3 VybranÈ programy a vize integrovanèho zemnìho rozvoje

3 VybranÈ programy a vize integrovanèho zemnìho rozvoje 3.1 Programy EU s zemnìmi d sledky NÏkterÈ fondy EvropskÈho spoleëenstvì mohou poskytnout podporu integrovan m projekt m zemnìho rozvoje. Ekonomick a soci lnì soudrûnost Pod deötnìkem SmÏrnice pro struktur lnì fondy existujì Ëty i hlavnì fondy na podporu ekonomickè a soci lnì soudruûnosti: Evropsk fond region lnìho rozvoje (ERDF), Evropsk soci lnì fond (European Social Fund - ESF), Evropsk zemïdïlsk ÌdÌcÌ a z ruënì fond (EA- GGF), Ë st ÑÿÌdÌcÌì, a N stroj pro ÌzenÌ rybolovu (FGI). V souvislosti s projekty zemnìho rozvoje m zvl ötnì v znam iniciativa SpoleËenstvÌ INTERREG II C (viz B.3.2) a pilotnì aktivity prov dïnè v r mci ERDF, Ël - nek 10 (viz B.3.3). Program TERRA v r mci ERDF, Ël nek 10, je zamï en na sìtï mìstnìch a region lnìch org n odpovïdn ch za zemnì rozvoj. Tyto projekty jsou meziregion lnì. Podporuje se spolupr ce a v mïna zkuöenostì mezi zemïpisnï srovnateln mi mìstnìmi org ny s cìlem vypracovat spoleën eöenì problèm. Jedna iniciativa se nap Ìklad zamï uje na definov nì problèm a moûn ch eöenì pro trvale udrûiteln rozvoj v ÌËnÌch oblastech. RovnÏû v r mci Ël nku 10 podporuje program RECITE meziregion lnì projekty a sìtï mìstnìch i region lnìch org n v EvropskÈ unii. Rozvoj spolupr ce se St ednì a V chodnì Evropou a se St edomo Ìm NÏkterÈ finanënì n stroje se zamï ujì na podnìcenì rozvoje v EvropskÈ unii a v EvropÏ jako celku. Zvl ötnì v znam mezi nimi majì programy PHARE (st edoevropskè zemï a pobaltskè st ty), TACIS (novè nez vislè st ty b valèho SovÏtskÈho svazu a Mongolsko) a MEDA (zemï sousedìcì s jiûnìm St edomo Ìm). Program PHARE pro st edoevropskè zemï a pobaltskè st ty podporuje proces p Ìpravy kandid tsk ch zemì na budoucì Ëast v EU. To se dosahuje p edevöìm prost ednictvìm grant za spïönè splnïnì poûadavk transformaënìho procesu, ale takè prost ednictvìm öirokè ök ly dalöìch aktivit, vëetnï podprogramu p eshraniënì spolupr ce. ËastnÌ se regiony na vnïjöìch hranicìch tïchto zemì s EU. Tento program obsahuje doplúkovè p Ìstupy k iniciativ m SpoleËenstvÌ EU nazvan m INTERREG IIA a INTERREG II C, a je proto zamï en na podporu p eshraniënì a nadn rodnì spolupr ce mezi Ëlensk mi a neëlensk mi st ty EU. PodporujÌ se rovnïû multisektorovè projekty. Program TACIS podporuje p enos know-how: v mïnu informacì, vytv enì partnerstvì a sìtì, dvojprojekt a pilotnìch projekt. Od roku 1996 obsahujì region lnì programy prost edky pro p eshraniënì spolupr ci, z nichû lze podporovat projekty na hranicìch se zemïmi EU a rovnïû s dalöìmi st edo- a v chodoevropsk mi zemïmi. HlavnÌ zamï enì je na sìtï, eöenì ekologick ch problèm a na spolupr ci na mìstnì rovni (v kaûdèm p ÌpadÏ na p eshraniënìm z kladï). Program MEDA financuje vypracov nì kooperaënìch projekt a v mïnu zkuöenostì a know-how mezi Ëlensk mi st ty EU a neëlensk mi st ty na jiûnìm pob eûì St edozemnìho mo e. Spolupr ce p ihlìûì k sektorov m politick m liniìm majìcìm znaën m dopad na zemnì rozvoj, jako je nap Ìklad v dopravï, a je zamï ena na podporu postupnèho vytv enì oblasti volnèho trhu. Podpora ûivotnìho prost edì LIFE je finanënì n stroj pro inovaënì ekologickè projekty a podporuje spolupr ci v tomto smïru mezi Ëlensk mi st ty EU. KlÌËovou oblastì, na niû je zamï en, je trvale udrûitelnè hospoda enì s p dou.

3.2 Programy INTERREG II C Nadn rodnì programy zahrnujì t i oblasti: vöeobecnou nadn rodnì spolupr ci v zemnìm rozvoji, migraci a opat enì k odvr cenì sucha. NÌûe jsou uvedeny vöeobecnè programy zemnìho rozvoje schv lenè Evropskou komisì jako z klad pro financov nì (v souëasnè dobï sedm). Na rozdìl od programu INTERREG II A (p eshraniënì spolupr ce) pokr v nadn rodnì spolupr ce v r mci programu IIC mnohem vïtöì oblasti (viz Mapa 4, kapitola A.4.3). Z ËastnÏnÈ zemï (resp. jejich regiony) jsou uvedeny na MapÏ 7. CÌlov kombinace vych zì z ustanovenì programu INTERREG II C, kter jsou v souladu s koncepcì ESDP. jsou n sledujìcì: p ispït k vyv ûenèmu zemnìmu rozvoji v EvropskÈ unii, tj. prosazovat hospod skou a soci lnì soudrûnost prost ednictvìm systematickèho a pokud moûno optim lnìho rozdïlov nì akcì s zemnìm efektem, vypracov nì dostateën ch komunikaënìch sìtì, zmenöenì rozvojov ch rozdìl a vypracov nì strategiì pro trvalou udrûitelnost, zlepöit zemnì dopad politiky SpoleËenstvÌ z hlediska zemnìho rozvoje, a dos hnout zlepöenì ve spolupr ci zamï enè na nadn rodnì oblasti mezi n rodnìmi org ny odpovïdn mi za zemnì pl nov nì tìm, ûe budou definov ny rozvojovè priority pro sousednì nadn rodnì oblasti. Programy spolupr ce v oblasti zemnìho pl nov nì jsou n sledujìcì: - Region SevernÌho mo e, - Region BaltskÈho mo e, - Atlantick oblast, - Severoz padnì Evropa, - Z padnì St edomo Ì a LatinskÈ Alpy, - Prostor St ednì Evropy, Jadranu, PodunajÌ a Jihov chodnì Evropy (CADSES), - Severoz padnì metropolitnì oblast. Programy pojìmajì v öe uvedenè cìle s r zn m d razem a orientacì. K tomuto Ëelu byla pro kaûd program definov na ada priorit (podprogram, kterè jsou rozëlenïny do jednotliv ch opat enì a akënìch oblastì). Ty v r zn ch kombinacìch pokr vajì varianty politiky uvedenè v kapitole A.3. AkËnÌ oblast/ Region Region Atlant. oblast Jihoz p. Evropa Z p. St edomo Ì CADSES SZ metrop. oblast program Sever. mo e Balt. mo e a Lat.Alpy Vypracov nì spoleën ch pl novacìch proces a integ. programov ch strategiì Vypracov nì polycentric. urb nnìch systèm Rozvoj venk. oblastì ZlepöenÌ vztah mezi urb nnìmi a venkovsk mi oblastmi Vypracov nì multidruhov ch dopravnìch systèm a zlepöenì p Ìstupu k infrastruktur m Zlepöen p Ìstup k poznatk m a informacìm Rozv ûn p Ìstup k p ÌrodnÌmu a kulturnìmu dïdictvì Ekonomick rozvoj v oblasti turistiky Technick pomoc

3.3 PilotnÌ akce pro nadn rodnì zemnì rozvoj podle Ël nku 10 ERDF ARCHI-MED - Jihov chodnì St edomo Ì. ËastnÌci: ÿecko, It lie (Kypr, Malta) Vytvo enì ekologicky öetrn ch multidruhov ch dopravnìch systèm a integrace ostrov do mezin - rodnìho dopravnìho systèmu. ZlepöenÌ spolupr ce v oblasti n mo nì p epravy, zv öen kvalita a efektivnost ochrany vody a bezpeënost u mo e. Vysok kvalita turistiky, zv öenì efektivnosti turistick ch sluûeb a infrastruktury. LepöÌ zachov nì p Ìrody a venkova zajiötïnìm a zvyöov nìm rozmanitosti druh. P esnïjöì a systematiëtïjöì z kladna poznatk o stavu kulturnìho dïdictvì a jeho ohroûenì, ochrana a rozmnoûov nì st vajìcìho dïdictvì ke zv öenì kvality venkova. ZlepöenÌ ûivotnìho prost edì jako rozvojovèho faktoru v oblasti St edozemnìho mo e. SevernÌ perifèrie. ËastnÌci: Finsko, ävèdsko, SpojenÈ kr lovstvì, (Norsko) Nad azen m cìlem je zlepöenì sluûeb a p idanè hodnoty prost ednictvìm nadn rodnì v mïny zkuöenostì se z etelem k dosaûenì trvalè udrûitelnosti. To zahrnuje spolupr ci v oblasti zemnìho rozvoje, neboù je obsaûen i rozvoj hospod sk ch aktivit a soci lnìch sluûeb v tïchto cìlov ch regionech. m nenì spoleën pl novacì proces, n brû pouze zlepöenì v mïny informacì. SpoleËn strategie je zamï ena na zìsk nì nov ch poznatk o inovaënìch a vhodn ch p Ìstupech k trvale udrûitelnèmu rozvoji. To zahrnuje v robu, sluûby a vyuûitì zemì, se zvl ötnìm ohledem na konkrètnì podmìnky v perifernìch regionech na Severu. Mezi tyto podmìnky pat Ì nìzk hustota obyvatelstva, velkè vzd lenosti a tvrdè klimatickè podmìnky. Alpsk prostor/v chodnì Alpy. ËastnÌci: NÏmecko, It lie, Rakousko. DalöÌ rozvoj spoleën ch vizì a strategiì zemnìho rozvoje v kontextu dokumentu ÑZ sady evropskè politiky zemnìho rozvojeì (Lipsko) a dalöìch relevantnìch dokument (Ben tky 1996). Vytv enì nadn rodnìch, p eshraniënìch a transevropsk ch sìtì mezi mìstnìmi org ny a regiony v Alp ch, zvl ötï v oblasti zemnìho rozvoje. ZlepöenÌ a rozvoj udrûiteln ch soci lnï-ekonomick ch aktivit a ekologicky öetrn ch mìstnìch dopravnìch sìtì, zvl ötï v oblastech s ohroûen m ûivotnìm prost edìm. Vypracov nì nov ch forem ke zv öenì porozumïnì ze strany mìstnìch obyvatel a k jejich stimulov nì, aby vïnovali vìce pozornosti pèëi o citlivè a ohroûenè oblasti. OvÏ enì inovaënìch akënìch soubor v oblasti s vysok m potenci lem pro konflikt mezi hospod skou prosperitou a zachov nìm p Ìrody. St edozemnì Ñbr naì. ËastnÌci: äpanïlsko, Portugalsko (Maroko) Bojovat proti zhoröov nì a ztr tï p ÌrodnÌho a kulturnìho dïdictvì. P ispït k evropskè perspektivï zemnìho rozvoje prost ednictvìm zv öenè kulturnì a zemnì rozmanitosti. Identifikovat a zhodnotit rozdìly v mïstsk ch a venkovsk ch form ch ûivota. Zv öit konkurenceschopnost vöech t Ì z ËastnÏn ch zemì prost ednictvìm lepöìho vyuûitì jejich spoleënèho kulturnìho dïdictvì. T i klìëovè oblasti rozvoje jsou n sledujìcì: lepöì pozn nì a hodnocenì spoleënèho kulturnìho dïdictvì; udrûiteln a integrovan ochrana spoleënèho dïdictvì pomocì studiì t kajìcìch se trvalosti a uskuteënitelnosti; posouzenì dïdictvì v oblasti architektury jako faktoru hospod skèho rozvoje na z kladï specifick ch projekt.

3.4 zemnì vize P Ìklad: ÑVize a strategie pro region BaltskÈho mo e 2010ì, kterou vypracovalo D nsko, ävèdsko, Finsko, Norsko, NÏmecko, Rusko, Estonsko, Lotyösko, Litva, BÏlorusko a Polsko. V chozì situace Region BaltskÈho mo e m hodnotnè p ÌrodnÌ oblasti, kterè jsou ohroûeny rychl m rozvojem. V mnoha mïstech se kvalita ûivotnìho prost edì zhoröuje v d sledku vzr stajìcì silniënì dopravy, zneëiötïnì ovzduöì a vody, nadmïrnèho st rnutì stavebnìho fondu, nevhodnèho vyuûìv nì p dy, nedostateënè likvidace odpad a jin ch problèm. Doch zì k dalöìmu poökozov nì ûivotnìho prost edì v jin ch oblastech, coû vyûaduje bezprost ednì n pravn z sah. NalÈhavost tïchto problèm by vöak nemïla br nit jednotliv m zemìm, aby rozvìjely sv j vlastnì hospod sk potenci l a nach zely eöenì, kter budou z dlouhodobèho hlediska trvale udrûiteln. Takov je celkov idea zemnì vize pro region BaltskÈho mo e. Z mïr a stav zemnì vize pro region BaltskÈho mo e p edstavuje prvnì krok ve smïru k formulov nì dlouhodobèho r mce pro spolupr ci v mnoha oblastech. Z mïrem je vyhnout se nekoordinovan m akcìm a pl tv nì zdroji. Nejedn se o û dn Ñgenerelì, nicmènï poskytuje odpovïdn m org n m kontext pro vypracov nì vlastnì politiky zemnìho rozvoje. zemnì vize pro region BaltskÈho mo e spoëìvajì v zajiötïnì: urb nnìho systèmu mezin rodnìho v znamu; efektivnìch a trval ch spoj mezi mïsty; trvale udrûitelnèho rozvoje specifick ch oblastì (pob eûnì zûny, ostrov, pohraniënìch oblastì, venkovsk ch oblastì, p ÌrodnÌch chr nïn ch oblastì). P ÌbuznÈ akënì oblasti se zamï ujì na: prosazov nì konkrètnìch akcì v souladu s vizì; prosazov nì vyv ûenèho rozvoje v regionu BaltskÈho mo e; dalöì v voj zemnì vize. DosavadnÌ pr ce se zamï ovaly na: po d nì pravideln ch setk nì ministr odpovïdn ch za zemnì pl nov nì k vypracov nì vize a strategiì a k aktualizaci akënìho programu; p edkl d nì n vrh vybran ch pilotnìch projekt ; vypracov nì v zkumnèho programu; a podporu sìùovèho propojenì v zkumn ch stav v oblasti zemnìho rozvoje.

4 Z kladnì daje o kandid tsk ch a Ëlensk ch zemìch ZemÏ Plocha PoËet obyvatel 1997 HDP 1997 ZemÏdÏlstvÌ NezamÏstnanÌ 1997 v km 2 miliony** obyvatel na km 2 ECU na hlavu (PPP)*** na hlavu (PPP) v % celkovè v % prac.sil EU-15= 100 GVA 1997* Besch 1997* roveú v % ** MaÔarsko 93 030 10,1530 109 8900 47 6,7 7,9 9,1 Polsko 312 690 38,6600 124 7500 39 6,9 20,5 11,2 Rumunsko 238 390 22,5260 94 5800 31 20,1 39,0 6,0 Slovensko 49 030 5,3870 110 8900 47 6,0 8,6 11,6 Lotyösko 64 589 2,4584 38 5100 27 7,4 18,3 14,4 Estonsko 45 227 1,4538 32 7000 37 6,3 9,9 10,5 Litva 65 301 3,7040 57 5 800 31 12,7 21,9 14,1 Bulharsko 110 990 8,2830 75 4 400 23 15,4 24,4 15,0»R 78 870 10,2991 131 12 000 63 5,0 5,8 4,7 Slovinsko 20 270 1,9849 98 13 000 68 4,4 10,1 7,3 V. a St. Evropa 1.078 387 104,891 97 neuvedeno Kypr 9 251 0,746 81 neuvedeno neuvedeno 4,5 10,0 3,4 v % celkovè GVA 1995** v % prac. sil 1995* Belgie 30 518 10,154 333 21 470 113 1,7 2,7 9,2 D nsko 43 094 5,236 122 21 850 115 3,7 4,4 5,5 NÏmecko 356 974 80,567 226 21 090 111 1,0 3,2 10,0 ÿecko 131 957 10,266 78 12 920 68 14,7 20,4 9,6 äpanïlsko 504 782 38,910 77 14 820 78 3,7 9,3 20,8 Francie 543 956 56,818 104 19 760 104 2,5 4,9 12,4 Irsko 70 285 3,605 51 18 620 98 7,5 12,0 10,1 It lie 301 302 56,548 188 18 810 99 2,9 7,5 12,1 Lucembursko 2 856 0,416 146 30 140 162 1,5 3,9 2,6 Nizozemsko 41 685 15,335 368 20 140 106 3,6 3,8 5,2 Rakousko 83 845 7,906 94 21 280 112 2,4 7,3 4,4 Portugalsko 92 270 9,848 107 13 300 70 5,1 11,5 6,8 Finsko 338 144 5,112 15 18 620 98 5,2 7,8 13,1 ävèdsko 449 956 8,837 20 19 000 100 2,1 3,3 9,9 SpojenÈ kr lovstvì 241 752 57,854 239 18 810 99 1,6 2,1 7,0 EU 3.233 376 367,512 114 19 000 100 2,4 5,3 10,7 * Pramen: Komise Evropsk ch spoleëenstvì. Pravideln zpr va Komise o pokroku kandid tsk ch zemì smïrem k p istoupenì. Brusel 1998 (Internet) ** Pramen: EU 15 - Eurostat 1999: Eurostatistika, daje o kr tkodobè ekonomickè anal ze, tèma 1, sèrie B. Brusel 1999, CEEC - Eurostat 1999. Statistick roëenka o CEEC 1998, Brusel 1999. *** HDP na hlavu v RPP za CEEC - revidovan data podle v sledk mezin rodnìho Srovn vacìho projektu 1996 o standardech kupnì sìly (PPS) (OECD, Eurostat ve spolupr ci s n rodnìmi statistick mi stavy). Standardy kupnì sìly se pouûìvajì namìsto ofici lnìch smïnn ch kurz p i posuzov nì r zn ch ûivotnìch standard. Tento p Ìstup zohledúuje odliönè ûivotnì n klady v jednotliv ch zemìch.

Pozn mky 1 MERCOSUR: spojení Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye k vytvoøení spoleèného trhu. 2 K Mìnové unii se 1.1.1999 pøipojily následující zemì: Rakousko, Belgie, Nìmecko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Španìlsko. 3 Pro srovnání: USA mají více než 260 milionù obyvatel na ploše 9,4 milionù km2 a hrubý roèní domácí produkt asi 6 trilionù ECU; pøevedeno na standardy kupní síly to odpovídá témìø pøesnì HDP Evropské unie. (Viz Spolkový statistický úøad: Statistická roèenka 1998 pro zahranièí. Wiesbaden 1998). 4 Odhady Spolkového ústavu pro stavební a územní plánování (BBR), Bonn. 5 Evropská komise (red.). Šestá periodická zpráva (v tisku). 6 Území EU bylo pro statistické úèely rozdìleno do 208 územních jednotek NUTS 2 (mimo francouzská zámoøská území); není-li uvedeno jinak, jsou v následujícím textu oznaèovány termínem regiony. 7 Viz Evropská komise (red.). Šestá periodická zpráva, str. 12 (v tisku). 8 Viz titul 1, èlánek 2 verze Smlouvy o EU, která byla upøesnìna Amsterodamskou smlouvou. 9 Svìtová komise o Životním prostøedí a rozvoji: Naše spoleèná budoucnost. New York: 1987. 10 Spolkové ministerstvo pro regionální plánování, stavební a urbanistický rozvoj (red.): Grundlagen einer Europäischen Raumentwicklungspolitik (Zásady evropské politiky územního rozvoje). Bonn, 1995. 11 Ibid. 12 Za významný krok smìrem ke koordinovanému územnímu plánování. Dokument belgického pøedsednictva o územním plánování. Neformální setkání o regionální politice a územním plánování, Lutych 12-13,. listopadu 1993. 13 Ministerstvo národního hospodáøství, Ministerstvo životního prostøedí, fyzické plánování a veøejné práce, Neformální rada ministrù pro regionální politiku a územní plánování, závìry pøedsednictva a dokumenty, Korfu 3.-4. èervna 1994, Atény, øíjen 1995. 14 Loc. cit. 15 Francouzské pøedsednictvo, Evropská unie 1995, Perspektiva územního rozvoje v Evropì, Neformální rada ministrù odpovìdných za územní plánování a regionální politiku, Štrasburk 30. a 31. bøezna 1995. 16 Ministerstvo veøejných prací, dopravy a životního prostøedí (red.), Bilance španìlského pøedsednictva Evropské unie v oblasti územního plánování, monografická série, Madrid 1996. 17 Pøedsednictvo Rady ministrù, odbor koordinace komunitní politiky (red.), Evropské územní plánování, Porada ministrù o regionální politice a územním plánování, Benátky 3. a 4. kvìtna 1996, Øím 1996. 18 Výbor pro územní rozvoj (pøedseda podle pøíslušného pøedsednictví) se skládá z delegátù èlenských státù zastupujících vládní orgány odpovìdné za územní plánování nebo rozvoj a ze zástupcù Komise EU. Poslednì jmenovaný orgán pùsobí jako sekretariát. 19 Evropská spoleèenství (red.). Perspektiva územního rozvoje v Evropì, první oficiální návrh pøedložený na neformální poradì ministrù odpovìdných za územní plánování v èlenských zemích Evropské unie, Noordwijk, 9. a 10. èervna 1997. 20 Ministerstvo územního plánování Lucemburska (red.). Koncepce vytvoøení Evropské pozorovací sítì územního plánování (ESPON), Echternach 1997. 21 Porada ministrù odpovìdných za územní plánování v èlenských státech Evropské unie, Glasgow, 8. èervna 1998, Perspektiva územního rozvoje v Evropì (ESDP), celkový návrh. 22 Budoucnost evropské politiky v oblasti územního rozvoje - CSD a ESDF po roce 1999, Zpráva rakouského pøedsednictva, semináø CSD poøádaný Spolkovým kancléøstvím za rakouského pøedsednictví EU, 23.-24. listopadu 1998. 23 Evropský parlament (red.). Usnesení o regionálním plánování a o koncepci evropského územního rozvoje pøijaté 2. èervence 1998, Úøední vìstník A4-0206/98. 24 Výbor regionù (red.). Vyjádøení Výboru regionù ze 14. ledna 1999 k Perspektivì územního rozvoje v Evropì - první oficiální návrh, Brusel 25. ledna 1999. 25 Hospodáøský a sociální výbor Evropské unie (red.). Perspektiva územního rozvoje v Evropì (ESDP) (vlastní iniciativa), Brusel 9. a 10. záøí 1998. 26 Evropský dvùr auditorù. Výroèní zpráva o finanèním roce 1997. 27 Cíl 1: Rozvoj a strukturální zmìna zaostalých oblastí, jejichž pøíjem na hlavu je nižší než 75 % prùmìru Spoleèenství. 28 Cíl 2: Zmìny v regionech, které jsou zvláštì postiženy poklesem prùmyslové výroby. 29 Smìrnice EC o nitrátech (91/676). 30 Jak požadovala Evropská rada ve svém usnesení ze 6. kvìtna 1994 (94/C 135/02). 31 Konference OSN o životním prostøedí a rozvoji v èervnu 1992, Rio de Janeiro. Agenda 21. 32 Konference OSN o lidských sídlech (Habitat II); Agenda Habitat. Cíle a zásady, závazky a globální akèní plán. Istanbul, Turecko, 3.-14. èervna 1996. 33 Viz Nìmecké sdružení mìst, Rakouské sdružení mìst, mìsto Vídeò/Evropafórum Vídeò ve spolupráci se Spolkovým ministerstvem dopravy, výstavby a bydlení v Nìmecku. Spolkový úøad pro výstavbu a regionální plánování v Nìmecku: Výmìna urbánních informací. Zpráva o prvcích trvale udržitelného mìstského rozvoje v Evropské unii. (Návrh, bøezen 1999). 34 Komise Evropských spoleèenství (red.). Evropská trvale udržitelná mìsta: zpráva. 28. øíjna 1998 - COM/98/605 F, Lucembursko 1999. 35 Strategie Evropského spoleèenství v oblasti biologické rozmanitosti (COM(98)42). 36 Stockholmská deklarace o politice trvale udržitelného územního rozvoje v BSR. In: Vize a strategie v okolí Baltského moøe 2010: od vize k èinu. Ètvrtá konference ministrù pro územní plánování a rozvoj. Stockholm 22 øíjna 1996. 37 Konvence za ochranu evropského architektonického dìdictví. 3. øíjna 1985.

38 Evropská komise (red.). První zpráva o hospodáøské a sociální soudržnosti 1996. Brusel, Lucembursko 1996. 39 Vize a strategie v okolí Baltského moøe 2010: Od vize k èinu. Ètvrtá konference ministrù pro územní plánování a rozvoj. Stockholm 22. øíjna 1996. 40 Kandidátské zemì: zahrnují zemì, s nimiž byly v roce 1998 zahájeny rozhovory o pøistoupení: Estonsko, Polsko, Slovinsko, Èeská republika, Maarsko a Kypr, a pøidružené zemì Støední a Východní Evropy, které oficiálnì požádaly o pøistoupení: Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko. 41 Základem pro vypracování této kapitoly je Biehl, Dieter (Institut für ländliche Strukturforschung Frankfurt a.m.): Perspektivy územního rozvoje z hlediska rozšíøení Evropských spoleèenství, 1998 (publikace se pøipravuje). V prùbìhu pøípravy této kapitoly za rakouského pøedsednictví vyjádøily svùj názor všechny kandidátské zemì. Spoleènì se Švýcarskem a Norskem se rovnìž vyjádøily k Prvnímu oficiálnímu návrhu ESDP. 42 MERCOSUR: spojení Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye pro vytvoøení spoleèného trhu. 43 Ultraperiferní regiony: francouzská zámoøská území, Azorské ostrovy, Madeira, Kanárské ostrovy. 44 Výpoèty Spolkového výzkumného ústavu pro výstavbu a regionální plánování (BBR), Bonn. 45 Evropa 2000: Výhledy rozvoje území Spoleèenství. Lucembursko: Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, 1991. 46 Evropa 2000+: Spolupráce pøi územním rozvoji Evropy. Lucembursko: Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, 1994. 47 Eurostat - prognóza, In: Spolkový statistický úøad: Obyvatelstvo Evropské unie dnes a zítra, Wiesbaden 1998. 48 Eurostat, Regio - regionální databanka (Regiony: Roèenka 1997). 49 Evropská komise (red.). Soutìžení a soudržnost: trendy v regionech - pátá Periodická zpráva o sociální a hospodáøské situaci a rozvoji v regionech Spoleèenství. Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, Lucembursko 1994. Evropská komise (red.). Šestá periodická zpráva o sociální a hospodáøské situaci v regionech Evropského spoleèenství. Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, Lucembursko 1999 (v tisku). 50 Evropská komise (red.). První zpráva o hospodáøské a sociální soudržnosti 1996. Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, Lucembursko 1996. 51 Výpoèty Spolkového výzkumného ústavu pro výstavbu a regionální plánování (BBR), Bonn. 52 Šestá periodická zpráva o hospodáøské a sociální soudržnosti 1996. Loc. cit., str. 55. 53 Šestá periodická zpráva, loc. cit. 54 Wissen, L. van, Regionální demografie podnikù v Evropì: pøehled, Nizozemský meziuniverzitní demografický ústav, 1997, Haag. 55 Roèenka Eurostatu 1997, Lucembursko 1997. 56 Statistická roèenka 1998 pro zahranièí, loc. cit., str. 366. 57 Perspektiva územního rozvoje v Evropì. Úplný návrh. Glasgow 1998, str. 15 f. 58 Svìtová banka (red.): Ukazatele svìtového vývoje 1998. 59 Evropská agentura pro životní prostøedí (EEA): Životní prostøedí v Evropì. Hodnocení Doboí. Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, Lucembursko 1995, str. 323 f. Tyto práce se vztahují k celé oblasti, vèetnì Støední a Východní Evropy, a rovnìž evropské èásti Ruska. EEA uvádí, že odhady týkající se celosvìtových emisí nejsou pøíliš spolehlivé. 60 Ibid. 61 Ibid. 62 ESDP, úplný návrh, loc. cit., str. 25, závìreèná poznámka 21. 63 Ibid., str. 26. 64 Národní agentura pro územní plánování. Územní struktury dopravy, Atlas nákladní dopravy v Evropì. Haag 1997, str. 6. 65 Doplòkovost železnièní a letecké dopravy (studie pro Národní agenturu pro územní plánování), Stratagem, Amsterodam 1997. 66 Loc. cit. 67 ESDP, úplný návrh, loc. cit., str. 30. 68 COM (98) 42-C4-0140/98. 69 Statistická roèenka 1998 pro zahranièí, loc. cit., str. 185. 70 ESDP, První oficiální návrh, loc. cit., str. 34, závìreèná poznámka 21.

Evropsk komise ESDP - EvropskÈ perspektivy zemnìho rozvoje SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie Lucembursko: ad pro ofici lnì publikace Evropsk ch spoleëenstvì,1999»esk verze dle origin lnì publikace EU - (ISBN 92-828-7658-6)