Kosmologický důkaz Boží existence Petr Dvořák Filosofický ústav AV ČR Cyrilometodějská teologická fakulta UP
Postup Dějinný a systematický kontext, literatura Důkaz Hume-Edwardsova námitka a její řešení, vztah kauzálních a modálních pojmů Kantova námitka
Druhy důkazů Teleologický Náhodný vznik versus záměrný vznik za určitým účelem Úsudek z charakteristiky vesmíru nebo jeho části, která je chápána jako záměrně vzniklá za určitým účelem, na existenci inteligentní bytosti s tímto záměrem. Induktivní důkaz Kosmologický Úsudek z obecné charakteristiky skutečnosti (vesmíru) na existenci zdroje či základu této charakteristiky Deduktivní důkaz, induktivní důkaz Ontologický Úsudek z pojmu (definice) Boha na jeho existenci Deduktivní důkaz Morální Úsudek ze sféry hodnot na tvůrce hodnot či garanta hodnot
Dějiny a dvě verze kosmologického důkazu Aristoteles (Fyzika VIII, Metafyzika XII) Kalámský důkaz (W. L. Craig) Tomáš Akvinský (Sth I, 2, 3; ScG I, 13) Jan Duns Scotus (De primo principio) (Avicenna) Leibniz, Monadologie (1714), (Princip 32, Důkaz 36) Samuel Clarke, A Demonstration of the Being and Attributes of God (1705) Bernard Bolzano, Lehrbuch der Religionswissenschaft 1818, 1834 (díl I, odst. 67) Craig, William Lane, 1980, The Cosmological Argument from Plato to Leibniz, London: The Macmillan Press.
Současní zastánci v analytické fil. náboženství Gale, Richard M. and Alexander R. Pruss 1999, A New Cosmological Argument, Religious Studies, 35(4) 1999, pp. 461-476. Koons, Robert C., 1997, A New Look at the Cosmological Argument, American Philosophical Quarterly, 34(2), pp. 193 211. Leftow, Brian, A Leibnizian cosmological argument, Philosophical Studies October 1989, Volume 57, Issue 2, pp 135-155 Sousedík, Stanislav, Kosmologický důkaz Boží existence v životě a myšlení, Vyšehrad, Praha 2014 Craig, William Lane, The Kalam Cosmological Argument, The Macmillan Press, London 1979., In Defense of the Kalam Cosmological Argument, Faith and Philosophy, 1997, 14(2): 236 247.
Důkaz (ve dvou fázích) Vesmír vyžaduje příčinu: 1. Existují závislá jsoucna [pravda a posteriori ] 2. Je-li každé jsoucno závislé, potom je závislý i soubor všech závislých jsoucen 3. Vše, co je závislé, má příčinu [analytická pravda] 4. Soubor všech závislých jsoucen má příčinu Příčina vesmíru je nezávislá: 5. Příčina souboru všech závislých jsoucen sama není prvkem tohoto souboru 6. Příčina souboru všech závislých jsoucen je nezávislá
Hume-Edwardsova námitka Hume, Dialogy, část IX 2. Je-li každé jsoucno závislé, potom je závislý i soubor všech závislých jsoucen Paul Edwards, "A Critique of the Cosmological Argument" (1959) The demand to find the cause of the series as a whole rests on the erroneous assumption that the series is something over and above the members of which it is composed... If we have explained the individual members there is nothing additional left to be explained.
Pojem závislého jsoucna 2. Je-li každé jsoucno závislé, potom je závislý i soubor všech závislých jsoucen Závislé jsoucno (opak nezávislé jsoucno) (i) má přímou příčinu (ii) má alespoň nepřímou vnější příčinu - sestává v posledku ze závislých částí ve smyslu (i), - alespoň jedna z částí má vnější příčinu odlišnou od každé části (iii) má alespoň nepřímou příčinu, - sestává ze závislých částí ve smyslu (i) - nemá externí příčinu části Moje teze 1. Konečný celek je závislý buď ve smyslu (i) nebo (ii) 2. Nekonečný celek je závislý ve smyslu (i)
Kauzální a modální pojmy 1) Každé závislé jsoucno je nahodilé 2) Každé nahodilé jsoucno je závislé Emanuel Rutten, Towards a Renewed Case for Theism: A critical Assessment of Contemporary Cosmological Arguments. Self-published. Amsterdam 2012. 1. Každé nahodilé jsoucno je závislé 2. Každá příčina zapříčiněné části zapříčiněného celku je částí příčiny celku 3. Existuje alespoň jedno jsoucno A takové, že je příčinou B a A a B dohromady tvoří nahodilé jsoucno 4. Každá příčina je odlišná od svého účinku
Řešení: rozlišení přímé a nepřímé příčiny E je přímá částečná příčina C tím, že je přímou úplnou příčinou A A je nepřímou částečnou příčinou C tím, že je přímou úplnou příčinou B E a A jsou úplnou nepřímou příčinou D jsoucna C Závislý (ii) = df má alespoň nepřímou vnější příčinu - sestává v posledku ze závislých částí ve smyslu (i), - alespoň jedna z částí má vnější příčinu odlišnou od každé části
Logická možnost a metafyzická možnost Tvrzení Je možné, že nekonečná kauzální řada neexistuje nebo existuje jiná řada Stav světa S je metafyzicky možný ve světě w (kde neexistuje) právě tehdy, když ve w existuje příčina schopná jej způsobit. Stav světa S je logicky možný ve světě w (kde neexistuje) právě tehdy, když existuje ve světě u a má příčinu ve světě u (je-li S pozitivní)
Argument pro to, že je nekonečná řada závislá ve smyslu (i) Kontrafaktuální scénář: aktuální je svět, v němž řada neexistuje 1. Neexistence řady je v aktuálním světě (tomto) logicky možná 2. Řekněme, že je aktuální svět, v němž není žádná řada 3. V každém možném světě, v němž řada existuje má protože existence řady je pozitivní stav světa příčinu. 4. Kdyby některý z těchto světů byl aktuální, potom by řada měla příčinu 5. Jeden z těchto světů je aktuální ------------ Buď má řada v aktuálním světě příčinu, nebo je její existence logicky nemožná
Principy 1. Vše, co by mohlo existovat (logická možnost) a neexistuje vyžaduje příčinu své existence ve světě, kde existuje 2. Vše, co existuje a mohlo by neexistovat (logická možnost) vyžaduje příčinu 1. Implikuje 2. je-li dostupnost mezi světy symetrická.
Kant a kosmologický důkaz Nutné jsoucno je Bůh (druhý krok důkazu) Ens necessarium je ens realissimum 1. Každé ens necessarium je ens realissimum 2. Některé ens realissimum je ens necessarium Ens realissimum je jediné 3. Každé ens realissimum je ens necessarium
Je kosmologický důkaz zbytečný? Předpoklad: Nutné jsoucno je možné Epistemická možnost (zdá se nám, že lze bezrozporně myslet) Logická možnost (lze bezrozporně myslet) Goldbachova doměnka (každé sudé číslo větší než 2 se dá vyjádřit jako součet dvou prvočísel) Buď je možně (nutně) pravdivá nebo (nutně) nepravdivá
Děkuji za pozornost