Ověření různých systémů organického hnojení

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Ověření různých systémů organického hnojení Závěrečná zpráva za období 1993-1999 Zpracoval: Dr. Ing. Pavel Čermák odbor APVR Brno Schválil a předkládá: Ing. Karel Trávník ředitel odboru APVR Havlíčkův Brod červenec 2001

1. ÚVOD České zemědělství prošlo po roce 1990 rozsáhlými restrukturalizačními a transformačními změnami. Tyto změny měly ve většině případů negativní dopad především na zemědělskou prvovýrobu. V rostlinné výrobě došlo k výraznému omezování vstupů zejména co se týče pouţívání minerálních hnojiv a vápenatých hmot. Strukturální změny se nevyhnuly ani ţivočišné výrobě. Sníţily se stavy hospodářských zvířat a tím i produkce statkových hnojiv, která jsou rovněţ významným zdrojem ţivin a organické hmoty dostávající se takto do půdy. Se změnami v ţivočišné výrobě souvisí následně i další změny v rostlinné výrobě zejména ve struktuře pěstovaných plodin. Není zapotřebí takového mnoţství objemných krmiv jako v minulosti. Jeteloviny prakticky zmizely z osevních sledů, výrazně se sníţil podíl pěstovaných okopanin ( brambory 110 tis. ha v r. 1990 72 tis.ha v r. 1998, cukrovka 118 tis. ha v r. 1990 85 tis. ha v r. 1998 ), vyţadujících organické hnojení, které je k dispozici pouze v omezeném mnoţství. Pěstuje se vysoké procento obilovin a trţních plodin, zejména řepky ozimé - 105 tis. ha v r. 1990 266 tis. ha v r. 1998. Všechny tyto změny, které od roku 1990 nastaly ( zejména však prudké sníţení spotřeby minerálních hnojiv ) způsobily, ţe začalo docházet ke zhoršování půdních vlastností ( sniţování hodnoty ph a obsahu přístupných ţivin - především fosforu a draslíku ) a následně ke sniţování výnosů pěstovaných plodin. V mnohých případech to vedlo i ke zhoršení celkové ekonomické situace v zemědělských podnicích. Tato skutečnost bude hrát významnou roli nejen při dalším vývoji českého zemědělství, ale i při začleňování do evropských ekonomických struktur. Současný stav půdní úrodnosti vyţaduje provádění agrotechnických zásahů, které by zastavily úbytek ţivin z půdy a klesající půdní reakci. Toho je moţno dosáhnout jen za předpokladu optimální intenzity hnojení, která by přinášela jednak dobrou produkci a ještě zajistila potřebnou zásobu ţivin v půdě. Znamená to, věnovat zvýšenou pozornost pouţívání organických hnojiv, úpravě půdní reakce a dosycování základními ţivinami ve formě minerálních hnojiv. Působení všech těchto faktorů ovlivňujících růst a vývoj rostlin, výnos a kvalitu produkce lze sledovat prostřednictvím dlouhodobých stacionárních pokusů. Získané výsledky je pak moţno interpretovat do podobných podmínek v jakých jsou jednotlivé pokusy vedeny. 1.1. Cíl řešení K získání podkladů jak se projevuje pouţití různých organických hnojiv a materiálů při omezeném pouţívání minerálních hnojiv na výnos a kvalitu pěstovaných plodin a na stav vybraných půdních parametrů byly zaloţeny stacionární polní zkoušky na téma Ověření různých systémů organického hnojení. Polní zkoušky byly zaloţeny ve třech etapách v letech 1993, 1994 a 2000. V současné době je na zkušebních stanicích Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zaloţeno jiţ 14 těchto polních zkoušek a to 9 v bramborářské, 4 v řepařské a 1 v kukuřičné výrobní oblasti ( ta je hodnocena společně s řepařskou výrobní oblastí, poněvadţ v osevním sledu jsou stejné plodiny ). Cílem polní zkoušky je : - prokázání moţné míry náhrady minerálních hnojiv přirozenými organickými hnojivy - porovnání vzájemné účinnosti minerálních a organických hnojiv - posouzení vlivu pouţitých hnojiv na výnos a kvalitu produkce - sledování změn agrochemických vlastností půd při pouţití různých způsobů hnojení - sledování dodaných a odčerpaných ţivin ( bilance ţivin ) 2

2. Literární přehled Půda je vyčerpatelným, nezastupitelným a v časovém období několika generací neobnovitelným přírodním zdrojem. Ze zemědělského hlediska samozřejmě převaţuje význam produkční funkce půdy a zájem o její zachování, a to v dlouhodobé perspektivě ( K u b á t, 1999 ). Půda je nezbytným zdrojem uspokojování ţivotních potřeb celé terrestriální biosféry, nevyjímaje rostlin. Rostliny potřebují pro růst a vývoj určité podmínky výţivy. Výše výnosu zemědělských plodin závisí především na zabezpečení rostlin ţivinami. Pod pojmem ţiviny zařazujeme látky, které organismus přijímá a poţaduje k projevu všech ţivotních funkcí. Charakteristickým znakem ţiviny je její nezbytnost a nezastupitelnost. Znamená to, ţe nedostatek ţiviny se projevuje poruchami růstu, případně při výrazném nedostatku rostlina nemůţe dokončit svůj vegetační cyklus ( V a n ě k et al., 1999 ). Rostliny přijímají většinu ţivin svými kořeny ve formě iontů - buď kationtů, např K +, NH 4 +, Ca 2+, Mg 2+, Mn 2+ aj., nebo aniontů např. NO 3 -, SO 4 2-, H 2 PO 4 - aj. Proces příjmu ţivin je ovlivňován mnoha faktory. Jsou to faktory vnitřní, ovlivněné samotnou rostlinou a dále faktory vnější, především klimatické, povětrnostní a půdní ( S ch e f f e r / S ch a ch t s ch a b e l, 1992 ). Půda nehnojená zásobuje rostliny ţivinami uvolněnými mineralizací organických látek a zvětráváním minerálních látek. Také nelze opomenout ţiviny, které se dostanou do půdy ze spadů. Obohacováním půdy o ţiviny ze statkových a minerálních hnojiv dochází k cílevědomému zvyšování půdní úrodnosti. Pravidelným a dostatečným zásobováním půdního roztoku ţivinami zajišťujeme jejich plynulý příjem rostlinami a tím také vyšší výnos. B a i e r (1982) uvádí, ţe příjem ţivin je podmíněn obsahem ţivin v půdním roztoku. Ţiviny v půdní zásobě působí většinou výrazněji neţ dodané v hnojivech. Stupňované dávky ţivin většinou jejich příjem zvyšují, pokud tomu nebrání vnitřní nebo vnější faktory. Zdůrazňuje, ţe kyselá půdní reakce sniţuje příjem ţivin, rovněţ narušuje vyváţenost příjmu. Sniţuje nasycenost sorpčního komplexu bázemi, coţ ztěţuje průběh výměnných reakcí a tím uvolňování ţivin do půdního roztoku. Sniţuje i přístupnost fosforu. M e n g e l / K i r k b y ( 1982 ) uvádí, ţe podíl ţivin odčerpaných rostlinami, vyplavováním a denitrifikací je větší neţ podíl dodaný do půdy zvětráváním a mineralizací. Při intenzivní zemědělské výrobě je tudíţ nezbytné hnojení minerálními a organickými hnojivy. Právě hnojením, ale i dalšími agrotechnickými zásahy se snaţíme vytvářet či udrţovat potřebnou hladinu jednotlivých ţivin a jejich forem v půdách, aby byly zajištěny předpoklady harmonické výţivy rostlin ( V a n ě k et al., 1999 ). Harmonické výţivy rostlin docílíme soustavnou péčí o půdní úrodnost racionálním pouţitím organických hnojiv a pravidelným doplňováním chybějících ţivin v koloběhu minerálními hnojivy. Účinek hnojení, zejména organickými hnojivy, je však také orientován na půdní organickou hmotu. Půdní organická hmota a její dynamika jsou základními faktory půdní úrodnosti. Příznivě ovlivňuje fyzikální vlastnosti půdy a mimo jiné je také významným zdrojem rostlinných ţivin ( K u b á t, 1999 ). Z hlediska výţivy rostlin je naprosto nezbytné dosáhnout vyrovnané bilance ţivin v systému půda rostlina. Pro vyrovnání této bilance je nutné odčerpané ţiviny z půdy ( odběr sklizní, ztráty aj. ) navracet hnojivy zpět do půdy a zabránit kořistnickým způsobům hospodaření ( čerpání z půdních zásob ), ale i zbytečnému přehnojování, a tím vytvářet či udrţovat potřebnou půdní úrodnost ( V a n ě k et al., 1999 ). 3

3. MATERIÁL A METODY 3.1. Druh polní zkoušky a jeho trvání Polní zkoušky jsou zaloţeny na výţivářských bázích zkušebních stanic jako přesné dlouhodobé. V první etapě v roce 1993 byly polní zkoušky zaloţeny na 5 výţivářských bázích odrůdových zkušeben ÚKZÚZ Lípa, Krásné Údolí, Svitavy, Věrovany a Ţatec. Ve druhé etapě v roce 1994 byly polní zkoušky zaloţeny na dalších 7 výţivářských bázích odrůdových zkušeben ÚKZÚZ Horaţďovice, Jaroměřice n/rok., Libějovice, Lednice na Moravě, Pusté Jakartice, Staňkov a Uherský Ostroh. Ve třetí etapě, která však jiţ není předmětem hodnocení této závěrečné zprávy v roce 2000 byly polní zkoušky zaloţeny na zbývajících 2 výţivářských bázích zkušebních stanic ÚKZÚZ Chrastava a Vysoká. Termínem zaloţení polních zkoušek je rok výsevu (výsadby) první zkoušené plodiny, i kdyţ hnojení organickými hnojivy a základní hnojení fosforem a draslíkem bylo provedeno na podzim předcházejícího roku. 3.2. Plodiny a odrůdy Stacionární polní zkouška Ověření různých systémů organického hnojení má svůj šestihonný osevní postup s 50 % zastoupením obilovin, cca 17 % zastoupením okopanin, cca 34 % zastoupením technických plodin. Plodiny zařazené do osevního sledu byly voleny s ohledem na výrobní oblast. Od roku 1997 platí nové uspořádání výrobních oblastí. Zařazení zkušebních stanic ÚKZÚZ do těchto oblastí uvádí tabulka 6. Avšak z hlediska zachování kontinuity hodnocení dosaţených výsledků byly pouţity pouze dvě skupiny výrobních oblastí dle starého uspořádání, a to řepařská výrobní oblast ( ŘVO ) a bramborářská výrobní oblast ( BVO ). ŘVO v sobě zahrnuje kukuřičnou a řepařskou výrobní oblast. BVO v sobě zahrnuje obilnářskou, bramborářskou a pícninářskou výrobní oblast. Odrůdy byly stanoveny pro všechna pokusná stanoviště v daném roce jednotné. Tabulka 1 ŘVO BVO ŘVO BVO Rok plodina - odrůda plodina - odrůda plodina - odrůda plodina - odrůda 1993 cukrovka - Jitka brambory - Sante 1994 ječmen jar. - Novum ječmen jar. - Novum cukrovka Jitka brambory - Sante 1995 hrách - Romeo hrách - Romeo ječmen jar. - Novum ječmen jar. - Novum 1996 řepka ozimá* - Idol řepka ozimá* - Idol hrách - Komet hrách - Komet 1997 pšenice oz. - Samanta pšenice oz. - Samanta řepka ozimá - Olymp řepka ozimá - Olymp 1998 ječmen jar. - Akcent ječmen jar. - Akcent pšenice oz. - Samanta pšenice oz. - Samanta 1999 ječmen jar. - Akcent ječmen jar. - Akcent * v důsledku velmi nepříznivého průběhu počasí v zimě 1995/1996 byly porosty ozimé řepky natolik poškozeny, ţe je bylo nutno zaorat. Jako náhradní plodina byla v Ţatci, Věrovanech a Krásném Údolí vyseta řepka jarní, odrůda Golda. V Lípě a ve Svitavách byla z časových důvodů zaseta hořčice na zelené hnojení, protoţe k rozhodnutí o zaorání poškozených porostů ozimé řepky došlo aţ po uplynutí agrotechnického termínu výsevu jarní řepky.

3.3. Kombinace hnojení Bylo zvoleno 10 kombinací hnojení 4x opakovaných na jedné odrůdě. V polní zkoušce je sledováno klasické hnojení hnojem, zaorávka slámy, chrástu, zeleného hnojení a pouţívání minerálních hnojiv. Přesné rozdělení dávek hnojiv a termínů jejich aplikace je uvedeno v tabulkách 3 ( ŘVO ) a 4 ( BVO ). Kombinace hnojení : 1) nehnojeno 2) minerální hnojiva 3) hnojení hnojem 4) hnojení hnojem + minerální hnojiva 5) zaorávka slámy nebo chrástu 6) zaorávka slámy nebo chrástu + minerální hnojiva 7) zelené hnojení 8) zelené hnojení + minerální hnojiva 9) zelené hnojení + zaorávka slámy 10) zelené hnojení + zaorávka slámy + minerální hnojiva Při stanovování dávek minerálních hnojiv se vycházelo z normativů ţivin ( KMVR, 1990 ), které daná plodina v průměru ročně odčerpává. Současně byly prováděny odpočty ţivin dodaných do půdy ve formě aplikovaných organických hnojiv a hmot ( KMVR, 1990 ). Tabulka 2 organické hnojivo, hmota N P 2 O 5 K 2 O 10 tun hnoje střední kvality obsahuje v průměru 40 kg 30 kg 70 kg 4 tuny obilní slámy obsahují v průměru 20 kg 6 kg 48 kg 1 tuna hrachové slámy obsahuje v průměru 34 kg 10 kg 29 kg Sortiment pouţitých hnojiv: dusík - síran amonný při přípravě půdy k setí a sázení - ledek amonný s vápencem k přihnojení na list fosfor - superfosfát granulovaný draslík - draselná sůl Organické hnojení : Hnojení hnojem bylo provedeno dvakrát za osevní sled. Ve výrobní oblasti řepařské k cukrovce a k řepce, ve výrobní oblasti bramborářské k bramborám a k řepce. Byl pouţit kvalitní chlévský hnůj k cukrovce a bramborám v dávce 50 t.ha -1 na kombinacích 3 10 a k řepce v dávce 30 t.ha -1 na kombinacích 3 a 4. Hnojení řezanou slámou bylo provedeno na kombinacích 5, 6, 9 a 10 v dávce 4 t slámy/ ha a doplněno přídavkem 40 kg dusíku/ha v ledku amonném s vápencem. Hrachová sláma se na těchto kombinacích zaorávala bez přídavku N. Posklizňové zbytky ( sláma ) řepky ozimé se zaorávaly na všech kombinacích ( 1 10 ) v dávce 2 t/ha s přídavkem 20 kg dusíku. Chrást byl zaoráván v řepařské výrobní oblasti na kombinacích 5, 6, 9 a 10 po sklizni cukrovky v dávce 30 t/ha. Pro zelené hnojení byla vţdy ihned po sklizni ječmene jarního a pšenice ozimé vysévána hořčice. Před její podzimní zaorávkou se zjišťovalo hmotnostní mnoţství narostlé hmoty. Ochrana rostlin : Ošetření byla prováděna během vegetace podle stavu zaplevelení a výskytu chorob a škůdců podle metodik ochrany rostlin. 5

Řepařský výrobní typ Tabulka 3 Plodina Druh Termín Kombinace hnojení hnojení hnojení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 cukrovka sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 hnůj v t.ha -1 podzim - - 50 50 50 50 50 50 50 50 P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 65-50 - 44-50 - 44 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 150-115 - 67-115 - 67 N v kg.ha -1 jaro - 110-90 - 70-90 - 70 ječmen chrást v t.ha -1 podzim - - - - 30 30 - - 30 30 jarní N v kg.ha -1 jaro - 45-45 - 45-45 - 45 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 60-60 - 60 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 70-70 - 70-70 - 70 hrách sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 * N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 40-40 - 20-40 - 20 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 54-60 - 54 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 80-80 - 32-80 - 32 řepka sláma v t.ha -1 léto - - - - 1 1 - - 1 1 ozimá N v kg.ha -1 léto - - - - - - - - - - hnůj v t.ha -1 léto - - 30 30 - - - - - - N v kg.ha -1 jaro - 70+30-50 - 36+30-70+30-36+30 P 2 O 5 v kg.ha -1 léto - 60-45 - 50-60 - 50 K 2 O v kg.ha -1 léto - 100-65 - 71-100 - 71 pšenice sláma v t.ha -1 léto 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 ozimá N v kg.ha -1 léto 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 N v kg.ha -1 jaro - 50+30-50+30-50+30-50+30-50+30 P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 60-60 - 60-60 - 60 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 70-70 - 70-70 - 70 ječmen sláma v t.ha -1 léto - - - - 4 4 - - 4 4 jarní N v kg.ha -1 léto - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 50-50 - 30-50 - 30 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 54-60 - 54 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 70-70 - 22-70 - 22 * na podzim po sklizni ječmene jarního bylo na jednotlivých kombinacích provedeno vápnění ( před hrách ). 6

Bramborářský výrobní typ Tabulka 4 Plodina Druh Termín Kombinace hnojení hnojení hnojení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 brambory sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 hnůj v t.ha -1 podzim - - 50 50 50 50 50 50 50 50 P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 50-35 - 30-35 - 30 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 100-65 - 17-65 - 17 N v kg.ha -1 jaro - 100-80 - 60-80 - 60 ječmen N v kg.ha -1 jaro - 70-70 - 70-70 - 70 jarní P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 60-60 - 60 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 70-70 - 70-70 - 70 hrách sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 * N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 40-40 - 20-40 - 20 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 54-60 - 54 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 80-80 - 32-80 - 32 řepka sláma v t.ha -1 léto - - - - 1 1 - - 1 1 ozimá N v kg.ha -1 léto - - - - - - - - - - hnůj v t.ha -1 léto - - 30 30 - - - - - - N v kg.ha -1 jaro - 70+30-50 - 36+30-70+30-36+30 P 2 O 5 v kg.ha -1 léto - 60-45 - 50-60 - 50 K 2 O v kg.ha -1 léto - 100-65 - 71-100 - 71 pšenice sláma v t.ha -1 léto 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 ozimá N v kg.ha -1 léto 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 N v kg.ha -1 jaro - 50+30-50+30-50+30-50+30-50+30 P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 60-60 - 60-60 - 60 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 70-70 - 70-70 - 70 ječmen sláma v t.ha -1 léto - - - - 4 4 - - 4 4 jarní N v kg.ha -1 léto - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 40-60 - 40 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 54-60 - 54 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 70-70 - 22-70 - 22 * na podzim po sklizni ječmene jarního bylo na jednotlivých kombinacích provedeno vápnění ( před hrách ). Dávky byly stanoveny podle kritérií pro AZP, t.j. podle průměrné hodnoty ph kombinace a podle druhu půdy ( tabulka 5 ). Tabulka 5 lehká půda střední půda těţká půda ph t CaO.ha -1 ph t CaO.ha -1 ph t CaO.ha -1 do 4,5 1,2 do 4,5 1,5 do 4,5 1,7 4,6-5,0 0,8 4,6-5,0 1 4,6-5,0 1,25 5,1-5,5 0,6 5,1-5,5 0,7 5,1-5,5 0,85 5,6-5,7 0,3 5,6-6,0 0,4 5,6-6,0 0,5 6,1-6,5 0,2 6,1-6,5 0,25 6,6-6,7 0,2 7

3.4. Odběr vzorků Za účelem sledování změn v agrochemických vlastnostech půdy byl před zaloţením polních zkoušek ( na začátku osevního sledu ) odebrán z celé pokusné plochy jeden průměrný vzorek půdy, u kterého bylo stanoveno : - druh půdy - půdní reakce ph/kcl - obsah přístupných ţivin ( P, K, Mg, Ca ) dle Mehlicha II - sorpční vlastnosti - obsah C ox ( humusu ) - obsah celkového N - obsah těţkých kovů ( Pb, Cd, Hg, Cr ) Po sklizni jednotlivých pokusných plodin byly odebírány průměrné půdní vzorky z kaţdé kombinace hnojení. U vzorků bylo stanoveno: - půdní reakce ph/kcl - obsah přístupných ţivin ( P, K, Mg, Ca ) dle Mehlicha II Po ukončení šestiletého osevního sledu byly provedeny rozbory půdních vzorků z kaţdé kombinace hnojení. U těchto vzorků byly stanoveny stejné parametry jako před zaloţením polních zkoušek. U všech plodin a všech kombinací bylo prováděno sledování obsahu N min v půdě. Vzorky půdy byly odebírány na jaře před hnojením N a ihned po sklizni ze dvou hloubek 0 30 cm a 30 60 cm. U ozimé pšenice a ozimé řepky byl odběr proveden před regeneračním hnojením. Pro sledování příjmu ţivin rostlinami byly z kaţdé kombinace hnojení kaţdoročně při sklizni pěstované plodiny odebrány vzorky rostlin pro zjištění obsahu dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku a to u hlavního i vedlejšího produktu. 3.5. Technologické rozbory Pro zjištění vlivu hnojení na kvalitativní vlastnosti sklizňových produktů byly prováděny technologické rozbory : u obilovin - stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni a provedení přepočtu na standardní vlhkost ( 14 % ) - stanovení hmotnosti tisíce semen - stanovení N látek - po ukončení osevního sledu budou provedeny po sklizni jarního ječmene u všech kombinací hnojení rozbory zrna a slámy na obsah těţkých kovů u cukrovky - stanovení cukernatosti a výnos rafinády - obsah draslíku a sodíku - obsah amidického dusíku 8

u brambor - stanovení škrobnatosti - třídění hlíz do velikostních skupin - stanovení N látek v hlízách u hrachu u řepky - stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni a provedení přepočtu na standardní vlhkost ( 14 % ) - stanovení hmotnosti tisíce semen - stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni a provedení přepočtu na standardní vlhkost ( 14 % ) - stanovení olejnatosti 4. CHARAKTERISTIKA POKUSNÝCH MÍST Tabulka 6 stanoviště výrobní rok nadmořská průměrné roční půdní půdní oblast zaloţení výška - m sráţky teplota typ druh Horaţďovice bramborářská 1994 472 573 7,4 HP hp Chrastava obilnářská 2000 345 798 7,1 HM hp Jaroměřice obilnářská 1994 425 535 7,5 HM h Krásné Údolí pícninářská 1993 645 605 6,1 HP ph Libějovice obilnářská 1994 460 606 7,6 HM ph Lípa bramborářská 1993 505 632 7,7 HP ph Lednice kukuřičná 1994 172 540 9,2 ČM-24 hj Pusté Jakartice řepařská 1994 290 650 8,0 HM h Staňkov obilnářská 1994 370 511 7,8 HM h Svitavy bramborářská 1993 460 624 6,5 HM ph Uherský Ostroh kukuřičná 1994 196 551 9,2 HM h Věrovany řepařská 1993 207 563 8,5 ČMdeg. h Vysoká bramborářská 2000 595 655 7,4 PG h Ţatec řepařská 1993 247 451 8,3 ČM-24 hj 9

5. VÝSLEDKY 5.1. Zhodnocení průběhu povětrnosti Pokusný rok 1992 ( podzim, zima ) a 1993 Podzimní počasí v r. 1992 bylo atypicky teplé a suché. Zhruba v polovině ledna 1993 se prudce ochladilo a napadlo větší mnoţství sněhu. Chladnější ráz počasí přetrvával aţ do dubna. Od května 1993 nastupuje prakticky letní počasí s menším mnoţstvím sráţek a vyššími teplotami, které trvá aţ do konce léta. Podzimní měsíce 1993 ( září, říjen ) byly na většině pokusných míst v mezích normálu. Pokusný rok 1994 Zimní období na začátku roku 1994 bylo sráţkově i teplotně nadnormální. Bohatá sráţková činnost pokračovala aţ do konce května. Pak nastoupilo velmi teplé a suché počasí, které trvalo aţ do konce srpna. Podzimní měsíce ( září, říjen ) byly teplotně normální avšak s velmi nevyrovnaným průběhem sráţek na jednotlivých pokusných místech. Poslední čtvrtletí roku 1994 bylo teplotně podnormální a sráţkově normální. Pokusný rok 1995 První tři měsíce roku byly sráţkově nadnormální ( dešťové a sněhové sráţky ) a teplotně slabě nadnormální. Teplotně i sráţkově normální měsíce byly aţ do konce června. Zbytek léta byl velmi teplý a suchý. Pak nastoupilo velmi deštivé počasí, které na většině pokusných míst znemoţnilo včasné zasetí ozimé řepky. V listopadu nastalo prudké ochlazení a napadl sníh, který se udrţel přes celou zimu. Pokusný rok 1996 Na začátku roku byla na všech pokusných místech souvislá sněhová pokrývka a teploty byly většinou pod nulou. Zhruba v polovině dubna nastává prudké oteplení. Další měsíce aţ do konce srpna byly teplotně normální, někde spíše i mírně podnormální avšak sráţkově velmi bohaté. Celkově bylo léto nezvykle chladné a deštivé. Chladné počasí pokračovalo i v dalších měsících a na některých pokusných místech se objevila sněhová pokrývka jiţ v listopadu. Pokusný rok 1997 V měsících leden a únor se na většině pokusných míst drţela souvislá sněhová pokrývka a teploty se pohybovaly v mezích normálu těchto měsíců. Na začátku března se více otepluje, avšak duben je zase nezvykle chladný. Květen a červen nevybočují z normálu. Začátkem července postihly území východních Čech a celé Moravy prudké deště, které později způsobily silné povodně a na některých místech to vedlo ke zrušení polních zkoušek. Podzim pak jiţ byl na většině zkušebních stanic teplotně normální a sráţkově mírně podnormální. Pokusný rok 1998 Zimní měsíce byly na všech stanicích v porovnání s dlouhodobým průměrem teplé aţ velmi teplé, sráţkově silně podnormální s nesouvislou sněhovou pokrývkou. Teplý ráz počasí pokračoval i v jarních měsících. Zejména duben byl na většině stanic hodnocen jako velmi teplý ( Jaroměřice, Svitavy ). Další vlna sucha byla zaznamenána v měsíci květnu a někde trvala aţ do června. Měsíce červenec a srpen byly teplotně normální aţ teplé. Červenec byl sráţkově vesměs mírně nadnormální, srpen podnormální ( většinou okolo 50% normálu ). Pokusný rok 1999 Zimní měsíce ( leden a únor ) byly teplotně a sráţkově průměrné ( na některých pokusných místech i sráţkově nadprůměrné ). Silnější sráţky spadly aţ koncem března. Větší oteplení, ale i značně suché počasí nastalo aţ v květnu a panovalo do poloviny června. Druhá polovina června byla bohatá na sráţky. Zhruba od poloviny července panovalo po zbytek léta a podzimu velmi teplé ( někdy aţ horké ) a suché počasí. 10

5.2. Zhodnocení vegetačního sledování 1993 cukrovka ( ŘVO ) a brambory ( BVO ) Poměrně suchý průběh jara umoţnil včasné a kvalitní provedení přípravy půdy. Polní zkoušky s brambory byly zasázeny koncem dubna a rovněţ tak v dubnu byly zasety porosty cukrovky. Suchý průběh května oddálil plné vzcházení porostů aţ na červen ( jak cukrovky, tak i brambor ). V červnu došlo na všech pokusných místech k plnému vzejití a následnému zapojení porostů, zejména díky zvýšenému mnoţství sráţek. V červenci jsou porosty brambor a cukrovky jiţ plně zapojené, bez jakýchkoliv vizuálních rozdílů mezi kombinacemi hnojení a dobrou kondici si udrţují aţ do své sklizně v měsících září aţ říjen. Zdravotní stav porostů brambor i cukrovky byl po celou vegetační dobu velmi dobrý, bez výskytu škůdců. Zaplevelení bylo bezvýznamné. 1994 ječmen jarní, cukrovka ( ŘVO ) a brambory ( BVO ) Polní zkoušky s ječmenem jarním byly zasety v průběhu měsíce dubna ( ve Věrovanech jiţ koncem března ) do dobře připravené půdy, za příznivých vláhových i teplotních podmínek. Na všech pokusných místech ječmen jarní dobře vzešel a pokračoval jeho rychlý růst a vývoj. S nástupem velmi teplého a suchého počasí zhruba od poloviny června došlo k postupnému poškozování porostů vlivem sucha, aţ došlo k předčasnému dozrávání a úplnému zaschnutí. Sklizeň jarního ječmene proběhla ve Věrovanech 31. 7. 1994, na ostatních pokusných místech v průběhu srpna. Vzhledem k poměrně příznivému průběhu počasí v dubnu byla cukrovka zaseta jiţ počátkem tohoto měsíce. Brambory byly zasázeny na konci dubna v Libějovicích a Jaroměřicích a počátkem května v Horaţďovicích a ve Staňkově. Díky příznivým vláhovým a teplotním poměrům v těchto dvou měsících porosty cukrovky a brambor dobře vzešly a zhruba v polovině června byly zapojené v řádcích. Nástup suchého počasí však způsobil postupné poškozování jak porostů cukrovky, tak i brambor. V Uherském Ostrohu byly porosty cukrovky navíc 2 x postiţeny silným krupobitím. Avšak díky poměrně dobrému průběhu počasí v měsících srpnu, září a říjnu narostly poměrně slušné porosty brambor a řepy. Sklizeň obou okopanin proběhla v měsících září aţ říjen. Celkový zdravotní stav všech zkoušených plodin byl dobrý. U porostů ječmene se pouze slabě vyskytlo padlí, u brambor se objevila v menším rozsahu plíseň. Zaplevelení bylo bezvýznamné. 1995 hrách, ječmen jarní Polní zkoušky s hrachem byly zasety za poměrně příznivého počasí byly dobré teplotní i vláhové podmínky. Na většině pokusných míst to bylo začátkem dubna, pouze ve Svitavách na konci dubna. Vzcházení hrachu bylo silně ovlivněno počasím, většinou probíhalo plynule, pouze ve Věrovanech pomalu a nerovnoměrně. Další vývoj porostů však jiţ probíhal za velmi příznivých sráţkových a teplotních podmínek, a proto byl velmi rychlý. V této době byly také na polní zkoušce nejlépe patrné vizuální rozdíly mezi kombinacemi hnojení kombinace hnojené minerálními hnojivy měly zřetelně silnější porost. Na všech pokusných místech došlo ještě před dozráním lusků k polehnutí porostu, coţ ztíţilo sklizeň. Dozrávání probíhalo pomalu, ke sklizni docházelo postupně v průběhu srpna. Pouze v Krásném Údolí musel být hrách předčasně sklizen na zeleno, vzhledem k nutnosti včasného zasetí následné plodiny ozimé řepky. Polní zkoušky s ječmenem jarním byly zasety na všech pokusných místech ve velmi krátkém časovém rozsahu na konci března aţ začátku dubna. Příprava půdy byla provedena kvalitně a ječmen byl vyséván za příznivých vláhových a teplotních poměrů půdy. Následné chladnější počasí začátkem dubna však způsobilo, ţe vzcházení porostů ječmene bylo 11

pomalejší a opoţděné. Avšak s nástupem teplejšího počasí v poslední dubnové dekádě se vzcházení vyrovnalo a na konci dubna byly porosty ječmene všude vzešlé a vyrovnané. Celé další období od odnoţování, přes sloupkování aţ do metání bylo pro růst a vývoj velmi příznivé. Sušší a teplejší počasí v červenci mělo za následek rychlé dozrávání porostů ječmene, takţe mohly být na konci července aţ začátku srpna hladce sklizeny nepolehlé. Téměř na všech pokusných místech byly patrné během vegetace vizuální rozdíly mezi kombinacemi hnojení. Kombinace s aplikací minerálních hnojiv byly hustší a vyrovnanější. Zdravotní stav porostů hrachu i ječmene byl velmi dobrý, chemickou ochranu nebylo skoro nutné pouţívat. Výskyt škůdců nebyl takřka zaznamenán. Porosty jarního ječmene byly slabě zaplevelené. 1996 řepka ozimá, hrách Polní zkoušky s řepkou ozimou byly zasety v časovém rozmezí od konce srpna do konce září. I přestoţe bylo poměrně chladné počasí, porosty velmi dobře vzešly a před zimou byly ve velice dobrém stavu. Zejména v Ţatci narostla řepka velmi silně. Další průběh počasí v zimních měsících ( dlouho leţící sníh, nízké teploty ) a zejména pak velké teplotní výkyvy mezi dnem a nocí na konci zimy způsobily totální vymrznutí řepky na všech pokusných místech. V Ţatci, Věrovanech a Krásném Údolí byla jako náhradní plodina vyseta řepka jarní - odrůda Golda. V Lípě a ve Svitavách byla z časových důvodů zaseta hořčice na zelené hnojení, protoţe k rozhodnutí o zaorání poškozených porostů ozimé řepky došlo aţ po uplynutí agrotechnického termínu výsevu jarní řepky. V Ţatci a Věrovanech porost jarní řepky dozrál a byl sklizen, avšak hodnocení nebylo prováděno. V Krásném Údolí musel být porost nedozrálé jarní řepky vzhledem k nutnosti zasetí následné plodiny - pšenice ozimé, zaorán na zelené hnojení. Celkově byla polní zkouška s řepkou ozimou pro hodnocení za rok 1996 zrušena. Mimořádně dlouhá zima způsobila, ţe pokusy s hrachem byly zasety na všech pokusných místech aţ koncem měsíce dubna ( jenom v Lednici to bylo jiţ 10. 4. ). Vzhledem k dostatku vláhy a teplému počasí bylo vzejití rychlé a rovnoměrné. Zhruba v polovině června začínají hrachy kvést. V důsledku vlhčího a chladnějšího počasí se kvetení prodluţuje aţ do července. Pouze v Uherském Ostrohu panovalo tropické počasí, které naopak dobu kvetení zkrátilo zhruba jen asi na 10 dní. Koncem června začal hrách nasazovat lusky. Zrání probíhalo za chladnějšího a sráţkově velmi bohatého počasí. Ještě před dozráním lusků došlo k polehnutí porostů hrachu. Samotná sklizeň pak na většině pokusných míst proběhla aţ ve druhé polovině srpna. Vizuální rozdíly mezi variantami hnojení byly patrné pouze na začátku vegetace. V Lednici a Libějovicích byly na variantách bez N hnojení ( minerální hnojiva ) porosty světlejší. Tyto rozdíly však začátkem června zmizely a dále nebyl na ţádném pokusném místě patrný významný rozdíl ve vývoji nebo v barvě. Zdravotní stav porostů hrachu byl celkově dobrý. Příznivé počasí s dostatkem vláhy umoţnilo nárůst bohatých a hustých porostů. Tato skutečnost vedla k potlačení výskytu plevelů, a proto pouţití ochranných prostředků bylo velmi omezené. Poněkud větší byl výskyt chorob. Na většině pokusných míst se k závěru vegetace objevila fusarióza, antraknóza a padlí v Jaroměřicích nad Rokytnou to bylo poměrně silné napadení. V Uherském Ostrohu se slabě vyskytla i rez hrachová, v Pustých Jakarticích byl zaznamenán slabý výskyt kořenové spály. Výskyt škůdců byl velmi slabý a chemicky bylo proti škůdcům zasahováno jen velmi omezeně. 12

1997 pšenice ozimá, řepka ozimá Pšenice ozimá byla zaseta na všech pokusných místech v agrotechnické lhůtě od konce září do začátku října, tak jak to umoţňovaly půdní podmínky. Vývoj počasí po zasetí pšenice byl příznivý, takţe pšenice všude rovnoměrně vzešla a koncem listopadu jiţ odnoţovala. Po většinu zimního období se drţela sněhová pokrývka, takţe porosty ozimů přezimovaly dobře a po přechodném oteplení začátkem března začala na většině pokusných míst vegetovat. Plný růst a vývoj porostů však nastal aţ po trvalejším oteplení koncem dubna. Příznivé počasí pak pokračovalo i v dalších měsících aţ do sklizně, která proběhla v srpnu (ve Věrovanech 31. 7.). Díky celkově chladnějšímu a suššímu počasí nebyly problémy s výskytem chorob, škůdců a plevelů. Setí polních zkoušek s řepkou ozimou probíhalo v srpnu aţ do začátku září do dobře připravené půdy. Přeháňkové počasí na většině pokusných míst napomohlo k rychlému a úplnému vzejití. Další chladnější a vlhčí počasí umoţnilo rychlý růst a vývoj porostů, který se zastavil aţ se silnějším ochlazením a napadnutím sněhu koncem listopadu. Stejně jako pšenice i řepka přezimovala pod sněhovou pokrývkou velmi dobře. Po brzkém jarním regeneračním přihnojení a obnovení vegetace byly mezi kombinacemi jasně patrné vizuální rozdíly porost na kombinacích s pouţitými minerálními hnojivy byl mohutnější a tmavěji zbarvený. Na většině pokusných míst kvetení proběhlo v květnu a objevil se ve větší míře blýskáček, proti kterému bylo nutno chemicky zasáhnout. Poté nastoupilo teplé a suché počasí, které způsobilo rychlejší dozrávání porostů řepky, takţe byla na většině pokusných míst koncem července aţ začátkem srpna sklizena. 1998 ječmen jarní, pšenice ozimá Vzhledem k teplému a suchému počasí byl ječmen zaset do dobře připravené půdy koncem března ( 24. 3. Ţatec ) aţ začátkem dubna. Nejpozději to bylo 11. 4. v Krásném Údolí. Veškeré další růstové a vývojové fáze ječmene byly na většině pokusných míst silně poznamenány suchem a velmi teplým počasím, zejména v řepařské výrobní oblasti. Během vegetace byly patrné velké vizuální rozdíly mezi kombinacemi kombinace bez aplikace minerálních hnojiv byly světlejší, niţší, řidší. To se pochopitelně promítlo i do výnosu, který byl na většině pokusných míst nezvykle nízký. Sklizeň probíhala ve velmi rozdílných časových termínech od konce července aţ do konce srpna ( Kr. Údolí ). Poškození porostů vlivem chorob bylo bezvýznamné, ve Svitavách a ve Věrovanech byl zaznamenán silný výskyt hrabošů, kteří způsobili i přes aplikovanou chemickou ochranu poměrně značné poškození porostů. Pšenice ozimá byla za velmi teplého a suchého počasí zaseta do přeschlé půdy. Díky pokračujícímu suchu bylo vzcházení velmi nevyrovnané a na většině pokusných míst probíhalo prakticky po celý zbytek podzimu 1997 a nezřídka i v průběhu zimních měsíců 1998. V teplých zimních měsících na začátku roku 1998 pšenice skoro všude plně vegetovala a zimu proto přeţila bez poškození. V dubnu je na všech pokusných místech zaznamenán plný růst a vývoj porostů pšenic, který je však pokračujícím suchem v následujících měsících zpomalován. Pokračující suché a teplé počasí mělo za následek předčasné ukončování vývoje porostů a následnou sklizeň, která probíhala zhruba od poloviny července do začátku srpna. Výskyt chorob, plevelů a škůdců byl bezvýznamný s výjimkou silného přemnoţení hrabošů v Horaţďovicích. 1999 cukrovka ( ŘVO ) a brambory ( BVO ), ječmen jarní Polní zkoušky s okopaninami byly zaloţeny v 1. dekádě měsíce dubna, kdy díky průběhu počasí byly dobré půdní podmínky pro setí a sázení. Vlivem vláhy z dubna a teplého počasí v květnu cukrovka vzcházela velmi dobře, ale pokračující teplé a velmi suché počasí později růst a vývoj porostů cukrovky silně přibrzdilo. Vzcházení brambor bylo ovlivněno nekvalitní 13

sadbou ( pokusné místo Svitavy ), takţe následné zapojování porostů probíhalo v delším časovém období cca aţ do konce června. Silné sráţky koncem června a začátkem července podpořily nasazování hlíz. Tento proces však prakticky zastavilo velmi teplé a suché počasí, které trvalo aţ do podzimu. To se také negativně promítlo i do porostů cukrovky zde začaly vlivem sucha a tepla předčasně zasychat spodní listy. Zlepšení nastalo aţ po vydatnějších sráţkách v září, kdy došlo k regeneraci chrástu. Mimořádně suchý a teplý průběh léta měl však také jeden pozitivní vliv na pěstované plodiny, a to, ţe byl velmi silně omezen výskyt chorob a škůdců. Pouze ve Věrovanech se na jednom opakování silněji objevila cerkospora, ale předčasným zasycháním chrástu se jejím silnějšímu rozšíření zamezilo. Sklizeň brambor probíhala velmi rozdílně na jednotlivých pokusných místech ( konec srpna Svitavy, konec září Lípa, polovina října Kr. Údolí ). Cukrovka byla sklizena do poloviny října. Ječmen jarní byl na většině pokusných míst zaset jiţ koncem března, nejpozději začátkem dubna ( 9. 4. Staňkov ) do dobře připravené půdy. Díky poměrně příznivému počasí v dubnu probíhalo vzcházení dobře a rovnoměrně bez rozdílu mezi jednotlivými kombinacemi. Koncem dubna začaly porosty ječmene na většině pokusných míst sloupkovat. Suché a teplé počasí v květnu urychlilo vývoj ječmene, v závěru měsíce jiţ rostliny trpěly nedostatkem vody. Kombinace hnojené minerálními hnojivy snášely vláhový deficit lépe a byly tmavší. Vlhčí počasí v závěru června vývoj ječmene zpomalilo, ale návrat teplého a suchého počasí v polovině července způsobil, ţe ječmen byl na všech pokusných místech koncem tohoto měsíce sklizen ( ve Staňkově 1. 8. ). Stejně jako u okopanin byl i u ječmene výskyt chorob, škůdců a plevelů silně omezen zejména díky teplému a suchému počasí. 5.3. Zhodnocení dosažených výsledků 5.3.1 Zhodnocení výnosů plodin Jedním ze způsobů hodnocení vlivu aplikovaných hnojiv je vyhodnocení dosaţených výnosů pěstovaných plodin. Jelikoţ se jedná o polní zkoušku, která na různých pokusných místech probíhala prakticky ve dvou samostatných osevních sledech a tudíţ i ve dvou samostatných časových obdobích ( viz. kapitola 3.1. ) je způsob hodnocení značně komplikovaný. Nejobjektivnějším způsobem vyhodnocení dosaţených výnosů pěstovaných plodin za všechna pokusná místa a různé časové úseky sledování se zdá pouţití obilních jednotek, na které byly výnosy jednotlivých plodin přepočítány ( KMVR, 1990 ). V 1. fázi tohoto hodnocení byly tedy výnosy jednotlivých stejných plodin z různých pokusných míst a let zprůměrovány ( vţdy za sledovaný rok ) a přepočteny na obilní jednotky. Tím byl získán průměrný výnos hodnocené plodiny v osevním sledu v rozdílných časových obdobích jejího pěstování. V další fázi byly výnosy z těchto dvou časových období sečteny a vyděleny počtem pokusných míst, ze kterých byly získány. Výsledný průměrný výnos dané plodiny na dané kombinaci v osevním sledu byl opět přepočítán na obilní jednotky. Tím vznikl výsledný průměrný výnos pěstované plodiny v OJ v osevním sledu (tabulky 7 18). Následný součet těchto průměrných výnosů jednotlivých pěstovaných plodin vyjadřuje výrobnost osevního sledu v dané výrobní oblasti (tabulky 19 20 a grafy 1 a 2). 14

Tabulka 7 Cukrovka - bulvy Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 1993 36,68 41,23 41,85 43,60 43,93 45,11 45,86 45,83 44,56 44,07 Ţatec 1993 81,34 86,08 81,05 85,04 83,4 86,04 78,63 81,84 85,26 79,56 v t.ha -1 za rok 1993 59,01 63,66 61,45 64,32 63,67 65,58 62,25 63,84 64,91 61,82 v OJ.ha -1 za r. 1993 14,75 15,92 15,36 16,08 15,92 16,40 15,56 15,96 16,23 15,46 Lednice1994 48,69 51,04 47,64 47,76 48,78 43,91 44,72 48,64 46,13 52,78 Uherský Ostroh 1994 33,00 40,31 57,31 58,2 54,26 57,98 58,94 61,48 62,35 62,48 Pusté Jakartice 1994 44,29 45,45 48,1 49,15 47,36 47,13 46,69 44,27 46,63 43,14 v t.ha -1 za rok 1994 41,99 45,6 51,02 51,70 50,13 49,67 50,12 51,46 51,70 52,80 v OJ.ha -1 za r. 1994 10,50 11,40 12,76 12,93 12,53 12,42 12,53 12,87 12,93 13,20 v t.ha -1 1993+1994 48,80 52,82 55,19 56,75 55,55 56,03 54,97 56,41 56,99 56,41 v OJ.ha -1 1993+ 1994 12,20 13,21 13,80 14,19 13,89 14,01 13,74 14,10 14,25 14,10 Tabulka 8 Brambory - hlízy Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Lípa 1993 46,18 50,81 52,50 58,62 47,84 57,38 52,84 61,26 58,73 56,20 Svitavy 1993 28,30 39,17 34,24 39,98 33,55 38,63 36,44 43,69 37,39 42,73 Krásné Údolí 1993 38,61 51,78 44,39 56,59 47,29 58,81 43,63 57,78 46,20 54,86 v t.ha -1 za rok 1993 37,70 47,25 43,71 51,73 42,89 51,61 44,30 54,24 47,44 51,26 v OJ.ha -1 za r. 1993 9,42 11,81 10,93 12,93 10,72 12,90 11,08 13,56 11,86 12,82 Libějovice 1994 23,93 27,67 31,38 32,95 25,90 27,62 31,47 27,40 31,47 35,20 Staňkov 1994 41,46 51,96 44,88 53,6 47,32 54 46,31 52,15 48,32 55,94 Horaţďovice 1994 31,49 38,09 32,21 36,05 30,6 33,56 29,16 36,02 31,07 35,19 Jaroměřice 1994 18,85 24,84 21,75 25,12 23,44 25,92 22,41 25,69 23,58 26,81 v t.ha -1 za rok 1994 28,93 35,64 32,56 36,93 31,82 35,28 32,34 35,32 33,61 38,29 v OJ.ha -1 za r. 1994 7,23 8,91 8,14 9,23 7,95 8,82 8,08 8,83 8,40 9,57 v t.ha -1 1993+1994 32,69 40,62 37,34 43,27 36,56 42,27 37,47 43,43 39,54 43,85 v OJ.ha -1 1993+1994 8,17 10,15 9,33 10,82 9,14 10,57 9,37 10,86 9,88 10,96 15

Tabulka 9 Ječmen jar.-zrno-řvo Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 1994 6,33 6,80 6,68 7,16 7,65 7,73 6,86 7,35 7,75 7,99 Ţatec 1994 5,43 5,92 5,87 5,17 5,00 5,13 4,73 4,65 5,10 5,09 v t.ha -1 za rok 1994 5,88 6,36 6,27 6,17 6,33 6,43 5,80 6,00 6,42 6,54 v OJ.ha -1 za r. 1994 5,88 6,36 6,27 6,17 6,33 6,43 5,80 6,00 6,42 6,54 Lednice1995 5,62 6,18 5,80 5,92 5,96 5,50 6,16 5,94 5,94 5,58 Uherský Ostroh 1995 4,24 5,92 5,17 6,17 6,35 6,35 5,41 6,57 5,76 6,49 Pusté Jakartice 1995 5,30 5,77 4,82 4,88 4,47 4,41 4,68 4,88 4,26 4,70 v t.ha -1 za rok 1995 5,05 5,96 5,26 5,65 5,59 5,42 5,41 5,80 5,32 5,59 v OJ.ha -1 za r. 1995 5,05 5,96 5,26 5,65 5,59 5,42 5,41 5,80 5,32 5,59 v t.ha -1 1994+1995 5,38 6,12 5,67 5,86 5,89 5,82 5,57 5,88 5,76 5,97 v OJ.ha -1 1994+1995 5,38 6,12 5,67 5,86 5,89 5,82 5,57 5,88 5,76 5,97 Tabulka 10 Ječmen jar.-zrno-bvo Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Lípa 1994 3,56 7,74 4,30 4,76 4,45 4,92 4,19 5,04 4,20 5,06 Svitavy 1994 3,21 3,85 3,95 4,69 3,71 4,55 4,40 4,84 4,21 4,82 Krásné Údolí 1994 3,77 4,06 4,32 4,69 4,30 4,56 4,40 4,64 4,81 4,93 v t.ha -1 za rok 1994 3,51 4,22 4,19 4,71 4,15 4,68 4,33 4,84 4,41 4,94 v OJ.ha -1 za r. 1994 3,51 4,22 4,19 4,71 4,15 4,68 4,33 4,84 4,41 4,94 Libějovice 1995 6,07 6,14 5,95 6,49 5,72 5,79 5,97 6,33 6,17 6,27 Staňkov 1995 4,67 5,07 4,72 5,15 4,80 5,23 4,87 5,30 4,92 5,45 Horaţďovice 1995 3,20 5,14 3,50 5,02 3,49 5,09 3,49 5,04 3,63 5,23 Jaroměřice 1995 4,12 5,04 4,53 4,71 4,43 4,36 4,79 4,88 4,76 4,92 v t.ha -1 za rok 1995 4,52 5,35 4,67 5,34 4,61 5,12 4,78 5,39 4,87 5,47 v OJ.ha -1 za r. 1995 4,52 5,35 4,67 5,34 4,61 5,12 4,78 5,39 4,87 5,47 v t.ha -1 1994+1995 4,09 5,29 4,47 5,07 4,41 4,93 4,59 5,15 4,67 5,24 v OJ.ha -1 1994+1995 4,09 5,29 4,47 5,07 4,41 4,93 4,59 5,15 4,67 5,24 16

Tabulka 11 Hrách-zrno - ŘVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 1995 3,89 3,85 4,01 4,22 3,85 3,87 3,82 4,09 3,85 4,03 Ţatec 1995 3,70 4,00 3,58 3,81 3,70 3,35 0,07 3,33 3,42 3,21 v t.ha -1 za rok 1995 3,79 3,93 3,80 4,01 3,78 3,61 3,45 3,71 3,64 3,62 v OJ.ha -1 za r. 1995 4,55 4,72 4,56 4,81 4,54 4,33 4,14 4,45 4,37 4,34 Lednice1996 4,55 4,39 4,82 4,98 4,66 4,46 4,59 4,31 4,61 4,57 Uherský Ostroh 1996 4,26 4,13 4,33 4,34 4,56 4,57 4,16 4,20 4,18 4,21 Pusté Jakartice 1996 6,03 5,65 6,54 6,51 6,69 6,67 6,82 6,26 7,16 6,46 v t.ha -1 za rok 1996 4,95 4,72 5,23 5,27 5,3 5,23 5,19 4,92 5,2 5,08 v OJ.ha -1 za r. 1996 5,94 5,66 6,28 6,32 6,36 6,28 6,23 5,90 6,24 6,10 v t.ha -1 1995+1996 4,49 4,40 4,66 4,77 4,69 4,58 3,89 4,44 4,64 4,50 v OJ.ha -1 1995+1996 5,38 5,28 5,59 5,73 5,63 5,50 4,67 5,33 5,57 5,40 Tabulka 12 Hrách-zrno - BVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Lípa 1995 3,32 3,30 3,57 3,26 3,70 3,48 3,70 3,19 3,61 3,13 Svitavy 1995 4,63 4,00 5,32 4,64 5,29 5,04 5,35 4,97 4,54 4,56 Krásné Údolí 1995 - - - - - - - - - - v t.ha -1 za rok 1995 3,98 3,65 4,44 3,95 4,50 4,26 4,52 4,08 4,07 3,85 v OJ.ha -1 za r. 1995 4,78 4,38 5,33 4,74 5,40 5,11 5,42 4,90 4,88 4,62 Libějovice 1996 4,58 4,99 4,82 5,15 4,68 5,07 4,78 5,16 4,74 5,14 Staňkov 1996 3,16 3,66 3,16 3,89 3,31 3,74 3,53 3,98 3,61 4,15 Horaţďovice 1996 5,41 5,67 5,94 5,21 5,63 5,12 5,33 4,90 5,14 5,15 Jaroměřice 1996 5,24 5,07 5,27 4,89 5,01 4,72 5,86 5,87 5,64 5,65 v t.ha -1 za rok 1996 4,60 4,85 4,79 4,79 4,66 4,66 4,87 4,98 4,78 5,02 v OJ.ha -1 za r. 1996 5,52 5,82 5,75 5,75 5,59 5,59 5,84 5,98 5,74 6,02 v t.ha -1 1995+1996 4,39 4,45 4,68 4,51 4,60 4,53 4,76 4,68 4,55 4,63 v OJ.ha -1 1995+1996 5,27 5,34 5,62 5,41 5,52 5,43 5,71 5,61 5,46 5,56 17

Tabulka 13 Řepka - ŘVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 1996* 1,96 2,00 2,27 2,30 2,33 2,33 2,29 2,30 2,21 2,30 Ţatec 1996* 2,65 2,40 2,58 2,56 2,75 2,34 2,76 2,48 2,96 2,63 v t.ha -1 za rok 1996 2,31 2,20 2,43 2,43 2,54 2,34 2,52 2,39 2,59 2,46 v OJ.ha -1 za r. 1996 4,62 4,40 4,86 4,86 5,08 4,68 5,04 4,78 5,18 4,92 Lednice1997 4,17 4,35 4,72 4,94 4,80 4,87 4,82 4,62 4,93 4,47 Uherský Ostroh 1997 1,45 2,01 1,55 1,77 1,68 1,94 1,23 1,87 1,38 3,20 Pusté Jakartice 1997 - - - - - - - - - - v t.ha -1 za rok 1997 2,86 3,23 3,19 3,41 3,3 3,46 3,08 3,29 3,21 3,2 v OJ.ha -1 za r. 1997 5,72 6,46 6,38 6,82 6,6 6,92 6,16 6,58 6,42 6,4 v t.ha -1 1996+1997 2,56 2,69 2,78 2,89 2,89 2,87 2,78 2,82 2,87 3,15 v OJ.ha -1 1996+1997 5,12 5,38 5,56 5,79 5,78 5,74 5,55 5,64 5,74 6,30 * řepka jarní GOLDA Tabulka 14 Řepka ozimá - BVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Lípa 1996 - - - - - - - - - - Svitavy 1996 - - - - - - - - - - Krásné Údolí 1996 - - - - - - - - - - v t.ha -1 za rok 1996 - - - - - - - - - - v OJ.ha -1 za r. 1996 - - - - - - - - - - Libějovice 1997 3,07 5,95 2,68 6,08 3,00 6,19 2,63 6,04 2,92 5,90 Staňkov 1997 1,91 2,33 2,03 2,19 1,96 2,55 2,34 2,59 2,35 2,53 Horaţďovice 1997 2,69 3,55 3,31 3,58 3,14 3,36 3,01 3,96 3,33 3,64 Jaroměřice 1997 3,05 3,9 3,59 3,86 3,02 3,72 3,06 4,02 3,18 3,69 v t.ha -1 za rok 1997 2,68 3,93 2,9 3,93 2,78 3,95 2,76 4,15 2,94 3,94 v OJ.ha -1 za r. 1997 5,36 7,86 5,80 7,86 5,56 7,90 5,52 8,30 5,88 7,88 v t.ha -1 1996+1997 2,68 3,93 2,9 3,93 2,78 3,95 2,76 4,15 2,94 3,94 v OJ.ha -1 1996+1997 5,36 7,86 5,80 7,86 5,56 7,90 5,52 8,30 5,88 7,88 18

Tabulka 15 Pšenice oz.-zrno-řvo Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 1997 6,27 7,75 6,83 6,84 7,22 6,77 7,47 7,14 7,13 7,29 Ţatec 1997 6,29 6,66 6,52 7,12 6,50 6,93 6,47 6,85 6,54 6,94 v t.ha -1 za rok 1997 6,28 7,21 6,67 6,98 6,86 6,85 6,97 6,99 6,84 7,12 v OJ.ha -1 za r. 1997 6,28 7,21 6,67 6,98 6,86 6,85 6,97 6,99 6,84 7,12 Lednice1998 6,61 6,86 6,34 6,86 6,51 6,84 6,32 6,5 6,42 6,27 Uherský Ostroh 1998 5,85 6,42 6,4 6,64 6,1 6,79 6,12 6,57 6,28 6,69 Pusté Jakartice 1998 7,58 7,17 7,5 7 7,68 6,69 6,57 7,24 7,54 6,56 v t.ha -1 za rok 1998 6,68 6,82 6,75 6,83 6,76 6,77 6,34 6,77 6,75 6,51 v OJ.ha -1 za r. 1998 6,70 6,80 6,88 6,82 6,85 6,75 6,34 6,86 6,86 6,59 v t.ha -1 1997+1998 6,52 6,97 6,72 6,89 6,80 6,80 6,59 6,86 6,78 6,75 v OJ.ha -1 1997+1998 6,52 6,97 6,72 6,89 6,80 6,80 6,59 6,86 6,78 6,75 Tabulka 16 Pšenice oz.-zrno-bvo Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Lípa 1997 4,98 5,59 4,65 4,61 4,74 4,65 5,32 4,48 5,00 4,69 Svitavy 1997 4,49 6,52 4,69 6,40 4,60 6,41 5,34 6,25 5,36 6,60 Krásné Údolí 1997 6,31 7,01 6,63 7,02 6,44 6,64 6,32 7,2 6,76 7,14 v t.ha -1 za rok 1997 5,26 6,37 5,33 5,97 5,26 5,9 5,66 5,97 5,71 6,15 v OJ.ha -1 za r. 1997 5,26 6,37 5,33 5,97 5,26 5,9 5,66 5,97 5,71 6,15 Libějovice 1998 5,66 7,78 5,94 8,52 5,57 7,59 5,83 8,12 5,74 8,12 Staňkov 1998 4,26 6,16 5,98 7,19 5,62 7,15 6,33 7,4 5,96 7,31 Horaţďovice 1998 4,17 5,24 4,87 5,09 4,54 5,13 4,57 5,21 4,78 5,41 Jaroměřice 1998 6,34 7,26 6,65 7,29 6,3 7,28 6,31 7 6,46 7,22 v t.ha -1 za rok 1998 5,11 6,61 5,86 7,02 5,51 6,79 5,76 6,93 5,74 7,02 v OJ.ha -1 za r. 1998 5,11 6,61 5,86 7,02 5,51 6,79 5,76 6,93 5,74 7,02 v t.ha -1 1997+1998 5,17 6,51 5,63 6,59 5,40 6,41 5,72 6,52 5,72 6,64 v OJ.ha -1 1997+1998 5,17 6,51 5,63 6,59 5,40 6,41 5,72 6,52 5,72 6,64 19

Tabulka 17 Ječmen jar.-zrno-řvo Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 1998 5,13 5,32 5,00 5,25 4,77 5,04 4,91 5,06 4,85 5,07 Ţatec 1998 2,93 2,78 2,81 2,44 2,67 2,36 2,26 1,96 2,40 1,89 v t.ha -1 za rok 1998 4,03 4,05 3,91 3,85 3,72 3,7 3,59 3,51 3,63 3,48 v OJ.ha -1 za r. 1998 4,03 4,05 3,91 3,85 3,72 3,7 3,59 3,51 3,63 3,48 Lednice1999 6,35 7,21 6,38 7,36 6,34 6,97 6,15 6,7 6,3 6,67 Uherský Ostroh 1999 3,82 5,4 4,31 5,93 4,53 5,76 3,99 5,77 4,7 4,97 Pusté Jakartice 1999 5,21 5,89 5,73 6,20 5,77 6,08 5,78 5,90 5,76 5,83 v t.ha -1 za rok 1999 5,13 6,17 5,47 6,5 5,52 6,27 5,31 6,12 5,59 5,82 v OJ.ha -1 za r. 1999 5,13 6,17 5,47 6,5 5,52 6,27 5,31 6,12 5,59 5,82 v t.ha -1 1998+1999 4,69 5,32 4,85 5,44 4,82 5,24 4,62 5,08 4,80 4,89 v OJ.ha -1 1998+1999 4,69 5,32 4,85 5,44 4,82 5,24 4,62 5,08 4,80 4,89 Tabulka 18 Ječmen jar.-zrno-bvo Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Lípa 1998 3,47 4,25 3,53 4,26 3,95 4,12 3,63 4,19 3,90 4,28 Svitavy 1998 5,05 5,49 4,66 5,26 4,63 5,39 5,34 6,17 5,19 6,21 Krásné Údolí 1998 3,20 4,89 3,25 4,83 2,20 4,53 2,50 4,56 2,30 4,17 v t.ha -1 za rok 1998 3,91 4,88 3,81 4,78 3,59 4,68 3,82 4,97 3,80 4,88 v OJ.ha -1 za r. 1998 3,91 4,88 3,81 4,78 3,59 4,68 3,82 4,97 3,80 4,88 Libějovice 1999 3,33 6,58 4,39 6,87 3,71 6,31 4,19 6,85 3,94 6,56 Staňkov 1999 1,51 4,76 2,30 4,94 2,12 4,84 1,85 5,12 2,88 4,99 Horaţďovice 1999 3,00 4,67 3,20 4,64 2,88 4,59 3,21 4,61 3,79 4,60 Jaroměřice 1999 4,39 6,34 5,66 6,78 5,60 6,45 5,52 6,95 5,69 6,69 v t.ha -1 za rok 1999 3,06 5,59 3,89 5,81 3,58 5,55 3,69 5,88 3,93 5,71 v OJ.ha -1 za r. 1999 3,06 5,59 3,89 5,81 3,58 5,55 3,69 5,88 3,93 5,71 v t.ha -1 1998+1999 3,42 5,28 3,86 5,37 3,58 5,18 3,75 5,49 3,96 5,36 v OJ.ha -1 1998+1999 3,42 5,28 3,86 5,37 3,58 5,18 3,75 5,49 3,96 5,36 20

Výrobnost osevního sledu v obilních jednotkách + relativní srovnání Řepařská výrobní oblast Tabulka 19 Kombinace hnojení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 v OJ.ha -1 (cukrovka) 1993+1994 12,20 13,21 13,80 14,19 13,89 14,01 13,74 14,10 14,25 14,10 v OJ.ha -1 (ječmen jarní) 1994+1995 5,38 6,12 5,67 5,86 5,89 5,82 5,57 5,88 5,76 5,97 v OJ.ha -1 (hrách) 1995+1996 5,38 5,28 5,59 5,73 5,63 5,50 4,67 5,33 5,57 5,40 v OJ.ha -1 (řepka) 1996+1997 5,12 5,38 5,56 5,79 5,78 5,74 5,55 5,64 5,74 6,30 v OJ.ha -1 (pšenice ozimá) 1997+1998 6,52 6,97 6,72 6,89 6,80 6,80 6,59 6,86 6,78 6,75 v OJ.ha -1 (ječmen jarní) 1998+1999 4,69 5,32 4,85 5,44 4,82 5,24 4,62 5,08 4,80 4,89 výnosů v OJ 39,29 42,28 42,19 43,90 42,81 43,11 40,74 42,89 42,90 43,41 Relativní srovnání % 1 : 2-10 100,0 107,6 107,4 111,7 109,0 109,7 104,5 109,2 109,2 110,5 2 : 3-10 100,0 99,8 103,8 101,3 102,0 96,4 101,4 101,5 102,7 3 : 4-10 100,0 104,1 101,5 102,2 96,6 101,7 101,7 102,9 4 : 5, 7, 9 100,0 97,5 92,8 97,7 Tabulka 20 Bramborářská Kombinace hnojení výrobní oblast 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 v OJ.ha -1 (brambory) 1993+1994 8,17 10,15 9,33 10,82 9,14 10,57 9,37 10,86 9,88 10,96 v OJ.ha -1 (ječmen jarní) 1994+1995 4,09 5,29 4,47 5,07 4,41 4,93 4,59 5,15 4,67 5,24 v OJ.ha -1 (hrách) 1995+1996 5,27 5,34 5,62 5,41 5,52 5,43 5,71 5,61 5,46 5,56 v OJ.ha -1 (řepka) 1996+1997 5,36 7,86 5,80 7,86 5,56 7,90 5,52 8,30 5,88 7,88 v OJ.ha -1 (pšenice ozimá) 1997+1998 5,17 6,51 5,63 6,59 5,40 6,41 5,72 6,52 5,72 6,64 v OJ.ha -1 (ječmen jarní) 1998+1999 3,42 5,28 3,86 5,37 3,58 5,18 3,75 5,49 3,96 5,36 výnosů v OJ 31,48 40,43 34,71 41,12 33,61 40,42 34,66 41,93 35,57 41,64 Relativní srovnání % 1 : 2-10 100,0 128,4 110,3 130,6 106,8 128,4 110,1 133,2 113,0 132,3 2 : 3-10 100,0 85,9 101,7 83,1 100,0 85,7 103,7 88,0 103,0 3 : 4-10 100,0 118,5 96,8 116,5 99,9 120,8 102,5 120,0 4 : 5, 7, 9 100,0 81,7 84,3 86,5 21

procenta obilní jednotky (t/ha Graf 1 Porovnání dosažených výnosů v OJ za osevní sled 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 kombinace hnojení ŘVO BVO Graf 2 Relativní srovnání dosažených výnosů za osevní sled 150,0 140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 kombinace hnojení ŘVO BVO 22