Sociologie masové komunikace. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

Transkript

1 Sociologie masové komunikace Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

2 Sociologie masové komunikace: přehled témat 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce) 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey, Lasswell) 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver, Saussure, Jakobson, Lotman, Propp) 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) 7. Mediace vs. medializace pojetí masové komunikace ve 20. století 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann) 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace (McLuhan, Barthes, Baudrillard) 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská odpovědnost mediálních korporací) 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu 12. Základní teze koncepce mediálních studií

3 Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, s. ISBN X. BAUDRILLARD, Jean POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford University Press, s. ISBN ČERNÝ, Jiří HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál DEFLEUR, Melvin l. BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha : Univerzita Karlova, HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London California : Sage, 1997 (2003). ISBN KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, s. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. Praha : Karolinum, s. MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, ISBN SHANNON, Claude E. WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA : The University of Illinois Press, s. VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova, s.

4 Joseph Klapper v knize The Effects of Mass Communication zhrnul účinky masových médií takto: masová komunikace není dostačující příčinou účinků na publikum, protože výpověď v masové komunikace se stává účinnou díky intervenujícím (zprostředkujícícím) faktorům; masová komunikace je spíše agensem než příčinou účinků, nejpravděpodobnější jsou účinky u posílení, zachování nebo oslabení původníchn postojů nejmíň pravděpodobný je vliv na změnu postojů; pokud masová komunikace vyvolá změnu názorů a postojů, pak pravděpodobně jsou intervenující faktory neúčinné (masová komunikace působí přímo na přijemce), anebo faktory posílující původný postoj podporují změnu; účinky masové komunikace jsou podmíněny multikauzálně.

5 Charakter evropského komunikačního výzkumu: holistický přístup=všechny instituce a procesy masové komunikace je potřeba zkoumat v jejich vztazích k okolnímu společenskému pořádku; role masmédií v politice a rozpory (neutralita vazby, hodnoty a zájmy ekonomické, politické a jiné aspekty); analýza médií a interních/externých vlivů (tlaky, omezení); výzkum mediální politiky. Na rozdíl od USA, kde se vyvíjel model soukromého a komerčního zprostředkování, v Evropě byly tradičně dominantní státní média (televize, rozhlas), které sloužily veřejnosti a financované z koncesních poplatk anebo přímých státních dotací.

6 V Evropě se zkoumají média jako nástroje moci, sociální kontroly, které blokují radikální společenské změny a usilují o zachování status quo. V USA se média chápou jako nástroje nepřímé společenské změny. Považují se za autoritativní informační zdroje, na kterých jsou lidé s narůstající složitostí okolního světa stále více závislejší. Používají je političští hráči na dosahování publicity a uskutečňování svých projektů. Agenda setting vychází z konfrontace mediálních obsahů a recepcí publika. Mediální organizace zpracovávají vysílané informace a jsou zárověň ovlivňované zájmovými skupinami, tedy dalším prvkem mimo novinářů a publika. Práce se skutečnostmi a událostmi s následkem na poznatky příjemců.

7 Kritika mediálního výzkumu: rozdíl mezi prosazováním (poporou) norem a institucionální podporou; posílování norem může podkopávat nebo posilovat instituce a jejich vůdce představa o kulturní neutralitě je nedosažitelná (Glasgow Media Group) novináři a média předpokládají, že jako členové společnosti sdíli s ostatními společnou zásobu kulturních poznatků a společné mapy myšlení (S. Hall)

8 Recipienti nepříjímají všechno mechanicky, vybírají si a odmítají: musí mít vzdělání (na dekódování obsahů), čas, ekonomickou sílu (přístup k médiím) média slouží jako prostředek hodnotové orientace ve společnosti, k uspokojení potřeby sociálního kontaktu (Thomas, 4 potřeby) a dále potřeb prestíže (informovanost získaná s pomocí médií)a identifikace (náhradní realizace potřeb) Uses and Gratifications (užití a uspokojení) zaoberá se recepcí, volbou a způsobem odezvy na straně publika, člen publika vědomě vybírá z nabízených kanálů a obsahů: - média prezentují svět jako svět problémů, na které jsou média řešením (užívání médií=uspokojování).

9 Další potřeby: získavaní informací, snižování osobní nejistoty opora pro vlastní hodnoty, pohled na vlastní život základní prosociální kontakt, náhrada za sociální kontakt únik od problémů, přístup do imaginárního světa emocionální uvolnění, struktura pro běžnou denní činnost poučení se o splečnosti a světě, spojení s druhými výplň času Teorie očekávané hodnoty: médium je východiskovým tématem při konverzacích (vznik neformálních vztahů), mediální osobnosti jsou náhradami za vzory a negativní vliv může narůstat až do mediální narkománie, ztráty identity, osobního selhání a závislosti na médiích.

10 Publikum: - je soubor pozorovatelů v aréně - čtenářská veřejnost je aktivní publikum, je to vytvořená společenská třída omezená svým jazykem, za prolomení hranic fyzického prostoru - platící veřejnost a spotřebitelé již mají pořadavky a metody upotřebení obsahu (vypočítavost, mediální trh) - vnitřní vztahy spotřebitelů (původ publika) Dualita publika - původ publika v lidech: sociáln skupiny (veřejnost), místní příslušnost, politická, etnická nebo VKUS existují vazby mezi publikem a zdrojem; stálá v čase a aktivně reagují - původ publika v médiích: skupina fanoušků, fankluby, publikum kanálu nebo média; různorodé, nestálé

11 Normaivní teorie: jak mají média jednat Svoboda a společenská odpovědnost: kodexy a etika - autoritářská, libertariánská, sovětská a rozvojová teorie - demokraticko-participační teorie Vysílání jako služba veřejnosti, média jako nástroje vůle lidu (Habermas), veřejná sféra jako neutrální zóna Demokratická role médií: veřejný hlídací pes reprezentant veřejnosti zdroj veřejných informací Koncepce profesní odpovědnosti, model vysílání a veřejné služby (broadcasting) a veřejného doručovatele.

12 Stuart Hall a příjmový model: - opoziční čtení, souhlasné čtení anebo diskomunikace - rámcování obsahu (framing) společenskou situací, mocenskými pohnoutkami anebo politickýmí zámery - afirmace, kontroverze - hegemonie a obkódování: moc a vepsaná ideologie - návod k interpretaci média je nedílnou součástí sdělení

13 Sociologie masové komunikace Děkuji za pozornost! Studijní podklady v elektronické formě: Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D