Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne 15/10/2008 ZMĚNY KLIMATU Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr 300 jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné tendence v jednotlivých členských státech Populace: 15+ Rozsah: Doba práce v terénu: od 25. března do 4. května 2008 Pozn.: Všeobecná analýza viz analytické shrnutí. I. TERMINOLOGICKÁ OTÁZKA Metoda split ballot 1 prokázala, že pojmy změna klimatu a globální oteplování vnímají respondenti jako synonyma a že je lze používat bez rozlišování. II. NÁZOR NA ZMĚNU KLIMATU 1. Vnímání změny klimatu jako závažného problému Který z následujících problémů považujete v současné době za nejzávažnější pro celý svět? [Na prvním místě a dále] (Q1) Celosvětové problémy Chudoba, nedostatek potravin a pitné vody 68 % Změna klimatu 62 % Mezinárodní terorismus 53 % Ozbrojené konflikty 38 % Výrazné zpomalení světového hospodářství 24 % Šíření nakažlivého onemocnění 23 % Šíření jaderných zbraní 23 % Nárůst světové populace 19 % Nevím 3 % 1 První polovině dotazovaných byly položeny dvě otázky obsahující termín globální oteplování a tytéž otázky byly položeny druhé polovině s použitím výrazu změna klimatu. Mezi výsledky těchto dvou otázek nebyly žádné významné rozdíly.
Rozdíly mezi státy: Změna klimatu je vnímána jako závažný problém v naprosté většině zemí EU. Nejvíce je takto vnímána na Kypru (92 %), v Řecku (90 %) a ve Slovinsku (80 %). Země, kde je změna klimatu nejméně vnímána jako závažný problém: Itálie (47 %), Portugalsko (47 %) a Česká republika (45 %). Sociální a demografická kritéria: Nejčastěji považují změnu klimatu za závažný celosvětový problém mladí lidé ve věku 15 až 24 let (67 %), studenti (69 %) a respondenti, kteří studovali do 20 let nebo déle (67 %). Tento názor zastává 64 % mužů a 60 % žen. 2. Vnímání míry závažnosti Jak závažný problém podle Vás v současnosti změna klimatu představuje? Použijte tuto škálu od 1 do 10, kde 1 označuje, že se vůbec nejedná o závažný problém, a 10, že to je krajně závažný problém (Q2). Míra závažnosti Velmi závažný problém (7 10) 75 % Středně závažný problém (5 6) 15 % Problém nezávažný (1 4) 7 % Nevím 3 % Rozdíly mezi státy: Změna klimatu je vnímána jako velmi závažný problém ve většině členských států: nejvíce: na Kypru (96 %), v Řecku (95 %) a ve Slovinsku (89 %). nejméně: v Rumunsku (59 %), Estonsku (63 %) a v Nizozemsku (62 %). S výjimkou Itálie (74 %) se všechny středomořské země nacházejí nad evropským průměrem: Kypr (96 %), Řecko (95 %), Malta (88 %), Francie (84 %) a Španělsko (83 %). Nejvíce respondentů, kteří neuvedli žádnou odpověď, je v Rumunsku (12 %) a v Bulharsku (11 %). 2/8
III. INFORMOVANOST Myslíte si, že Vy osobně jste o následujících záležitostech informován/a dobře, nebo špatně? (Q3) Velmi dobře Spíše dobře Nepříliš dobře Velmi špatně Různé příčiny změny klimatu 9 % 47 % 32 % 9 % Různé důsledky změny klimatu 9 % 47 % 32 % 9 % Způsoby boje proti změně klimatu 8 % 44 % 35 % 10 % Rozdíly mezi státy: Občané, kteří se považují za nejlépe informované o každém z uvedených tří témat, pocházejí ze severoevropských zemí (Švédsko, Finsko, Dánsko a Nizozemsko) 2. Občané, kteří se považují za nejméně informované, pocházejí z Portugalska, České republiky, Litvy, Bulharska a Rumunska 3. Obecně vzato se respondenti považují za hůře informované v oblasti boje proti změně klimatu než v oblasti jejích příčin a důsledků. Sociální a demografická kritéria: Ti, kteří se považují za nejlépe informované o příčinách a důsledcích změny klimatu a o možnostech, jak proti změně klimatu bojovat, jsou především muži, studenti a respondenti, kteří studovali nejdéle (v průměru 13 %). 2 U všech tří proměnných 71 až 88 %. 3 U všech tří proměnných 58 % až 69 % špatně informovaných. 3/8
IV. BOJ PROTI ZMĚNĚ KLIMATU 1. Opatření v rámci boje proti změně klimatu S následujícími tvrzeními souhlasíte zcela, spíše souhlasíte, spíše nesouhlasíte nebo vůbec nesouhlasíte? (Q5) Alternativní paliva, např. biopaliva, by se měla používat ke snížení emisí skleníkových plynů Souhlasím Nesouhlasím Nevím Pozn.: Průzkum v terénu byl proveden 70 % 18 % 12 % v období od 25. března do 4. května 2008, tedy dříve, než se v zemích Jihu projevil závažný nedostatek potravin. Vy osobně jste podnikl/a nějaké kroky, abyste přispěl/a k boji proti změně klimatu 61 % 31 % 8 % Boj proti změně klimatu může mít pozitivní vliv na evropské hospodářství 56 % 24 % 20 % Změnu klimatu nelze zastavit, nemůžeme ji ovlivnit 31 % 60 % 9 % Emise CO 2 (oxidu uhličitého) mají na změnu klimatu jen okrajový vliv 30 % 55 % 15 % Závažnost změny klimatu se zveličuje 26 % 65 % 9 % Rozdíly mezi státy: Respondentů, kteří prohlásili, že oni sami učinili nejvíce opatření v boji proti změně klimatu, je 87 % ve Švédsku, 79 % ve Slovinsku a 78 % v Lucembursku. Nejméně jich je v Bulharsku (17 %), v Litvě (26 %) a v Lotyšsku (29 %). Sociální a demografická kritéria: Nezávisle na věkové skupině naprostá většina respondentů prohlašuje, že osobně učinili nějaké kroky v boji proti změně klimatu. 15 24 let 52 % 25 39 let 62 % 40 54 let 65 % 55 let a více 59 % Naproti tomu čím vyšší úroveň vzdělání respondenti mají, tím častěji prohlašují, že tyto kroky učinili (maximum je 71 % dotázaných, kteří pokračovali ve studiu po dosažení věku 19 let). 4/8
Můžeme konstatovat vyvážené zastoupení mužů (60 %) a žen (61 %). 2. Odpovědnost jednotlivých činitelů Následující subjekty jsou podle Vás v boji proti změně klimatu příliš aktivní, dostatečně aktivní nebo nedostatečně aktivní? (Q4) Příliš aktivní Dostatečně Nedostatečně aktivní aktivní Nevím Evropská unie 3 % 25 % 58 % 14 % Vláda členského státu 4 % 24 % 64 % 8 % Samotní občané 2 % 23 % 67 % 8 % Velké podniky a průmysl 2 % 14 % 76 % 8 % Rozdíly mezi státy: Co se týče činnosti EU, je míra odpovědí nevím velmi vysoká v Bulharsku (38 %) a v Irsku (25 %), ale také v Rumunsku (23 %), ve Spojeném království (22 %) a ve Španělsku (19 %). Počet respondentů, kteří prohlásili, že EU je dostatečně aktivní, je zvlášť významný ve státech, které vstoupily do EU v roce 2004: Kypr (43 %), Malta a Slovensko (39 %), Estonsko (37 %) a Česká republika (36 %). Podobně je tomu i v Německu (37 %). Pouze na Maltě je míra odpovědí EU je dostatečně aktivní (39 %) srovnatelná se 41 % v případě odpovědi není dostatečně aktivní. Sociální a demografická kritéria: Názor, že EU je dostatečně aktivní, zastávají především muži (29 %), respondenti ve věku 15 24 let (30 %) a studenti (32 %). Míra odpovědí nevím je vysoká u žen (18 %), respondentů starších 55 let (19 %) a u respondentů, kteří ukončili studium ve věku 15 let nebo dříve (22 %). 3. Příspěvek občanů Ve skupině 61 % respondentů, kteří uvedli, že osobně podnikli kroky k boji proti změně klimatu, byla přijata následující opatření: a) Typ přijatých opatření: Které z následujících kroků k boji proti změně klimatu jste osobně podnikl/a? Více možných odpovědí (Q6) Kroky Třídíte většinu odpadu k recyklaci 76 % Snižujete spotřebu energie v domácnosti 64 % 5/8
Snižujete spotřebu vody v domácnosti 55 % Snižujete spotřebu jednorázových výrobků 40 % Zvolil/a jste způsob dopravy šetrný k životnímu prostředí 28 % Kupujete sezónní a místní výrobky, abyste se vyhnul/a výrobkům dováženým ze vzdálených oblastí 27 % Používáte méně často automobil 25 % Koupil/a jste si automobil, který má nižší spotřebu paliv nebo který je šetrný k životnímu prostředí 18 % Co nejvíce se vyhýbáte cestování letadlem na krátké vzdálenosti 12 % Změnil/a jste poskytovatele nebo sazebník energie, abyste více než dříve využíval/a energii z obnovitelných zdrojů 8 % V domácnosti jste zavedl/a spotřebiče, které vyrábějí obnovitelnou energii 5 % Nevím 1 % Základna: 61 % respondentů z celého vzorku. Můžeme konstatovat, že tato opatření jsou převážně zaměřená na úsporu: jejich realizace je snadná, nepředstavuje žádné náklady a umožňuje ušetřit. b) Náklady na tato opatření: Kolik byste osobně byl/a ochotný/á platit navíc za energii vyráběnou ze zdrojů, v souvislosti s nimiž vzniká méně skleníkových plynů, abyste tak bojoval/a proti změně klimatu? Kolik byste v průměru byl/a ochotný/á utratit navíc (v procentech)? (Q9) Náklady 1 5 % 18 % 6 10 % 14 % 11 30 % 10 % více než 31 % 2 % Nic 30 % Nevím 26 % 6/8
Rozdíly mezi státy u uvedených 61 % respondentů: Míra odpovědí nevím je vysoká v Itálii (43 %), Irsku a Portugalsku (42 %) a v Bulharsku (40 %). Více než sedm občanů z deseti v Dánsku a Řecku prohlásilo, že jsou ochotni zaplatit více za energii z obnovitelných zdrojů. V Portugalsku, na Maltě, v Bulharsku a Rumunsku to jsou jen tři občané z deseti. Pouhých 30 % respondentů není ochotných platit víc, navzdory nárůstu cen energií. c) Důvody těchto opatření: K tomu, aby lidé podnikli kroky, které podporují boj proti změně klimatu, existuje několik důvodů. Můžete uvést, která tvrzení platí ve vašem případě? Více možných odpovědí (Q8) Důvody Domníváte se, že pokud všichni změní své chování, skutečně to změnu klimatu ovlivní 63 % Domníváte se, že je Vaší občanskou povinností chránit životní prostředí 61 % Velmi Vám záleží na tom, jaký svět přenecháte mladým a dalším generacím 52 % Domníváte se, že tato opatření Vám umožní ušetřit 25 % Přímo jste se setkal/a s důsledky změny klimatu 8 % Nevím 1 % Základna: 61 % respondentů z celého vzorku. Rozdíly mezi státy u uvedených 61 % respondentů: 47 % Slováků, 45 % Belgičanů, 37 % Rumunů a 34 % Dánů se domnívá, že kroky učiněné v boji proti změně klimatu mohou pomoci ušetřit. Tento názor zastává naproti tomu 14 % respondentů v Lotyšsku a 15 % v Řecku a Litvě. 7/8
d) Důvody k tomu, aby nepodnikali žádné kroky: Tato otázka byla položena 31 % respondentů, kteří prohlásili, že nepodnikli žádné kroky přispívající k boji proti změně klimatu. K tomu, aby lidé nepodnikali žádné kroky přispívající k boji proti změně klimatu, existuje několik důvodů. Můžete uvést, která tvrzení platí ve vašem případě? Více možných odpovědí (Q9) Důvody Domníváte se, že změnit chování by měly vlády, podniky a průmysl, nikoli občané 42 % Chtěl/a byste podniknout nějaké kroky, ale nevíte, jakým způsobem bojovat proti změně klimatu 34 % Domníváte se, že změna Vašeho chování ve skutečnosti změnu klimatu neovlivní 26 % Domníváte se, že opatření přispívající k boji proti změně klimatu by byla příliš nákladná 15 % Změně klimatu nepřikládáte význam 9 % Nevím 7 % Základna: 31% respondentů z celého vzorku. Rozdíly mezi státy u uvedených 31% respondentů: 54 % Řeků, 50 % Rumunů a 48 % Slováků by chtělo podniknout nějaké kroky, ale nevědí, jakým způsobem přispět k boji proti změně klimatu. Stejný názor vyjádřilo pouze 21 % respondentů v Maďarsku, 22 % v Belgii a 23 % v Nizozemsku. 8/8