Interní protokol z jednání bankovní rady ČNB ze dne

Podobné dokumenty
IV. Měnově politická úvaha a doporučení 1. Měnově politická úvaha Oproti předpokladům zformulovaným pro toto čtvrtletí ve 4. situační zprávě se opožďu

Protokol z jednání Bankovní rady ČNB ze dne

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008

Protokol z jednání Bankovní rady ČNB ze dne 27. července 2000

Měnověpolitické doporučení pro 5. SZ 2006

Měnová politika - cíle

Měnová politika v roce 2018

Měnověpolitické doporučení pro 1. SZ 2006

ské politiky v současn asné ekonomické situaci

Tisková konference bankovní rady ČNB

Měnověpolitické doporučení pro 8. SZ 2006

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 97. měření (květen 2007)

Protokol z jednání Bankovní rady ČNB ze dne

Tisková konference bankovní rady ČNB

Průzkum makroekonomických prognóz

Ekonomická situace a výhled optikou ČNB

Měnověpolitické doporučení pro 8. SZ 2005

Průzkum makroekonomických prognóz

Interní protokol z jednání bankovní rady ČNB ze dne Přítomni pánové Tošovský, Dědek, Hrnčíř, Niedermayer, Racocha, Štěpánek

Tisková konference bankovní rady

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

Protokol z jednání Bankovní rady ČNB ze dne

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika

Měnově politické doporučení (5. SZ 2003)

Tisková konference bankovní rady ČNB

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Protokol z jednání bankovní rady ČNB ze dne

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz

Interní protokol z jednání bankovní rady ČNB dne Přítomni pánové Tošovský, Dědek, Tůma, Hrnčíř, Niedermayer, Racocha, Štěpánek

Inflace a měna. Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové

Tvrdý brexit a jeho dopady na českou ekonomiku

Protokol z jednání bankovní rady ČNB ze dne

Tisková konference bankovní rady

ČESKÁ EKONOMIKA PO INTERVENCI

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 98. měření (červen 2007)

Tisková konference bankovní rady ČNB

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Měnověpolitické doporučení pro 12. SZ 2004

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS

Tisková konference bankovní rady

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 86. měření (červen 2006)

Měnově politické doporučení (10. SZ 2002)

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Měnověpolitické doporučení pro 11.SZ 2003

Měnová politika ČNB v roce 2017

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 81. měření (leden 2006)

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 79. měření (listopad 2005)

N Á V R H. Střednědobé výdajové rámce

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

Tisková konference bankovní rady ČNB

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 85. měření (květen 2006)

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 106. měření (únor 2008)

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Ekonomický bulletin 6/2016 3,5E 7,5E

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 124. měření (srpen 2009)

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / II

Průzkum makroekonomických prognóz

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 80. měření (prosinec 2005)

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Jak ČNB rozhoduje o nastavení úrokových sazeb

Očekávaný vývoj světové ekonomiky

Tisková konference bankovní rady

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Měnověpolitické doporučení pro 9. SZ 2005

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 109. měření (květen 2008)

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě

Ekonomický výhled ČR

Protokol z jednání bankovní rady ČNB ze dne I. Diskuse navazující na prezentaci 8. situační zprávy vrchní ředitel Racocha: V předchozím

Jarní prognóza pro období : na cestě k pozvolnému oživení

Předmluva k 3. vydání 11

Protokol z jednání Bankovní rady ČNB ze dne

Zpráva o inflaci IV/2018

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 88. měření (srpen 2006)

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

Měnověpolitické doporučení pro 5. SZ 2007

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Česká ekonomika. v listopadu

Měnová politika. Národní hospodářství Přednáška

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice,

Současná makroekonomická situace a nová prognóza ČNB. Luboš Komárek Shromáždění členů Oblastní hospodářské komory Prachatice,

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 136. šetření (srpen 2010)

Peněžní systém, cenová stabilita a kurzový závazek na český a švýcarský způsob

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

Transkript:

Interní protokol z jednání bankovní rady ČNB ze dne 29. 7. 1999 Přítomni pánové Tůma, Hrnčíř, Niedermayer, Racocha ministr financí Mertlík I. 1. Úvodní slovo vrchního ředitele Hrnčíře Kvartální situační zpráva je vždy rozsáhlejší a více analyticky zaměřená. Poskytuje hodnocení ekonomické situace z hlediska vývoje nabídky a poptávky. Situační zpráva se zaměřila na analýzu faktorů, které pomohou odhadnout rozsah mezery mezi produktem a potenciálním produktem (dále jen mezera). Významnými okruhy je také vývoj peněžní zásoby a kurzu. Při odhadu mezery je možno vycházet z metodologie OECD, která pracuje s produkčními funkcemi a různými filtry. Mezinárodní zkušenosti ukazují, že i pro rozvinuté země je odhad mezery velmi obtížný problém. Odhad pro ČR zatím ve studiích OECD neexistuje. Různé metody ale byly aplikovány ve studiích měnové sekce (např. o strukturálním deficitu), takže existuje určitá informační základna. Situační zpráva pracuje s hypotézou, že mezera je významná. I. 2. Diskuse a dotazy za přítomnosti zástupců měnové sekce a sboru poradců viceguvernér Tůma: Upozorňuje na roli efektivního kurzu, který je při analýzách zahraničního obchodu důležitým indikátorem konkurenceschopnosti. ministr financí Mertlík: Konstatuje, že bude třeba zlepšit výměnu informací mezi MF a ČNB na pracovní úrovni, aby analýza fiskální politiky mohla být v ČNB založena na posledních informacích. Institucionální uspořádání regulace kapitálových výdajů způsobuje, že jsou odkládány na druhou polovinu roku. Uvažuje se o zrušení tohoto opatření. Oživení výběru DPH je možno částečně vysvětlit zlepšením výběru daní. Cenové nápravy v oblasti energie pro maloodběratele budou provedeny k 1. 10. 1999 (o 9-12 %). Jejich dopad do rozpočtu se projeví až v příštím roce, v roce 1999 nebude zřejmě nutné přistoupit k valorizaci životního minima. Některé velké podniky přestaly platit sociální pojištění. vrchní ředitel Niedermayer: Konstatuje, že požadavek na používání efektivního nominálního a reálného kurzu v Situační zprávě se v protokolech objevil již několikrát. viceguvernér Tůma: Ukládá sekci měnové a sekci statistiky, aby do příští situační zprávy vyřešily problém datového zázemí pro výpočet efektivních kurzů. vrchní ředitel Racocha: Dotazuje se, který z předpokladů o kurzu je platný (údaje v textu se liší od údajů v příloze). vrchní ředitel Niedermayer: Shrnuje rozdílnost názorů mezi jednotlivými částmi prezentace. Ředitel Čapek očekává, že oživení poptávky bude zřetelné, ale nepromítne se do inflace z důvodu 1

pružné nabídky. Ředitel Kalous naopak odvozuje nízké inflační tlaky od hypotézy, že oživení poptávky bude mírné při nepružné nabídce. I. 3. Uzavřené jednání BR vrchní ředitel Niedermayer: Kurzová prognóza je fundamentální problém. Nebylo šťastné, že předpoklady prognózy nebyly prodiskutovány se členy bankovní rady podle systému zavedeného v dubnu. Současný předpoklad zhodnocení je zřejmě poněkud silný a neodpovídá trhu. To vychyluje prognózu dolů. vrchní ředitel Hrnčíř: Korekci prognózy ovlivnily změny předpokladů o kurzu, cenách potravin a o intenzitě transmise. V příštím roce či dvou bude koruna pravděpodobně vystavena apreciačním tlakům, to potvrzují i názory řady analytiků, kteří zohledňují očekávané dokončení privatizačního procesu. vrchní ředitel Niedermayer: Použitá hypotéza o zhodnocení kurzu není opřena o odhad vlivu přílivu kapitálu na kurz. Předpoklad kursového vývoje je možno opřít o teorii úrokové parity nebo o markovský model. Navíc by měl být založen na specifikaci reakční funkci centrální banky. vrchní ředitel Hrnčíř: Souhlasí s tím, že reakční funkce by měla být definována. vrchní ředitel Racocha: Diskuse o otázce kurzu je podstatná. Otázkou je, zda bude zhodnocení takového řádu, aby si vynutilo reakci centrální banky. Dává ke zvážení, zda je úprava sazeb nástrojem vhodným k ovlivňování kurzu. vrchní ředitel Niedermayer: Měnová sekce arbitrárně rozhodla o hranici intervencí na 36 CZK/EUR, přestože z minulé diskuse vyplynulo, že objem a dopady přílivu jsou nejasné. vrchní ředitel Hrnčíř: Navržená hranice (36 CZK/EUR) ukazuje, kdy dané veličiny nabývají varující hodnoty. Je proti tomu, aby existovala určitá hranice k automatickým intervencím. Mělo by být věcí konkrétního rozhodnutí, zda měnové podmínky, trh a jiné faktory vyžadují intervenci. viceguvernér Tůma: Při minulém rozhodování byla důvodem pro snížení sazeb nikoli snaha o ovlivnění kurzu, ale snaha o zachování měnových podmínek v etapě zhodnocení kurzu. Otázka je, zda je třeba dalšího snížení sazeb k tomu, aby se index měnových podmínek nezpřísňoval. Situace je komplikována tím, že vazba mezi kurzem a inflací je dle situační zprávy oslabena. Navíc situační zpráva nezohledňuje fakt, že FDI nejen zhodnotí kurz, ale také zvýší konkurenceschopnost. Situační zpráva i poradci se shodují, že na straně poptávky dojde k oživení. Diskusi o potenciálním produktu navrhuje nechat pro tuto chvíli stranou. Ředitel Čapek sám interpretoval snížení sazeb spíše jako signál, který ukáže, že centrální banka očekává pokračování procesu dezinflace. Argumentace o kurzu sama o sobě není tak silná, aby vyvolala snížení sazeb. 2

vrchní ředitel Niedermayer: Konstatuje, že hypotéza o výnosové křivce, která by zareagovala na nesnížení sazeb pohybem nahoru z důvodu zvýšení inflačních očekávání, je odvážná. vrchní ředitel Hrnčíř: Hlavním důvodem pro předložený návrh je to, že prognóza vykazuje tendenci k podstřelení cíle. Pokud sazby nebudou sníženy, pak to vyvolá očekávání, že centrální banka očekává významný nárůst inflace. vrchní ředitel Niedermayer: Reaguje konstatováním, že prognóza růst inflace ukazuje. vrchní ředitel Hrnčíř: Vrací se k otázce měnových podmínek. Při přílivu nedluhového kapitálu jsou sazby málo účinné, ale jejich snížení kompenzuje zhodnocení kurzu. Při minulém rozhodování nebyla kompenzace úplná. Bylo rozhodnuto pokračovat v malých krocích, protože hladina úrokového diferenciálu vyžaduje opatrnost. Navíc příliv není složen pouze z FDI, některé složky kapitálových pohybů jsou na sazby citlivé. vrchní ředitel Niedermayer: Ptá se, zda se tím vrací diskuse na téma, zda snížení zmírní zhodnocení. viceguvernér Tůma: Kloní se k interpretaci přes index měnových podmínek, podle které snížení sazeb nevede ke zmírnění zhodnocení, ale kompenzuje změnu podmínek. vrchní ředitel Niedermayer: Kapitál typu fixed-income je zanedbatelný, snížení sazeb nevyvolá spekulaci proti koruně. V situační zprávě je cudně zmíněno, že odliv domácích úspor do ciziny je mechanismem, který zmírní vliv FDI. To by ale neměl být preferovaný scénář. Dlouhodobý růst by měl být založen na domácích úsporách. Sazby musí reagovat na vývoj domácích faktorů. Hlavní otázka je, zda inflační prognóza je tak nízká a tak solidní, aby umožnila snížení sazeb. vrchní ředitel Hrnčíř: Podporuje předloženou prognózu. Reakce sazbami je tedy na místě. Navíc intervencemi se problém kurzu nedá řešit dlouhodobě. Budeme čelit výraznému šoku přílivu kapitálu v době dokončení privatizace při stále ještě ne zcela rozvinuté finanční infrastruktuře, což je specifická situace. vrchní ředitel Racocha: Doporučuje ujednotit pohled na to, zda očekávaný trend zhodnocení je tak výrazný, že vyžaduje reakci měnové politiky. Zastává názor, že střednědobý tlak na zhodnocení v kombinaci s očekávaným oživením poptávky zhorší deficit běžného účtu, a proto není žádoucí. vrchní ředitel Niedermayer: Navrhuje odložení diskuse o strategii intervencí vzhledem k neúplné účasti členů bankovní rady. Navíc zhodnocení nebude tak výrazné, jak se zdálo na počátku. Vzhledem k tomu, že bankovní sektor se bude pravděpodobně chovat obezřetně, tak je možné zvážit nákup deviz při přílivu FDI a jejich prodej při repatriaci zisku. vrchní ředitel Hrnčíř: Souhlasí s tím, že situace na devizovém trhu zásah centrální banky nevyžaduje. Korekce sazeb ale vyplývá primárně z projekce. 3

vrchní ředitel Niedermayer: Podle posledních informací by měl být středový scénář na 36,50 CZK/EUR. Následně modifikovaná dezinflační trajektorie by byla v souladu s cílem roku 2000 s tím, že vzhledem k vnějšímu příznivému prostředí je vhodné cílit na dolní mez. Makroekonomická situace charakterizovaná růstem reálných mezd, růstem peněžní zásoby a fiskálními deficity není standardní situací, ve které se snižují sazby. vrchní ředitel Hrnčíř: Příznivé faktory vnějšího prostředí mají dlouhodobější ráz, takže jde o trend. Proto není adekvátní reakcí uplatnit výjimky. Standardní poučky je třeba zvažovat s ohledem na specifika konkrétních podmínek. vrchní ředitel Niedermayer: V minulosti se práce se specifiky neosvědčila. Pevný kurz nebyl slučitelný s cílením peněžní zásoby. Razantní opatření v roce 1996 byla velmi účinná. Standardní nástroje vždy fungovaly lépe, než bylo očekáváno. vrchní ředitel Hrnčíř: Kdyby byla nárazová akcelerace poptávky intenzivní (tj. 4-5% růst), pak by se intenzivněji promítla do deficitu běžného účtu nebo do inflace. Situační zpráva však pracuje s menším oživením. Navíc reakce nabídky bude v této fázi záležet na kurzovém vývoji. vrchní ředitel Racocha: Upozorňuje, že v situační zprávě je v pasáži věnované blokaci úvěrové emise uvedeno, že vzhledem k uplatňovaným pravidlům je oživení nepravděpodobné. Toto tvrzení je nepodložené a podobá se politicky motivovaným článkům z novin. V materiálu centrální banky, který dostává pro informaci i ministr financí, by nemělo být takové tvrzení uvedeno. Požaduje zpracování studie na téma blokace úvěrového kanálu a nabízí spolupráci při zpracování popisu nestandardních operací. vrchní ředitel Hrnčíř: Nesdílí tuto formulaci uvedenou v situační zprávě. Aplikace pravidel problémy nevyvolala, jen je odhalila. Je asi pravdou, že blokace úvěrové emise projevující se jen u některých skupin bank je spíše strukturální problém. Vhodnější interpretace by byla, že banky se nebudou vracet k charakteristikám úvěrové kreace první poloviny 90-tých let (a nevstoupí do nadměrného úvěrování), takže nehrozí riziko inflačního tlaku z tohoto titulu. vrchní ředitel Racocha: Materiál na téma blokace úvěrového kanálu by měl vzniknout ve spolupráci obou sekcí a najít skutečné příčiny blokace. vrchní ředitel Niedermayer: Připojuje se k požadavku na vypracování studie. Upozorňuje, že celý nárůst M2 se odehrává úvěrovou emisí, takže termín blokace úvěrového kanálu je příliš silný. vrchní ředitel Hrnčíř: Jde o nestandardní úvěrovou kreaci. viceguvernér Tůma: Ale peníze končí v domácí ekonomice. vrchní ředitel Niedermayer: V situační zprávě je trajektorie poptávky taková, jakou bychom si přáli vidět. Ve skutečnosti ale mohou být čísla mnohem větší a blížit se rozmezí specifikovanému v. ř. Hrnčířem. 4

I. 4. Závěrečná stanoviska vrchní ředitel Hrnčíř: Hlasuje pro snížení o 0,25% bez jiných opatření (tj. ponechat diskont a lombard). vrchní ředitel Niedermayer: Makroekonomická evidence mluví o oživení, i když nejistota přetrvává. Při posledních dvou jednáních se zdálo snížení sazeb přijatelné. Korigovaná projekce udržitelné nízké inflace je však založena na relativně silných předpokladech pevného kurzu, klesajících cen potravin a stabilní míry úspor domácností. Hlasuje pro ponechání sazeb s tím, že budou-li signály o oživení později vyhodnoceny jako bublina, bude možno následně zareagovat měnovou politikou. vrchní ředitel Racocha: Řada faktorů hovoří proti snížení sazeb. Mezi ně patří rozpočtový výhled, rostoucí M2, oživení dovozních cen a PPI. Na druhou stranu diskuse o kurzovém vývoji, ačkoli nejde o klíčový faktor inflačního cílení, ukazují, že jde o faktor podstatný. Vliv oživené agregátní poptávky nebude významný. Rozhodující pro měnově-politické opatření je předpověď inflace, která byla oproti minulému kvartálu korigována o polovinu. Poprvé se tak objevuje riziko podstřelení cíle roku 2000. Tomuto výhledu je třeba přiložit velkou váhu také proto, že v letošním roce byla prognóza inflace již několikrát korigována a to vždy směrem dolů a se zpožděním za skutečným vývojem. Hlasuje pro snížení o 0,25 % bez jiných opatření. viceguvernér Tůma: Při zpracovávání dalších situačních zpráv a jiných měnových dokumentů bude třeba mít na paměti, že v diskusi nad červencovou situační a inflační zprávou zazněla celá řada výhrad ze strany členů bankovní rady i poradců. Nešlo o detaily, ale o skutečnost, že v dokumentech se objevila tvrzení, která nebyla vyargumentována (např. o kurzovém vývoji, mezeře mezi poptávkou a nabídkou, interpretaci M2, vývoji reálných příjmů nebo chování obchodních řetězců). Při současném ekonomickém výhledu, který je charakterizovaný oživující se poptávkou, je jediným argumentem pro snížení sazeb silný kurz, a to v logice indexu měnových podmínek. Korekce sazeb by nesměřovala k znehodnocení kurzu, ale kompenzovala by jeho pohyb. Předchozí úvahy o silném zhodnocení se zcela nepromítly, kurz se vrátil k rozumnějšímu trendu. Po zvážení těchto faktorů by hlasování skončilo nerozhodně. V situaci, kdy se dva z nepřítomných členů bankovní rady vyjádřili pro razantní snížení sazeb, nepovažuje za vhodné rozhodnout hlasem předsedajícího ve prospěch ponechání sazeb, protože příští jednání by přineslo diskontinuitu. Proto hlasuje pro snížení sazeb o 0,25%. vrchní ředitel Niedermayer: Poukazuje na to, že projednávání kvartálních situačních zpráv lze považovat za čtyři nejdůležitější jednání bankovní rady v roce a že harmonogram projednávání je znám dopředu. Proto je nepřítomnost tří členů bankovní rady překvapivá. Zohledňování písemných stanovisek nepřítomných členů při hlasování nepovažuje za standardní postup. 5

I. 5. Úkoly z jednání BR bankovní rada uložila sekci statistiky, aby do příští situační zprávy vyřešila problém datového zázemí pro výpočet efektivních kurzů sekci měnové ve spolupráci s bankovním dohledem bylo zadáno zpracování studie na téma blokace úvěrového kanálu s důrazem na strukturální analýzu po skupinách bank. I. 6. Rozhodnutí BR Po vyhodnocení 7. situační zprávy Bankovní rada ČNB rozhodla většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB ze 6,5 % na 6,25 % (o 0,25 procentního bodu) s platností od 30. 7. 1999. I. 7. Pilotní verze závěrečných prohlášení (Final Statements) vrchní ředitel Hrnčíř: Návrh opatření na snížení sazeb vyplývá primárně z projekce inflace. Příznivé prostředí bude mít dlouhodobější ráz, proto není adekvátní reakcí uplatnit výjimky. Navíc kompenzace zpřísnění měnových podmínek nebyla v minulém kroku úplná. Bylo rozhodnuto pokračovat v malých krocích, protože hladina úrokového diferenciálu vyžaduje opatrnost. Hlasuje pro snížení o 0,25 % bez jiných opatření. vrchní ředitel Niedermayer: Makroekonomická evidence mluví o oživení. Korigovaná projekce je založena na relativně silných předpokladech pevného kurzu, klesajících cen potravin a stabilní míry úspor domácností. Hlasuje pro ponechání sazeb s tím, že budou-li signály o oživení později vyhodnoceny jako bublina, bude možno zareagovat měnovou politikou následně. vrchní ředitel Racocha: Ačkoli řada faktorů hovoří proti snížení sazeb, vliv oživené agregátní poptávky nebude významný. Korigovaná předpověď inflace poprvé ukazuje možnost rizika podstřelení cíle roku 2000. Hlasuje pro snížení sazeb o 0,25 % bez jiných opatření. viceguvernér Tůma: Dochází k oživení poptávky. Jediným argumentem pro snížení sazeb je v logice udržení měnových podmínek silný kurz. Kromě svého hodnocení ekonomické situace zohledňuje jako předsedající i stanoviska dvou nepřítomných členů bankovní rady, kteří se vyjádřili pro razantní snížení sazeb. Hlasuje pro snížení sazeb o 0,25 %. Zapsala: Mgr. K. Šmídková, PhD., MA, Sbor poradců Bankovní rady ČNB. 6