Sociologie masové komunikace Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 15. 10. 2013
Sociologie masové komunikace: přehled témat 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce) 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey, Lasswell) 3. Matematická a systémová (Shannon, Weaver, Saussure, Jakobson, Lotman, Propp) 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) 7. Mediace vs. medializace pojetí masové komunikace ve 20. století 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann) 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace (McLuhan, Barthes, Baudrillard) 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská odpovědnost mediálních korporací) 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu 12. Základní teze koncepce mediálních studií
Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X. BAUDRILLARD, Jean POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3. ČERNÝ, Jiří HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál. 2004. DEFLEUR, Melvin l. BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha : Univerzita Karlova, 1996. HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5. KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995. McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, 1991. 348 s. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007. MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. Praha : Karolinum, 2006. 341 s. MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, 2003. ISBN 80-247-0650. SHANNON, Claude E. WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA : The University of Illinois Press, 1964. 125 s. VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova, 1991. 120 s.
Studium komunikace jako studium: jazyka a jazykových projevů (stylistika, literární věda) jazykových znaků a vztahů mezi nimi (lexikologie, sémiotika) systému jazyka (morfologie, syntax) komunikačních strategií () výměny informací ()
Teze JAZYK JE SYSTÉM vyjádřuje: - kategorie skutečnosti OBSAH a FORMA a jejich vzájemný vztah (spojené nádoby): svět forem a významů, konsenzuální skutečnost, dorozumívání - uspořádání (řád) základních prvků jako například AUTOR, TEXT, PŘÍJEMCE, KÓD, KONTEXT - vztah vstupů, výstupů a operací s nimi (input, output, transfer, coding, decoding, reading, discommunication, channel...) - jednotu jazyka a myšlení (mentalisté) nebo oddělenost jazyka a myšlení (mechanisté)
Jiné komunikační systémy: - biologické (buňky, instinkt, kvetení stromů = jaro) nejsou kódovány do symbolů, signálů nebo symptomů - dopravní situace (chodec a řidič) je otázkou dohody, konsenzu, je situační a postrádá systematičnost (má cílenou funkci a omezený repertoár symbolických prostředků, není kódována)
Teorie komunikace podle literární vědy - komunikační činnost je operace s prvky SPOLEČENSKÁ REALITA AUTOR DÍLO PŘÍJEMCE LITERATURA komunikační osa kontextová osa
Dialektika (teorie protikladů, Hegel, Marx) předpokládala vzájemnou souvislost vztahů (dichotomie=protikladnost, jednota) např. konstrukce literatury v společnosti jako utváření člověka lidskou prací, jako krok k ovládnutí přírodních a společenských sil v prospěch člověka (K. Marx) Z toho se vyvinula teorie sítě prvků a jejich vztahů = struktury, systému např. teorie N. S. Trubeckého o binárních opozicích, distinktivních (odlišujících) exkluzivních protikladech Trubeckoj, Nikolaj Sergeevic. Principles of phonology. [Translated by Christiane A. M. Baltaxe] Berkley and Los Angeles: University of California Press, 1969.
Teorie předstrukturní - historické hledisko jazyka a srovnání příbuzných jazyků: např. Jacob Grimm (1785 1863) rozuměl jazykem celek a hledal souvislost jazyka s jinými formami projevu lidského ducha, považoval ho za bránu k všestrannímu poznání starověku a k obecným dějinám - filosofický aspekt jazyka: Wilhelm Humboldt (1767 1835) pokládal jazyk za prostředek k utvoření vnitřního světa a jazykovědu za náuku o jazykových obsazích a obrazech světa. Jazyk podle něj není hotový útvar (ergon), nýbrž činnost (energie). Také tvoří celek, ve kterém se zrcadlí nejen zvuky (tvary a obsahy), ale i vztahy k lidem, ke kultuře a k celkovému obrazu světa HORECKÝ, Ján. Vývin a teória jazyka. SPN : Bratislava, 1983. 113 stran
Teorie jazyka Ferdinanda de Saussura (1857-1913) - rozlišoval mezi systémem jazyka (lang) a systémem řeči (parole): langue souvisí s myšlením a má kogitatívní funkci (usuzovací) a parole souvisí s konkrétní realizací jazyka do jazykového projevu a má kognitivní (poznávací) funkci - jazyk je celek sám o sobě a princip klasifikace - jakmile mu mezi fakty řeči přidelíme místo, zavedeme přirozený řád do souboru, který se žádné jiné klasifikaci nepodvoluje. SAUSSURE, Ferdinand de. Kurs obecné lingvistiky, s. 46. - systém šachová partie: tah figurkou mění situaci
Teorie jazyka Ferdinanda de Saussura (1857-1913) - význam jako mentální obraz se dotváří kontextem: jazykově (jmenná věta Ministerstvo vnitra souvisí s tabulí označující instituci) a nejazykově (mimojazykověhněv, tempo, tón, neverbální projevy-řeč těla) - denotace znamená označování; konotace znamená naznačování - jazykový znak: systémový a komunikační - bilaterální teorie: označované (signifié) a označující (signifier) - trilaterální teorie: označované, označující, jazyková (lidská) práce) - nemotivovanost, arbitrérnost, jazykového znaku
Teorie jazyka Ferdinanda de Saussura (1857-1913) - Jazykový znak nesjednocuje věc a jméno, ale pojem a akustický obraz (obraz není materiální zvuk, něco čistě fyzického, ale psychický otisk tohoto zvuku, reprezentace, o které nám poskytují svědectví naše smysly - lang (jazyk), parole (řeč), langage (mluva) - znak je nositelem významu, který vyplývá ze vztahu k jiným znakům (strom=ne-pes)
Znakový trojúhelník Ferdinanda de Saussura VÝZNAM http://lgam.wdfiles.com/local-- files/wayne-eddy-s-photos/tree1.jpg VĚC FORMA [S-T-R-O-M] http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/tree.gif
Estetická komunikace a formální škola Formalismus literární a uměnovědní směr v Rusku, kterého příznivci chápali proměny formy jako nadřazené obsahu (proměny literatury např. neslouží žánrové nebo systémové pestrosti, ale vyjádřují způsoby vnímání světa lidmi, literárnost) Jelikož se formalismus nezabýval ideovým obsahem literatury, byl stejně jako strukturalizmus v socialistických zemích podroben kritice. PLK: Pražský lingvistický kroužek Moskevský lingvistický kroužek (Jakobson), Sdružení pro studium básnického jazyka (OPOJAZ): Šklovskij, Vladimír Propp, (Morfologie pohádky) Boris Ejchenbaum, Jurij Tyranov http://www.vaseliteratura.cz/teorie-literatury/45-clanky/318-rusky-formalismus.html http://www.stonedragonpress.com/vladimir_propp/propp_generator_v1.htm
Schéma komunikace podle Romana Jakobsona mluvčí SENDER kontext CONTEXT sdělení MESSAGE kanál CHANNEL kód CODE adřesát RECEIVER 1. funkce emotivní (expresivní) odráží vnitřní prožitky a pocity mluvčího 2. funkce konativní ovlivňování recipienta 3. funkce referenční vztah k tématu promluvy 4. funkce poetická - estetika vyjadřování 5. funkce fatická navázání a udržení kontaktu v mezilidské interakci 6. funkce metajazyková vztah k prostředkům přirozeného jazyka
Znaky a znakové systémy - Charles Sanders Peirce (1839-1914) je považován za zakladatele moderní sémiotiky, rozdělil znaky na: indexy (naznačují), ikony (zobrazují) a symboly (zastupují) - Charles William Morris (1901-1979) rozdělil sémiotiku: sémantiku (studuje význam znaků), syntaktiku (studuje vztahy znaků) a pragmatiku (studuje použití znaků) - předznaky a znakový dvojníci (diplastie): zvuk ohně, jeskynné malby...
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové komunikaci Estetický přístup k informaci vychází z výzkumu umělecké komunikace a hodnoty informace (ne každá informace je estetická). Moderní sémiotika počínajíc Jurijem Lotmanem (1922-1993) charakterizuje tvorbu textu jako výsledek činnosti dvou generátorů textů (levomozkového, lineárního, sekvenčního a pravomozkového, celostního) a pokusu o neekvivalentní překlad mezi nimi. Sémiosféra je pojem inspirován biologickou komunikací mezi dvěma svéty a vyjádřuje sféru sémiozy, ve které znaky fungují v sadách propojených světů (sémiotických univerz, sémiotická nika).
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové komunikaci Teorie informace a matematické komunikace - Informace je redukce nekonečnosti (infinity) - Redundance je nadbytečnost, Entropie je nedostatek (redukce entropie=informace) Svoboda výběru: That information be measured by entropy is, after all, natural when we remember that information, in communication theory, is associated with the amount of freedom of choice we have in constructing messages... Shannon, Claude E. Weaver, Warren. The Mathematical Theory of Communication. Tenth printing, USA: The University of Illinois Press, 1964. s. 13
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové komunikaci Teorie informace a matematické komunikace Claude Shannon (1916-2001) a Warren Weaver (1894-1978) 1949, The Mathematical Theory of Communication - pokud by konstrukční svoboda byla 100%, každá sekvence by tvořila slovo a jakékoli uspořádání křížovku, 20% svobody by znemožnilo vytvoření komplexních hratelných křížovek, 33% svobody umožňuje vytvářet hratelné křížovky http://en.wikipedia.org/wiki/claude_shannon http://en.wikipedia.org/wiki/warren_weaver
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové komunikaci Sociolingvistika - se zajímá o různorodost v jazyku (popírá jednotnost jazyků) na mikroúrovni (konverzace, řečové akty, styl, kódy, dialekt, diskurz) a na makroúrovni (sociologie jazyka, dialektologie, bilingvismus, kreolizace=změna pod vlivem jiných jazyků, pidžinizace=dorozumívací přizpůsobování se vlivům) Etnolingvistika a komponentová analýza rozložení na sémantické komponenty (sémy): UČIT-EL-ka Kategoriální komponenty: substance, předmětnost Subkategoriální komponenty: jakostnost, činnost/stav, životnost Integrační komponenty: pohybovost, barevnost, rod Identifikační komponenty: jediněčnost sém. jednotky
Sociologie masové komunikace Děkuji za pozornost! Studijní podklady v elektronické formě: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/sociologie-mk/ Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 15. 10. 2013