Mezigenerační mobilita determinanty socioekonomického statusu před rokem 1989 a během minulých dvaceti let

Podobné dokumenty
Výzkum sociální změny

Co a jak silně ovlivňuje šance na dosažení vyššího vzdělání?

Jak se ve světle nových dat v ČR vyvíjely vzdělanostní nerovnosti?

DOPADY AUTOMATIZACE NA TRH PRÁCE VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

Úvodní seminář Přehled metod, typy znaků

Vývoj vzdělanostní struktury a nerovností v českých zemích od počátku 20. stol. do současnosti

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků

Měsíční charakteristika nezaměstnanosti KOP Pardubického kraje Okresy Pardubického kraje k

Sociální kapitál a dosahování profesního statusu

OBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE

TŘÍDNÍ ANALÝZA ERIKA OLINA WRIGHTA

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Krajská hospodářská komora ÚK

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

2. Kvalita pracovní síly

Pracovní síla v Jihomoravském kraji

Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Jiří Šafr

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Chudí lidé v chudých krajích

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

úplné střední základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) bez vzdělání všeobecné (s maturitou) vzdělání celkem

Králo vé hrad ecký kraj. Pardu bický kra j. Kraj Vysočina. Jihom ora vský kraj

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Stává se vzdělání poziční výhodou? Proměna ekonomické návratnosti vzdělání vdobě vzdělanostní expanze v České republice

Využití pracovní síly

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Sociální nerovnosti a spravedlnost

STATISTICKÁ DATA O ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI

Případové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Olomouckém kraji

TRH PRÁCE V OKRESE SVITAVY (aktuální situace)

Setkání pracovní skupiny oborové kariérní poradci ze ZŠ z ORP Tišnov

Souvislosti kompetencí a odměňování

Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice

Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti II. VY_32_INOVACE_ZSV3r0116 Mgr. Jaroslav Knesl

Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci u dívek a chlapců v v českém vzdělávacím systému

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy

Zpráva o výsledcích výzkumu postojů rodičů žáků 5. ročníku k otázkám spravedlivého přístupu ke vzdělávání a překonávání školního neúspěchu

Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení

Vztah populace k své práci a ke svému zaměstnavateli

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2011

Děti nebo studium: nový pohled na staré téma. Simona Weidnerová

Pracovní list Trh práce

Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů v Kraji Vysočina

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Praze

Vývoj v oblasti zdrojů dat

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Aktuální situace na trhu práce v Karlovarském kraji

ZÁJEM O PROFESE STUDENTI SŠ CELÁ ČR. Zpracoval: doc. Ing. Jena Švarcová Ph.D.

SOCIÁLNÍ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE

Spokojenost s životem červen 2015

Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů v Olomouckém kraji

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2012

Od diferenciace k diverzifikaci: test teorií MMI a EMI v českém středním vzdělávání. Tomáš Katrňák Natalie Simonová Laura Fónadová

Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

Pardubický kraj. Situace na trhu práce

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Moravskoslezském kraji

Více než polovina pracujících je vystavena ve svém zaměstnání vlivům rizikovým pro jejich fyzické nebo duševní zdraví

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

ČTENÁŘI SERVERU lidovky.cz. Zpravodajský server Lidových novin

Robust ledna 5. února 2010, Králíky

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů v Plzeňském kraji

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

DOTAZNÍK PRO PODNIKY DO 25 ZAMĚSTNANCŮ

Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů v Ústeckém kraji

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2017

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2018 v Praze. Zpracoval: Mgr. Lukáš TOBIÁŠ, expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Praze

PhDr. Lucie Smékalová, Ph.D. Zdroje: RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy. In Průcha, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009, s

Spokojenost se životem březen 2018

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

ČTENÁŘI SERVERU lidovky.cz. Zpravodajský server Lidových novin

ČTENÁŘI SERVERU lidovky.cz. Zpravodajský server Lidových novin

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha

SETKÁNÍ S VÝCHOVNÝMI PORADCI: TRH PRÁCE A SPOLUPRÁCE SE ZAMĚSTNAVATELI

ČTENÁŘI SERVERU lidovky.cz. Zpravodajský server Lidových novin

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

SVOBODA ZVÍŘAT. Kožešinová zvířata. Na základě dat CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., pro Svobodu zvířat. Zpracovala: PhDr. Lucie Moravcová

ČTENÁŘI SERVERU lidovky.cz. Zpravodajský server Lidových novin

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

ČTENÁŘI SERVERU lidovky.cz. Zpravodajský server Lidových novin

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

Transkript:

Česká společnost 25 let po listopadu 1989 4. olomoucká sociologická podzimní konference, Olomouc, 23. a 24. 10. 2014 Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Mezigenerační mobilita determinanty socioekonomického statusu před rokem 1989 a během minulých dvaceti let Jiří Šafr Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Struktura příspěvku Úvod kontext: zaměstnanecká a třídní struktura, vzdělávací systém po roce 1989 Mezigenerační mobilita v kohortách Základní stratifikační model (Historický exkurz do roku 1967) Extenze ZSM: role kulturního kapitálu

Vývoj zaměstnanecké struktury v ČR 1993-2012 (hl. třídy KZAM) 24% 22% 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% Zákonodárci a řídící pracovníci Specialisté, vyš.odborníci Techničtí a odborní pracovníci Administrativa, niž.úředníci Pracovníci ve službách a prodeji Kvalif.prac.:zemědělství, lesn./rybář. Řemeslníci a opraváři Obsluha strojů a zařízení, montéři Pomocní a nekvalif. pracovníci Zaměst.v ozbrojených silách 0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: ČSÚ (VŠPS)

Vývoj třídní struktury v ČR 1984-2009 (EGP.cz) 1984 1988* 1993 1999 2006 2009 I. Podnikatelé samost. činní se zaměstnanci 0 0 2 5 4 4 II. Vyšší odborníci 10 10 10 11 10 8 III. Samost. činní bez zaměstnanců (živnostníci) 0 0 7 9 13 5 IV. Střední odborníci, vč. mistrů 15 19 17 20 17 23 V. Rutinní nemanuální (řadoví úředníci) 16 10 9 12 20 19 VI. Kvalifikovaní dělníci 28 24 19 19 14 15 VII. Nekvalifikovaní dělníci 30 38 36 24 22 26 Celkem 100% 100% 100% 100% 100% 100% Dělnická třída se zmenšila asi o třetinu (na konci 80. let modré límečky 60 %, dnes jen cca 2/5 ekonomicky aktivních). Manuální pracovníci v zemědělství 8 % v 1984, 5 % v 1993 a 3 % v 2006. Nárůst sektoru služeb zvětšuje se třída rutinních nemanuálních pracovníků (řadoví úředníci, pracovníci v administrativě) i středních odborníků Vznik třídy podnikatelů Nejstabilnější je třída vysokých odborníků. 100% 80% 60% 40% 20% 0% 26 28 26 31 27 31 16 10 19 26 37 29 58 62 55 43 36 40 1984 1988* 1993 1999 2006 2009 Dělnická třída Mezilehlé třídy Servisní třída Zdroj: data TSS 1984, SSVE 1993*, 10let 1999, Soudržnost 2006, ISSP 2009 (ekonomicky aktivní ve věku 20-69 let, váženo).

Vývoj vzdělávacího systému 1989 2006 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1989/90 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 Studující VŠ (celkem) Absolventi VŠ (celkem) Studující SŠ (celkem) Počet 19-ti letých 1996/97 1997/98 1998/99 1999/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 Studující VŠ - ženy Absolventky VŠ Studující SOU (celkem) 2004/05 2005/06 Zdroj: ÚIV a ČSÚ; Šafr et al. 2012.

% vzestupných % vzestupných Vzestupná mobilita prof. statusu (ISEI rodič-potomek, %) 55% 50% 45% 50% 50% 49% 48% 43% 48% 49% Narození 1951-1985 (věk 26-60 v r. 2011) 40% 38% 35% 30% 25% 20% 1951-1953 1954-1958 1959-1963 1964-1968 1969-1973 1974-1978* 1979-1983 1984-1985' Rok narození Narození 1970-1985 55% 50% 46% 49% 47% 51% 48% 49% (dospělost po r. 1989) 45% 42% 40% 38% 35% 30% 25% Zdroj: EU-SILC 2011, ČR 20% 1970-71 1972-73 1974-75 1976-77 1978-79 1980-81 1982-83 1984-85* Rok narození

Trajektorie mezigenerační třídní mobility (ESeG3-p1), narození 1951-1985 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 1951-1953 1954-1958 1959-1963 1964-1968 1969-1973 1974-1978 1979-1983 (1984-1985) Sestupy do děln.tř. (13 23) Stabilní dole v děln.tř. (33) Vzestup z děln.tř. (31 32) Stabilní/vzest. nahoře/střed (11 22 21 12)

Trajektorie mezigenerační mobility (ESeG3-p1), dospělost po roce 1989 (narození 1970-1985) 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 1970-71 1972-73 1974-75 1976-77 1978-79 1980-81 1982-83 (1984-85) 1 Sestupy do děln.tř. (13 23) 2 Stabilní dole v děln.tř. (33) 3 Vzestup z děln.tř. (31 32) 4 Stabilní/vzest nahoře/střed (11 22 21 12)

korelace ISEI rodiče-potomek Korelace socioekonomického statusu (ISEI) rodiče - potomek 0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 1951-1953 1954-1958 1959-1963 1964-1968 1969-1973 1974-1978 1979-1983 1984-1985 Rok narození Tato relativně silná souvislost je ve skutečnosti zprostředkována dalšími faktory komplexní model determinance profesního statusu Zdroj: EU-SILC 2011, ČR

Dosahování profesního statusu - základní model [Blau, Duncan 1967] - hypotéza o převaze univerzalizmu a meritokratických principů nad askripcí - v pozadí je liberální modernizační teorie mobility

Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci mužů, kteří začali pracovat po roce 1946, ČSSR 1967 (respondent = syn) Poznámka: muži ve věku přibližně 17 39 let; Československo Zdroj: [Šafář 1972: 300]

Základní stratifikační model 1993 a 2009 muži a ženy ve věku 26-70 let 1993 (SSVE) 2009 (ISSP) 1.00 otec vzd. 0.33 0.37 vzdělání 0.81 0.80 0.37 0.32 0.46 0.68 0.17 0.12 0.29 0.69 0.07 0.06 0.10 0.52 sč.zam. 0.80 0.35 1.00 otec zam. 0.10 0.02 1.zam. 0.89 0.51 Rok 1993 Chi-Square=59.52, df=2, P-value=0.00000, RMSEA=0.084 Rok 2009 Chi-Square=0.12, df=2, P-value=0.94165, RMSEA=0.000

V předchozích datech nejsou zastoupeny nejmladší kohorty Dosahování statusu v generaci Husákových dětí (1973-78)

Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci mužů (30 34 let), ČR 2008 generace otců narozených v letech 1936 1958 (průměrný věk 60 let); generace synů 1974 1978 Zdroj: Distinkce a hodnoty 2008, N =492 [Šafr a kol. 2012: kap. 2]

Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci žen (30 34 let), ČR 2008 generace otců narozených v letech 1939 1956 (průměrný věk 59 let); generace dcer 1974 1978 Zdroj: Distinkce a hodnoty 2008, N =529 [Šafr a kol. 2012: kap. 2]

Další extenze základního modelu Efekt kulturního kapitálu rodiny Efekty sociálního kapitálu rodiny Efekty výchovného prostředí v rodině (sociální kapitál) Nekognitivní složky osobnosti

Kulturní kapitál (velikost knihovny rodičů v dětství kognitivní typ kulturního kapitálu) Pouze rok 2009: 2 kohorty dle věku 14 let 1968-1979 a 1980-1988 0.72 0.66 1.00 rod_vzd 0.28 0.30 0.30 0.22 knihovna 0.71 0.77 0.32 0.20 0.11 0.40 0.15 0.08 0.03 0.11 vzdělání 0.73 0.58 0.74 0.55 0.38 0.24 0.47 0.52 sč.zam 0.36 0.45 1.00 rod_zam -0.07 0.07 1.zam. 0.50 0.53 1968-1979 (14 let): Chi-Square=2.36, df=4, P-value=0.66911, RMSEA=0.000 1980-1988 (14 let): Chi-Square=2.83, df=4, P-value=0.58672, RMSEA=0.000

Shrnutí: Faktory ovlivňující mezigenerační sociální mobilitu před a po roce 1989 Základní stratifikační model pro roky 1993 a 2009 ukazuje: - celkově jsou hlavní kontury determinace socioekonomického statusu v čase relativně stabilní, - zjevně posilují faktory meritokratické první zaměstnání je po roce 1989 silněji determinováno vzděláním, a to silněji determinuje současnou profesní pozici. Ale jde o kohortu dospívající na přelomu 1989 Klesá celková determinovanost profesního statusu uplatňují se i další vlivy (než velká 5) jako nekognitivní rysy, sociální kapitál.? Efekt kulturního kapitálu na dosažené vzdělání i status roste v osmdesátých letech byl nevýznamný, po roce 1989 posiluje a podílí se tak na procesu mezigenerační reprodukce. posiluje také askripce?

Diskuse - limity Pro plný stratifikační model (první souč. zaměstnání) je třeba aby v dnešní době bylo jedinci alespoň 35 let a taková data zatím nemáme (resp. jedinců je v běžných celo-populačních výzkumech jako je ISSP stále málo anebo chybí 1. zaměstnání, např. v EU-SILC, PIAAC). Možná odpověď dosahování statusu ve specifické generaci Husákových dětí (1973-78) http://www.soc.cas.cz/publikace/mechanismy-mezigeneracni-reprodukce-nerovnosti