BOD, LINIE, PLOCHA - (příklady tvorby plošnými výtvarnými prostředky) Hana Stadlerová Zimní inspirace mohou vycházet z proměn přírody i ze situací, které děti v zimě prožívají. Opět chceme naznačit, že můžeme i na známé a obvyklé náměty výtvarně reagovat trochu jinak. Například datum 11. listopadu, které je spojováno se svátkem svatého Martina, je pro děti časem, kdy se už těší na první sněhovou nadílku. Proto jim připomínáme i pranostikou, že Martin přijíždí na bílém koni. Ve výtvarné výchově nemusí však jít o tradiční ztvárnění postavy jedoucí na koni. Námět realizovaný kresbou či malbou totiž bývá někdy provázen kritikou prohřešků proti realistickému zobrazování. Učitelé mnohdy zapomínají, že kresba dětí mladšího školního vychází především ze skutečnosti, co dítě o námětu ví, nikoli, jak ho v reálu vidí. Stejně tak nemusí nástěnky zdobit stejné čepice podle předloženého vzoru, protože v zimě musíme chodit teple oblečení. Jako mechanickou činnost bez opory v autentickém zážitku či zkušenosti dítěte můžeme vnímat i obkreslování šablon s tematikou sněhuláka apod.
Pletení a rozplétání Určitě není problém najít doma starý pletený svetr, který už nikdo nenosí. V našem případě bílá pletenina s plastickým dekorem, která vybízí ke zkoumání hmatem. Děti mohou vyjadřovat své zážitky i představy, které nasměrují jejich další tvorbu. Jeden oděv může být zkoumán a dále využit skupinou dětí. Oděv je následně rozstříhán na malé plochy, které jsou nalepeny na podkladový papír. Bílá voskovka nebo svíčka může nyní pleteninu výtvarně rozplétat nebo pokračovat v pletení. Nemělo by jít o přesné překreslování dekoru, ale hru s linií a body, přítlakem na kresebný prostředek, a to bez kontroly zraku. Zaznamenané linie odhalí až barevná vrstva, např. realizovaná vodovými barvami. Plocha může být i následně dotvářena kresbou mokrou stopou (tuší, sytou vodovou barvou, rozmíchanou temperou apod.)
Např. v tvorbě Milana Grygara (1926) se objevují díla vytvořená netradičními instrumenty, jako jsou dřevěné klacíky ale i hřebeny, krabice apod. Jeho abstraktní kompozice tvoří rytmicky uspořádané kruhy, kruhové výseče, shluk čar apod. v limitované, často černobílé barevnosti. (srov. Sbírky Musea Kampa, s. 138). Milan Grygar je spojován i s tzv. haptickou kresbou, která vzniká bez kontroly zraku. Milan Grygar Malba dřívkem 1966 (200x170 cm)
Kouzelné dřívko Tvorba Milana Grygara je inspirativní v dalších experimentech, např. jak využít tak dostupný instrument, jako je dřívko. Je vhodné děti motivovat k hledání co nejvíce možností, které dřívka různé síly a délky nabízejí. Zimní období přináší mnoho zajímavých situací, které děti znají nebo mohou poznat. Mohou si všímat, jaké stopy se objevují např. na sněhem zafoukaném chodníku, cestě apod. Nemusí se jednat pouze o otisky, pozorujme např., jak proměňují sněhový povrch vítr, kapky deště nebo obyčejné koště, když zametáme. Děti mohou být tedy inspirovány nejen tím, co vidí, nebo výtvarně zaznamenat pohyb, který je zaujal. Pro experimenty použijme např. tekutou temperu, můžeme pracovat i s tuší. Experimenty s dřívkem (práce dětí) KOL. Sbírky musea Kampa. Praha: Nadace Jana a Medy Mládkových, 2009. ISBN 978-80-254-3773-5