STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA KUNOVICE 219 223 A2+/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.
Obsah Úvod... 3 1 Analýza hospodaření uplynulého období... 5 1.1 Úvod do rozpočtového hospodaření... 5 1.2 Analýza hospodaření... 6 1.3 Analýza rozpočtu... 13 1.4 Závěry analýzy rozpočtu... 15 2 Střednědobý výhled rozpočtu města... 16 2.1 Zdroje střednědobého výhledu rozpočtu... 16 2.2 Sestavený střednědobý výhled rozpočtu... 16 3 Ekonomické hodnocení města... 23 Závěr... 24 Seznam tabulek a grafů... 26 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 27 2
Úvod Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený střednědobý výhled rozpočtu rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření města v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos střednědobého výhledu rozpočtu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu střednědobého výhledu rozpočtu se staly následující zdroje: Účetnictví let 213-217 Rozpočty let 213-217 Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky 218-22 ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Platný rozpočet města na rok 218 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost střednědobého výhledu rozpočtu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3
Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet SVR střednědobý výhled rozpočtu PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4
1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě střednědobého výhledu rozpočtu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i střednědobý výhled rozpočtu se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají městu zpravidla na financování svých investičních záměrů. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5
1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení střednědobého výhledu rozpočtu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 96,3 mil. Kč (216) až do 116,7 mil. Kč (217). Celkový objem výdajů se pohyboval od 75,8 mil. Kč (213) do 119,5 mil. Kč (215). V letech 215 a 216 hospodařilo město s deficitem (9,6, resp. 1,8 mil. Kč), v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 213, a to 24,3 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje () 213 214 215 216 217 RS 218 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 67 185 72 779 72 159 76 838 85 299 84 867 2 DPFO ze závislé činnosti 12 36 12 425 13 823 14 453 17 95 17 3 DPFO OSVČ 741 976 1 277 778 463 5 4 DPFO vybíraná srážkou 1 166 1 353 1 461 1 479 1 479 1 38 5 DP právnických osob 11 249 12 942 13 569 15 283 15 752 14 6 DP právnických osob za obce 3 514 4 491 1 937 1 98 2 129 2 9 7 Daň z přidané hodnoty 24 383 26 27 25 962 27 966 31 924 35 777 8 Místní poplatky 2 533 2 553 2 694 2 767 2 677 2 67 9 Správní poplatky 455 719 718 739 988 54 1 Daň z nemovitostí a z majetku 7 596 7 943 7 684 8 77 7 95 7 9 11 Ostatní daňové příjmy 3 187 3 17 3 33 3 387 4 78 2 2 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 11 873 12 25 13 773 13 412 14 968 12 346 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 4 188 3 959 3 854 3 863 3 94 3 461 14 Příjmy z pronájmu 5 957 6 19 6 676 7 291 8 32 7 439 15 Výnosy z finančního majetku 666 752 857 919 994 36 16 Přijaté sankční platby 263 248 557 231 192 11 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 419 833 1 423 82 1 216 67 18 Přijaté splátky půjček 38 394 46 36 36 36 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 79 58 84 984 85 932 9 251 1 267 97 213 2 Neinvestiční dotace (transfery) 4 233 6 772 4 76 3 522 6 298 4 26 21 Převody z vlastních fondů (HČ) 5 *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 83 342 91 756 9 639 93 772 16 565 11 473 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 16 338 1 832 3 874 2 123 3 27 24 Investiční dotace (transfery) 44 8 387 15 327 41 6 891 *25 PŘÍJMY CELKEM 1 84 11 976 19 84 96 297 116 725 11 473 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 14 56 15 347 15 674 17 562 18 931 22 656 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 3 112 3 982 3 121 4 834 3 982 4 582 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 2 795 2 84 1 896 1 778 1 576 1 56 29 Nákup energií 5 24 5 48 4 892 4 489 4 821 5 414 3 Nákup služeb 17 949 19 572 17 219 19 254 18 925 21 542 31 Opravy a udržování 2 71 2 752 2 81 4 12 3 983 4 848 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 1 73 662 79 1 196 995 838 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 2 433 2 712 2 757 3 572 3 835 384 34 Neinvestiční příspěvky PO 5 836 5 8 7 158 5 8 7 81 6 9 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 5 27 6 127 3 848 4 694 4 513 3 968 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 323 328 286 33 437 6 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 3 335 3 3 3 3 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 6 421 64 749 6 67 67 821 69 378 73 593 39 Kapitálové výdaje 15 397 28 625 58 8 3 299 28 82 21 655 *4 VÝDAJE CELKEM 75 817 93 374 119 471 98 12 97 46 95 248 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 24 266 8 62-9 631-1 823 19 266 6 225 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 5 25 4 953 4 953 6 225 14 161 6 225 43 Přijaté půjčky 7 936 44 Změna stavu na bankovních účtech 45 Řízení likvidity 593-46 84-14 -7 294 *46 FINANCOVÁNÍ -4 657-5 359-4 869-6 239-13 519-6 225 *47 PŘÍJMY všechny 1 677 11 976 19 923 96 297 124 662 11 473 *48 VÝDAJE všechny 81 67 98 732 124 423 14 359 118 915 11 473 *49 SALDO úplné 19 61 3 243-14 5-8 62 5 746 *5 Provozní přebytek 22 921 27 7 29 968 25 951 37 187 27 88 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 17 671 22 54 25 16 19 727 23 26 21 655 *52 Index provozních úspor 27,5 29,43 33,6 27,68 34,9 27,48 *53 Dluhová základna 1 84 11 976 19 84 96 297 116 725 11 473 *54 Dluhová služba 8 21 7 36 6 848 8 2 15 735 7 785 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 8,1 6,9 6,23 8,31 13,48 7,67 56 Zůstatky na účtech 26 784 3 3 27 55 19 652 32 934 57 Pohledávky 19 131 25 19 13 58 Závazky 184 329 187 75 61 59 Stav úvěrů 55 87 5 854 57 92 51 677 45 452 6
Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření 14 12 1 8 6 4 2 213 214 215 216 217 RS 218 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem 3 25 2 15 1 5-5 -1-15 Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Podíl daňových příjmů se pohyboval v rozmezí od 79,3 % (214) do 81,9 % (216). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 8,3 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodeje majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohybuje od 65,7 % (215) do 79,8 % (216). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 71,3 % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní 8 7 6 5 4 3 2 1 213 214 215 216 217 RS 218 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 7
Na současné výši daňových příjmů se výrazně podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. Výnosy z toho typu daní pak nadále meziročně rostly. Kromě primární skupiny sdílených daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů výraznější vliv účinnost novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje (v případě města město se v průměru let 213-217 jednalo o 3,4 mil. Kč na položce Daň z hazardních her - položka 1381, resp. Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355). Významným daňovým příjmem je také Daň z nemovitých věcí (v průměru 7,8 mil. Kč) a Poplatek za provoz systému nakládání s komunálními odpady (v průměru 2,4 mil. Kč). Graf č. 3: 4% 3% 2% 1% % -1% -2% -3% -4% -5% Vývoj sdílených daní v relativním vyjádření 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217 Sdílené daně DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % Poznámka: Pravá stupnice zobrazuje vývoj sdílených daní jako celku Relativně méně výrazný podíl na objemu běžných, resp. celkových příjmů, mají příjmy nedaňové. V průměru sledovaného období dosahují 14,2 % příjmů běžných, resp. 12,6 % příjmů celkových. Nejdůležitější položkou v této kategorii příjmů jsou Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí (v průměru 4,4 mil. Kč ročně), Příjmy z poskytování služeb a výrobků (v průměru 3,7 mil. Kč) a Ostatní příjmy z pronájmu majetku (v průměru 2,1 mil. Kč). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V průměru sledovaného období dosahují 5,5 % příjmů běžných, resp. 1,9 % příjmů celkových. V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy (v průměru 3, mil. Kč ročně). Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní transfery ze státního rozpočtu. Výše neinvestičních transferů od obcí, krajů a regionálních rad jsou pak relativně méně významné a dosahují v průměru objemu,5 mil. Kč ročně. Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 215 (15,3 mil. Kč). Investiční aktivita města v letech 213-217 je vyjádřena částkou 161,2 mil. Kč, z toho 31,4 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 19,5 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 215, kdy město proinvestovalo téměř 58,8 mil. Kč (26,1 % nákladů pokryly investiční dotace). 8
Graf č. 4: Vývoj příjmů 1% 8% 6% 4% 2% % 213 214 215 216 217 RS 218 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace 14 12 1 8 6 4 2 213 214 215 216 217 RS 218 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje na neinvestiční nákupy služeb, dále platy, platby za práci vč. pojistného, neinvestiční příspěvky PO a výdaje na opravy a udržování majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky 213 217 znázorňuje vícečetný graf č. 5. Vývoj ukazatelů v roce 218 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o schválený rozpočet na začátku rozpočtového období. Graf č. 5: Vývoj vybraných výdajových skupin 4 35 3 25 2 15 1 5 213 214 215 216 217 RS 218 25 2 15 1 5 213 214 215 216 217 RS 218 neinvestiční nákupy služeb platy, platby za práci vč. pojistného 6 5 4 3 2 1 213 214 215 216 217 RS 218 opravy a udržování majetku ve vlastnictví 12 5 12 11 5 11 1 5 1 9 5 213 214 215 216 217 neinvestiční příspěvky PO RS 218 9
Z grafu č. 5 je patrný kolísavý vývoj objemu celkových výdajů i nerovnoměrný poměr běžných a kapitálových výdajů. Běžné výdaje meziročně rostou od roku 216. Kapitálová část představuje nahodilé výdaje, které odpovídají investičním potřebám města a jsou reprezentovány zejména výdaji na budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 6: Vývoj výdajů 1% 14 9% 8% 7% 12 1 6% 5% 4% 8 6 3% 2% 1% 4 2 % 213 214 215 216 217 RS 218 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 213 214 215 216 217 RS 218 Běžné výdaje Kapitálové výdaje V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let 213 217 byl součet provozních příjmů 466,1 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 323, mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 213 do roku 217 byl 23,2 mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vzrostly o 9, mil. Kč. Je zřejmé, že objem prostředků v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychlejším tempem než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 215 217 Ukazatel 215 RS 215 15/RS15 216 RS 216 16/RS16 217 RS 217 17/RS17 Daňové příjmy 72 157 61 821 116,7% 76 838 7 66 18,7% 85 299 75 11 113,7% Nedaňové příjmy 13 775 11 157 123,5% 13 412 11 93 112,7% 14 968 19 279 77,6% Kapitálové příjmy 3 874 2 193,7% 2 123 1 418 149,7% 3 27 - Přijaté transfery 2 33 2 76 725,8% 3 923 2 76 142,1% 13 189 2 76 477,8% Neinvestiční transfery 4 76 2 76 17,5% 3 522 2 76 127,6% 6 298 2 76 228,2% Investiční transfery 15 327-41 - 6 891 - Běžné příjmy 9 639 75 738 119,7% 93 772 85 323 19,9% 16 565 97 5 19,8% Příjmy celkem 19 84 77 738 141,3% 96 297 86 741 111,% 116 725 97 5 12,3% Běžné výdaje 6 67 56 93 16,6% 67 821 62 214 19,% 69 378 65 932 15,2% Kapitálové výdaje 58 8 15 882 37,2% 3 299 18 23 166,2% 28 82 24 821 113,1% Výdaje celkem 119 471 72 785 164,1% 98 12 8 444 122,% 97 46 9 753 17,4% Pokud ovšem zahrneme také hodnoty schváleného rozpočtu na rok 218, růst objemu provozních příjmů od roku 213 do roku 218 je 18,1 mil. Kč, zatímco běžné výdaje vzrostly o 13,2 mil. Kč. Objem provozních prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostou i nadále rychlejším tempem než provozní výdaje. Rozdíl tempa růstu je ovšem nižší. Protože se ale v roce 218 jedná o finanční plán na počátku rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání schváleného rozpočtu za stejné období s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že 1
214/213 215/214 216/215 217/216 218/217 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217 schválený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou podhodnocené. To ovšem v menší míře platí také pro provozní výdaje. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť vývoj, kdy by běžné výdaje rostly rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 7: 15% 1% 5% Meziroční změny běžných příjmů a výdajů 15 1 5 % -5% -5-1% -1 Běžné příjmy Běžné výdaje Běžné příjmy Běžné výdaje O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzovaném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejnižší hodnoty tento základní ukazatel dosáhl v roce 213 (22,9 mil. Kč), nejvyšší pak v roce 217 (37,2 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 28,6 mil. Kč. Graf č. 8: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku 12 1 8 6 4 2 213 214 215 216 217 RS 218 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek (PP) Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. 11
Graf č. 9: Vývoj indexu provozních úspor 4 35 3 25 2 15 1 5 213 214 215 216 217 RS 218 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor 4 35 3 25 2 15 1 5 % Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor. Zvýšená hodnota indexu v roce 217 je důsledkem zejména růstu sdílených daní. Díky této skutečnosti získalo město do svého rozpočtu meziročně o 7,6 mil. Kč (tj. o 12,6 %) navíc ze sdílených daní. Hodnota ukazatele v roce 218 je snížená s ohledem na zmíněný princip opatrnosti při sestavování rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuje částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje ve všech letech. Graf č. 1: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin 4 35 3 25 2 15 1 5 213 214 215 216 217 RS 218 Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny 12
V souvislosti s úpravou pravidel rozpočtové odpovědnosti s účinností od roku 218 byla přijata legislativa (zákon č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) upravující povinnosti územních samosprávných celků. Zákon stanovuje mimo jiné číselné fiskální pravidlo. Pravidlo stanovuje, že ÚSC musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 6 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a pokud je tato hranice překročena: ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 6 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum, MF ČR v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že dluh města Kunovice nepřesahuje povolenou 6% hranici. Strop pro výši dluhu je 63,7 mil. Kč. 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU Ukazatel Hodnota () Dluh 45 452, Průměr příjmů za 4 roky 16 29,27 Fiskální pravidlo 42,79% Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 63 725,56 V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (213 217) včetně schváleného rozpočtu na rok 218 vyplývají z porovnání roku 217 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 218 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o 5,1 mil. Kč, běžné výdaje se zvýší o 4,2 mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 9,3 mil. Kč, i přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 27,9 mil. Kč c) také index provozních úspor vykáže pokles o 7,4 procentního bodu na 27,5 % d) vzhledem k poklesu výše dluhové služby a poklesu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zlepšení o 5,81 procentního bodu na 7,67 % Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby nedosahuje pozitivního vývoje žádná ze tříd příjmů. Celkový pokles příjmů dosahuje 15,3 mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje v provozní a klesají v kapitálové části rozpočtu, celkový pokles výdajů je 2,2 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu na počátku rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu, zejména v dotační oblasti, a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření obce. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme schválený rozpočet a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostaneme optimističtější hodnoty ukazatelů. Jmenovitě, za rok 217 dosáhly běžné příjmy ve skutečnosti 19,8 % rozpočtovaného plán. Běžné výdaje dosáhly na konci roku také vyšších hodnot (15,2 % schváleného rozpočtu). Je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl optimističtějších hodnot. Plnění rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření 13
Ukazatel 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217 Daňové příjmy 5 594-619 4 679 8 461-432 Nedaňové příjmy 332 1 568-361 1 555-2 622 Kapitálové příjmy -14 56 2 41-1 75 1 146-3 27 Přijaté transfery 1 472 4 874-16 111 9 266-8 929 Běžné příjmy 8 414-1 117 3 134 12 793-5 92 Příjmy celkem 1 892 7 864-13 543 2 429-15 253 Běžné výdaje 4 328-4 78 7 15 1 557 4 215 Kapitálové výdaje 13 228 3 176-28 52-2 217-6 427 Výdaje celkem 17 556 26 97-21 351-66 -2 212 Provozní přebytek (PP) 4 86 2 961-4 17 11 236-9 37 Rozdíl PP a splátky jistiny 4 383 2 961-5 289 3 3-1 371 Index provozních úspor (%) 1,93 3,63-5,39 7,22-7,42 Dluh. služba/dluh.základna (%) -1,11 -,67 2,8 5,17-5,81 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 218 zobrazuje následující graf. Graf č. 11: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů 15 1 5-5 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217-1 -15 Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 218, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 429/217 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: 14
počet obyvatel k 1.1.217 5 597 procentuelní podíl obce na výnosu daní,39187 počet zaměstnanců k 1.12.216 4 84 procentuelní podíl obce "motivační daň",92322 počet dětí a žáků k 3.9.216 744 katastrální výměra k 1.1.217 (ha) 2 854,95 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 218 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město () RS 218 () DPFO zč -1111 44,16 17 34,98 - Motivační DPFOzč.(1,5 %) 2,81 2 594,25 - DPFO zč - 1111 vč. motivační 46,97 19 899,23 17, DPFO sč - 1112 1,2 47,24 5, DPFO vyb. srážkou 1113 3,74 1 465,59 1 38, DPPO - 1121 41,36 16 27,74 14, DPH - 1211 96,87 37 96,45 35 777, Celkem 19,14 76 3,26 68 657, Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu na rok 218. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Kunovice - pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 218. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle schváleného rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 9,7 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za nadměrnou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 218 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Pokud nedojde k zásadním změnám vývoje ekonomiky a efektivnosti výběru daní, je možné v roce 218 očekávat až o 7,3 mil. Kč vyšší příjmy ze sdílených daní. Vlastní investiční aktivita města je příčinou záporného salda hospodaření (bez financování) v letech 215 a 216. Po započtení splátek jistin a přijatých půjček se záporné saldo hospodaření vyskytuje také v letech 215 a 216. V roce 217 byl přijat investiční úvěr ve výši 7,9 mil. Kč, čerpání úvěru se následně projevilo na hodnotách ukazatelů. Jednalo se zejména o hodnotu indexu dluhové služby, který se v období 213 217 pohyboval v rozmezí od 6,23 % (215) do 13,48 % (217). Město v období 213-217 disponovalo zůstatky na účtech ve výši 19,7 mil. Kč (216) až 32,9 mil. Kč (217). V posledních čtyřech letech sledovaného období zůstatky každoročně rostly. Úroveň dlouhodobých pohledávek byla v celém období relativně nízká, pohybovala se v rozmezí od 13, (217) do 19 (213). Také objem dlouhodobých závazků je relativně nízký, pohyboval se na úrovni od 61, (217) do 329, (214). Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 215 (57,9 mil. Kč) a dále se meziročně snižoval až na hodnotu 45,5 mil. Kč v roce 217. 15
2 Střednědobý výhled rozpočtu města Střednědobý výhled rozpočtu je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený střednědobý výhled rozpočtu Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Plán investičních akcí Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména finančního odboru 2.2 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU Střednědobý výhled rozpočtu je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany upraveného rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců včetně pojistného, neinvestiční nákupy, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele či celkové objemy tímto mohou navodit dojem zhoršeného hospodaření, ale toto je způsobeno především nezahrnutím vybraných účelových, rozpočtem protékajících prostředků a do jisté míry též absencí kapitálových příjmů a investičních transferů. Z vytvořeného střednědobého výhledu rozpočtu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že střednědobý výhled rozpočtu je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě státního rozpočtu na rok 218, střednědobého výhledu státu na roky 219 22 a následnou predikcí do roku 223. Ponechána je cca 2% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 217 (skutečnost), resp. 218 (plán rozpočtu) do konce střednědobého výhledu rozpočtu je 19,6 mil. Kč, resp. 18,4 mil. Kč. 16
Provozní přebytek nabývá ve všech letech střednědobého výhledu rozpočtu kladné hodnoty a od roku 217, resp. 218 do roku 223 vykazuje nárůst 9,2 resp. 18,5 mil. Kč na 46,4 mil. Kč. Na konci období střednědobého výhledu rozpočtu index provozních úspor nabývá hodnoty 38, %, což představuje oproti roku 217, resp. 218 nárůst o 3,1 resp. 1,6 procentního bodu. V období střednědobého výhledu rozpočtu 219 223 se v rozpočtu nepočítá s prodejem dlouhodobého majetku. Případný prodej bude odvislý od investiční aktivity města v jednotlivých letech výhledu. Do střednědobého výhledu rozpočtu jsou zahrnuty investiční akce v objemu od 3,5 mil. Kč (219) do 37,2 mil. Kč (223). Výše finančních prostředků na plánované akce odpovídá hospodářskému výsledku (po započtení financování) v jednotlivých letech. Investiční aktivita je odvislá od potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Přestože se uvažuje o využití investičních dotací, nejsou ve výhledu zahrnuty. Jejich dodatečné zapojení bude odvislé od aktuálních dotačních programů a charakteru investičních akcí. V období výhledu 219-223 nedojde k úplnému splacení žádného přijatého úvěru, podaří se však uhradit jistiny ve výši 31,1 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město v následujících letech nepočítá s přijetím nového úvěru, klesne index dluhové služby na hodnotu 9,2 % v posledním roce výhledu. Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu Text () 216 217 RS 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 Daňové příjmy 76 838 85 299 84 867 95 565 98 55 1 556 12 611 14 719 Nedaňové příjmy 13 412 14 968 12 346 12 458 12 548 12 646 12 744 12 844 Provozní dotace 3 522 6 298 4 26 4 281 4 33 4 324 4 346 4 368 Běžné příjmy 93 772 16 565 11 473 112 34 115 41 117 526 119 71 121 93 Kapitálové příjmy 2 123 3 27 Investiční dotace 41 6 891 Kapitálové příjmy celkem 2 524 1 16 Příjmy celkem 96 297 116 725 11 473 112 34 115 41 117 526 119 71 121 93 Běžné výdaje 67 821 69 378 73 593 72 944 74 862 74 474 75 918 75 555 Kapitálové výdaje 3 299 28 82 21 655 3 535 31 64 33 578 34 39 37 24 Výdaje celkem 98 12 97 46 95 248 13 479 15 926 18 52 11 227 112 759 Saldo bez financování -1 823 19 266 6 225 8 824 9 474 9 474 9 475 9 171 Uhrazené splátky jistiny 6 225 14 161 6 225 8 825 9 475 9 475 9 475 9 171 Přijaté půjčky 7 936 Fin.prostředky minul.let Řízení likvidity -14-7 294 Financování -6 239-13 519-6 225-8 825-9 475-9 475-9 475-9 171 Příjmy všechny 96 297 124 662 11 473 112 34 115 41 117 526 119 71 121 93 Výdaje všechny 14 359 118 915 11 473 112 34 115 41 117 526 119 72 121 93 Saldo úplné -8 62 5 746 Provozní přebytek (PP) 25 951 37 187 27 88 39 359 4 538 43 52 43 784 46 375 Rozdíl PP a splátky jistiny 19 727 23 26 21 655 3 535 31 64 33 578 34 39 37 24 Index provozních úspor (%) 27,68 34,9 27,48 35,5 35,13 36,63 36,58 38,3 Dluhová základna 96 297 116 725 11 473 112 34 115 41 117 526 119 71 121 93 Dluhová služba 8 2 15 735 7 785 11 77 12 519 12 185 11 851 11 214 Dluh. služba/dluh.základna (%) 8,31 13,48 7,67 1,42 1,85 1,37 9,9 9,2 2.2.1 Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. Od roku 217 do konce období výhledu nabývá kladných hodnot a od roku 218 meziročně roste. 17
Graf č. 12: Vývoj salda hospodaření 14 12 1 8 6 4 2-2 213 214 215 216 217 Příjmy celkem 1 84 11 976 19 84 96 297 116 725 11 473 112 34 115 41 117 526 119 71 121 93 Výdaje celkem 75 817 93 374 119 471 98 12 97 46 95 248 13 479 15 926 18 52 11 227 112 759 Saldo bez financování 24 266 8 62-9 631-1 823 19 266 6 225 8 824 9 474 9 474 9 475 9 171 RS 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 2.2.2 Hodnoty provozního hospodaření Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 13: Vývoj běžných příjmů a výdajů 14 12 1 8 6 4 2 Běžné příjmy Běžné výdaje 2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 39,4 mil. Kč (219) do 46,4 mil. Kč (223). Po odečtení 18
splátek jistiny je v rozmezí od 3,5 mil. Kč (219) do 37,2 mil. Kč (223). Částky představují využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. Graf č. 14: Vývoj provozního přebytku 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Saldo běžného rozpočtu (provozní přebytek) Rozdíl salda běžného rozp. a spl. jistiny 213 214 215 216 217 RS 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 2.2.4 Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index upraveného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 27,48 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému mírnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 38,3 % v roce 223. Hodnota ukazatele se tak pohybuje nad optimální úrovní indexu (25 %). Graf č. 15: Vývoj indexu provozních úspor 4% 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % 19
2.2.5 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Hodnota tohoto řádku obecně zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. Tabulka č. 7: Volné finanční prostředky Údaje () 216 217 RS 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 Běžné příjmy 93 772 16 565 11 473 112 34 115 41 117 526 119 71 121 93 Běžné výdaje 67 821 69 378 73 593 72 944 74 862 74 474 75 918 75 555 Provozní přebytek 25 951 37 187 27 88 39 359 4 538 43 52 43 784 46 375 Kapitálové příjmy 2 524 1 16 Kapitálové výdaje 3 299 28 82 21 655 3 535 31 64 33 578 34 39 37 24 Příjmy všechny 96 297 124 662 11 473 112 34 115 41 117 526 119 71 121 93 Výdaje všechny 14 359 118 915 11 473 112 34 115 41 117 526 119 72 121 93 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) -1 823 19 266 6 225 8 824 9 474 9 474 9 475 9 171 Financování -6 239-13 519-6 225-8 825-9 475-9 475-9 475-9 171 Uhrazené splátky jistiny 6 225 14 161 6 225 8 825 9 475 9 475 9 475 9 171 Volné finanční prostředky -8 62 5 746 V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Vzhledem k tomu, že výše investic odpovídá výsledku hospodaření po uhrazení závazků, je výše volných finančních prostředků nulová. Město ve sledovaném období 219-223 může do realizace investičních akcí a jednorázových oprav dodatečně zapojit finanční prostředky v případě, že charakter akcí umožní přijetí investičních dotací. Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města. 2.2.6 Investiční aktivita Sestavený střednědobý výhled rozpočtu obsahuje investiční akce, přesto není v střednědobém výhledu rozpočtu uvažováno o přijetí nového úvěru. Tyto akce budou financovány z větší části provozním přebytkem rozpočtu. V střednědobém výhledu rozpočtu nejsou zachyceny investiční přijaté transfery. Výše plánovaných investic se pohybuje od 3,5 mil. Kč (219) do 37,2 mil. Kč (223). 2
Tabulka č. 8: Plán investičních akcí v letech 219-223 Poř.č. Název investice (v mil. Kč) SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 Podíl města celkem 1 Rozšíření pod. infrastruktury PIK PD - PIK: STARÁ ŠKOLA 16 4 622 2 622 2 Rozšíření pod. infrastruktury PIK PD - PIK: STARÁ ŠKOLA - interiér 1 1 3 DBO průtahu Kunovic - silnice I/55 1 3 4 3 678 5 13 78 4 MK ul. V Humnech 3 3 1 2 3 6 6 5 Příjezdová komunikace ul. Cihlářská - Libosvárova cihelna 5 3 3 5 6 MK ul. Na Konci 1 5 1 5 7 MK ul. U Štreky 5 3 1 2 1 5 7 8 MK ul. Na Záhonech 5 3 1 4 5 9 MK ul. Na Karmaku 5 2 878 2 5 378 1 MK ul. Šlerkova - revitalizace 2 2 2 6 11 náměstí V Grni x Na Zelničkách 15 5 1 5 1 5 1 4 65 12 MK ul. Úvoz - rekonstrukce 1 8 1 8 13 Inženýrské sítě Bělinka I. etapa 7 3 4 7 7 14 Propojení ul. Na Rybníku a ul. U Pálenice 15 2 1 3 15 15 Dostavba parkoviště a výsadba parku u sportovního areálu 5 1 1 5 16 Chodník ul. Osvobození podél II/498 15 1 5 1 65 17 Chodník ul. Lidická 1 1 5 2 5 18 Chodník ul. Na Rynku - I. etapa bezbariérové 5 2 5 2 1 5 6 5 19 Kanalizace ul. Na Konci 5 2 2 5 2 Kanalizace ul. Pod Valy - bezpečnostní přepad 4 4 21 MŠ - přepojení na kanalizaci 5 5 22 ZŠ Červená cesta - rekonstrukce objektu 1 5 3 5 5 23 ZŠ Červená cesta - rekonstrukce kotelny 3 635 3 635 24 ZŠ Červená cesta - sportovní areál 3 2 2 3 25 ZŠ U Pálenice - sportovní areál 5 5 5 5 2 26 ZŠ U Pálenice - přístavba učebny 54 54 27 ZŠ U Pálenice - zateplení 25 25 25 25 25 1 25 28 KZ Pálenice - zateplení chodby 5 1 1 5 3 29 Koupaliště - PD DUR 459 75 1 29 3 Zateplení domu č.p. 36 5 5 31 Zateplení domu č.p. 57 5 5 32 Zateplení domu č.p. 571 5 5 33 VO ul. Na Rynku, tř. Vítězství 1 964 1 8 3 764 34 VO ul. Lidická 5 1 1 5 35 Rozšíření hřbitova 3 3 2 5 1 2 4 3 36 Smuteční obřadní síň 6 9 1 4 5 1 2 17 2 37 Mokřad Zelničky 5 5 1 1 3 38 Sběrný dvůr 5 5 1 39 Sběrné místo ul. Novoveská 15 6 75 4 Sběrné místo ul. V Humnech 15 5 1 5 1 25 41 Protivovodňové opatření Olšava 5 5 1 5 2 5 42 Přístavba hasičárny a skladů pro PPO 5 1 2 3 5 43 MÚ - bezbariérový úřad 1 1 1 2 3 2 Investice celkem 3 535 31 64 33 578 34 39 37 24 166 69 2.2.7 Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Celkem město v letech 219-223 splatí 36,1 mil. Kč současných závazků včetně úroků (z toho 31,1 mil. Kč na splátky jistin). Celkem od roku 219 do splacení všech závazků v roce 225 musí město uhradit 44,6 mil. Kč (z toho 39,2 mil. Kč na splátky jistin). Ve sledovaném období se nepočítá s přijetím nového investičního úvěru. Splatnost úvěrů a půjček: rok 225 dlouhodobý úvěr od České spořitelny, a. s. z roku 215 na spolufinancování investiční akce Sportovní hala ve výši 12, mil. Kč a úrokovou sazbou,73 % p. a. rok 225 dlouhodobý úvěr od Komerční banky, a. s. z roku 211 na spolufinancování investiční akce Podnikatelský inkubátor Kunovice ve výši 41,7 mil. Kč a úrokovou sazbou 3,1 % p. a. 21
rok 224 dlouhodobý úvěr od Komerční banky, a.s. z roku 24 na investiční akci Kunovice napojení kanalizační sítě na ČOV Uherské Hradiště a úrokovou sazbou 4,9 % p. a. Tabulka č. 9: Dluhová služba v letech 219-223 Věřitel Forma závazku SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 ČS, a.s., 12 mil. Kč, - "Sportovní hala" jistina 1 272 1 272 1 272 1 272 1 272 úrok 155 131 17 83 59 KB, a.s., 4 mil. Kč - "Podnikatelský inkubátor jistina 2 667 2 667 2 667 2 667 2 667 Kunovice-Panský dům" úrok 721 618 515 412 39 KB, a.s., 4 mil. Kč - "Kunovice-napojení jistina 2 286 2 286 2 286 2 286 2 286 kanalizační sítě na ČOV Uherské Hradiště" úrok 579 472 365 258 151 Celková dluhová služba 7 68 7 446 7 212 6 978 6 744 Střednědobý výhled rozpočtu vychází od roku 218 z rostoucí dluhové základny (dluhová základna je ekvivalentem celkových příjmů). Dluhová služba meziročně klesá od roku 221. Z výše uvedeného vyplývá, že ukazatel dluhové služby se v letech 219 223 meziročně snižuje z 1,85 % (22) na 9,2 % (223). Graf č. 16: Vývoj dluhové služby 14 12 1 8 6 4 2 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Ukazatel 22
3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 213-223. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výši volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu střednědobého výhledu rozpočtu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: A2+ Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. Tabulka č. 1: Ekonomické hodnocení města v letech 213-218 Hodnocení 213 214 215 216 217 218 Dlouhodobé A1- - A2+ A2- A2+ A2+ Krátkodobé STR1 - STR2 STR2 STR2 STR2 Vývoj ekonomického hodnocení města město poukazuje na zlepšující se trend vývoj dlouhodobého hodnocení, které je na změny v hospodaření citlivější oproti hodnocení krátkodobému. 23
Závěr Střednědobý výhled rozpočtu pro období 219 až 223 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 213-217 a platného rozpočtu roku 218. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby v střednědobém výhledu rozpočtu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je velmi příznivá a dosahuje max. 1,8 % z povolené 25-ti procentní předepsané hranice a do budoucna se snižuje. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývoje. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predikovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Střednědobý výhled rozpočtu slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Střednědobý výhled rozpočtu přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování střednědobého výhledu rozpočtu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech střednědobého výhledu rozpočtu s až 1,7 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. Tabulka č. 11: Střednědobý výhled rozpočtu 219 223 24
ř. Údaje () 216 217 RS 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 76 838 85 299 84 867 95 565 98 55 1 556 12 611 14 719 2 DPFO ze závislé činnosti 14 453 17 95 17 2 684 21 582 22 121 22 674 23 241 3 DPFO OSVČ 778 463 5 622 649 656 662 669 4 DPFO vybíraná srážkou 1 479 1 479 1 38 1 436 1 436 1 458 1 48 1 52 5 DP právnických osob 15 283 15 752 14 16 487 17 78 17 55 17 942 18 391 6 DP právnických osob za obce 1 98 2 129 2 9 2 9 2 9 2 9 2 9 2 9 7 Daň z přidané hodnoty 27 966 31 924 35 777 38 718 4 181 41 186 42 216 43 271 8 Místní poplatky 2 767 2 677 2 67 2 672 2 673 2 675 2 676 2 678 9 Správní poplatky 739 988 54 545 551 556 562 568 1 Daň z nemovitostí a z majetku 8 77 7 95 7 9 7 9 7 9 7 9 7 9 7 9 11 Ostatní daňové příjmy 3 387 4 78 2 2 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 13 412 14 968 12 346 12 458 12 548 12 646 12 744 12 844 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 3 863 3 94 3 461 3 59 3 558 3 68 3 659 3 71 14 Příjmy z pronájmu 7 291 8 32 7 439 7 486 7 533 7 581 7 628 7 677 15 Výnosy z finančního majetku 919 994 36 36 36 36 36 36 16 Přijaté sankční platby 231 192 11 117 117 117 117 117 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 82 1 216 67 68 68 68 68 68 18 Přijaté splátky půjček 36 36 36 36 3 3 3 3 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 9 251 1 267 97 213 18 22 111 98 113 22 115 356 117 562 2 Neinvestiční dotace (transfery) 3 522 6 298 4 26 4 281 4 33 4 324 4 346 4 368 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 93 772 16 565 11 473 112 34 115 41 117 526 119 71 121 93 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 2 123 3 27 24 Investiční dotace (transfery) 41 6 891 *25 PŘÍJMY CELKEM 96 297 116 725 11 473 112 34 115 41 117 526 119 71 121 93 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 17 562 18 931 22 656 23 236 23 855 24 81 24 716 24 959 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 4 834 3 982 4 582 3 715 3 793 3 813 3 892 3 913 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 1 778 1 576 1 56 2 882 3 44 2 71 2 376 2 43 29 Nákup energií 4 489 4 821 5 414 5 517 5 621 5 727 5 836 5 947 3 Nákup služeb 19 254 18 925 21 542 2 717 21 513 21 47 21 842 21 379 31 Opravy a udržování 4 12 3 983 4 848 3 796 3 834 3 872 3 911 3 95 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 1 196 995 838 911 968 925 981 936 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 3 572 3 835 384 387 39 393 397 4 34 Neinvestiční příspěvky PO 5 8 7 81 6 9 6 952 7 4 7 56 7 19 7 163 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 4 694 4 513 3 968 3 932 3 94 3 948 3 957 3 965 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 33 437 6 61 61 61 61 61 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 3 3 3 3 3 3 3 3 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 67 821 69 378 73 593 72 944 74 862 74 474 75 918 75 555 39 Kapitálové výdaje 3 299 28 82 21 655 3 535 31 64 33 578 34 39 37 24 *4 VÝDAJE CELKEM 98 12 97 46 95 248 13 479 15 926 18 52 11 227 112 759 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) -1 823 19 266 6 225 8 824 9 474 9 474 9 475 9 171 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 6 225 14 161 6 225 8 825 9 475 9 475 9 475 9 171 43 Přijaté půjčky 7 936 44 Změna stavu na bankovních účtech 45 Řízení likvidity -14-7 294 *46 FINANCOVÁNÍ -6 239-13 519-6 225-8 825-9 475-9 475-9 475-9 171 *47 PŘÍJMY všechny 96 297 124 662 11 473 112 34 115 41 117 526 119 71 121 93 *48 VÝDAJE všechny 14 359 118 915 11 473 112 34 115 41 117 526 119 72 121 93 *49 SALDO úplné -8 62 5 746 *5 Provozní přebytek 25 951 37 187 27 88 39 359 4 538 43 52 43 784 46 375 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 19 727 23 26 21 655 3 535 31 64 33 578 34 39 37 24 *52 Index provozních úspor 27,68 34,9 27,48 35,5 35,13 36,63 36,58 38,3 *53 Dluhová základna 96 297 116 725 11 473 112 34 115 41 117 526 119 71 121 93 *54 Dluhová služba 8 2 15 735 7 785 11 77 12 519 12 185 11 851 11 214 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 8,31 13,48 7,67 1,42 1,85 1,37 9,9 9,2 56 Zůstatky na účtech 19 652 32 934 57 Pohledávky 19 13 58 Závazky 75 61 59 Stav úvěrů 51 677 45 452 25