OBSAH Úvod 3 1. Denní světlo a sluneční záření v budovách

Podobné dokumenty
SFA1. Denní osvětlení budov. Přednáška 5. Bošová- SFA1 Přednáška 5/1

Požadavky na osvětlování denním osvětlením v pracovním (a komunálním) prostředí

SFA1 Osvětlení a oslunění budov

DEO1 Stavební světelná technika-vybrané stati

SFA1. Denní osvětlení. Přednáška 4. Bošová- SFA1 Přednáška 4/1

SF1 Osvětlení a akustika

Dostavba sportovní haly u ZŠ Černošice Mokropsy Vi. Studie zastínění, denního osvětlení a oslnění

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7

8. Denní a sdružené osvětlení

ZŠ A MŠ NUČICE PŘÍSTAVBA

Daniela Bošová-DANCON IČ: , Na Dlouhém lánu 430/26, Praha 6

Světelně-technická zpráva

DEO1 Stavební světelná technikavybrané

DEO1 Stavební světelná technikavybrané

Úloha V Modelování a výpočet proslunění obytných budov programem SunLis

2 učebny v 1.NP ZŠ Odolena Voda Školní Odolena Voda SE. Studie denního a umělého osvětlení. Zpracováno v období: Květen 2016

Posouzení denního osvětlení

ZEMĚDĚLSKÉ STAVBY (9)

Měření umělého osvětlení. Ing. Tomáš Sousedík, METROLUX

S v ě t e l n ě t e c h n i c k ý p r o j e k t

Určeno pro Navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství, obor Pozemní stavby, zaměření Navrhování pozemních staveb

SFA1. Oslunění a proslunění budov. Přednáška 3. Bošová- SFA1 Přednáška 2/1

OSVĚTLENÍ Z POHLEDU HYGIENIKA

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

Víceúčelová sportovní hala v areálu ZŠ Ratibořická

Pravidlo 1/10 nestačí Posouzení denního osvětlení místnosti

Nejnovější trendy v interiérových osvětlovacích technologiích - LED. Ing. Tomáš Novák, Ph.D. prof. Ing. Karel Sokanský, CSc.

PŘÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ GENNET STUDIE DENNÍHO OSVĚTLENÍ. Gennet Letná s.r.o.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. magisterský studijní program Inteligentní budovy ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1

Poznámky k sestavení diagramu zastínění

Výpočet umělého osvětlení dle ČSN EN

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

3. FYZIOLOGIE VIDĚNÍ. KRITERIA A LIMITY DENNÍ OSVĚTLENOSTI. VÝPOČTY ČINITELE DENNÍ OSVĚTLENOSTI. MĚŘENÍ OSVĚTLENÍ. ZRAK A VIDĚNÍ:

Co by mělo být doloženo

Výpočet umělého osvětlení dle ČSN EN

Výpočet umělého osvětlení dle ČSN EN

Výpočet denního osvětlení - kancelářské pracovní plochy A+ B

Elektrická zařízení III.ročník

Výpočet umělého osvětlení dle ČSN EN

Elektrické světlo příklady


Osvětlovac. Dělení osvětlovacích soustav do 3 skupin. podle: A) Zdroje proudu a provozního účelu B) Soustředění světla C) Rozložení světelného toku


VLIV ZATEPLENÍ NA VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA DENNÍHO OSVĚTLENÍ. Ing. Lenka Janečková, Ing. Daniela Bošová, Ph.D.

DEO1 Stavební světelná technikavybrané

Výpočet umělého osvětlení dle ČSN EN

Výpočet umělého osvětlení dle ČSN EN Wils , Copyright (c) , ASTRA 92 a.s., Zlín. Prostor 1. garáž

5. SVĚTELNĚ TECHNICKÝ POSUDEK. NORMALIZACE. PROBLÉMY DENNÍHO OSVĚTLENÍ RŮZNÝCH DRUHŮ STAVEB. SVĚTELNÉ ZDROJE. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ POSUDKU:

12.2 Optimalizace spotřeby elektrické energie

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

VILLA MATĚJSKÁ, PRAHA 6

Měření odrazu světla

Rušivé světlo pod lupou

Areál ledových sportů

Posouzení oslnění v soustavách s LED. Ing. Filip Košč - Metrolux

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ A ZÁKLADNÍ INSTALACE VLIV NA DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ

Tak co uděláme dnes? Dnes zvolíme pěknou designovou disciplínu osvětlení. I když je v tom více techniky a fyziky, než se zdá.

sun- breaker ALMONTA, Soukenická 2156, Uherský Brod, tel. (+420)

Návrh zásad provozního řádu základních škol

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov

Fyzika aplikovaná v geodézii

Přehled změn technické novely oproti platnému (a pozastavenému) textu nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy (PSP)

Protokol o provedených výpočtech dle ČSN EN :2011

Osvětlení atrií a poslucháren v nové budově FA ČVUT v Praze. Petr Žák, Ladislav Tikovský, Etna s.r.o.

Jednoduchý elektrický obvod

Měření parametrů světelných zdrojů a osvětlení

Stavební úpravy obvodového pláště a střechy, mateřská škola v ulici A. Dvořáka, Hostinné

STUDIE DENNÍHO OSVĚTLENÍ

Výpočet umělého osvětlení dle ČSN EN

Urbanistická akustika

Obr.3.půdorys podkrovní místnosti

3.1 Laboratorní úlohy z osvětlovacích soustav

UMĚLÉ OSVĚTLENÍ. D.1.4 Elektroinstalace

SOFTWARE PRO STAVEBNÍ FYZIKU

Prosklené kanceláře s PC z hlediska faktorů prostředí

Energetická náročnost budov

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy

Historie: 2. přednáška SVĚTLO, PROSTOR, ČLOVĚK. 1. Stavby starého Egypta (cca 3500 př. n. l. až 70 n.l.) a) Chrámové stavby

BH059 Tepelná technika budov

ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika

Výpočet umělého osvětlení dle ČSN EN

FYZIKA Světelné vlnění

Vliv prosklených ploch na vnitřní pohodu prostředí

16 Měření osvětlení Φ A

Měření osvětlení. 1. Proměřte průměrnou osvětlenost v různých místnostech v areálu školy.

Metoda poměrného příkonu

Legislativa, technické řešení chytrého veřejného osvětlení, světelné znečištění

Touto normou se nahrazuje ČSN EN ( ) z května 2019 a ČSN ze září 2009.

(dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Cvičení č. 4. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

Měření umělého osvětlení

(dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

Měření parametrů vnitřního prostředí v pasivní dřevostavbě MSDK

TECHNICKÉ POŽADAVKY A POPIS OVLÁDÁNÍ OSVĚTLENÍ HRACÍ PLOCHY

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Motto: Denní světlo by mělo být všude tam, kde je to možné. Petr Vrbík, autorizovaná osoba pro HZR;

Transkript:

ÚVOD Denní osvětlení, proslunění a oslunění budov je součástí stavební fyziky. Stavební fyzika je technický obor, který se skládá ze tří rovnocenných částí: stavební akustika, stavební světelná technika a stavební tepelná technika. K vymezení oboru stavební světelná technika je nutno dodat, že tento obor se zabývá přírodním osvětlením budov, zatímco osvětlení umělými zdroji je součástí výuky v předmětu Technická zařízení budov. Je nutno navzájem odlišit dvě části stavební světelné techniky: 1) Dopadá-li přímé sluneční záření do určitého místa v exteriéru (např. na pozemek či rovinu průčelí nějakého objektu) pak hovoříme o oslunění. Pronikání přímého slunečního záření do interiéru (místnosti, bytu) se označuje jako proslunění. 2) Denním osvětlením se rozumí osvětlení interiéru slunečním světlem přímým i světlem rozptýleným v atmosféře. Skriptum je určeno zejména posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze pro přednášky i cvičení v předmětech zabývajících se stavební fyzikou a pro řešení příslušných částí v projektech a ateliérech. Skripta zajisté najdou své využití i v praxi. Autoři budou rádi, bude-li tento učební text sloužit jako základ pro případný hlubší zájem o tento obor. Tento učební text slouží jako rozšiřující teoretický základ pro prakticky zaměřená skripta Stavební světelná technika Cvičení vydaná ČVUT v Praze v roce 2015 (J. Vychytil, ISBN 978-80-01-05858-9). Autoři uvítají jakékoliv podněty, které mohou přispět k vyšší kvalitě tohoto textu při případném dalším vydání. Za cenné podněty a připomínky děkujeme paní prof. Ing. Jitce Mohelníkové, Ph.D. Poděkování patří také panu Mgr. Martinu Vychytilovi za jazykovou korekturu textu. autoři - 3 -

OBSAH Úvod 3 1. Denní světlo a sluneční záření v budovách 4 1.1 Veřejné zdraví 4 1.2 Denní světlo a člověk od pravěku do průmyslové revoluce. 4 1.3 Denní světlo a Athénská charta 6 1.4 Kritéria, limity a občanský zákoník. 7 2. Slunce a jeho záření 9 2.1 Sluneční záření. 9 2.2 Základy sférické astronomie.. 12 2.3 Nejistoty výpočtu 18 3. Proslunění a oslunění 20 3.1 Orientace ke světovým stranám 20 3.1.1 Odečtení z běžných map 20 3.1.2 Odečtení z vojenských map.. 21 3.1.3 Dotaz u územně příslušného střediska geodézie nebo kartografie 22 3.1.4 Použití kompasu nebo buzoly 22 3.2 Proslunění. 22 3.2.1 Proslunění v bytových, řadových a rodinných domech 23 3.2.2 Zajištění proslunění v nebytových objektech 27 3.2.2.1 Budovy pro školní a předškolní výchovu 27 3.2.2.2 Dětské domovy pro děti do 3 let. 27 3.2.2.3 Pošty 27 3.2.2.4 Zdravotnické stavby 27 3.2.3 Zohlednění stávající zástavby 28 3.3 Oslunění 28 3.4 Grafické metody pro určení doby oslunění a proslunění 29 3.4.1 Pravoúhlý sluneční diagram. 29 3.4.1.1 Princip práce s pravoúhlým slunečním diagramem. 33 3.4.2 Ortografický sluneční diagram. 35 3.4.2.1 Příklad na zakreslení dráhy Slunce v ortografickém slunečním diagramu.. 35 3.4.3 Stereografický sluneční diagram 37 3.4.3.1 Příklad na zakreslení dráhy Slunce ve stereografickém slunečním diagramu. 37 3.4.3.2 Popis stereografických diagramů potřebných k určení doby proslunění a oslunění... 39 3.4.3.3 Princip práce se stereografickým slunečním diagramem 42 3.4.4 Ekvidistantní sluneční diagram 44 3.4.4.1 Příklad na určení poloměru almukantarátu v ekvidistantním slunečním diagramu 44 3.4.5 Kotangensový sluneční diagram 44-172 -

3.4.5.1 Příklad na určení poloměru almukantarátu v kotangensovém slunečním diagramu. 45 3.4.6 Diagram zastínění.. 45 3.4.6.1 Popis diagramu zastínění a zajištění jeho přesnosti. 46 3.4.6.2 Princip práce s diagramem zastínění 46 4. Fyziologie vidění a základy fotometrie 51 4.1 Zrak 51 4.1.1 Zrakový systém. 51 4.1.2 Akomodace 52 4.1.3 Adaptace 53 4.1.4 Fototropický reflex 54 4.1.5 Rychlost vnímání.. 55 4.1.6 Zorné pole.. 55 4.1.7 Rozlišovací schopnost zraku. 56 4.1.8 Spektrální citlivost zraku.. 56 4.2 Základy fotometrie 57 4.2.1 Světelný tok... 57 4.2.2 Svítivost. 58 4.2.3 Jas.. 58 4.2.4 Osvětlenost 59 4.3 Modely oblohy 61 5. Denní osvětlení 65 5.1 Kritéria a limity obecné požadavky 65 5.1.1 Úroveň denního osvětlení činitel denní osvětlenosti 65 5.1.1.1 Poloha kontrolních bodů. 65 5.1.1.2 Poměrná pozorovací vzdálenost a třídy zrakových činností... 67 5.1.1.3 Osvětlovací systémy 70 5.1.2 Rovnoměrnost osvětlení 71 5.1.3 Rozložení světelného toku a převládající směr světla.. 73 5.1.4 Rozložení jasů ploch v zorném poli. 73 5.1.5 Zabránění oslnění.. 73 5.1.6 Světelně technické vlastnosti interiéru. 74 5.1.7 Barevnost prostředí 78 5.2 Kritéria a limity v konkrétních prostorech 80 5.2.1 Obytné budovy... 80 5.2.1.1 Obytné místnosti. 80 5.2.1.2 Ostatní místnosti.. 80 5.2.2 Administrativní budovy. 81 5.2.3 Budovy pro vzdělávání.. 81 5.2.3.1 Vzdělávací soustava ČR. 81 5.2.3.2 Dokumenty týkající se vzdělávání. 82 5.2.3.3 Legislativní požadavky na denní osvětlení 83 5.2.3.4 Minimální světlá výška, osvětlovací otvory, srovnávací rovina 84 5.2.3.5 Činitel denní osvětlenosti a rovnoměrnost denního osvětlení 85 5.2.3.6 Převládající směr světla a rozložení jasů ploch v zorném poli 86 5.2.3.7 Odrazné vlastnosti povrchů a zabránění oslnění 87 5.2.3.8 Barevnost povrchů.. 88-173 -

5.2.4 Knihovny, čítárny a studovny 89 5.2.5 Obchodní stavby. 89 5.2.6 Pracoviště s monitory a obrazovkami... 90 5.2.7 Průmyslové stavby. 90 5.2.7.1 Minimální světlá výška, docházková vzdálenost 91 5.2.7.2 Volba osvětlovacího systému. 91 5.2.7.3 Osvětlovací otvory a jejich čištění. 91 5.2.7.4 Činitel denní osvětlenosti. 92 5.2.7.5 Ostatní světelně technické požadavky 94 5.2.8 Sportovní stavby. 95 5.2.9 Výstavní prostory a muzea. 97 5.2.9.1 Univerzální výstavní prostory. 97 5.2.9.2 Náchylnost exponátů na světelné záření. 97 5.2.9.3 Rovinné (plošné) exponáty.. 98 5.2.9.4 Prostorové exponáty 100 5.2.9.5 Výstavní skříně, výstavní stoly a zasklené vitríny. 101 5.2.10 Zdravotnické a lázeňské stavby 102 5.2.10.1 Prostory pro pasivní oddech a aktivní obnovu. 102 5.2.10.2 Léčebné a vyšetřovací prostory 102 5.2.10.3 Speciální léčebné prostory 103 5.2.11 Zemědělské stavby 103 5.2.11.1 Stavby pro rostlinnou výrobu 103 5.2.11.2 Stavby pro živočišnou výrobu.. 104 5.2.11.3 Ostatní zemědělské provozy. 106 5.3 Regulace dopadu slunečních paprsků a denního osvětlení. 106 5.3.1 Funkce regulačních zařízení a jejich umístění.. 107 5.3.2 Typy regulačních zařízení.. 107 5.3.2.1 Výplň osvětlovacích otvorů.. 107 5.3.2.2 Stěny ze skleněných tvarovek... 108 5.3.2.3 Okenice. 108 5.3.2.4 Záclony. 108 5.3.2.5 Závěsy a rolety. 109 5.3.2.6 Žaluzie.. 109 5.3.2.7 Clony. 109 5.3.2.8 Vzrostlá zeleň 109 5.4 Měření denního osvětlení a dalších světelně technických parametrů 110 5.4.1 Přesnost měření a stanovení nejistot. 110 5.4.2 Měřící přístroje.. 112 5.4.3 Měření činitele denní osvětlenosti pod skutečnou oblohou.. 113 5.4.4 Měření činitele denní osvětlenosti pod umělou oblohou a na modelu... 115 5.4.5 Měření činitele odrazu světla.. 115 5.4.6 Měření činitele prostupu světla výplní osvětlovacího otvoru..... 116 5.4.7 Měření činitele znečištění výplně osvětlovacího otvoru 117 5.5 Výpočet činitele denní osvětlenosti a jeho složek 118 5.5.1 Graficko-početní metoda využívající Daniljukovy úhlové sítě (stanovení D s a D e ). 119 5.5.1.1 Nulová hodnota oblohové či vnější odražené složky činitele denní osvětlenosti 125-174 -

5.5.1.2 Činitel gradovaného versus konstantního jasu oblohy 125 5.5.1.3 Úhly epsilon a psí 126 5.5.1.4 Činitel prostupu světla průhlednými a průsvitnými materiály 127 5.5.1.5 Činitel znečištění 129 5.5.1.6 Princip práce s Daniljukovými úhlovými sítěmi u průběžné stínící překážky 130 5.5.1.7 Specifika při práci s Daniljukovými úhlovými sítěmi u délkově omezené stínící překážky 133 5.5.1.8 Specifika pro více osvětlovacích otvorů a pro jejich různé sklony.. 133 5.5.1.9 Skloněná srovnávací rovina 134 5.5.2 Početní metoda vycházející z Daniljukových úhlových sítí (stanovení D s a D e ) 134 5.5.2.1 Vstupní údaje zjištěné z řezu. 134 5.5.2.2 Výpočet veličin určených na základě změřených úhlů.. 135 5.5.2.3 Vstupní údaje zjištěné z půdorysu. 135 5.5.2.4 Výpočet veličin určených na základě změřených vzdáleností 136 5.5.3 Waldramův diagram upravený pro svislý osvětlovací otvor a kontrolní body na vodorovné srovnávací rovině (stanovení D s a D e ) 138 5.5.3.1 Princip práce s upraveným Waldramovým diagramem 140 5.5.4 Činitel denní osvětlenosti ve venkovním prostoru. 143 5.5.4.1 Kritérium přístupu denního světla k průčelí objektu 143 5.5.4.2 Určení činitele denní osvětlenosti svislé roviny v exteriéru při stínění průběžnou stínící překážkou početní metoda na základě Daniljukových úhlových sítí. 145 5.5.4.3 Určení činitele denní osvětlenosti svislé roviny v exteriéru Waldramův diagram pro osvětlení svislé roviny v exteriéru 146 5.5.5 Stanovení oblohové složky činitele denní osvětlenosti pomocí rozšířené definice Lambertovy oblohy.. 148 5.5.6 Stanovení vnitřní odražené složky činitele denní osvětlenosti 149 5.5.6.1 Arndtův vztah průměrná hodnota D i v místnosti 149 5.5.6.2 Arndtův vztah pro horní osvětlení průměrná hodnota D i na vodorovné rovině 150 5.5.6.3 Metoda BRS průměrná hodnota D i v místnosti 152 5.5.6.4 Využití BRS nomogramů hodnota D i v posuzovaném bodu na vodorovné rovině 153 5.5.7 Stanovení činitele denní osvětlenosti při horním difúzním zasklení. 156 6. Sdružené osvětlení 160 7. Normalizace denního osvětlení 162 7.1 Normalizace množství denního světla. 162 7.2 Normalizace kvality denního světla. 163 7.3 Normalizace denního světla z hlediska energetické bilance budovy.. 164 7.4 ČSN 36 0035 Denní osvětlení budov z roku 1968 165 Použitá literatura 167-175 -