STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA SLANÝ 218 222 A2+/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.
Obsah Úvod... 3 1 Analýza hospodaření uplynulého období... 5 1.1 Úvod do rozpočtového hospodaření... 5 1.2 Analýza hospodaření... 6 1.3 Analýza rozpočtu... 13 1.4 Závěry analýzy rozpočtu... 15 2 Střednědobý výhled rozpočtu města... 16 2.1 Zdroje střednědobého výhledu rozpočtu... 16 2.2 Sestavený střednědobý výhled rozpočtu... 16 3 Ekonomické hodnocení města... 22 Závěr... 23 Seznam tabulek a grafů... 25 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 26 2
Úvod Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený střednědobý výhled rozpočtu rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos střednědobého výhledu rozpočtu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu střednědobého výhledu rozpočtu se staly následující zdroje: Účetnictví let 212 216 Rozpočty let 212 216 Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky 217 219 ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Platný rozpočet města na rok 217 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost střednědobého výhledu rozpočtu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3
Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet SVR střednědobý výhled rozpočtu PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4
1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě střednědobého výhledu rozpočtu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i střednědobý výhled rozpočtu se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů obce. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5
1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení střednědobého výhledu rozpočtu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 25,9 mil. Kč (212) do 346,1 mil. Kč (216). Celkový objem výdajů se pohyboval od 231,5 mil. Kč (213) do 37,2 mil. Kč (215). V roce 212 hospodařilo město s deficitem (18,3 mil. Kč), v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 216, a to 87, mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje (tis. Kč) 212 213 214 215 216 RU 217 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 165 966 188 227 198 487 27 62 225 672 225 655 2DPFO ze závislé činnosti 29 15 33 35 34 944 35 756 4 977 42 95 3DPFO OSVČ 4 698 2 276 1 87 3 994 4 757 99 4DPFO vybíraná srážkou 2 886 3 296 3 791 4 92 4 167 3 88 5DP právnických osob 29 64 32 14 36 274 37 58 43 57 42 83 6DP právnických osob za obce 1 141 8 961 9 473 11 427 1 952 11 5 7Daň z přidané hodnoty 53 319 69 199 72 918 75 334 78 95 83 39 8Místní poplatky 11 351 12 779 12 3 12 16 13 361 12 12 9 Správní poplatky 7 391 8 34 8 54 8 428 8 865 7 565 1 Daň z nemovitostí a z majetku 1 168 9 842 1 63 1 632 1 65 1 63 11 Ostatní daňové příjmy 7 358 8 397 7 89 8 721 1 28 9 8 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 15 648 8 93 11 391 21 53 13 59 8 247 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 2 953 2 863 3 183 4 149 3 944 3 118 14 Příjmy z pronájmu 672 788 675 851 783 55 15 Výnosy z finančního majetku 186 145 914 375 2 863 6 16 Přijaté sankční platby 8 778 2 626 2 634 1 872 3 33 2 715 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 2 924 2 444 3 984 5 256 2 776 1 84 18 Přijaté splátky půjček 135 65 26 19 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 181 615 197 158 29 878 229 133 239 181 233 92 2 Neinvestiční dotace (transfery) 43 275 39 376 51 66 42 973 4 615 29 176 21 Převody z vlastních fondů (HČ) 22 15 23 566 24 382 26 494 27 192 31 298 *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 246 995 26 1 285 325 298 6 36 988 294 376 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 1 798 2 251 1 45 128 5 777 24 Investiční dotace (transfery) 2 12 1 49 29 582 2 44 33 366 38 245 *25 PŘÍJMY CELKEM 25 913 272 76 316 312 319 168 346 131 332 621 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 65 12 68 827 73 6 77 274 8 555 79 331 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 5 669 6 812 6 352 6 41 5 222 6 14 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 44 595 193 289 187 27 29 Nákup energií 6 683 6 27 5 767 6 293 4 941 6 377 3 Nákup služeb 5 92 54 485 51 131 44 36 54 26 59 433 31 Opravy a udržování 19 699 17 236 21 775 22 93 24 52 23 711 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 1 269 1 756 1 245 1 14 1 147 1 372 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 16 718 17 826 16 41 17 329 16 387 15 959 34 Neinvestiční příspěvky PO 33 735 29 288 25 856 26 632 27 2 27 67 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 8 636 4 93 11 28 11 115 11 856 11 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 2 43 2 417 2 46 1 26 2 377 1 46 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 1 47 45 419 192 2 999 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 211 255 21 52 215 59 215 318 228 826 224 432 39 Kapitálové výdaje 57 924 3 463 76 78 91 92 3 312 167 944 *4 VÝDAJE CELKEM 269 18 231 515 292 289 37 239 259 138 392 376 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 18 267 41 245 24 23 11 93 86 993 59 756 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 2 835 42 835 31 733 28 774 14 54 6 557 43 Přijaté půjčky 34 6 47 22 514 18 275 15 5 44 Změna stavu na bankovních účtech 5 813 45 Řízení likvidity 329 1 663 3 16 4 316 1 636 *46 FINANCOVÁNÍ 31 493 47 498 18 373 1 575 5 46 59 756 *47 PŘÍJMY všechny 285 241 278 76 366 418 341 683 366 41 398 933 *48 VÝDAJE všechny 272 15 285 13 324 22 34 328 273 642 398 933 *49 SALDO úplné 13 226 6 253 42 396 1 354 92 399 *5 Provozní přebytek 35 739 59 48 69 816 83 282 78 162 69 943 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 32 94 16 212 38 84 54 58 63 658 63 386 *52 Index provozních úspor 14,47 22,7 24,47 27,89 25,46 23,76 *53 Dluhová základna 25 913 272 76 316 312 319 168 346 131 332 621 *54 Dluhová služba 3 239 43 431 31 925 29 63 14 691 6 827 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 1,29 15,92 1,9 9,11 4,24 2,5 56 Zůstatky na účtech 57 763 53 844 11 447 12 63 23 757 57 Pohledávky 7 156 3 581 1 117 1 55 1 45 58 Závazky 46 728 44 726 59 Stav úvěrů 25 75 28 846 6
Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření 45 4 35 3 25 2 15 1 5 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem 1 8 6 4 2 2 4 6 8 tis. Kč Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Výraznější změnu podílu je možné sledovat od roku 213, a to v důsledku vyšších příjmů ze sdílených daní. Podíl daňových příjmů se pohyboval v rozmezí od 67,2 % (212) do 73,5 % (216). V roce 213 podíl vzrostl o 5,2 procentního bodu. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 7,5 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodeje majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohyboval od 62,8 % (214) do 69, % (213). V roce 213 vzrostl podíl o 2,9 procentního bodu. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 65,5 % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 7
Na výši daňových příjmů se výrazně podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. V tomto roce došlo k meziročnímu nárůstu sdílených daní o 2,4 mil. Kč, tj. 17, %. Kromě primární skupiny sdílených daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů vliv účinností novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje. V případě města Slaný se v průměru let 212 216 jednalo o 7,1 mil. Kč na položce Odvod z výherních hracích přístrojů položka 1355. Relativně méně výrazný podíl na objemu běžných, resp. celkových příjmů, mají příjmy nedaňové. V průměru sledovaného období dosahují 5,1 % příjmů běžných, resp. 4,7 % příjmů celkových. Nejdůležitější položkou v této kategorii příjmů jsou přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady (v průměru 3, mil. Kč ročně), dále sankční platby přijaté od jiných subjektů (v průměru 2,9 mil. Kč ročně) a příjmy z poskytovaných služeb a výrobků (v průměru 2,7 mil. Kč ročně). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy (v průměru 25, mil. Kč ročně). Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu, které od roku 212 již nezahrnují prostředky určené na výplatu sociálních dávek (v průměru 12,3 mil. Kč). Město do rozpočtu zapojuje také prostředky z hospodářské činnosti (položka 4131), které dosahují v průměru celého sledovaného období 24,7 mil. Kč. Výše neinvestiční transferů od obcí, krajů a regionálních rad jsou pak relativně méně významné a dosahují v průměru objem 3,5 mil. Kč ročně. Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 216 (33,4 mil. Kč). Investiční aktivita města v letech 212 216 je vyjádřena částkou 287,4 mil. Kč, z toho 95,9 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 33,4 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 215, kdy město proinvestovalo téměř 91,9 mil. Kč (22,2 % nákladů pokryly investiční dotace). Graf č. 3: Vývoj příjmů 1% 8% 6% 4% 2% % 212 213 214 215 216 RU 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace 4 35 3 25 2 15 1 5 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje spojené s platy včetně pojistného, dále pak neinvestiční nákupy služeb, neinvestiční transfery PO a náklady spojené s udržováním a opravami majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky 212 217 znázorňuje vícečetný graf č. 4. Vývoj ukazatelů v roce 217 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o upravený rozpočet ve druhém měsíci rozpočtového období. 8
Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin 1 8 6 4 2 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 8 7 6 5 4 3 2 1 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 Platy, platby za práci, pojistné Neinvestiční nákupy 4 35 3 25 2 15 1 5 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 3 25 2 15 1 5 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 Neinvestiční příspěvky PO Opravy a udržování Z grafu č. 5 je patrný kolísavý vývoj objemu i skladby celkových výdajů. Vývoj provozní části je relativně konstantní a to navzdory kontinuálnímu růstu výdajů v oblasti platů vč. pojistného. Kapitálová část představuje nahodilé výdaje, které odpovídají investičním potřebám města a jsou reprezentovány zejména výdaji na budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 5: Vývoj výdajů 1% 45 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 4 35 3 25 2 15 1 5 % 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 9
V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let 212 216 byl součet provozních příjmů 1 398, mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 1 72, mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 216 byl 6, mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vzrostly o 17,6 mil. Kč. Objem prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychleji než provozní výdaje. To znamená, že i z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 214 216 Ukazatel 214 RU 214 14/RU14 215 RU 215 15/RU15 216 RU 216 16/RU16 Daňové příjmy 198 487 184 76 17,4% 27 62 189 15 19,8% 225 672 21 715 111,9% Nedaňové příjmy 11 391 7 129 159,8% 21 53 16 54 13,2% 13 59 1 941 123,5% Kapitálové příjmy 1 45 1 965 71,5% 128 5 777 5 43 16,4% Přijaté transfery 15 29 52 726 199,2% 89 98 71 123 126,4% 11 173 55 735 181,5% Neinvestiční transfery 75 447 52 726 143,1% 69 467 52 423 132,5% 67 87 55 735 121,7% Investiční transfery 29 582 2 44 18 7 19,3% 33 366 Běžné příjmy 285 325 244 615 116,6% 298 6 258 68 115,7% 36 988 268 391 114,4% Příjmy celkem 316 312 246 58 128,3% 319 168 276 768 115,3% 346 131 273 821 126,4% Běžné výdaje 215 59 217 74 99,3% 215 318 212 83 11,2% 228 826 228 16 1,3% Kapitálové výdaje 76 78 25 814 3,6% 91 92 6 135 152,9% 3 312 79 945 37,9% Výdaje celkem 292 289 467 888 62,5% 37 239 272 965 112,6% 259 138 38 15 84,1% Poznámka: hodnoty upraveného rozpočtu jsou za leden únor jednotlivých let Pokud ovšem zahrneme také hodnoty upraveného rozpočtu na rok 217, růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 217 je 47,4 mil. Kč, zatímco běžné výdaje vzrostly o 13,2 mil. Kč. Je zřejmé, že objem provozních prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostou rychlejším tempem než provozní výdaje. Rozdíl tempa růstu se ovšem snížil. Protože se ale v roce 217 jedná o finanční plán ve druhém měsíci rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání upraveného rozpočtu za stejné období s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že upravený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou podhodnocené. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť vývoj, kdy by běžné výdaje rostly rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 6: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů 12% 3 1% 25 8% 2 6% 15 4% 1 2% 5 % 2% 4% 6% 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 5 1 15 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 Běžné příjmy Běžné výdaje tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje 1
O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzovaném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejnižší hodnoty tento základní ukazatel dosáhl v roce 212 (35,7 mil. Kč), nejvyšší pak v roce 215 (83,3 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 65,2 mil. Kč. Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor 9 8 7 6 5 4 3 2 1 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor 3 25 2 15 1 5 % Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor. Pozornost upoutá především růst hodnoty ukazatele v roce 213, což je důsledek výše zmíněné novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. Hodnota ukazatele v roce 217 je snížená díky zmíněného principu opatrnosti při sestavování rozpočtu. 11
Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuje částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje ve všech letech. Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin 9 8 7 6 5 4 3 2 1 tis. Kč 212 213 214 215 216 RU 217 Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny V souvislosti s úpravou pravidel rozpočtové odpovědnosti s účinností od roku 218 byla přijata legislativa (zákon č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) upravující povinnosti územních samosprávných celků. Zákon stanovuje mimo jiné číselné fiskální pravidlo. Pravidlo stanovuje, že ÚSC musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 6 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a pokud je tato hranice překročena: ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 6 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum, MF ČR v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření Ukazatel Hodnota (tis. Kč) Dluh 28 846, Průměr příjmů za 4 roky 313 592,76 Fiskální pravidlo 9,2% Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 188 155,66 Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že dluh města Slaný nepřesahuje povolenou 6% hranici. Strop pro výši dluhu je 188,2 mil. Kč. 12
1.3 ANALÝZA ROZPOČTU V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (212 216) včetně upraveného rozpočtu na rok 217 vyplývají z porovnání roku 216 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 217 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o 12,6 mil. Kč, běžné výdaje se sníží o 4,4 mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 8,2 mil. Kč, i přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 69,9 mil. Kč c) také index provozních úspor vykáže pokles o 1,7 procentního bodu na 23,8 % d) vzhledem k mírnému poklesu výše dluhové služby a růstu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zlepšení o 2,2 procentního bodu na 2,1 % Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby nedosahuje pozitivního vývoje žádná ze tříd příjmů. Celkový pokles příjmů dosahuje 13,5 mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje pouze v kapitálové části rozpočtu, celkový nárůst výdajů je 133,2 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu ve druhém měsíci rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu, zejména v dotační oblasti, a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření města. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme upravený rozpočet za dva měsíce a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostaneme optimističtější hodnoty ukazatelů. Jmenovitě, za rok 216 dosáhly běžné příjmy ve skutečnosti 114,4 % rozpočtovaného plánu za dva měsíce. Běžné výdaje naopak dosáhly na konci roku velmi podobných hodnot, jaké byly rozpočtovány (1,3 % upraveného rozpočtu). Je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl optimističtějších hodnot, plnění rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 Daňové příjmy 22 261 1 259 9 116 18 7 17 Nedaňové příjmy 6 718 2 461 1 139 8 21 5 262 Kapitálové příjmy 454 847 1 277 5 649 5 777 Přijaté transfery 5 851 31 678 15 122 11 265 2 454 Běžné příjmy 13 15 25 225 13 275 8 388 12 612 Příjmy celkem 21 848 43 552 2 856 26 962 13 51 Běžné výdaje 1 23 14 457 191 13 57 4 393 Kapitálové výdaje 27 462 46 317 15 14 61 68 137 632 Výdaje celkem 37 665 6 774 14 949 48 11 133 238 Provozní přebytek (PP) 23 38 1 769 13 465 5 12 8 219 Rozdíl PP a splátky jistiny 16 692 21 872 16 424 9 15 272 Index provozních úspor (%) 8,23 1,77 3,42 2,43 1,7 Dluh. služba/dluh.základna (%) 14,63 5,83,99 4,86 2,19 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 217 zobrazuje následující graf. 13
Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů 3 25 2 15 1 5 5 1 15 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 tis. Kč Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 217, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 272/216 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k 1.1.216 15 515 procentuelní podíl obce na výnosu daní,19879 počet zaměstnanců k 1.12.215 8 349 procentuelní podíl obce "motivační daň",164789 počet dětí a žáků k 3.9.215 2 243 katastrální výměra k 1.1.216 (ha) 3 511,18 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 217 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město (tis. Kč) RU 217 (tis. Kč) DPFO zč 1111 37,55 41 258,87 Motivační DPFOzč.(1,5 %) 2,39 3 936,21 DPFO zč 1111 vč. motivační 39,94 45 195,8 42 95, DPFO sč 1112 (23,58 %),91 999,9 DPFO sč 1112 (3 %),, DPFO sč 1112,91 999,9 99, DPFO vyb. srážkou 1113 3,53 3 876,82 3 88, DPPO 1121 39,89 43 834,98 42 83, DPH 1211 79,3 87 131,78 83 39, Celkem 163,57 181 38,56 174 4, Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu na rok 217. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Slaný pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 217. Čtvrtý sloupec obsahuje 14
údaje sdílených daní dle upraveného rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 3,9 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za mírně zvýšenou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 217 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Pokud nedojde k zásadním změnám vývoje ekonomiky a efektivnosti výběru daní, je možné v roce 217 očekávat až o 7, mil. Kč vyšší příjmy ze sdílených daní. Vlastní investiční aktivita města je příčinou záporného salda hospodaření (bez financování) v roce 212. Po započtení financování se toto saldo podařilo odvrátit, ale deficit se naopak projevil v roce 213. Vliv čerpání krátkodobých úvěru se projevuje na hodnotách ukazatelů. Jedná se zejména o index dluhové služby, který se pohyboval v rozmezí od 1,3 % (212) do 15,9 % (213). V celém sledovaném období se ale jedná o příznivé hodnoty. Město v období 212 216 disponovalo zůstatky na účtech ve výši 53,8 mil. Kč (213) až 23,8 mil. Kč (216). V roce 216 byl zaznamenán skokový růst zůstatku, a to o 11,2 mil. Kč. Úroveň dlouhodobých pohledávek byla relativně nízká, pohybovala se v rozmezí od 1,1 mil. Kč (214) do 7,2 mil. Kč (212). Objem dlouhodobých závazků byl do roku 214 nulový, poté se pohyboval na úrovni 46,7 mil. Kč (215), resp. 44,7 mil. Kč (216). Stav nesplacených úvěrů na konci roku byl až do roku 214 také nulový, v roce 215 se pohyboval na úrovni 25,1 mil. Kč a v roce následujícím pak 28,8 mil. Kč. 15
2 Střednědobý výhled rozpočtu města Střednědobý výhled rozpočtu je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený střednědobý výhled rozpočtu Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Dluhová služba přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména finančního odboru 2.2 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU Střednědobý výhled rozpočtu je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany střednědobého výhledu rozpočtu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např. neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např. výdaje na platy zaměstnanců včetně pojistného, neinvestiční nákupy, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele či celkové objemy tímto mohou navodit dojem zhoršeného hospodaření, ale toto je způsobeno především nezahrnutím vybraných účelových, rozpočtem protékajících prostředků a do jisté míry též absencí kapitálových příjmů a investičních transferů. Z vytvořeného střednědobého výhledu rozpočtu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že střednědobý výhled rozpočtu je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě státního rozpočtu na rok 217, střednědobého výhledu státu na roky 218 219 a následnou predikcí do roku 222. Ponechána je cca 2% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 216 (skutečnost), resp. 217 (plán rozpočtu) do konce střednědobého výhledu rozpočtu je 34,7 mil. Kč, resp. 32,5 mil. Kč. Provozní přebytek nabývá ve všech letech střednědobého výhledu rozpočtu kladné hodnoty a od roku 216, resp. 217 do roku 222 vykazuje pokles 3, resp. růst 5,2 mil. Kč na hodnotu 75,1 mil. Kč. 16
Na konci období střednědobého výhledu rozpočtu index provozních úspor nabývá hodnoty 23, %, což představuje oproti roku 216, resp. 217 pokles 2,4, resp.,7 procentního bodu. V období střednědobého výhledu rozpočtu 218 222 se nepočítá s prodejem dlouhodobého majetku. Případný prodej bude odvislý od investiční aktivity města v jednotlivých letech. Do střednědobého výhledu rozpočtu nejsou zahrnuty investiční akce. Výjimkou jsou investiční výdaje v období 218 22, které představují financování výstavby kanalizace Kvíček. Investiční aktivita bude dále odvislá od potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Vzhledem k absenci kapitálových výdajů nejsou uvažovány ani investiční transfery. V roce 218 je zlepšený výsledek hospodaření důsledkem vratky DPH v souvislosti s výstavbou ČOV (ve výši 12, mil. Kč). V období výhledu 218 222 dojde k úplnému splacení investičního úvěru na akce v rámci reformy veřejné správy. Podaří se uhradit jistiny ve výši 25, mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město v následujících letech nepočítá s přijetím nového úvěru, klesne index dluhové služby na hodnotu 1,2 % v posledním roce výhledu. Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu Text (tis. Kč) 215 216 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 Daňové příjmy 27 62 225 672 225 655 236 955 243 983 248 842 253 89 258 99 Nedaňové příjmy 21 53 13 59 8 247 8 662 8 697 8 733 8 769 8 85 Provozní dotace 69 467 67 87 6 474 57 533 57 829 58 127 58 428 58 733 Běžné příjmy 298 6 36 988 294 376 33 151 31 59 315 72 321 6 326 447 Kapitálové příjmy 128 5 777 Investiční dotace 2 44 33 366 38 245 Kapitálové příjmy celkem 2 568 39 143 38 245 Příjmy celkem 319 168 346 131 332 621 33 151 31 59 315 72 321 6 326 447 Běžné výdaje 215 318 228 826 224 432 223 825 241 548 244 451 247 846 251 37 Kapitálové výdaje 91 92 3 312 167 944 1 425 1 425 1 425 Výdaje celkem 37 239 259 138 392 376 225 251 242 973 245 877 247 846 251 37 Saldo bez financování 11 93 86 993 59 756 77 91 67 536 69 825 73 16 75 14 Uhrazené splátky jistiny 28 774 14 54 6 557 6 755 6 554 3 89 3 89 3 89 Přijaté půjčky 22 514 18 275 15 5 Fin.prostředky minul.let 5 813 Řízení likvidity 4 316 1 636 Financování 1 575 5 46 59 756 6 755 6 554 3 89 3 89 3 89 Příjmy všechny 341 683 366 41 398 933 33 151 31 59 315 72 321 6 326 447 Výdaje všechny 34 328 273 642 398 933 232 5 249 527 249 767 251 736 255 197 Saldo úplné 1 354 92 399 71 146 6 982 65 935 69 27 71 25 Provozní přebytek (PP) 83 282 78 162 69 943 79 326 68 961 71 25 73 16 75 14 Rozdíl PP a splátky jistiny 54 58 63 658 63 386 72 571 62 47 67 36 69 27 71 25 Index provozních úspor (%) 27,89 25,46 23,76 26,17 22,21 22,57 22,79 23,2 Dluhová základna 319 168 346 131 332 621 33 151 31 59 315 72 321 6 326 447 Dluhová služba 29 63 14 691 6 827 7 56 6 742 4 3 978 3 956 Dluh. služba/dluh.základna (%) 9,11 4,24 2,5 2,33 2,17 1,27 1,24 1,21 2.2.1 Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. Od roku 218 do konce období výhledu nabývá kladných hodnot a meziročně roste. 17
Graf č. 11: Vývoj salda hospodaření 2.2.2 Hodnoty provozního hospodaření Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů 35 3 25 2 15 1 5 tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje 2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 69, mil. Kč (219) do 79,3 mil. Kč (218). Po odečtení splátek jistiny je v rozmezí od 62,4 mil. Kč (219) do 72,6 mil. Kč (218). Částky představují využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. 18
Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku 2.2.4 Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index upraveného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 23,8 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k přechodnému zvýšení na 26,2 % (218) a následné stagnaci na úrovni nepřesahující 23, %. Hodnota ukazatele se tak pohybuje pod optimální úrovní indexu (25 %). Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor 2.2.5 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože střednědobý výhled rozpočtu nepočítá s investičními akcemi (vyjma prostředků souvisejících s výstavbou kanalizace Kvíček), hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. 19
Tabulka č. 7: Volné finanční prostředky Údaje (tis. Kč) 215 216 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 Běžné příjmy 298 6 36 988 294 376 33 151 31 59 315 72 321 6 326 447 Běžné výdaje 215 318 228 826 224 432 223 825 241 548 244 451 247 846 251 37 Provozní přebytek 83 282 78 162 69 943 79 326 68 961 71 25 73 16 75 14 Kapitálové příjmy 2 568 39 143 38 245 Kapitálové výdaje 91 92 3 312 167 944 1 425 1 425 1 425 Příjmy všechny 341 683 366 41 398 933 33 151 31 59 315 72 321 6 326 447 Výdaje všechny 34 328 273 642 398 933 232 5 249 527 249 767 251 736 255 197 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) 11 93 86 993 59 756 77 91 67 536 69 825 73 16 75 14 Financování 1 575 5 46 59 756 6 755 6 554 3 89 3 89 3 89 Uhrazené splátky jistiny 28 774 14 54 6 557 6 755 6 554 3 89 3 89 3 89 Volné finanční prostředky 1 354 92 399 71 146 6 982 65 935 69 27 71 25 V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město ve sledovaném období 218 222 může do realizace investičních akcí a jednorázových oprav dodatečně zapojit finanční prostředky v objemech od 61, mil. Kč (219) do 71,3 mil Kč. (222). Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města. 2.2.6 Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Celkem musí město v letech 218 222 splatit 25,7 mil. Kč současných závazků (z toho 25, mil. Kč na splátky jistin). Celkem od roku 218 do splacení všech závazků v roce 225 musí město uhradit 34,6 mil. Kč (z toho 33,8 mil. Kč na splátky jistin). Ve sledovaném období se nepočítá s přijetím nového investičního úvěru. Splatnost úvěrů a půjček: rok 219 Česká spořitelna a.s. (investice do budov v rámci reformy veřejné správy) rok 224 Komerční banka a.s. (zateplení 3. ZŠ, modernizace Vlastivědného muzea) rok 225 ČSOB, a.s. (revitalizace Husovy ulice) Tabulka č. 8: Dluhová služba v letech 218 222 Věřitel Forma závazku SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 České spořitelny, a.s. investice do budov v jistina 2 667 2 664 rámci reformy veřejné správy úrok 147 56 Komerční banka, a.s. zateplení 3.ZŠ, jistina 1 514 1 514 1 514 1 514 1 514 modernizace Vlastivědného muzea úrok 69 58 47 36 25 ČSOB, a.s. revitalizace Husovy ul. jistina 2 574 2 376 2 376 2 376 2 376 úrok 85 74 63 52 41 Celková dluhová služba 7 56 6 742 4 3 978 3 956 2
Střednědobý výhled rozpočtu vychází od roku 218 z rostoucí dluhové základny (dluhová základna je ekvivalentem celkových příjmů). Dluhová služba naopak meziročně klesá. Z výše uvedeného vyplývá, že ukazatel dluhové služby se v letech 218 222 meziročně snižuje z 2,33 % na 1,21 %. Graf č. 15: Vývoj dluhové služby 21
3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 212 222. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výši volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu střednědobého výhledu rozpočtu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: A2+ Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. Tabulka č. 9: Ekonomické hodnocení města v letech 212 217 Hodnocení 212 213 214 215 216 217 Dlouhodobé B1+ - B+ - - A2+ Krátkodobé STR3 - STR2 - - STR2 Vývoj ekonomického hodnocení města Slaný byl společností AQE advisors, a.s. vyhodnocován nepravidelně, přesto hodnocení poukazuje na zlepšující se trend vývoje hodnocení. Dlouhodobé hodnocení je na změny v hospodaření citlivější oproti hodnocení krátkodobému. 22
Závěr Střednědobý výhled rozpočtu pro období 218 222 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 212 216 a platného rozpočtu roku 217. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby v střednědobém výhledu rozpočtu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je velmi příznivá a dosahuje max. 2,33 % z povolené 25 ti procentní předepsané hranice a do budoucna se snižuje. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývoje. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predikovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Střednědobý výhled rozpočtu slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Střednědobý výhled rozpočtu přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování střednědobého výhledu rozpočtu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech střednědobého výhledu rozpočtu s cca 3 4 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. 23
Tabulka č. 1: Střednědobý výhled rozpočtu 218 222 ř. Údaje (tis. Kč) 215 216 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 27 62 225 672 225 655 236 955 243 983 248 842 253 89 258 99 2DPFO ze závislé činnosti 35 756 4 977 42 95 47 367 5 243 51 499 52 787 54 16 3DPFO OSVČ 3 994 4 757 99 1 1 343 1 356 1 37 1 383 4DPFO vybíraná srážkou 4 92 4 167 3 88 3 877 3 877 3 935 3 994 4 54 5DP právnických osob 37 58 43 57 42 83 42 951 43 44 44 489 45 62 46 742 6DP právnických osob za obce 11 427 1 952 11 5 11 5 11 5 11 5 11 5 11 5 7Daň z přidané hodnoty 75 334 78 95 83 39 89 839 93 86 95 413 97 799 1 244 8Místní poplatky 12 16 13 361 12 12 12 154 12 178 12 212 12 236 12 271 9 Správní poplatky 8 428 8 865 7 565 7 833 7 911 7 99 8 7 8 151 1 Daň z nemovitostí a z majetku 1 632 1 65 1 63 1 63 1 63 1 63 1 63 1 63 11 Ostatní daňové příjmy 8 721 1 28 9 8 9 86 9 811 9 817 9 822 9 828 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 21 53 13 59 8 247 8 662 8 697 8 733 8 769 8 85 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 4 149 3 944 3 118 3 349 3 38 3 412 3 444 3 476 14 Příjmy z pronájmu 851 783 55 734 737 741 745 748 15 Výnosy z finančního majetku 375 2 863 6 6 6 6 6 6 16 Přijaté sankční platby 1 872 3 33 2 715 2 695 2 695 2 695 2 695 2 695 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 5 256 2 776 1 84 1 825 1 825 1 825 1 825 1 825 18 Přijaté splátky půjček 26 19 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 229 133 239 181 233 92 245 618 252 68 257 575 262 578 267 714 2 Neinvestiční dotace (transfery) 42 973 4 615 29 176 29 533 29 829 3 127 3 428 3 733 21 Převody z vlastních fondů (HČ) 26 494 27 192 31 298 28 28 28 28 28 *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 298 6 36 988 294 376 33 151 31 59 315 72 321 6 326 447 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 128 5 777 24 Investiční dotace (transfery) 2 44 33 366 38 245 *25 PŘÍJMY CELKEM 319 168 346 131 332 621 33 151 31 59 315 72 321 6 326 447 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 77 274 8 555 79 331 79 912 81 452 83 23 85 13 87 53 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 6 41 5 222 6 14 5 437 5 5 5 564 5 629 5 694 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 289 187 27 31 188 11 88 66 29 Nákup energií 6 293 4 941 6 377 6 29 6 354 6 53 6 655 6 812 3 Nákup služeb 44 36 54 26 59 433 6 27 6 792 61 32 61 852 62 389 31 Opravy a udržování 22 93 24 52 23 711 21 842 22 61 22 281 22 54 22 729 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 1 14 1 147 1 372 1 418 1 43 1 441 1 453 1 465 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 17 329 16 387 15 959 15 7 15 842 15 986 16 131 16 277 34 Neinvestiční příspěvky PO 26 632 27 2 27 67 27 947 28 226 28 58 28 794 29 81 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 11 115 11 856 11 19 14 791 14 792 14 792 14 793 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 1 26 2 377 1 46 1 9 1 912 1 924 1 936 1 948 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 419 192 2 999 2 999 2 999 2 999 2 999 2 999 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 215 318 228 826 224 432 223 825 241 548 244 451 247 846 251 37 39 Kapitálové výdaje 91 92 3 312 167 944 1 425 1 425 1 425 *4 VÝDAJE CELKEM 37 239 259 138 392 376 225 251 242 973 245 877 247 846 251 37 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 11 93 86 993 59 756 77 91 67 536 69 825 73 16 75 14 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 28 774 14 54 6 557 6 755 6 554 3 89 3 89 3 89 43 Přijaté půjčky 22 514 18 275 15 5 44 Změna stavu na bankovních účtech 5 813 45 Řízení likvidity 4 316 1 636 *46 FINANCOVÁNÍ 1 575 5 46 59 756 6 755 6 554 3 89 3 89 3 89 *47 PŘÍJMY všechny 341 683 366 41 398 933 33 151 31 59 315 72 321 6 326 447 *48 VÝDAJE všechny 34 328 273 642 398 933 232 5 249 527 249 767 251 736 255 197 *49 SALDO úplné 1 354 92 399 71 146 6 982 65 935 69 27 71 25 *5 Provozní přebytek 83 282 78 162 69 943 79 326 68 961 71 25 73 16 75 14 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 54 58 63 658 63 386 72 571 62 47 67 36 69 27 71 25 *52 Index provozních úspor 27,89 25,46 23,76 26,17 22,21 22,57 22,79 23,2 *53 Dluhová základna 319 168 346 131 332 621 33 151 31 59 315 72 321 6 326 447 *54 Dluhová služba 29 63 14 691 6 827 7 56 6 742 4 3 978 3 956 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 9,11 4,24 2,5 2,33 2,17 1,27 1,24 1,21 24