Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby

Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Praha, 2015

OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby... 1 1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH... 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH... 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ... 10 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání... 10 1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání... 11 1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA... 12 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky... 12 1.6.2. Vzdělanostní struktura... 13 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby... 15 2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ... 15 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání... 15 2.1.2. Požadavky pracovních míst... 16 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání... 17 2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ... 18 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů... 18 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání... 19 2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ... 20 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí... 20 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků... 21 3. Závěr... 23 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

1. Zaměstnanost ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Jde o skupinu Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 15 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) (ISCO 71121) 43,2% 43,2% Kvalifikovaní stavební dělníci hlavní stavební výroby (ISCO 71195) 12,7% 55,9% Stavební údržbáři budov (ISCO 71191) 9,9% 65,8% Stavební truhláři (ISCO 71152) 7,4% 73,2% Tesaři (ISCO 71151) 6,9% 80,1% Stavební montéři (kromě montérů suchých staveb) (ISCO 71194) 3,9% 84,1% Montéři suchých staveb (ISCO 71124) 3,7% 87,8% Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby jinde neuv. (ISCO 71199) 2,6% 90,4% Kameníci, řezači a brusiči kamene (ISCO 71130) 2,4% 92,8% Pracovníci montovaných staveb (ISCO 71110) 2,1% 94,9% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 32 povolání. Jako příklad lze uvést: Montér zdících systémů, Montér suchých stěn a stropních podhledů, Stavební montážník, Tesař pro zhotovování, montáž a opravy dřevostaveb, Truhlář pro obklady, schodiště a podlahy, Dlaždič, Betonář, Brusič a frézař kamene, Montér půdních vestaveb. 1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků hlavní stavební výroby mírně klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 152 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,5 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 3,1 % (12. největší skupina povolání ze 40 skupin). Vývoj počtu zaměstnaných řemeslníků hlavní stavební výroby úzce souvisí s postavením a produkcí odvětví stavebnictví, které velice citlivě reaguje na změny v ekonomice. Stavebnictví je jedním z odvětví, která ekonomická krize zasáhla výrazněji (výrazně ubylo vydaných stavebních povolení a snížil se rozsah nově zahajované výstavby). Podle vyjádření zaměstnavatelů se stavebnictví dlouhodobě potýká také s problémem nedostatku kvalifikovaných pracovníků. 1

Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v ozbrojených silách Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 6,7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně vysoká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS 2

V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 4,4 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 2,0 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 3,1 %, tj. je o 1,1 p. b. vyšší než v EU28. Rozdíl je to ale výrazný. Pouze v jedné zemí EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti vyšší, a to v Estonsku. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4% 3% 2% 1% 0% EE CZ LV SK LT RO PL FI BE CY ES SE IT MT AT DK EU28 UK PT BG FR NL HR HU IE EL LU SI DE Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a z pohledu skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se pro pracovníky dané skupiny povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. V rámci skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby dosahuje odvětvová koncentrace pracovníků vysokých hodnot a to jak v ČR, tak i v EU28. Tato skupina povolání je tedy také charakteristická nižší mírou rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Z níže přiloženého grafu můžeme zároveň vidět, že úroveň odvětvové koncentrace je v ČR a v EU28 poměrně podobná - v rámci EU28 dosahuje skupina povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby mírně vyšších hodnot. 3

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby dosahuje v ČR nejvyšších hodnot ve Stavebnictví (76,7 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví), podobně jako v případě skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb. Stavebnictví je i v případě této skupiny z hlediska koncentrace pracovníků ve srovnání s ostatními odvětvími silně dominantní - v ostatních odvětvích je úroveň odvětvové koncentrace pracovníků skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby velmi nízká. Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Stavebnictví 76,7% 79,4% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 5,8% 2,9% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 3,6% 3,3% Veřejná správa a obrana 2,9% 2,5% Zdravotní a sociální péče 1,7% 0,9% Výroba kovů a kovodělných výrobků 1,0% 1,1% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 0,8% 1,0% Vzdělávání 0,8% 0,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,8% 0,4% Ubytování, stravování a pohostinství 0,7% 0,7% Ostatní odvětví 5,2% 6,7% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

Z hlediska míry odvětvové koncentrace je situace v EU28 prakticky totožná. I zde jsou pracovníci nejvíce koncentrováni ve Stavebnictví, hodnoty za EU28 jsou však ve srovnání s ČR mírně vyšší (79,4 %, o 2,8 p. b. více než v ČR). V rámci ostatních odvětví je úroveň odvětvové koncentrace podobně jako v ČR, zcela minimální - ve srovnání s ČR jsou hodnoty odvětvové koncentrace v těchto odvětvích ve většině případů nižší. Největší část osob ze skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby je zaměstnána v Středočeském kraji. V tomto kraji pracuje více než 12 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Středočeského kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 1 p. b. více). Dalších více než 12 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), více než 11 % v Moravskoslezském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR), více než 8 % v Praze (16 % na celkové zaměstnanosti ČR), tj. v největších městech a jejich zázemí, kde je nejvíce stavebních prací. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby zaměstnáno 12 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého grafu poskytující srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity můžeme vidět, jak jsou na tom z hlediska odvětvové exkluzivity v ČR Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Tato skupina povolání vykazuje v ČR nadprůměrnou odvětvovou exkluzivitu. Z grafu můžeme zároveň vidět, že v ČR dosahuje odvětvová exkluzivita vyšších hodnot než v EU28 tam je úroveň odvětvové exkluzivity Řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků hlavní stavební výroby nižší, ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami dosahuje průměrných hodnot. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby vykazuje Stavebnictví (28,1 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). Ve srovnání s ostatními odvětvími je podíl pracovníků v této oblasti výrazně vyšší, podobně jako u skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb. Mírně vyšší podíl pracovníků skupiny Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby je také v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl (9,9 %). V EU28 je z pohledu zastoupení této skupiny napříč jednotlivými odvětvími situace takřka identická. Nejvyšší podíl pracovníků skupiny Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby je opět ve Stavebnictví (23,1 %, o 5p. b. méně než v ČR). V ostatních odvětvích jsou podíly pracovníků velmi nízké. 6

Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Stavebnictví 28,1% 23,1% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 9,9% 5,1% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 4,1% 5,1% Veřejná správa a obrana 1,4% 0,7% Těžební průmysl 1,2% 1,7% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1,1% 0,6% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 0,7% 0,2% Zdravotní a sociální péče 0,7% 0,2% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 0,7% 1,5% Výroba kovů a kovodělných výrobků 0,6% 1,0% Podíl na zaměstnanosti celkem 2,8% 2,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Karlovarský 4,2% Liberecký 4,1% Olomoucký 3,8% Jihočeský 3,7% Středočeský 3,5% Jihomoravský 3,4% Zlínský 3,4% Ústecký 3,3% Moravskoslezský 3,3% Pardubický 3,2% Vysočina 3,2% Královéhradecký 3,2% ČR celkem 3,1% Plzeňský 3,0% Praha 1,6% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků hlavní stavební výroby v Karlovarském (4,2 %), Libereckém (4,1 %), Olomouckém (3,8 %) a Jihočeském kraji (3,7 %). Nejnižší podíl řemeslníků hlavní stavební výroby na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Plzeňském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je vysoká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 3,9 % osob, což je o 2,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby do roku 2020 očekávat snížení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 152 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit téměř o 4 tisíce, tedy přibližně o 2 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině podprůměrných hodnot v této skupině povolání nebude pokles počtu pracovních pozic ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami příliš výrazný. 8

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 40 Změna počtu prac. míst v tis. 20 0-20 -40 Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Skupina povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby vykazuje lehce podprůměrnou nahrazovací poptávku. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 10 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby potřeba nově obsadit téměř 7 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50 40 Změna počtu prac. míst v tis. 30 20 10 0 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně nadprůměrná. Jde o skupinu, do které více lidí přijde, než z ní odejde. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují vyšší hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jí patří 8. místo ze 40 skupin povolání. Podobný podíl příchozích pracovníků vykazují skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb či Montážní dělníci výrobků a zařízení. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 9. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech či Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci. Do této skupiny povolání přišlo 12,5 % nově příchozích a odešlo 11,8 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 0,7 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Jde tak o skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je vyšší, než podíl odcházejících pracovníků. 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 12,5 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 12,5% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 10,7% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 13,3% z toho nejčastěji: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 2,4% Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb 1,9% Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu 1,7% Obsluha stacionárních strojů a zařízení 1,2% Pracovníci v oblasti osobních služeb 1,0% přišli ze vzdělávání (ze školy) 3,1% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 3,3% přišli z nezaměstnanosti 69,6% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 69,6 %. Jde tak o skupinu povolání, která má nejvyšší podíl nově příchozích z řad nezaměstnaných. V žádné jiné skupině nepřesáhl podíl příchozích ze skupiny nezaměstnaných šedesátiprocentní hranici. Podobně vysoký (i když nižší) podíl nově příchozích z řad nezaměstnaných má skupina povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb. Jak vidíme, jde také o skupinu povolání, jejíž činnost spočívá ve stavebnictví. Oblast stavební činnosti tak patří mezi nejvíce schopné přijímat pracovníky z řad nezaměstnaných. Je nutné zde také vzít úvahu sezónnost prací ve stavebnictví a tím podmíněný odchod pracovníků z této oblasti mezi nezaměstnané. Druhou největší skupinu nově příchozích do této skupiny povolání představují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (13,3 %). Následují pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání, těch je 10,7 %. Ze vzdělávání nastoupilo do této skupiny povolání 3,1 %. Z neaktivity pak přišli 3,3 % pracovníků. 10

Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že nejčastěji šlo o skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků (2,4 %), Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb (1,9 %), Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu (1,7 %), Obsluha stacionárních strojů a zařízení (1,2 %) a Pracovníci v oblasti osobních služeb (1,0 %). 1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 12,5 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 11,8 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 11,8% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 11,4% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 17,0% z toho nejčastěji: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 3,3% Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb 2,5% Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají 1,5% Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 1,3% Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí 1,3% odešli do vzdělávání (do školy) 1,0% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 15,5% z toho odešli do důchodu 14,5% odešli mezi nezaměstnané 55,1% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Z údajů v tabulce je patrné, že největší podíl odcházejících pracovníků představují ti, kteří odešli mezi nezaměstnané (55,1 %). Jde o největší skupinu povolání co do velikosti odcházejících pracovníků mezi nezaměstnané. To zřejmě souvisí s již zmíněnou sezónností prací ve stavebnictví a tím spojeným vysokým podílem příchozích a odchozích do nezaměstnanosti. Druhou největší skupinu představují pracovníci, kteří odešli z této skupiny povolání do jiné skupiny povolání (17,0 %). Třetí největší skupinou jsou ti, kteří odešli z profese, a stali se ekonomicky neaktivními (15,5 %), přičemž nejčastěji šlo o pracovníky, kteří odešli do důchodu (14,5 %). Následují ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (11,4 %). Do vzdělávání odešlo pouze 1,0 % pracovníků, kteří tuto skupinu opustili. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů, Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb, Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají, Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci, a také se z nich stávali pracovníci skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí. Jak můžeme vidět, tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinou Řemeslníci a kvalifikovaní dělníci při dokončování staveb a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů, což odpovídá charakteru prací v těchto skupinách povolání. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že jde o skupinu povolání, která má na něm stabilní místo s dobrými vyhlídkami, kdy do skupiny více pracovníků přijde, než z ní odejde. 11

1.6. Demografická struktura 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 42,8 roku, odpovídá průměrnému věku všech zaměstnaných v ČR (je pouze o 0,3 roku vyšší). Skupina povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby je 20. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Specialisté v Řemeslníci a oblasti kvalifikovaní informačních a pracovníci hlavní komunikačních stavební výroby technologií Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 4 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je téměř o 6 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se zde uplatňuje méně absolventů škol. Samotní zaměstnavatelé vidí problém i v poklesu zájmu mladých lidí o kvalifikované profese, které zajišťují hrubou stavbu. Absolventi příslušných oborů vzdělání se uplatňují v jiných oborech, nevyhovuje jim relativně nižší mzdová úroveň, která je pro zahraniční pracovníky (uplatňující se zejména jako stavební dělníci) naopak motivující a přitažlivá. Navíc míra nezaměstnanosti vyučených absolventů škol stavebních oborů je vysoká. 1 Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 6,2 % a je o 1,8 p. b. nižší, než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 15 skupin povolání je podíl nižší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 100 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je téměř o 43 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho ale nejvýrazněji v dané skupině povolání. 1 Úlovec, M., Vojtěch, J.: Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2014. Praha, NÚV, 2014. 12

1.6.2. Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Vzdělanostní struktura u skupiny Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby v ČR v roce 2014 Terciární Skupina povolání ČR celkem SŠ s MZ SŠ bez MZ ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby je jednoznačně zcela dominantní střední vzdělání s výučním listem, kdy tito pracovníci představují naprostou většinu lidí působících v této skupině povolání (78,2 %). Druhou skupinou jsou pracovníci s ukončeným maturitním vzděláním (14,7 %). Následují pracovníci se základním či nižším vzděláním (6,1 %). Nejméně pracovníků této skupiny povolání představují absolventi terciárního vzdělání (0,9 %). Pokud pracovníci terciární vzdělání mají, pak jde o vyšší odbornou školu (0,1 %), bakalářský vzdělávací program (0,1 %) a magisterskou úroveň vzdělání (0,7 %). Doktorskou úroveň vzdělání nevykazuje ani jeden pracovník. Z uvedených údajů je zřejmé, pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval střední vzdělání ukončené výučním listem, neboť toto je zcela dominantní úroveň vzdělání pro tuto skupinu povolání. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 2012 2, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby bylo naprosto nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem (92,1 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání u pracovníků z této skupiny povolání). Požadavek na střední vzdělání s maturitou byl zmíněn v 5,2 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání). Celkově byl požadavek na výší vzdělání uveden v 60,4 % inzerátů, které poptávaly pracovníky z této skupiny povolání. Pokud jde o obor vzdělání, pak u pracovníků této skupiny povolání se v oborové struktuře vyskytlo 52 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou jen málo spojeny s terciární 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012. NÚV. Praha. 2013. 13

úrovní vzdělání (10 oborů). Více oborů je na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (23 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (18 oborů). Z tohoto množství oborů vzdělání se však polovina pracovníků soustředí pouze do jediného oboru Stavebnictví a inženýrské stavitelství na úrovni středního vzdělání s výučním listem, kdy tento obor vzdělání absolvovalo 50,4 %. Již s výrazným odstupem následují pracovníci s dalšími obory vzdělání učební obor Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo), který vykazuje 8,1 % pracovníků. Následují obory Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (7,7 %) na úrovni středního vzdělání bez maturitní zkoušky, Stavebnictví a inženýrské stavitelství (6,4 %) na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou a základní vzdělání (6,1 %). Dalšími relativně častými obory jsou učební obory Motorová vozidla, lodě a letadla (4,9 %) či Elektrotechnika a energetika (3,1 %). V oboru Strojírenství, kovovýroba a metalurgie středního vzdělání s maturitní zkouškou absolvovali 2,0 % pracovníků. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby v ČR v roce 2014 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 40-Stavebnictví (SŠ bez MZ) 37-Výroba a zpr. mater. (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ bez MZ) 40-Stavebnictví (SŠ s MZ) 01-Obecné vzdělání (ZŠ) 34-Dopr. prostředky (SŠ bez MZ) 31-Elektrotechnika (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS V inzertní nabídce zaměstnání z roku 2012 3 zaměstnavatelé u této skupiny povolání takřka požadovaný obor vzdělání neuváděli, kdy byl obor vzdělání uveden pouze u 6,3 % inzerátů, ve kterých zaměstnavatelé poptávali pracovníky této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak v naprosté ve všech případech požadovali technické vzdělání. 3 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012. NÚV. Praha. 2013. 14

2. Kvalifikační profil skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Zatímco Kapitola 1 analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které zahrnují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň tvoří sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce. 2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (92 % pracovníků). Přibližně 6 % dosahuje jen nižšího sekundárního vzdělání a pouze okrajově se zde vyskytují pracovníci s vyšší úrovní vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání je podle názorů pracovníků mírně odlišná, a to zejména v požadavku na vyšší zastoupení pracovníků s jen s nižším sekundárním vzděláním (32,2 %) na úkor vyššího sekundárního vzdělání. Zároveň by bylo vhodnější vyšší zastoupení pracovníků s vyšším odborným vzděláním (kolem 6 %). Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v průměru v zemích EU nižší než v ČR. Zejména je zde vyšší zastoupení pracovníků s nižším sekundárním vzděláním nebo dokonce pouze s primárním vzděláním. Na druhou stranu jsou více zastoupeni i pracovníci s vyšším odborným vzděláním (4,3 %). Nejvhodnější struktura v průměru v zemích EU je ještě více posunutá směrem k nižším úrovním vzdělání. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání ukončeného výučním listem v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Stavebnictví a inženýrské stavitelství (a příbuzné obory). 15

Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.1.2. Požadavky pracovních míst Ve skupině Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby jsou požadavky pracovních míst celkově mírně nadprůměrné. Vyžadována je relativně značná míra nezávislosti (index 2,4 oproti průměru 2,2) a dále plánování (index 2,2 oproti 2,0 v průměru). Nad průměrem je i požadavek na schopnost dalšího učení (index 1,8 oproti 1,6 v průměru). Pouze požadavek na míru ovlivňování ostatních je na pracovních místech Řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků hlavní stavební výroby nižší, než činí průměr (index 1,6 oproti 1,8 v průměru). Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny mírně vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že zejména v oblasti požadavků na schopnost pracovat nezávisle a nároků na další učení jsou požadavky pracovních míst v ČR vyšší, než odpovídá průměru zemí EU. 16

Požadavky pracovních míst skupina povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Navzdory uvedeným požadavkům je doba vzdělávání obvykle požadována pro výkon pracovního místa ve skupině Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby v ČR poměrně krátká a činí jen 10,5 roku oproti průměru 13,1 roku. Obvyklá doba vzdělávání pracovníků v rámci zemí EU je ještě mírně nižší (10,3 roku), což odpovídá poměrně značnému zastoupení pracovníků s nízkou úrovní vzdělání ve vzdělanostní struktuře. 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby nejvíce využívají? Nejčastěji využívají numerické dovednosti, jejich využití je ovšem méně časté, než v jiných povoláních (index využití těchto dovedností dosahuje 1,9 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Dále potřebují znalost informačních technologií, i zde je ovšem četnost jejich využívání pod průměrem (index 1,5 oproti průměru 2,0). Velmi málo často pak Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby využijí písemné a čtenářské dovednosti (index 1,3 oproti 1,9, resp. 2,0 v průměru). Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností na podobně nízké úrovni, pouze využití numerických dovedností je v ČR mírně častější než v průměru v zemích EU (index 1,9 oproti 1,7). Nízké nároky na pracovníky jsou zřejmé i z vysokého podílu pracovníků v této skupině povolání, kteří nemají zkušenost s prací na PC. Tento podíl dosahuje v rámci ČR 16 % a je tedy podstatně vyšší než průměr (5 %). Podobná situace platí i pro země EU, kde podíl pracovníků bez zkušeností s prací na PC dosahuje 19 % oproti 7 % v průměru. 17

Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby dosahují ve srovnání s průměrem poměrně nízké úrovně dovedností. Relativně nejlepší jsou jejich dovednosti řešit problémy, kam řadíme schopnost řešit zejména pracovní, ale i osobní a občanské problémy stanovením vhodných cílů a plánů a získáváním a používáním informací. Nižší jsou jejich numerické dovednosti a dále pak čtenářské dovednosti. Rozdíly v úrovni dovedností ovšem z hlediska dosaženého bodového skóre nejsou výrazné. Podíváme-li se na úroveň dovedností Řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků hlavní stavební výroby podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre jen 261 bodů, což je o přibližně 21 bodů méně, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 3 roky vzdělávání. Podprůměrná je i úroveň jejich numerických dovedností (253 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů). Nejnižšího bodového ohodnocení dosahují ve čtenářských dovednostech, kde jsou jejich výsledky nejslabší i z hlediska porovnání s průměrem (249 bodů oproti 276, což je tedy 27 bodů pod průměrem). Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné úrovni. Úroveň dovedností řešit problémy je ovšem u Řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků hlavní stavební výroby v ČR na mírně lepší úrovni než v okolních zemích jako jsou Německo, Polsko nebo Slovensko. 18

Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 310 300 290 280 Počet bodů - PIAAC 2012 270 260 250 240 230 220 Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich důležitost zhruba na úrovni průměru. Z osobnostních kompetencí potřebují tito pracovníci především spolehlivost, zásadovost, schopnost ovládání a spolupráce. Méně důležité jsou metodologické kompetence, z nich patří k nejpodstatnějším svoboda v rozhodování, odpovědnost za výstupy, schopnost pracovat v časové tísni. Podstatná je i organizace a strukturování práce. Sociální dovednosti jsou ve skupině Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby relativně méně podstatné, a to i ve vztahu k průměru. Z nich je důležitá především schopnost pracovat ve skupině, méně pak koordinace práce a navazování kontaktů. Vzhledem ke spíše technickému charakteru jsou pro tyto pracovníky nejdůležitější znalosti z oblasti technických oborů, výroby a stavebnictví. Důležitost i náročnost je zde výrazně nad průměrem. Dále pracovníci potřebují i znalosti z oblasti služeb, administrativy a podnikání, případně vzdělávání. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou kognitivní dovednosti, především rozhodování a řešení problémů, dále je podstatná komunikace v mateřském jazyce. Jejich důležitost je ovšem mírně pod průměrem ze všech skupin povolání. Specifická je pro toto povolání potřeba praktických dovedností, především prozkoumání vybavení, konstrukcí nebo materiálu. 19

Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby výrazně převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji, zařízeními i nástroji. Častá je práce venku (Realističnost). Dále jsou zastoupeny v míře, která zhruba odpovídá průměru ze všech pracovních míst, i systematická práce s daty, čísly, administrativní i počtářské činnosti, ve kterých je třeba klást důraz na detaily a přesnost. Pracovníci často vykonávají práci podle pokynů jiných lidí a ve strukturovaném prostředí (Konvenčnost). V menší míře se zabývají i zkoumáním, vyhodnocováním situace a navrhováním a řešením postupů a problémů (Investigativnost). Naopak velmi málo se pracovníci v této skupině povolání věnují organizační a řídící činnosti (Podnikavost) nebo činnostem kreativního charakteru. 20

Pracovní orientace skupina povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost pracovníků v této skupině povolání je nadprůměrně podstatná především dostatečná podpora jejich práce, nezávislost a vytvoření vhodných pracovních podmínek. Důležitost uvedených hodnot je přibližně na úrovni průměru ze všech pracovních míst. O něco menší význam pro spokojenost pracovníků mají uznání a úspěch. Důležitost těchto hodnot je ve srovnání s jinými pracovními místy zároveň lehce podprůměrem. Relativně nejméně podstatné jsou v této skupině povolání sociální vztahy, což odpovídá již zmíněnému nižšímu podílu řídících a organizačních činností. 21