Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody cyklistů a jejich následky 29.9.2017
Obsah 1. Úvod... 4 1.1 Národní databáze... 4 1.2 Evropská databáze... 4 2. Základní fakta... 5 2.1 Cyklisté dílčí cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu... 6 Cyklisté - všech věkových kategorií, včetně přepravovaných osob... 6 2.2 Použití přilby... 7 3. Vývoj usmrcených cyklistů v období let 1993 až 2016... 9 4. Časové srovnání... 12 4.1 Měsíční srovnání... 12 4.1.1 Porovnání let 2016 a 2015... 13 4.1.2 Podíl usmrcených cyklistů... 14 4.2 Denní srovnání... 15 4.3 Hodinové srovnání... 16 5. Věkové srovnání... 17 6. Alkohol... 20 6.1 Dopravní nehody zaviněné cyklisty... 20 6.2 Následky dopravních nehod s účastí cyklisty... 22 7. Krajské srovnání... 23 7.1 Dopravní nehody cyklistů... 24 7.2 Usmrcení cyklisté... 25 7.2.1 Závažnost nehod cyklistů... 26 7.3 Těžce zranění cyklisté... 27 8. Evropské srovnání... 28 8.1 Absolutní data... 28 8.2 Relativní data... 29 8.2.1 Usmrcení cyklisté na 100 000 obyvatel... 29 8.2.2 Usmrcení cyklisté ke všem usmrceným... 30 9. Vývoj roku 2017... 31 9.1 Dlouhodobý vývoj... 32 9.2 Aktuální vývoj ve vztahu k NSBSP - usmrcení... 33 2
9.3 Aktuální vývoj ve vztahu k NSBSP těžce zranění... 34 Použité zdroje... 35 3
1. Úvod Dokument má za cíl vytvořit formou komentovaných grafů základní materiál oddělení BESIP týkající se národních statistik dopravních nehod cyklistů a jejich následků, především z oblasti osob usmrcených, vážně zraněných a lehce zraněných osob. 1.1 Národní databáze Pro potřeby tohoto dokumentu byly použity jako zdroj dat statistiky dopravní nehodovosti a jejich následků Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia České republiky (ŘSDP PP ČR). 1.2 Evropská databáze Mezinárodní databáze silniční dopravy a nehodovosti IRTAD je součástí výzkumného programu OECD zahrnutým do oblasti výzkumu silniční dopravy a intermodálních vazeb. Databáze IRTAD průběžně shromažďuje údaje o nehodovosti v silničním provozu a jejich souvislostech s demografickými, infrastrukturními a provozními ukazateli. Současně je IRTAD fórem pro prezentaci výsledků výzkumů vázaných na statistická data národních úrovní a iniciátorem pro zpracování souhrnných kompilačních studií. Databáze IRTAD obsahuje souhrnná a mezinárodně srovnatelná data v časových řadách od r. 1970. V rámci IRTAD je dosažena harmonizace a kompletnost dat na mezinárodní úrovni z hlediska základních definic a datového obsahu. V každém grafu je uvedena informace o zdroji vstupních dat. 4
2. Základní fakta Z pohledu následků dopravní nehodovosti je tento dokument zaměřen na usmrcené, těžce a lehce zraněné cyklisty. Základní poznatky statistických ukazatelů cyklistů: - předpoklad pro rok 2016 počítal s tím, že nebude usmrceno více než 47 cyklistů a těžce zraněno 327 cyklistů. - v oblasti uvedeného dílčího cíle bylo usmrceno 39 cyklistů (stanovený předpoklad dodržen) a 417 cyklistů bylo těžce zraněno (stanovený celoroční předpoklad překročen v 09/2016). - předpoklad pro rok 2017 počítá s tím, že nebude usmrceno více než 44 cyklistů a těžce zraněno 315 cyklistů. - na deset usmrcených cyklistů připadají téměř dva s ochrannou přilbou a 8 bez ní, v roce 2016 bylo usmrceno 28 cyklistů, kteří neměli přilbu, tj. 72% ze všech usmrcených cyklistů, z dlouhodobého hlediska (období 2009 2016) se jedná o nejnižší počet i nejnižší poměr! - podíl následků dopravních nehod cyklistů bez přilby v posledním roce významně klesnul zatímco počet usmrcených s přilbou v roce 2016 klesl o 1 osobu, tj. o -8,3 %, tak počet usmrcených bez přilby klesl o 28 osob, tj. o 50 % - nejtragičtější, z pohledu cyklistů, byl rok 1995, kdy bylo usmrceno 146 osob, naopak nejméně cyklistů bylo usmrceno v roce 2016 (39), meziročně byl zaznamenán pokles počtu usmrcených cyklistů o 29 osob, tj. o 43 %. - v uplynulém roce byl podíl usmrcených cyklistů 7,2 %, tzn. druhý nejnižší v historii ČR - nejvíce cyklistů (10) usmrceno ve věkové kategorii 55 60 let - třetina usmrcených cyklistů byli v roce 2016 senioři ve věku 65 let a více, přesně 2/3 usmrcených cyklistů (66 %) bylo starších 55 let, podíl mladých usmrcených cyklistů (do 34 let) pak tvořil 6 % (2 usmrcení) - cyklisté pod vlivem alkoholu zavinili 696 dopravních nehod (tj. 15,9 %), při kterých byly usmrceny 2 osoby (tj. 3,8 %). Meziročně evidujeme pokles o 45 nehod (- 6 %) a o 2 usmrcené osoby méně (- 50 %) - z pohledu dopravních nehod (s účastí cyklisty) v důsledku vlivu alkoholu a omamných látek je velmi NEGATIVNÍ, že 69 % těchto dopravních nehod spáchaly osoby pod vlivem alkoholu 1,5 a vyšší!!! - Došlo k usmrcení 2 cyklistů v důsledku toho, že viník dopravní nehody byl pod vlivem alkoholu s mírou od 1,51 a více - celorepublikově bylo v roce 2016 evidováno téměř 10 usmrcených cyklistů na 1 000 dopravních nehod, nejhorší bilance je evidována v Karlovarském kraji, kde na1 000 dopravních nehod připadá 23,5 usmrcených osob! - celorepublikově je v roce 2015 evidováno 16 usmrcených cyklistů na 1 000 dopravních nehod, nejhorší bilance je evidována v Olomouckém kraji, kde na1 000 dopravních nehod připadá 27,4 usmrcených osob! 5
2.1 Cyklisté dílčí cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu Strategickým cílem NSBSP 2020 je dosáhnout v porovnání s rokem 2009 snížení poctu usmrcených na úroveň průměru zemí EU (tj. cca o 60 %) a počtu těžce zraněných o 40 %. V roce 2020 by tak nemělo být usmrceno více než 333 osob a těžce zraněno 2 122 osob. Cyklisté - všech věkových kategorií, včetně přepravovaných osob V roce 2020 by nemělo být usmrceno více než 37 osob a těžce zraněno 280 osob. Předpoklad pro rok 2017 počítá s tím, že nebude usmrceno více než 44 cyklistů a těžce zraněno 315 cyklistů. 6
2.2 Použití přilby Neustále omílaným (a stále podceňovaným) tématem, na které cyklisté velmi často doplácí, je použití, resp. nepoužití ochranné přilby. Na deset usmrcených cyklistů připadají téměř dva s ochrannou přilbou a 8 bez ní!!! V roce 2016 bylo usmrceno 28 cyklistů, kteří neměli přilbu, tj. 72% ze všech usmrcených cyklistů! Z dlouhodobého hlediska (období 2009 2016) se jedná o nejnižší počet i nejnižší poměr! 7
Vývoj usmrcených, těžce zraněných a lehce zraněných cyklistů v posledních letech je zřejmý z níže uvedených tabulek. Podíl následků dopravních nehod cyklistů bez přilby v posledním roce významně klesnul zatímco počet usmrcených s přilbou v roce 2016 klesl o 1 osobu, tj. o -8,3 %, tak počet usmrcených bez přilby klesl o 28 osob, tj. o 50 %. cyklisté usmrceno těžce zraněno lehce zraněno rok s přilbou bez přilby celkem s přilbou bez přilby celkem s přilbou bez přilby celkem 2009 7 65 72 81 349 430 583 2 002 2 585 2010 7 63 70 76 317 393 544 1 752 2 296 2011 5 45 50 100 343 443 799 2 126 2 925 2012 10 54 64 129 337 466 857 2 196 3 053 2013 10 48 58 117 344 461 851 2 116 2 967 2014 11 46 57 132 301 433 976 2 281 3 257 2015 12 56 68 122 272 394 951 2 197 3 148 2016 11 28 39 129 288 417 937 2 134 3 071 meziročně -1-28 -29 7 16 23-14 -63-77 -8,3% -50,0% -42,6% 5,7% 5,9% 5,8% -1,5% -2,9% -2,4% cyklisté usmrceno těžce zraněno lehce zraněno rok s přilbou bez přilby s přilbou bez přilby s přilbou bez přilby 2009 10% 90% 19% 81% 23% 77% 2010 10% 90% 19% 81% 24% 76% 2011 10% 90% 23% 77% 27% 73% 2012 16% 84% 28% 72% 28% 72% 2013 17% 83% 25% 75% 29% 71% 2014 19% 81% 30% 70% 30% 70% 2015 18% 82% 31% 69% 30% 70% 2016 28% 72% 31% 69% 31% 69% průměr 16% 84% 26% 74% 28% 72% 8
3. Vývoj usmrcených cyklistů v období let 1993 až 2016 Vývoj počtu usmrcených cyklistů v ČR je zřejmý z následujícího grafu. Nejtragičtější, z pohledu cyklistů, byl rok 1995, kdy bylo usmrceno 146 osob, naopak nejméně cyklistů bylo usmrceno v roce 2016 (39), meziročně byl zaznamenán pokles počtu usmrcených cyklistů o 29 osob, tj. o 43 %. 9
Z dlouhodobého hlediska lze hovořit o mírně sestupné tendenci, která se projevuje v relativním srovnání. Nejméně cyklistů bylo usmrceno v ČR v roce 2017 (o 68 % méně oproti roku 1993), nejvíce pak v roce 1995. V celém období je zaznamenán průměrný pokles usmrcených cyklistů o 21,3 % (pozn. v celém období je zaznamenán průměrný pokles všech usmrcených osob o 22,4 %). 10
Na celkovém počtu usmrcených osob v období 1993 2016 činil podíl usmrcených cyklistů 9,1 %, což znamená, že téměř každá 11. usmrcená osoba byla cyklista. V roce 1995 byl podíl usmrcených cyklistů nejvyšší (10,5 %), naopak v roce 2011 nejnižší (7,1 %). V uplynulém roce byl podíl usmrcených cyklistů 7,2 %, tzn. druhý nejnižší v historii ČR! 11
4. Časové srovnání V následujících grafech je znázorněn vývoj usmrcených cyklistů v jednotlivých měsících, dnech a hodinách roku 2016. 4.1 Měsíční srovnání Nejtragičtějším následkem dopravní nehody je smrt jejího účastníka. Nejtragičtějšími měsíci z pohledu cyklistů byly v roce 2016 září a prosinec, kdy bylo usmrceno 6 cyklistů (pozn. nejtragičtějším měsícem z pohledu cyklistů bylo v roce 2015 září, kdy bylo usmrceno 18! cyklistů). 12
4.1.1 Porovnání let 2016 a 2015 V uplynulých letech došlo k nejvyššímu počtu usmrcených cyklistů vždy v měsíci září (10 v roce 2014, 18 v roce 2015, 6 v roce 2016 (stejně jako v prosinci)). Z kumulativního srovnání je zřejmé, že v roce 2016 bylo meziročně usmrceno o 29 cyklistů méně. 13
4.1.2 Podíl usmrcených cyklistů V průměru se usmrcení cyklisté podíleli na všech usmrcených v roce 2016 celkem 7,2 %. Z grafu jsou zřejmé uvedené podíly v jednotlivých měsících. Nejhorší z tohoto pohledu byl (trochu paradoxně) měsíc prosinec, kdy ze všech usmrcených tvořili cyklisté 11,8 % - přibližně každá 8. usmrcená osoba byla cyklistou! Nejnižší podíl usmrcených cyklistů byl evidován v listopadu, 2,7 %. 14
4.2 Denní srovnání Nejtragičtějším dnem z pohledu usmrcených cyklistů byl v roce 2016 pátek, kdy bylo usmrceno 11 cyklistů. Naopak pouze 1 usmrcený cyklista byl evidován v úterý. Meziroční srovnání je zřejmé z uvedeného grafu mimo pátku a neděle, kde evidujeme meziročně o 1 usmrceného cyklistu více je v ostatních dnech zaznamenán pokles (nejvýznamnější ve středu 10 osob). 15
4.3 Hodinové srovnání Nejvíce cyklistů bylo v roce 2016 usmrceno mezi 6. až 7. hodinou (4 usmrcení, tj. 10,3 % ze všech usmrcených cyklistů). V některých časech nebyli usmrceni žádní cyklisté, meziroční srovnání je zřejmé z uvedeného grafu. 16
5. Věkové srovnání Nejvíce usmrcených cyklistů (3) při dopravních nehodách v roce 2016 bylo ve věku 56 a 60 let. Nejmladší oběti bylo 14 let, naopak nejstaršímu usmrcenému cyklistovi bylo 86 let. 17
V členění na jednotlivé věkové kategorie bylo v roce 2016 nejvíce cyklistů (10) usmrceno ve věkové kategorii 55 60 let. Meziroční srovnání je zřejmé z uvedeného grafu. 18
Třetina usmrcených cyklistů byli v roce 2016 senioři ve věku 65 let a více! Přesně 2/3 usmrcených cyklistů (66 %) bylo starších 55 let, podíl mladých usmrcených cyklistů (do 34 let) pak tvořil 6 % (2 usmrcení). Pro lepší přehled jsou v tabulce srovnány jednotlivé věkové kategorie v meziročním srovnání. Vyjma věkové kategorie 35 44 let, kde došlo k nárůstu počtu usmrcených cyklistů (+ 3, tj. + 75 %) je u ostatních kategorií zaznamenána stagnace, resp. snížení počtu usmrcených cyklistů. Usmrcení cyklisté dle věku 2016 2015 Rozdíl 0-14 let 1 0 1-15-24 let 0 4-4 -100% 25-34 let 1 3-2 -67% 35-44 let 7 4 3 75% 45-54 let 4 14-10 -71% 55-64 let 13 13 0 0% 65 a více let 13 30-17 -57% Celkem 39 68-29 -43% 19
6. Alkohol Alkohol za volant (ani za řídítka) nepatří. To platí v České republice od nepaměti, všichni o tom vědí, ale alkohol (resp. osoby pod jeho vlivem) na silnicích stále zabíjejí! V roce 2016 bylo evidováno 4 373 nehod zaviněných pod vlivem alkoholu, při kterých bylo usmrceno 52 osob. 6.1 Dopravní nehody zaviněné cyklisty Cyklisté pod vlivem alkoholu zavinili 696 dopravních nehod (tj. 15,9 %), při kterých byly usmrceny 2 osoby (tj. 3,8 %). Meziročně evidujeme pokles o 45 nehod (- 6 %) a o 2 usmrcené osoby méně (- 50 %). Cyklista (viník) pod vlivem alkoholu 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 meziročně Nehod 531 639 727 723 786 741 696-45 -6% Usmrceno 17 2 2 5 6 4 2-2 -50% Podíl nehod 10,6% 12,2% 14,6% 15,4% 17,0% 16,3% 15,9% Podíl usmrcených 16,7% 2,2% 4,4% 9,6% 9,5% 6,5% 3,8% Celkem nehod s podílem alkoholu 5 015 5 242 4 974 4 686 4 637 4 544 4 373-171 -4% Celkem usmrceno s podílem alkoholu 102 89 45 52 63 62 52-10 -16% 20
Z pohledu dopravních nehod (s účastí cyklisty) v důsledku vlivu alkoholu a omamných látek je velmi NEGATIVNÍ, že 69 % těchto dopravních nehod spáchaly osoby pod vlivem alkoholu 1,5 a vyšší!!! Drogy, resp. omamné látky se na dopravních nehodách s podílem alkoholu a omamných látek podílely minimálně (7 dopravních nehod). Nehody zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu nebo omamných látek; rok 2016 dopravních nehod usmrceno těžce zraněno lehce zraněno pod vlivem alkoholu do 0,24 28 0 1 24 pod vlivem alkoholu od 0,24 do 0,50 40 0 5 29 pod vlivem alkoholu od 0,51 do 0,80 49 0 4 44 pod vlivem alkoholu od 0,81 do 1,00 15 0 2 12 pod vlivem alkoholu od 1,10 do 1,50 79 0 10 62 pod vlivem alkoholu od 1,51 a více 478 2 43 396 pod vlivem alkoholu a drog 1 0 0 1 pod vlivem drog 6 0 2 4 Celkem 696 2 67 572 21
6.2 Následky dopravních nehod s účastí cyklisty V roce 2016 bylo evidováno 696 dopravních nehod s účastí cyklistů, kdy viník byl pod vlivem alkoholu a omamných látek. Při těchto nehodách mělo následky na životech a zdraví 641 cyklistů (2 usmrcení, 67 těžce zraněných a 572 lehce zraněných), tzn. 92 % nehod bylo s těmito následky (teoreticky). Došlo k usmrcení 2 cyklistů v důsledku toho, že viník dopravní nehody byl pod vlivem alkoholu s mírou od 1,51 a více. Detailní informace jsou uvedeny v následujícím grafu. 22
7. Krajské srovnání Jednotlivé kraje jsou srovnány za rok 2016 dle počtu dopravních nehod, usmrcených, závažnosti a těžce zraněných cyklistů. Cyklisté 2016 počet nehod usmrceno těžce zraněno cyklistů ostatních celkem cyklistů ostatních celkem Hl. m. Praha 179 0 0 14 2 16 Středočeský 410 7 1 8 56 1 57 Jihočeský 337 4 0 4 39 0 39 Plzeňský 230 2 0 2 5 0 5 Ústecký 177 0 0 18 0 18 Královéhradecký 242 4 0 4 27 2 29 Jihomoravský 375 3 0 3 49 3 52 Moravskoslezský 539 4 0 4 52 1 53 Olomoucký 442 3 0 3 39 0 39 Zlínský 344 5 0 5 52 3 55 Vysočina 164 0 0 12 1 13 Pardubický 258 3 0 3 31 0 31 Liberecký 200 2 0 2 19 0 19 Karlovarský 85 2 0 2 4 0 4 Celkem 3 982 39 1 40 417 13 430 23
7.1 Dopravní nehody cyklistů Nejvíce dopravních nehod cyklistů v roce 2016 je evidováno v Moravskoslezském kraji (539), naopak nejméně pak v kraji Karlovarském (85). Srovnání jednotlivých krajů je uvedeno v grafu. 24
7.2 Usmrcení cyklisté Nejvíce usmrcených cyklistů je v roce 2016 evidováno ve Středočeském kraji (7), naopak žádný cyklista nebyl usmrcen v Hl. m. Praha, Ústeckém kraji a na Vysočině. V Královéhradeckém a Zlínském kraji se usmrcení cyklisté podíleli v roce 2016 na všech usmrcených 12 %, tzn. přibližně každá 8. usmrcená osoba byla cyklistou! Srovnání jednotlivých krajů je uvedeno v grafu. 25
7.2.1 Závažnost nehod cyklistů Závažnost nehod je dána počtem usmrcených na 1 000 dopravních nehod. Celorepublikově bylo v roce 2016 evidováno téměř 10 usmrcených cyklistů na 1 000 dopravních nehod. Nejhorší bilance je evidována v Karlovarském kraji, kde na1 000 dopravních nehod připadá 23,5 usmrcených osob! Srovnání jednotlivých krajů je uvedeno v grafu. 26
7.3 Těžce zranění cyklisté Nejvíce těžce zraněných cyklistů je v roce 2016 evidováno ve Středočeském kraji (56), naopak nejméně v Karlovarském kraji (4). Srovnání jednotlivých krajů je uvedeno v grafu. 27
8. Evropské srovnání 8.1 Absolutní data Následující tabulka udává vývoj počtu usmrcených cyklistů v jednotlivých evropských zemích. Porovnáme-li rok 2015 s rokem 2005, došlo v České republice ke snížení usmrcených cyklistů na 74 % referenčního roku 2005 (evropský průměr činí 65 %). S touto bilancí patřila Česká republika k horšímu evropskému průměru. Detailní srovnání je uvedeno v tabulce. Země / Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2015 vs.2005 Lucembursko 2 1 2 0 0 0 0 - Litva 85 68 73 38 34 23 26 32 18 19 22 26% Švédsko 37 26 33 30 20 21 21 28 14 33 17 46% Portugalsko 53 44 38 47 32 31 44 30 29 35 25 47% Polsko 603 509 498 433 371 280 314 300 306 286 300 50% Maďarsko 152 153 158 109 102 92 85 84 68 98 83 55% Řecko 18 21 16 22 15 23 13 21 15 19 11 61% Dánsko 41 31 54 54 25 26 30 22 33 30 26 63% Spojené království 152 147 138 117 104 111 109 120 113 116 100 66% Německo 575 486 425 456 462 381 399 406 354 396 383 67% Španělsko 82 75 89 54 56 67 49 72 69 75 58 71% Nizozemí 151 179 147 145 138 119 144 146 112 118 107 71% Norsko 7 8 7 10 9 5 12 12 10 12 5 71% Finsko 43 29 22 18 20 26 19 19 20 27 31 72% Česká republika 115 110 116 93 84 80 63 78 74 68 85 74% Itálie 335 311 352 288 295 265 282 292 251 273 251 75% Slovinsko 18 14 17 16 18 16 14 12 16 13 14 78% Francie 180 181 142 148 162 147 141 164 147 159 149 83% Rakousko 47 48 37 62 39 32 42 52 51 45 39 83% Irsko 10 9 15 13 7 5 9 8 5 13 9 90% Švýcarsko 37 35 30 27 54 34 39 36 21 34 39 105% Belgie 71 91 90 86 88 70 69 69 73 76 83 117% EVROPA 2 812 2 575 2 497 2 266 2 135 1 854 1 924 2 003 1 799 1 945 1 837 65% * neúplná databáze IRTAD 28
8.2 Relativní data 8.2.1 Usmrcení cyklisté na 100 000 obyvatel Následující tabulka porovnává počet usmrcených cyklistů na 100 000 obyvatel. V roce 2015 bylo v Česku usmrceno 0,807 cyklistů na 100 000 obyvatel, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě horší bilanci v uvedeném roce mají jen Maďarsku. Evropský průměr činí 0,427 usmrcených cyklistů na 100 000 obyvatel. Detailní srovnání je uvedeno v tabulce. Země / Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2015 vs.2005 Lucembursko........ 0,405 0,199 0,391 0,000 0,000 0,000 0,000 - Litva 2,533 2,067 2,246 1,183 1,068 0,732 0,852 1,065 0,606 0,645 0,753 30% Švédsko 0,411 0,287 0,362 0,327 0,216 0,225 0,223 0,295 0,147 0,342 0,174 42% Portugalsko 0,505 0,419 0,361 0,445 0,303 0,293 0,416 0,285 0,277 0,336 0,241 48% Polsko 1,580 1,334 1,306 1,136 0,973 0,734 0,815 0,778 0,794 0,752 0,789 50% Maďarsko 1,505 1,518 1,570 1,085 1,017 0,919 0,851 0,846 0,686 0,992 0,842 56% Dánsko 0,758 0,571 0,991 0,986 0,454 0,470 0,540 0,394 0,589 0,533 0,459 61% Spojené království 0,252 0,242 0,225 0,189 0,167 0,177 0,172 0,188 0,176 0,180 0,154 61% Řecko 0,163 0,189 0,144 0,197 0,134 0,206 0,117 0,189 0,136 0,174 0,101 62% Norsko 0,152 0,172 0,150 0,211 0,188 0,103 0,244 0,241 0,198 0,235 0,097 64% Španělsko 0,189 0,170 0,199 0,118 0,121 0,144 0,105 0,154 0,148 0,161 0,125 66% Německo 0,697 0,590 0,516 0,555 0,563 0,466 0,488 0,505 0,440 0,490 0,472 68% Nizozemí 0,926 1,096 0,899 0,884 0,837 0,718 0,865 0,873 0,667 0,701 0,633 68% Finsko 0,821 0,552 0,417 0,340 0,375 0,486 0,353 0,352 0,369 0,495 0,567 69% Itálie 0,579 0,536 0,605 0,491 0,500 0,448 0,475 0,492 0,421 0,449 0,413 71% Česká republika 1,128 1,076 1,130 0,899 0,806 0,765 0,601 0,742 0,704 0,647 0,807 72% Slovinsko 0,901 0,699 0,846 0,796 0,886 0,782 0,683 0,584 0,777 0,631 0,679 75% Francie 0,295 0,295 0,230 0,238 0,259 0,234 0,224 0,259 0,231 0,249 0,232 79% Rakousko 0,573 0,582 0,447 0,746 0,468 0,383 0,501 0,618 0,603 0,529 0,455 79% Irsko 0,243 0,214 0,346 0,292 0,155 0,110 0,197 0,175 0,109 0,282 0,194 80% Švýcarsko 0,499 0,469 0,400 0,356 0,701 0,437 0,496 0,453 0,261 0,418 0,473 95% Belgie 0,680 0,866 0,850 0,806 0,818 0,646 0,627 0,622 0,654 0,678 0,737 108% EVROPA 0,733 0,664 0,678 0,585 0,519 0,440 0,465 0,460 0,409 0,451 0,427 58% 29
8.2.2 Usmrcení cyklisté ke všem usmrceným Následující tabulka porovnává poměr usmrcených cyklistů ke všem usmrceným osobám na pozemních komunikacích. V období let 2005 2015 bylo v Česku usmrceno v průměru 9,8 % cyklistů, evropský průměr v uvedeném období činil 8,0 %. Z uvedeného srovnání se vymyká cyklistická velmoc Nizozemí, kde bylo v uvedeném období usmrceno 22,8 % cyklistů. Detailní srovnání je uvedeno v tabulce. Země / Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Průměr (2005-2015) Řecko 1,1% 1,3% 1,0% 1,4% 1,0% 1,8% 1,1% 2,1% 1,7% 2,4% 1,4% 1,5% Lucembursko 4,2% 3,1% 6,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,9% Španělsko 1,8% 1,8% 2,3% 1,7% 2,1% 2,7% 2,4% 3,8% 4,1% 4,4% 3,4% 2,8% Francie 3,4% 3,8% 3,1% 3,5% 3,8% 3,7% 3,6% 4,5% 4,5% 4,7% 4,3% 3,9% Irsko 2,5% 2,5% 4,4% 4,7% 2,9% 2,4% 4,8% 4,9% 2,7% 6,7% 5,6% 4,0% Portugalsko 3,8% 4,1% 3,5% 4,8% 3,4% 3,3% 4,9% 4,2% 4,6% 5,5% 4,2% 4,2% Norsko 3,1% 3,3% 3,0% 3,9% 4,2% 2,4% 7,1% 8,3% 5,3% 8,2% 4,3% 4,8% Spojené království 4,6% 4,5% 4,5% 4,4% 4,5% 5,8% 5,6% 6,7% 6,4% 6,3% 5,5% 5,3% Itálie 5,8% 5,5% 6,9% 6,1% 7,0% 6,4% 7,3% 7,8% 7,4% 8,1% 7,3% 6,9% Švédsko 8,4% 5,8% 7,0% 7,6% 5,6% 7,9% 6,6% 9,8% 5,4% 12,2% 6,6% 7,5% Rakousko 6,1% 6,6% 5,4% 9,1% 6,2% 5,8% 8,0% 9,8% 11,2% 10,5% 8,1% 7,9% Finsko 11,3% 8,6% 5,8% 5,2% 7,2% 9,6% 6,5% 7,5% 7,8% 11,8% 11,5% 8,4% Litva 11,0% 8,9% 9,9% 7,6% 9,2% 7,7% 8,8% 10,6% 7,0% 7,1% 9,1% 8,8% Polsko 11,1% 9,7% 8,9% 8,0% 8,1% 7,2% 7,5% 8,4% 9,1% 8,9% 10,2% 8,8% Belgie 6,5% 8,5% 8,4% 9,1% 9,3% 8,3% 8,0% 9,0% 10,1% 10,5% 11,3% 9,0% Slovinsko 7,0% 5,3% 5,8% 7,5% 10,5% 11,6% 9,9% 9,2% 12,8% 12,0% 11,7% 9,4% Česká republika 8,9% 10,3% 9,5% 8,6% 9,3% 10,0% 8,2% 10,5% 11,3% 9,9% 11,5% 9,8% Německo 10,7% 9,5% 8,6% 10,2% 11,1% 10,4% 10,0% 11,3% 10,6% 11,7% 11,1% 10,5% Švýcarsko 9,0% 9,5% 7,8% 7,6% 15,5% 10,4% 12,2% 10,6% 7,8% 14,0% 15,4% 10,9% Maďarsko 11,9% 11,7% 12,8% 10,9% 12,4% 12,4% 13,3% 13,9% 11,5% 15,7% 12,9% 12,7% Dánsko 12,4% 10,1% 13,3% 13,3% 8,3% 10,2% 13,6% 13,2% 17,3% 16,5% 14,6% 13,0% Nizozemí 20,1% 24,5% 20,7% 21,4% 21,4% 22,2% 26,4% 26,0% 23,5% 24,8% 20,2% 22,8% EVROPA 7,7% 7,4% 7,3% 7,5% 7,6% 7,5% 8,3% 8,7% 8,3% 9,6% 8,6% 8,0% 30
9. Vývoj roku 2017 V roce 2020 by nemělo být usmrceno více než 37 cyklistů a těžce zraněno 280 cyklistů. Předpoklad pro rok 2017 počítá s tím, že nebude usmrceno více než 44 cyklistů a těžce zraněno 315 cyklistů. 31
9.1 Dlouhodobý vývoj - nárůst počtu usmrcených cyklistů + historicky nejméně těžce zraněných cyklistů 32
9.2 Aktuální vývoj ve vztahu k NSBSP - usmrcení V oblasti uvedeného dílčího cíle bylo usmrceno 32 cyklistů (stanovený předpoklad překročen). 33
9.3 Aktuální vývoj ve vztahu k NSBSP těžce zranění V oblasti uvedeného dílčího cíle bylo 252 cyklistů těžce zraněno (stanovený předpoklad překročen). 34
Použité zdroje [1] ŘSDP PP ČR [2] IRTAD 35
Copyright 2017 I Všechna práva vyhrazena Oddělení BESIP, Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 36