Petr Koťátko (Filosofický ústav AV ČR) ANALYTICKÁ FILOSOFIE Anotace jednosemestrového kurzu: Hlavním cílem kurzu je motivovat (a vybavit) posluchače k systematickému uvažování o povaze a funkcích jazyka, založenému na reflexi vlastní komunikativní zkušenosti a jazykové intuice. V průběhu kurzu si osvojí část pojmového aparátu a některé z postupů, které k těmto účelům nabízí analytická filosofie jazyka. Výklad se zaměří na demonstraci způsobu, jakým se tyto nástroje uplatňují v diskusích, které jsou (z pohledu přednášejícího) osou dosavadního vývoje této disciplíny. Témata zahrnují diskuse o povaze reference (zejména konfrontaci alternativních teorií deskripcí a vlastních jmen); spor mezi externalisty a internalisty o způsob konstituce propozičního obsahu myšlenkových a komunikativních aktů; aspirace, limity a vzájemné vztahy dvou klíčových programů v teorii významu (Griceovy intencionální sémantiky a Davidsonova projektu); klasické teorie mluvních aktů. The analytical philosophy (annotation of a one-semester course) The main aim of the course is to motivate students to (and equip them for) systematic considerations about the nature and functions of language, based on the reflection of their own communicative experience and linguistic intuition. They will get acquainted with (selected parts of) the conceptual apparatus and techniques, developed for this purpose in the analytical philosophy of language. The topics will include alternative approaches to reference (in particular confrontation of competing theories of descriptions and proper names); the dispute between externalists and internalists about the construal of content of propositional attitudes and communicative acts; aspirations and limits of two leading projects in the theory of meaning (Grice s intentional semantics and Davidson s programme); classical theories of speech acts. Tematický rozvrh kurzu I. TEORIE REFERENCE 1. Fregeho základní sémantické distinkce (motivace: představit schopnost jazykových výrazů vztahovat se k mimojazykové realitě jako nesamozřejmý fenomén, který vyžaduje vysvětlení; ukázat, že zdánlivě čistě technické parametry řešení sémantických problémů mohou mít fundamentální filosofické důsledky; demonstrovat kontrast mezi teoretickým modelem a reálnou rozmanitostí jazykových funkcí) - výklad syntetické jednoty věty na úrovni reference: rozlišení předmětu a (funkcionálně chápaného) pojmu; - role fregeovského smyslu ("Sinn") v referenčním vztahu; - ontologické předpoklady fregeovské sémantiky (rozlišení tří "říší");
- role fregeovské propozice ("Gedanke") v komunikativních a myšlenkových aktech; - problémy (role kontextu v identifikaci propozice; rozlišení smyslu a referentu v nepřímých kontextech; věty vypovídající o pojmech; nereferující singulární termíny); 2. Russellova teorie přímé reference (motivace: ukázat, jak důsledné přijetí zdánlivě samozřejmých filosofických předpokladů může vyvolat převrat v logické analýze; demonstrovat rozdíl mezi gramatickou strukturou a logickou formou věty) - filosofické důvody Russellova odmítnutí fregeovského smyslu; - přímá versus deskriptivní reference, restriktivní vymezení referenčních výrazů a předmětů reference; - důsledky pro logickou analýzu: rozlišení gramatické a logické struktury, Russellova analýza vět s deskripcemi; 3. Strawsonova a Donnellanova teorie deskripcí (motivace: konfrontovat dva přístupy k jazyku: analýzu zaměřenou na logické parametry vět a pokus o systematické zachycení jejich komunikativních rolí; ukázat rozmanitost těchto rolí) - Strawsonova kritika Russella: obhajoba referenční funkce deskripcí; - rozdíl mezi tvrzením a presuponováním, logický a pragmatický pojem presupozice; - závislost pravdivostních podmínek vět s deskripcemi na aktuálním členění; - Donnellanova kritika Russella i Strawsona: atributivní versus referenční role deskripcí; 4. Teorie vlastních jmen (motivace: konfrontovat klasický logický a "sociologizující" přístup k sémantickým problémům; ukázat souvislost sémantických a epistemologických otázek) - pojetí jména jako zkratky za deskripci a jeho protikladné důsledky u Fregeho a Russella; - subtilní deskriptivismus: Searlova a Strawsonova "svazková teorie" jmen jako reakce na problémy přímočarého deskriptivismu; - Kripkeho kauzální teorie: jméno jako rigidní designátor; důsledky pro chápání vztahu nutného a apriorního; II. EXTERNALISMUS A INTERNALISMUS: SPOR O KONSTRUKCI PROPOZICE 1. Závislost intenze na extenzi: Hilary Putnam (motivace: ukázat zakotvenost významu v kauzálních vztazích mezi uživateli jazyka a jejich fyzickým prostředím; demonstrovat roli myšlenkových experimentů v sémantických diskusích) - Putnamův argument "Twin-Earth"; - externalistické pojetí výrazů pro přírodní druhy: převrat v pojetí vztahu intenze a extenze; - Putnamův pojem dělby jazykové práce; 2. Sociální externalismus: Tyler Burge
(motivace: iniciovat diskusi o sociální podmíněnosti myšlení; poukázat na nejednoznačnost vztahu mezi idiolektem a sociolektem) - Burgeův myšlenkový experiment "arthritis"; - role jazykových konvencí a společenského pojmového repertoáru v artikulaci propozičních postojů; 3. Internalismus a individualismus (motivace: nastolit otázku, jaký prostor ponechává vnější podmíněnost myšlení a komunikace pro úlohu individuálního subjektu; konfrontovat různá pojetí vztahu mezi konvenčními a psychologickými aspekty významu a interpretace) - spojení externalismu a individualismu: Davidson, Bilgrami; - internalistická konstrukce obsahu myšlenkových a komunikativních aktů: Searle; III. DVĚ LINIE TEORIE VÝZNAMU 1. Griceův projekt (motivace: vyvolat diskusi o vztahu mezi významem promluvy a postoji mluvčího; poukázat na rozlišení různých vrstev komunikace; předvést klasický případ práce s definicemi: jejich zesilování a zeslabování v konfrontaci s protipříklady) - aspirace a struktura griceovské intencionální sémantiky; - pokusy o definici pojmu "mínit něco promluvou": fenomén komunikativní průhlednosti a problém nekonečného regresu; - intencionalistická definice pojmu konvence a jeho role v definici pojmu významu věty; - teorie konverzačních implikatur; 2. Davidsonův projekt (motivace: demonstrovat možnosti a meze formálněteoretického přístupu k významu; iniciovat diskusi o vztahu mezi určitostí inerpretace a otevřeností různých parametrů významu) - idea a principy výstavby formální teorie významu podle modelu Tarského teorie pravdy; - zabudování teorie významu do teorie interpretace: radikální interpretace a princip vstřícnosti; - principiální otevřenost interpretace a její podoby (Quine, Davidson): nevyčlenitelnost významu, nevymezitenost reference, neurčitost překladu; - komunikace jako slaďování strategií mluvčího a adresáta: její nezávislost na předem sdíleném kódu; IV. MLUVNÍ AKTY 1. Austinova teorie (motivace: předvést výrazný příklad střídání paradigmat ve filosofii jazyka; iniciovat diskusi o tom, co vše lze vykonat pomocí jazyka, a o vztahu jazykového a mimojazykového jednání) - rozlišení performativních a konstativních aktů a jeho relativizace; - přechod od pravdivostních podmínek k podmínkám úspěšného vykonání mluvního aktu;
- vrstvy mluvního aktu: lokuce, ilokuce a perlokuce; - Strawsonova kritika Austina: role intencí a konvencí v mluvních aktech; 2. Searlova teorie (motivace: vyvolat diskusi o vztahu různých faktorů, které podmiňují úspěšnost komunikace, a o možnostech jejich teoretického zachycení; ukázat, jak lze teoretickou definici systematicky konfrontovat s vlastní jazykovou intuicí) - definice slibu a dalších typů mluvních aktů pomocí podmínek jejich úspěšného vykonání, konfrontace s Schifferovou intencionální definicí; - klasifikace mluvních aktů; - odvození typologie mluvních aktů z elementárních forem intencionality; ZÁKLADNÍ LITERATURA I. Teorie reference G. Frege: Über Sinn und Bedeutung, in: G. Frege, Funktion, Begriff, Bedeutung, Göttingen 1966; G. Frege: Der Gedanke. Eine logische Untersuchung, in: G.Frege, Logische Untersuchungen, Göttingen 1966; anglicky obojí in: G. Frege, Translations from the Philosophical Writings (transl. by P. Geach and M. Black), Oxford 1952; B. Russell: On Denoting, Mind 14, 1905; B. Russell: Knowledge by Acqaintance and Knowledge by Description, in: B. Russell, Mysticism and Logic, George Allen and Unwin, London 1932; P. F. Strawson: On Referring; Identifying Reference and Truth Values; obojí in: P. F Strawson, Logico-Linguistic Papers, Methuen, London 1971; K. Donnellan: Reference and Definite Descriptions, Philosophical Review, 77, 1966; J. Searle: Proper Names, Mind 67, 1958; S. Kripke: Naming and Necessity, Harvard UP 1972; S. Kripke: Speaker s Reference and Semantic Reference, in: P. French, T. Uehling, H. Wettstein (eds.), Contemporary Perspectives in the Philosophy of Language, University of Minnesota Press, Minneapolis 1977; G. Evans, The Varieties of Reference, Clarendon Press, Oxford 1982; F. Récanati: Direct Reference, Blackwell, Oxford 1993; II. Konstrukce propozice: spor internalismu a externalismu H. Putnam: Is Semantics Possible?, Metaphilosophy 3, 1970; H. Putnam: The Meaning of Meaning, in: H. Putnam: Mind, Language and Reality, Cambridge UP; H. Putnam: Meaning and Reference, in: A. W. Moore (ed.): Meaning and Reference, Oxford UP 1993; T. Burge: Belief De Re, The Journal of Philosophy, No. 6, 1974 T. Burge: Individualism and the Mental, in: P. French, T. Uehling, H. Wettstein (eds.), Midwest Studies in Philosophy IV: Studies in Metaphysics, University of Minnesota Press, Minneapolis 1978; J. Searle: Intentionality. An Essay in the Philosophy of Mind, Cambridge UP 1983, Ch. 8; A. Bilgrami: Belief and Meaning, Blackwell, Oxford 1992; G. Segal: A Slim Book about Narrow Content, The MIT Press, Cambridge (Mass.) 2000;
III. Teorie významu a interpretace W. V. O. Quine, Word and Object, The MIT Press, Cambridge (Mass.) 1960; D. Davidson: Truth and Meaning; Radical Interpretation; The Inscrutability of Reference; vše in: D. Davidson, Inquiries Into Truth and Interpretation; Oxford UP 1984; D. Davidson, Indeterminacy and Antirealism, in: D. Davidson, Subjective, Intersubjective, Objective, Clarendon Press, Oxford 2001; H. P. Grice: Meaning; Meaning Revisited; obojí in: Studies in the Ways of Words, Harvard UP 1989; S. Schiffer: Meaning, Oxford UP 1972; S. Schiffer: Remnants of Meaning, The MIT Press, Cambridge (Mass.) 1987; G. Evans, J. McDowell (eds.): Truth and Meaning, Oxford UP 1976; D. Lewis: Languages and Language, in: D. Lewis Philosophical Papers, Vol. 1, Oxford UP 1983; IV. Teorie mluvních aktů J. L. Austin, How to Do Things With Words, Clarendon Press, Oxford 1962; J. Searle: Speech Acts. An Essay in the Philosophy of Language, Cambridge UP 1970; J. Searle: What Is a Speech Act; Indirect Speech Acts; obojí in: J. Searle, Expression and Meaning: Studies in the Theory of Speech Acts, Cambridge UP 1979; H. P. Grice: Logic and Conversation, in: Studies in the Ways of Words, Harvard UP 1989; F. Récanati: Meaning and Force. The Pragmatics of Performative Utterances, Cambridge UP 1987; ------- Podstatná část témat kurzu je obšírně diskutována v publikacích přednášejícího: P. Koťátko: Význam a komunikace, Filosofia, Praha 1998 (se stručným slovníkem klíčových pojmů) P. Koťátko: Interpretace a subjektivita, Filosofia, Praha 2006 (s výkladovým slovníkem zahrnujícím většinu témat ke zkoušce) Didakticky zpracovaný výklad většiny témat kurzu podává kniha: T. Marvan: Otázka významu. Cesty analytické filosofie jazyka. Togga, Praha 2010