Postoje policistů ke kvalitě policejních informačních systémů

Postoje policistů ke kvalitě policejních informačních systémů ANOTACE Bc. Martin Červenka Článek se zabývá problematikou policejních informačních systémů, problematikou kvality dat v informačních systémech a problematikou hodnocení kvality informačních systémů. Dále popisuje výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na hodnocení kvality policejních informačních systémů policisty a interpretuje získaná data. Dotazníkového šetření se účastnilo 90 respondentů příslušníků Policie České republiky. KLÍČOVÁ SLOVA informační systémy, policejní informační systémy, kvalita dat, kvalita informačních systémů, dotazník, statistika. ANNOTATION The article deals with police information systems, the issue of data quality in information systems and the issue of quality assessment systems. It also describes the results of the survey, which was aimed at evaluating the quality of police intelligence police and interprets the data. The survey participated in 90 respondents - members of the Police of the Czech Republic. KEYWORDS information systems, police information systems, data quality, quality of information systems, questionnaire, statistics. Úvod Rozvoj informačních technologií stimuluje vývoj a zavádění informačních systémů i do Policie ČR. S ohledem na množství různých složek Policie ČR a jejich rozdílných potřeb na uchování a zpracování informace došlo k tomu, že bylo vytvořeno velké množství informačních systémů, což sebou přineslo i některé negativní jevy, jako je jejich poměrně značná roztříštěnost, nejednotnost uživatelského prostředí a častá duplicita obsahovaných dat. Přesto jsou až na pár výjimek tyto systémy moderní a výkonné a poskytují policistům tolik potřebné informace k plnění jejich každodenních úkolů. Kvalitu informačního systému určuje především kvalita jeho dat. Příspěvek se zabývá hodnocením kvality policejních informačních systémů příslušníky Policie ČR. 1

1. Význam a kvalita informací Informace má pro jednotlivce nebo organizaci určitou hodnotu. Pro někoho určitá informace nemá hodnotu žádnou, a ta samá informace má pro jiného hodnotu zásadní. Hodnotu nebo význam informace může určovat množství faktorů. Je možné uvést čtyři základní kritéria informace: Forma informace pakliže se forma informace co nejvíce přibližuje požadavkům toho, kdo na jejím základě rozhoduje, její hodnota se zvyšuje. Např. informace má vyšší hodnotu, je-li ve formě listinné s ověřením úřední osoby, než informace podaná formou ústního sdělení. Čas, kdy je informace podána informace má svůj význam, pokud je podána nebo získána v zájmovém období. Např. informace o odjezdu vlaku - hodnotu má informace, pokud se jí dozvíme před odjezdem vlaku, a máme v úmyslu s ním jet. Pokud se informaci dozvíme po odjezdu vlaku, má pro nás tato informace minimální hodnotu. Dostupnost informace hodnota informace, také závisí na snadnosti jejího přístupu. Přístup k informacím je v ČR regulován zákonem, ale obecně platí, že většina veřejných informací je vcelku snadno přístupných díky internetu úřední desky, elektronické publikace apod. Pro určitou skupinu osob mají hodnotu právě informace veřejně nepřístupné, proto je potřeba je legislativně chránit před nechtěnou dostupností a zneužitím. Vlastnictví informace vlastník informace ovlivňuje její hodnotu tím, že může rozhodovat, kdy a komu bude poskytnuta. Tomu napomáhají i vhodné organizační struktury a komunikační kanály v organizaci. Jsou tedy určení pracovníci, kteří informace zpracovávají, analyzují a poté poskytují dle předepsaného manuálu dalším osobám. 1 Hodnocení informací je důležitou složkou informační gramotnosti, která umožňuje uživatelům třídit informace. Hodnocení informací je vlastně rozpoznávání a rozdělení kvalitních informací 2. Tím, že hodnotíme informace, hodnotíme vlastně obsah textu 3. Kvalita informace je to, jak je produkt nebo služba schopna vyhovět požadavkům uživatele nebo uživatelů. Kvalitní informaci lze obecně charakterizovat takto: je prověřená časem a zkušenostmi, je logická a smysluplná, není získána 1 srov. Požár, Josef. Manažerská informatika. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2003. ISBN 80-7251-139-4, str. 41,42. 2 Kvalita informace [online], http://wiki.knihovna.cz/index.php/kvalita_informace#cite_note-citace2-5 3 tamtéž 2

z pochybných zdrojů, autor je ověřen, shoduje se ve většině bodů s ostatními zdroji, obsahuje odkaz na studii. 4 Kvalitu informace charakterizují určitá kritéria, mezi která patří účelnost, úplnost, hodnověrnost, srozumitelnost, přesnost, pravdivost a včasnost. Účelnost toto kritérium nám říká, do jaké míry je informace využitelná. Účelem informace se zabývá pragmatická teorie informace, která vyjadřuje její hodnotu se zřetelem na vyvolaný účinek u příjemce. Úplnost - čím více podrobné informace máme, tím jsou kvalitnější. V ideálním případě bychom měli znát všechny nezbytné informace, které se vztahují k řešenému problému. Hodnověrnost resp. spolehlivost a pravdivost informací je důležitá, protože na základě málo hodnověrných informací, můžeme dojít k nesprávným výsledkům a rozhodnutím. Proto si hodnověrnost musíme ověřit (například tím, že použijeme více zdrojů pro porovnání). Srozumitelnost - závisí na zdroji informaci. Například na tom, jaké má vyjadřovací schopnosti, na logičnosti jeho sdělení a na jasné a stručné formulaci informace. Přesnost - charakterizuje stupeň podrobnosti. Týká se především čísel, rozměrů, polohy a množství. Pokud máme přesné informace, nedochází ke zkreslení informací a k omylu. Včasnost - informace je nutné obdržet ve správnou dobu. Neaktuální informace nejsou užitečné a nepomohou nám vyřešit aktuální situaci. 2. Informační systémy v policejní praxi Pojmů nebo definic informační systém je celá řada. Jako příklad lze uvést: Informační systém je soubor lidí, technických prostředků, a metod (programů) zabezpečující sběr, přenos, zpracování, uchování dat, za účelem prezentace informací pro potřeby uživatelů činných v systémech řízení 5, nebo informační systém lze chápat jako systém vzájemně propojených informací a procesů, které s těmito informacemi pracují. Přičemž pod pojmem procesy rozumíme funkce, které zpracovávají informace do systému stupující a transformují je na informace ze systému vystupující. 6 Pod pojmem informačního systému si nutně nemusíme představit systém, který je veden nebo zpracováván prostřednictvím výpočetní techniky, systémem může být třeba i klasická kartotéka, obsahující rozličné informace. 4 Kvalita informace [online], http://wiki.knihovna.cz/index.php/kvalita_informace#cite_note-citace2-5 5 MOLNÁR Z., Podnikové informační systémy, Praha 2009, ISBN:80-86477-33-9, s. 13 6 POŽÁR J., Manažerská informatika, Plzeň 2010, ISBN:978-80-7,80-276-9, s. 129 3

S nástupem a rozmachem výpočetní techniky jsou tyto manuální systémy nahrazovány elektronickými. Obecně lze říci, že informační systém (IS) můžeme chápat jako souhrn technických prostředků určených pro automatické zpracování informací s cílem jejich efektivního a rychlého zpracování. Podle normy ČSN/ISO IEC 23821 je informační systém definován jako systém zpracování informací spolu s návaznými organizačními prostředky, např. personálem, technickými a funkčními prostředky; takový systém získává a distribuuje informace. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, rozumí informačním systémem funkční celek, který zabezpečuje cílevědomé a systematické shromažďování, zpracování, uchovávání a opětovné zpřístupňování informací. Každý informační systém zahrnuje informační základnu, technické a programové prostředky, technologie a procedury a pracovníky. Obecně lze říci, že hlavními důvody provozování informačních systémů jsou pořizování, sběr, přenos, zpracování, distribuce, prezentace a ochrana informací. Čímž je zajištěn tok důležitých a relevantních informací, zvýšení výkonnosti lidí a celkově fungování a rozvoj organizace. Hodnocení kvality informačních systémů představuje ze strany uživatelů klíčový atribut i pro výrobce těchto (informačních) systémů, protože představuje kontrolu kvality vlastní produkce a v podstatě zabezpečuje výrobcům zpětnou vazbu. Kvalita informačních systémů závisí na kvalitě softwarových produktů, které jsou jejich součástí, neodmyslitelným prvkem souvisejících s kvalitou informačních systémů je i kvalita dat v nich obsažených. Za produkci kvalitních softwarových produktů a služeb stojí kvalita provozovaného informačního systému. Zaměření na kvalitu vede v ekonomických subjektech současně i ke zvyšování úspor. Pojem kvalita pochází z latinského qualitas jakost, vlastnost. I když se často pojmy kvalita a jakost používají jako synonyma, existuje mezi nimi malý významový posun jakost je chápána jako kladná vlastnost hodnocena všemi zúčastněnými stranami (výrobci, uživatelé, ekonomové, odborníci,...), výraz kvalita je používán spíše ze strany zákazníka 7. K měření kvality informačních systémů (včetně softwarových produktů) patří 8 : 7 ČANDÍK, M., JEDINÁK, P. Analýza postojů policistů k provozovaným informačním systémům v Policii ČR. Proc. of 12th International Scientific Conference HUMAN POTENTIAL DEVELOPMENT, 27th 28th May 2015, Klaipėda University, Klaipėda, Lithuania, pp. 25. 8 ČANDÍK, M. Bezpečnost informačních systémů a jejich kvalita. Sborník ISMS (ISO 2700x), ISBN 978-80-7251-356-7. 4

Funkčnost (functionality)- vymezená jako schopnost informačního systému (respektive softwarového produktu) obsahovat funkce, které zabezpečují předpokládané nebo stanovené potřeby uživatele při používání systému za stanovených podmínek. Tato charakteristika zjišťuje, zdali jsou funkce informačního systému zabezpečené, nehovoří o tom, jak jsou zabezpečené. Bezporuchovost (reliability) - vymezená jako schopnost informačního systému (softwarového produktu) zachovat si specifickou úroveň výkonu při používání systému za stanovených podmínek. Použitelnost (usability) - vymezen jako schopnost informačního systému (softwarového produktu) být srozumitelný, s lehko naučitelnou obsluhou, schopnost být atraktivní pro uživatele za stanovených podmínek. Účinnost (efficiency) - vymezen jako schopnost informačního systému (softwarového produktu) poskytovat potřebný výkon vzhledem k množství použitých zdrojů (například software, systémové prostředky hardware, software) při používání za stanovených podmínek. Udržovatelnost (maintainability) - vymezen jako schopnost informačního systému (softwarového produktu) být modifikovatelný. Přenositelnost (portability) - vymezen jako schopnost informačního systému (softwarového produktu) být přenesený z jednoho prostředí do jiného. Policejní sbory na celém světě jsou závislé na analýze informačních potřeb, na klasickém i operativním sběru informací, jejich shromažďování, archivování, třídění, analýze a následném efektivním využití 9. Policie vytváří informační systémy pro zkvalitnění a zefektivnění svojí činnosti, která často vede k rychlému dopadení pachatele. Policejní informační systémy nenalezneme v jednom uceleném celku. Obvykle slouží pro druh policejní služby (např. pro službu kriminální policie a vyšetřování) nebo skupinu organizačních činností uvnitř policejních činností. Mezi policejní systémy bývají někdy řazeny zpravodajské informační systémy. Podle Vrátného 10 Policie České republiky spravuje 64 různých informačních systémů. 9 Jaborský, T. Informační systémy Policie ČR. Zlín: FAI UTB Zlín, 2011. 10 Vrátný, J. Informační systémy v rámci Policie České republiky: Potenciál pro zlepšení, Ochrana & Bezpečnost 2014-2015, ročník III., č. 2 (léto), ISSN 1805-5656 5

4 Dotazníkové šetření Cílem provedeného výzkumu bylo zmapovat, jak vnímají policisté kvalitu informačních systémů, se kterými pracují. Ke zjištění postojů policistů ke kvalitě policejních informovaných systémů byl navržený nestandardizovaný dotazník, který byl administrovaný ve vytištěné (papírové) podobě (1list A4, oboustranně). Dotazníkový formulář byl komponovaný do tří částí. První část obsahovala identifikační znaky respondentů (pohlaví, pracovní zařazení, počet let praxe, zařazení ve vedoucí funkci). Druhá část dotazníkového formuláře byla tvořena tabulkou znázorňující způsob vyplňování dotazníku (4-bodová škála; od respondenta se požaduje, aby vyjádřil stupeň souhlasu či nesouhlasu s různými výroky, které se týkají určitého postoje). Tab. 1. Použitá škála dotazníkového šetření (vlastní výzkum) 4 3 2 1 Souhlasím Částečně souhlasím Částečně nesouhlasím Nesouhlasím Třetí část dotazníkového formuláře představovala zjišťovací část dotazníkového šetření. Zjišťovací část se skládala deseti otázek: Informační systém plní všechny požadované funkce, které potřebuji k výkonu své práce. Informační systém má schopnost poskytovat správné výsledky s dostatečnou úrovní přesnosti. Informační systém bez problémů spolupracuje s jinými informačními systémy. Informační systém má schopnost používat data vytvořená v jiných aplikacích. Informační systém má schopnost exportovat data pro jiné aplikace. Případnou poruchu informačního systému jako uživatel nevnímám. Činnost (práce) v informačním systému je pro uživatele srozumitelná. Činnost (práce) v informačním systému je pro uživatele lehce naučitelná. Uživatelé hodnotí práci s informačním systémem jako příjemnou. Uživatelé hodnotí práci s informačním systémem jako atraktivní. 6

V rámci dotazníkového šetření byl proveden výběr na základě dostupnosti. Skupinu respondentů tvořili příslušníci policie, kteří studují na PA ČR. Z celkového počtu 130 příslušníků, kterým byl dotazník administrován, bylo obdrženo 90 vyplněných dotazníků (zbytek tvořily neúplně vyplněné dotazníky) ke statistickému vyhodnocení. Návratnost dotazníků byla 69,2 %, použitá metoda výzkumu: Dotazníkové šetření, s následným matematicko-statistickým vyhodnocením. Ke statistickému vyhodnocení se provedl výpočet souhrnů u všech deseti sledovaných položkách kvality informačních systémů. Data byla následně importovaná do softwarového prostředí Statistica v.10. 4.1 Respondenti Dotazníkového šetření se účastnilo celkem 90 respondentů. Z hlediska pohlaví jej tvořilo 61 mužů (cca 68% respondentů) a 29 žen (cca 32% respondentů). Poměrné zastoupení mužů a žen je znázorněno na obr.1. Obr. 1. Struktura respondentů z hlediska pohlaví (vlastní výzkum) Z hlediska věku se dotazníkového šetření zúčastnili respondenti od 22 do 50 let, průměrný věk respondentů byl 32 let, mediánová hodnota věku byla 32 let. Nejčetnější skupinou respondentů byli 32-letí příslušníci PČR (hodnota modusu). Přehled popisných charakteristik respondentů z hlediska věku ukazuje následující tab. 2. Tab. 2. Popisné charakteristiky respondentů z hlediska věku (vlastní výzkum) Věk (v letech): minimum 22 maximum 50 průměr 32,21 směrodatná odchylka 6,08 medián 32 modus 32 7

Z hlediska délky praxe průměrná hodnota počtu odsloužených let u Policie ČR činila 9,57 let, mediánová hodnota počtu odsloužených let byla 9let, nejčetnější skupinu v rámci výzkumu tvořili policisté s šestiletou praxí (hodnota modusu), minimální délka praxe u respondentů byla 1 rok, maximální délka praxe činila 26 let. Uvedené hodnoty jsou názorně uvedené v následující tabulce (tab. 3). Tab. 3. Popisné charakteristiky respondentů z hlediska délky praxe (vlastní výzkum) Délka praxe (v letech): minimum 1 maximum 26 průměr 9,57 směrodatná odchylka 5,41 medián 9 modus 6 Z hlediska služebního zařazení byla obdržená data od 15 (16,67 % celkového počtu respondentů) řídících pracovníků (manažerů), zbytek 75 (83,33 % celkového počtu respondentů) tvořili řadoví pracovníci. Poměrné zastoupení respondentů z hlediska služebního zařazení interpretuje obr. 2. Obr. 2. Struktura respondentů z hlediska služebního zařazení (vlastní výzkum) 4.3 Analýza výsledků z hlediska pohlaví Z hlediska pohlaví lze respondenty rozdělit na dvě skupiny s následujícími základními popisnými charakteristikami (tab. 4) 8

Tab.4 Základní statistické údaje sledovaných skupin respondentů dle pohlaví Respondenti (muži) Respondentky (ženy) počet 61 29 minimum 23 22 maximum 48 50 průměr 32,18 32,28 směrodatná odchylka 5,33 7,53 medián 32 32 modus 30 32 věk minimum 1 1 maximum 26 19 průměr 10,20 8,24 směrodatná odchylka 5,45 5,16 medián 10 7 modus 6 5 Délka praxe Skupinu mužů, kteří participovali na dotazníkovém šetření, tvořilo 61 respondentů. Jejich věk se pohyboval v rozmezí 23 let (minimum) až 48 let (maximum), jejich průměrný věk byl přibližně 32 let, mediánová hodnota věku byla také 32 let, nejčetnější skupinou mužů (respondentů) z hlediska věku tvořili 30ti letí respondenti. Délka praxe uvedené skupiny mužů, kteří participovali na dotazníkovém šetření, se pohybovala v intervalu 1rok (minimum) až 26 let (maximum), průměrná délka praxe mužů (respondentů) byla přibližně 10 let, mediánová hodnota délky praxe byla také 10 let, nejčetnější skupinou mužů respondentů z hlediska délky praxe tvořili muži respondenti s šestiletou praxí. Skupinu žen, které participovaly na dotazníkovém šetření, tvořilo 29 respondentek. Jejich věk se pohyboval v rozmezí 22 let (minimum) až 50 let (maximum), jejich průměrný věk byl přibližně 32 let, mediánová hodnota věku byla také 32 let, nejčetnější skupinou žen (respondentek) z hlediska věku tvořili 32ti leté respondentky. Délka praxe uvedené skupiny žen, které participovaly na dotazníkovém šetření, se pohybovala v intervalu 1rok (minimum) až 19 let (maximum), průměrná délka praxe žen (respondentek) byla přibližně 8 let, mediánová hodnota délky praxe byla 10 let, nejčetnější skupinou žen respondentek z hlediska délky praxe tvořily ženy respondentky s pětiletou praxí. Celkový postoj ke kvalitě policejních informačních systémů vyobrazuje následující obr. 3. 9

31 Box & Whisker Plot: Kvalita 30 29 Kvalita 28 27 26 25 1 0 Pohlaví Mean Mean±SE Mean±1,96*SE Obr.3 Srovnání postojů respondentů z hlediska pohlaví (vlastní výzkum; 0 - žena, 1 - muž) Z obr. 3 je patrné, že ženy (boxplot na pravé straně) hodnotí kvalitu policejních informačních systémů lépe, než muži (boxplot na levé straně). K ověření statistické významnosti tohoto rozdílu byly otestované předpoklady statistického testování (tab. 5). Na základě obdržených výsledků byl pro testování rozdílů v kvalitě policejních informačních systémů použitý parametrický dvouvýběrový t-test s rovností rozptylů (tab.6). Tab.5 Ověření základních předpokladů pro statistické testování Ověření předpokladů (rozdíly v závislosti na pohlaví) normalita W=0,987 P=0,524 přijata Shoda rozptylů (homoskedasticita) Rozptyl (muži) 3,631 Rozptyl (ženy) 4,178 F=1,324 p=0,360 přijata Tab.6 Test statistických rozdílů v závislosti na pohlaví Kvalita policejních informačních systémů statistické rozdíly - pohlaví shoda středních hodnot průměr muži 26,460 průměr ženy 28,621 t=-2,513 p=0,014 zamítnuta Výsledky statistického testu prokázaly, že vnímání kvality policejních informačních systémů v závislosti na pohlaví je u sledovaných skupin odlišné, proto lze konstatovat, že na 5ti procentní hladině existuje statisticky významný rozdíl 10

mezi vnímáním kvality policejních informačních systémů mezi muži a ženami ženy vnímají kvalitu policejních informačních systémů lépe než muži. 4.4 Analýza výsledků z hlediska pracovního zařazení Z hlediska pohlaví lze respondenty rozdělit na dvě skupiny s následujícími základními popisnými charakteristikami (tab. 7) Tab.7 Základní statistické údaje sledovaných skupin respondentů dle pracovního zařazení Respondenti (manažeři) Respondenti (nemanažeři) Počet 15 75 Minimum 22 22 Maximum 47 50 Průměr 34,27 31,80 směrodatná odchylka 7,14 5,15 Medián 34 31 Modus 34 32 věk Minimum 1 1 Maximum 26 23 Průměr 12,60 8,96 směrodatná odchylka 6,81 4,91 Medián 13 9 Modus 12 6 Délka praxe Skupinu řídících policistů (manažerů), kteří participovali na dotazníkovém šetření, tvořilo 15 respondentů (17%). Jejich věk se pohyboval v rozmezí 22 let (minimum) až 47 let (maximum), jejich průměrný věk byl přibližně 34 let, mediánová hodnota věku byla také 34 let, nejčetnější skupinou manažerů (respondentů) z hlediska věku tvořili 34 letí respondenti. Délka praxe uvedené skupiny manažerů, kteří participovali na dotazníkovém šetření, se pohybovala v intervalu 1rok (minimum) až 26 let (maximum), průměrná délka praxe policistů-manažerů (respondentů) byla přibližně 13 let, mediánová hodnota délky praxe byla také 13 let, nejčetnější skupinou manažerů respondentů z hlediska délky praxe tvořili policisti-manažeři respondenti s dvanáctiletou praxí. Skupinu řadových policistů (kteří nevykonávají manažerskou činnost), kteří participovali na dotazníkovém šetření, tvořilo 75 respondentů (83%). Jejich věk se 11

pohyboval v rozmezí 22 let (minimum) až 50 let (maximum), jejich průměrný věk byl přibližně 32 let, mediánová hodnota věku byla 31 rok, nejčetnější skupinou řadových policistů (respondentů) z hlediska věku tvořili 32 letí respondenti. Délka praxe uvedené skupiny respondentů-nemanažerů, kteří participovali na dotazníkovém šetření, se pohybovala v intervalu 1rok (minimum) až 23 let (maximum), průměrná délka praxe řadových policistů (respondentů) byla přibližně 9 let, mediánová hodnota délky praxe byla také 9 let, nejčetnější skupinou řadových policistů respondentů z hlediska délky praxe tvořili respondenti s šestiletou praxí. Celkový postoj ke kvalitě policejních informačních systémů v závislosti na pracovním zařazení vyobrazuje následující obr. 4. 32 Box & Whisker Plot: Kvalita 31 30 Kvalita 29 28 27 26 25 0 1 Manažér Mean Mean±SE Mean±1,96*SE Obr.4 Srovnání postojů respondentů z hlediska pracovního zařazení (vlastní výzkum; 0-řadoví policisti, 1-řídící policisti) Z obr. 33 je patrné, že řídící policisti (boxplot na pravé straně) hodnotí kvalitu policejních informačních systémů lépe, než řadoví policisti (boxplot na levé straně). K ověření statistické významnosti tohoto rozdílu byly otestované předpoklady statistického testování (tab. 8). Na základě obdržených výsledků byl pro testování rozdílů v kvalitě policejních informačních systémů použitý parametrický dvouvýběrový t-test s rovností rozptylů (tab.9). 12

Tab.8 Ověření základních předpokladů pro statistické testování Ověření předpokladů (rozdíly v závislosti na pracovním zařazení) normalita W=0,987 P=0,524 přijata Shoda rozptylů (homoskedasticita) Rozptyl (nemanažeři) 3,788 Rozptyl (manažeři) 3,629 F=1,089 p=0,913 přijata Tab.9 Test statistických rozdílů v závislosti na pracovním zařazení Kvalita policejních informačních systémů statistické rozdíly pracovní zařazení shoda středních hodnot průměr nemanažeři 26,627 průměr manažeři 29,800 t=-2,982 p=0,004 zamítnuta Výsledky statistického testu prokázaly, že vnímání kvality policejních informačních systémů v závislosti na pracovním zařazení je u sledovaných skupin odlišné, proto lze konstatovat, že na 5ti procentní hladině existuje statisticky významný rozdíl mezi vnímáním kvality policejních informačních systémů mezi řídícími policisty (policejními manažery) a řadovými policisti policejní manažeři vnímají kvalitu policejních informačních systémů lépe než řadoví policisté. 4.5 Analýza výsledků z hlediska věku Z hlediska věku lze respondenty rozdělit na dvě skupiny s následujícími základními popisnými charakteristikami (tab. 10) 13

Tab.10 Základní statistické údaje sledovaných skupin respondentů dle věku Respondenti (věk do 30 let) Respondenti (věk 30+) Počet 30 60 Minimum 22 30 Maximum 29 50 Průměr 26,17 35,23 směrodatná odchylka 1,95 5,10 Medián 26 34 Modus 26 32 věk Minimum 1 5 Maximum 10 26 Průměr 4,63 12,03 směrodatná odchylka 2,57 4,72 Medián 5 12 Modus 6 12 Délka praxe Skupinu mladších policistů, kteří participovali na dotazníkovém šetření, tvořilo 30 respondentů (33%). Jejich věk se pohyboval v rozmezí 22 let (minimum) až 30 let (maximum), jejich průměrný věk byl přibližně 26 let, mediánová hodnota věku byla také 26 let, nejčetnější skupinou mladších policistů (respondentů) z hlediska věku tvořili 26 letí respondenti. Délka praxe uvedené skupiny mladších policistů, kteří participovali na dotazníkovém šetření, se pohybovala v intervalu 1rok (minimum) až 10 let (maximum), průměrná délka praxe mladších policistů (respondentů) byla přibližně 5 let, mediánová hodnota délky praxe byla také 5 let, nejčetnější skupinou mladších policistů respondentů z hlediska délky praxe tvořili mladší policisté respondenti s šestiletou praxí. Skupinu starších policistů, kteří participovali na dotazníkovém šetření, tvořilo 60 respondentů (67%). Jejich věk se pohyboval v rozmezí 30 let (minimum) až 50 let (maximum), jejich průměrný věk byl přibližně 35 let, mediánová hodnota věku byla 34 let, nejčetnější skupinou starších policistů (respondentů) z hlediska věku tvořili 32 letí respondenti. Délka praxe uvedené skupiny respondentů-starších policistů, kteří participovali na dotazníkovém šetření, se pohybovala v intervalu 5 let (minimum) až 26 let (maximum), průměrná délka praxe starších policistů (respondentů) byla přibližně 12 let, mediánová hodnota délky praxe byla také 12 let, nejčetnější skupinou starších policistů respondentů z hlediska délky praxe tvořili respondenti s dvanáctiletou praxí. Celkový postoj ke kvalitě policejních informačních systémů v závislosti na věku respondentů vyobrazuje následující obr. 5. 14

29,0 Box & Whisker Plot: Kvalita 28,5 28,0 27,5 Kvalita 27,0 26,5 26,0 25,5 25,0 24,5 0 1 Věk (30) Mean Mean±SE Mean±1,96*SE Obr.5 Srovnání postojů respondentů z hlediska věku respondentů (vlastní výzkum; 0-věk do 30 let, 1-věk 30+) Z obr. 5 je patrné, že policisti ve věkové kategorii 30+ (let) - boxplot na pravé straně - hodnotí kvalitu policejních informačních systémů lépe, než mladší policisti (do 30ti let) - boxplot na levé straně. K ověření statistické významnosti tohoto rozdílu byly otestované předpoklady statistického testování (tab. 11). Na základě obdržených výsledků byl pro testování rozdílů v kvalitě policejních informačních systémů použitý parametrický dvouvýběrový t-test s rovností rozptylů (tab.12). Tab.11 Ověření základních předpokladů pro statistické testování Ověření předpokladů (rozdíly v závislosti na věku respondentů) normalita W=0,987 p=0,524 přijata Shoda rozptylů (homoskedasticita) Rozptyl (věk do 30) 3,323 Rozptyl (věk 30+) 4,133 F=1,547 p=0,200 přijata 15

Tab.12 Test statistických rozdílů v závislosti na věku respondentů Kvalita policejních informačních systémů statistické rozdíly věk respondentů shoda středních hodnot průměr (věk do 30) 26,167 průměr (věk 30+) 27,650 t=-1,708 p=0,091 přijata Výsledky statistického testu prokázaly, že vnímání kvality policejních informačních systémů v závislosti na pracovním zařazení je u sledovaných skupin sice odlišné (policisté ve věkové kategorii 30+ let) hodnotí kvalitu policejních informačních systémů lépe, než jejich mladší kolegové (do 30ti let) tento rozdíl je ale na 5ti procentní hladině významnosti statisticky nevýznamný. 4.6 Analýza výsledků z hlediska délky praxe Z hlediska délky praxe lze respondenty rozdělit na dvě skupiny s následujícími základními popisnými charakteristikami (tab. 13) Tab.13 Základní statistické údaje sledovaných skupin respondentů dle délky praxe Respondenti (praxe do 10 let) Respondenti (praxe 10+) Počet 47 43 Minimum 22 29 Maximum 50 48 Průměr 28,98 35,74 směrodatná odchylka 5,14 5,00 Medián 28 35 Modus 26 32 věk Minimum 1 10 Maximum 9 26 Průměr 5,38 14,14 směrodatná odchylka 2,43 3,81 Medián 6 13 Modus 6 12 Délka praxe Skupinu policistů s praxí do 10ti let, kteří participovali na dotazníkovém šetření, tvořilo 47 respondentů (52%). Jejich věk se pohyboval v rozmezí 22 let (minimum) až 16

50 let (maximum), jejich průměrný věk byl přibližně 29 let, mediánová hodnota věku byla 28 let, nejčetnější skupinou respondentů policistů s praxí do 10ti let tvořili 26 letí respondenti. Délka praxe uvedené skupiny respondentů policistů s praxí do 10ti let, kteří participovali na dotazníkovém šetření, se pohybovala v intervalu 1rok (minimum) až 9 let (maximum), průměrná délka praxe této skupiny policistů (respondentů) byla přibližně 5 let, mediánová hodnota délky praxe byla 6 let, nejčetnější skupinou policistů respondentů s praxí do 10ti let tvořili policisté respondenti s šestiletou praxí. Skupinu policistů s desetiletou a vyšší praxí, kteří participovali na dotazníkovém šetření, tvořilo 43 respondentů (48%). Jejich věk se pohyboval v rozmezí 29 let (minimum) až 48 let (maximum), jejich průměrný věk byl přibližně 36 let, mediánová hodnota věku byla 35 let, nejčetnější skupinou policistů (respondentů) s desetiletou a vyšší praxí tvořili 32 letí respondenti. Délka praxe uvedené skupiny respondentůpolicistů s desetiletou a vyšší praxí, kteří participovali na dotazníkovém šetření, se pohybovala v intervalu 10 let (minimum) až 26 let (maximum), průměrná délka praxe této skupiny policistů (respondentů) byla přibližně 14 let, mediánová hodnota délky praxe byla 13 let, nejčetnější skupinou policistů respondentů s desetiletou a vyšší praxí tvořili respondenti s dvanáctiletou praxí. Celkový postoj ke kvalitě policejních informačních systémů v závislosti na délce praxe vyobrazuje následující obr. 6. 29,5 Box & Whisker Plot: Kvalita 29,0 28,5 28,0 Kvalita 27,5 27,0 26,5 26,0 25,5 0 1 Praxe (10) Mean Mean±SE Mean±1,96*SE Obr.55 Srovnání postojů respondentů z hlediska délky praxe (vlastní výzkum; 0 - délka praxe do 10 let, 1 délka praxe 10+) Z obr. 6 plyne, že policisti s desetiletou a delší praxí (boxplot na pravé straně) hodnotí kvalitu policejních informačních systémů lépe, než policisti s praxí do deseti let (boxplot na levé straně). K ověření statistické významnosti tohoto rozdílu byly otestované předpoklady statistického testování (tab. 14). Na základě obdržených výsledků byl pro testování rozdílů v kvalitě policejních informačních systémů použitý parametrický dvouvýběrový t-test s rovností rozptylů (tab.15). 17

Tab.14 Ověření základních předpokladů pro statistické testování Ověření předpokladů (rozdíly v závislosti na délce praxe respondentů) normalita W=0,987 p=0,524 přijata Shoda rozptylů (homoskedasticita) Rozptyl (praxe do 10) 3,434 Rozptyl (praxe 10+) 4,378 F=1,625 p=0,109 přijata Tab.15 Test statistických rozdílů v závislosti na délce praxe respondentů Kvalita policejních informačních systémů statistické rozdíly délka praxe respondentů shoda středních hodnot průměr (praxe do 10) 26,660 průměr (praxe 10+) 27,698 t=-1,257 p=0,212 přijata Výsledky statistického testu prokázaly, že vnímání kvality policejních informačních systémů v závislosti na délce praxe respondentů (policistů) je u sledovaných skupin odlišné - policisté s desetiletou a delší praxí hodnotí kvalitu policejních informačních systémů lépe, než policisté s praxí do deseti let tento rozdíl je ale na 5ti procentní hladině významnosti statisticky nevýznamný. Závěr Efektivita práce na informačních systémech je daná jednak kvalitou informačního systému jako celku, tak i kvalitou dat v něm obsažených. Policejní informační systémy nejsou žádnou výjimkou spíše naopak, měly by být na ně kladené vyšší požadavky na jejich kvalitu, i kvalitu dat v nich obsažených. Článek popisuje výsledky dotazníkového šetření, které bylo administrováno 90 policistům, pracujících na různých policejních útvarech. V rámci analýzy výsledků byla provedena řada analýz srovnávání dílčích skupin respondentů (policistů) z hlediska pohlaví, pracovního zařazení, věku a délky praxe a obdržené údaje byly vzájemně komparované. 18

Seznam použité literatury [1] ČANDÍK, M. Bezpečnost informačních systémů a jejich kvalita. Sborník ISMS (ISO 2700x), ISBN 978-80-7251-356-7. [2] ČANDÍK, M., JEDINÁK, P. Analýza postojů policistů k provozovaným informačním systémům v Policii ČR. Proc. of 12th International Scientific Conference HUMAN POTENTIAL DEVELOPMENT, 27th 28th May 2015, Klaipėda University, Klaipėda, Lithuania, pp. 25. [3] DOSTÁL, P. Policejní informační systémy a jejich využití v trestním řízení, Brno: PF MU, 2008. [4] JABORSKÝ, T. Informační systémy Policie ČR. Zlín: FAI UTB Zlín, 2011. [5] Jak je definován pojem informace [online], https://wikisofia.cz/wiki/jak_je_definovaný_pojem_informace [6] Kvalita informace [online], http://wiki.knihovna.cz/index.php/kvalita_informace#cite_note-citace2-5 [7] MOLNÁR, Z. Podnikové informační systémy, Praha 2009, ISBN:80-86477-33-9. [8] POŽÁR, Josef. Manažerská informatika. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2003, ISBN 80-7251-139-4 [9] VRÁTNÝ, J. Informační systémy v rámci Policie České republiky: Potenciál pro zlepšení, Ochrana & Bezpečnost 2014-2015, ročník III., č. 2 (léto), ISSN 1805-5656 [10] Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění [11] Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, v platném znění. 19