2005 MGOH RYCHNOV N. KN., ISBN 80 86076 40 7 DENDROCHRONOLOGICKÉ DATOVÁNÍ LIDOVÝCH TRUHEL Michal Rybníček, David Mrkvica Kultura bydlení se po staletí vyvíjela s měnícími se potřebami člověka a jeho výrobními schopnostmi, podmíněna sociálními vlivy a politickým děním, který se odrážel, jak ve způsobu života, bydlení, tak i ve tvorbě bytových předmětů denní potřeby. Z historického poznání je zřejmé, že nábytek byl v předcházejících údobích předmětem umělecké tvorby a estetickým předmětem. Nábytek pou žívaný prostým lidem lidový nábytek, je skromnější a jeho konstrukce a zdobení napodobuje nábytek sakrální a nábytek bohatých. Pro určení stáří lidového nábytku, obrazů, krovů a jiných výrobku ze dřeva, je možné využít vědní obor dendrochronologie. Dendrochronologii můžeme popsat jako metodu zabývající se datováním dřeva založenou na měření šířek letokruhů. To je možné především proto, že všechny stromy rostoucí v oblasti mírného pásma během svého života vytváří ve vegetačním období novou vrstvu dřeva v důsledku činnosti dělivého pletiva. Tato vrstva vzniká, až na ojedinělé výjimky, pravidelně každý rok. Víme li, ve kterém roce byl vytvořen poslední letokruh, můžeme stanovit rok smýcení stromu. Při určování stáří nábytku je třeba brát v úvahu i fakt, že nebyl vyroben z čerstvě pokáceného dřeva, ale je nutné počítat s určitou dobou na vysušení materiálu, která bývá i několik let. Práce ověřuje možnost využití dendrochronologie jako datovací metody při stanovování stáří nábytku lidových truhel. Za tímto účelem bylo vybráno několik truhel, které jsou uloženy v depozitáři muzea v Rychnově nad Kněžnou. Literární přehled Stejně tak jako byla architektonická stavební díla výrazem celých epoch, byla a dodnes je i tvorba nábytku zrcadlem své doby. Nejstarší nábytek používaný na ukládání věcí byly truhly, které sloužily tomuto účelu po celá staletí (Dlabal, 2000). S počátky ustálené skladby lidových nábytkových předmětů bychom se mohli setkat teprve až v 16. století, kdy se skladba vnitřního zařízení venkovských stavení začala postupně rozšiřovat. Lidový nábytek dospěl ve svém vývoji do stadia, které bychom mohli nazvat typizací. Řemeslníci přinášeli z vandrů za zkušenostmi nejen poznatky o řemeslné práci, ale i nové požadavky vkusu své doby. Tvorba vesnických řemeslníků byla především podřízena prostému účelu. Výrobky vesnických řemeslníků se dostávaly při výročních trzích do konfrontace s díly městských řemeslníků. Jejich vkus a vkus zákazníků byl právě na těchto jarmarcích ovlivňován vkusem sociálně silnějších městských vrstev. Je proto často velmi obtížné stanovit hranici mezi nábytkem vesnickým a nábytkovými předměty používanými v domácnostech menších měst. Je pravda, že venkovští truhláři a stolaři usilovali o přizpůsobení tvarů svých výrobků vkusu města. Sledujeme li datovaný nábytek, dojdeme k přesvědčení, že nejhonosnější mobi liář vznikal v 18. století a v 1. polovině 19. století (Treybal, 1954). Lidové malované truhly, skříně, postele a další nábytek obklopovaly člověka v denním životě, naplňovaly jeho dům, sloužily k praktickým potřebám bydlení i reprezentativním účelům. Výrobci lidového nábytku citlivě reagovali na slohové 337
a kulturní tendence doby a zároveň udržovali ve tvaru i dekoru tradicí ověřená schémata a prastarými zkušenostmi posvěcené konstrukční postupy. Individualita a místní ráz se projevily především na výzdobě, ať už jakéhokoliv druhu, která se stala většinou hlavním rozlišovacím znakem, neboť tvar nábytku nebyl tak charakteristický. Malba na nábytku dosáhla vrcholu na přelomu 18. a 19. století (Stránská, 1956). Truhly patří k nejstaršímu nábytkovému zařízení a v lidovém prostředí se udržely až do 20. století. Truhla měla široké uplatnění. Kromě bezpečného ukládání majetku, oděvů a vzácných předmětů knihy apod. sloužila i jako sýpka. Do truhly se ukládalo zrní, polní plodiny, mouka a jiné sypké poživatiny. Speciální truhla moučnice uchovala funkci zásobnice prakticky dodnes. Většinou byly truhly umístěny ve vedlejší místnosti komoře, kde plnily zejména zásobní úlohu. Rozměry truhel byly velmi různé, od malých až po truhly s obsahem 1 m3. Šatní truhly nebyly členěny, ale měly uzavíratelný přítruhlíček na různé drobnosti. Truhly jsou vždy posazeny na nohách, které izolovaly jejich obsah před půdní vlhkostí. Podnoží bylo buď plošné, vycházející z konstrukce románských, gotických truhel nebo jej tvoří kulovité a talířovité nohy, které přináší pozdní renesance a baroko. Neměnný základní tvar truhly neumožňoval, aby jej truhláři uzpůsobovali slohovému vývoji a tak až do konce 19. století má truhla víceméně gotické a renesanční tvarosloví (Treybal, 1954). Ještě dlouho po proniknutí skříně na vesnici se ukládá šatstvo do truhel. Skříň sloužila především k úschově mužského těžšího obleku, který se špatně skládal. Ženské šaty a prádlo byly zpravidla ukládány jen do truhel (Treybal, 1954). První polovina 19. století přináší přizpůsobování truhel do formy prádel níků a klasická truhla se mění v zásuvkovou komodu, která je však víceméně zařizovacím předmětem měšťanstva. Lidové vrstvy však tuto novinku nepřijímají a pouze v dekoru truhly zásuvky předstírají plastickým členěním, malbou nebo ornamentálním náznakem a sloupky (Brunecký, 2000). Severovýchodní a východní Čechy jsou osobitou oblastí lidového malovaného nábytku a lze je dobře od jiných typů odlišit. Výzdobní pole jsou na nich ohraničena čtyřmi polokruhy a vyplněna graficky pojatým rostlinným orna mentem a droboučkými kvítky. Malba bývá silně ovlivněna lidovým vkusem a mívá vysloveně naivní pojetí. Také moučnice jenž byly všude ryze užitkovým nábytkem bez výzdoby, se na Litomyšlsku malovaly. Městští řemeslníci se spíše zaměřovali na dokonalou reprodukci dobové módy a na řemeslné vypracování. Z mladší doby se uchoval nábytek skříně i truhly s ornamentem vyškra bovaným do čerstvého hnědého nebo zeleného nátěru až na dřevo. Spolu s jinými charakteristickými rysy si tento východočeský malovaný nábytek uchoval oblibu zelené barvy, jež byla v Čechách typická pro nejstarší fáze malby na lidovém nábytku. Základní zelený nátěr doplňovala bílá pole s květinovým ornamentem, často poměrně tmavým (Johnová, 1989). Souvislost jedné z datovaných truhel a oblastí Podorlicka je právě ve zdobném dekoru malbě kdy se jedná o ornament vyškrabovaný do čerstvého hnědého nebo zeleného nátěru až na dřevo, příznačný právě pro zmiňovanou oblast. 338
RYBNÍČEK M., MRKVICA D.: DENDROCHRONOLOGICKÉ DATOVÁNÍ... Metodika Postup měření a zpracování dat K měření šířek letokruhů pro dendrochronologické datování byla na truhlách vybírána taková místa, kde nebyly suky nebo jiné poškození dřeva. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zpracované řezivo, nebylo možné měření šířek letokruhů na čelním řezu, proto bylo provedeno na podélném řezu. Postup měření probíhal přímo na měřeném předmětu a to vždy od středu (od nejstaršího letokruhu) směrem k obvodu (po nejmladší letokruh) a vždy kolmo na násle dující letokruh. Při měření lupou byla změřená šířka letokruhu zapsána ručně do tabulky v počítači nebo v případě měření na měřícím stole automaticky. Přesnost měření pomocí lupy je 0,1mm a u měřícího stolu 0,01mm. Datování vzorků Přiřazujeme li vzorku dřeva přesný rok, kdy byl strom pokácen, na základě synchronizace se standardem, jedná se absolutní datování (Kaennel, Swein gruber; 1995). Vzhledem k tomu, že bylo provedeno více měření vždy na jedné truhle, prvním krokem po změření bylo vzájemné srovnání jednotlivých naměřených křivek. Ze vzájemně dobře synchronizovatelných křivek byla sestavena střední křivka, která byla pomocí datovacího programu porovnávána s námi zvolenou standardní křivkou pro danou dřevinu. Míra podobnosti mezi jednotlivými křivkami nebo mezi průměrnou křivkou a standardní chronologií je posuzována pomocí korelačního koeficientu tzv. koeficientu souběžnosti. Lidové truhly byly vyrobeny ze smrkového, jedlového a dubového dřeva. Pro datování byl použit český smrkový standard Smrk ČR (Kyncl, 1999), český jedlový standard Jedle ČR a Jedle Morava (Kyncl, 1999) a dubový standard CZGES 2004 (Rybníček, Kyncl, Vrbová; 2004) (tab. I). Statistické výpočty využívané programem PAST 32 a) Souběžnost Tato hodnota představuje procento směrové shody křivky vzorku a standardu v překrývající se části obou křivek. Souběžnost můžeme vypočítat následujícím způsobem (PAST 32, 2000): 1. Standardu i vzorku jsou přiřazovány hodnoty po jednoletých intervalech. Možné hodnoty jsou 1 pro klesající trend křivky, 0 pro stagnující a +1 pro roky s rostoucím trendem. 2. Druhým krokem je porovnání digitalizovaných hodnot překrývající se části standardu a vzorku a sečtení jednoletých intervalů se souhlasným trendem křivek. 3. Počet souhlasných let k počtu všech překrývajících se roků udává hodnotu souběžnosti (0 100%). Při synchronizaci křivek je možné v programu zadat minimální hodnotu souběžnosti. Program nám pak ukáže jen ty pozice porovnávaných křivek, u nichž je hodnota souběžnosti vyšší než hodnota zadaná. Obecně by však neměla být souběžnost nižší než 55%. Tento test poskytuje rychlou informaci o tom, zda má hodnota souběžnosti nějaký statistický význam (Rybníček, 2004). 339
Tab. I: Přehled Českých standardů použitých pro datování lidových truhel. Standard Oblast použití Autor Délka Za átek Konec Dub czges R Dvorská 1344 539 1882 Jedle jedlestd R Kyncl 866 1131 1996 jedle-cr R Kyncl 867 1131 1997 jedle-morava Morava Kyncl 690 1221 1910 Smrk smrk-cr R Kyncl 719 1279 1997 b) T test T test je založen na porovnání vzorku a standardu (v překrývajících se částech křivek) jako dvou datovaných řad. Míra podobnosti je spočítána pomocí korelace a její statistická významnost hodnocena pomocí t testu. Původní data jsou před vlastním provedením statistického výpočtu transfor mována. Transformace je nutná pro splnění statistických podmínek, které použití t testu vyžaduje (normalita rozdělení, odstranění autokorelace). Oba níže uve dené testy se liší způsobem transformace dat, která jsou pak shodně použita k výpočtu koeficientu korelace (PAST 32, 2000): Transformace Baillie/Pilcher (Cook, Kairiukstis 1990) Pro výpočet korelačního koeficientu využívá pět po sobě jdoucích let vzorku a standardu. Transformace Hollstein (Cook, Kairiukstis 1990) Pro výpočet korelačního koeficientu je použita logaritmická eliminace trendu křivky. Hollsteinova transformace poskytuje lepší výsledky pro jehličnaté dřeviny. c) Korelační koeficient Transformované a indexové datové řady standardu a vzorku jsou použity pro výpočet korelačního koeficientu (jsou prezentovány proměnnými si a ri v násle dujícím vzorci) (PAST 32, 2000). x, y: hranice překrytí křivek; ri, si: hodnoty letokruhů po transformaci; r,s:průměrné hodnoty transformovaných letokruhových řad. 340
RYBNÍČEK M., MRKVICA D.: DENDROCHRONOLOGICKÉ DATOVÁNÍ... Konečná hodnota t testu má pak podobu (Šmelko, Wolf, 1977). n: počet překrývajících se let. Při překrytí datované křivky se standardní chronologií alespoň čtyřiceti letokruhy je kritická hodnota Studentova t rozložení při 0,1% hladině vý znamnosti 3,551 (Šmelko, Wolf; 1977). Při hodnotě t testu nižší než 3,5 je pravděpodobnost pozitivní korelace křivek jen malá. Hodnoty vyšší než 5 naopak s velkou pravděpodobností (při dobrém překrytí křivek) signalizují shodné chronologické zařazení vzorků (Rybníček, 2004). d) Překrytí vzorku se standardem Důležitou hodnotou je délka překrytí datované křivky se standardní chro nologií. Čím je delší překrytí křivek, tím je větší spolehlivost datování. Tabulka uvádí hodnoty kritického korelačního koeficientu při 1% hladině významnosti v závislosti na délce překrytí segmentů (tab. II) (Grissino Mayer, 2001). Délka segmentu Kritický korela ní koeficient p i 1% hladin významnosti Délka segmentu 10 0,7155 50 0,3281 15 0,5923 60 0,2997 20 0,5155 70 0,2776 25 0,4622 80 0,2597 30 0,4226 90 0,2449 35 0,3916 100 0,2324 40 0,3665 120 0,2122 Tab. II: Hodnoty korelačního koeficientu v závislosti na délce překrytí. Výsledky Kritický korela ní koeficient p i 1% hladin významnosti K dendrochronologickému datování byly vybrány čtyři lidové truhly, které patří do sběrného regionu Rychnova nad Kněžnou, kde jsou uloženy v depozitáři muzea a evidovány pod inventárními čísly: 11 A 140; 11 A 70; 11 A 52; 11 A 6. Lidová truhla 11 A 140 Prvním objektem byla lidová malovaná truhla původem z Doudleb nad Orlicí, která je vyrobená ze smrkového dřeva. Víko truhly po obvodu přesahuje přes korpus a je zdobeno jednoduše profilovanými lištami, které jsou obdobné jako u dna. Truhla je postavena na čtyřech masivních soustružených nohách, které jsou s korpusem spojeny na kolík. Stěny korpusu jsou vzájemně spojeny na otevřený ozuby. Uvnitř truhly je v levém horním rohu umístěna podélná uzaví ratelná přihrádka, která je zhotovená ze stejného materiálu jako celá truhla. Přední plocha truhly je rozdělena na dvě bíle orámovaná červená pole, z nichž každé je vyplněno lidovou stylovou květinovou malbou s lístkovými kvítky a eso 341
vitě prohnutými stvoly a úponky. Stejná malovaná pole jsou i na bocích výrobku, ovšem už bez květinové malby. Na předním dílu mezi malovanými poli je zámkový otvor bez krytu a klíče, pod kterým je květinová malba a napsáno číslo 1827. Rozměry truhly jsou: 600 x 610 x 1030 mm. Vznik truhly je odhadován na rok 1827 (Jindráková, 1985; Pivcová, 1986). Standardní chronologie T-test 1(podle Baillie &Pilcher) T-test 2 (podle Hollstejna) Soub žnost k ivek v % P ekrytí vzorku a standardu v letech Smrk R2003 5,22 5,21 71,52 79 1824 Rok ln (ší ky letokruh )[0,01mm] Synchronizace st ední k ivky truhla 11-A-140 a smrk R2003 Truhla 11-A-140 Smrk R2003 1000 100 10 1746 1756 1766 1776 1786 1796 1806 1816 1826 Pozice k ivek [rok] Tab.kód Umíst ní D evina Délka Konec Datování M0012 M0013 M0014 M0015 M0016 Záda - spodní prkno Záda - vrchní prkno Víko - prkno u pantu Víko - druhé prkno Bok pravý SM SM SM SM 66+1 ak 71+2-3ak 55+1 swk 49+1 ak 1823 1818 1824 1821 1824 léto 1825 1814 SM 70 ak 1815 1815 1816 Obr. 1: Synchronizace průměrné letokruhové křivky ze vzorků truhly 11 A 140 (šedě) s českým smrkovým standardem (černě). Na truhle 11 A 140 bylo provedeno pět měření šířek letokruhů: na spodní desce tvořící záda truhly, na vrchním desce zad truhly, další dvě měření byla provedena na prvním a druhé desce víka truhly. Poslední měření bylo provedeno na pravém boku truhly. Všech pět křivek vzájemně dobře korelovalo, což vedlo k vytvoření průměrné křivky truhly, kterou bylo možné datovat podle českého smrkového standardu do roku 1824. Na obr. 1 vidíme, že délka překrytí obou křivek je 79 let při 71,52% vzájemné souběžnosti křivek. Hodnoty t testů výrazně převyšují kritickou hodnotu Stu dentova t rozdělení. Vzorek M0014 obsahoval podkorní letokruh, takže se jej podařilo datovat přesně a můžeme říct, že strom, jehož dřevo bylo použito na výrobu víka truhly, byl pokácen v létě roku 1825. Ostatní vzorky neměly podkorní letokruhy, takže můžeme stanovit jen stáří posledního změřeného letokruhu. Z obr. 1 je také patrné, že vzorek M0014 je nejmladší zjištěná hodnota a ostatní zjištěné roky se pohybují velmi blízko roku 1825. Lze tedy předpokládat, že i ostatní stromy, jejichž dřevo použité na výrobu truhly 11 A 140 bylo pokáceno roku 1825. Lidová truhla 11 A 70 Lidová malovaná truhla pocházející z Podorlicka je zhotovena ze smrkového a jedlového dřeva. Přesahující víko je ze tří stran opatřeno složitěji profilovanou lištou, zatímco přesahující hrana dna je pouze zaoblena. Truhla stojí na čtyřech řezaných nohách spojených s korpusem pomocí čepu, který zabíhá až do úlož ného prostoru truhly. Rohové spojení stěn truhly je provedeno na otevřený 342
RYBNÍČEK M., MRKVICA D.: DENDROCHRONOLOGICKÉ DATOVÁNÍ... ozub. Uvnitř truhly je v levém horním rohu umístěna podélná uzavíratelná přihrádka, která je zhotovená ze stejného materiálu jako celá truhla. Na bočních a přední ploše truhly jsou hnědě malované čtverce s atypickým květinovým lidovým motivem (karafiát a tulipán vyrůstající z kopečku hlíny) (obr. 6). Na přední ploše mezi poli je také kování zámku s vloženým klíčem, pod kterým je napsáno R 1837. Na víku je malba značně poškozena. Rozměry truhly jsou: 680 x 595 x 1070 mm. Rok výroby truhly je odhadován na rok 1837 (Pivcová, 1968). Standardní chronologie T-test 1(podle Baillie &Pilcher) T-test 2 (podle Hollstejna) Soub žnost k ivek v % P ekrytí vzorku a standardu v letech Smrk R2003 3,67 5,00 62,74 106 1823 Jedle Morava 5,68 4,92 64,34 143 1683 Rok Synchronizace st ední k ivky víka truhly 11-A-70 a Smrk R2003 Synchronizace k ivky dna truhly 11-A-70 a Jedle Morava Truhla 11-A-70 _ víko Smrk R2003 Truhla 11-A-70 _ dno Jedle Morava ln (ší ky letokruh ) [0,01mm] 1000 100 10 1717 1737 1757 1777 1797 1817 Pozice k ivek [rok] ln (ší ky letokruh ) [0,01mm] 1000 100 10 1539 1559 1579 1599 1619 1639 1659 1679 Pozice k ivek [rok] Tab.kód Umíst ní D evina Délka Konec Datování M0017 Víko - prkno u pantu SM 106+1ak 1823 1824 M0018 Víko - 2 prkno SM 102+1ak 1819 1820 M0019 elo JD 48+1ak 1683 1684 M0020 Dno JD 143+2ak 1682 1684 Obr. 2: Synchronizace průměrné letokruhové křivky ze vzorků truhly 11 A 70 (šedě) s moravským jedlovým standardem a českým smrkovým standardem (černě). Na truhle 11 A 70 byla provedena čtyři měření šířek letokruhů. První a druhé měření bylo provedeno na dvou deskách tvořící víko truhly, třetí měření pak na přední desce truhly a poslední na dně truhly. Víko truhly bylo vyrobeno ze smrkového dřeva. Křivky z prvního a druhého měření byly vzájemně dobře synchro nizovatelné a střední křivka z nich vytvořená byla datována podle českého smr kového standardu na rok 1823. Třetí a čtvrté měření ukázalo, že dno i přední deska truhly jsou vyrobeny z jedlového dřeva. I tyto křivky vzájemně korelovaly a střední křivka z nich vytvořená byla datována podle moravského jedlového standardu do roku 1682. Z toho je patrno, že víko truhly 11 A 70 je výrazně mladší než ostatní části truhly. Tomu také odpovídá jiné dřevo použité na výrobu víka. 343
Na obr. 2 vidíme, že délka překrytí střední křivky víka truhly a českého smrkového standardu 106 let při 62,74% vzájemné souběžnosti křivek, a u dna truhly a jedlového standardu dokonce 143 let při 64,34% vzájemné souběžnosti křivek. Hodnoty t testů ve všech případech výrazně převyšují kritickou hodnotu Studentova t rozdělení. Vysokou spolehlivost datování nám také potvrzuje vzájem ná podobnost obou křivek, kdy se shodují ve všech extrémních hodnotách. Na truhle nebyl podkorní letokruh, takže u měřených vzorků nemůžeme přesně stanovit rok smýcení stromu. Na obrázku je i datování jednotlivých vzorků. Lidová truhla 11 A 52 Na obr. 7 je lidová cechovní truhla pocházející z Rychnova nad Kněžnou, je vyrobená z dubového dřeva. Ozdobné složitě profilované lišty kolem víka jsou jen ze tří stran, zatímco kolem dna jsou ze všech čtyř stran. Truhla stojí na čtyřech soustružených masivních nohách spojených s korpusem na kolík. Truhla má dvojité dno..stěny truhly jsou spojeny otevřenými ozuby, které jsou na levé straně šikmé a na pravé rovné. Boky i přední plocha jsou zdobeny intarzií v podobě čtvercových polí uprostřed s hvězdicí. Kování je lité a tepané z mosazi na boku jsou držadla prstencového tvaru a na přední ploše jsou dva složitě tvarované kryty na zámky. Víko je zdobené intarzií nesoucí motivy cechovních symbolů soukeníků. Rozměry truhly jsou: 440 x 450 x 690 mm. Doba výroby truhly je odhadována na první polovinu 18. století (Pivcová, 1968). Standardní chronologie T-test 1(podle Baillie &Pilcher) T-test 2 (podle Hollstejna) Soub žnost k ivek v % P ekrytí vzorku a standardu v letech CZGES 2004 4,36 5,67 69,05 63 1592 Rok ln (ší ky letokruh ) [0,01mm] Synchronizace st ední k ivky truhly 11-A-52 a CZGES 2004 CZGES 2004 Truhla 11-A-52 1000 100 10 1528 1538 1548 1558 1568 1578 1588 1598 Pozice k ivek [rok] Tab.kód Umíst ní D evina Délka Konec Datování M0023 elo DB 54+ak 1560 M0024 elo pokra ování M0023 DB 53+ak 1592 M0026 Levý bok DB 63+ak 1592 1560 1592 1592 Obr. 3: Synchronizace průměrné letokruhové křivky ze vzorků truhly 11 A 52 (šedě) s českým dubovým standardem CZGES 2004 (černě). Na truhle 11 A 52 bylo provedeno šest měření šířek letokruhů. První dvě měření byla provedena na jedné spodní desce tvořící dno truhly, třetí měření na přední desce truhly a na ně navazovalo čtvrté měření. Obdobně tomu bylo i u měření pět a šest, kde byl měřen levý bok truhly. Ze dvou dobře synchro nizovaných křivek byla vytvořena střední křivka, která byla datována podle dubového standardu do roku 1592. Na obr. 3 vidíme, že délka překrytí obou křivek je 63 let při 69,05% vzájemné souběžnosti křivek. Hodnoty t testů výrazně převyšují kritickou hodnotu Studen tova t rozdělení. Vysokou spolehlivost datování nám také potvrzuje vzájemná podobnost obou křivek, kdy se shodují ve všech extrémních hodnotách. Na 344
RYBNÍČEK M., MRKVICA D.: DENDROCHRONOLOGICKÉ DATOVÁNÍ... truhle nebyl podkorní letokruh, takže u měřených vzorků nemůžeme přesně stanovit rok smýcení stromu. Na obrázku je i datování jednotlivých vzorků. Lidová truhla 11 A 6 Uzavřená malovaná moučnice pocházející z Kostelce nad Orlicí je vyrobena ze smrkového dřeva (obr. 8). Ozdobná jednoduše profilovaná lišta je jen ze tří stran. Nohy jsou tvořeny průběžnými boky, které jsou ve své dolní části tvarovány. Vnitřní prostor je rozdělen vyjímatelnými přepážkami na čtyři oddělení. Celá moučnice je bohatě zdobena malbou lidových ornamentů s květinovým námětem ve vícebarevném provedení. Rozměry truhly jsou: 700 x 400 x 1850 mm. Doba výroby je odhadnuta na rok 1825 1830 (Zrůbek, 1966). Standardní chronologie T-test 1(podle Baillie &Pilcher) T-test 2 (podle Hollstejna) Soub žnost k ivek v % P ekrytí vzorku a standardu v letech Smrk R2003 5,19 4,57 63,01 73 1745 Smrk R2003 4,49 5,23 64,17 60 1797 Rok Synchronizace st ední k ivky bok truhly 11-A-6 a Smrk R2003 Synchronizace st ední k ivky víka truhly 11-A-6 a Smrk R2003 Truhla 11-A-6_boky Smrk R 2003 Truhla 11-A-6_víko Smrk R2003 ln (ší ky letokruh ) [0,01mm] 1000 100 10 1673 1683 1693 1703 1713 1723 1733 1743 Pozice k ivek [rok] ln (ší ky letokruh ) [0,01 mm] 1000 100 10 1738 1748 1758 1768 1778 1788 1798 Pozice k ivek [rok] Tab.kód Umíst ní D evina Délka Konec Datování M0041 Bok pravý SM 72+2ak 1744 1746 M0042 Bok levý SM 56+36ak 1745 1781 M0043 Víko SM 60+3ak 1797 1800 M0044 Víko - druhý polom r M0043 SM 54+20ak 1792 1812 Obr. 4: Synchronizace průměrné letokruhové křivky ze vzorků boku truhly 11 A 6 (šedě) s českým smrkovým standardem (černě). Na moučnici byla provedena čtyři měření šířek letokruhů. První na pravém boku truhly a druhé na levém boku truhly. Ze vzniklých křivek, které byly vzájemně dobře synchronizovány, byla vytvořená střední křivka, kterou bylo možné datovat podle českého smrkového standardu do roku 1745. Třetí měření bylo provedeno na víku moučnice a čtvrté měření bylo na téže desce, ale na druhém poloměru. Z těchto křivek vytvořená střední křivka byla datována podle českého smrkového standardu do roku 1797. 345
Na obr. 4 vidíme, že délka překrytí obou křivek je u víka truhly a českého smrkového standardu 73 let při 63,01% vzájemné souběžnosti křivek a u dna truhly a českého smrkového standardu 60 let při 64,17% vzájemné souběžnosti křivek. Hodnoty t testů ve všech případech výrazně převyšují kritickou hodnotu Studentova t rozdělení. Vysokou spolehlivost datování nám také potvrzuje vzájem ná podobnost obou křivek, kdy se křivky shodují ve všech extrémních hodnotách. Na truhle nebyl podkorní letokruh, takže u měřených vzorků nemůžeme přesně stanovit rok smýcení stromu. Na obrázku je i datování jednotlivých vzorků. Obr. 5: Dřevěná lidová truhla 11 A 140 Obr. 6: Dřevěná lidová truhla 11 A 70 Obr. 7: Dřevěná lidová truhla 11 A 52 Obr. 6: Dřevěná lidová truhla 11 A 6 Diskuse Odhadnout přibližné stáří nebo alespoň sloh historické stavby či slohového nábytku není příliš velký problém. Tyto objekty nesou odkaz své doby v podobě charakteristických prvků daného slohu. Určit však alespoň přibližně stáří lidových staveb a nábytku je daleko složitější, neboť nenesly slohové prvky, ale byly podřízeny funkčnosti, praktičnosti a účelu, ke kterému byly zhotovovány. Je pravda, že i tyto lidové výrobky nesly určité odkazy své doby, a to především v malbě, ale ta se nemusela vždy zachovat originální nebo zachovat vůbec. Nehledě k tomu, že malba nám spíše odhaluje, do jaké regionální oblasti by mohl daný kus nábytku patřit. Vybrané truhly byly fotograficky zdokumentovány a na každé z nich proběhlo několik nedestruktivních měření šířek letokruhů na různých částech truhly. Z křivek, které u dané truhly byly vzájemně synchronizovatelné, byla vytvořena 346
RYBNÍČEK M., MRKVICA D.: DENDROCHRONOLOGICKÉ DATOVÁNÍ... střední křivka, která byla následně datována podle příslušného dendrochro nologického standardu, čímž se podařilo zjistit rok posledního měřeného leto kruhu. Následně mohla být datována i jednotlivá měření. Ukázalo se, že využitím této metody je možné určení alespoň přibližného stáří lidového nábytku. Měření bylo provedeno celkem na čtyřech truhlách, u všech se podařilo zjistit rok posledního změřeného letokruhu. Jednou z podmínek úspěšného datování je určení dřeva, ze kterého je nábytek vyroben. Neméně důležité je také zjištění regionu, odkud nábytek truhla pochází. Zde nám může značně napomoct znalost místní kultury, převládajícího řemesla, typ zdobení malbou příznačnou pro určitý region. Lidový nábytek sloužil po celé generace. Proto mohlo docházet vlivem trvalého používání nebo špatného zacházení k různým poškozením, která si následně vyžádala opravu či výměnu poškozené části za novou. Ty jsou pak pochopitelně podstatně mladší. To se potvrdilo i v této práci, a to hned u dvou datovaných truhel 11 A 70 a 11 A 6. Truhla 11 A 70 má mladší víko, které je zhotovené i z jiného materiálu než zbytek truhly. Stanovení přesného stáří popřípadě roku výroby je ale značně obtížné, protože opracováním dřeva při výrobě nábytku jsou odstraňovány některé letokruhy, a my bohužel nevíme, kolik jich chybí, takže lze stanovit stáří pouze posledního měřeného letokruhu a můžeme konstatovat, že truhla byla vyrobena někdy po tomto zjištěném roce. Je třeba počítat ještě s určitou dobou ponechanou na přirozené vysušení dřeva. Většina námi datovaných truhel neobsahovala podkorní letokruh. U jedné truhly 11 A 140 byl však na víku nalezen i podkorní letokruh, takže se podařilo zjistit, že strom, jehož dřevo bylo použito na výrobu této truhly, byl pokácen v létě roku 1825. Souhrn Tato práce ověřovala možnost uplatnění dendrochronologie jako datovací metody ke stanovení stáří lidového nábytku, přesněji řečeno lidových truhel. Za tímto účelem byly vybrány čtyři truhly z depozitáře muzea v Rychnově nad Kněžnou. Střední křivky truhel vytvořené z jednotlivých měření šířek letokruhů byly datovány podle příslušných standardů. Z výsledků datování je patrné, že truhly byly vyrobeny v první polovině 19. století. Vyjímkou je jen dubová cechovní truhla (11 A 52), která pocází ze 17. století a dno s čelem truhly 11 A 70, které rovněž pochází ze 17. století. S výjimkou truhly 11 A 140 nebyl na materiálu použitém na jejich výrobu nalezen podkorní letokruh, takže můžeme říci jen, že truhla byla vyrobena, který jsme zjistili. Je samozřejmě nutné připočítat ještě určitou dobu na přirozené vysušení materiálu. Na víku truhly 11 A 140 byl nalezen podkorní letokruh tvořen jen jarním dřevem, z čehož vyplývá, že strom jehož dřevo bylo použito na výrobu víka této truhly byl pokácen v létě roku 1824. Dalším zajímavým zjištěním byla skutečnost, že ne všechny díly každé truhly musí pocházet ze stejné doby a ze stejného materiálu, jak nám to dokazují měření truhel 11 A 70 a 11 A 6. Dendrochronologické datování je závislé na mnoha faktorech jako je např. původ nábytku, počet měřených letokruhů, kvalita měření, správné určení dřeviny použité na výrobu, dostupnost standardu pro danou dřevinu a další, z čehož vyplývá, že datování nemusí být vždy úspěšné. 347
Dendrochronologie nám může pomoci při určení historické hodnoty výrobků, které jsou vyrobeny ze dřeva, ale může být nápomocna i při stanovení ceny nábytku, obrazů, či jiných dřevěných uměleckých předmětů. Všechny projevy lidové kultury jsou pro nás pramenem poznání života našich předků. Zjištění uplatnění dendrochronologie v oblasti datování nábytku bude jistě užitečné i pro záchranu hodnot, které vytvořili a zanechali nám naši předci. Tvář našich vesnic se neustálé mění a lidová kultura, tedy i nábytek našich praba biček, pomalu zaniká. Je proto především na nás, čeho se z tohoto odkazu minulosti dostane dalším generacím. Summary This study examines the possibility of applying dendrochronology for determining the age of folk furniture, such as chests, which can help us better express the historical and or monetary value of a particular piece. For this purpose folk chests from Podorlicka, which are stored in the depository of the museum in Rychnov nad Kneznou, were subjected to dendrochronological dating. There has been found that using dendrochronological dating enabled determining the age of folk furniture. Tento příspěvek vznikl v rámci projektu č. 2803/G4 Fondu rozvoje vysokých škol 1102/FR450581, výzkumného záměru LDF MZLU v Brně, MSM 6215648902 a Gran tové agentury České republiky 526/03/H036. Literatura BRUNECKÝ, P. (2000): Historický vývoj nábytku. Ediční středisko MZLU v Brně, 152 s. COOK, E. R., KAIRIUKSTIS, L. A. (1990): Methods of Dendrochronology. International Institute for Applied Systém Analysis, 393s. DLABAL, S. (2000): Nábytkové umění vybrané kapitoly z historie. GRADA Praha, 312 s. GRISSINO MAYER, H. D. (2001): Evaluating crossadating accuracy: Cofecha, Tree ring research, Tree ring Society. Vol. 57(2), 205 221. JOHNOVÁ, H., STAŇKOVÁ, J. (1989): Lidový malovaný nábytek v českých zemích. Panorama Praha, 75s. KAENNEL, M., SCHWEINGRUBER, F. H. (1995): Multilingual Gloossary of Dendrochro nology. Berne Stuttgart, Vinna: Weiss Federál Institute for Forest, Snow and Landscape Research, ESL/FNP Biermensdorf, 467s. KYNCL, J., KYNCL, T. (1999): Standardchronologien der Nadelgehölze. Gegenwärtiger Bearbeitungsstand in Böhmen und Mähren. In Probleme der mitteleuropäischen Dendrochronologie und naturwissenschaftliche Beiträge zur Talaue der March. Archeo logický ústav AV ČR, Brno, 79 84 PAST 32 (2000): Personal Analysis System for Treering Research Build 700, User manual. by SCIEM. RYBNÍČEK, M. (2004): Dendrochronologická analýza krovu kostela Nanebevzetí Panny Marie a Sv. Ondřeje ve Starém Hobzí., Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2004, LII, No. 5, pp. 155 168 RYBNÍČEK, M., KYNCL, T., VRBOVÁ, J. (2004): Oak standard chronology in the Czech Republic, Abstracts EuroDendro 2004, Rendsburg 2004, 42 43 STRÁNSKÁ, D. (1956): Tvůrci lidového umění. Česky lid ŠMELKO, Š., WOLF, J. (1977): Štatistické metódy v lesnictve. Príroda, 330s. TREYBAL, J. (1954): Výroba nábytku v Pasekách n Jizerou a v Sobotce. Český lid ZRŮBEK, R., PIVCOVÁ, J., JINDRÁKOVÁ, S. (1966, 1968, 1970, 1978, 1986): Inventární listy muzea Rychnov nad Kněžnou Adresa autora: Ing. Michal Rybníček, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta, Zemědělská 3, 613 00 Brno, e mail: michalryb@email.cz 348