Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu Martina Mikeszová Jan Sládek Oddělení socioekonomie bydlení, Socioekonomie bydlení
Struktura prezentace Výzkumná otázka Měření finanční nedostupnosti bydlení Seznámení s vybranými výsledky» Vývoj finanční nedostupnosti bydlení v jednotlivých krajích» Nedostupnost bydlení vybraných typů domácností Závěr 2
Výzkumná otázka finanční dostupnost bydlení» zajištění určitého standardu bydlení za cenu či nájemné, které v očích nějaké třetí strany (zpravidla vlády) nepředstavuje nerozumné zatížení pro domácnosti (Maclennan, Williams 1990)» otázka, které typy domácností si mohou dovolit adekvátní bydlení X finanční nedostupnost bydlení» otázka, které typy domácností jsou potenciálně ohroženy finanční nedostupností bydlení cíl:» identifikovat typy domácností, pro které je adekvátní bydlení potenciálně finančně nedostupné» zmapovat vývoj potenciální nedostupnosti nájemního bydlení od roku 2000 z důvodu probíhajícího procesu deregulace nájemného a neznámých důsledků tohoto procesu mapování potenciální finanční nedostupnosti nájemního bydlení v modelovém případě neexistence regulace nájemného 3
Měření finanční (ne)dostupnosti bydlení koncept finanční dostupnosti bydlení» indikátorový přístup (např. míra zatížení)» referenční přístup» reziduální přístup Problém: 1) všechny přístupy se potýkají s nutností normativního určení hranice finanční nedostupnosti bydlení 2) definice adekvátního bydlení bariéry analýzy finanční dostupnosti bydlení v ČR» nedostatek aktuálních datových souborů, který znemožňuje jednoduché srovnání výdajů a nákladů na bydlení pro různé typy domácností v jednotlivých regionech byl vytvořen alternativní metodologický přístup, který umožňuje kvantifikovat potenciální (ne skutečnou) finanční (ne)dostupnost bydlení na základě dostupných dat» dostupné datové zdroje: Monitoring nabídkových cen tržního nájemného - Institut regionálních informací, s.r.o Regionální statistika ceny práce Průměrná výše starobních důchodů Česká správa sociálního zabezpečení Statistika rodinných účtů 4
Měření finanční (ne)dostupnosti bydlení Výpočet indikátorů finanční dostupnosti nájemního bydlení» Vytvoření typologie domácností Typy domácností byly definovány na základě následujících kritérií: ekonomická aktivita členů domácnosti kategorie zaměstnání ekonomicky aktivní osoby v čele domácností (KZAM) velikost a složení domácnosti Redukováno na 60 typů domácností 66 % všech českých domácností» Výpočet čistého příjmu domácnosti (započtení sociálních dávek a příspěvku na bydlení)» Průměrná výše tržního nájmu v jednotlivých krajích byla vypočtena pomocí monitoringu nabídkových cen tržního nájemného - Institut regionálních informací, s.r.o.» Ostatní výdaje spojené s bydlením (výdaje na energie, topení, vodu atd.) byly spočteny za ČR pomocí dat ze Statistiky rodinných účtů» Přiřazení typů domácností k jednotlivým typům bytů (jednotlivcům byly přiřazeny byty 1+1, dvoučlenným domácnostem byty 2+1 ) Kritéria pro určení finanční nedostupnosti bydlení» míra zatížení maximální zatížení 30 %» REZIDUÁLNÍ PŘÍJEM minimální čistý příjem domácnosti musí být vyšší než součet nákladů na bydlení a 1,5 násobku minimálních životních nákladů (stanovených MPSV) 5
Domácnosti potenciálně ohrožené finanční nedostupností bydlení domácnosti jednotlivců, párů i rodin plně závislé na státní pomoci» dlouhodobě nezaměstnaní» samoživitelé na rodičovské dovolené celkem devět typů domácností, ohroženy jsou ve všech krajích ČR samostatně žijící starobní důchodci rodiny s pouze jedním zaměstnaným členem domácnosti z řad pomocných dělníků nebo provozních pracovníků ve službách Zvýšení dostupnosti bydlení v průběhu let 2000 2008 (domácnosti v roce 2000 ještě ohroženy nedostupností bydlení): rodiny se dvěma ekonomicky aktivními členy domácnosti z řad kvalifikovaných dělníků, řemeslníků i zaměstnanců ve službách rodiny zaměstnanců nižších profesí s jedním členem na rodičovské dovolené bezdětné domácnosti zaměstnance nižších profesí a nezaměstnaného 6
Vývoj finanční nedostupnosti bydlení v krajích ČR Počet typů domácností potenciálně ohrožených finanční nedostupností bydlení podle krajů v letech 2000, 2003 a 2008 a jejich zastoupení podle SLDB 2001 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 27 21 21 24 23 23 26 29 29 22 26 25 16 14 14 13 18 14 14 14 17 18 14 13 15 10 14 15-11 -7-7 -10-10 -8-8 -9-12 -15-12 -13-10 -3 28,1 28,5 28,1 26,4 24,9 22,6 23,5 21,4 20,8 21,9 20,9 21,7 22,0 18,0 18,8 18,2 19,1 18,9 18,2 18,7 18,9 17,9 20,5 20,1 20,1 9,6 9,4 6,6 PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Zastoupení finančně ohrožených domácností (%) - 2000 Zastoupení finančně ohrožených domácností (%) - 2003 Zastoupení finančně ohrožených domácností (%) - 2008 Počet typů domácností finančně ohrožených nedostupností bydlení - 2000 Počet typů domácností finančně ohrožených nedostupností bydlení - 2008 Přírůstek/Úbytek ohrožených typů domácností Zdroj: IRI,Regionální statistika cen práce (RSCP), ČSÚ, vlastní výpočty. 7
Vývoj finanční nedostupnosti bydlení v krajích ČR vývoj finanční nedostupnosti bydlení» od roku 2000 do roku 2003: počet typů domácností i procentuální zastoupení ohrožených domácností rostlo» od roku 2003: obecně dochází k poklesu finanční nedostupnosti bydlení výjimka Moravskoslezský kraj» procentuální podíl ohrožených domácností byl ve všech krajích velmi podobný v roce 2007 i 2008 (18 % - 20 %) nejnižší podíl ohrožených domácností byl v roce 2008 v Ústeckém kraji v Moravskoslezském kraji dochází k nárůstu zastoupení domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení v Praze a v Jihomoravském kraji je naopak výrazný pokles zastoupení ohrožených typů domácností Většina ohrožených domácností v Praze by nebyla schopna po zaplacení nákladů na bydlení pokrýt ani 50 % minimálních životních nákladů. 3 specifické shluky krajů:» 1. shluk vyšší podíl nedostupnosti bydlení a oproti ostatním krajům velmi nízká dostupnost bydlení příjmově slabých domácností spojená s vysokou úrovní nájmů (Praha a Brno spolu s Jihomoravským krajem)» 2. shluk - vysoká dostupnost bydlení, ale současně velmi vysoká míra nezaměstnanosti (Ústecký kraj, Vysočina, Karlovarský kraj).» 3. shluk - specifický Moravskoslezský region, který dříve patřil do druhé skupiny, ale v posledních letech se přesunul k regionů s nízkou dostupností bydlení 8
Finanční (ne)dostupnost bydlení vybraných typů domácností Reziduální příjem nízkopříjmových domácností zaměstnanců v roce 2008 (mezi-regionální srovnání) pomocní dělníci (KZAM 9) - 2 děti mechanik (KZAM 7, 8) - 2 děti pracovníci ve službách (KZAM 5, 6) - 2 děti pomocný dělník - samoživitel - 1 dítě mechanik (KZAM 7, 8) - samoživitel - 1 dítě provozní prac. ve službách (KZAM 5,6) - samoživitel - 1 dítě pomocný dělník(kzam 9) - jednotlivec mechanik (KZAM 7, 8) - jednotlivec provozní prac. ve službách (KZAM 5,6) - jednotlivec -6000-4000 -2000 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 Reziduální příjem (po odečtení nákladů na energie, vodu a ostatní služby a 1,5 - násobku minimálních nákladů na výživu) v Kč PRA ST C JC PZ LI HK PA VYS JM OL ZL MS KV UL Zdroj: IRI,Regionální statistika cen práce (RSCP), ČSÚ, vlastní výpočty. 9
Závěr speciální metoda hodnocení finanční (ne)dostupnosti bydlení, která se vypořádává s nedostatkem vhodných datových souborů» nevýhoda: nehodnotí skutečnou finanční nedostupnost bydlení určitých domácností» výhoda: umožňuje analýzu potenciální finanční nedostupnosti bydlení pro různé typy domácností v jednotlivých krajích v čase i analýzu regionálních rozdílů podíl domácností potenciálně ohrožených finanční nedostupností se snižuje a regionální rozdíly v nedostupnosti bydlení nevzrůstají X relativně početná skupina domácností v každém regionu si nemůže dovolit platit tržní nájemné domácnosti ohrožené finanční nedostupností bydlení:» nezaměstnaní» starobní důchodci stárnutí populace, většina ovšem bydlí ve vlastním domě či bytě» NÍZKOPŘÍJMOVÉ EKONOMICKY AKTIVNÍ DOMÁCNOSTI problém dovolit si adekvátní bydlení v dražších regionech, i přesto že zde je většinou relativně vysoká poptávka po těchto profesích relativně velké regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení - domácnosti mohou zůstat uvězněny v regionech (lokalitách) s vysokou dostupností bydlení, ale minimem pracovních příležitostí potenciální riziko sociálního vyloučení 10
Děkujeme za pozornost. Martina Mikeszová martina.mikeszova@soc.cas.cz Jan Sládek jan.sladek@soc.cas.cz Socioekonomie bydlení