Cíle a měřitelné parametry budování a provozu egc. Příloha č. 1 Souhrnné analytické zprávy

Podobné dokumenty
egovernment Cloud ČR egovernment Cloud egc Ing. Miroslav Tůma, Ph.D. Řídící orgán egovernmet Cloudu

NEJEN STÁTNÍ CLOUD - egovernment Cloudu

Stav příprav egovernment Cloudu v ČR

egovernment Cloud České republiky motivy a cesty řešení

Katalog aktuálně provozovaných IS. Příloha č. 2 Souhrnné analytické zprávy

egovernment Cloud ČR egovernment Cloud egc Miroslav Tůma Ministerstvo vnitra ČR

Projekt egovernment Cloudu

egovernment cloud v ČR otázky a varianty jejich řešení odvozené ze zahraničních zkušeností

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období

Výhody a rizika outsourcingu formou cloud computingu

egovernment Cloud, jak to může vypadat Miroslav Tůma Ministerstvo vnitra ČR

Strategický rámec budování egovernment cloudu

Cíle a architektura modelu MBI

Sdílené ICT služby a G-cloud v české veřejné správě

Strategický rámec Národního cloud computingu egovernment cloud ČR

Strategický dokument se v současné době tvoří.

STAV PŘÍPRAV. prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář CACIO,

PROVOZOVÁNÍ PRIVATE CLOUD VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Registr živnostenského podnikání předchůdce cloudových řešení

Předpoklady a stav prací. Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Jiří Borej, člen týmu Praha

G-cloud v ČR varianty a podmínky řešení odvozené ze zahraničních zkušeností

Vnitřní integrace úřadu Středočeského kraje

Budování a využívání cloudových služeb ve veřejné správě. leden 2015

CA Business Service Insight

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě

Sjednocení dohledových systémů a CMDB

Sdílené ICT služby a G-cloud v české veřejné správě

VÝZVY EGOVERNMENTU V ČR

Národní strategie cloud computingu České republiky

Simplify I.T. ve veřejném sektoru. Josef Švenda Country Leader, Oracle Czech

1) Má Váš orgán platnou informační koncepci dle zákona 365/2000 Sb.? ano

Roční zpráva o stavu Smart Administration

1) Má Váš orgán platnou informační koncepci dle zákona 365/2000 Sb.? ano

Český egovernment 2015+

POSKYTOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH PROVOZNÍCH APLIKACÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš

Příloha č. 2 ke smlouvě. Rozsah a podmínky provozní podpory

Garant karty projektového okruhu:

Souhrnná analytická zpráva

Principy G-Cloudu ve Velké Británii. červen 2015

Strategie rozvoje ICT resortu MPSV v souvislosti s novými technologiemi a trendy. Bc. Vladimír Šiška, MBA, I. NM, MPSV

CobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Schvalování ICT projektů a hodnocení jejich nákladů v české veřejné správě

Veřejné cloudové služby

PROSAZOVÁNÍ 3E V ROZVOJI egovernmentu

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

Příloha č. 2 Roční zprávy o Smart Administration

Přístup k řízení GIS jako součásti Enterprise Architecture

Služby datového centra

JAK SE TAM DOSTANEME?

Vliv cloudu na agendu finančního ředitele (průzkum KPMG Nizozemí 2010)

Konsolidace nemocničních informačních systémů v prostředí cloud infrastruktury

Informační systém pro vedení ţivnostenského rejstříku IS RŢP

Cesta k jednotnému komunikačnímu prostředí českého egovermentu

egc Česká republika Vývoj trendů Světlá budoucnost? Pavel Hrdlička IBM

Služby datového centra

Jakým způsobem lze zlepšit plnění smluv o úrovni poskytovaných služeb a současně snížit náklady?

Jarní setkání

VÝBĚR CLOUDU, ANEB JAK ZVOLIT TEN NEJLEPŠÍ

Datová centra aneb proč by mohl mít CFO svého CIO raději

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy

SLA Service Level Agreement základ řízení podnikové informatiky

Otázky kurzu 4IT417 Řízení podnikové informatiky verze z 1/2/ Podniková informatika pojmy a komponenty

Představení služeb DC SPCSS Státní pokladna Centrum sdílených služeb

Vize a role ČP OZ ICTs

PRIVÁTNÍ CLOUD V PROSTŘEDÍ RESORTU

Vnitřní kontrolní systém a jeho audit

VIZE INFORMATIKY V PRAZE

Efektivní správa ICT jako základ poskytování služby outsourcing IT

Český egovernment CESTA k udržitelnému rozvoji

Rozvoj vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v ČR: aktivity ICT UNIE. Úkoly Legislativní a regulační komise ICTU

Z P Ů S O B P Ř Í S T U P U K Z A J I Š T Ě N Í S O U L A D U S E Z Á K O N E M O K Y B E R N E T I C K É B E Z P E Č N O S T I V C L O U D O V É M P

Budoucnost ICT Veřejné správy. Petr Kuchař, Hlavní architekt egovernmentu, ředitel OHA MV

Úspory nákladů v ICT vs. technologický dluh

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

ISVS v cloudu? ANO! Ing. Václav Koudele, Ing. Zdeněk Jiříček

Příloha č. 1 usnesení vlády ze dne 2. listopadu 2015 č Strategie rozvoje ICT služeb veřejné správy a její opatření na zefektivnění ITC služeb

Slovník pojmů. Příloha 2 Metodiky programu Digitální Česko Vladimír Dzurilla a tým Digitální Česko (M. Tax, M. D. Iľko)

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Příspěvek je věnován základním informacím o způsobu volby vhodné strategie řízení kontinuity činností v organizaci.

Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020 (GeoInfoStrategie)

Jak nakupovat sdílené služby dle zákona o zadávání veřejných zakázek?

České Budějovice. 2. dubna 2014

Snížení skrytých nákladů spojených se zvýšením kapacity napájení datových středisek

Problémová analýza Smart Administration. Ing. Martina Boháčová

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Vize aneb čeho chceme dosáhnout ve veřejné správě a egovernmentu. Mgr. Pavel Kolář NMV pro veřejnou správu a legislativu

GINIS na KrÚ Středočeského kraje

Návrh vybraných opatření pro snížení rozpočtových nákladů v době ztížených ekonomických podmínek Sdílení ICT služeb ve veřejné správě

Strategie a Perspektivy ČP OZ ICT Služby 2015

Základní registry nové generace MICHAL PEŠEK ŘEDITEL SPRÁVY ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ

MASARYKOVY UNIVERZITY

Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration

Cloud Computing. Petr Leština IBM Česká Republika. Cloud computing z finančního pohledu IBM Corporation

Cloud Slovník pojmů. J. Vrzal, verze 0.9

Přístupy k efektivnímu využití modelu MBI

Obsah Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského týmu

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období ročník konference ISSS

Transkript:

Cíle a měřitelné parametry budování a provozu egc Příloha č. 1 Souhrnné analytické zprávy Projekt Příprava vybudování egovernment cloudu Fáze: Úkol: Odpovědný subjekt: FÁZE I. (přípravná) Předložit Vládě ke schválení souhrnnou analytickou zprávu v souladu se Strategickým rámcem Národního cloud computingu egovernment cloud ČR Pracovní skupina RVIS pro přípravu vybudování egovernment cloudu 21.9.2018 1 / 5

Obsah 1 PŘEDPOKLADY, ZE KTERÝCH VYMEZENÍ HLAVNÍCH CÍLŮ EGC VYCHÁZÍ... 3 2 NÁVRH HLAVNÍCH CÍLŮ A METRIK PROJEKTU... 3 2.1 ZVÝŠIT ROZSAH SDÍLENÍ APLIKAČNÍCH SLUŽEB VS A TÍM SNÍŽIT NÁKLADY NA IT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ... 3 2.2 ZRYCHLIT A ZEFEKTIVNIT NÁKUP STANDARDNÍCH (KOMODITNÍCH) ICT SLUŽEB... 4 2.3 SNÍŽIT NÁKLADY NA SLUŽBY VEŘEJNÉ SPRÁVY PŘEPOČTENÉ NA JEDNU ICT SLUŽBU A JEDNOHO UŽIVATELE... 4 2.4 GARANCE POTŘEBNÉ BEZPEČNOSTI A SPOLEHLIVOSTI PROVOZU INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VS... 5 2.5 ODSTRANIT LEGISLATIVNÍ PŘEKÁŽKY REALIZACE EGC... 5 21.9.2018 2 / 5

1 Předpoklady, ze kterých vymezení hlavních cílů egc vychází Hlavní cíle projektu egc vycházejí z těchto předpokladů: cíle vycházejí z cílů definovaných v dokumentu Strategický rámec Národního cloud computingu egovernment cloud ČR, který schálila vláda ČR v roce 2016 počet hlavních cílů a jejich metrik musí být relativně malý (do 10 metrik), aby umožňoval efektivní řízení projektu hlavní cíle musejí pokrýt věcnou, ekonomickou, bezpečnostní i legislativní dimenzi projektu hlavní cíle se mohou rozpadat (bude-li to užitečné na další podcíle a jejich metriky) všechny cíle by měly být měřitelné, aby bylo po určité době jasné, zda cíle bylo nebo nebylo dosaženo, tzn., že by měl být znám způsob měření, výchozí a cílová hodnota metriky měl by být stanoven termín, kdy má být dosaženo cílové hodnoty každé metriky. Ten bude vhodné stanovit, až bude změřena výchozí hodnoty metriky, většina metrik by měla být vyhodnocována automatizovaně, aby se nezvyšovala administrativní zátěž jednotlivých zákazníků egc. 2 Návrh hlavních cílů a metrik projektu 2.1 Zvýšit rozsah sdílení aplikačních služeb VS a tím snížit náklady na IT ve veřejné správě Metrika 1: (počet interních uživatelů ICT služeb) / (počet různých aplikačních služeb) Tato metrika změří, kolik interních uživatelů (zaměstnanců VS) připadá v průměru na jednu aplikační službu. Cílem je, aby hodnota této metriky rostla, tj. aby rostlo sdílení aplikačních služeb. Počet interních uživatelů je v metrice zahrnut, aby metrika dávala smysluplné hodnoty i při rostoucím počtu aplikačních služeb (ICT aplikací). Po vytvoření katalogu aktuálně provozovaných ICT služeb ve VS (rozšířením IS o ISVS viz příloha č. 2 Souhrnné analytické zprávy), se tato metrika bude počítat automatizovaně z údajů v katalogu. Katalog bude definovat jednotlivé kategorie služeb. Každá kategorie služby např. spisová služba může být zajišťován různými softwary a různými poskytovateli. Liší-li se software a/nebo poskytovatel ICT služby, jedná se o různou ICT službu. Metrika1 hodnotí sdílení aplikačních služeb souhrnně, tj. dohromady za všechny kategorie aplikačních služeb. Pro sledování a hodnocení změn ve sdílení skupin kategorií aplikačních služeb bude užitečné zavést dílčí metriky, a to podle těchto skupin kategorií aplikačních služeb: Metrika 1a): služby agend veřejné správy, které umožňují občanům a/nebo firmám přes portál VS vyřizování agendy elektronicky (např. živnostenský rejstřík, přiznání k dani z příjmu, ). Počet uživatelů služby zde bude součet počtu interních i počtu externích uživatelů služby v daném roce. Protože ICT služby tohoto typu jsou již nyní obvykle zajišťovány jednou aplikací, rostoucí hodnota ukazatele bude ukazovat na rostoucí využívání elektronického kanálu služeb VS občany a firmami. Metrika 1b): ICT služby zaměřené na komunikaci úřadů VS mezi sebou (např. e- mail, spisová služba). Protože služby tohoto typu jsou v současné době zajišťovány různými aplikacemi různých dodavatelů, rostoucí hodnota této metriky bude způsobena jak růstem počtu uživatelů, tak redukcí počtu aplikací, které službu zajišťují. Metrika 1c): ICT služby zaměřené na backoffice jedné instituce (např. ERP, HR). 21.9.2018 3 / 5

Protože služby tohoto typu jsou v současné době zajišťovány různými aplikacemi různých dodavatelů, rostoucí hodnota této metriky bude způsobena jak růstem počtu uživatelů, tak redukcí počtu aplikací, které službu zajišťují. Metrika 2: (finanční objem služeb nakoupených přes egc v daném roce) Tato metrika měří, jak roste využívání služeb egc. Metrika 3: počet datových center veřejné správy Datovým centrem VS se zde rozumí jakákoliv samostatná výpočetní infrastruktura organizací veřejné správy, na které jsou provozovány aplikace dané organizace nebo i jiných organizací. Cílem je postupně snižovat počet datových center veřejné správy (a tím zvyšovat sdílení technologických ICT zdrojů) až k určitému optimu. Toto optimum bude stanoveno pro jednotlivé etapy budování státní části egc. Je ovlivněno výkonovými, bezpečnostními a spolehlivostními požadavky a dále legislativními podmínkami. Tato metrika má spíše informativní charakter. Efektivitu využití DC VS měří i metrika4 náklady ICT služeb VS. Pro sledování tohoto ukazatele, pro hodnocení vytížení, bezpečnosti a spolehlivosti jednotlivých DC a pro řízení migrace aplikací do státní části egc bude sloužit katalog datových center veřejné správy (viz příloha č. 2 Souhrnné analytické zprávy). 2.2 Zrychlit a zefektivnit nákup standardních (komoditních) ICT služeb Metrika 4: průměrná doba nákupu ICT služby komoditního charakteru přes egc Doba nákupu ICT služby se měří dobou, která uplyne od vzniku požadavku na pořízení/inovaci ICT služby (tj. od dokončení prací na poptávce po ICT službě např. zahájení minitendru v DNS) do jejího zprovoznění (zahájení rutinního provozu). V současnosti v ČR je tato doba u některých projektů zaměřených na komoditní ICT služby (tj. všechny služby typu IaaS a PaaS a standardní služby typu SaaS) delší než 12 měsíců. Reálná data doby nákupu každé ICT služby budou sledována v katalogu služeb egc. Cílem je minimalizace hodnoty této metriky. Ve Velké Británii je v současné době hodnota této metriky na 60 dnech. Smysluplné může být i sledování podmetrik této metriky: samostatné sledování průměrné doby nákupu služeb typu SaaS a typu PaaS a IaaS, neboť nákup a implementace služeb typu SaaS bývá komplikovanější a tím také i delší sledovat pouze dobu, která uplyne od vzniku požadavku do zahájení implementace aplikace. Nezahrnutí implementace aplikace do sledovaného času umožní eliminovat vliv různě dlouhé implementace způsobené velikostí organizace příp. integrací na jiné aplikace. 2.3 Snížit náklady na služby veřejné správy přepočtené na jednu ICT službu a jednoho uživatele Metrika 5: celkové roční provozní náklady ICT služeb / počet provozovaných ICT služeb / celkový počet uživatelů těchto služeb Metrika sleduje průměrné roční provozní náklady, které připadají na jednu ICT službu VS a jednoho uživatele. Metrika eliminuje jak vliv rostoucího počtu ICT služeb, tak vliv rostoucího počtu uživatelů. 21.9.2018 4 / 5

Cílem je postupné snižování hodnoty této metriky. Metrika předpokládá, že bude definována a ve VS důsledně využívána metodika TCO ICT služeb a že bude minimálně jednou ročně aktualizován katalog aktuálně provozovaných služeb VS (IS o ISVS). V něm jsou sledovány i investiční a roční provozní náklady každé ICT služby a počet uživatelů služby Metrika 6: úspory dozažené z provozu egc = n k=1 (TCO in-house TCO egc ) Metrika sleduje dosažené úspory z provozu egc v jednotlivých letech provozu egc. Sčítá úsporu nákladů dosažené všemi zákazníky egc v daném roce při využívání služby egc oproti předcházejícímu (in-house) provozu. 2.4 Garance potřebné bezpečnosti a spolehlivosti provozu informačních systémů VS Metrika 7: počet bezpečnostních incidentů v datových centrech VS s dopadem na poskytované služby. Tato metrika bude dodefinována ŘOeGC, resp. týmem bezpečnosti projektu, aby pokud možno zachytila i významnost bezpečnostního incidentu. Metrika by se měla sledovat jak dohromady za všechna datová centra, tak i za jednotlivá datová centra, aby bylo možné srovnání center mezi sebou. Metrika 8: (počet ostatních incidentů v datových centrech VS, které znamenaly porušení SLA) * (počet uživatelů, kteří byli výpadkem postiženi) Alternativní výpočet: Metrika by mohla zohlednit i dobu každého výpadku a počet dotčených uživatelů, tj. například: n (doba_výpadku i počet_dotčených _uživatelů_výpadkem i ) i=1 2.5 Odstranit legislativní překážky realizace egc Metrika 9: Byly identifikovány všechny zákony, které brání efektivní realizaci egc Metrika má hodnotu ano/ne. Předpokladem úspěšné identifikace všech zákonů, které brání efektivní realizaci egc je popis všech pravidel a procedur, které budou v egc aplikovány. Metrika 10: Legislativní bariéry realizace egc byly odstraněny Metrika má hodnotu ano/ne 21.9.2018 5 / 5