DIS 4/2012 Obsah: 1. Přehled odpovědí GFŘ na nejčastější dotazy k aplikaci přenesení daňové povinnosti u stavebních prací podle 92e zákona 2. Stanovisko GFŘ k délce lhůty pro podání daňového přiznání obcí 3. Stanovisko GFŘ k aplikaci 18 odst. 2 daňového řádu - delegace místní příslušnosti vs. přeregistrace Vážení přátelé, na vaše dotazy odpovídáme telefonicky každý pracovní den, kromě pátku, od 8 do 12 hodin. Pokud se vám např. nepodaří telefonické spojení, můžete své dotazy zasílat poštou, e-mailem nebo faxem, a to nepřetržitě 24 hodin denně. Praha 26. 2. 2012
Vážení přátelé, další číslo našeho (vašeho) DISu začínáme radostnou zprávou. GFŘ již začalo individuálně odpovídat na dotazy veřejnosti k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví, zasílané na e-mailovou adresu RC-stavebnictvi@ds.mfcr.cz. Doporučujeme proto, abyste i nadále využívali nabídky GFŘ a do 30. 4. 2012 vytěžili z této adresy maximum informací. Začátkem února vydalo GFŘ odpovědi na nečastější dotazy a tento sumář vám dnes přinášíme. Přehled odpovědí GFŘ na nejčastější dotazy k aplikaci přenesení daňové povinnosti u stavebních prací podle 92e zákona o DPH Podle 92e zákona o DPH se systém přenesení daňové povinnosti použije u stavebních prací vymezených v CZ-CPA 41 až 43. Jedná se o sekci F, která zahrnuje stavby a stavební práce. Z této sekce se systém přenesení daňové povinnosti použije na stavební práce, vymezené stanovenými kódy. * Nevyplývá-li z popisu jinak, je zdanitelné plnění uvedené v jednotlivém řádku posuzováno v zásadě jako samostatně poskytnuté, i pokud to výslovně v popisu zmíněno není. Popis zdanitelného plnění je proveden zjednodušeným způsobem, jde o výňatek z konkrétního dotazu. poř. číslo popis zdanitelného plnění* 1 kód služby dle CZ -CPA 1 opravy bytových, nebytových prostor, instalační práce 43 ano 2 výměna žárovky v prostorách nemovitosti (místnosti) 81 ne 3 výměna repasovaných vodoměrů 43 ano 4 instalace kanalizace, rozvod vody 43 ano 5 montáž, pronájem lešení jako součást díla 43 ano 6 instalace topení 43 ano 7 pronájem lešení bez montáže 77 ne 8 smlouva o dílo na rekonstrukci budovy 41 ano 9 samostatná doprava materiálu, odvoz zeminy ze stavby 49 ne 10 revize výtahů 71 ne 11 přeprava stavebního stroje 49 ne 92e poznámka 12 mýtné (x) ne není předmětem daně, charakter poplatku 13 pronájem vodních čerpadel na stavbu 77 ne 14 pronájem bednění, pažících boxů 77 ne 15 pronájem jeřábu s obsluhou - jeřábnické práce (jeřáb s
obsluhou) 43 ano 16 pronájem jeřábu bez obsluhy 77 ne 17 pronájem plošiny s obsluhou 43 ano 18 pronájem plošiny bez obsluhy 77 ne 19 montáž suchých staveb (montáž sádrokartonu) 43 ano 20 montáž a opravy plynových kotlů a jiných plynových spotřebičů 43 ano 21 revize, zkoušky plynových zařízení 71 ne 22 plnění plynu do nádob ne dodání zboží 23 samostatně prováděné geodetické práce (zaměření) 71 ne 24 projektové práce (samostatně poskytnuté) 71 ne 25 dodání vestavěného nábytku, včetně montáže (zapracování do stavby) 43 ano 26 dodání vestavěného nábytku bez montáže ne dodání zboží 27 instalatérské a topenářské práce 43 ano 28 servis - prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů, uvedení do provozu nebo z provozu 71 ne 29 uvedení kotle do provozu nebo vyřazení z provozu v rámci zabudování do stavby 43 ano 30 provedení prací s montážní plošinou (může být včetně dopravení plošiny na stavbu) 43 ano 31 opravy elektronického bezpečnostního zařízení v budově 43 ano 32 údržba bezpečnostních systémů 80 ne 33 servis a údržba dveřních zavíračů spojených se stavbou 81 ne 34 opravy dveří - oprava dveřního zavírače spojených se stavbou 43 ano 35 výroba kancelářského nábytku a stavebních hranolů ne dodání zboží 36 sklenářské práce provedené přímo na stavbě 43 ano 37 sklenářské práce provedené v dílně (např. zasklení přineseného okna) 38 instalace počítačů u zákazníka, kabelové vedení pro počítačové sítě - materiál, stroje či zařízení jsou pevně spojeny s budovou 43 ano 39 vyrobené kuchyňské linky a skříně prodej ne dodání zboží 40 dodání vyrobené kuchyňské linky a skříně, kde je součástí její montáž do budovy 43 ano 41 údržba a drobné opravy v rámci správy nemovitostí 81 ne 42 montáž vrat, mříží rolet (zapracování do budovy) 43 ano 43 instalace garážových vrat 43 ano 44 opravy vrat, mříží rolet (práce při renovaci budov) 41 ano 45 správa nemovitostí 68 ne 46 inspekce, revize (např. elektrorevize), zkoušky 71 ne 47 údržba a opravy budovy/renovace budovy 43/41 ano 48 malování budovy (práce prováděná na budově) 43 ano ne 2
49 truhlářské práce a drobné úpravy kanceláří (práce na budově) 43 ano 50 zahrádkářské práce 81 ne 51 zámečnické práce - prodej hotových výrobků bez instalace do stavby ne dodání zboží 52 montáž plotů, zábradlí, mříží 43 ano 53 instalace okapů a svodů 43 ano 54 obíjení stavby šindelem 43 ano 55 stavba plechových střech (klempířské práce) 43 ano 56 instalace standardních nebo zakázkových plechových dílů 43 ano 57 instalace mřížových krytů na radiátory 43 ano 58 pokládka koberců a linoleí včetně dokončovacích prací 43 ano 59 instalace topení 43 ano 60 instalace ventilace a klimatizace pro obydlí, počítačová centra, kanceláře a obchody včetně souvisejících rozvodů 43 ano 61 opravy a údržba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení 33 ne 62 instalace ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení 33 ne 63 instalace reklamního panelu na stavbě 43 ano 64 dodání a montáž okenních žaluzií 43 ano 65 rekonstrukce čerpací stanice - předmětem smlouvy je celková rekonstrukce 41 ano 66 údržba pronajatých kancelářských prostor 81 ne 67 oprava FAB vložky (zámek do vchodových dveří) případně její výměna 95 ne 68 oprava či výměna okenních kliček 81 ne 69 převody staveb v oblasti developerských projektů ne převod nemovitosti 70 výměna zapuštěných pantů na vchodových dveřích budovy 43 ano (x) Uvedení mýtného v této tabulce, s poznámkou není předmětem daně, charakter poplatku, je podle našeho názoru značně zavádějící. Podle stanoviska MF k uplatňování DPH u mýtného se v případě poskytnutí přepravní služby dopravcem, který je povinen uhradit mýtné, toto mýtné zahrnuje podle 36 zákona o DPH do základu daně, protože mýtné je vedlejším výdajem při poskytnutí přepravní služby. Z tohoto důvodu nelze částku mýtného při vystavení daňového dokladu dopravcem za uskutečněnou přepravní službu uvádět samostatně mimo základ daně (mýtné nelze samostatně přeúčtovat!). Zálohy přijaté do 31. 12. 2011 Dotaz č. 1: Stavební společnost (s.r.o., plátce DPH) staví pro realitní společnost (a.s., plátce DPH) byt s parametry stavby pro sociální bydlení. Podle smlouvy o dílo je cena bez daně stanovena ve výši 2 000 000 Kč. Úhrada dodávaného díla je sjednána zálohově + vyúčtování při předání bytu. Do konce roku 2011 byla uhrazena záloha ve výši 1 650 000,- Kč. Poskytovatel díla tuto zálohu přijal dne 15. 4. 2011. K předání bytu 3
dojde v únoru 2012. Poskytovatel plnění ke dni předání bytu provede vyúčtování doplatek 500 000 Kč bez DPH. Jak postupovat v daném případě z hlediska DPH? Odpověď: Jde o poskytnutí stavebních prací mezi plátci v tuzemsku, tj. plnění, které se zdaňuje v režimu přenesení daňové povinnosti blíže viz informace GFŘ a MF http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_14310.html?year=0. Tento režim zdanění se však uplatní až od 1. 1. 2012. Do konce roku 2011 se (i z hlediska záloh na takovéto plnění) postupuje v mezích pravidel pro běžný režim zdanění., tzn. že pro příjemce zálohy platí 21 odst. 1 zákona o DPH. Má tudíž povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí úplaty a to bez ohledu na to, že k uskutečnění plnění dojde až v roce 2012. V daném případě tak stavební firma musí přiznat daň na výstupu ze zálohy přijaté dne 15. 4. 2011 (záloha 1 650 000, tj. 1 500 000 základ daně + 10 % DPH 150 000). Použije se sazba daně platná ke dni přijetí úplaty (resp. ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty). K předání bytu resp. ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, dojde v únoru 2012. Vzhledem k tomu se při vyúčtování daného plnění použijí v zásadě pravidla účinná od 1. 1. 2012. Povinnost přiznat a zaplatit daň za uskutečněné zdanitelné plnění se přenáší na příjemce. Poskytovatel (stavební firma) u tohoto plnění vystaví daňový doklad, na kterém uvede mj. základ daně a sazbu daně. Neuvede však výši daně, ale sdělení, že tuto je povinen doplnit a přiznat právě příjemce plnění. V dotazovaném případě, kdy jde o plnění se zálohami placenými v roce 2011, tedy stavební společnost v únoru 2012 (do 15ti dnů po předání bytu) vystaví daňový doklad, na kterém uvede krom dalších náležitostí základ daně. Základ daně stanoví jako rozdíl celkové úplaty za stavební práce bez daně a základu daně z přijaté úplaty. Pokud se sjednaná cena nezmění, bude základ daně uvedený na tomto dokladu činit 500 000 Kč (2 000 000-1 500 000). Dále uvede sazbu daně a to sazbu daně platnou po 1. lednu 2012, v daném případě tedy 14%. Příjemce plnění po té doplní na daňový doklad daň odpovídající snížené sazbě daně (14%), tj. ve výši 70 000 Kč. Tuto daň je povinen příjemce plnění přiznat a zaplatit. Dotaz č. 2: Stavební společnost (s.r.o., plátce DPH) staví pro realitní společnost (a.s., plátce DPH) byt s parametry stavby pro sociální bydlení. Podle smlouvy o dílo je cena bez daně stanovena na 2 000 000 Kč. Do konce roku 2011 poskytovatel plnění přijme úplatu ve výši 2 200 000 Kč (základ daně 2 000 000 Kč + daň ve snížené sazbě daně (10%) ve výši 200 000 Kč). K předání bytu dojde v únoru 2012, cena se nezmění. Jak s vyúčtováním z pohledu DPH? Odpověď: Poskytovatel plnění má povinnost do 15ti dnů po dni uskutečnění zdanitelného plnění (předání bytu) vystavit daňový doklad. V tomto dokladu mj. uvede základ daně, který stanoví jako rozdíl celkové ceny (úplaty za stavební práce bez daně) a základu daně z přijaté úplaty. V daném případě potom základ daně činí 0 Kč. Ke dni uskutečnění zdanitelného plnění takto fakticky nevznikne základ daně pro zdanění v režimu přenesení daňové povinnosti. 4
Při tzv. vypořádání záloh ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce plnění není povinen zdaňovat žádnou částku. Ve smyslu ustanovení 37 odst. 3 zákona o DPH zbývá ke zdanění nula. Tento základ i výši daně uvede poskytovatel do daňového dokladu zmíněného v první větě. Na okraj možno poznamenat, že za této situace není ani povinnost zahrnout takové plnění do výpisu z evidence ve smyslu ustanovení 92a odst. 6 ZDPH. Dotaz č. 3: Stavební společnost (k. s., plátce DPH) staví pro realitní společnost (a.s., plátce DPH) dům s parametry stavby pro sociální bydlení. Podle smlouvy o dílo je cena bez daně 2 000 000 Kč. Do konce roku 2011 byla zaplacena záloha ve výši 1 980 000 Kč. Poskytovatel plnění tuto zálohu ve výši 1 980 000 Kč (základ daně 1 800 000 Kč + daň ve snížené sazbě daně (10%) 180 000 Kč) přijal 12. 10. 2011 a z přijaté úplaty přiznal daň. Na základě dohody byly provedeny takové stavební změny-úpravy ve vymezení díla, které měly za následek snížení původně sjednané ceny za dílo o 400 000 Kč v úrovni bez daně. Celková cena bez daně bude tedy ve výši 1 600 000 Kč. K předání stavby dojde v lednu 2012. Jak bude provedeno z pohledu DPH vyúčtování? Odpověď: Jde o poskytnutí stavebních prací mezi plátci v tuzemsku, tj. plnění, které se zdaňuje v režimu přenesení daňové povinnosti. Tento režim zdanění se však uplatní až od 1. 1. 2012. Do konce roku 2011 se i pro zdanění záloh na takovéto plnění postupuje v mezích pravidel pro běžný režim zdanění, tzn. že pro příjemce zálohy (poskytovatele plnění) platí 21 odst. 1 zákona o DPH a má tudíž povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí úplaty (zálohy) a to bez ohledu na to, že k uskutečnění plnění dojde až v roce 2012. V daném případě tak stavební firma správně přiznala daň na výstupu ze zálohy přijaté dne 12. 10. 2011 (1 800 000 základ daně + 10 % DPH 180 000). Použila správně sazbu daně platnou ke dni přijetí úplaty. K předání domu, tj. ke dni uskutečnění zdanitelného plnění dojde v lednu 2012. V uvedeném případě jde o situaci, kdy základ daně ze zálohy přijaté v roce 2011 převýšil konečnou úplatu za plnění, na které byly uhrazeny tyto zálohy a při jejichž přijetí vznikla poskytovateli povinnost přiznat daň. Ke dni uskutečnění zdanitelného plnění v roce 2012 takto fakticky nevznikne základ daně, z něhož by příjemci plnění v rámci režimu přenesení daňové povinnosti vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň. I když výslovným textem zákon tuto situaci neupravuje, ve smyslu logického výkladu v rámci základních zásad fungování systému DPH možno pro daný případ uzavřít, že vyúčtování proběhne v klasickém režimu. Dochází totiž fakticky k vrácení části zálohy přijaté v roce 2011, z níž již byla přiznána daň podle sazby platné ve stejném roce, tj. 10 % a v dané situaci při vlastním uskutečnění zdanitelného plnění povinnost přiznat daň zmíněná v ustanovení 92a odst. 1 ZDPH nevzniká (základ je nula). Poskytovatel tedy do 15ti dnů po uskutečnění zdanitelného plnění vystaví daňový doklad, kde uvede mj. základ daně, sazbu daně a výši daně. Základ daně: 1 600 000 1 800 000, tj minus 200 000 Kč (záporný základ vznikl v důsledku přeplacení záloh, kde povinnost přiznat a zaplatit daň vznikla v roce 2011), sazba daně 10%, výše daně: - 20 000 Kč. Dodavatel uvede záporný základ daně (- 200 000) a zápornou daň (- 20 000) na řádku 2 daňového přiznání, odběratel na řádku 41. Dotaz č. 4: OSVČ - plátce DPH, který nevede účetnictví, poskytuje stavební firmě B (též plátci DPH) stavební práce (úpravy vnitřních omítek). Cena bez daně je stanovena ve 5
výši 120 000 Kč. Do konce roku 2011 firma B zaplatí zálohu, poskytovatel plnění tuto zálohu ve výši 80 000 Kč přijme v hotovosti. K předání stavební práce dojde v únoru 2012. Jak v daném případě postupovat z hlediska DPH? Odpověď: Jde o poskytnutí stavebních prací mezi plátci v tuzemsku, tj. plnění, které se od 1. 1. 2012 zdaňuje v režimu přenesení daňové povinnosti. Do konce roku 2011 se postupuje v mezích pravidel pro běžný režim zdanění a to včetně záloh. Tzn. že pro příjemce zálohy platí 21 zákona o DPH. Poskytovatel plnění, který nevede účetnictví, nemá podle tohoto ustanovení povinnost přiznat daň z přijaté úplaty. Pokud ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty. Poznamenat možno, že takovýto plátce však může daň při přijetí úplaty přiznat dobrovolně. V takovém případě se považuje za osobu, které vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. V daném případě bylo tedy na OSVČ, jestliže se rozhodla přiznat daň z dotčené zálohy přijaté v roce 2011. Předpokládáme, že tak neučinila, tzn. že daňový doklad při přijetí úplaty v roce 2011 nevystavila. Daňový doklad tak vystavuje až při uskutečnění zdanitelného plnění do 15ti dnů po předání stavebních prací v únoru 2012. V tomto dokladu uvede mj. základ daně, sazbu daně a sdělení, že výši daně je povinen doplnit a odvést příjemce plnění. Při stanovení základu daně se zohledňují pouze zdaněné zálohy. Vzhledem k tomu, že OSVČ zálohu přijatou v roce 2011 ke zdanění na výstupu nepřiznala (ve smyslu ustanovení 21 odst. 2 ZDPH nemusela), stanoví základ daně ve výši celkové úplaty bez daně, tj. 120 000 Kč. Příjemce plnění doplní pak na daňový doklad daň stanovenou z uvedeného základu daně a to v odpovídající sazbě platné ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (20 nebo 14%). Tuto daň má příjemce povinnost přiznat a zaplatit. Pozn. pokud by OSVČ v roce 2011 přijatou zálohu zdanila, tj. přiznala z ní daň na výstupu, postup při vyúčtování by z hlediska DPH byl systémově shodný, jak je popsáno v dotazu č. 1. Dotaz č. 5: Plátce dodává jinému plátci stavební práce opravu střechy na bytovém domě pro sociální bydlení. Podle smlouvy o dílo je dohodnuta cena bez daně ve výši 100 000 Kč (110 000 Kč včetně daně). Do konce roku 2011 byla zaplacena záloha ve výši 88 000 Kč (základ daně 80 000 Kč + daň 8 000 Kč), dodavatel na přijatou zálohu vystavil daňový doklad a z takto přijaté úplaty přiznal daň. K předání opravy střechy dojde v únoru 2012, k tomuto dni byla cena za opravu oproti původní dohodě změněna na 80 000 Kč bez daně. Cca 1 týden po předání opravy došlo ke zjištění závad v kvalitě provedení díla, po vzájemné dohodě dojde v důsledku tohoto ke snížení ceny o 10 000 Kč. Jak postupovat v daném případě z hlediska DPH? Odpověď: Jde o poskytnutí stavebních prací mezi plátci v tuzemsku, tj. plnění, na které se od 1. 1. 2012 vztahuje režimu přenesení daňové povinnosti. Do konce roku 2011 se i pro zdanění záloh na takovéto plnění postupuje v mezích pravidel platných v roce roku 2011, tj. jako pro běžný režim zdanění. Pro příjemce zálohy platí takto 21 odst. 1 zákona o DPH (předpokládáme, že jde o plátce, který vede účetnictví), a má tudíž povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí zálohy a to bez ohledu na to, že k uskutečnění plnění dojde až v roce 2012. V daném případě tak dodavatel musí přiznat daň na výstupu ze zálohy přijaté v roce 2011 (záloha 88 000 Kč, tj. 80 000 základ daně + 10 % DPH 8 000). Použije se sazba daně platná ke dni přijetí úplaty. 6
K předání opravy střechy, tj. ke dni uskutečnění zdanitelného plnění dojde v únoru 2012. Vzhledem k tomu se při vyúčtování daného plnění použijí v zásadě pravidla účinná od 1. 1. 2012. Povinnost přiznat a odvést daň za uskutečněné zdanitelné plnění se v rozsahu kladného základu daně stanoveného v daném případě mj. zejména podle ustanovení 37 odst. 3 zákona o DPH přenáší na příjemce. Ke dni uskutečnění zdanitelného plnění takto v daném případě fakticky nevznikne základ daně pro zdanění v režimu přenesení daňové povinnosti. Při tzv. vypořádání záloh ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce plnění není povinen zdaňovat žádnou částku. Ve smyslu ustanovení 37 odst. 3 zákona o DPH zbývá ke zdanění nula. Tento základ i výši daně uvede poskytovatel do daňového dokladu. Po reklamaci resp. v jejím důsledku dohodnutém snížení ceny dochází vlastně ke snížení základu daně po dni uskutečnění zdanitelného plnění. Jde tedy o důvod pro opravu ve smyslu ustanovení 42 odst. 1 písm. b) zákona o DPH. Dodavatel vystaví opravný daňový doklad podle 45 odst. 1 zákona o DPH. Na opravném dokladu uvede evidenční číslo původního daňového dokladu, na jehož základě byla přiznána daň. Pro opravu se tak podle 42 odst. 4 zákona o DPH uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň (tj. 10 %). V uvedeném případě bude tedy opravný daňový doklad obsahovat ve vazbě na původní daňový doklad mj. rozdíl mezi opraveným a původním základem daně ve výši - 10 000 Kč (70 000 80 000), rozdíl mezi opravenou a původní daní ve výši - 1 000 Kč (7 000-8 000) a rozdíl mezi opravenou a původní úplatou ve výši 11 000 Kč (77 000-88 000). Podle 42 odst. 4 zákona o DPH se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň, tj. 10%. Dodavatel zahrne základ daně v záporné výši (-10 000 Kč) a daň 1 000 Kč do řádku 2 daňového přiznání. Odběratel pak na základě této opravy musí provést opravu odpočtu ve smyslu ustanovení 74 zákona o DPH. Zálohy přijaté po 31. 12. 2011 Dotaz č. 6: Společnost A (s.r.o., plátce DPH) staví pro společnost B (a.s., plátce DPH) byt s parametry stavby pro sociální bydlení. Podle smlouvy o dílo je cena bez daně stanovena ve výši 2 000 000 Kč. Úhrada dodávaného díla je sjednána zálohově + vyúčtování při předání bytu. V lednu 2012 byla uhrazena záloha ve výši 1 800 000 Kč. K předání bytu dojde v březnu 2012. Poskytovatel plnění ke dni předání bytu provede vyúčtování celková cena se nezmění. Jak postupovat v daném případě z hlediska DPH? Odpověď: Jde o poskytnutí stavebních prací mezi plátci v tuzemsku, tj. plnění, které se od 1. 1. 2012 zdaňuje v režimu přenesení daňové povinnosti. Pro dotazovaný případ se pravidla platná pro tento režim použijí včetně posouzení zdanění zálohy. Poskytovatel plnění, který přijme po 1. lednu 2012 úplatu zálohu na plnění, u něhož je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti, daň na výstupu ke dni přijetí zálohy nepřiznává. Od 1. 1. 2012 totiž platí, že daň u tohoto plnění přiznává příjemce a to vždy (až) ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Z pohledu DPH tedy v daném případě záloha ve výši 1 800 000 Kč nebude podléhat povinnosti přiznat z ní DPH. Daňový doklad se vystavuje až ke dni uskutečnění 7
zdanitelného plnění. Společnost A tento doklad musí vystavit do 15ti dnů po uskutečnění zdanitelného plnění. Mj. v něm uvede základ daně, sazbu daně a sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat příjemce plnění. Základ daně se zde stanoví ve výši sjednané úplaty bez daně, tzn. že bude 2 000 000 Kč. Příjemce plnění doplní na daňový doklad daň ve snížené sazbě daně (14%), tj. ve výši 280 000 Kč a tuto daň je povinen i přiznat a zaplatit. Dotaz č. 7: Společnost A (s.r.o., plátce DPH) staví pro společnost B (a.s., plátce DPH) byt s parametry stavby pro sociální bydlení. Podle smlouvy o dílo je cena bez daně 2 000 000 Kč. Úhrada dodávaného díla je sjednána zálohově + vyúčtování při předání bytu. Do konce roku 2011 byla uhrazena záloha ve výši 1 650 000 Kč. Poskytovatel díla tuto zálohu přijal dne 15. 4. 2011. V lednu uhrazena druhá záloha ve výši 300 000 Kč. K předání bytu dojde v březnu 2012. Poskytovatel plnění ke dni předání bytu provede vyúčtování celková cena se nezmění. Jak postupovat v daném případě z hlediska DPH? Odpověď: Předmětné plnění - poskytnutí stavebních prací mezi plátci v tuzemsku, je plněním, které se z pohledu DPH zdaňuje v režimu přenesení daňové povinnosti. Tento režim zdanění se však uplatní až od 1. 1. 2012. Do konce roku 2011 se (i z pohledu záloh na takováto plnění) postupuje v mezích pravidel pro běžný režim zdanění. Pro příjemce zálohy (plátce, který má povinnost vést účetnictví) platí 21 odst. 1 zákona o DPH. Při přijetí zálohy v roce 2011 mu tudíž vznikla povinnost přiznat daň na výstupu a to bez ohledu na to, že k uskutečnění plnění dojde až v roce 2012. V daném případě tak společnost A musí přiznat daň na výstupu ze zálohy přijaté dne 15. 4. 2011 (záloha 1 650 000 Kč, tj. 1 500 000 základ daně + 10 % DPH 150 000). Použije se sazba daně platná ke dni přijetí úplaty. Pokud jde o druhou zálohu ve výši 300 000 Kč, tato byla uhrazena po 1. 1. 2012 a z hlediska zdanění se u ní postupuje podle zákona o dani z přidané hodnoty ve znění účinném od 1. 1. 2012. Poskytovatel plnění, který přijme po 1. lednu 2012 zálohu na plnění, u něhož je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti, daň na výstupu ke dni přijetí této úplaty (zálohy) nepřiznává. Při přijetí zálohy v lednu 2012 tedy daňový doklad nebude vystavován. Tento doklad má povinnost vystavit poskytovatel dotčeného plnění až v souvislosti s uskutečněním zdanitelného plnění, konkrétněji do 15ti dnů od uskutečnění plnění. Na dokladu uvede mj. základ daně, sazbu daně a sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat příjemce plnění. V dotazovaném případě, kdy jde o plnění se zálohami placenými jak v roce 2011, tak v roce 2012 tedy společnost A do 15ti dnů po předání bytu vystaví daňový doklad, na kterém uvede základ daně stanovený jako rozdíl celkové ceny bez daně (celková úplata za byt) a základu daně z přijaté a zdaněné úplaty - tedy ze záloh roku 2011. Základ daně takto bude činit 500 000 Kč (2 000 000-1 500 000). Příjemce plnění po té doplní na daňový doklad daň ve snížené sazbě daně (14%), tj. ve výši 70 000 Kč. Tuto daň je povinen příjemce plnění přiznat a zaplatit. Dílo zahrnující vícero prací 8
Dotaz č. 8: Uzavřeli jsme smlouvu o dílo na výstavbu sportovní haly se stanovením ceny za celé dílo. Součástí díla bude i provedení instalace klimatizace a čerpadel. Je zřejmé, že stavba sportovní haly bude zatříděna do kódu 41.00.20 Klasifikace produkce CZ-CPA a uplatníme u ní režim přenesení daňové povinnosti (jde o plnění mezi plátci). Není nám ale jasné zda to platí pro celou stavbu včetně instalace klimatizace a čerpadel. Samostatná instalace klimatizace a čerpadel patří totiž do kódu 33.20 této klasifikace. Máme tedy celkovou sjednanou cenu rozdělit a tuto instalaci fakturovat odděleně s uplatněním daně na výstupu? Smlouva je uzavřena na celé dílo stavbu haly včetně všech součástí, tj. i klimatizace a čerpadel. Jak je třeba posoudit dodání tohoto díla z hlediska DPH a zatřídění do příslušných kódů Klasifikace produkce CZ- CPA? Odpověď: Podle 92e zákona o dani z přidané hodnoty se režim přenesení daňové povinnosti uplatňuje u stavebních a montážních prací odpovídajících číselným kódům 41 43 Klasifikace produkce CZ-CPA. Pro posouzení uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti bude vždy rozhodující charakter celého dodávaného zdanitelného plnění - zde díla, kterým je v daném případě výstavba sportovní haly. Dodání tohoto díla se považuje za jediné plnění patřící do kódu 41.00.20 Klasifikace produkce CZ-CP, bez ohledu na to, že jeho součástí budou i dílčí práce do kódů 41 43 Klasifikace CZ-CPA nepatřící. V dotazovaném případě je tedy zcela namístě, aby stavební společnost celé dílo fakturovala objednateli v režimu přenesení daňové povinnosti ve smyslu ustanovení 92e zákona o DPH. Z ekonomického hlediska jde o jedinou službu. Při aplikaci 92e je nutno respektovat mimo jiné i ustanovení 36 odst. 3 písm. g) téhož zákona a pokud tedy je byť jen z části poskytnuta stavební nebo montážní práce zatříděná do kódů 41 43 Klasifikace, zahrnují se veškeré zabudované materiály, stroje a zařízení, které jsou součástí plnění, do základu daně těchto stavebních prací. Pro úplnost lze dodat, že obdobným způsobem se posoudí i dodávky uskutečněné v rámci výstavby díla jednotlivými subdodavateli. Pokud by tito subdodavatelé poskytli plnění, která svým charakterem nejsou pracemi spadajícími do kódů 41-43 CZ CPA (např. dodání čerpadla), uplatní daň na výstupu. Příjemce tohoto plnění (současně dodavatel celého díla sportovní haly), uplatní nárok na odpočet a subdodávky zahrne do svého díla, u něhož dále uplatní režim přenesení daňové povinnosti, protože jím dodané dílo je celkově již stavební prací (výstavba sportovní haly). Obecně by mělo platit, že režim dle 92e bude u celého díla, pokud je byť jen z části provedeno stavební nebo montážní prací, která spadá do CZ - CPA 41-43 (poměr ceny stavebních prácí a ceny zařízení není podstatný). Pokud např. subdodavatel provede pouze práce zatříděné do jiných kódů než 41-43 (např. "oživení - zprovoznění" výrobní linky, aniž je tímto subdodavatelem provedeno její zabudování) pak samozřejmě režim dle 92e uplatněn nebude. Obec jako osoba povinná k dani Dotaz č. 9: Jsme stavební firma a budeme provádět dodávky stavebních prací pro města a obce. Podle informace zveřejněné na internetu ČDS: Informace GFŘ a MF k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví - 92e zákona o DPH je doporučeno pro jistotu poskytovatele plnění, že nemá uplatnit režim přenesení daňové povinnosti, aby příjemce písemně prohlásil, že plnění použije výlučně pro účely, které 9
nejsou předmětem daně anebo, že ve vztahu k danému plnění nevystupuje jako osoba povinná k dani. Příjemce plnění nám poskytnul pouze svoje DIČ plátce. Jak máme postupovat - lze aplikovat režim přenesení daňové povinnosti i v tomto případě? DIČ jsme ověřili, obec je pod ním registrována jako plátce DPH. Odpověď: Ano, lze. Ze skutečnosti, že Vám příjemce plnění poskytnul svoje DIČ a je registrován jako plátce DPH, lze dovodit, že Vám tímto deklaruje, v jaké pozici bude vystupovat ve vztahu k vaší dodávce. Deklaruje tak, že bude vystupovat jako osoba povinná k dani (plátce). Příjemce plnění danou věc potvrzuje i tím, že akceptuje veškeré daňové doklady, které mu budete v souvislosti s těmito dodávkami vystavovat a na kterých uvádíte (podle 92a odst. 2 zákona o DPH) i sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Odpověď na dotaz k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví u obcí Nejprve v obecné poloze uvádíme postup obcí v případě přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací podle 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z přidané hodnoty ). Podle 5 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty se stát, kraje, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu (dále jen uvedené subjekty ), při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to ani v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají úplatu. Z uvedeného tak vyplývá, že při uskutečňování těchto činností nejsou uvedené subjekty osobou povinnou k dani, tyto činnosti nejsou předmětem daně a to ani v případě, že uvedené subjekty jsou plátci daně z přidané hodnoty z titulu uskutečňování činnosti ekonomické. Podle 92e zákona o dani z přidané hodnoty se režim přenesení daňové povinnosti uplatní u stavebních prací, odpovídajících kódům 41 až 43 Klasifikace produkce CZ- CPA, poskytnutých plátcem jinému plátci. Pokud budou stavební a montážní práce poskytnuty uvedeným subjektům zcela výlučně pro výkon veřejnoprávní činnosti, nejsou zde uvedené subjekty v pozici odběratele osoby povinné k dani, potažmo plátce a přenesení daňové povinnosti se na ně nevztahuje. Jsou-li však uvedené subjekty i registrovaným plátcem daně, je nutné, aby v rámci objednání stavebních prací nebo při uzavření příslušné smlouvy bylo deklarováno, v jaké pozici v daném případě vystupují. Pokud uvedené subjekty přijmou jako plátce stavební a montážní práce, které využijí i pro svoji ekonomickou činnost, vztahuje se na ně přenesení daňové povinnosti. Pokud využití stavebních a montážních prací nebude jednoznačné, nebo uvedené subjekty budou mít o budoucím využití plnění pochybnosti či předloží své DIČ, tj. deklarují se v pozici plátce, aniž by uvedené práce blíže upřesnily, uplatní se přenesení daňové povinností a to na celý objem přijatých stavebních nebo montážních prací. Podle ustanovení 9 odst. 3 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty v daném případě postupovat nelze, neboť toto ustanovení je speciální a používá se - jak je v něm i výslovně konstatováno - pouze pro účely stanovení místa plnění, tj. určení, kde bude vybrána daň. 10
1. Informace vydávané Generálním finančním ředitelstvím i Ministerstvem financí k vybraným problematikám, které obsahují určitý metodický postup, jsou pro správce daně platné již z pohledu organizačního uspořádání. Postupy uvedené v takovýchto informacích, stejně tak jako v Pokynech řady D, vychází ze zákona a interpretují ho pro bližší orientaci v té které problematice. Proto se při jejich využití daňový subjekt nedopouští porušování zákona. S tímto ve shodě byla vydána a platí i Informace GFŘ k přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví (viz náš DIS č. 12/2011). 2. Vzhledem k tomu, že za veřejnoprávní činnost se pro účely daně z přidané hodnoty považuje činnost, která obcím - krajům vyplývá ze zákona o obcích či o krajích a zákonů souvisejících, není prokazování využití pro veřejnoprávní činnost posuzováno jako obtížné. Ostatně tento postup platí pro obce - kraje již řadu let, neboť i v minulosti musely umět oddělit a prokázat použití přijatých plnění pro veřejnoprávní činnost a pro činnost ekonomickou. V tomto ohledu se novelou zákona od 1. 1. 2012 pro ně nic nemění. Pokud jde například o revitalizaci náměstí, tak tato činnost je veřejnoprávní činností. Tento závěr v zásadě neovlivní ani případné budoucí poskytování služby reklamy na tomto náměstí. Spekulovat o využití náměstí jako celku pro ekonomickou činnost není na místě. 3. Generální finanční ředitelství nemá oprávnění závazně zatřiďovat stavební a montážní práce do jednotlivých kódů Klasifikace produkce CZ-CPA. Tato Klasifikace je uveřejněna na stránkách Českého statistického úřadu a podle tam uvedených Vysvětlivek lze zatřídění provést. Práce prováděné při opravách bytových či nebytových prostor včetně instalačních prací lze dohledat pod kódem 43 CZ-CPA. V případě přetrvání nejasností lze využít schránku na dotazy k reverse charge (viz tisková zpráva GFŘ k přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví). V rámci shrnutí k dané problematice lze závěrem poukázat na již zmíněnou, pro aplikační praxi významnou skutečnost, tj. že pokud obec (kraj), která je současně z důvodů uskutečňování svých ekonomických činností registrovaným plátcem DPH, předloží svému dodavateli stavebních či montážních prací bez dalšího své DIČ, uplatní se přenesení daňové povinnosti a na obec kraj se přesune povinnost přiznat a zaplatit daň. Stanovisko GFŘ k délce lhůty pro podání daňového přiznání obcí V rámci zajištění jednotného výkonu správy daní při aplikaci ust. 136 odst. 1 a 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ) v případech podávání daňových přiznání obcemi k daním, u nichž činí zdaňovací období 12 měsíců a déle, považuje Generální finanční ředitelství za vhodné přijmout v dané věci sjednocující stanovisko a informovat o něm osoby zúčastněné na správě daní. Dané ustanovení upravuje lhůty pro podávání daňových přiznání, přičemž při jeho aplikaci vznikají pochybnosti o tom, zda mají obce z toho důvodu, že jsou ze zákona povinny nechat své hospodaření přezkoumat krajským úřadem, auditorem nebo auditorskou společností, zákonnou lhůtu pro podávání daňových přiznání prodlouženu 11
na 6 měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období místo obvyklých 3 měsíců po jeho skončení. Dosavadní praxe správců daně, vycházející již ze zákona o správě daní a poplatků, byla za situace, kdy ani dikce daňového řádu není na první pohled zcela jasná, taková, že v mnohých případech akceptovali lhůtu podle ust. 136 odst. 2 daňového řádu, tj. 6 měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, již pouze na základě skutečnosti, že obce mají povinnost nechat své hospodaření přezkoumat dle ust. 42 odst. 1 obecního zřízení postupem podle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů. Podle názoru Generálního finančního ředitelství nelze obce pouze z toho důvodu, že mají ve smyslu ust. 42 odst. 1 obecního zřízení povinnost nechat své hospodaření přezkoumat krajským úřadem, auditorem nebo auditorskou společností, považovat za subjekty, které mají zákonem uloženu povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem ve smyslu ust. 136 odst. 2 daňového řádu. Z tohoto důvodu bude lhůta pro podání daňového přiznání obcí, jejichž daňové přiznání nezpracovává a nepodává daňový poradce nebo advokát, za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, činit v souladu s ust. 136 odst. 1 daňového řádu tři měsíce po uplynutí příslušného zdaňovacího období. Přezkoumání hospodaření obce ve smyslu zákona č. 420/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze z povahy věci, pro odlišnosti daného procesu, považovat za provádění povinného auditu ve smyslu ust. 2 písm. a) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o auditorech ), kterým se rozumí ověření řádných a mimořádných účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis; případně ověření mezitímní účetní závěrky, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis. Což potvrzuje rovněž dikce ust. 2 písm. b) zákona o auditorech, když výslovně rozlišuje mezi povinným auditem a přezkoumáním hospodaření podle jiného právního předpisu (s výslovným odkazem poznámky pod čarou na zákon č. 420/2004 Sb.). Z uvedených důvodů proto nelze povinnost obce nechat své hospodaření přezkoumat postupem podle zákona č. 420/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaměňovat s povinností daňového subjektu mít účetní závěrku ověřenou auditorem (ust. 136 odst. 2 daňového řádu). Pro úplnost a s vědomím toho, že stanovisko Generálního finančního ředitelství je vydáváno dva měsíce před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2011, uvádíme, že i v těchto případech platí možnost uvedená v ust. 36 odst. 4 daňového řádu, tj. že správce daně může v odůvodněných případech na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení a současně, že samozřejmě zůstává zachována 6 měsíční lhůta pro podání daňového přiznání v těch případech, kdy za daňový subjekt daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo advokát, a to za předpokladu, že bude příslušná plná moc udělená tomuto daňovému poradci nebo advokátovi uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty podle ust. 136 odst. 1 daňového řádu (viz ust. 136 odst. 2 daňového řádu). 12
Stanovisko GFŘ k aplikaci 18 odst. 2 daňového řádu - delegace místní příslušnosti vs. přeregistrace Generální finanční ředitelství za účelem sjednocení aplikace 18 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p. p. (dále též DŘ či daňový řád ), vydává následující informaci. Jedná se totiž o problematiku řešenou v daňovém řádu rozdílně oproti zákonu č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění p. p. (dále jen ZSDP ), který byl účinný do 31. 12. 2010. Při řešení jednotlivých situací, které jsou součástí přílohy k této informaci, se vychází z těchto principů: V případě rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti je příslušnost nového správce daně materiálně dána rozhodnutím podle 18 odst. 1 DŘ (v případě rozhodování do 31. 12. 2010 podle 5 odst. 3 ZSDP), nikoliv na základě kriterií daných zákonem, jak je tomu u registrace. Podle 18 odst. 2 DŘ Při změně okolností, za kterých bylo o delegaci rozhodnuto, nebo okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti rozhodne správce daně, který rozhodnutí vydal, o zrušení, změně, nebo potvrzení delegace; jestliže by mohlo dojít ke změně místní příslušnosti mimo obvod územní působnosti tohoto správce daně, rozhodne místo něj nejblíže společně nadřízený správce daně; včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti podle 18 odst. 1 daňového řádu vydává vždy nejblíže společně nadřízený správce daně. V případě, že finanční úřad, ze kterého je místní příslušnost správce daně k výkonu správy daní delegována, a finanční úřad, na kterého je místní příslušnost správce daně k výkonu správy daní delegována, spadají pod totožné finanční ředitelství, vydává jak rozhodnutí podle 18 odst. 1 DŘ, tak případné rozhodnutí podle 18 odst. 2 DŘ toto finanční ředitelství. Pokud zmiňované finanční úřady spadají pod různá finanční ředitelství, je nejblíže společně nadřízeným správcem daně Generální finanční ředitelství, které tak bude vydávat jak rozhodnutí podle 18 odst. 1 DŘ, tak případné rozhodnutí podle 18 odst. 2 DŘ. Generální finanční ředitelství, resp. příslušné finanční ředitelství bude rozhodovat na žádost daňového subjektu nebo na podnět finančního úřadu. V případě, že Generální finanční ředitelství, resp. příslušné finanční ředitelství obdrží podnět finančního úřadu, který není zcela zjevně neopodstatněný (o ten by šlo v případě, kdy by bylo zřejmé, že nedošlo ke změněně okolností, za kterých bylo o delegaci rozhodnuto, nebo okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti), je Generální finanční ředitelství, resp. příslušné finanční ředitelství v souladu s ust. 6 odst. 2 DŘ povinno sdělit tuto skutečnost daňovému subjektu, kterého se podnět týká, dát mu možnost se k podnětu vyjádřit a zároveň zahájit řízení o rozhodování podle 18 odst. 2 DŘ, tj. postupovat obdobně jako při obdržení podnětu na delegaci místní příslušnosti podle 18 odst. 1 DŘ. Pokud je tedy řízení zahájeno, mělo by o něm být rozhodnuto. Řízení o přehodnocení původní delegace však nikdy nebude ukončeno vydáním rozhodnutí podle 106 odst. 1 písm. e) DŘ o zastavení řízení vždy bude rozhodnuto meritorně podle 18 odst. 2 DŘ. 13
V případě žádosti daňového subjektu o přehodnocení původní delegace je řízení zahájeno podáním této žádosti; toto řízení bude též ukončeno vydáním rozhodnutí podle 18 odst. 2 DŘ. Co se týká výkladu ust. 18 odst. 2 DŘ: Změnou okolností, za kterých bylo o delegaci podle 18 odst. 1 DŘ rozhodováno, je např. ta skutečnost, že daňový subjekt měl v určité obci (odlišné od místa pobytu či sídla) provozovnu, a proto tak byl delegován; nyní ovšem tuto provozovnu zruší nebo ji přesune do jiné obce. Změnou okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti je např. ta skutečnost, že daňový subjekt opětovně změní sídlo či bydliště. Tyto okolnosti tedy budou posouzeny jako změna podmínek, za kterých bylo vydáno původní rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti. Dále je třeba vycházet z principu, že stejně jako při delegaci dle 18 odst. 1 DŘ, tak i v případě zrušení či změny původní delegace, bude nově místně příslušný správce daně vydávat rozhodnutí o registraci podle 131 odst. 4 DŘ. Pokud by toto rozhodnutí nevydal, měl by daňový subjekt platné rozhodnutí o registraci od místně nepříslušného správce daně. V neposlední řadě upozorňujeme na odkladný účinek včas a řádně (příslušnou osobou atd.) odvolání podaného proti rozhodnutí vydaného dle 18 odst. 2 DŘ. Toto rozhodnutí tak může nabýt právní moci buď marným uplynutím lhůty pro odvolání (srovnej 109 odst. 4 DŘ), nebo dnem vzdání se práva na odvolání (srovnej 111 odst. 1 DŘ), nebo dnem zpětvzetí odvolání (srovnej 111 odst. 3 DŘ), nebo oznámením rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí vydanému podle 18 odst. 2 DŘ, proti kterému není připuštěno odvolání (srovnej 101 odst. 5 DŘ a 103 odst. 3 DŘ). Příloha: Situace I. daňový subjekt měl bydliště (sídlo) ve městě A, ale provozovnu měl ve městě B, proto byl delegován z FÚ A na FÚ B nyní daňový subjekt provozovnu zrušil, stále bydlí ve městě A a do tohoto města A přesunul podstatnou část svého podnikání a) GFŘ / FŘ obdrží žádost nebo podnět: 1. GFŘ / FŘ vydá rozhodnutí podle 18 odst. 2 DŘ o zrušení delegace. V tomto rozhodnutí bude uvedeno datum účinnosti zrušení delegace (21. den měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodnutí nabude právní moci). V odůvodnění tohoto rozhodnutí bude uvedeno, kdo je nově místně příslušným správcem daně (FÚ A) s odkazem na zákonnou úpravu místní příslušnosti. FÚ A vydá s účinností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení delegace nové rozhodnutí o registraci podle 131 odst. 4 DŘ. Spis se přesune z FÚ B na FÚ A. 2. GFŘ / FŘ vydá rozhodnutí podle 18 odst. 2 DŘ o potvrzení delegace, pokud by dospělo k závěru, že i přesto (přes změnu okolností) by měl daňový subjekt zůstat na FÚ B. Nebudou vydávána žádná rozhodnutí podle 131 DŘ. Spis zůstává na FÚ B. b) GFŘ / FŘ neobdrží ani žádost ani podnět: Nebudou vydávána žádná rozhodnutí, daňový subjekt zůstává i nadále delegován na FÚ B. 14
Situace II. daňový subjekt měl bydliště (sídlo) ve městě A, ale provozovnu měl ve městě B, proto byl delegován z FÚ A na FÚ B nyní daňový subjekt stále bydlí ve městě A, ale provozovnu ve městě B zrušil a přesunul ji do města C a) GFŘ / FŘ obdrží žádost nebo podnět: 1. GFŘ / FŘ je toho názoru, že provozovna ve městě C není dostatečným důvodem pro to, aby byl daňový subjekt delegován na FÚ C, a ve městě B nemá už žádnou provozovnu. Proto GFŘ / FŘ vydá rozhodnutí podle 18 odst. 2 DŘ o zrušení delegace. V tomto rozhodnutí bude uvedeno datum účinnosti zrušení delegace (21. den měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodnutí nabude právní moci). V odůvodnění tohoto rozhodnutí bude uvedeno, kdo je nově místně příslušným správcem daně (FÚ A) s odkazem na zákonnou úpravu místní příslušnosti. FÚ A vydá s účinností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení delegace nové rozhodnutí o registraci podle 131 odst. 4 DŘ. Spis se přesune z FÚ B na FÚ A. 2. GFŘ / FŘ je toho názoru, že provozovna ve městě C je dostatečným důvodem pro to, aby byl daňový subjekt delegován na FÚ C. Proto GFŘ / FŘ vydá rozhodnutí podle 18 odst. 2 DŘ o změně delegace (místo z FÚ A na FÚ B" bude v konečném efektu delegováno z FÚ A na FÚ C"). V tomto rozhodnutí bude uvedeno datum účinnosti změny delegace z FÚ B na FÚ C (21. den měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodnutí nabude právní moci). FÚ C vydá s účinností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o změně delegace nové rozhodnutí o registraci podle 131 odst. 4 DŘ. Spis se přesune z FÚ B na FÚ C. 3. GFŘ / FŘ je toho názoru, že i přes zrušení provozovny ve městě B by měl daňový subjekt zůstat u FU B. Proto GFŘ / FŘ vydá rozhodnutí podle 18 odst. 2 DR o potvrzení delegace. Nebudou vydávána žádná rozhodnutí podle 131 DŘ. Spis zůstává na FÚ B. b) GFŘ / FŘ neobdrží ani žádost ani podnět: Nebudou vydávána žádná rozhodnutí, daňový subjekt zůstává i nadále delegován na FÚ B. Situace III. daňový subjekt měl bydliště (sídlo) ve městě A, ale provozovnu měl ve městě B, proto byl delegován z FÚ A na FÚ B nyní se daňový subjekt přestěhuje do města B ke své provozovně: a) GFŘ / FŘ obdrží žádost nebo podnět: GFŘ / FŘ vydá rozhodnutí podle 18 odst. 2 DŘ o zrušení delegace. V tomto rozhodnutí bude uvedeno datum účinnosti zrušení delegace (21. den měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodnutí nabude právní moci). V odůvodnění tohoto rozhodnutí bude uvedeno, že místně příslušným správcem daně zůstává FÚ B s odkazem na zákonnou úpravu místní příslušnosti. Spis zůstává na FÚ B. Nebudou vydávána žádná rozhodnutí podle 131 DŘ, neboť poslední rozhodnutí dle 131 odst. 4 DŘ bylo vydané právě FÚ B. b) GFŘ / FŘ neobdrží ani žádost ani podnět: Nebudou vydávána žádná rozhodnutí, daňový subjekt zůstává i nadále delegován na FÚ B podle původního rozhodnutí 15
Situace IV. o delegaci místní příslušnosti. Pokud se v budoucnu daňový subjekt přestěhuje mimo působnost FÚ B, bude řešeno podle situace IV. daňový subjekt měl bydliště (sídlo) ve městě A, ale provozovnu měl ve městě B, proto byl delegován z FÚ A na FÚ B nyní se daňový subjekt přestěhuje do města C, přičemž provozovna 1) zůstala ve městě B nebo se 2) provozovna přesunula do města C a) GFŘ / FŘ obdrží žádost nebo podnět: 1. GFŘ / FŘ je toho názoru, že daňový subjekt by měl být i nadále delegován na FÚ B. Proto GFŘ / FŘ vydá rozhodnutí podle 18 odst. 2 DŘ o potvrzení delegace. Nebudou vydávána žádná rozhodnutí podle 131 DŘ. Spis zůstává na FÚ B. 2. GFŘ / FŘ je toho názoru, že 1) provozovna ve městě B není dostatečným důvodem k tomu, aby byl daňový subjekt i nadále delegován na FÚ B, nebo 2) ve městě B již není žádná provozovna. Proto GFŘ / FŘ vydá rozhodnutí podle 18 odst. 2 DŘ o zrušení delegace. V tomto rozhodnutí bude uvedeno datum účinnosti zrušení delegace (21. den měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodnutí nabude právní moci). V odůvodnění tohoto rozhodnutí bude uvedeno, kdo je nově místně příslušným správcem daně (FÚ C) s odkazem na zákonnou úpravu místní příslušnosti. FÚ C vydá s účinností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení delegace nové rozhodnutí o registraci podle 131 odst. 4 DŘ. Spis se přesune z FÚ B na FÚ C. b) GFŘ / FŘ neobdrží ani žádost ani podnět: Nebudou vydávána žádná rozhodnutí, daňový subjekt zůstává i nadále delegován na FÚ B podle původního rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti. Pokud se v budoucnu daňový subjekt přestěhuje mimo působnost FU B, bude správce daně ve svém dalším postupu na začátku této situace IV. 16