Fakta a mýty o eském lesním hospodá ství SBORNÍK REFERÁT Praha 24. ervna 2008 Zam ení seminá e: Cílem seminá e je podat objektivní informace o sou asném stavu a vývoji našich les nejen odborné ve ejnosti a zainteresovaným politik m, ale zejména zástupc m tisku, rozhlasu a televize. P etrvávající mýty a zkreslené informace o hospoda ení v lesích vyvrátí p ední eští odborníci na základ konkrétních v deckých poznatk a objektivních statistických údaj. 1
Obsah: Výsledky národní inventarizace les Ing. Jaromír Vaší ek, editel Ústavu pro hospodá skou úpravu les.3 P stování nebo ne-management les prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., d kan Fakulty lesnické a d eva ské ZU. 18 Význam produk ní funkce les pro spole nost prof. Ing. Lud k Šišák, CSc., Fakulta lesnická a d eva ská ZU. 22 Ve ejn prosp šné funkce lesa v krajin Ing. Vladimír Kre mer, CSc., emeritní p edseda Národního lesnického komitétu.26 Kalamity v eských lesích minulost a sou asnost doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., editel Výzkumného ústavu lesního hospodá ství a myslivosti...31 Sou asný stav lesních p d a jejich budoucnost Ing. Vít Šrámek, Ph.D., vedoucí útvaru ekologie lesa Výzkumného ústavu lesního hospodá ství a myslivosti.52 Význam využívání d eva pro národní hospodá ství a životní prost edí Ing. Jan ezá, výkonný editel Nadace d evo pro život..56 Hospoda ení státního podniku Lesy R soulad produk ních funkcí lesa a ve ejných zájm RNDr. Ji í Stonawski, vedoucí odd lení ochrany p írody s.p. Lesy R..60 2
Výsledky Národní inventarizace les Jaromír Vaší ek Dobrý den, d kuji za možnost vystoupení na tomto seminá i a rád bych vás uvedl do té problematiky konstatováním toho, jakými fakty disponuje Ústav pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem (ÚHÚL). Hospodá sk ská úprava les je ekologická, syntézn zní,, metodická a prognostická disciplína, jejímž úkolem je zajišt ní p írodní reprodukce lesního ekosystému v souladu se zájmy z spole nosti a vlastník les. (Citováno: Lesnický slovník k nau ný ný Praha 1994) První LHP 1739 K úvodnímu obrázku lze uvést to, že lesní hospodá ské plány a hospodá ská úprava les nejsou žádným reliktem minulé doby, ale je to disciplína, kterou známe cca 250 let. První lesní hospodá ský plán na schwarzenberském majetku byl po ízen roku 1739. ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL Národní Inventarizace Les (NIL) 4 letý projekt, 16.250 zkusných ploch v pravidelné síti 2x2 km, na každé ploše bylo p esn zm eno a statisticky vyhodnoceno cca 130 veli in. Souhrnný lesní hospodá ský plán (SLHP) v SLHP je shrnuto 2.550 platných lesních hospodá ských plán (LHP) a 450 lesních hospodá ských osnov (LHO) Fakta uvedená v mém p ísp vku vycházejí ze dvou informa ních zdroj. Tím prvním je národní inventarizace les, zkracujeme ji NIL. Jedná se o 4letý projekt, ve kterém bylo na území R v lesích umíst no 16 240 zkusných ploch v pravidelné síti 2x2 km a na každé ploše bylo p esn zm eno a statisticky vyhodnoceno cca 130 veli in. Druhý informa ní zdroj je tzv. Souhrnný lesní hospodá ský plán, který zkracujeme SLHP. V SLHP je shrnuto 2 550 platných lesních hospodá ských plán a 450 lesních hospodá ských osnov, což jsou díla hospodá ské úpravy les financovaná státem pro vlastníky, kte í vlastní mén než 50 ha les. 3
Národní inventarizace les v R R (NIL) na základ na ízení vlády 193/2000 Sb. ÚHÚL pov en provedením Národní inventarizace les. Inventarizací les se získaj skají údaje o skute ném m stavu a vývoji les v R, zejména z hlediska funkcí les,, jako významných obnovitelných p írodn rodních zdroj a d le ležité složky životního prost ed edí. (Vládn dní na ízen zení.193 ze dne 7. ervna 2000) 2001 2004 terénní šet ení NIL 2005 zpracování výsledk NIL 2006 vyhodnocování výsledk NIL 2007 publikování výsledk http://www.uhul.cz/il/výsledky Metodika terénního šet ení ást technického vybavení inventariza ní skupiny Obrázek slouží pro p edstavu o tom, jak probíhala v terénu Národní inventarizace les. M žete si všimnout za ízení, kterým byly veli iny m eny, tzn. že p ímo z toho m ícího p ístroje v digitální podob se data po izovala do terénního po íta e. Dovolil jsem si proložit jednotlivé obrázky otázkami, které mohou klást voli i poslanc m a senátor m: První otázka: Je lesní hospodá ství R založeno na ekologických základech? HISTORIE TYPOLOGICKÉ KLASIFIKACE První zmínka o klasifikaci les - 1931 (prof. Konšel) První detailní pr zkum lesních porost na bázi b geobotaniky a pedologie 1935 V letech 1956-1970 1970 provedl ÚHÚL L (Lesprojekt( Lesprojekt) typologické mapování na území bývalého eskoslovenska dv ma r znými r metodami: Pražsk ská škola (MMS systém m použitý pro hercynskou ást republiky) Brn nsk nská škola (Zlatník v v systém m použitý pro karpatskou ást R R a pro SR) Od roku 1970 - nový klasifika ní systém - Typologický systém ÚHÚL L ( Plíva, Pr ša) 7 První zmínka o klasifikaci les z ekologického hlediska se datuje do roku 1931, kdy se profesor Konšel za al zabývat p írodními podmínkami a nabádal lesníky, aby se jimi zabývali ve své praxi. První detailní pr zkum lesních porost na bázi geobotaniky a pedologie prob hl roku 1935. V letech 1956 1970 provedl ÚHÚL typologické mapování na území bývalého eskoslovenska, a to dv ma r znými metodami. 4
Od roku 1970 nový klasifika ní systém, tzv. typologický systém ÚHÚL, jehož hlavními p edstaviteli byl pan ing. Plíva s panem ing. Pr šou, je platný od roku 1970. Konkrétním výstupem je pak typologická mapa. Typologický systém ÚHÚL Založen na faktorech p írodnp rodního prost ed edí klimatické podmínky p dní a geologické podmínky vertikáln lní len ní lokality bylinné indikátory (1950-1980 cca 50 000 terénn nních zápisnz pisník ) Lesní typ Agregace LT D evinná skladba Typologický systém je založen na faktorech p írodního prost edí, p edevším klimatických podmínek, p dních a geologických podmínek, vertikálního len ní lokality, bylinných indikátorech. V pr b hu let 50 80 bylo v terénu po ízeno cca 50 000 terénních zápisník. Tyto zápisníky jsou v tuto chvíli v naší databázi v digitální podob. Pro jednotlivé p írodní lesní oblasti R jsou vypracovány Oblastní typologické elaboráty. Využit ití lesnické typologie p i p obhospoda ov ování les Typolog typuje podle p írodních podmínek lesní pozemek P íklad: Lesní typ 6K1 Kyselá smrková bu ina metlicová na svazích Lesní typ je p íliš detailní a je agregován do soubor lesních typ P íklad: Kyselá smrková bu ina 6K Podle souboru lesních typ se pozemky za adí do cílového hospodá ského souboru P íklad : Hospodá ství exponovaných stanoviš vyšších poloh Pro tento hospodá ský soubor jsou vyhláškou. 83/1996 Sb. stanovena základní hospodá ská doporu ení p edevším: Doba obmýtní, doba obnovní, skladba d evin - základní d eviny smrk, buk, jasan, javor - meliora ní a zpev ující jedle, lípa, douglaska, jilm, -p imíšené a vtroušené mod ín, b íza je áb 8 18 Praktický p íklad: typolog typuje podle p írodních podmínek, p íklad lesní typ 6k1, kyselá smrková bu ina, metlicová na svazích, agregace kyselá smrková bu ina, tedy 6k, potom na základ tohoto souboru lesních typ je p íslušná lokalita za azena do cílového hospodá ského souboru, v našem p ípad hospodá ství exponovaných stanoviš vyšších poloh. A na základ vyhlášky Ministerstva zem d lství. 83/1996 Sb. jsou stanovena základní hospodá ská doporu ení pro tento cílový hospodá ský soubor. Hospodá ská doporu ení jsou uvedena ve ve ejn p ístupných dílech Oblastní plány rozvoje les uložených na krajských ú adech. Z vý tu hospodá ských doporu ení bych zmínil p edevším dobu obnovní, dobu obmýtní a skladbu d evin. Minimální podíl meliora ních a zpev ujících d evin je ze zákona povinným ustanovením. 5
Druhá otázka: Jak je to s druhovou pestrostí v lesních ekosystémech? Indikátor po etností populací pták zem d lské krajiny v R 140 120 index (%) 100 80 60 40 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 Zdroj: Indikátor pta ích populací v zem d lských a lesních ekosystémech Petr Vo íšek, Karel Š astný, Ji í Flousek & Vladimír Bej ek Indikátor po etnostípopulacílesních druh pták v lesních ekosystémech v R 140 120 index (%) 100 80 60 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 Zdroj: Indikátor pta ích populací v zem d lských a lesních ekosystémech Petr Vo íšek, Karel Š astný, Ji í Flousek & Vladimír Bej ek Indikátorem je po etnost populací pták zem d lské krajiny a lesních ekosystém. Indikátor dokumentuje sestupnou tendenci v zem d lském kraji a vzestupnou tendenci v lesních ekosystémech. 6
T etí otázka: Jak je to s vým rou les, zásobami d íví v lesních porostech, s t žbou v lesích, kalamitami a velikostmi holin? Zásoba d íví v lesích 800 700 630 663 668 673 600 536 564 500 445 mil.m 3 400 300 307 322 348 200 100 0 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2005 2006 2007 Zdroj datový sklad ÚHÚL - SLHP K zásob d íví v lesích lze konstatovat, že se od 30. let minulého století prakticky zdvojnásobila. Obdobný vývoj zaznamenávají i naši sousedé. Vývoj vým ry les na území R 3 000 tis. ha 2 500 2 000 1 974 2 266 2 223 2 191 2 341 2 479 2 574 2 606 2 623 2 629 2 637 2 647 2 649 1 500 1 000 500 0 1790 1839 1865 1875 1910 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2005 2006 Zdroj datový sklad ÚHÚL - SLHP V dob, kdy kon il svou vládu císa Josef II., to bylo roku 1790, a byl po ízen tzv. Josefský katastr, z n hož vyplývá, že na území dnešní R bylo v té dob cca necelé 2 mil. ha les. V sou asnosti iní vým ra les 2,65 mil. ha. Od té doby narostla vým ra cca o 700 000 ha. 7
Plocha obnovovaných lesních porost 40 000 35 000 34 149 34 523 31 291 ha 30 000 25 000 20 000 27 938 25 289 21 629 21 630 20360 15 000 10 000 5 000 0 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2006 2007 Zdroj: datový sklad ÚHÚL - SLHP Ve ve ejnosti n kdy probíhá diskuse, že je ím dál více holých ploch, že se lesní porosty neobnovují, jak by m ly. P edložený graf dokládá opak. Nahodilá t žba 12 11,1 10 8 8 mil m3 6 4 2 0 2005 2003 2001 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 1977 1975 1973 1971 1969 1967 1965 1963 1961 Zdroj: VÚLHM Kalamity se objevují a nejv tší podíl z nich zp sobuje vítr. Proti v tru jsou lesní porosty odolné a mén odolné. Náchyln jší k poškození v trem jsou jehli naté porosty, odoln jší jsou porosty smíšené a listnaté. Je kalamita Lothar v roce 1999 ve Francii, která je pom rn listnatá a kde bylo tehdy poškozeno cca 130 mil. m 3 d íví. A já osobn jsem stál u pom rn rozsáhlé kalamity zvící asi 1 mil. m 3 v p evážn bukových lesních porostech na Slovensku v roce 1998. 8
T žba v lesích R 20,00 18,00 17,68 16,00 14,00 13,90 mil.m 3 b.k. 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 8,55 Jehli natá Listnatá T žba celkem 2,00 0,00 2005 2003 2001 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 1977 1975 1973 1971 1969 1967 1965 1963 1961 Zdroj datový sklad ÚHÚL - SLHP Porovnání celkové t žby a celkového b žného a celkového pr m rného p ír stu 25,00 20,00 mil m 3 15,00 10,00 5,00 T žba CBP CPP 0,00 1970 1980 1990 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Zdroj datový sklad ÚHÚL - SLHP T žební intenzita v lesích R 8 7 6 5,19 5,07 4,54 4,70 4,78 5,13 5,31 5,39 5,48 5,45 5,50 5,73 5,90 5,86 6,67 m3/ha 5 4 3,32 3,88 3 2 1 0 1961 1970 1980 1990 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Zdroj datový sklad ÚHÚL - SLHP T žba v lesích vr stá. Z graf je patrné, že celková výše t žby d íví vzr stá v logické vazb na zvyšující se vým ru les a rostoucí zásoby d íví. Roste také t žební intenzita, tzn. objem d íví vyt žené z 1 ha vým ry porostní p dy. Zde lze vyslovit jisté varování, které vyplývá z posouzení výše t žby pomocí celkového pr m rného p ír stu. Modely vypracované na podkladech souhrnného lesního hospodá ského 9
plánu signalizují, že t žební potenciál je vy erpán. Pro objektivitu je pot eba íci, že d vodem vyšších t žeb je nutnost zpracování kalamitního d íví, které v posledních letech napadlo. Pr m rná velikost porostní skupiny 2,5 2,23 ha 2 1,5 1 1,56 1,48 1,36 1,22 1,18 0,5 0 1997 1998 1999 2000 2003 2004 Zdroj datový sklad ÚHÚL - SLHP Jedním z parametr, podle kterého m žeme posuzovat jak šetrné je obhospoda ování les, je mimo jiné i velikost porostní skupiny. Z grafu je patrný její pokles. tvrtá otázka: Jak je to s rozsáhlými jehli natými monokulturami? Kritéria klasifikace smíšení d evin kritéria klasifikace typu (stupn ) smíšení porost/dílec/skupina istý symbol podíl základní d eviny více než 90 % s p ím sí P 70 90 % smíšený S do 70 % Lesnický slovník k nau ný ný Praha 1994 Lesní porosty byly na základ jejich popis rozt íd ny do t chto kategorií: TYP SMÍŠENÍ - PODLE ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH D EVIN - SOUHRN ZA R d evina zastoupení podíl (%) pr m rná vým ra jednotl.d ev. p ím s symbol dílec porost skupina dílec porost skupina 90+ isté 18,37 20,18 38,48 6,06 1,99 0,92 CELKEM J+L 70-90 s p ím sí P 31,52 31,25 29,81 7,89 3,79 1,33 do 70 smíšené S 50,11 48,58 31,71 7,48 4,34 1,49 celkem 100,00 100,00 100,00 7,28 3,38 1,17 Zdroj: Datový sklad LHP/O ÚHÚL, 2006 10
Stupe smíšení jehli natých a listnatých lesních porost 50,12 % 18,36 % Jehli naté a listnaté lesní porosty isté (vroušené d eviny do 10%) Jehli naté a listnaté lesní porosty s p ím sí 10-30 % 31,52 % Jehli naté a listnaté lesní porosty s p ím sí v tší než 30 % Zdroj datový sklad ÚHÚL - SLHP Z výsledk analýz trvalých jednotek prostorového rozd lení lesa je patrno, že v lesích na území R p evládají porosty (p esn e eno dílce) smíšeného charakteru, jejichž plošný podíl p esahuje 80% celkové plochy našich les. Pátá otázka: Jaké je druhové složení les a jakým zp sobem se lesy obnovují? Skladba d evin v lesích v eské republice Výskyt d evin v obnov v po tu jedinc na ha v % podle NIL Doporu ená Druh d eviny % % % % Smrk ztepilý 32,6 53,3 36,5 11,2 Jedle 0,7 0,9 4,4 19,8 Borovice 1,9 17,3 16,8 3,4 Mod ín 0,5 3,9 4,5 0 Ostaní jehli naté 0,1 0,2 2,2 0,3 CELKEM jehli naté 35,8 75,6 64,4 34,7 Dub 12,6 6,5 9 19,4 Dub ervený 0,7 0 0 0 Buk 11,5 6,5 18 40,2 Habr 6,3 1,2 0,9 1,6 Javor 12,5 1,1 1,5 0,7 Jasan 7,4 1,2 0,7 0,6 Jilm 0,3 0 0,3 0,3 Akát 0,1 0 0 0 B íza 3,2 2,9 0,8 0,8 Olše 0,3 1,5 0,6 0,6 Lípa 0,9 1 3,2 0,8 Osika 1 0 0 0 Vrby 0,2 0 0 0 Ostatní listnaté 7,2 1,5 0,6 0,3 CELKEM listnaté 64,2 23,4 35,6 65,3 Holina 0 1 0 0 CELKEM 100 100 100 100 Zdroj: Datový sklad ÚHÚL NIL, SLHP Sou asná d evinná skladba Rekonstruovaná d.skladba P irozená Lze konstatovat, že lesní ekosystémy na celém území R mají z pohledu pom r listnatých a jehli natých d evin tendenci se vracet k více mén p irozenému stavu. 11
P VOD OBNOVY Podmínky P vod % plochy Žádná obnova Nehodnoceno 31,9 Obnova na volné ploše P irozené zmlazení, (um lá obnova < 20%) 6,3 Obnova na volné ploše P irozené dopln ní, (um lá obnova 20-50%) 1,1 Obnova na volné ploše Um lá obnova, (p irozené zmlazení 20-50%) 1,9 Obnova na volné ploše Um lá obnova, (p irozené zmlazení < 20%) 8,5 17,8 Obnova pod clonou P irozené zmlazení, (um lá obnova < 20%) 48,7 Obnova pod clonou P irozené dopln ní, (um lá obnova 20-50%) 0,4 Obnova pod clonou Um lá obnova, (p irozené zmlazení 20-50%) 0,3 Obnova pod clonou Um lá obnova, (p irozené zmlazení < 20%) 0,8 50,2 Celkem 100 Zdroj: Datový sklad ÚHÚL - NIL P ÍTOMNOST OBNOVY NA PODPLOŠE v % Obnova pod clonou Žádná obnova Obnova na volné ploše 50,30 31,90 17,80 Zdroj: Datový sklad ÚHÚL - NIL asto bývá pom rn diskutovaná otázka, zda obnova vyt žených les je p evážn um lá nebo p irozená, zda se uskute uje na holé ploše nebo se vyskytuje pod porostem nebo v jeho bezprost ední blízkosti. Výše uvedená tabulka a graf dokládají, že obnova, která se vyskytuje na volné ploše iní necelých 20 %. Více než 50 % obnovy bylo nalezeno pod clonou porostu nebo v jeho bezprost edním vlivu. Šestá otázka: Které veli iny byly zjiš ovány v rámci Národní inventarizace les a jaké jsou její nejd ležit jší zjišt ní? V pr b hu Národní inventarizace les bylo zjiš ováno na m i ských plochách a na 300 metrovém vzdálenosti mezi nimi až 130 veli in. 1. Šet ení na inventariza ní ploše (nap íklad: identifika ní íslo inventariza ní plochy, sou adnice st edu inventariza ní plochy, sou adnice náhradního st edu inventariza ní plochy, p ístupnost a sch dnost inventariza ní plochy nadmo ská výška atd.). 2. Popis stromu (nap íklad: poloha stromu, íslo stromu, pozice stromu v mikroreliéfu, ozna ení d eviny, spole enstevní postavení stromu, p íslušnost stromu k porostní vrstv, výskyt ch dovitých ko en, výskyt stojící souše, výška rozdvojení hlavní osy kmene, tvar koruny, poškození zp sobené t žbou hnilobou, zv í atd.). 12
3. M ení stromu (nap íklad: vý etní tlouš ka stromu, výška stromu, výška nasazení živé koruny, výška bezsuké ásti kmene). 4. Šet ení v rámci podplochy (nap íklad: identifika ní íslo podplochy rozloha podplochy, kategorie pozemku, expozice terénu, sklon terénu, hospodá ský tvar lesa, bohatost struktury porostu, stav pé e, celková pokryvnost mech, celková pokryvnost kapra orost, celková pokryvnost travin, celková pokryvnost bylin, celková pokryvnost ke í kovitých bylin, celková pokryvnost ke, pokryvnost jednotlivých druh travin, bylin, mech a kapra orost, pokryvnost jednotlivých druh ke na podploše atd.). 5. Obnova na podploše (nap íklad: p ítomnost na podploše, p vod obnovy, opat ení na podporu vzniku p irozené obnovy, rozmis ování sazenic v kultu e nebo nárostu, výškové t ídy obnovy atd.). 6. Ležící odum elé d evo (výskyt v tví a t žebních zbytk, výskyt t žebních zbytk, vývrat a ulomených kmen tlustších než 7 cm). 7. Pa ezy (tlouš ka pa ezu, výška pa ezu, stupe rozkladu d eva pa ezu). 8. Inventarizace lesních cest (nap íklad: nadmo ská výška lesní cesty, kategorie lesní cesty, ší ka koruny vozovky, druh povrchu vozovky, výskyt travního porostu na vozovce, spád cesty, stav násp, sesuvy a eroze na náspech cesty, stav odvodn ní lesní cesty atd.). 9. Inventarizace potok, (ší ka vodní hladiny potoku, stálost pr toku vody v potoku, spád toku, výskyt technických opat ení pro hrazení byst in). 10. Inventarizace odvod ovacích za ízení (ší ka vodní hladiny v odvod ovacím za ízení, stálost pr toku vody v odvod ovacím za ízení). 11. Význa né body v terénu, druh bodu. 12. Inventarizace okraj lesa, hustota okraje lesa, d eviny na okraji lesa, typ okraje lesa, výskyt a struktura pásu ke na okraji lesa. N které výsledky: OBJEM LEŽÍCÍHO ODUM ELÉHO D EVA : BOHATOST STRUKTURY POROSTU: 13
Všechny výsledky byly statisticky testovány. Mrtvé ležící d evo - hodnota je 6,7 m 3 na ha v pr m ru v R. Celkový objem na území R iní 18,252 mil. m 3. Pestrost struktury v lesních porostech v R je posunuta k jednoduché a to zcela dominantn, 83 %, les podrostního typu 11 %. Objem ležícího d eva Graf objemu ležícího d eva podle kraj uvádí, že nejmén mrtvého d eva leží v kraji Vyso ina a nejvíce v Karlovarském kraji. Poškození loupáním a ohryzem Za povšimnutí stojí údaj u Karlovarského kraje, kde je 32 % strom poškozeno loupáním a ohryzem. 14
Poškození hnilobou Poškození zv í má p ímou souvislost s tím, že 47 % všech strom na území Karlovarského kraje v pr m ru vykazuje škody hnilobami. Celková plocha pozemk kategorie LES a NELES: Zásoba hroubí b.k. Velmi diskutovaným údajem je pr m rná zásoba d íví na jeden ha. Podle NIL iní 335 m 3 /ha, podle SLHP je to 250 m 3. Je nutno poznamenat, že jde o údaje zjiš ované rozdílnými metodami. 15
POKRYVNOST BOR VKOU Zdroj: Datový sklad ÚHÚL - NIL 18 Zde je pro p íklad znázorn na skute nost, že se NIL zabývala celým stavem lesních ekosystém. Bor vka je rostlinným druhem, který je typický pro kyselé p dy. Nejd ležit jší konstatování zjišt ná NIL na úrovni R šet ením v terénu a následným statistickým vyhodnocením: Byla nalezena v tší vým ra lesa o 106 tis ha, než bylo doposud evidováno, byl potvrzen p etrvávající nesoulad mezi evidencí v katastru nemovitostí a skute ným stavem, zásoby d íví v lesních porostech jsou vyšší než doposud uvád né údaje ze souhrnu lesních hospodá ských plán o 33 %, bylo zjišt no, že v lesních porostech leží 6,7 m 3 /ha odum elého d íví (o ø v tším než 7 cm), které nelze zapo ítávat do využitelného d íví, byl zjišt n vyšší podíl jehli nan v dosp lých porostech, v mladých porostech byl naopak zjišt n p evažující podíl listná, byl potvrzen o ekávaný stav, že p evažují porosty s jednoduchou strukturou, p i hodnocení stavu pé e o lesní porosty bylo konstatováno, že 6,9 % lesních porost bylo klasifikováno jako zanedbané, poškození strom t žbou bylo zjišt no u 13,1 % strom, poškození kmene zp sobené loupáním a ohryzem spárkatou zv í se vyskytlo u 11,8 % strom, výskyt hniloby kmene byl nalezen u 22,1 % strom, eroze, pop ípad sesuv na náspech byla zjišt na u 9,3 % lesních cest, eroze koruny lesních cest pak u 16,5 %. 16
Ministerstvem zem d lství byla v roce 1935 v Brandýském zámku z ízena Lesní taxa ní kancelá, jejímž pokra ovatelem je Ústav pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem 3 Autor: Ing. Jaromír Vaší ek Ústav pro hospodá skou úpravu les Náb ežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem Vasicek.Jaromir@uhul.cz 17
P stování nebo ne-management les Vilém Podrázský Ješt jednou dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, úvodem mi dovolte n kolik v t. P edevším pod kování organizátor m za dnešní den a za sebe mohu íci, že jsem rád, pokud jsme jim mohli pon kud pomoci s organizací. Dále d kuji panu editeli Vaší kovi za to, že hodn z pot ebných tvrdých dat tu již prezentoval a já se mohu soust edit na n co úpln jiného. Na druhé stran bych se rád následn omluvil svým koleg m lesník m za to, že m j p ísp vek je hodn obecný. Byl p ipraven pro pon kud jiné fórum, a proto je místy spíše až proklamativní a založen na úvodních slovech do další diskuse. A ostatní ú astníky bych zase upozornil, že tu ob as bude i snaha být trochu provokativní. K tomu mne nakonec pobídl e-mail, který jsem dostal od jednoho ob anského sdružení ze Šumavy minulý pátek. Co prý íkám na to, že špatné lesnické hospoda ení na území kláštera Schlägl v Rakousku ohrožuje k rovcem šumavskou Trojmeznou na území národního parku. Tak to už m opravdu vyprovokovalo. Uv domil jsem si, že t ch mýt je kolem nás hodn, a proto se asi budu ob as snažit trochu si rýpnout také. P edkládaný p ísp vek se týká p stování a podílu pasivního p ístupu k n mu. N kolikrát se k tomu b hem p íštích 10 minut vrátíme. Jedna z možných definic nebo spíše popisu naší disciplíny je, že p stování p edstavuje úpravu porostní struktury a porostního prost edí s cílem optimalizovat podmínky i pom ry k dosažení cíl hospoda ení nebo cíl managementu, jak se dnes íká, lesních porost. V historické dob k vzniku p stování, stejn tak jako hospodá ské úpravy, vedly p edevším dva d vody. Jednak snaha zajistit stabilitu porost, protože porosty, které nebyly obhospoda ovány cílen, tedy nebyly vychovávané, velmi snadno podléhaly a podléhají r zným kalamitám. ili p í ina kalamit není v lesním hospodá ství, ale v zanedbání odpovídajícího lesního hospodá ství. A ten druhý d vod je kvalita, nebo v lesích, které jsou ponechávány spíše pro p írodní vývoj, tam p evládají jedinci biologicky trochu jiného charakteru než v lesích hospodá ských. V lesích hospodá ských, cílen obhospoda ovaných, bychom m li mít snahu o jedince s kvalitním kmenem, s jemnými v tvemi a s hospodá sky dob e využitelným d ívím. V p írodních podmínkách p evládají jedinci spíše agresivní, rychle se rozpínající, rostoucí, potla ující ostatní. A to neplatí jen o lesních porostech. Tyto dva p ístupy je nutno uplat ovat v lesích jakéhokoli hospodá ského zp sobu, nejen v lesích pase ných nebo dokonce lesích holose ných, ale i v lesích, které jsou obhospoda ovány tzv. p írod bližšími zp soby. I tam je nutná pé e, i tam je nutný cílený zásah p stitele nebo lesního hospodá e. Alespo tam, kde se p edpokládá pln ní hospodá ské funkce. Další zdroj problém v oblasti p stování jsem si dovolil uvést v následujícím odstavci, kdy jakoby se nám dnes v p stování potýkaly dv koncepce. A to za prvé p stování les, které jsou funk n diferencované, tzn. že jejich p stování je zam eno za ur itým hlavním ú elem jako lesy p evážn nap íklad hospodá ské, rekrea ní, n kdy i s cílem ochrany p írody, a potom za druhé lesy, které jsou deklarovány jako polyfunk ní ili funk n integrované. Je to jakoby protismyslné, ovšem nakonec všechny školy, které se tím zabývají, možná m kolegové upraví, v etn pr lomové brn nské školy hodnocení funkcí lesa, jak je deklarována, zjistí, že vše se odvíjí od funkce hospodá ské a od r stu porost. Na základ všech t chto skute ností bychom se mohli dlouho bavit a já bych na n kterých p íkladech rád uvedl a dokumentoval, že naše ve ejnost je p esv d ována o ad nepravdivých, a jak jsem uvedl v úvodních v tách, i lživých údajích. Jako mýtus. 1 jsem si dovolil uvést tvrzení, že lesy a lesní hospodá ství jsou v katastrofálním stavu. Myslím, že ísla, která p ednesl pan editel, to alespo z objektivního, makroskopického pohledu vylu ují. Nebo alespo doložené makroukazatele vyvracejí toto tvrzení. Jen n kolik ísel, která jsem vyzna il i já. Podle stejných zdroj, i když ze starších zpráv o stavu les a lesního hospodá ství, plocha lesních porost roste. Zhruba z 1/5 v 18. století na dnešních asi 34 %. P irozená obnova a její podíl roste z n kolika málo procent v 80. letech na nyn jších 15 17 %. Roste p ír st, i když rostou t žby. A dle nejnov jších údaj, jak bylo i uvedeno, dostáváme se do stavu jakéhosi vyrovnání. 18
Co bych zvlášt zd raznil, je zm na druhové skladby. Jen v letech 2000 2004 se zastoupení samotného buku zvýšilo za 5 let o 0,5 %, což je p i t chto rozm rech a p i asových m ítcích obnovy lesa pom rn hodn. Za stejnou dobu zastoupení listná stouplo o více než 1 %, za 5 let. Rychlejší postup si asi lze t žko p edstavit. Sv d í to o tom, že tlak na lesní hospodá ství z hlediska biodiverzity má ur ité výsledky. Rychleji to asi skute n nejde. Na druhou stranu z našeho akademického pohledu je obor lesnictví a lesního hospodá ství dosti nestabilní. Jen jako p íklad ze svého omezeného hlediska, protože se nepohybuji v t ch prakti t jších sférách, ale spíše v akademickém prost edí, pro odleh ení: byl jsem na p ti plesech Les R za sebou, pokaždé nás vítal nový ministr a nový generální editel. ili stabilita oboru rozhodn není ideální, a nep ispívá to k dobré situaci. Druhý mýtus, který je nám prezentován, je nutnost nového pohledu na lesy a lesní hospodá ství a nové p ístupy n mu. Je nám vytýkáno hlavní zam ení na p stování stejnov kých porost, což je do jisté míry pravda. V tšina našich hospodá ských plán je zam ena na p stování stejnov kých les, p i emž pojem stejnov ké lesy znamená rozp tí až do 40 let p i p irozené obnov clonným zp sobem. Tyto lesy se pak do velké míry chovají jako stejnov ké. Ale i na tomto principu je možno budovat hospodá ství trvale udržitelné, což v tšina evropských zemí dokládá a p es všechny problémy, které má hospodá ství v eských zemích, trvalá udržitelnost lesního hospodá ství je ur it na míst a je patrná. V každém p ípad existují i jiné metody, o tom jsme p esv d eni, a také je využíváme. Není tu jen striktní za izování stejnov kých porost, ale je tu celá ada dalších metod a nemusíme vymýšlet nic nového. Tyto metody jsou tady n kolik staletí, jsou používány a to, co m žeme zm nit, je vnášení nových technologií. Jestliže zvládli švýcarští a francouzští sedláci p stování výb rných les v 18. a 19. století s využitím velice jednoduchých postup, tak bychom toho mohli být i dnes schopni s využitím nejmodern jší techniky. ili lesy rostou po ád stejn, nicmén metody se m nit mohou. Není nutné uvažovat o zcela nových principech a p ístupech. Všechno to myšlenkové bohatství máme k dispozici. Co je do jisté míry problém, jsou jiná odv tví v etn odv tví velmi blízkých, t eba konkrétn myslivost. P irozená obnova lesa, op tovné vnášení listná, jedle, naráží n kde na problémy spojené práv se stavy zv e. K t mto potížím by vlastn nemuselo docházet, kdyby požadované druhy byly v p irozeném zastoupení, nebo jak zase ví ochraná i, není d ležité, kolik toho zv sežere, odpus te ten vulgárn jší výraz, ale kolik toho z stane. A to je jistý problém dnešních les, že je zm n na druhová struktura, nicmén p i p irozené obnov les s p irozen jší skladbou by i tady ada problém mohla odpadnout. Další mýtus je do jisté míry um le p stovaný a sice jakýsi rozpor mezi lesním hospodá stvím, lesnictvím jako oborem, ochranou p írody a eventuáln v deckým p ístupem. Opak je pravdou naše lesní hospodá ství má zna ný ekologický fundament. Tento fundament je využíván práv pro lesní hospodá ství, na které ale byl spole ností kladen jednostranný požadavek. Zatím, p evážn v minulých desetiletích, to byla produkce. Ale ur it nikdo z vás praktických lesník by nem l sebemenší problém s tím, využít tyto podklady pro jakýkoli cíl nebo požadavek, který na vás nebo na nás spole nost položí, využít nap íklad typologické základy pro p stování les, které budou mít i jiné poslání. Jen si to vyžádat a jen si to zaplatit. Rozhodn nelze souhlasit s tím, že je tu na jedné stran skupina v dc, na druhé stran skupina lesník. Jsou zde p ítomni zástupci výzkumného ústavu, dvou fakult, ale jiných institucí, a již akademických i vysokoškolských. Toto jsou lesnicky vzd laní lidé, kte í rozvíjejí v decké disciplíny, biologické, technické i spole enské. Pokud ale, dovolte mi zp tné odbo ení, n co chybí našemu lesnictví z modern jšího pohledu, tak je to práv spole enský a do jisté míry i ekonomický rozm r. Úzký resortismus vede k vylou ení celých lesnických disciplín. Ekonomické výzkumy naráží na nedostatek dat, údaje jsou spíše tajeny. Objektivní hodnocení ekonomického a spole enského p ínosu lesního hospodá ství je tak enormn ztíženo. Hodnocení ekonomických parametr vede nap íklad k odlišným trend m u nás a v jiných evropských zemích. Nap íklad v N mecku je douglaska jedna z nejcenn jších d evin, u nás máte problémy s odbytem. Totéž platí n kdy pro listná e. Chybí tady fungující trh se d evem menších objem. Ale to zase ada z vás ví daleko lépe než já. 19
Jeden z nejv tších problém je ten, že politická i administrativní sféra tla ila lesní hospodá ství vždy k jednomu modelu. Na vývoji od konce 2. sv tové války je to zvlášt dob e patrné. Po válce byla 50. a 60. léta obdobím radostného p echodu na maloplošné podrostní hospoda ení. V 70. letech p išla technika, mechanizace a vše se za alo spíše m nit na velkoplošná holose ná hospoda ení. V 90. letech, v za átcích i naší fakulty jsme všechno zase s nadšením p ipravovali na p echod na výb rné hospoda ení, na p stování silného d íví a ta realita je dnes zase podstatn jiná. S tím souvisela i administrativa a nové zákony, které zd raz ovaly nové p ístupy a nové regulace. Zatím nikdo nepoložil na st l podmínky, kdy lesní hospodá má nejen zodpov dnost, tu mu nikdy nikdo nevzal, ale má i volnost dosáhnout cíl v souladu se svou profesí a se svým p esv d ením o tom, co je správné. est t m, kte í to dokázali. Známe p íklady koleg, kte í dlouhá desetiletí p es všechny vlivy p stovali lesy stejným zp sobem a dnes tam jezdíme studovat význa né demonstra ní objekty. Dovolte mi to ješt jednou zopakovat v jakýchsi záv rech a v proklamacích, o kterých lze vždy diskutovat a lze k nim dodat i ísla od dalších koleg : - naše lesnictví má k dispozici všechna nutná vybavení, a již technická nebo myšlenková, aby mohlo splnit jakékoli spole enské zadání. Jaké bude, to je jednak v c vlastníka a jednak v c spole enské poptávky. - Spole enský fundament nem že být jen silový, ale m l by být i jiného charakteru. - Rozhodn bych tvrdil, že lesy, lesní ekosystémy i v té podob, jakou dnes asto kritizujeme, a to jak lesníci, tak nelesníci, p edstavují spíše stabiliza ní prvek v naší krajin než prvek, který by biodiverzitu a stabilitu krajiny narušoval. - Co chybí, je koncepce a její dlouhodobé dodržování. Na druhé stran našt stí les roste tak dlouho, že r zné politické extrémy, excesy a zm ny p ežije. Vždy my se dnes živíme v provozu tím, co se založilo a vyprodukovalo za Rakouska-Uherska, po ád ješt využíváme tohoto ekonomického základu. A využíváme to i ke zm n, a všichni doufáme, že ke zm n les do toho stavu, který naši potomci neproklejí, ale budou schopni jej využít. - Spíše naivní p edstava je, že odborná hlediska by m la být vždy nad azena politickým, eventuáln jiným tlak m. Co zatím dále rovn ž chyb lo, je jakési vymezení, delimitace toho, co si m žeme dovolit z hlediska vylou ení produk ní funkce les. To je další mýtus, který jsem tu ješt ani neuvedl a který možná zmíníme až v záv re né diskusi: lesní hospodá ství je n kdy považováno za obor marginální, bezvýznamný z hlediska hospodá ského. Když se podíváme na jednoduchá ísla, tak se nám to m že zdát, p edstavuje to snad 0,9 % HDP nebo 0,7 % pracovních sil, ale to je jen v našem pojetí lesního hospodá ství, velice úzké disciplíny, de facto vlastního p stování a za izování les. Všechno ostatní už jsou pr myslová odv tví, která sleduje ve statistikách n kdo jiný. V EU jsou tato ísla na úrovni 6 8 %, což je ádov více. To, že lesní hospodá by m l být nejen zodpov dný, ale i oprávn ný d lat, co uzná na základ svého pov ení a cíl za vhodné, o tom jsem již mluvil a myslím si, že je to jeden z hlavních p edpoklad, aby mohl vykonávat svou funkci a práci odpov dn i pro blaho p írody a lidí budoucích. A když se dostávám k zásadní otázce, jestli lesy využívat nebo zda bezzásahovost není rozporu s lesním hospodá stvím, tak rozhodn je možno odpov d t kladn. Ale musí to být bezzásahovost, která je orientována do les, které to snesou a kde je na míst, a už se jedná o národní parky nebo rezervace. V ur itých zónách a v ur itých podmínkách je primární sledování les jako bezzásahových ekosystém. Bezzásahovost je rozší ena i v lesích jiného typu. Vždy i v topolové lignikultu e je snad 99 % asu bez lidského zásahu. A je tam umíst no jen n kolik málo zásah p esn cílených s cílem upravit prost edí a strukturu porostu, aby to splnilo náš ú el. 20