6/2018 Měsíčník V TOMTO ČÍSLE NAJDETE: Sestavení cash-flow krok za krokem Autor: Ing. Daniel Horad Vybrané změ ny v odpisová ní hmotné ho a nehmotné ho majetku Autor: Ing. Eva Nedorostková Změ na zá kona č. 235/2004 SB., o DPH od 1. 7. 2017 Autor: Ing. Bc. Lenka Zá bojová Právě během nejtěžších životních období zjišťujeme, kdo skutečně jsme a jaká síla se v nás ve skutečnosti skrývá. Robin S. Sharma Hezkou středu, u nás na firmě to pěkně začíná vřít myslím pracovně. Všechno, co mělo být jednoduché je složitější. Co mělo být složitější se několikrát předělává. Tu chybí příloha, tady je špatně daň splatná, tady odložená. Cash flow nevychází Některé klienty fyzické osoby školím, že se nedoplácí jen daň, ale i sociální a zdravotní pojištění. Je to o Vás nebo o nás? Je to o nás, zjednodušeně o nás všech. Ano, jsme zpátky u organizace naší práce, respektování naší ceny a tím hodnoty, počtu klientů, odhadu času, kolik příslušná práce zabere. Osobně mám dodělávat ještě dva audity a mnoho dalšího Příští sobotu jsem si naplánovala dovolenou. Přece budeme hotovi. Odjedu, ať se děje, co se děje. Ano, mám také co zlepšovat. Odlišuji významné od nevýznamného a snažím se být v klidu alespoň to tak vidím a cítím. Je to záhul, skoro jako každý rok. Nerada používám sloveso snažit se. Bohužel jiné se nehodí. Krásný zbytek června a moc se těším na prázdniny. Asi nejen já, ale hlavně všechny děti a zcela jistě i jejich rodiče. P.S. Děkuji všem, kteří se mě, jakkoliv ptali na výsledek kontroly z KAČR. Děkuji za spolucítění. Kontrola byla milá, příjemná, udělili i praktickou radu. Potěšilo mne to. Nechali si mě mezi auditory bez ztráty kytičky. Měla jsem opravdu velkou radost. A příště budu ještě lepší, to vím. Přihlásila jsem se na podzim na školení výběru vzorků a vím, že hodně důležitý až nejdůležitější je vnitřní kontrolní systém každé firmy. Tak to určitě ode mne uslyšíte, někteří už to slyšeli. Pěva Čouková Zakladatelka a Účetního Portálu www.pevacoukova.cz MĚSÍČNÍK INTERNETOVÉHO PORTÁLU www.ucetni-portal.cz Číslo 6/2018 Vydáno: 20. 6. 2018 v Bohuňovicích Ev. číslo periodického tisku: MK ČR E 20909 ISSN 1805-6407 Vydavatel: Účetní Portál a.s., V Drahách 39, 783 14 Bohuňovice IČ 053 14 674, tel.: 585 389 003
Změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Autor: Ing. Bc. Lenka Zábojová 1 Od 1. 7. 2017 Novela zákona o DPH byla přijata v rámci tzv. daňového balíčku změn, zákon č. 170/2017 Sb. Účinnost zákona byla stanovena k 1. 4. 2017, ale k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo až dne 16. 6. 2017. Z tohoto důvodu v souladu s 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, nastává účinnost zákona patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. A proto novela zákona o DPH nastala s účinností od 1. 7. 2017. V tomto článku pro Vás vybírám některá novelizovaná ustanovení v zákoně o DPH, se kterými se v praxi budeme nejčastěji setkávat. 1.1 Vznik povinnosti přiznat daň 20a Vznik povinnosti přiznat daň je s účinností od 1.7.2017 nově v zákoně uvedena samostatně, a to v 20a. V případě, že plnění je předmětem daně, s místem plnění v tuzemsku, vzniká plátci povinnosti přiznat daň na výstupu, a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dřív. Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Za dostatečně určité dodání zboží a poskytnutí služby se považuje, jsou-li známy alespoň tyto údaje: Zboží, které má být dodáno, nebo služba, která mý být poskytnuta, Sazba daně v případě zdanitelného plnění a Místo plnění. V případě, že je dodání zboží a poskytnutí služby dostatečně určeno, je v den přijetí úplaty plátce povinen vystavit doklad o přijaté úplatě z budoucích ekonomických činností, a to nejpozději do 15-ti dnů po přijetí úplaty. Vystavení dokladu o přijaté úplatě: Povinně vystavuje plátce, který přijal úplatu za budoucí plnění Doklad o přijaté úplatě musí mít všechny náležitosti jako daňový doklad (zjednodušený, nebo řádný) Výstavce dokladu o přijaté úplatě má povinnost uvést na tomto dokladu rozsah a předmět plnění. Příklady, kdy je plátce povinen přiznat daň z přijaté úplaty Vždy půjde o úplaty na budoucí zdanitelná plnění a toto plnění je známo dostatečně přesně (a to nejen druh plnění, ale i sazba DPH) Přijatá záloha na nájemné (pokladní příjmový doklad, bankovní výpis), 27
Přijatá záloha na energie nebo služby související s nájmem (pokladní příjmový doklad, bankovní výpis), v případě, že nepůjde o přeúčtování podle 36 odst. 11. Ale pozor! U této zálohy musí přesně známo, jaká výše se vztahuje k základní sazbě a jaká ke snížené sazbě DPH. Přijatá záloha na dodání palivového dříví občanovi (pokladní příjmový doklad, bankovní výpis), Přijatá záloha na hlášení v místním rozhlase (pokladní příjmový doklad, bankovní výpis). Příklady, kdy plátce, který přijal úplatu, nevystavuje doklad o přijaté úplatě a není povinen odvést daň z přijaté úplaty ke dni přijetí úplaty není dostatečně přesně známo zboží, nebo služba, která má být poskytnuta, ke dni přijetí úplaty není dostatečně přesně známa sazba daně, pokud jde o plnění zdanitelné, ke dni přijetí úplaty není dostatečně přesně známo místo plnění, nejde o úplaty na budoucí zdanitelná plnění přijatá úplata byla přijata v režimu přenesení daňové povinnosti v souladu s 92a odst. 4 Příklad, kdy není dodání zboží a poskytnutí služby dostatečně určeno: Přijata záloha na služby související s nájmy v obecních bytech. Jestliže přijaté úplaty za služby související s nájmy nejsou předem určené a nájemce platí dohromady zálohu za všechny služby (není tedy přesně stanoveno, co je za energie, co je za vodu, co za teplo, atp.), tak částka úplaty přijatá v souvislosti s těmito službami nepodléhá zdanění. Příslušná daň se uplatní až při celkovém vyúčtování těchto služeb, tedy kdy dojde k uskutečnění zdanitelného plnění za dodání zboží a poskytnutí služby pro účely zákona o DPH. Jak postupovat v případě, že záloha, tedy přijatá úplata, nebude použita na žádné zdanitelné plnění? V případě, že k budoucímu zdanitelnému plnění nedojde, tak plátce, který měl povinnost odvést daň z přijaté úplaty (kdo zálohu přijal) opraví v souladu s 42 odst. 1 výši daně. V případě, že k budoucímu zdanitelnému plnění nedojde, tak plátce, který uplatnil nárok na odpočet (kdo zálohu uhradil) opraví v souladu s 74 odst. 1, nebo 2 odpočet daně. Plátce, který vystavil doklad o přijaté úplatě, odvedl daň z přijaté úplaty má možnost snížit daň na výstupu z tohoto dokladu. Opravu však plátce může provést v souladu s 42, odst. 3, písm. b) až poté, co doručí opravný daňový doklad svému odběrateli. Oprava je samostatným zdanitelným plněním. Plátce, pro kterého byl vystaven doklad o přijaté úplatě, a který si z tohoto dokladu v minulosti uplatnil nárok na odpočet daně, je povinen vrátit zpět uplatněný nárok na odpočet daně z neuskutečněného zdanitelného plnění. V praxi to tedy znamená, že pokud obec uplatní nárok na odpočet daně z uhrazených záloh např. na dodání knih a poté k samotnému dodání knih nedojde, musí obec vrátit zpět uplatněný nárok na odpočet daně ze záloh, které nebyly využity na dodání knih. Může nastat dvojí situace. Obec obdrží včas od dodavatele opravný daňový doklad, který dodavatel vystavil v souladu s 42, odst. 2. Pak obec vrátí v souladu s 74, odst. 1 uplatněný nárok na odpočet daně ze záloh tímto dokladem, a v období, kdy se o této skutečnosti dozvěděla. Obec neobdrží včas od dodavatele opravný daňový doklad. Pak obec vrátí v souladu s 74 odst. 2 uplatněný nárok na odpočet daně ze záloh vlastním opravným dokladem. Opravu obec provede ihned, jakmile se prokazatelně dozvěděla, že se zdanitelné plnění neuskuteční a že poskytnutá úplata nebude vrácena ani použita na úhradu jiného plněn, nebo kdy se o této skutečnosti dozvědět měla a mohla. 28
1.2 Nárok na odpočet daně 1.2.1 Nárok na odpočet daně obecně 72 obecně platí, že nárok na odpočet daně má pouze plátce, nikoliv identifikovaná osoba, plátce má nárok na odpočet daně u těch přijatých plnění, které použil ke své ekonomické činnosti (buďto plně, nebo s kráceným, či poměrným, nárokem na odpočet daně), nárok na odpočet vzniká plátci dnem, ke kterému mu vznikla povinnost přiznat daň na výstupu 1.2.2 Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně 73 Jestli chce plátce uplatnit nárok na odpočet daně je povinen splnit tyto podmínky: při odpočtu daně z plnění, kde není povinnost odvést daň příjemcem plnění (tedy daň odvádí někdo jiný, než kdo má případný nárok na odpočet daně) mít v ruce daňový doklad, Tento doklad musí obsahovat všechny náležitosti daňového dokladu podle ZDPH. Pokud daňový doklad tyto náležitosti neobsahuje, lze prokázat nárok na odpočet i v daňovém řízení, pokud je správcem daně k tomuto vyzván a to v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, 92. To znamená, že plátce má nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém obdržel daňový doklad, tedy i doklad o přijaté úplatě, který je také daňovým dokladem. při odpočtu daně z plnění, kde je povinnost odvést daň příjemcem plnění (tedy daň odvádí ten stejný kdo má případný nárok na odpočet daně) daň přiznat a mít daňový doklad. Pokud plátce nemá daňový doklad, lze nárok na odpočet daně prokázat i jiným způsobem v rámci dokazování podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, 92, při odpočtu daně při dovozu zboží, kdy je plátce daně povinen tuto daň přiznat, musí plátce daň přiznat a současně musí mít daňový doklad, při odpočtu daně při dovozu zboží, kdy daň vyměří celní úřad, musí plátce daně daň zaplatit a mít daňový doklad, při odpočtu daně u majetku vytvořeného vlastní činností musí plátce daň přiznat a mít daňový doklad. Pokud plátce nemá daňový doklad, lze nárok na odpočet daně prokázat i jiným způsobem v rámci dokazování podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, 92, Převyšuje li částka na přijatém daňovém dokladu výši daně, lze uplatnit nárok na odpočet daně jen z výše daně podle zákona o DPH. Naopak je-li částka na přijatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle zákona o DPH, lze uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající daně na přijatém daňovém dokladu, Délka lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně je 3 roky. Začátek lhůty začíná běžet od zdaňovacího období následujícího po vzniku nároku na odpočet daně, Délka lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně v délce 3 let se dá prodloužit už jen u těch přijatých plnění, z kterých vznikla plátci povinnost přiznat daň na výstupu a on ji přiznal, tedy z těch plnění, kdy se přenáší povinnost odvést daň na příjemce plnění a dále tehdy, kdy plátce toto zdanitelné plnění použije pro plnění v souvislosti s majetkem pořízeným vlastní činností) 1.2.2.1 Nové znění 73 odst. 4 podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně Odst. 4 Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši ( 75 a 76), je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle odstavce 3 tím není dotčena. Nově je doplněna věta: Lhůta, podle věty první se neuplatní, pokud plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši a vypořádací koeficient podle 76, odst. 7 nebo 9 vypočtený z údajů za kalendářní rok v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve, je roven, nebo vyšší než 95% s výjimkou případu, kdy přijatým zdanitelným plněním je dlouhodobý majetek. 29
Z důvodové zprávy: Z důvodu zjednodušení pro plátce i správce daně se zavádí výjimka z obecného pravidla, podle kterého plátce může uplatnit nárok na odpočet daně v částečné výši vždy v příslušném kalendářním roce, ve kterém byl oprávněn tento nárok uplatnit nejdříve, resp. za určitých okolností již plátce nebude muset uplatňovat nárok na odpočet daně vzniklý v předchozím kalendářním roce pouze v dodatečném daňovém přiznání. Výjimka se vztahuje na případy, kdy plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši, přičemž příslušný vypořádací koeficient pro krácení nároku se v důsledku tzv. de minimis pravidla podle 76, odst. 5 zákona o DPH považuje za roven 100 %. V takovém případě bude plátce oprávněn příslušný nárok na odpočet daně uplatnit rovněž v řádném daňovém přiznání za některé z následných zdaňovacích období i po uplynutí příslušného kalendářního roku, ve kterém mu nárok na uplatnění odpočtu daně vznikl. Pokud však nastane situace, kdy plátce nárok na odpočet daně uplatnil v řádném daňovém přiznání za zdaňovací období spadající do jiného kalendářního roku, a poté v důsledku následných oprav hodnota koeficientu bude nižší než 95 %, výjimka ji nebude nadále platit a plátce bude povinen uplatnění odpočtu daně zpětně opravit, a to v dodatečných daňových přiznáních. Tento postup se však neuplatní u plnění, z kterých sice plátce nemá nárok na odpočet daně v plné výši podle 75, ale nárok uplatněných plnění jde přímo přiřadit. Například zálohy na elektrickou energii, kde plátce platí jednu zálohu dohromady za více odběrných míst. Z praktického hlediska to znamená, že nyní pokud by plátce chtěl v souladu s 73 odst. 4 u plnění, které se vztahuje k 76 odst. 7 nebo 9 ZDPH, tak své právo ve lhůtě může uplatnit pouze formou dodatečného daňového přiznání. A to i za podmínky, že by koeficient pro přepočet nároku na odpočet daně v souladu s 76, odst.7 a 9 byl 100% (zaokrouhlení 95% a více). Po novele plátce své právo za podmínky, že jde opravdu o 100% nárok (vznikl zaokrouhlením 95% a více) může uplatnit v řádném daňovém přiznání. Tuto výhodu však nelze podle tohoto ustanovení uplatnit u dlouhodobého majetku. Po novele však lze takto postupovat u dlouhodobého majetku podle novelizovaného ustanovení v 104 odst. 3, písm. a) 1.2.2.2 Rozšíření 104 Nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období Obecně tento paragraf slouží k možnosti plátce daně uvést skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v jiném daňovém přiznání. Pokud jde o odvedenou daň na výstupu pozdě, tedy v jiném období, než do kterého náležela, tak správce daně podle odst. 2 dodatečně nevyměří daň a vyměří jen úrok z prodlení, tak stejně, jako by to udělal u dodatečného daňového přiznání. Tento postup obecně také nejde uplatnit u těch plnění, které mají mít vliv na korekční mechanismy, tedy výpočet koeficientů podle 75 a 76. Tento postup lze použít jen tehdy, pokud koeficienty po zaokrouhlení budou rovny 100% ( u 76 se zaokrouhluje na 100% od vypočteného koeficientu 94,01 a více, u 75 se zaokrouhluje na 100% od 99,01 %). Tento postup nejde uplatnit v případě, že u plátce budou zahájeny postupy správce daně k odstranění pochybností (POP), nebo bude zahájena daňová kontrola za příslušné období, ke kterému se plnění vztahuje. Daňové doklady, kterými plátce prokazuje nárok na odpočet daně. Pokud doklad, kterým plátce daně prokazuje nárok na odpočet daně, neobsahuje všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat i jiným způsobem v rámci dokazování podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, 92. 2 Od roku 2018 Dne 13. 11. 2017 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů s účinností od 1. 1. 2018 Zákon č. 371/2017 Sb. (doprovodný zákon k novému zákonu o platebním styku), kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tato novela zavádí změnu v 101d odst. 1 ZDPH Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení. Tato novela reaguje na Nález Ústavního soudu č. 40/2017 Sb., který byl vydán Ve Sbírce zákonů byl dne 15. 2. 2017. 30
Nález k 31. 12. 2017 ukládal povinnost naplnit 101d odst. 1 zákonnou úpravou. V praxi to znamená, že obsah kontrolního hlášení je nově stanoven zákonem, nikoliv pouze tak, jak je určovala finanční správa v metodickém pokynu k sestavení kontrolního hlášení. Nově je tedy v 101d uvedeno, že plátce je povinen kromě obecných náležitostí uvést v kontrolním hlášení i tyto údaje: identifikační a kontaktní údaje plátce, údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení, údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně, identifikační údaje odběratele nebo dodavatele. Dne 31. 7. 2017 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů s účinností od 1. 1. 2018 Zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Touto novelou dochází ke změně v 56. Jde o tyto změny: 56 odst. 2, písm. b) se za slovo povolení vkládají slova společná povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje nejde o významnou změnu 56 odst. 3, kde jde o věcnou změnu Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání: a) prvního kolaudačního souhlasu nebo prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo b) kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě. Materiály k webináři zakoupíte zde: https://1url.cz/5t7im Webinář zakoupíte zde: www.ucetni-potral.cz/videa/eshop/ 31
Daňový specialista 2018 Termín: 20. 8. 20. 9. 2018 Program / školitelé: Poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Ing. Petra Slavkovská Daň z přidané hodnoty Ing. Mgr. Olga Hochmannová Účetnictví absolutní účetní základ Ing. Pěva Čouková Daň z příjmů právnických osob Ing. Ivana Pilařová Daň z nemovitých věcí Ing. Jana Procházková Silniční daň Bc. Martin Mikuš Spotřební a energetická (ekologická) daň Ing. Ivo Šulc Daňový řád Ing. Ivo Šesták Daňový řád vymáhání Mgr. Barbora Bubeníčková Účetnictví pro pokročilé Ing. Pěva Čouková Praktické příklady z praxe právnických osob Ing. Pěva Čouková Daň z nabytí nemovitých věcí Ing. Věra Engelmannová Daň z příjmů fyzických osob Ing. Zuzana Rylová Ph.D. Účetnictví pro pokročilé Ing. Pěva Čouková Závěrečný test Cena: 24 640 Kč bez DPH 5. ročník Nově 17 dnů 137 hodin výuky Začínáme za 2 měsíce! 32 S možností získání dotace Úřadu práce. S možností získání certifikátu Účetního Portálu. Bez akreditace MŠMT. Více na www.danovy-specialista.eu