Pomůcky a přístroje k měření pupilární distance a důsledky špatného PD v brýlích Absolventská práce Václav Lepší Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaný oční technik bez získání způsobilosti zdravotnického pracovníka Vedoucí práce: Mgr. Štěpánka Klimková Datum odevzdání práce: 22.4.2011 Datum obhajoby:.. Praha 2011
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité prameny jsem uvedl podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. Praha 22.dubna 2011
Poděkování Děkuji Mgr. Štěpánce Klimkové za odborné vedení absolventské práce. Děkuji také Mgr. Daniele Říhové za cenné rady při zpracování této práce. A Děkuji svým kolegům a spolužákům za pomoc při získávání statistických dat.
Souhlas s použitím práce Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6....
ABSTRAKT Pomůcky a přístroje k měření pupilární distance a důsledky špatného PD v brýlích Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: Mgr. Štěpánka Klimková Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2011, 81 stran Téma mé práce bylo: Pomůcky a přístroje k měření pupilární distance a důsledky špatného PD v brýlích. Ve své práci jsem úvodem popsal lidské oko, jeho anatomii, jeho funkci a vysvětlil některé základní pojmy z brýlové optiky, včetně refrakčních vad. Vysvětlil jsem co to vlastně PD je a proč je důležité, a pak jsem se zaměřil přímo na jeho zjišťování. Na měření PD je možno se dívat ze dvou pohledů. Prvním je měření PD přímo na klientovi pro získání jeho unikátního očnicového rozestupu, abychom mu mohli vyrobit přesnou korekční pomůcku. A za druhé, PD můžeme získat i zpětně změřením již vyrobených brýlí. V této práci jsem tedy popsal obě metody zjišťování PD, a pomůcky a přístroje, které se k tomuto účelu používají. Dále jsem se zmínil o příčinách špatně nacentrovaných brýlí, a o chybách kterých se je potřeba při měření PD, centraci a zhotovování brýlí vyvarovat. A samozřejmě jsem se zmínil o důsledcích užívání špatně nacentrovaných brýlí. Jako vlastní práci jsem udělal průzkum o četnosti používání jednotlivých pomůcek a přístrojů v optikách. A dále jsem vyhotovil statistiku přesnosti centrace brýlí, abych vyhodnotil kolik lidí nosí brýle s menší či větší odchylkou od svého ideálního PD. Klíčová slova: oko, pupilární distance, měření PD, pupilometr, fokometr, centrace
ABSTRAKT Pomůcky a přístroje k měření pupilární distance a důsledky špatného PD v brýlích Tools and machines for measuring pupilar distance and consequencies of PD in glasses Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: Mgr. Štěpánka Klimková Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2011, 81 stran The theme of my work was: Tools and machines for measuring pupilar distance and consequencies of PD in glasses. In my work I first described the human eye, his anatomy, his function and I explained some basic terms of the spectacle optics, including refractive errors. I explained what PD is and why the PD is important and then I focused directly on the measurement. The PD measurements can be seen from two perspectives. The first is the measurement of PD directly on the client to obtain his unique pupilar distance so that we can produce exact correction tool. And second, the PD can be obtained by measuring the back of manufactured glasses. In this work therefore I described both methods for detection PD and tools and machines which are used for this purpose. Furthermore I mentioned the causes of bad centration of glasses and the errors which need to be avoided for PD measuring, centering, and making glasses. And of course, I mentioned the consequences of useing wrong centration glasses. As my own work, I did a survey on the frequency of use of tools and machines in optics. And then I made statistics of the accuracy of centration glasses to assess how many people wear glasses with a smaller or larger deviations from their ideal PD. Keywords: eye, pupilar distance, measuring PD, PD meter, lensmeter, centration
OBSAH: Úvod... 10 1 Lidské oko a zrak... 11 1.1 Zrak a anatomie oka... 11 1.2 Oko jako optický systém... 12 1.2.1 Gullstrandův schematický model oka... 12 1.2.2 Gullstrandovo zjednodušené (redukované) oko... 13 1.3 Zraková ostrost... 14 1.3.1 Angulární zraková ostrost... 14 1.3.2 Koincidenční zraková ostrost... 15 1.4 Motilita očí... 15 1.5 Binokulární vidění... 17 1.5.1 1. Simultánní vidění... 17 1.5.2 2. Fúze... 17 1.5.3 3. Stereopse... 18 1.6 Refrakční vady... 18 1.6.1 Emetropie... 18 1.6.2 Ametropie... 18 1.6.3 Ametropie postihující lidské oko:... 19 2 Měření PD a centrace brýlí... 20 2.1 Pupilární distance... 20 2.2 Centrace brýlových čoček... 21 2.2.1 Poloha skutečného středu otáčení oka... 21 2.2.2 Poloha vztažného bodu... 22 2.2.3 Přiměřená velikost zorného pole... 22 2.3 Centrování brýlových čoček ve vertikálním směru... 23 2.3.1 Měření výšky středu zornice... 23
2.3.2 1. Metoda měření výšky zornice při přirozeném pohledu... 23 2.3.3 2. Metoda měření výšky zornice při respektování skutečného středu otáčení oka... 24 2.4 Inklinace... 24 2.5 Použití a důsledky dvou metod centrování... 26 3 Přístroje a pomůcky pro měření PD... 27 3.1 PD měřítka... 27 3.1.1 Měření pupilární vzdálenosti středů zornic pomocí PD-měřítek... 28 3.1.2 Měření pupilární vzdálenosti zornic při pohledu do dálky... 29 3.1.3 Měření pupilární vzdálenosti zornic při pohledu do blízka... 30 3.2 Pupilometry... 32 3.2.1 Monokulární pupilometr... 32 3.2.2 Binokulární pupilometr... 33 3.2.3 Digitální pupilometr... 35 3.2.4 Netradiční digitální pupilometr... 36 3.2.5 Zrcadlový pupilometr... 37 3.3 Další přístroje pro měření PD... 38 3.3.1 Autorefraktometr... 38 3.3.2 Multimediální videoterminály... 39 4 Přístroje na měření centrace brýlí... 41 4.1 Centrace brýlí... 41 4.2 Fokometr... 41 4.2.1 Klasický tubusový fokometr... 42 4.2.2 Projekční fokometr... 44 4.2.3 Digitální fokometr... 45 4.3 TABO-schéma... 46 5 Důsledky chybně naměřeného PD, nebo špatné centrace brýlí... 48 5.1 Astenopické potíže... 48
5.2 Arteficiální heteroforie... 49 6 Chybná centrace brýlových čoček... 50 7 Chyby při měření PD, centrace a výrobě brýlí... 55 8 Praktická část... 57 8.1 Průzkum četnosti používání jednotlivých pomůcek a přístrojů k měření PD... 57 8.2 Statistika přesnosti centrace brýlí... 64 Závěr... 76 Seznam použité literatury a zdrojů informací... 77 Seznam obrázků... 79 Seznam tabulek... 80 Seznam grafů... 81
Úvod Téma mé práce je: Pomůcky a přístroje k měření pupilární distance a důsledky špatného PD v brýlích. Pupilární distance (česky vzdálenost středů zornic očního páru) je jeden z hlavních parametrů potřebných pro zhotovení přesné korekční pomůcky (brýlí), která bude sloužit pro lepší a pohodlné vidění klienta. A proto přesné vyměření PD klienta a následná centrace čoček do brýlí je stěžejní a důležitá práce každého očního optika. Měření PD a centrace brýlí je naprosto základním tématem každé odborné literatury, která se zabývá oční optikou, a proto jsem se rozhodl, v mé práci, toto téma shrnout a ucelit. Ve své práci úvodem popíši lidské oko, jeho anatomii, jeho funkci a vysvětlím některé základní pojmy z brýlové optiky, včetně refrakčních vad. Vysvětlím co to vlastně PD je a proč je důležité, a pak se zaměřím přímo na jeho zjišťování. Na měření PD je možno se dívat ze dvou pohledů. Prvním je měření PD přímo na klientovi pro získání jeho unikátního očnicového rozestupu, abychom mu mohli vyrobit přesnou korekční pomůcku. A za druhé, PD můžeme získat i zpětně změřením již vyrobených brýlí. V této práci tedy popíši obě metody zjišťování PD, a pomůcky a přístroje, které se k tomuto účelu používají. Dále se zmíním o příčinách špatně nacentrovaných brýlí, a o chybách kterých se je potřeba při měření PD, centraci a zhotovování brýlí vyvarovat. A samozřejmě se zmíním o důsledcích užívání špatně nacentrovaných brýlí. Jako vlastní práci udělám průzkum vybavenosti optik jednotlivými pomůckami a přístroji pro měření PD, a jejich četnosti používání. A dále vyhotovím statistiku přesnosti centrace brýlí, abych mohl vyhodnotit, kolik lidí nosí brýle s menší či větší odchylkou od svého ideálního PD. 10
1 Lidské oko a zrak 1.1 Zrak a anatomie oka Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů, kterým člověk vnímá svět kolem sebe. Zrakem vnímáme až 80% informací z okolního světa. Smyslovým orgánem zprostředkující vidění je oko. Struktura lidského oka je uzpůsobena k zaostření paprsku světla na sítnici. Světlo je elektromagnetické vlnění, jehož viditelná část, kterou oko dokáže vnímat má vlnovou délku 380-760 nm. Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází (rohovka, komorová voda, čočka, sklivec), jsou průhledné a umožňují paprsku světla dopadnout na zadní stěnu oka na sítnici. Světelný podnět pak způsobí chemické přeměny ve světločivých buňkách sítnice (tyčinky, čípky), ve kterých se vygenerují nervové impulsy, které zrakovým nervem putují zrakovou dráhou přes chiasma do zrakových center okcipitálního laloku mozku, kde dochází ke zrakovému vjemu. (1, 18) obr. 1 Model oka (18) 11
obr. 2 Zraková dráha (1) 1.2 Oko jako optický systém 1.2.1 Gullstrandův schematický model oka Vzhledem k tomu, že lidské oči se od sebe vzájemně do jisté míry liší, je třeba pro popis oka zvolit model, který jej bude představovat jako optický systém. Takovým optickým modelem průměrného lidského oka je Gullstrandovo schematické oko. Je to model průměrného lidského oka a ukazuje u jednotlivých struktur optického systému jejich indexy lomu, zakřivení a vzdálenosti mezi nimi. Strukturami, které se uplatňují v optickém systému oka jsou: přední plocha rohovky, rohovková tkáň, zadní plocha rohovky, komorová voda, přední plocha čočky, jádro čočky, zadní plocha čočky a sklivec. Na rozhraní těchto světlolomných prostředí se světelný paprsek láme, takže na sítnici se promítá ostrý, zmenšený a obrácený obraz pozorovaného předmětu. Mozek automaticky obrací obraz do správné polohy. (1, 2, 3) 12
obr. 3 Gullstrandův model oka (1) 1.2.2 Gullstrandovo zjednodušené (redukované) oko Vzhledem k tomu, že index rohovkové tkáně, komorové vody a sklivce je praktický shodný, jsou hlavními optickými strukturami oka: přední plocha rohovky (43 D) a čočka (19 D). Celková lomivá síla redukovaného oka činí 58,7 D. Aniž bychom tímto zanesli větší chyby, je možno optický systém oka redukovat na jeden ideální lomivý povrch o poloměru zakřivení 5,73 mm, oddělující média s indexem lomu 1 a 1,336. Tento ideální povrch leží 1,35 mm za přední plochou. Uzlový bod redukovaného oka je 7,08 mm za přední plochou rohovky. Přední ohnisková vzdálenost je 17,05 mm (tj. 15,7 mm od rohovky), zadní ohnisková vzdálenost je 22,78 mm (tj. ohnisko leží 24,13mm za přední plochou rohovky). Standardní redukované oko je charakterizováno dvěma hlavními rovinami (HH') a dvěma uzlovými body (NN'). Slouží pro výpočty a geometrické konstrukce paprskového zobrazení v oku. Hlavní roviny zde splývají, stejně jako splývají uzlové body. Optická osa oka prochází u schematického Gullstrandova oka středem rohovky a míří k zadnímu pólu oka. Leží na ni oba splývající hlavní body, střed zornice, oba splývající uzlové body a obě ohniska optického systému. (1, 2, 3) 13
obr. 4 Gullstrandovo zjednodušené (redukované) schematické oko (1) 1.3 Zraková ostrost Zraková ostrost (při vyšetřování zraku popisujeme jako "vízus") určuje stupeň a kvalitu schopnosti lidského oka rozlišovat detaily v předmětovém prostoru. Rozlišujeme dva druhy zrakové ostrosti: - angulární (úhlovou) - noniusovou (koincidenční) (1, 2, 3) 1.3.1 Angulární zraková ostrost Za základ úhlové zrakové ostrosti je přijata hodnota 1 úhlová minuta (1 ) tzv. "minimum separabile" to znamená, že zdravé lidské oko by mělo být schopno rozlišit dva body odděleně, pokud se promítají na sítnici tak, že mezi dvěma podrážděnými čípky centrální jamky ("fovea centralis") zůstává jeden nepodrážděný. (1, 2, 3) 14
obr. 5 Angulární zraková ostrost (11) 1.3.2 Koincidenční zraková ostrost Základem je "koincidence" = návaznost úseček nebo přímek Je 6x 10x přesnější než úhlová zraková ostrost (dochází k podráždění celé řady, nebo sloupce čípků). Aby došlo k rozlišení nesmí se dané přímky, nebo úsečky překrývat. (1, 2, 3) obr. 6 Koincidenční zraková ostrost (11) 1.4 Motilita očí Motilita oka je pohyblivost oka, odrážející zejména funkčnost očních svalů (resp. nervů inervujících jednotlivé svaly). Pohyblivost oka umožňují okohybné svaly, neboli tzv. zevní oční svaly. Na každém oku je celkem šest okohybných svalů: čtyři přímé a dva šikmé. Okohybné svaly pracují společně a vyváženě tak, že zajišťují 15
dokonalou souhru pohybů obou očí, zajišťují vznik a zachování jednoduchého binokulárního vidění. obr. 7 Oko a jeho svaly (12) Při posuzovaní oční motility vycházíme z rovnoběžného postaveni očí ortoforie. Pohyby očí rozeznáváme: Dukce - pohyb jednoho oka: abdukce - horizontální pohyb zevně addukce - horizontální pohyb dovnitř elevace - vertikální pohyb nahoru deprese - vertikální pohyb dolů Verze - stejnosměrné pohyby obou očí Vergence - pohyb očí v protisměru Konvergence osy se stočí k sobě. Divergence osy se stočí od sebe. 16
Aby stejnosměrný pohyb očí mohl probíhat, musí řádně plnit svoji funkci dvojice svalů zvaných agonista a antagonista. Každý agonista má stejnosměrného i druhostranného antagonistu. Antagonisté působí v opačném směru pohybu. Pohyby, které oční pár při pohledu vykonává, jsou harmonické a řídí se podle Sherringtonova a Haringova zákona. (1, 2) 1.5 Binokulární vidění Jednoduché binokulární vidění (JBV) je schopnost mozku spojit obrazy každého oka v jeden jednoduchý celkový prostorový vjem. To se daří díky koordinované senzorické činnosti obou očí a fúzní činností mozkového zrakového centra. Binokulární vidění není vrozené, ale postupně se vyvíjí od narození až do šesti let věku dítěte. (1, 2, 3) Známe tři vývojové stupně jednoduchého binokulárního vidění: 1.5.1 1. Simultánní vidění Simultánní vidění je schopnost vnímat obraz sítnicemi obou očí současně. A schopnost překrýt oběma očima dva nestejné obrázky. Tuto schopnost nazýváme "superpozice". (1, 2, 3) 1.5.2 2. Fúze Je schopnost sloučit stejné, nebo podobné obrazy pozorované pravým a levým okem v jeden vjem. Podle oblasti, kde dochází ke sloučení obrazů, rozlišujeme tři druhy: - paramakulární - makulární - foveolární 17
Šířka fúze popisuje rozsah konvergence, divergence a výšky ve kterých je člověk schopen spojovat obrázky. Rozsah vyjadřujeme ve stupních, nebo v prismatických dioptriích. konvergence 30 (25-40 pd) divergence 8 (8-10 pd) výškový rozdíl 3 (3-4 pd) Při dosažení těchto hodnot se obrazy pravého a levého oka rozdvojí. Tomuto stavu předchází silný diskomfort a astenopické potíže. Každý člověk disponuje trochu rozdílnou šířkou fúze. (1, 2, 3) 1.5.3 3. Stereopse Třetí, nejvyšší stupeň JBV se nazývá stereopse. Je to schopnost prostorového vidění, která vzniká spojením obrazů, dopadajících na lehce disparátní místa sítnice. To znamená, že obrazy jsou lehce posunuté a tak vzniká hloubkový vjem. (1, 2, 3) 1.6 Refrakční vady 1.6.1 Emetropie Emetropie je stav, při němž má oko správný poměr mezi lomivou silou optického aparátu (tj. rohovky, přední oční komory, čočky a sklivce) a svou předozadní délkou. V takovém případě světelné paprsky dopadají na sítnici do místa nejostřejšího vidění (žlutá skvrna) a vzniká ostrý obraz pozorovaných předmětů. Průměrná délka emetropického oka je 24 mm, a celková optická mohutnost průměrného emetropického oka je 58,7 D. (1, 2, 6) 1.6.2 Ametropie Při ametropiích je poměr mezi délkou oka a jeho lomivostí porušen, a proto obraz nevzniká na sítnici, ale před nebo za ní. 18
Ametropie může být: indexová (lomivá) axiální (osová) kombinovaná (1, 2, 6) 1.6.3 Ametropie postihující lidské oko: Myopie - Krátkozrakost - Je refrakční stav, kdy rovnoběžné paprsky vstupující do oka, vytvoří ohnisko před sítnicí. Hypermetropie - Dalekozrakost - Je refrakční vada, kdy rovnoběžné paprsky vstupující do oka, vytvoří ohnisko za sítnicí. Astigmatismus - Je asférická vada, kdy oko nemá ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost. Presbyopie - Vada způsobená fyziologickým stárnutím čočky. Ta pozbývá elasticity a ztrácí svou akomodační schopnost. Anizometropie - Anizometropie je označení pro stav, kdy refrakční vada není na obou očích stejná. Anizeikonie Afakie Amblyopie Strabismus - Anizeikonií nazýváme nestejnou velikost vzniklých obrazů na sítnici. (Obvykle nastává důsledkem anizometropie) - Afakické oko je takové oko, kterému byla odebrána oční čočka. - Tupozrakost - snížení zrakové ostrosti různého stupně při normálním anatomickém nálezu - Jde o zrakovou vadu, při níž je porušena vzájemná spolupráce očí, pohledové osy nejsou rovnoběžné a každé oko se dívá jiným směrem. (1, 2, 6) 19
2 Měření PD a centrace brýlí 2.1 Pupilární distance Pupilární distance je vzájemná vzdálenost středů zornic očního páru. Tato hodnota se označuje zkratkou PD a udává v milimetrech. Pro co nejpřesnější korekci ametropie je vhodné tuto vzdálenost změřit pro každé oko zvlášť. Potom se tyto vzdálenosti měří od středu kořene nosu k levé a pravé zornici. Naměřené vzdálenosti jsou pupilární vzdálenost levého oka a pupilární vzdálenost pravého oka, a značí se jako PD L a PD R. Pupilární distance je jedna ze základních hodnot potřebných pro zhotovení kvalitní brýlové korekce. obr. 8 Pupilární distance (11) Při měření pupilární distance se vychází ze základního postavení očního páru, kdy se člověk při normálním držení těla a hlavy dívá před sebe do dálky. Při tomto pohledu do dálky neboli "nekonečna" (za nekonečno se v oční optice považuje fixační vzdálenost očí na předmět ve vzdálenosti minimálně 6 metrů a dále) jsou osy obou očí paralelní a rovnoběžné. Toto postavení očního páru je považováno za základní. Při tomto postavení očního páru se měřením PD získá hodnota pupilární distance do dálky. 20
Rozlišuje se i specifické postavení očí, které se vztahuje k určitým pohledovým situacím, nejčastěji při fixaci na zvolený blízký bod. Pak se tedy zvolí určitá potřebná pracovní vzdálenost kterou klient nejvíce využívá (nejčastěji 25, 30, 40 cm) a při fixaci na tento blízký předmět se naměří hodnota PD jako pupilární distance do blízka. (3, 4, 5) 2.2 Centrace brýlových čoček K zabezpečení optimální korekce lze vytyčit tři podmínky s bezprostředním vztahem k problematice centrování brýlových čoček. Jde o požadavek na respektování: - polohy skutečného středu otáčení oka - polohy vztažného bodu brýlové čočky - přiměřené velikosti zorného pole (4, 5, 7) 2.2.1 Poloha skutečného středu otáčení oka Požadavek na respektování polohy skutečného středu otáčení oka je základním požadavkem, ze kterého se odvozují podmínky centrování brýlových čoček. Střed otáčení oka je nutno zohlednit v centraci čoček, jak v horizontálním, tak i ve vertikálním směru. Brýlová čočka bez prizmatického účinku je centrovaná vůči oku tehdy, když optická osa této korekční čočky prochází skutečným středem otáčení oka. (4, 5, 7) 21
obr. 9 Schéma centrování brýlových čoček bez klínového účinku (4) C - skutečný střed otáčení oka PD R, PD L - pupilární vzdálenost pravého a levého oka O - optický střed brýlové čočky (totožný se vztažným bodem) 2.2.2 Poloha vztažného bodu Vztažný bod je bod na přední ploše čočky, ve kterém se má projevit její optický účinek vůči oku. U nedecentrované brýlové korekce bez prizmatického účinku se vztažný bod nachází v optickém středu brýlové čočky. (4, 5, 7) 2.2.3 Přiměřená velikost zorného pole Velikost zorného pole je nepřímo úměrná vzdálenosti korekční čočky před okem. S oddalováním korekční čočky od oka se zmenšuje zorné pole a naopak. Dále velikost zorného pole souvisí s vlastní vrcholovou lámavostí čočky. Rozptylné čočky zorné pole rozšiřují, spojné čočky zorné pole zužují. Změny ve velikosti zorného pole odpovídají relaci zhruba relaci 2,5% na 1 D vrcholové lámavosti korekční čočky. (4, 5, 7) 22
2.3 Centrování brýlových čoček ve vertikálním směru Pro nacentrování brýlových čoček v horizontálním směru slouží již dříve zmíněná vzdálenost středů zornic tzv. pupilární distance. Pro dobrou funkci brýlové korekce je ale nutná i správná centrace brýlových čoček ve vertikálním směru. K tomu je potřeba zjistit a naměřit správnou výšku zornice. Výška zornice je vzdálenost středu zornice od vnitřního okraje spodní časti obruby. Neboli také vzdálenost optického středu čočky (pro nedecentrovanou čočku též vzdálenost vztažného bodu) od spodního okraje zabroušené čočky (spodního okraje obruby). Měří se při nasazené konkrétní brýlové obruby pro každé oko zvlášť. (4, 5, 7) 2.3.1 Měření výšky středu zornice Měření výšky, neboli měření svislé (vertikální) polohy zornic, nemůžeme určit tak jednoznačně, protože průsečík pohledové osy oka s rovinou očnice se mění podle záklonu, resp. předklonu hlavy klienta. Používají se dvě metody pro určení výškové polohy tohoto průsečíku. (4, 5, 7) 2.3.2 1. Metoda měření výšky zornice při přirozeném pohledu První metoda určuje svislou polohu vztažného bodu čočky (optického středu) jako průsečíku pohledové osy s rovinou očnice při přímém pohledu do dálky a normálním přirozeném postavení hlavy. Při této metodě není splněna podmínka bodového zobrazení, není respektována poloha skutečného středu otáčení oka, ale není ani navozen svislý klínový účinek, protože pohledová osa při pohledu očí do dálky prochází optickým středem čočky. (4, 5, 7) 23
2.3.3 2. Metoda měření výšky zornice při respektování skutečného středu otáčení oka Druhá metoda dává přednost směru optické osy korekční čočky, tak aby tato osa procházela středem otáčení oka, což nastává ve svislém směru tehdy, když se uživatel brýlí se zakloněnou hlavou dívá vodorovně před sebe tak, že pohledová osa je kolmá k rovině očnice, čímž se splní podmínka pro bodovému zobrazení korekční čočkou, avšak nevýhodou je navozený svislý klínový účinek při normálním naklonění hlavy při pohledu do dálky. (4, 5, 7) 2.4 Inklinace S vyměřováním výšky středu zornice a s používáním zmíněných metod určení výšky zornice souvisí pojem "inklinace". Inklinace je úhel, který svírá rovina brýlového středu s rovinou kolmou k zemi. Inklinace brýlového středu je estetická ale i funkční záležitost. Vztahuje se individuálně na každou konkrétní obrubu a klienta, který ji nosí. obr. 10 Úhel inklinace (11) 24
Inklinace se může také přepočítat z bodů výšky zornice zaznačených na fólii. Vyměří se výška zornice při přirozeném postavení hlavy a zároveň při respektování středu otáčeni oka. Obě polohy středů zornic u obou metod měření se zaznačí a jejich rozdíl se může změřit. Tím se získá hodnota y v (rozdíl polohy zornic z obou metod měření vertikální polohy výšky zornice), a následujícím vzorcem se může vypočítat úhel inklinace α. (4, 5, 7) obr. 11 Výpočet úhlu inklinace z dvojího zaznačení výšky středu zornice (11) v 1 - výška zornice při přirozeném pohledu v 2 - výška zornice při respektování skutečného středu otáčení oka d - vzdálenost brýlového středu od vrcholu rohovky α - úhel inklinace obr. 12 Schéma vertikálního centrování brýlových čoček v závislosti na inklinaci (4) 25
2.5 Použití a důsledky dvou metod centrování Podle korigované refrakční vady a podle použitých čoček v brýlové korekci je potřeba se rozhodnout a přiklonit se k jedné ze dvou metod centrování brýlových čoček. Každá z obou metod má své výhody a nevýhody použití a důsledků jakých se docílí při použití dané metody a druhu čoček. Před vyměřováním výšky středů zornic je tedy potřeba se rozhodnout pro jednu ze dvou metod centrace podle použitých korekčních čoček. (3, 4, 7) Výhody a nevýhody jsou shrnuty v následující tabulce: Centrace jednoohniskových čoček do dálky metoda výhody nevýhody použití na "střed zornice" při přirozeném pohledu do dálky bez prizmatického účinku, bez duhových lemů u vysokoindexových čoček nežádoucí astigmatismus šikmých paprsků vícefokální čočky, progresivní čočky, lentikulární čočky, anizometropie, vysokoindexové čočky s nízkým Abbeovo číslem, korekce s navozením prizmatického účinku Na střed otáčení oka výška středu zornice při kolmém pohledu přes čočky bodové zobrazení prizmatický účinek, duhové lemy u vysokoindexových čoček asférické čočky, ostatní izometropie tab. 1 Tabulka použití a důsledků dvou metod centrování jednoohniskových čoček do dálky (7) 26
3 Přístroje a pomůcky pro měření PD 3.1 PD měřítka PD-měřítka jsou nejjednodušší a nejlevnější, účelově vytvarovaná měřítka s milimetrovou stupnicí. PD-měřítka můžou být vyrobena z různých materiálů. Materiálově se jedná o papírová, nebo častěji se vyskytující měřítka plastová z různých druhů plastů a tedy různě tvrdá, či měkká a více, či méně ohebná. Při vyměřování se vkládají na nosní kořen, aby co nejvěrněji kopírovaly pozici budoucích brýlových čoček zabroušených v brýlové obrubě. Během vyměřování ale není nikdy možné 100% vyloučit vliv zkreslující paralaxy při odečítání vizuální informace osobou (optikem), která výkon měření provádí. A také i pro měřenou osobu (klienta) je náročné udržet orientaci pohledové osy, při často nejednoznačné interpretaci situace. Použití PD-měřítek je nyní tedy spíše omezováno na měření a ověřování rozměrů obrub, očnicového rozestupu výšky a šířky nosníku, jeho sklonu, inklinace a délky stranic, průměru brýlových čoček či jejich různých částí. Přes tyto nedostatky stále patří PD-měřítka mezi nejoblíbenější a nejpoužívanější pomůcky pro měření pupilární vzdálenosti. A to jak při odečítání hodnoty PD přímo ze stupnice měřítka, tak pro měření PD z označených demo-fóliích, na které byly zakresleny body středů zornic na klientovi při nasazené brýlové obrubě. (4, 5, 7) obr. 13 PD-měřítka (5) 27
obr. 14 PD-měřítka (10) 3.1.1 Měření pupilární vzdálenosti středů zornic pomocí PD-měřítek Při měření pupilární distance je nutno respektovat pohledový směr, ke kterému bude korekční pomůcka sloužit. Tedy pro korekci do dálky se vyměřuje pupilární distance při pohledu do nekonečna (za nekonečno se považuje jakákoliv vzdálenost nad 6 metrů). Při vyměřování pupilární distance pro práci nablízko, měříme tuto hodnotu na danou, konkrétní potřebnou vzdálenost. Při použití PD-měřítka je třeba mít na paměti, že osoba provádějící měření, musí nastavit své oko, kterým odečítá ze stupnice, do pozice co nejpřesněji protilehlé k oku měřené osoby, aby tak bylo dosaženo přesného a správného vyměření pupilární distance, pokud možno s potlačením negativního vlivu paralaxy. (4, 5, 7, 10) 28
3.1.2 Měření pupilární vzdálenosti zornic při pohledu do dálky Pupilární vzdálenost zornic při pohledu do dálky lze měřit dvěma metodami. První je tradiční přímá (Viktorinská) metoda. Postup měření je takový, že se obě zúčastněné osoby (optik a jeho klient) posadí proti sobě, tak aby byli stranově i výškově vyrovnané. Při monokulárním měření si hledí vzájemně do protějšího oka a optik na stupnici PD-měřítka odečte hodnotu pupilární vzdálenosti jednoho, a poté druhého oka. obr. 15 Schéma měření pupilární vzdálenosti středů zornic přímou (Viktorinskou) metodou (4) Druhou metodou je měření na nekonečno. Postup je podobný jako u přímé metody, pouze je nutno zabezpečit, aby klient, kterého měříme mohl skutečně fixovat dostatečně vzdálený cíl (nejméně 6 metrů), aby se mohla vyloučit konvergence při případné akomodaci. Klient se nedívá do optikova oka, ale vyhledá si nějaký vzdálený cíl nad ramenem, nebo hlavou optika. Je tedy vhodné při vyměřování posadit klienta výše, aby mohl nabízený vzdálený předmět sledovat. A dále se stejně jako u předešlé metody odečte hodnota pupilární vzdálenosti jednoho, a poté druhého oka ze stupnice přiloženého PD-měřítka. Při obou metodách, pokud je k dispozici konkrétní brýlová obruba, kterou si klient vybral, je možno využít označení středů zornic na vložené 29
demo-fólie a až poté pomocí PD-měřítka změřit rozteč středů zornic z dané obruby. Při tomto postupu je nutné mít konkrétní obrubu již dokonale přizpůsobenou tvaru obličeje a hlavy klienta, aby nedošlo k chybnému odečtu výškové (vertikální) polohy středů zornic. (4, 5, 7, 10) 3.1.3 Měření pupilární vzdálenosti zornic při pohledu do blízka Měření pupilární vzdálenosti středů zornic při pohledu do blízka je velmi podobné měření PD do dálky při použití přímé metody. Klient i optik zaujmou pozici, kdy jsou jejich hlavy ve stejné výškové úrovni a ve vzdálenosti, která odpovídá potřebné blízké vzdálenosti, na kterou bude užívána budoucí brýlová korekce. Klient se bude dívat přímo do optikova oka (kterým je prováděn odečet), ale optik musí vychýlit svou hlavu tak, aby jeho oko bylo naproti nosnímu kořeni klienta. Poté optik může odečíst hodnotu vzdálenosti zornic z PD-měřítka, nebo jejich polohu zaznamenat na demo-fólii. Jako u všech měření pupilární vzdálenosti je vhodné hodnoty PD měřit a zaznamenávat monokulárně pro každé oko zvlášť, čímž se získá velikost PD pravého i levého oka, a po součtu i celková velikost PD do blízka. Další možností získání údajů o vodorovné (horizontální) vzdálenosti středů zornic (průsečíků pohledových os s rovinou očnic) při pohledu do blízka, je přepočítání s využitím poměru stran podobných trojúhelníků, které vytvářejí pohledové osy očí klienta. Je k tomu jen potřeba znát zornicovou vzdálenost do dálky, vzdálenost brýlového středu od vrcholu rohovky a pracovní vzdálenost, na kterou budou brýle používány. V odborné literatuře je pak možné najít tabulky s již přepočítanými hodnotami, nebo hodnotu PD do blízka vypočítat z odvozeného vzorce. (4, 5, 7, 10) 30
obr. 16 Schéma měření pupilární vzdálenosti zornic při pohledu do blízka s odvozením vzorce pro její výpočet pomocí poměru stran podobných trojúhelníků (7, 11) PD D - pupilární vzdálenost při pohledu do dálky PD B - pupilární vzdálenost při pohledu do blízka d - vzdálenost brýlového středu od vrcholu rohovky a - pracovní vzdálenost 31
3.2 Pupilometry Pupilometry jsou optické přístroje pro zodpovědné a důvěryhodné měření pupilární vzdálenosti, kterými lze docílit velmi přesného změření tohoto parametru bez negativního vlivu paralaxy a nejednoznačné spolupráce klienta při měření jeho pupilární vzdálenosti běžnými jednoduchými PD-měřítky. Přesné určení pupilární distance je zejména s novými náročnějšími a dražšími typy moderních korekčních brýlových čoček, skutečně nezbytné, a proto je v dnešní době některý z typů pupilometrů vždy součástí výbavy každé optiky, kdy v současnosti je nejčastěji používán pupilometr digitální. (5, 7) 3.2.1 Monokulární pupilometr Monokulární pupilometr patří mezi nejjednodušší pupilometry. Jedná se, o v dnešní době spíše historický přístroj, který v současnosti již není téměř používán. Ale svou konstrukcí předznamenal vývoj složitějších a modernějších přístrojů. Přístroj se skládá z kulatého, uvnitř černě matovaného tubusu o délce kolem 30cm. Na koncích jsou povrchová vybrání pro lepší přístup přirozeného světla k měřící stupnici a fixační značce, která je obvykle z bíle natřeného výraznějšího mezikruží. Ve starší české verzi se používal k přisvětlení i přídavný tubus s napájecím zdrojem a žárovkou, která měřící stupnici osvětlovala. Přístroj je také vybaven tvarovanou opěrkou pro nosní kořen, která obecně simuluje budoucí nosník brýlové obruby. Optický systém přístroje je zjednodušen na jedinou spojnou čočku, která slouží jako jednoduchý kolimátor, a je umístěna zhruba uprostřed tubusu. Spojná čočka zde slouží pro bezakomodační monokulární pozorování fixační značky v telecentrickém chodu paprsků. Výsledky měření si je nutné po odečtení ze stupnice pamatovat, nebo ihned zanést do karty klienta. Složitější manipulace s monokulárním pupilometrem při měření každého oka zvlášť a nutnost opakování základních instrukcí měřené osobě vedlo k vývoji koncepce binokulárního přístroje. (5, 7) 32
obr. 17 Schéma monokulárního pupilometru (5) MS - měřící stupnice FZ - fixační značka 3.2.2 Binokulární pupilometr Binokulární pupilometr je tvořen dvěma rovnoběžnými tubusy, které prakticky jen binokulárně zdvojují předešlý typ monokulárního pupilometru. Binokulární pupilometry patří mezi přístroje, které jsou již obvykle doplněny o různé typy registračních zařízení, aby si osoba provádějící měření, nemusela dílčí výsledky stále pamatovat. Přístroje navíc mohou mít mechanickou clonu, pomocí které je možno provádět monokulární měření za simulovaných binokulárních podmínek, což rozšiřuje možnosti měření i jeho kvalitu. (5, 7) obr. 18 Schéma binokulárního pupilometru se dvěma samostatnými tubusy (5) MS - měřící stupnice FZ - fixační značka MC - mechanická clona 33
Většina výrobců pupilometrů se však přiklonila k modernější konstrukci pupilometrů, kterou je lichoběžníková verze, která tvarem připomíná písmeno "V" resp. "Y". Znamená to, že se prakticky spojily oba samostatné tubusy v jeden celek s jednou společnou fixační značkou. Ta bývá samostatně osvětlena pro její lepší zvýraznění a některé přístroje mají i zabudované účelové přisvětlení předních očních partií. Dojde tak ke zúžení zorniček, čímž se lépe a přesněji dá odečíst jejich středová poloha vůči měřícím stupnicím. Nejnovější přístroje tohoto druhu mají i měnitelnou polohu fixační značky vůči pozici zobrazující spojné čočky, která zde pak nefiguruje pouze jako součást kolimátorového systému, ale i jako spojný optický systém s možností simulovat podmínky pozorování do blízkých pracovních vzdáleností, což lze s výhodou využít zejména při zhotovování brýlové korekce do blízka. Binokulární pupilometry tohoto typu jsou navíc vybaveny měřícím a registračním zařízením pro odečítání naměřených výsledků na přehledných, dobře čitelných stupnicích. (5, 7) obr. 19 Schéma lichoběžníkového binokulárního pupilometru (5) 34
3.2.3 Digitální pupilometr Digitální pupilometr je ve své podstatě a konstrukci shodný s binokulárním pupilometrem lichoběžníkové verze. Tyto digitální přístroje se od obyčejných základních binokulárních pupilometrů odlišují jen tím, že mají digitální výstupy naměřených hodnot na polovodičových displejích s vestavěným napájecím zdrojem. Měření digitálním pupilometrem se provádí pouhým stiskem, nebo posunem tlačítek, kdy je provedeno rychlé a přesné měření. Lze na něm měřit jednotlivou i souhrnnou pupilární vzdálenost. Přístroj nám zobrazí zvlášť pupilární vzdálenost pravého oka i levého oka a celkovou sečtenou pupilární vzdálenost. Po přepnutí tlačítka můžeme stejným způsobem naměřit i PD do blízka a dalších pracovních vzdáleností. Tyto přístroje obvykle mají více možností měření PD na různé vzdálenosti (lze přepínat od 25cm přes střední vzdálenost až po nekonečno, na které měříme PD do dálky). Měření PD digitálním pupilometrem je nejmodernější metoda zjišťování pupilární vzdálenosti klienta a je také považována za jednu z nejpřesnějších metod měření PD. Je však důležité si uvědomit, že ani přes veškeré technické, elektronické a optické vymoženosti se u těchto přístrojů nemůže zcela potlačit vliv tzv. "přístrojové myopie". Ta vzniká jako důsledek toho, že když se s jakýmkoliv přístrojem přiblížíme k oku, dojde k mimovolné aktivaci podmíněného akomodačně-konvergenčního reflexu, i přesto že se jeho vliv snažíme minimalizovat optickou cestou při zobrazování testové značky. (5, 7) 35
obr. 20 Digitální pupilometry (10, 14) obr. 21 Měření PD digitálním pupilometrem (10) 3.2.4 Netradiční digitální pupilometr Mezi digitální pupilometry lze zařadit i tento velmi levný přístroj na měření PD. Vypadá jako brýlový střed od lyžařských brýlí s posuvnými měrkami a malým displejem. Přístroj se usadí na obličej klienta, pohyblivými tlačítky se posunou měrky na střed zornic, a na malém displeji se zobrazí hodnota měřeného PD. Přístroj je sice 36
velmi jednoduchý a snadno použitelný, ale jeho přesnost je, stejně jako u používání běžných PD-měřítek, velmi závislá na instruování klienta a jeho fixaci určitého bodu v nekonečnu, aby bylo možné vyměřit správné PD při pohledu do dálky. (16) obr. 22 Netradiční digitální pupilometr (16) 3.2.5 Zrcadlový pupilometr Koincidenční zrcadlový pupilometr je zajímavým přístrojem. Tento pupilometr má originální konstrukci, kdy je použito zdvojeného a výškově přesazeného systému zrcadlového periskopu. Obě střední na sebe kolmá a výškově přesazená zrcadla, ovládaná pohybem páky s předpínáním jejich kluzného vedení, umožňují při měření dosáhnout zobrazení obou vertikálních polovin sousedních očí v koincidenčním postavení, včetně spolu promítaných zaměřovacích a měřících prvků. Měření je díky 37
koincidenčnímu principu velmi rychlé a kvůli jednoduché odlehčené konstrukci jsou také relativně levné. (5, 7) obr. 23 Schéma zrcadlového pupilometru (5) 3.3 Další přístroje pro měření PD 3.3.1 Autorefraktometr Mezi přístroje pro měření pupilární distance můžeme zařadit i autorefraktometr. Měření je podobné jako používání digitálního pupilometru. Klient položí hlavu na stabilizační opěrku na bradu a čelo a vyšetřující pomocí jojstyku zaměří střed zornice a zmáčkne tlačítko, po vyměření každého oka zvlášť se na displeji objeví naměřené hodnoty PD, a protože jde primárně o refraktometr, tak také refrakce obou očí. Údaje si též můžeme vytisknout na integrované tiskárničce. (5, 7, 13) 38
obr. 24 Autorefraktometr (14) 3.3.2 Multimediální videoterminály Mezi přístroje pro měření pupilární vzdálenosti lze také zařadit různé videoterminály, které si vyvíjí firmy podnikající v oblasti výroby brýlových čoček, obrub a optických přístrojů. Tyto videoterminály nejenže změří na klientovi jeho pupilární vzdálenost, ale i další parametry potřebné k přesnému zhotovení i těch nejmodernějších brýlových čoček. Díky 3D měřícímu systému se dvěma digitálními fotoaparáty stačí aby se klient postavil před přístroj a po aktivaci obsluhou si terminál sám vyfotí a naměří veškeré měřitelné parametry klienta. Tento multimediální videoterminál funguje jako atraktivní informační terminál pro zákazníky, optikovi pomáhá s individuálním poradenským servisem při výběru nejvhodnějších korekčních čoček, má již zmíněný 3Dvideocentrovací systém, slouží pro předvádění obrub a rovnou na něm může optik objednat vybrané brýlové čočky či obruby přímo u výrobce. Tyto moderní videoterminály jsou, jak praktickým pomocníkem při kontaktu s klientem, tak mají neobyčejně reprezentativní charakter, a jsou tedy vhodným vybavením každé moderní optiky. Snad jedinou nevýhodou může být jejich relativně vysoká pořizovací cena. (5, 14, 15) 39
obr. 25 Videoterminál ImpressionIST od firmy Rodenstock (15) 40
4 Přístroje na měření centrace brýlí 4.1 Centrace brýlí Aby bylo možné zhotovit brýle jako přesnou korekční pomůcku, je nutné brýlové čočky do konkrétních obrub přesně nacentrovat. Nejdůležitějším centrovacím údajem je právě pupilární distance, která se získá změřením očnicového rozestupu klienta. Po doplnění údajem výšky zornice při nasazení konkrétní brýlové obruby a zohlednění dané refrakční vady, použitého typu čoček, inklinace brýlí a dalších potřebných parametrů, je tedy znám vztažný bod, jehož přesnou polohu je nutno při centrování brýlových čoček do obruby dodržet. Vyhledání a označení vztažného bodu na čočce je důležitý krok před jejím následným vybroušením do tvaru dané obruby. U nedecentrované brýlové korekce bez prizmatického účinku se vztažný bod nachází v ptickém středu brýlové čočky. A k vyhledání a označení optického středu (resp. vztažného bodu) brýlové čočky slouží přístroj zvaný fokometr. (3, 5, 7) 4.2 Fokometr Fokometr je optický přístroj určený pro měření vrcholové lámavosti všech druhů a typů brýlových a kontaktních čoček, a přístroj pro zaznamenání a označení optického středu, nebo vztažného bodu dané brýlové čočky. Pro označení optického středu je fokometr vybaven zařízením, kterým se mechanicky označí na přední plochu čočky bod, pomocí hrotu namáčeného do razítkovací barvy, plus další dva body pro označení roviny cylindru u tórických čoček. Kromě použití pro měření brýlových čoček a jejich centraci je možno fokometr použít i pro měření hotových brýlí. Po vložení celých brýlí do fokometru lze zkontrolovat vrcholové lámavosti jejich čoček, orientaci rovin cylindrů u tórických čoček, a samozřejmě jejich nacentrování, tedy polohu vztažných bodů. Takto změřit a zkontrolovat je vhodné každé hotové zabroušené brýle, aby bylo možné zhodnotit, zda odpovídají zadaným parametrům a vyhovují tak potřebě klienta. Existují tři typy fokometrů : klasický tubusový, projekční a automatický digitální. (5) 41
4.2.1 Klasický tubusový fokometr Pro konstrukci klasického tubusového fokometru jsou nejdůležitější tyto základní části: světelný zdroj (žárovka), testová posuvná značka, kolimátor (je to soustava čoček která je "optickým srdcem" fokometru, ale mohla by to být pouze jedna spojná čočka), opěrná podložka pro měřené čočky a Keplerův dalekohledu, který je složen z objektivu a okuláru. obr. 26 Zjednodušené schéma klasického fokometru (5) Z - světelný zdroj T - testová značka K - kolimátor OP - opěrná podložka OB, OK - objektiv a okulár Keplerova dalekohledu Ve skutečnosti je ale samozřejmě fokometr daleko složitější a propracovanější optický přístroj. Jeho měřící rozsah vrcholových lámavostí bývá od -25D do +25D se čtvrtinovým dělením (dnešní moderní fokometry mají rozsah daleko větší, až +-80D), úhlová stupnice pro měření tórických čoček je v rozsahu 0 o - 180 o, pro měření a centraci prismatických čoček má fokometr rastr, nebo stupnici v celém rozsahu 0 o - 360 o, prismatická stupnice tvořená soustřednými kruhy má rozsah 6pD, ale fokometr bývá 42
doplněn prismatickým kompenzátorem (Herschellův klín), který zvyšuje prismatický rozsah na 15pD. Důležitá část fokometru je také otočný prstenec okuláru, který nejenže dokáže odkorigovat jednoduchou refrakční vadu uživatele, ale zejména jeho správným nastavením při kalibraci přístroje před užitím, dokáže potlačit chybu zaostření testové značky ovlivněnou vlastní akomodací uživatele. obr. 27 Podrobné schéma konstrukce klasického tubusového fokometru (5) 1- světelný zdroj 2 - duté zrcadlo 3- světelný filtr 4 - značka kolimátoru 5 - tubus kolimátoru 6 - objektiv kolimátoru 7 - ochranné sklo 10 - opěrný kroužek 11 - přítlačný kroužek 12 - soustava objektivu 13 - zrcadlo 14 - zástrčka 15 - TABO - schéma 16 - ovládací tlačítko 17 - soustava okuláru 18 - otáčivý kryt okuláru 19 - Keplerův dalekohled 20 - zrcadlo 21 - značkovací zařízení 22 - razítkovací barva 23 - nonius 24 - kolektiv 25 - opěrná plocha 26 - objektiv 28 - stupnice 29, 30 - příruba a objímka žárovky 31 - základní deska 33 - vypínač 43
Samotné měření čoček probíhá tak, že se vloží čočka na opěrný kroužek, přichytí se upevňovacím mechanismem a pohybem čočky v horizontálním směru za současného zaostřování fokometru se měřící osoba snaží vystředit a zaostřit testovou značku na čočce, po zaostření se ze stupnice odečte vrcholová lámavost čočky. Při měření astigmatických čoček se toto provede pro každou rovinu cylindru zvlášť. Při hledání vztažného bodu při centraci čoček se ještě nastaví hodnota osy cylindru, popřípadě se čočka posune o požadovaný počet pd ve směru dané báze, a pak je možno čočku orazítkovat integrovaným značícím zařízením. (5, 7, 13) obr. 28 Klasický tubusový fokometr (17) 4.2.2 Projekční fokometr Projekční fokometry jsou modernější variantou klasických fokometrů. Projekční fokometry mají projekční objektiv, který promítá zvětšenou testovou značku na matnici, která je opatřena TABO schématem a centrovacím zařízením. Kontrola, měření i odečítání výsledků se provádí pouhým volným pohledem na projekční stínítko, čímž odpadá pohled do okuláru dalekohledového systému klasického fokometru, které mohlo mít za následek několik chyb zapříčiněných nežádoucí akomodací, nesprávným nastavením okuláru, či z únavy při dlouhodobější práci. Měření na tomto fokometru je pohodlnější díky binokulárnímu pozorování bez nutnosti přizpůsobování si okuláru a je možné promítaný obraz sledovat i ve skupině lidí najednou. Konstrukce a výroba tohoto 44
fokometru je sice z finančního hlediska vyšší, ale jeho nesporné výhody jako jsou přesnost a rychlost při pohodlném měření předznamenali jeho velké rozšíření jako náhrada za klasické tubusové fokometry. (5, 7, 13) obr. 29 Projekční fokometr (17) 4.2.3 Digitální fokometr Automatické digitální fokometry jsou nejmodernější přístroje nové generace, jejichž součástí jsou mikroprocesory, které si sami vyhodnotí parametry měřené čočky a tyto pak zobrazí na digitálním barevném displeji. Princip automatického měření spočívá v tom, že si přístroj z dráhy odchýleného paprsku vypočítá lámavost měřené čočky a to s přesností na 0,01D. Měřená čočka se vloží pod měřící optickou část přístroje na opěrnou podložku, a posouvá se a natáčí, tak dlouho až dojde k jejímu vycentrování, které je viditelné přímo na displeji (může být doplněno i zvukovým signálem). Fokometr je možné přepínat do několika pracovních režimů, na měření bifokálních, multifokálních čoček, je možno přepínat zobrazovanou zaokrouhlenou přesnost přístroje a měnit mnoho dalších parametrů měření. Získané hodnoty lze uložit do paměti přístroje, nebo si je nechat vytisknout na integrované tiskárničce. Na přístrojích vybavených posuvnou opěrkou pro nosník lze přímo měřit a kontrolovat 45
hodnotu PD na hotových brýlích a na některých nových typech digitálních fokometrů lze i měřit propustnost UV záření brýlovými čočkami. (5, 7, 13) obr. 30 Digitální fokometr (13) 4.3 TABO-schéma Velmi vhodným pomocníkem při centrování čoček je tzv. TABO-schéma. Úplné, oboustranné TABO-schéma (jde o základní vázané schéma podle doporučení výboru oftalmologické konference v Amsterodamu z roku 1929) slouží při předpisu korekce pro jednoznačnou formulaci oftalmologických předpisů, a je nezbytnou pomůckou očních optiků zejména při udávání správné orientace báze u klínové prizmatické korekce. Při prizmatické korekci je nutno rozlišovat mezi orientaci nazálně a temporálně u pravého a levého oka zvlášť. Zatímco u astigmatické korekce je jedno zda se horizontální osa vyznačí údajem 0 o, nebo 180 o, u prizmatické korekce je nutno počítat s celým rozsahem obvodu kružnice tedy 0 o - 360 o. A také správně rozlišit orientace báze v horizontální rovině levého a pravého oka (pravé oko: báze nazálně - 0, báze temporálně - 180 ; levé oko: báze nazálně - 180, báze temporálně - 0 ). Ve 46
vertikálním směru je značení pro obě oči stejné: báze nahoru 90, báze dolů 270. Ověřování podle TABO-schéma je obzvláště vhodné při předpisu orientace báze v jiném, než přímo horizontálním, nebo vertikálním směru. Kromě toho může být TABO-schéma výbornou pomůckou při centraci čoček běhen manuálního ručního zábrusu (tedy dnes u postupu, který se používá snad jen už při vzdělávání optiků ve škole). (4, 5, 7) obr. 31 TABO-schéma (5) 47
5 Důsledky chybně naměřeného PD, nebo špatné centrace brýlí 5.1 Astenopické potíže Důsledkem špatně naměřeného PD, nebo špatné centrace brýlí, ale i nepřesně zhotovené korekce refrakční vady, nebo špatného přizpůsobení a nošení brýlí jsou astenopické potíže. Za astenopické potíže se považuje únava a bolesti očí a jejich okolí, zamlžování a zkreslení vidění, bolesti hlavy. Příčinou astenopických potíží je snaha oka vykorigovat malé decentrace polohy vztažného bodu, nebo malé odchylky od ideální korekce refrakční vady. Tyto malé odchylky totiž nezhoršují vidění natolik, aby se přímo projevily sníženou kvalitou vidění, nebo ho zhoršují jen lehce, ale takové menší odchylky od ideální korekce se oko různými mechanismy snaží samo vylepšit. Jsou to například akomodační stahy ciliárního svalu, nebo nadměrné fuzní úsilí okohybných svalů. Tyto procesy se dějí většinou samovolně a člověk si je uvědomí až právě při nástupu problémů a nepříjemných astenopických potíží. Astenopické potíže se rozdělují na: - Zrakové - projevují se neostrým, mlhavým nebo i dvojitým viděním - Oční - projevují se slzením, pocitem tlaku, nebo cizího tělíska, palčivostí, řezáním, zčervenáním oka - Přídatné - projevují se bolestí hlavy, únavou, závratěmi, nevolností K projevům astenopických potíží přispívají i ztížené zrakové podmínky, jako jsou dlouhodobá práce do blízka, nedostatečné osvětlení, nadměrné zrakové soustředění, nebo celková únava či vyčerpání. Astenopické potíže obvykle vymizí, pokud jsou nepřesně vyměřené a zhotovené brýle nahrazeny ideální přesnou korekcí správně přizpůsobenou a užívanou. 48
Projevy astenopických potíží se mohou u každé osoby lišit, a každý postižený člověk může své problémy popisovat odlišně. Tyto popisované potíže se tedy označují jako subjektivní pocity. Každý klient také reaguje odlišně na nesprávnou korekci, či nepřesné vyměření PD. Někdo snese odchylky v korekci bez jakýchkoliv problémů, a někteří lidé si už při malých odchylkách od ideální korekce stěžují na výrazné zkreslení obrazu, nebo vzniku astenopických obtíží. (1, 2) 5.2 Arteficiální heteroforie Arteficiální heteroforie je stav uměle navozené heteroforie (skrytého šilhaní). Vzniká jako následek špatného vyměření vzdálenosti středů zornic, jejich výšky, nebo nesprávně nacentrovaných brýlových čoček, nebo jejich decentrací. Při této nesprávné centraci brýlových čoček vzniká nežádoucí prizmatický (hranolový) účinek korekčních skel, který nutí systém oka k vychýlení ze svého rovnoběžného stavu. Tím vzniká nežádoucí nepřirozené nadměrné fúzní úsilí okohybných svalů, a tím spojeným problémům a astenopickým potížím. (1, 2, 6) 49
6 Chybná centrace brýlových čoček Chybným nacentrováním čoček v brýlové obrubě, nebo nepřesným vyměřením vzdálenosti středů zornic a jejich výšky dojde ke vzniku nežádoucího klínového (prizmatického) účinku čočky. Nastane situace, kdy pohledová a fixační osa oka neprochází optickým středem brýlové čočky, což má za následek, že jsou oči přinuceni se pomocí okohybného aparátu stočit z přirozeného rovnovážného stavu, aby bylo dosaženo kvalitního vidění. A tato nepřirozená zvýšená oční námaha má za následek snížené pohodlí a snášenlivost korekce, a při vyšších odchylkách nastupující astenopické potíže. Ať už nepřesným vyměřením, nebo centrací čoček v brýlích se navodí nežádoucí klínový účinek, může tento mít různé směry báze (směr optického klínového účinku). Tyto směry odchylky centrace můžou být horizontální, které vznikají nepřesným vyměřením pupilární distance, nebo vertikální při nesprávně zjištěné výšce středů zornic v dané obrubě, a samozřejmě i při centraci brýlí může vzniknout nežádoucí klínový účinek a to v jakémkoliv směru. Protože některé oční pohyby fixačních os jsou pro člověka přirozenější (konvergentní stočení os očí směrem dovnitř při pohledu do blízka), rozlišujeme kritické a méně kritické směry navozených nežádoucích klínových účinků. Kritičnost těchto odchylek závisí na velikosti decentrace, vrcholové lámavosti korekčních čoček a směru báze klínového účinku. Směr báze klínového účinku je odlišný u spojných čoček než u čoček rozptylných. Kritický horizontální směr klínové odchylky je ten, kdy jsou oči nuceny divergovat, tedy směr její báze směřuje nazálně. U rozptylných čoček tento stav nastává, pokud je vzájemná vzdálenost optických středů čočky větší než skutečné PD, a u spojných čoček pokud je vzájemná vzdálenost jejich optických středů menší než skutečné PD. (3, 4, 7, 9) 50
obr. 32 Kritický směr báze při decentraci rozptylné čočky (9) O L - optický střed levé čočky O P - optický střed pravé čočky PD D - pupilární distance do dálky B - báze klínové decentrace obr. 33 Kritický směr báze při decentraci spojné čočky (9) O L - optický střed čočky O P - optický střed pravé čočky PD D - pupilární distance do dálky B - báze klínové decentrace 51
Míra decentrace, která udává velikost navozeného klínového účinku při decentraci čočky, je vzdálenost optického středu čočky od průchodu pohledové osy touto čočkou. Klínový účinek je dán vztahem mezi hodnotou decentrace a vrcholové lámavosti korekční čočky. Tento vztah udává tzv. Prenticeho rovnice. = dec. S - klínový účinek v cm/m, resp. pd (prizmatická dioptrie) S - vrcholová lámavost korekční brýlové čočky v dioptriích dec - posunutí optického středu čočky vůči středu zornice oka v cm Častěji se ale můžeme setkat s modifikovanou Prenticeho rovnicí, která respektuje uvažovanou decentraci v milimetrech. = (dec. S ) / 10 nebo: dec = (. 10) / S - klínový účinek v cm/m, resp. pd (prizmatická dioptrie) S - vrcholová lámavost korekční brýlové čočky v dioptriích dec - posunutí optického středu čočky vůči středu zornice oka v mm V následující tabulce viz tab. 2 jsou popsány kritické a méně kritické směry báze navozeného nežádoucího klínového účinku, podle použitých korekčních čoček a důsledky tohoto prizmatického účinku ve formě divergentního, nebo konvergentního motorického úsilí oka. (3, 7, 8, 9) 52
odchylka centrace prizmatická báze vergence hypermetropie korekce spojkami dovnitř (nazálně) ven (temporálně) báze dovnitř (kritický směr) báze ven (méně kritický směr) divergence (kritický směr) konvergence (méně kritický směr) myopie korekce rozptylkami dovnitř ven báze ven (méně kritický směr) báze dovnitř (kritický směr) konvergence (méně kritický směr) divergence (kritický směr) tab. 2 Posouzení nežádoucího klínového účinku na binokulární vidění z hlediska kritičnosti směru báze (8) A v dalších dvou tabulkách jsou uvedeny povolené odchylky centrování při navození nežádoucího klínového účinku pro brýlovou korekci v závislosti na velikosti vrcholové lámavosti korekční čočky a směru jeho báze. V první tabulce viz tab. 3 jsou povolené odchylky udané v prizmatických dioptriích (cm/m), a v druhé viz tab. 4 jsou tyto odchylky přepočítané jako pracovní tolerance uvedené přímo v milimetrech. Tyto povolené odchylky jsou považovány za závazné normy tolerance na centrování čoček při jejich zabrušování do korekčních brýlí, které vypracovalo a schválilo Společenstvo českých optiků a optometristů v ČR. (3, 7, 8, 9) S (v dioptriích) horizontálně vertikálně vrcholová lámavost méně kritický směr kritický směr diference P ku L od 0,25 do 1 0,5 0,25 0,25 od 1,25 do 6 1 0,50 0,25 od 6,25 do 12 1 0,50 0,5 přes 12,25 1,5 1 0,5 tab. 3 Povolená odchylka centrování v cm/m (prizmatických dioptriích) binokulárně (8) 53
vrcholová lámavost (v dioptriích) horizontálně vertikálně (vždy včetně) báze ven báze dovnitř 1,0 5 5 2,5 2,0 3 2,5 1,25 3.0 3 1,5 1 4,0 2,5 1,25 1 5,0 2 1 1 10,0 1 1 1 20,0 1 1 1 50,0 1 1 1 tab. 4 Pracovní tolerance mm binokulárně (8) 54
7 Chyby při měření PD, centrace a výrobě brýlí Chyby, které mohou vzniknout při vyměřování pupilární distance, následné centraci čoček a jejich zabroušení do brýlí je možno rozdělit na chyby přístrojů a lidské chyby. Přičemž chyby přístrojů jsou u dnešních moderních technologicky vyspělých pomůcek a zařízení téměř zanedbatelné, a pokud nějaké vzniknou, je to způsobeno jejich špatnou obsluhou, kalibrací a jiným nesprávným používáním. Vzhledem k tomu, že malá odchylka měření, nebo chyba může nastat v celém dlouhém řetězci vyměřování, centraci, broušení a kompletaci brýlí, je potřeba každou jednotlivou nepřesnost pokud možno co nejvíce minimalizovat, aby nedošlo k jejich postupnému sečtení a tím vzniku větší a již neakceptovatelné výsledné odchylce. První chyby mohou vzniknou již při vyměřování pupilární distance, a to zejména při používání metod měření očnicového rozestupu PD-měřítky přímo na klientovi, kdy nedostatečně instruovaný klient nemusí dokonale spolupracovat při fixaci určitého bodu, uhýbáním hlavy apod.. Za přesnější a objektivnější způsob měření PD lze považovat použití digitálního pupilometru, nebo moderního vyměřovacího videoterminálu. Při vyměřování vzdálenosti středů zornic a jejich výšky značením na demofólie je nutné nezapomenout na to, že obruba již musí být dokonale přizpůsobena obličejovým proporcím klienta. Naměřené centrovací údaje je nutné přesně a čitelně zapsat do zakázkového a výrobního listu, aby nedošlo k jejich desinterpretaci dalšími lidmi, kteří se budou podílet na výrobě brýlí. Také je potřeba dát si pozor na případnou záměnu centrovacích údajů, brýlových obrub a čoček mezi jednotlivými zakázkami, při hromadném zabrušování v centrální dílně, nebo zábrusovém centru. Další chyby mohou vzniknout při samotném zábrusu, jak chybným nacentrováním čoček před zábrusem, tak špatným naprogramováním automatického brousícího stroje. Mezi časté chyby patří záměna pravé a levé čočky, nebo zabroušení "kontraosy" cylindru a další chyby způsobené nepozorností. U čoček s novými moderními hydrofobními povrchovými úpravami často dochází při broušení ke stočení požadované osy cylindru a to i při použití speciálních lepících fólií. 55
Vzhledem k množství vzniku možných chyb a nepřesností při centraci a výrobě brýlí je nutná jejich pečlivá závěrečná kontrola, aby se k zákazníkovi dostala taková korekční pomůcka, která mu zajistí kvalitní a pohodlné vidění. (4, 7, 9) 56
8 Praktická část Ve své práci jsem udělal průzkum četnosti výskytu jednotlivých pomůcek a přístrojů k měření PD v optikách a jejich četnost užívání. A také jsem se zaměřil na způsob a místo centrace, broušení a kompletaci brýlí. Dále jsem sesbíral data a vyhotovil statistiku odchylek PD v brýlích, které klienti nosili, s novým naměřeným PD, které budou mít v nových brýlích. Cílem mé práce bude vyhodnotit kolik lidí, kteří nosí brýle, užívali tuto korekční pomůcku s menší či větší odchylkou od jejich ideálního PD. A tím také zhodnotím kvalitu a přesnost práce očních optiků, kteří zhotovovali klientům jejich minulé brýle. 8.1 Průzkum četnosti používání jednotlivých pomůcek a přístrojů k měření PD Pro tento průzkum četnosti výskytu jednotlivých pomůcek a přístrojů k měření PD v optikách a jejich četnost užívání jsem vypracoval dotazník viz obr. 34. Na dalším obrázku viz tab. 5 je pak souhrn všech vyplněných dotazníků. První otázka se zaměřuje na velikost optiky s ohledem na počet poboček, tedy zda se jedná o samostatnou optiku, menší síť optik, nebo celý řetězec poboček nějaké velké firmy. V dalších dvou otázkách měli respondenti zatrhnout, které pomůcky a přístroje na měření PD mají přímo na optice, a které z nich opravdu používají, a jak často. Na výběr byly tyto pomůcky a přístroje: PD-měřítka, pupilometr klasický monokulární, pupilometr klasický binokulární, pupilometr digitální, zrcadlový pupilometr, autorefraktometr, multimediální měřící videoterminál a fokometr. V otázce průzkumu četnosti používání těchto přístrojů byli respondenti požádáni o procentuálním vyjádření (0%=nikdy uvedenou metodu nevyužívám, 100%=používám výhradně tuto metodu (tudíž součet uvedených % by měl být roven 100)). Stejné procentuální vyjádření bylo požadováno i v poslední otázce, která se týkala způsobu a místa centrace, broušení a kompletace brýlí. Výsledkem průzkumu by tedy měl být souhrn metod měření PD 57
a centrace brýlí, protože to jsou právě okamžiky kdy může docházet k chybám a nepřesnostem s důsledkem odchylky PD v brýlích klienta. obr. 34 Dotazník průzkumu četnosti využívání jednotlivých přístrojů a pomůcek k měření PD a centrace brýlí (11) 58
tab. 5 Tabulka souhrnu výsledků z dotazníku (11) 59
V následující tabulce viz tab. 6 jsou pro zpřehlednění uvedeny už jen celkové výsledky a průměrné hodnoty jednotlivých položek. Pro upřesnění musím ještě dodat, že pro tento průzkum jsem náhodně vybral optiky z oblasti celých Čech (bylo jich celkem 25). tab. 6 Tabulka se statistickými výsledky průzkumu (11) 60
Následuje několik grafů, kde jsou v přehledné formě uvedeny souhrny výsledků mého průzkumu. Podíl jednotlivých skupin zkoumaných optik 36,0% menší soukromá optika (max. 2 pobočky) střední optika (do 5 poboček) 24,0% 40,0% vetší řetězec optik (nad 5 poboček) graf 1 Podíl jednotlivých skupin zkoumaných optik (11) Tento graf ukazuje podíl jednotlivých skupin zkoumaných optik. Z mého náhodného výběru bylo 36 % samostatných optik, 24 % optik s více pobočkami, a 40 % optik, které jsou součástí velkého řetězce. Četnost přístrojů a pomůcek v optikách fokometr multimediální měřící videoterminál autorefraktometr zrcadlový pupilometr pupilometr digitální pupilometr klasický binokulární pupilometr klasický monokulární PD-měřítka 0,0% 0,0% 12,0% 8,0% 44,0% 80,0% 100,0% 100,0% 0,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% graf 2 Četnost přístrojů a pomůcek v optikách (11) 61
Předchozí graf ukazuje vybavenost optik jednotlivými vybranými přístroji a pomůckami na měření PD. Jak je vidět, tak zrcadlovým pupilometrem není vybavená žádná zkoumaná optika, takže tento přístroj lze označit za historickou vzpomínku. Stejný výsledek jsem očekával u podobně historických přístrojů jako jsou klasický monokulární a binokulární pupilometr, ale k mému překvapení se tyto přístroje nacházely hned na několika optikách s četností 12 a 8 %. Ovšem z následující otázky vyplynulo, že tyto pupilometry stejně nikdo nevyužívá. Dále je z grafu patrné, že mezi základní vybavení optiky patří PD-měřítka a fokometr, protože tyto pomůcky jsou přítomny ve 100 % ve všech optikách. A i digitální pupilometr je téměř na každé optice (četnost 80 %). Mezi nadstandardní vybavení lze zahrnout autorefraktometr, který má téměř polovina optik (44 %). A nakonec multimediální měřící videoterminál jsem nenašel na žádné vybrané optice, nejspíš proto, že jde o dost drahé vybavení, které lze nahradit levnějším řešením, ale přesto si myslím, že do budoucna se budeme s tímto zařízením setkávat daleko častěji. Četnost používání jednotlivých přístrojů a pomůcek 0,0% 2,0% 0,0% 1,3% 0,0% 15,6% 48,6% 32,5% PD-měřítkem přímo na klientovi označení bodů na demo fólii digitálním pupilometrem jiným typem pupilometru autorefraktometrem měřícím videoterminálem pouhým nahlédnutím do karty stálého klienta odhadem graf 3 Četnost používání jednotlivých přístrojů a pomůcek (11) Zde je vidět jak často se jednotlivé pomůcky a přístroje k měření PD využívají. S přehledem vede digitální pupilometr, který je používán téměř v polovině měření PD. 62
Ve třetině případů je využívána metoda s označováním středů zornic na demo fólii a v 15 % měření se používá klasická metoda měření PD s PD měřítky přímo na klientovi. Využití ostatních metod měření a přístrojů je téměř zanedbatelné. Místo centrace a broušení brýlí 2,6% sami na naší pobočce optiky 27,4% 19,0% 14,0% 37,4% na jedné naší optice, kam posíláme brýle z vícero poboček v centrální zábrusové dílně naší firmy v centrální zábrusové dílně výrobce čoček v nezávislé zábrusové dílně graf 4 Místo centrace a broušení brýlí (11) Z tohoto grafu lze vyčíst kde se provádí samotná centrace a zábrus čoček, a konečná kompletace brýlí. Pro přehlednost jsem podobné položky sloučil a výsledkem je následující graf viz graf 5, na kterém je dobře vidět, že zhruba 40 % brýlí se brousí přímo na optice, dalších 40% ve firemní zábrusové dílně a posledních 20 % zakázek je odesíláno do externí zábrusové dílny. Místo centrace a broušení brýlí po zjednodušení 41,4 37,4 21,6 sami na naší optice ve firemní zábrusové dílně v externí zábrusové dílně graf 5 Místo centrace a broušení brýlí po zjednodušení (11) 63
celkové PD v původních brýlích celkové PD v nových brýlích odchylka PD 8.2 Statistika přesnosti centrace brýlí Pro statistiku byli náhodně vybíráni klienti, kteří splňovali vstupní podmínku, že již nějaké brýle nosí a nyní si pořizují brýle nové. Jednalo se o klienty několika optik z území téměř celých Čech. Tímto bych chtěl poděkovat svým kolegům a spolužákům, kteří mi se sběrem dat do této statistiky pomáhali. Tuto statistiku jsem se rozhodl vypracovat s ohledem na kvalitu a přesnost zhotovení brýlí v oční optice, porovnání naměřeného PD s centrací nošených brýlí a vyhodnocení kolik lidí, kteří nosí brýle, užívali tuto korekční pomůcku s menší či větší odchylkou od jejich ideálního PD. Pro získávání údajů jsem volil jen ty klienty, kteří již nějaké korekční brýle nosí a přišli si do optiky pro nové brýle. Na starých brýlích jsem pomocí fokometru označil optické středy čoček a jejich změřením získal hodnotu centrace původních čoček, tedy PD na které byly tyto staré brýle zabroušeny. Pomocí digitálního pupilometru jsem změřil aktuální PD klienta na které budou centrovány jeho nové brýle a následně jsem porovnával původní PD a nově změřené PD, a zaznamenával jeho rozdíl binokulárně. Data jsem zaznamenával do tabulky jejíž návrh je na následujícím obrázku viz tab. 7. Na následujících stranách jsou již vyplněné tabulky a zhotovená statistika ze všech sesbíraných dat (celkem je to 112 záznamů). Statistika centrace zákazník původní brýle aktuální hodnoty a naměřené PD č. poh laví m./ ž. věk (odhad) čočka R čočka L PD R PD L stáří brýlí (přibližn é) čočka R čočka L PD R PD L tab. 7 Návrh tabulky pro statistiku centrace (11) 64
celkové PD v původních brýlích celkové PD v nových brýlích odchylka PD Statistika centrace zákazník původní brýle aktuální hodnoty a naměřené PD č. pohlaví m./ž. věk (odhad) stáří brýlí čočka R čočka L PD R PD L čočka R čočka L PD R PD L (přibližné) 1 ž 30-3,00-3,00 31 31 3-3,50-3,50 31 31 62 62 0 2 ž 35-4,75-5,25 32 32 5-4,75-5,25 33 31 64 64 0 3 ž 35-5,00-5,00 31 31 1-5,00-5,00 32 32 62 64 2 4 m 50 3,25 3,25 30 30 5 3,50 3,50 30,5 30,5 60 61 1 5 ž 50 1,25 1,00 30 30 3 1,75 1,50 29 31 60 60 0 6 ž 18-3,00-2,00 32 32 3-3,25-2,50 32 32 64 64 0 7 m 25-1,00-1,25 30 30 3-1,50-1,75 30 30 60 60 0 8 m 30-3,75-4,00 32 32 5-3,75-4,00 32 32 64 64 0 9 ž 45 0,75 0,75 27 27 2 1,25 1,25 27 28 54 55 1 10 m 14-1,00-1,00 29 29 3-1,50-1,50 29 29 58 58 0 11 ž 50 2,50 2,00 30 30 3 2,75 2,75 31 30 60 61 1 12 ž 70 3,50 4,00 30 30 5 4,00 4,50 30 31 60 61 1 13 m 50 2,50 2,50 32 32 3 2,75 2,75 32 32 64 64 0 14 m 50 0,50 0,50 33 33 3 0,75 0,75 33,5 33,5 66 67 1 15 m 60 4,50 4,75 30 31 3 4,50 1,00 31 31 61 62 1 16 ž 40-1,75-1,75 31 31 5-2,25-2,25 31 31 62 62 0 17 ž 65 0,50 0,50 30 30 3 1,00 1,00 28 29 60 57 3 18 m 20-1,50-0,50 32 31 2-1,50-0,75 31 31 63 62 1 19 ž 45 0,00 0,00 31,5 31,5 4 0,50 0,50 31,5 31,5 63 63 0 20 ž 45 1,75 1,75 29 29 4 2,25 2,25 29,5 29,5 58 59 1 21 m 17-0,50-0,50 31 31 2-0,50-0,50 31 31 62 62 0 tab. 8 Statistika centrace část 1 (11) 65
celkové PD v původních brýlích celkové PD v nových brýlích odchylka PD Statistika centrace zákazník původní brýle aktuální hodnoty a naměřené PD č. pohlaví m./ž. věk (odhad) čočka R čočka L PD R PD L stáří brýlí (přibližné) čočka R čočka L PD R PD L 22 m 15-0,50-0,50 29 30,5 3-0,25 0,00 30 30 59,5 60 0,5 23 m 45-0,75-0,75 29 28 2-1,00-1,00 29 28 57 57 0 24 ž 35 6,00 6,00 30 30 5 6,00 6,00 28,5 28,5 60 57 3 25 ž 70 1,75 1,75 33 32 4 1,75 1,75 33 32 65 65 0 26 ž 45-2,50-2,75 31 31 8-2,75-3,25 31 31 62 62 0 27 ž 55 3,00 3,25 31 33 5 3,00 3,25 30 31,5 64 61,5 2,5 28 ž 30-4,00-4,50 31 31 2-4,00-4,50 31 31 62 62 0 29 m 25-1,50-1,50 33 33 5-1,50-1,50 32 32,5 66 64,5 1,5 30 m 50 2,00 2,00 32,5 32,5 5 1,75 1,75 33,5 33,5 65 67 2 31 ž 55 2,50 2,50 30 30 2 2,50 2,75 30 30,5 60 60,5 0,5 32 ž 20-4,00-4,50 29 29 3-4,00-4,50 29,5 29,5 58 59 1 33 m 25-1,25-1,75 29 30 2-1,25-1,75 29 30 59 59 0 34 m 70 2,50 2,50 32 32 10 4,00 4,00 32,5 32,5 64 65 1 35 ž 50-3,00-2,75 29 30,5 3-3,00-2,75 29,5 30,5 59,5 60 0,5 36 ž 35-1,75-1,50 31 30 2-1,75-1,50 31 30 61 61 0 37 ž 30 0,75-0,50 30 30 2 0,75-0,50 30 30 60 60 0 38 m 30 0,50 0,00 32 32 4 0,50 0,00 32 32 64 64 0 39 ž 45 0,00 0,25 31 31 2 0,00 0,50 31 31 62 62 0 40 ž 15-1,00-1,25 30 30 2-1,00-1,25 30 30 60 60 0 41 ž 20-0,50 5,50 31 32 4-0,50 6,25 31 32 63 63 0 42 m 40 1,25-0,75 33 33 5 1,25-0,75 33 33 66 66 0 tab. 9 Statistika centrace část 2 (11) 66
celkové PD v původních brýlích celkové PD v nových brýlích odchylka PD Statistika centrace zákazník původní brýle aktuální hodnoty a naměřené PD č. pohlaví m./ž. věk (odhad) stáří brýlí čočka R čočka L PD R PD L čočka R čočka L PD R PD L (přibližné) 43 m 8 5,50 6,25 27 27 1 5,75 5,75 28 28 54 56 2 44 m 65 2,50 2,50 33 33 4 3,50 3,50 33,5 33 66 66,5 0,5 45 ž 45 1,00 1,25 31 31 1 1,25 1,50 31 31 62 62 0 46 ž 30-4,25-4,25 30,5 30,5 1-4,25-4,25 30,5 30,5 61 61 0 47 m 30-2,00-2,75 32 32 6-2,25-2,75 32,5 32 64 64,5 0,5 48 ž 20-1,00-3,75 30 30 1-1,00-3,75 30 30 60 60 0 49 ž 20-0,75-0,50 31 30 2-1,00-0,75 31 30 61 61 0 50 ž 50-3,25-3,00 30 30 4-3,25-3,25 30,5 30 60 60,5 0,5 51 m 40 0,50 0,50 31 31 2 0,75 1,00 31 31 62 62 0 52 m 45 0,75 0,75 32 32 5 1,25 1,25 32 32 64 64 0 53 m 15-0,50-0,50 34 33 2-0,75-0,75 34 33 67 67 0 54 m 30-0,25 0,00 32 32 4-0,50-0,25 32 32 64 64 0 55 ž 35-0,25 1,25 31 29 1-0,25 1,25 31 29 60 60 0 56 ž 25-1,75-0,50 32 32 3-1,75-0,75 32 32 64 64 0 57 ž 35 2,00 2,25 31 30,5 2 2,00 2,25 31 31 61,5 62 0,5 58 ž 35-4,25-0,75 32,5 31,5 4-4,25-1,50 32,5 31,5 64 64 0 59 ž 20 2,50-0,25 31,5 31 2 2,50-0,50 31,5 31 62,5 62,5 0 60 m 50 0,50 0,50 34 33 6 2,50 2,50 33 33 67 66 1 61 ž 40-3,50-4,00 29 30 3-3,25-3,50 29 29,5 59 58,5 0,5 62 ž 15-0,75-0,75 28 29 1-0,75-0,75 28 29 57 57 0 tab. 10 Statistika centrace část 3 (11) 67
celkové PD v původních brýlích celkové PD v nových brýlích odchylka PD Statistika centrace zákazník původní brýle aktuální hodnoty a naměřené PD č. pohlaví m./ž. věk (odhad) čočka R čočka L PD R PD L stáří brýlí (přibližné) čočka R čočka L PD R PD L 63 ž 30-0,50 0,75 31 29,5 2-0,50 0,75 30,5 30 60,5 60,5 0 64 m 60 2,50 2,50 30 30 5 3,00 3,25 33,5 33,5 60 67 7 65 m 40-1,50-2,25 30 29 5-1,00-2,00 34 33 59 67 8 66 ž 55 4,25 4,00 31 31 4 4,50 4,50 31 31 62 62 0 67 m 20 0,50 0,00 33 33 2 0,50 0,00 33 33 66 66 0 68 ž 50-2,25-2,75 32 32 2-2,25-2,75 32 32 64 64 0 69 ž 50-0,75-1,25 30 30 3-0,75-1,25 30 30 60 60 0 70 ž 55 1,50 1,25 31,5 31,5 2 1,50 1,25 31,5 31,5 63 63 0 71 ž 55 3,50 3,25 29,5 29,5 2 3,50 3,25 29,5 29,5 59 59 0 72 m 30-1,50 2,25 32 32,5 6-1,75 2,75 32,5 31,5 64,5 64 0,5 73 ž 15-2,50-3,25 30 30 2-2,50-3,00 30 30 60 60 0 74 ž 25-0,25-1,00 30,5 31 1-0,50-1,00 30,5 31 61,5 61,5 0 75 ž 40 0,75 2,50 29 30 4 1,00 2,75 29 30 59 59 0 76 m 20 0,50 1,25 32 33 2 0,75 1,25 32 33 65 65 0 77 ž 25-0,50 0,00 31 31 4-0,75 0,00 31,5 31,5 62 63 1 78 m 60 1,25 1,25 32 32 6 3,00 3,00 32 32 64 64 0 79 ž 30-0,75-2,25 30 30 4-0,75-2,50 31 31,5 60 62,5 2,5 80 ž 35 2,50 2,50 29,5 30 3 2,50 2,75 29,5 30 59,5 59,5 0 81 ž 50 0,50 0,50 29 29 5 2,00 2,00 29 29 58 58 0 82 m 15 1,75 0,25 33 33 2 2,25 0,50 32 31,5 66 63,5 2,5 tab. 11 Statistika centrace část 4 (11) 68
celkové PD v původních celkové PD v nových brýlích odchylka PD Statistika centrace č. zákazník původní brýle aktuální hodnoty a naměřené PD pohlaví m./ž. věk (odhad) čočka R čočka L PD R PD L stáří brýlí (přibližné) čočka R čočka L PD R PD L 0,00 0,00 0,00 0,00 83 ž 50-2,00-0,75 30 30 4-2,00-1,00 30 30 60 60 0 180 180 180 180 2,75 3,25 2,50 3,50 84 m 4-2,25-2,25 23 25 1-2,00-2,25 23 25 48 48 0 100 165 105 165 12,50 13,25 12,00 13,25 85 ž 40 0,00-3,00 32,5 31,5 4 0,00-3,00 31 31 64 62 2 0 150 0 155 0,00 0,00-0,25-0,25 86 m 25-0,50-5,00 32 32 4-0,50-0,50 32 32 64 64 0 180 180 180 180 1,00 1,00 1,00 1,00 87 ž 40-1,50-0,50 34 34 6-1,50-0,50 32 34 68 66 2 90 70 90 70 1,25 1,50 0,50 0,75 88 ž 45-0,50-0,25 30,5 31 5-0,25-0,75 30,5 32 61,5 62,5 1 180 175 30 95 1,25 1,25 4,25 3,75 89 ž 70 0,00 0,00 34 30 6-1,00-0,50 32 33 64 65 1 0 0 90 90 8,75 9,75 8,75 9,75 90 m 45-1,00-1,25 30 30 5-1,00-1,25 30 30 60 60 0 177 1 177 1-1,00-2,25-1,50-2,50 91 m 30-0,50-0,75 33 32 3-0,50-0,50 33 33 65 66 1 95 110 90 100 0,00 0,00 0,00 0,00 92 m 30-1,00-1,50 31,5 32,5 5-1,25-1,50 31,5 32,5 64 64 0 15 45 15 45 3,50 2,75 3,50 3,50 93 ž 40-0,50-0,25 30 30 2-0,50-0,25 30 30 60 60 0 55 120 55 120 1,75 2,25 1,75 2,75 94 ž 40-0,75-0,50 30,5 33 3-0,75-0,50 30,5 30,5 63,5 61 2,5 170 3 170 10 5,50 6,00 5,50 6,25 95 ž 60-0,75-1,25 30 31 5-0,75-1,00 30 30,5 61 60,5 0,5 45 120 45 120-5,50-3,50-5,50-3,50 96 m 20-0,75-0,50 31 31 2-0,75-0,50 31 31 62 62 0 160 180 160 180-2,50-2,50-2,75-2,50 97 ž 25-0,25-0,50 30 32 3-0,50-0,75 31 31 62 62 0 25 70 30 70 tab. 12 Statistika centrace část 5 (11) 69
celkové PD v původních celkové PD v nových brýlích odchylka PD Statistika centrace č. zákazník původní brýle aktuální hodnoty a naměřené PD pohlaví m./ž. věk (odhad) stáří brýlí čočka R čočka L PD R PD L čočka R čočka L PD R PD L (přibližné) -0,50-0,50-0,50-0,50 98 ž 55-0,75-0,75 31 31,5 4-0,75-0,75 31 31 62,5 62 0,5 135 150 135 150 1,75 2,50 1,75 2,75 99 ž 40-0,50-1,00 30 30 2-0,75-1,00 30 30,5 60 60,5 0,5 5 15 7 16-3,50-2,50-3,50-2,50 100 ž 15-0,75-0,50 31 33,5 3-0,75-0,50 29 30 64,5 59 5,5 130 155 130 155 0,75 1,00 0,75 1,25 101 m 20 0,00-0,25 32 34 3 0,00-0,25 32 31,5 66 63,5 2,5 0 152 0 155 1,00 1,25 1,00 1,50 102 ž 35 0,00 0,00 29 29 4-0,25-0,25 30 30 58 60 2 0 0 166 70-4,50-4,75-4,50-4,75 103 ž 50-0,75-0,75 32 32 3-0,75-0,75 32 32 64 64 0 120 170 120 170-2,50-2,75-2,50-2,75 104 ž 50-0,75-0,75 30 30 3-0,75-0,75 30 30 60 60 0 120 170 120 170 2,25 3,00 2,75 3,25 105 m 60-1,00-1,25 34 34 4-1,25-1,25 34 33,5 68 67,5 0,5 5 15 7 15 3,75 4,50 5,25 5,75 106 m 60-1,00-1,25 32 32 5-1,25-1,25 32 31,5 64 63,5 0,5 5 15 5 15 2,50 2,25 2,50 2,50 107 ž 30 0,00-1,75 31,5 31,5 2-0,50-2,00 31,5 31,5 63 63 0 0 130 170 130-1,25-1,25-1,25-1,25 108 ž 30 0,00-0,50 30,5 30,5 2-0,25-0,50 30,5 30,5 61 61 0 0 175 170 175-2,00-2,00-2,50-2,00 109 ž 40-1,00-1,25 31 31 5-1,25-1,25 31 31,5 62 62,5 0,5 45 150 45 150 1,50 2,25 1,50 2,25 110 ž 20-0,50-0,75 31 31 2-0,50-0,75 31 31 62 62 0 0 35 10 40 0,25 0,50 0,25 0,75 111 m 30-1,00-1,50 32 32 5-1,25-1,50 32 32,5 64 64,5 0,5 35 120 35 130 1,50 1,75 1,50 1,75 112 ž 15-0,50-0,25 30 30 2-0,50-0,25 30 30 60 60 0 12 90 15 95 tab. 13 Statistika centrace část 6 (11) 70
celkové PD v původních brýlích celkové PD v nových brýlích odchylka PD povolená tolerance odchylky PD Statistika centrace zákazník původní brýle aktuální hodnoty a naměřené PD č. pohlaví m./ž. věk (odhad) čočka R čočka L PD R PD L stáří brýlí (přibližné) čočka R čočka L PD R PD L 3 ž 35-5,00-5,00 31 31 1-5,00-5,00 32 32 62 64 2 2 17 ž 65 0,50 0,50 30 30 3 1,00 1,00 28 29 60 57 3 5 24 ž 35 6,00 6,00 30 30 5 6,00 6,00 28,5 28,5 60 57 3 1 27 ž 55 3,00 3,25 31 33 5 3,00 3,25 30 31,5 64 61,5 2,5 3 29 m 25-1,50-1,50 33 33 5-1,50-1,50 32 32,5 66 64,5 1,5 2,5 30 m 50 2,00 2,00 32,5 32,5 5 1,75 1,75 33,5 33,5 65 67 2 2,5 43 m 8 5,50 6,25 27 27 1 5,75 5,75 28 28 54 56 2 1 64 m 60 2,50 2,50 30 30 5 3,00 3,25 33,5 33,5 60 67 7 1,5 65 m 40-1,50-2,25 30 29 5-1,00-2,00 34 33 59 67 8 3 79 ž 30-0,75-2,25 30 30 4-0,75-2,50 31 31,5 60 62,5 2,5 3 82 m 15 1,75 0,25 33 33 2 2,25 0,50 32 31,5 66 63,5 2,5 3 12,50 13,25 12,00 13,25 85 ž 40 0,00-3,00 32,5 31,5 4 0,00-3,00 31 31 64 62 2 0 150 0 155 1,00 1,00 1,00 1,00 87 ž 40-1,50-0,50 34 34 6-1,50-0,50 32 34 68 66 2 90 70 90 70 1,75 2,25 1,75 2,75 94 ž 40-0,75-0,50 30,5 33 3-0,75-0,50 30,5 30,5 63,5 61 2,5 170 3 170 10-3,50-2,50-3,50-2,50 100 ž 15-0,75-0,50 31 33,5 3-0,75-0,50 29 30 64,5 59 5,5 130 155 130 155 0,75 1,00 0,75 1,25 101 m 20 0,00-0,25 32 34 3 0,00-0,25 32 31,5 66 63,5 2,5 0 152 0 155 1,00 1,25 1,00 1,50 102 ž 35 0,00 0,00 29 29 4-0,25-0,25 30 30 58 60 2 0 0 166 70 1 5 3 1,25 5 2,5 tab. 14 Statistika centrace - vybrané záznamy s odchylkou větší než 1 mm (11) 71
V poslední tabulce viz tab. 14 jsou vybrané záznamy z celé statistiky s odchylkou větší než 1 mm. Do tabulky jsem přidal poslední sloupec, který udává maximální možnou odchylku PD dané brýlové korekce podle příslušných norem. A červeně jsou zvýrazněny ty odchylky, které tuto danou toleranci překračují. Z celkových 112 záznamů bylo 17 položek s odchylkou vetší než 1 mm, a z toho 6 naměřených PD, které byly nad povolenou tolerancí, kterou udává norma Společenstva českých optiků a optometristů viz tab. 4 na str. 54. Rozložení odchylky PD 57,1% 27,7% 15,2% odchylka PD > 1 mm odchylka PD 0,5-1 mm přesné PD (odchylka 0 mm) graf 6 Rozložení odchylky PD (11) Na tomto grafu je zobrazeno rozložení odchylek naměřených PD mezi starými brýlemi a nově zhotovované korekce s novým měřením PD. Jak je vidět, tak 57 % kontrolovaných brýlí mělo centraci PD naprosto v pořádku, kdy byly brýle nacentrovány naprosto přesně. Dalších téměř 28 % brýlí mělo výslednou odchylku PD maximálně 1 mm binokulárně, což je hodnota téměř zanedbatelná, a i normy takovou odchylku tolerují bez ohledu na velikost použité korekce. Zbylých 15 % zkontrolovaných brýlí mělo odchylku větší než 1 mm. Tyto položky s odchylkou vetší než 1 mm jsem vyčlenil do samostatné tabulky viz tab. 14, a porovnal jsem je s maximální možnou odchylkou PD, kterou připouští 72
normy, kdy je brána v potaz i velikost použité korekce a kritičnost směru báze navozeného nežádoucího prizmatického účinku. Z vybraných 17 záznamů jež měli odchylku PD větší než 1 mm, tak vypadlo dalších 11 položek, které i přes svou nepřesnost centrace splňují požadavky platných předpisů a norem. A zbylo tedy 6 případů, kdy měly používané brýle naprosto špatnou centraci, která musela svým uživatelům přinášet nemalé problémy, nepohodlné vidění a zcela určitě astenopické potíže a další komplikace. Rozložení odchylky PD podle tolerance normy 5,4% 94,6% odchylka PD mimo toleranci normy odchylka PD v toleranci graf 7 Rozložení odchylky PD podle tolerance norem (11) Tento graf již zobrazuje podíl všech správně nacentrovaných brýlí, včetně těch s odchylkou PD, která je v toleranci, a brýlí s naprosto nepřesnou centrací, která přesahuje i povolené odchylky podle norem. A vidíme tedy, že ze všech kontrolovaných brýlí mělo 94,6 % centraci v pořádku a zbytek 5,4 % brýlí bylo nacentrováno nevyhovujícím způsobem. 73