyby sociální služba, se kterou klient spolupracuje, měla právo popsat, posoudit pracovní schopnosti klienta a přihlíželo se k nim při rozhodování o důchodu u posudkových lékařů. (Stejně jako se na služby obracejí soudy v případě opatrovnictví). Není respektováno postavení sociálních pracovníků ve srovnání s ostatními profesemi, přitom klienty velmi dobře znají v kontextu celé jejich životní situace. Souběh práce a STD STD je v zákoně popsána jako služba pro klienty, kteří nejsou uplatnitelní na chráněném ani otevřeném trhu práce. Co když klient pracuje např. 2 hodiny týdně, roznáší letáky? Poskytujete mu službu STD? Ano. Pokud se chce dále rozvíjet v pracovních činnostech a aktivizovat, tak ano. Pracuje odpoledne. Dopoledne by byl pasivní. Jiné zdroje aktivizace nejsou dopoledne k dispozici. Mohli by pracovní návyky ztrácet.
Facilitátorky diskusního fóra zpracují jednoznačně formulovaný dotaz o stanovisko, který by směřoval k projednání do pracovních skupin, popř. k inspektorům kvality sociálních služeb Jedná se o problematiku poskytování služeb STD člověku, který je uplatněn na trhu práce. Přístup k takovému klientovi je v tomto ohledu velmi individuální. Je nutno brát ohled na možné riziko vzniku závislosti člověka na soc. službě. Je důležité velmi individuálně pohlížet na potřeby konkrétního člověka, zvažovat, jaký je důvod využívat nadále službu STD, jaká je jeho nepříznivá sociální situace. Existuje jisté procento uživatelů služeb STD, které se podaří zaměstnat například na dohodu nebo na velmi nízký úvazek např. 2x týdně na 4 hodiny. S takovým uživatelem by služba STD, dle platné legislativy, měla ukončit službu. Z praxe vyplývá, že někteří uživatelé mají potřebu každodenní pracovní aktivizace a socializace. Při ukončení smlouvy dochází u některých uživatelů ke ztrátě nabitých pracovních a sociálních návyků a dovedností. Faktem je, že člověk, který pracuje 2 hod. týdně, může nadále potřebovat pracovat na jiných oblastech svého života. Je nutné zvážit, zda mu nemůže pomoci např. sociální rehabilitace či jiná sociální služba. Je důležité vymezit konkrétní situace, podmínky, za kterých služba STD může takového klienta přijmout, případně, pozměnit zákonnou specifikaci služby STD, především tu část, která říká: Nyní: které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Navrhujeme: Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu dlouhodobě, pravidelně umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních, sociálních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Žádost o součinnost ostatních relevantních pracovních skupin s cílem získat vyjádření k tomuto tématu. Je možné za dosavadních zákonných podmínek, aby klient STD, který našel uplatnění na trhu práce, byť na 2-4hod. týdně využíval služby STD???? Cílová skupina zrakově postižení - prostupnost s STD je naprosto minimální, vše se realizuje v sociální rehabilitaci, pracovní rehabilitaci vůbec nevyužíváme - jsou STD, kde pracují i s klienty zrakově postiženými - sezónnost (když je tma mají problémy s orientací, což je limituje v pracovních možnostech) - nízká motivace hledat dlouhodobou práci přijdou o jistý důchod Závěr Nemůžeme pomoci všem ve všem, ale pracujeme na tom, aby naši klienti žili kvalitněji