Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Podobné dokumenty
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Populační genetika II

Populační genetika Radka Reifová

Evoluční genetika II. Radka Reifová

Populační genetika II. Radka Reifová

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

Populační genetika Radka Reifová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Populační genetika II. Radka Reifová

World of Plants Sources for Botanical Courses

Detekce selekce na molekulární úrovni a genetická podstata adaptací

Velikost genomu a mutační rychlost

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika vzácných druhů zuzmun

Populační genetika III. Radka Reifová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Nové směry v evoluční biologii. Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Typy fylogenetických analýz

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Detekce selekce na molekulární úrovni a genetická podstata adaptací

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Coalesce spojit se, splynout, sloučit se. Didaktická simulace Coalescence = splynutí linií

Molekulární podstata adaptací a detekce selekce na molekulární úrovni

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread,

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetický polymorfismus

Typologická koncepce druhu

Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Systém a evoluce obratlovců I.Úvod

Mutace a jejich význam pro evoluci

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Dědičnost mísením (Blending inheritance)

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE 10

Tok GI v buňce. Genetický polymorfizmus popis struktury populací. Organizace genetického materiálu. Definice polymorfismu

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Mikroevoluce = vznik a osud genetické variability na druhové a nižší úrovni děje a mechanismy v populacích

Osud jednotlivých kopií genů v populaci genové stromy

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Klasifikace mutací. Z hlediska lokalizace mutací v genotypu. Genové mutace. Chromozomální mutace. Genomové mutace

VYUŽITÍ CYTOLOGICKÝCH A MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÝCH METOD PŘI DETEKCI NÁDORŮ Definice problematiky Profil přístupů Nádorová heterogenita

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Molecular Ecology J. Bryja, M. Macholán MU, P. Munclinger - UK

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Vztah genotyp fenotyp

FYLOGEOGRAFIE A KOALESCENCE

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence


Jak se matematika poučila v biologii

Mikrosatelity (STR, SSR, VNTR)

Proměnlivost a evoluce rostlin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Počet chromosomů v buňkách. Genom

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Základní pojmy I. EVOLUCE

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

Typologická koncepce druhu

Úvod do obecné genetiky

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Genetická variabilita. rostlinných populací

Statistika. Teorie odhadu statistická indukce. Roman Biskup. (zapálený) statistik ve výslužbě, aktuálně analytik v praxi ;-) roman.biskup(at) .

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Mikrosatelity (STR, SSR, VNTR)

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika populací. kvalitativních znaků

Chromosomy a karyotyp člověka

Vypracované otázky z genetiky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Paleogenetika člověka

Metody studia historie populací

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetická diverzita masného skotu v ČR

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky.

Efektivní velikost populace Wright (1931)

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

Základy biologické antropologie 6. Doc. Václav Vančata katedra biologie a ekologické Ped F UK

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Transkript:

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost divergence druhů v případě, že mutace jsou neutrální a působí na ně pouze genetický drift. Mottoo Kimura

Mutační rychlost (μ) frekvence nových mutací na generaci μ = 0.01 (1 mutace na 100 jedinců na 1 generaci) Mutační rychlost pro nukleodidové substituce v lidském genomu ~ 1.10-8 (na bázi a na generaci) necelých 100 nových nukleotidových substitucí v celém genomu na jedince.

Mutační rychlost Smeds et al. 2016

K většině nukleotidových substitucí dochází při replikaci DNA Většina nukleotidových substitucí vzniká v samčí germinální linii (více replikací DNA) (male-driven evolution). Počet nově vzniklých nukleotidových substitucí vzrůstá s věkem otce (paternal age effect). Rozdíl v mutační rychlosti mezi autosomy a pohlavními chromosomy. Campbell and Eicher, 2013

Je odlišná pro různé typy mutací Mutační rychlost Tranzice vznikají častěji než transverze; rozsáhlejší mutace obecně méně časté; mutační hotspots CpG u živočichů, mikrosatelity. Je odlišná pro různé geny v rámci genomu Mutační rychlost cca 10 x větší na mt DNA než v jaderné DNA; velmi varíruje také v rámci jaderné DNA; ovlivněna např. mírou transkripce dané sekvence, blízkostí k replikačnímu počátku. Liší se u různých organismů Ovlivněna celkovou velikostí genomu, životními strategiemi organismů (velikost těla, intenzita bazálního metabolismu, dlouhověkost ) Lynch et al. 2010

Genetická diverzita - genetický polymorfismus (θ) Pro neutrální mutace platí: Polymorfní (segregující) místo θ = 4N e μ Míra genetického polymorfismu v populaci závisí přímoúměrně na mutační rychlosti a velikosti populace.

Empirické odhady genetické diverzity (θ) v populaci 1. Proporce polymorfních míst (θ, θ W, θ S ) 2. Nukleotidová diverzita (průměrná heterozygozita) (π) Polymorfní (segregující) místo

Odhad nukleotidové diverzity (π)

Odhad proporce polymorfních míst (θ) θ = p s /k k počet sekvencí θ = 0.3/4 = 0.075 Za předpokladu neutrality by měli být oba odhady stejné. Programy: DnaSP

Ellegren and Galtier, 2016 Genetická diverzita organismů silně závisí na životních strategiích organismů (r,k).

Rychlost neutrální evoluce a molekulární hodiny Evoluční/substituční/fixační rychlost = počet nových mutací x pravděpodobnost jejich fixace k = 2N e μ 1 = μ 2N e N e efektivní velikost populace μ mutační rychlost pravděpodobnost fixace nové mutace počet nových mutací v populaci Rychlost neutrální evoluce je ovlivněna pouze mutační rychlostí. Nezávisí na efektivní velikosti populace. Za předpokladu neměnné mutační rychlosti se je rychlost neutrální evoluce konstantní. Molekulární hodiny.

Genetická divergence počet mutací, které oddělují dva taxony. Vzrůstá lineárně s časem. D = 2μt substituční rychlost x čas t

Odhad genetické divergence AGTGAGTCGTCAGTACTGCTG ACTTAGCCGTGAGTACAGCTA 6 D = = 0,2857 (28,57%) 21 Proporce nukleotidových míst, které se liší mezi dvěma sekvencemi DNA.

Saturace mutací Po určité době divergence přestane stoupat. Je to kvůli mnohočetným substitucím ve stejné pozici. Došlo k saturaci.

Nukleotidové substituční modely Umožňují korekci na mnohonásobné substituce a odhad skutečné divergence. Jukes & Cantor (1 parameter) model -Nejjednodušší jednoparametrový model -Předpokládá, že všechny možné substituce stejnou pravděpodobnost (a) a všechny nukleotidy mají stejnou frekvenci. Kimura (2 parameter) model -Pravděpodobnost tranzic větší než pravděpodobnost transverzí Felsenstein 81 (4 parameter) model -Umožňuje nastavit různé frekvence nukleotidů HKY-Hasegawa,Kishino,Yano (5 parameter) model -Zohledňuje odlišnou pravděpodobnost transic a transverzí i různé frekvence nukleotidů HKY + G -Gama parametr umožňuje modelovat odlišnou rychlost substitucí v různých nukleotidových pozicích Program ModelTest: vybere model, který nejlépe sedí na data

Nukleotidové substituční modely 17

Datování doby divergence pomocí molekulárních hodin Nutno znát genetickou divergenci a substituční rychlost pro daný lokus. Substituční rychlost se dá odhadnout pomocí známé doby divergence některých taxonů určené např. na základě paleontologických dat (kalibrace molekulárních hodin). Nejčastěji se používá sekvence cytochromu b (mt DNA), která má u savců a ptáků substituční rychlost cca 0,01. Tzn. 2% divergence ~ 1 mil let. D = 2μt

Doba fixace mutace Průměrná doba fixace nové neutrální mutace t = 4N e generací (pro chrx: 3N e, pro chry, mt DNA: 1N e ) Doba fixace má ale velký rozptyl.

U druhů s velkou efektivní velikostí populace může přetrvávat neutrální polymorfismus několik milionů let. Vysvětluje proč je ve velkých populacích velké množství polymorfismu. Dva příbuzné druhy mohou sdílet polymorfismus, který zdědily od společného předka (ancestrální polymorfismus). 20

Problémy molekulárních hodin Pomocí molekulárních hodin odhadujeme dobu divergence sekvencí. Ta může být výrazně nadhodnocená pokud u druhů přetrvává ancestrální polymorfismus. divergence sekvencí divergence druhů

Substituční rychlost se liší mezi taxony Substituční rychlosti pro cytochrom b u ptáků. Pravidlo 2% divergence ~ 1 mil let, neplatí! 22

Molekulární hodiny Striktní molekulární hodiny Substituční rychlost homogenní napříč fylogenezí. Relaxované molekulární hodiny Berou v potaz možnou variabilitu v substituční rychlosti mezi liniemi. Ho and Duchene, 2014

Jaké jsou příčiny variability v substituční rychlosti? Velikost těla Druhy s malou velikostí těla mají vyšší substituční rychlost. 24

Generační doba Druhy s kratší generační dobou (obvykle menší velikost těla) mají vyšší substituční rychlost. Probíhá u nich více buněčných dělení v germinální linii za jednotku času. 25 let 1 generace 25 generací

Metabolická rychlost Druhy s vyšší metabolickou rychlostí (tj. s menší velikostí těla) mají vyšší substituční rychlost. Vysvětlí i proč teplokrevní mají vyšší substituční rychlost než studenokrevní.

Dlouhověkost Dlouhověké druhy si vyvinuly mechanismy, jak se bránit mutačnímu stresu. Mají účinnější DNA reparační mechanismy. Tím pádem nižší substituční rychlost. vysoký metabolismus dlouhověcí nízký metabolismus krátkověcí

Referáty Supergen a polymorfismus u jespáků A supergene determines highly divergent male reproductive morphs in the ruff (Nature Genetics, 2016) Supergen a spermie u zebřičky

Téměř neutrální teorie evoluce neutrální mutace působí na ně drift škodlivé / výhodné mutace působí na ně selekce mírně škodlivé / výhodné mutace působí na ně drift i selekce Tomoko Ohta (Téměř) neutrální mutace: 2s < 1 2N e O jejich osudu rozhoduje více drift než selekce Mírně škodlivé/výhodné mutace se v malých populacích chovají jako neutrální, kdežto ve velkých jako škodlivé.

Téměř neutrální teorie evoluce předpovídá rychlejší evoluční rychlost v malých populacích Většina mutací škodlivých. V malých populacích se fixuje více škodlivých mutací než ve velkých. Druhy s malými populacemi mají rychlejší substituční rychlost (rychlejší molekulární hodiny) než druhy s velkými populacemi. > > 31

Teorie téměř neutrální evoluce může vysvětlit rychlejší evoluci chromosomu X (Z) Chromosom X má menší efektivní velikost populace než autosomy. Můžou se na něm snadněji fixovat mírně škodlivé mutace. Rychlejší evoluce.

V souladu s teorií téměř neutrální evoluce mají druhy s malými populacemi (tj. dlouhověcí s velkou velikostí těla) mají méně nesynonymních (škodlivých) substitucí (dn). Figuet et al. 2016

Molekulární hodiny Ani jeden ze základních předpokladů neplatí: 1. Mutační rychlost není konstantní. Liší se u různých taxonů. 2. Substituční rychlost není zcela nezávislá na velikosti populace (která se také velmi liší mezi druhy.)

Existuje souvislost mezi substituční rychlostí a rychlostí fenotypické evoluce? Hatérie novozélandská pomalý metabolismus dlouhá generační doba pomalá fenotypická evoluce Ale vysoká substituční rychlost v mtdna.

Existuje souvislost mezi substituční rychlostí a rychlostí fenotypické evoluce? Latimérie podivná 2x pomalejší substituční rychlost protein kódujících sekvencí ve srovnání s tetrapody.

Souvislost mezi substituční rychlostí a druhovým bohatstvím Druhově bohatší taxony mají rychlejší substituční rychlost. Rychlost molekulární evoluce může urychlovat speciaci či zpomalovat extinkci. birds reptiles