Sociologie masové komunikace. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

Transkript

1 Sociologie masové komunikace Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

2 Sociologie masové komunikace: přehled témat 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce) 2. Předchůdci vědy o masové (Weber, Lippmann, Dewey, Lasswell) 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver, Saussure, Jakobson, Lotman, Propp) 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) 7. Mediace vs. medializace pojetí masové komunikace ve 20. století 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann) 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace (McLuhan, Barthes, Baudrillard) 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská odpovědnost mediálních korporací) 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu 12. Základní teze koncepce mediálních studií

3 Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, s. ISBN X. BAUDRILLARD, Jean POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford University Press, s. ISBN ČERNÝ, Jiří HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál DEFLEUR, Melvin l. BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha : Univerzita Karlova, HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London California : Sage, 1997 (2003). ISBN KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, s. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. Praha : Karolinum, s. MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, ISBN SHANNON, Claude E. WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA : The University of Illinois Press, s. VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova, s.

4 Studium médií jako studium: institucí (mediální systémy) systému výroby produktu (mediální systém, mediální komunikace) podmínek vzniku produktu (mediální studia) produktu (marketing, komunikace) publika (masová komunikace)

5 Výzkum médií (McQuail): epocha všemocných médií (19. století-30. léta 20. století) teorie zázračné střely, neuvažuje se o individuální recepci vliv propagandy zneužití médií v Německu a Rusku epocha slabých médií ( léta 20. století) funkce médií na obnově společnosti, socializace po válce spirála mlčení (60. léta 20. století) nástup televize, výzkum kontextu a společenských změn dohodnutý vliv médií (od 60. let 20. století) sociálně konstruktivistický model, zkoumání mediálních textů, konstrukce významu, vliv společenského kontextu

6 Výzkum médií (McQuail): mediokracie ( léta 20. století) vliv médií na politickou, zájem o jazyk a výrazové prostředky (moc médií je vepsaná do sdělení) moc zprostředkování (konec 90. let 20. století) kulturní politika v závislosti na médiích Teorie médií zkoumají vliv sociální struktury na kulturu a naopak, média jsou součástí společnosti, kultury materialistické hledisko: kultura je závislá na ekonomické a mocenské struktuře (vlastník médií ovládá) idealistické hledisko: média komunikují poselství, ideje, hodnoty

7 Média jako: vztah veřejný prostor osobní prostor=prostor médií okno zprostředkování událostí, rozhledu zrcadlo veřejný odraz/ zrcadlově obrácený obraz filtr gatekeeping, třídění, potláčení ukazovatel, průvodce dodávají smysl fórum, platforma názory veřejnosti, diskuse plátno, bariéra odříznou od skutečnosti, falešný obraz světa

8 Přístupy k médiím (McQuail): mediocentrické sociocentrické vliv komunikace význam média nevyhnutelný vývoj technologií (progresivní změny) komunikace jako obraz politických a ekon. sil kulturální materialistické vliv na tvorbu kultury materiální podmínky

9 Přístupy k médiím a jejich zaměření (McQuail): medio-kulturální: poznávání obsahu a příjem mediálních sdělení, jež jsou ovlivňovány bezprostředním osobním prostředím medio-materialistické: politickoekonomické a technologické aspekty médií socio-kulturální: vliv společnských faktorů na mediální produkci a její příjem (funkce médií ve společnosti) socio-materialistické: média jsou odrazem politických a ekonomických podmínek

10 Typy mediálních teorií (McQuail): sociálněvědní: obecná tvrzení založené na výzkumech normativní: zkoumání a předepisování (preskripce) zákonů... provozní: praktické/pragmatické, jak média fungují, uspokojování publika, postřehy diváka každodenní: intuitivní (common sense), osobní zkušenosti, jak média zasahují do života, recepce příjem

11 Vliv vědeckých disciplin: sociologie: věda o společnosti, mediální komunikace je součást společnosti, techniky mediálního výzkumu pochází ze sociologie, zkoumá postavení médií ve společnosti a jejich sociální význam Sociální konsenzus: Chicagská škola, pozitivní integrační funkce médií Sociální patologie: rozpad primárních sociálních vztahů, oslabení společenských hodnot a norem, izolace člověka Sociologie politiky: média jako nástroj manipulace veřejné mínky; jako prostředek demokratizace společsnoti; jako faktor vlivu ve veřejných kampaních Sociologie volného času: médiá = fenomény masové kultury

12 Vliv vědeckých disciplin: média jako zprostředkovatelé informací a novinek mají vliv na rozvoj v zemích 3. světa (rozdělení z dob studené války: první svět=kapitalistický, druhý svět=socialistický blok) ekonomie a ekonomika: a) ekonomika mediálního podniku (mikroekonomika výdaje, struktura, management, marketing, hospodáření) b) ekonomika mediálního trhu (národohospodářský pohled, mediální trh, konkurence, daně, monopoly, koncentrace) c) publikum jako trh (mediální obsahy jsou zboží audiovizuální produkce; a služby vysílání) Publikum komerčních médií: souhrn potenciálních spotřebitelů kulturních a informačních produktů; souhrn potenciálních konzumentů reklamy

13 Vliv vědeckých disciplin: psychologie a sociální psychologie: aspekty existence člověka a interakce s prostředím sociální psychologie v USA: - výzkum Střediska skupinové dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin) - sociologický výzkum na Yale University (Carl Hovland) - sociálněpsychologický výzkum (Paul Lazarsfeld) politika a politologie: média jako objekt i subjekt politiky, analýzou médií se anal yzuje politika (účinky politické přesvědčovací komunikace, účinky propagandy) - média jako nástroje politických cílů - médiá mají vlastní politiku

14 Vliv vědeckých disciplin: právo: mediální právo a legislativa týkající se médií, tiskové zákony, cenzura, autocenzura vliv mezinárodní legislativy (Evropský dohovor o přeshraniční televizi, Televize bez hranic, atd.) lingvistika: text jako jazykový komunikát, způsob vyjádřování, sémiotika věda o znacích a značení (média jako znakové výpovědi), výzkum srozumitelnosti mediálních obsahů, jazykové normy... strukturalizmus a postrukturalizmus: mediální obrazy (Barthes, Baudrillard, Virillio, atd.)

15 Základní sociologický výzkum médií: Italský sociolingvista Giorgio Braga: evoluční vývojové paradigma, 3 typy společností: primitivní, tradiční, moderní Harold Lasswell: infuzní jehla, komunikační formule, funkce masové komunikace, vliv na politiku a naopak Émile Durkheim : anomie=bezvládí (sociálně patologický stav nedostatečné sociální regulace), kritika sociálního konfliktu Základní hlediska sociologického zkoumání společnosti: teorie sociálního konsenzu (strukturně-funkcionalistické) teorie sociálního konfliktu alternativní teorie

16 Další hlediska: psychologické (jednotlivec a společnost) deskriptivní kvantitativní kvalitativní (struktura společnosti) strukturní, funkční (zkupiny a jejich chování)

17 Masová komunikace: Pojem vznikal od 30. let 20. století a zahrnuje instituce, technické prostředky, šíření symbolických obsahů směrem k rozsáhlému, nesourodému (nehomogennímu), široce rozptýlenému publiku (podle pojetí komunikace jako přenosu). Masová média jsou společností legitimizované instituce a jsou souborem mediálních organizací a aktivit (pravidla, procesy řízení, požadavky očekávání). Rozvinuly se kolem svých klíčových činností: zveřejňování a šíření (diseminace) informací a kultury. Jejich hlavnou činností je produkce a distribuce znalostí jménem komunikátorů a jako reakce na poptávku. Mediální instituce jsou umístěny ve veřejné sféře, jsou otevřeny všem příjemcům i podavatelům, jsou dobrovolné a zabývají se i veřejnými záležitostmi (veřejné mínění) média odpovídají za svou činnost široké veřejnosti (prostřednictvím zákonů, tlaků, ochrany příjemce státem, atd.). Svou formou jsou podobné profesionálními a byrokratickými institucemi.

18 Předpoklady vzniku masová komunikace: - vědeckotechnický pokrok související s průmyslovou revolucí a důsledky automatizace práce (tisk), - reformace a související zrod nacionalizmu (národních hnutí a národních států) v 19. století - rozřešení otázky svobody tisku (prvním významným dílem byla v roce 1644 Areopagitika J. Miltona řeč o svobodě tisku; v roce 1695 v Anglii skončila preventivní cenzura, později došlo k ustanovení tzv libelového práva: libel osočování, v období byli v Anglii zrušeny kolky, daň z papíru a kauce). - nástup tzv. popular press (populárního, masového tisku) a penny press (šestákový tisk, vychází Daily Telegraph za 1 penny)

19 Předpoklady vzniku masová komunikace: V USA probíhalo v 19. století několik období: nejdříve to bylo období tzv. osobnostního novinářství (penny press v USA), prvními úspěšnými novinami typu penny press byl The New York Sun vydáván Benjaminem Dayem. Nový typ tisku přinesl i nové pohledy na čtenáře: šestákový tisk byl charakteristický prodejem na ulici (kameloti) i lehčím, zábavnějším a bulvárnějším obsahem. Také se formovalo pojetí čtenáře jako spotřebitele, konzumenta: tisk se stával spotřebním zbožím, ale také se stavěl na stranu sociálně slabší třídy pracujících, bojoval proti otroctví.

20 Předpoklady vzniku masová komunikace: Podstatné rozdělení tisku i jeho čtenářů se odehrálo v průběhu občanské války v USA ( ). V konkurenci periodik se rodilo obrazové zpravodajství (specializované magazíny zaměstnávaly i desítky ilustrátorů), mediální podniky a jejich majitelé (nebo editoři novin) si uvědomovali možnosti válečného konfliktu pro zpravodajství (covering budovala se síť korespondentů, vyslaných reportérů), profiloval se žánr zprávy. Zpráva o vraždě A. Lincolna byla první zprávou napsanou postupem obrázené pyramidy: nejdůležitější je v úvodu. Nasledující období, období tzv. žluté žurnalistiky (podle kresleného seriálu Yellow Kid, Žlutý fakan, v N. Y. Journal) bylo v USA obdobím bulvárního tisku, honby za vyšším nákladem, laciné a vulgární zábavy, dynamického zalamování a zrodu tzv. human interest stories příběhů o obyčejných lidech.

21 Předpoklady vzniku masová komunikace: Konkurence jednotlivých redakcí i celých mediálních podniků vedla k profilování obsahu a forem, zvyšování nákladu, snižování ceny, kupování redaktorů i celých redakcí. Nejvýraznějšími osobnostmi tohoto konkurenčního boje na konci 19. století byli v USA J. Pulitzer a W. R. Hearst. Jejich konkurenční boj vrcholil během španělskoamerického konfliktu vyvoláváním a udržováním válečné hysterie a vytvářením překážek v mírových jednaních. Když se v roce 1896 na Kubě schylovalo k válce, Hearst tam vyslal svého redaktora, a když mu ten zvěstoval, že se nic neděje a že by se chtěl vrátit domů, Hearst prý napsal Zůstaňte. Zabezpečte obrázky, já zabezpečím válku. Příznačná byla také kauza angažování se N. Y. Journalu ( jiní diskutují, Journal koná ) za propuštění kubánské dívky americké Johanky z Arku.

22 Předpoklady vzniku masová komunikace: Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství, příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S. Ochsem ( obchodníkova bible ), a revoluce desetcentových časopisů (z nejznámějších Munsey s Magazine, Argosy, Cosmopolitan, McClure s Magazine) a také jejich angažování se v odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20. století).

23 Předpoklady vzniku masová komunikace: Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství, příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S. Ochsem ( obchodníkova bible ), a revoluce desetcentových časopisů (z nejznámějších Munsey s Magazine, Argosy, Cosmopolitan, McClure s Magazine) a také jejich angažování se v odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20. století).

24 Válka světů (The War of the Worlds, 1898): Herbert George Wells a rozhlasové uvedení jeho hry Orsonem Wellesem v roce 1938, při jejímž poslechu vypukla panika, protože děj byl považován za skutečnost Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí (1922), média jsou jako paprsek reflektoru: We do not first see, and then define, we define first and then see.

25 Lippmann považoval masovou a neschopnou vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce vybudované na teorii zkušenosti). Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community), která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře. podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové Společnosti národů

26 Lippmann považoval masovou a neschopnou vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce vybudované na teorii zkušenosti). Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community), která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře. Podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové Společnosti národů.

27 Progresivismus: politická teorie a směr, který tvrdí, že společenský pokrok souvisí s vědeckotechnickým pokrokem (technologie a demokracie), nástrojem je sociálni změna Sociální integrace, osvěta demokratická politika a sociální reformy Diferenční kódování (strukturalistické pojetí): výklad médií se řídí způsobem, jakým se přijímá jejich obsah

28 Harold Lasswell americký sociolog, politolog a mediální teoretik ( ), zajímal se o účinky propagandy, kterou považoval za nástroj demokracie, za nástroj řízení mínění vládou, za nástroj k získání podpory mas; přispěl do základů politické psychologie (opis politického člověka), jeho komunikační model vychází z mediálního determinizmu. Lasswellův komunikační model je charakteristický pro pojetí komunikace jako lineárního přenosu a pro období přeceňování účinků masové komunikace (infuzní jehla hypodermic needle média jednostranním lineárním kauzálním efektem příčina následek ovlivňují jedince, který, ač ve své individuální sféře některé názory odmítá, jako součást masového publika je přijímá.

29 S jednotlivými veličinami Lasswellovy formule jsou spojeny příslušné typy výzkumu, okruhy zkoumání médií: kontrolní výzkum: analýza vlastnictví, cílů média, politického, ekonomického pozadí (propojení na instituce, komunikace uvnitř mediální instituce, redakční proces a rozhodování, atd.) obsahový výzkum: analýza mediálních sdělení a různých reprezentací v nich kvantitativní technika výzkum média: analýza média jako technického prostředku, vhodnosti a jeho možností výzkum publika: dotazníkové, anketové zkoumání publika, masového čtenáře, diváka, posluchače výzkum působnosti, efektu: analýza aktuálního stavu a možností zlepšení komunikace

30 Sociologie masové komunikace Děkuji za pozornost! Studijní podklady v elektronické formě: Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D