2 Ot zky zemnìho rozvoje evropskèho v znamu

Transkript

1 (273) ModernÌ metody hospoda enì s odpady, vylouëenì odpad a jejich likvidace p edstavujì rovnïû souë st politiky trvale udrûitelnèho zemnìho rozvoje. To p edpokl d eöenì problèm odpadu v jejich vlastnìm region lnìm kontextu a vylouëenì p epravy odpad na delöì vzd lenosti (zvl ötï p epravy toxickèho a nukle rnìho odpadu). (274) DalöÌm v ûn m problèmem jsou p ÌrodnÌ katastrofy, kterè nejen n hle mïnì krajinu v d sledku lesnìch poû r, zemït esenì Ëi bou Ì a podstatnï zvyöujì zneëiötïnì p dy, ale mohou mìt v nïkter ch p Ìpadech i katastrof lnì ekologickè d sledky. 2 Ot zky zemnìho rozvoje evropskèho v znamu 2.1 Tendence ke zmïnï v evropskèm urb nnìm systèmu (275) Charakteristick m rysem EvropskÈ unie je vysok stupeú urbanizace a silnè regiony. NicmÈnÏ pouze asi t etina obyvatelstva ûije ve velk ch metropolìch. Na rozdìl od jin ch kontinent jsou sìdelnì struktury v EvropskÈ unii charakterizov ny venkovsk mi oblastmi, kterè jsou relativnï hustï osìdleny. Asi jedna t etina obyvatelstva ûije v mal ch a st ednìch mïstech mimo velkè aglomerace. Decentralizovan historie Evropy, charakterizovan nez visl mi n rodnìmi st ty, z nichû mnohè vznikly relativnï pozdï z menöìch region lnìch st t, napomohla vzniku silnèho polycentrickèho urb nnìho systèmu. Vznikla sloûit sìù velk ch, st ednìch a menöìch mïst, kter ve velk ch Ë stech Evropy tvo Ì z klad pro urbanizovanè zemnì struktury, a to i v zemïdïlsk ch oblastech. TechnologickÈ, politickè, soci lnì a ekonomickè zmïny majì sv j dopad na urb nnì systèm, na jeho funkce a na zemnì kontext Vznik mïstsk ch sìtì (276) Tyto zmïny p edstavujì velkou v zvu pro mïstsk a zemnì rozvoj. Urb nnì systèm a sìdelnì struktura EU se ve st ednïdobè perspektivï pravdïpodobnï z sadnï nezmïnì. Glob lnì mïsta, jako Lond n a Pa Ìû, a metropolitnì oblasti, jako Por Ì a Randstad, si nad le podrûì svè v raznè postavenì. NovÈ funkce a sìtï vöak v budoucnu mohou mìt velk dopad na rozvoj jednotliv ch mïst a region. MÏsta st le vìce spolupracujì a sdruûujì svè zdroje, nap Ìklad rozvìjenìm doplúkov ch funkcì nebo sdìlenìm za ÌzenÌ a sluûeb. Takov to spolupr ce m ûe b t v hodn pro region lnì rozvoj, neboù zlepöuje rozsah nabìzen ch sluûeb a ekonomickè podmìnky regionu, a tìm zvyöuje jeho konkurenceschopnost. (277) Spolupr ce mezi mïsty a regiony se ve st le vïtöì mì e uskuteëúuje i nap ÌË hranic. Spolupr ce vöak p edpokl d, ûe partne i budou mìt stejn pr va a podobnè rozsahy pravomoci. OdliönÈ politickè a administrativnì systèmy proto mohou p estavovat p ek ûku pro p eshraniënì spo- lupr ci. NicmÈnÏ takovè iniciativy, jako Saar-Lor-Lux (Saarbrucken, Mety, Lucemburk) a Tornio-Haparanda na finskoövèdskè hranici, ukazujì, ûe p eshraniënì spolupr ce je moûn a m ûe b t spïön. (278) DalöÌ faktor, kter na jednè stranï vyûaduje, ale na druhè stranï takè ztïûuje spolupr ci mezi mïsty a dosaûenì synergick ch Ëink, spoëìv ve velk ch vzd lenostech v Ìdce obydlen ch oblastech. ävèdsko m nap Ìklad pozitivnì zkuöenosti se spojenìm st ednìch mïst pomocì vysokorychlostnìch vlak, coû umoûúuje soust edit jejich hospod sk potenci l i kapacitu v oblasti odbornè p Ìpravy ZmÏny v hospod sk ch moûnostech mïst (279) SoutÏû mezi mïsty a regiony o investice se zvyöuje a pro nïkterè z nich je udrûenì resp. dosaûenì konkurenceschopnosti z sadnìm a v znamn m kolem. ÿada mïst bude muset rozvìjet nov hospod sk potenci l. Star pr myslov mïsta a regiony musejì nad le pokraëovat v procesu hospod skè modernizace. MÏsta a regiony, kterè jsou p Ìliö z vislè na jedinèm hospod skèm sektoru, jako je ve ejn spr va, turistick ruch nebo p ÌstavnÌ funkce, se musejì snaûit o rozöì enì svè hospod skè z kladny. Pro nïkter mïsta ve venkovsk ch nebo perifernìch regionech bude obtìûnè zajistit a rozvìjet svoji hospod skou z kladnu. NicmÈnÏ i v perifernìch oblastech se urëitï najdou mïsta, kter jsou dostateënï siln a atraktivnì na to, aby k sobï i do okolnì oblasti p il kala investice. Zvl ötï mïsta, kter plnì urëitè funkce vstupnì br ny, mohou velmi efektivnï vyuûìt svè perifernì polohy. (280) MÏsta a regiony, kterè dovedou vyuûìt sv ch nov ch hospod sk ch p ÌleûitostÌ a novèho hospod skèho potenci lu, tak neëinì na kor ostatnìch, ale mohou naopak posìlit glob lnì konkurenënì postavenì EvropskÈ unie ve svïtï. V tomto smyslu je soutïû velmi pozitivnì. D leûitè vöak je, aby soutïû mezi mïsty, regiony a Ëlensk mi st ty byla soci lnï ohledupln a ekologicky zodpovïdn. SoutÏûenÌ za kaûdou cenu, s pouûitìm Ñvöech dostupn ch pro-

2 st edk ì, nakonec mïsta ve st ednïdobè perspektivï poökodì a nep ispïje k trvale udrûitelnèmu rozvoji Evropy PokraËujÌcÌ rozöi ov nì mïst (281) V d sledku r stu poëtu dom cnosti a zvïtöujìcì se pr mïrnè obytnè plochy na jednoho obyvatele se nad le zvyöujì poûadavky na bydlenì a na stavebnì pozemky. V mnoha mïstech byla zajiötïna nov bytov v stavba ve st vajìcìch sìdelnìch oblastech nebo na nov ch lokalit ch. To se vïtöinou uskuteëúovalo pl novan m a regulèrnìm zp sobem, v nïkter ch p Ìpadech vöak i zp sobem relativnï nekontrolovan m. Nekontrolovan r st m za n sledek zv öen objem ve ejnè dopravy, zvyöuje spot ebu energie, zvyöuje n klady na infrastrukturu a sluûby a m negativnì vliv na kvalitu krajiny a na ûivotnì prost edì. RostoucÌ prosperita v mnoha oblastech navìc vedla k poûadavk m na po ÌzenÌ druhèho bytu, takûe mnoho lokalit lze dnes povaûovat za ÑvÌkendov mïstaì. (282) V mnoha mïstsk ch oblastech EvropskÈ unie se tlak na stavebnì rozvoj p ÌmÏstsk ch oblastì stal v ûn m problèmem (viz Obr. 15). Proto je nutno navz jem spolupracovat a hledat trval eöenì pro pl nov nì a ÌzenÌ r stu mïst. V nïkter ch zemìch Unie, zvl ötï v zemìch s nedostatkem p dy, byly p i urbanistickèm pl nov nì uplatnïny inovaënì zp soby. Pat Ì mezi nï koncepce ÑkompaktnÌch mïstì v Nizozemsku, koncepce Ñrecyklace p dyì ve SpojenÈm kr lovstvì a v NÏmecku, nebo koncepce zamï en na ÑcÌlovÈ skupinyì, tj. na uspokojenì poûadavk na bydlenì u specifick ch soci lnìch skupin. nezamïstnanost a soci lnì stigmatizace spojì dohromady v oblastech, kterè jsou navìc charakterizov ny kulturnìmi a n rodnostnìmi rozdìly a kterè vyûadujì zvl öù vysokè integraënì silì od sv ch obyvatel, zvyöuje se nebezpeëì soci lnìho vylouëenì. TÏmito problèmy je nutno se zab vat nejen proto, ûe jsou v EvropÏ velmi rozöì enè, ale i proto, ûe podtrhujì v znam soci lnì dimenze pro trvale udrûiteln rozvoj urb nnìch oblastì v EvropÏ. Aby bylo nalezeno spïönè eöenì problèmu chudoby, soci lnì diskriminace a vzniku ghet, je zvl ötï nutno sniûovat dlouhodobou nezamïstnanost. NÏkterÈ ËlenskÈ st ty se o to spïönï pokusily cestou integrovan ch multisektorov ch program ekonomickè regenerace a rozvoje zaostal ch mïstsk ch Ë stì ZlepöenÌ kvality mïstskèho prost edì (286) VÏtöina mïst p ijala opat enì na eöenì takov ch problèm prost edì, jako je hluk, zneëiötïnì ovzduöì a vody, dopravnì z cpy, produkce odpad a nadmïrn spot eba vody. Kvalita ûivotnìho prost edì v mnoha mïstsk ch oblastech vöak nad le pot ebuje zlepöenì. NavÌc projekty rozvoje mïst Ëasto redukovaly historickè p edivo mnoha mïst a naruöily jejich identitu. To mïlo nejen negativnì vliv na kvalitu ûivota a na zdravì jejich obyvatel, ale m ûe mìt takè negativnì ekonomick dopad v d sledku ztr ty atraktivnosti a snìûenì investic, zamïstnanosti a mïstsk ch finanënìch zdroj. Obr. 15: Rozöi ov nì mïst R st soci lnì segregace ve mïstech (283) Vzr stajìcì rozdìly v p Ìjmech a ûivotnìm stylu se projevujì i v odliön ch pot eb ch z hlediska bydlenì Ëi mìsta bydliötï a v r zn ch moûnostech uspokojov nì tïchto pot eb. (284) éivotnì podmìnky ve mïstech b vajì nap Ìklad Ëasto povaûov ny za nevhodnè pro pot eby dïtì. Rodin m s dïtmi poskytujì p edmïstskè oblasti Ëasto lepöì kvalitu ûivota neû lokality v centrech mïst, a takè sen o ÑvlastnÌm domïì lze Ëasto realizovat pouze zde vzhledem k vysok m cenov m rozdìl m. Mnoho rodin se st ednìmi aû vysok mi p Ìjmy se proto stïhuje ven z mïst. ChudöÌ rodiny a p istïhovalci se pak soust eôujì ve vnit nìch mïstech a na sìdliötìch pat ÌcÌch ve ejnèmu sektoru. JinÈ centr lnì obytnè Ë sti p itahujì mladè lidi a studenty, zatìmco v dalöìch se soust eôujì rodiny s vyööìmi nebo se dvïma p Ìjmy. (285) Soci lnì rozpad nebo segregace nenì s m o sobï problèmem. Jestliûe se vöak ekonomick nev hodnost, Dublin 1956 Dublin 1998 Milano 1965 Milano 1965 sìdla pr myslovè oblasti / obchodnì oblasti / doprava Pramen: European Commission - Joint Research Center Strategy and Systems for Space Applications Unit (SSSA)

3 2.2 ZmÏna lohy a funkce venkovsk ch oblastì Zv öenì vz jemnè z vislosti mezi mïstsk mi a venkovsk mi oblastmi (287) Budoucnost mnoha venkovsk ch oblastì z visì st le vìce na rozvoji mïstsk ch sìdliöù ve venkovsk ch oblastech. MÏsta ve venkovsk ch regionech tvo Ì integr lnì sloûku v voje venkova. Je d leûitè zajistit, aby mïsta a venkov mohly formulovat a spïönï realizovat koncepce region lnìho rozvoje ve vz jemnè spolupr ci na b zi partnerstvì. Vztah mezi mïsty a venkovem v hustï obydlen ch regionech je vöak odliön od vztahu v regionech m lo osìdlen ch. V hustï obydlen ch regionech jsou oblasti s venkovskou charakteristikou pod velk m urbanizaënìm tlakem, se vöemi vedlejöìmi Ëinky zv öenè hustoty, vëetnï Ëink negativnìch. Mezi poslednï jmenovanè pat Ì zneëiötïnì p dy a vody, fragmentace voln ch ploch a ztr ta venkovskèho charakteru. NÏkterÈ tradiënì venkovskè funkce, jako nap Ìklad extenzìvnì zemïdïlstvì, lesnì hospod stvì, zachov nì a rozvoj p Ìrody, jsou silnï z vislè na vysokèm stupni propojenosti volnè venkovskè krajiny. KlÌËov funkce zemnìho rozvoje proto spoëìv v dosaûenì lepöì vyv ûenosti mezi mïstsk m rozvojem a ochranou otev enèho venkova. MÏstskÈ a venkovskè oblasti jsou vz jemnï propojeny, zvl ötï v silnï rozvinut ch regionech. VenkovskÈ oblasti tïûì z kulturnìch aktivit mïst, zatìmco mïsta majì prospïch z v znamu venkovsk ch oblastì pro voln Ëas a rekreaci. MÏsto a venkov jsou proto spìöe partnery neû soupe i. (288) MÈnÏ hustï osìdlenè venkovskè oblasti, zvl ötï jsouli ve vïtöì vzd lenosti od oblastì metropolitnìch, majì vïtöì moûnost uchovat si sv j venkovsk charakter. V mnoha regionech vöak mnoho rozvojov ch projekt menöìho rozsahu zamï en ch na posìlenì agr rnì struktury a charakteru sìdliöù mïlo negativnì dopad na ûivotnì prost edì a zvl ötï na kvalitu krajiny. V Ëetn ch venkovsk ch oblastech perifernìch region EvropskÈ unie ohroûuje migrace poskytov nì ve ejn ch a soukrom ch sluûeb. P ÌrodnÌ a kulturnì dïdictvì tïchto ohroûen ch oblastì p edstavuje klìëovè statky, kterè mohou tvo it z klad iniciativ pro hospod skou a soci lnì regeneraci, zaloûen ch mimo jinè na trvale udrûitelnèm turistickèm ruchu a rekreaci R znè smïry rozvoje venkovsk ch oblastì (289) VenkovskÈ oblasti v znamn m zp sobem p ispìvajì ke kulturnì, p ÌrodnÌ a topografickè rozmanitosti EvropskÈ unie. Jejich funkce nespoëìv pouze ve funkci p edmïstskè obchodnì oblasti mïst, ani pouze nez visì na zemïdïlstvì nebo na turistickèm ruchu. Zahrnuje vìce neû zajiöùov nì v roby potravin a zachov nì zdroj. Naopak, rozvoj venkova v EvropÏ zahrnuje öirokou ök lu zemnìch trend, program a p sobìcìch faktor.»etnè venkovskè oblasti proöly spïönï procesem struktur lnìch zmïn a vyvìjely se samostatnï. Pro realizaci z mïr evropskèho zemnìho rozvoje majì velk v znam nejen velk mïsta a urb nnì regiony, n brû i venkovskè oblasti. DosaûenÌ decentralizovanè polycentrickè sìdelnì struktury bude velmi usnadnïno, jestliûe se poda Ì soci lnï-ekonomickou funkci venkovsk ch oblastì stabilizovat, dlouhodobï zajistit, nebo vytvo it. KlÌËov m faktorem je moûnost p Ìstupu k infrastruktu e a znalostem. S dobr m vybavenìm infrastruktury a s p Ìstupem k informacìm majì venkovskè oblasti pot ebn potenci l z hlediska ekonomickè atraktivnosti a diverzifikace. VenkovskÈ oblasti jsou rovnïû zvl ötï d leûitè pro rozvoj p ÌrodnÌho a kulturnìho dïdictvì. (290) Rozvoj venkova vöak rovnïû znamen, ûe mnoho region bude Ëelit v znamn m struktur lnìm slabin m. Tyto struktur lnì slabiny se mohou prohloubit p sobenìm p ÌrodnÌch faktor, jako nap Ìklad perifernì polohy a p Ìstupov ch obtìûì (ostrovy, horskè oblasti, atd.), nebo nep Ìzniv ch klimatick ch podmìnek (st edozemnì oblasti, velmi Ìdce osìdlenè oblasti v severnì Skandin vii, atd.), (viz Mapa 11). V tïchto oblastech b v zemïdïlstvì Ëasto nad le velmi d leûit m zdrojem p Ìjm, ale s relativnï nìzkou konkurenceschopnostì. Diverzifikace, pluralita aktivit a zabezpeëenì alternativnìch zdroj p Ìjm jsou cìle, kterè lze tïûko dos hnout bez pomoci a v mïny zkuöenostì. Pot ebujeme Ëas ke zjiötïnì, do jakè mìry novè informaënì a komunikaënì technologie mohou napomoci decentralizovanèmu rozvoji ve venkovsk ch oblastech. ExistujÌ nïkterè slibnè koncepce, jako nap Ìklad ve SkotskÈ vysoëinï, kde malè a st ednì podniky dos hly p Ìstupu k informaënìm a komunikaënìm technologiìm s vl dnì podporou a mohou se tak prosazovat na svïtov ch trzìch ZmÏny v zemïdïlstvì a lesnìm hospod stvì - d sledky pro ekonomiku a vyuûitì zemì (291) Postupn reforma evropskèho zemïdïlstvì spoëìvajìcì v liberalizaci, sniûov nì ve ejn ch v daj a v ekologick ch vah ch bude nad le pokraëovat. Odhaduje se, ûe 30 % aû 80 % zemïdïlskè p dy by mohlo odebr no ze zemïdïlskè v roby. 62 V urëitèm poëtu region vöak bude nad le trvat vedoucì postavenì zemïdïlstvì jako z kladu pro region lnì rozvoj, hospod stvì a zamïstnanost. (292) NÏkterÈ regiony si mohou zachovat konkurenceschopnost zv öenou intenzifikacì zemïdïlstvì. Tomu napom hajì v robnì metody, kterè v extrèmnì formï vedou aû k zemïdïlstvì zaloûenèmu na logistice a aplikaci technolo-

4 Mapa 11: PoËet dn v roce se st ednì dennì teplotou nad +5 o C RoËnÌ poëet dn se st ednì dennì teplotou nad +5 o od roku 1961 do roku a vìce mènï neû 120 Pramen: Finnish Meteorological Institute, Helsinki Azory (P) Madeira (P) Kan rskè ostrovy (E) Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F) Guayana (F) gie neû na pochopenì p ÌrodnÌch moûnostì danè oblasti. Takov to koncepce sice zvyöuje produktivitu (alespoú z kr tkodobèho hlediska) a zvyöuje konkurenceschopnost zemïdïlstvì EvropskÈ unie, m ûe vöak mìt negativnì d sledky: bytek pracovnìch p ÌleûitostÌ, zv öenì rovnï zne- ËiötÏnÌ, snìûenì biologickè rozmanitosti a zv öenou standardizaci krajiny. (293) JinÈ regiony se snaûì diverzifikovat svoji ekonomickou z kladnu rozvìjenìm alternativnìch aktivit, jako nap Ìklad lesnìho hospod stvì nebo venkovskè turistiky. Diverzifikace bude proto z ejmï nej spïönïjöì ve venkovsk ch oblastech s dobr mi ekologick mi podmìnkami a s atraktivnì krajinou, kterè jsou vhodnï umìstïny z hlediska center osìdlenì, jako nap Ìklad v jiûnìm NÏmecku, ve st edu Francie a v mnoha oblastech jiûnì Evropy. DalöÌm v razn m p Ìkladem spïönè venkovskè diverzifikace, kter se nenach zì v blìzkosti center osìdlenì, je drobnè zemïdïlstvì ve SkotskÈ vysoëinï a na skotsk ch ostrovech. V tèto souvislosti nab v st le vïtöìho v znamu zemïdïlstvì jako vedlejöì zamïstn nì. (294) T etìm zp sobem, jìmû venkovskè oblasti reagujì na zmïny v zemïdïlstvì, je extenzifikace v roby. M ûe rovnïû zahrnovat ök lu agro-ekologick ch akcì, jako je biologick produkce. Tak nap Ìklad v Rakousku se oblast s organick m zemïdïlstvìm od roku 1990 zvïtöila z hektar v 1500 usedlostech (7,5 % zemïdïlsky vyuûìvanè p dy) na hektar v usedlostech v roce Plochy s organick m zemïdïlstvìm se rovnïû rozöi ujì v NÏmecku, ävèdsku, Finsku a v Nizozemsku. (295) K marginalizaci doch zì v p Ìpadech, kdy zemïdïlsk Ëinnost p est v b t ekonomicky sch dn. Marginali-

5 zace m ûe mìt pozitivnì dopad na ûivotnì prost edì a na krajinu tìm, ûe otev e moûnosti pro jinè formy vyuûitì p dy, jako nap Ìklad pro lesnì hospod stvì. Na druhè stranï se ale mohou vyskytnou i negativnì aspekty, vëetnï moûnèho exodu pracovnìk ze zemïdïlskèho sektoru, zv öenèho nebezpeëì eroze p dy a lesnìch poû r, a zhoröenì kvality krajiny. Marginalizace by proto mohla podkopat z klad region lnìch ekonomik, nap Ìklad v oblasti Alp a Apenin. (296) ZmÏny v zemïdïlstvì podtrhujì rozmanitost cest rozvoje venkova, kterè evropsk m region m p in öejì vìce p ÌleûitostÌ neû rizik. Intenzifikace otevìr moûnosti pro investice a ponech v voln prostor pro dalöì aktivity. Diverzifikace m ûe vèst k p Ìjm m, kterè budou mènï z vislè na subvencìch, a otevìrat novè p Ìleûitosti pro zachov nì p Ìrody a pro ochranu krajiny, a p in öet alternativnì zdroje p Ìjm. Marginalizace a extenzifikace mohou v nïkter ch oblastech zlepöit perspektivy ochrany p Ìrody a zalesúov - nì. 2.3 Doprava a spoje (297) Evropsk dopravnì a komunikaënì infrastruktura vych zela p ev ûnï z n rodnìho kontextu. Toto dïdictvì je dodnes patrnè v mnoha Ë stech EvropskÈ unie. BudoucÌ politika v oblasti dopravy a infrastruktury musì br t vïtöì ohled na cìle a politickè z mïry EvropskÈho spoleëenstvì a na spolupr ci mezi Ëlensk mi st ty. D leûitè aspekty p edstavuje liberalizace, zv öen efektivnost, ohleduplnost v Ëi ûivotnìmu prost edì a integrace dìlëìch sìtì HraniËnÌ a integraënì problèmy sìtì (298) P estoûe SpoleËn trh a dopravnì politika SpoleËenstvÌ snìûily v znam n rodnìch hranic pro sìù infrastruktury, je p Ìtomnost tïchto hranic nad le evidentnì z hlediska nedostateën ch, zaostal ch nebo dokonce chybïjìcìch Ël nk a sluûeb. ObtÌûe se nad le projevujì v d sledku fyzick ch jev, jako jsou horskè masivy. V p ÌpadÏ ûelezniënì obsluhy z st vajì technickè rozdìly mezi ûelezniënìmi systèmy, nap Ìklad z hlediska signalizace, bezpeënosti a dod vky energie. P ek ûky pro û doucì integraci p edstavujì organizaënì problèmy a n rodnì ochrana ûelezniënìch spoleënostì. Bude pokraëovat dalöì deregulace, technick standardizace systèm a konkurenënì ceny, neboù se jedn o p edpoklady pro vytvo enì ucelenè a efektivnì nadn rodnì ûelezniënì sìtï. P eshraniënì skalì se rovnïû projevujì u vnitrozemsk ch vodnìch cest. ZlepöenÌ p i integraci tïchto vodnìch cest do multidruhovèho dopravnìho systèmu si vyû d rozs hlè investice. Jin mi slovy eëeno, je st le nutno vy eöit velkè technickè, finanënì a politicko-organizaënì koly, aby v EU vnikla integrovan sìù infrastruktury Zv öenè dopravnì toky a p etìûenì (299) V znamnou ot zkou evropskè dopravnì politiky je neust lè zvyöov nì n kladnì a osobnì dopravy. V roce 1992 dos hl vnit nì obchod evropskè dvan ctky celkovè v öe kolem 10 miliard tun zboûì. 64 Po rozöì enì v roce 1994, zah jenì EMU a otev enì St ednì a V chodnì Evropy je tento objem nynì podstatnï vyööì. P estoûe je rozsah pohybu uvnit jednotliv ch zemì st le jeötï mnohem vïtöì neû pohyb mezi jednotliv mi zemïmi, roste podìl mezin rodnì dopravy rychleji. Jelikoû se vïtöina p epravy st le uskuteë- Úuje na kr tkè vzd lenosti, p edstavuje silniënì doprava zdaleka nejd leûitïjöì druh.»ìm vïtöì je vzd lenost p epravy, tìm vìce p edstavujì jinè formy dopravy konkurenënì alternativy. (300) Zv öenì dopravnìch tok se projevilo nejv raznïji v tïch Ë stech EvropskÈ unie, kde jiû nejvìce doch zì k p etìûenì. V d sledku toho se projevila dalöì zk mìsta v dopravnì sìti, zvl ötï v urb nnìch regionech a v hustï obydlen ch oblastech, s p ek ûkami jak pro osobnì tak i n kladnì dopravu a pro dopravu jak na kr tkè tak i a dlouhè vzd lenosti. Z cpy stojì Ëas a penìze a zhoröujì kvalitu ûivota i podmìnky ûivotnìho prost edì. P etìûenì se v raznï projevuje takè u hlavnìch dopravnìch koridor, jako jsou koridory R na a Rhony, nebo na hraniënìch p echodech do Polska. (301) V souëasnè dobï je potenci lnì rozvoj kombinovanè dopravy n klad omezen : za souëasn ch trûnìch podmìnek nenì schopna konkurence se silniënì dopravou, s v jimkou p ekon v nì p ÌrodnÌch p ek ûek, jako jsou IrskÈ, JÛnskÈ a BaltskÈ mo e a Alpy. N mo nì p eprava na kr tkè vzd lenosti vöak nenì dostateënï rozvinuta. (302) Pro osobnì dopravu jsou podmìnky a souëasnè trendy p ÌznivÏjöÌ, zvl ötï pro kombinov nì leteckè dopravy s vysokorychlostnì ûeleznicì. V r mci EvropskÈ unie existuje relativnï vysok rozsah leteckè dopravy, kter spot ebuje ne mïrnè mnoûstvì pohonn ch hmot v p epoëtu na jednoho cestujìcìho a kilometr. Nap Ìklad 60 % let do Amsterodamu a z Amsterodamu se uskuteëúuje na vzd lenost kratöì neû 800 km. 65 VysokorychlostnÌ ûeleznice jiû nahrazuje kr tkè evropskè dopravnì linky, nap Ìklad Lond n - Pa Ìû nebo Lond n - Brusel. Tento trend bude pokra- Ëovat spolu s dokonëov nìm dalöìch vysokorychlostnìch dopravnìch spoj. NovÈ ûelezniënì linky nejsou vûdy nutnè, protoûe technologie Ñkol na ûelezniciì umoûúuje dosahovat vysok ch rychlostì i na st vajìcìch link ch. Kdyby se poda ilo zv öit souëasnou rychlost vlak o 30 % a kdyby doba cesty o 50 % vïtöì neû doba letu byla pro cestujìcì p ijateln (zvl ötï z hlediska ËasovÏ n roënè dopravy na letiötï a z letiötï), mohlo by b t vìce neû pades t dvojic

6 Mapa 12: Dostupnost Obyvatelstvo v EU s dostupnostì bïhem t Ì hodin cesty prost ednictvìm kombinovanè dopravy (silniënì, ûelezniënì, leteckè) v roce NUTS 3. mènï neû 5 milion 5 aû mènï neû 10 milion 10 aû mènï neû 20 milion 20 aû mènï neû 40 milion 40 aû mènï neû 80 milion 80 milion a vìce Pramen: the Federal Office for Building and Regional Planning Azory (P) Madeira (P) Kan rskè ostrovy (E) Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F) Guayana (F) evropsk ch mïst obsluhov no vysokorychlostnìmi vlaky. 66 TakovÈto kombinovanè strategie by rovnïû odlehëily letiötìm. ExistujÌ vöak omezenì pro nahrazenì leteckè p epravy vysokorychlostnìmi vlaky, a to i p i rychlosti p es 300 kilometr za hodinu NedostateËn dostupnost v EvropskÈ unii (303) Dobr dostupnost evropsk ch region zvyöuje nejen jejich konkurenënì postavenì, ale takè konkurenceschopnost Evropy jako celku. Dostupnost v jin ch Ë stech Evropy je nìzk, coû m ûe snìûit atraktivnost tïchto oblastì pro mnohè druhy investic. Ostrovy, pohraniënì oblasti a perifernì regiony jsou celkovï mènï p ÌstupnÈ neû centr lnì regiony a musejì hledat specifick eöenì (viz Mapa 12). ZemÏ jako ävèdsko a Finsko si nap Ìklad vytvo ily dob e pl novan systèm region lnìch letiöù s dobr m spojenìm do Helsinek a Stockholmu, kter jim zaruëuje p Ìstup na evropskou roveú. SoubÏûnÏ s tìm, jak se otvìr St ednì a V chodnì Evropa, si budou regiony podèl souëasnè evropskè hranice EU n rokovat centr lnì postavenì v r mci SpoleËenstvÌ. S v jimkou zlepöenì v NÏmecku odr ûejì sìtï infrastruktury nad le starè politickè hranice. Je d leûitè odstranit mezery v tïchto sìtìch a znovu vytv et spoje mezi mïsty a regiony. (304) StupeÚ dostupnosti se znaënï liöì i v r mci jednotliv ch oblastì, kterè jsou na evropskè rovni povaûov ny za mènï dostupnè. Velk mïsta, napojen na vìce neû jednu mezin rodnì sìù (letiötï, p Ìstavy, vysokorychlostnì ûelezniënì spoje), majì v hodnïjöì postavenì neû mal a st ednì mïsta v tïchto oblastech. Spoje mezi vïtöìmi a menöìmi mïsty jsou proto mimo dnï d leûitè pro sniûov nì rozdìl v dostupnosti. TotÈû se vztahuje na oblasti ve st ednì

7 EvropÏ, kterè budou muset rovnïû zajistit, aby tam existovala dobr sekund rnì sìù pro doplnïnì budovan ch transevropsk ch sìtì. (305) ZlepöenÌ dostupnosti samo o sobï nezaruëuje dalöì hospod sk rozvoj v tïchto oblastech; jsou zapot ebì takè vhodnè rozvojovè strategie na jeho podporu. ZlepöenÌ dostupnosti rozöì Ì z zemì hospod sky silnïjöìch oblastì. NovÏ zp ÌstupnÏnÈ ekonomiky budou muset soutïûit s velk mi firmami a konkurenënìmi sluûbami v tïchto hospod sky silnïjöìch oblastech. SoutÏû m ûe p inèst vïtöì prospïch silnïjöìm region m neû novï zp ÌstupnÏn m slaböìm. ZlepöenÌ p Ìstupnosti je nutno zvaûovat soubïûnï s politikou jin ch sektor a s integrovan mi strategiemi Koncentrace a rozvojovè koridory (306) InfrastrukturnÌ sìtï p sobì Ëasto ve prospïch posìlenì funkcì st vajìcìch pr myslov ch st edisek. VelkÈ sìtï p edstavujì riziko posìlenì koncentrace, jelikoû investo i mohou b t odrazov ni od toho, aby se usazovali v oblastech jen slabï napojen ch na vïtöì sìtï. Z tohoto d vodu v EvropÏ st le vìce vznikajì tzv. ÑrozvojovÈ koridoryì. Tyto koridory, kterè vznikajì p edevöìm v relativnï urbanizovan ch oblastech, b vajì Ëasto nadn rodnì nebo p eshraniënì, a proto vyûadujì speci lnì p Ìstup v oblasti zemnìho pl nov nì, kter p esahuje r mec ËistÏ n rodnì politiky. Trend koncentrace se net k pouze silnic a ûeleznic, ale projevuje se i v leteckè dopravï. Spoje do dalöìch kontinent jsou p ev ûnï soust edïny v centr lnìch oblastech EvropskÈ unie. Liberalizace z ejmï vede k dalöìmu zvyöov nì koncentrace pl novan ch mezikontinent lnìch let na hlavnì letiötï v severoz padnì EvropÏ, a to i p esto, ûe zatìûenì vzduönèho prostoru je zde jiû velmi vysokè. (307) Podle publikace, kterou ned vno vydala Evropsk komise, se 90 % obchodu EU vnï SpoleËenstvÌ uskuteëúuje n mo nì dopravou 67. V severoz padnì EvropÏ jsou soust edïny velkè n mo nì p Ìstavy, kterè zajiöùujì vïtöinu mezin rodnìch n mo nìch spoj Evropy. FunkËnÌ z zemì tïchto p Ìstav pokr v prakticky celè evropskè zemì a navz jem se znaënï p ekr v. Tyto p Ìstavy si navz jem silnï konkurujì a neust le se snaûì zlepöit svoje individu lnì postavenì. VÏtöÌ stupeú spolupr ce by mohl p inèst zemnì i ekologick prospïch.»etnè p Ìstavy na atlantickèm a st edozemnìm pob eûì nemajì stejnè spojenì se z zemìm jako p Ìstavy u SevernÌho mo e, takûe majì jen malou öanci st t se mezikontinent lnìmi dopravnìmi uzly. Tyto p Ìstavy vöak plnì v znamnou lohu v region lnì ekonomice a ada z nich m ûe zv öit sv j potenci l jako evropskè p Ìstavy pro n mo nì dopravu na kratöì vzd lenosti. Objem dopravy jak v atlantick ch tak i st edomo sk ch p Ìstavech se v poslednìch letech znaënï zv öil. V voj v severnì Africe a v Asii by mohl d le zv öit jejich ekonomickou funkci jako vstupnìch bran do EvropskÈ unie a stimulovat rozvoj v z - zemì tïchto p Ìstav. To by mohlo mìt znaënè d sledky pro zemnì rozvoj v EvropÏ. äiröì vyuûìv nì n mo nì dopravy by rovnïû odlehëilo p etìûenè pozemnì dopravï v EvropÏ. Tak by bylo moûno lèpe vyuûìt geofyzickou polohu Ñpoloostrova EUì RozdÌly v öì enì inovacì a znalostì (308) FenomÈnem s potenci lnï rozs hl mi zemnìmi d sledky je fenomèn telematiky. Kombinace nov ch rozhlasov ch a televiznìch technologiì, kabelovè technologie a politiky liberalizace nabìzì novè potenci lnì sluûby, jako jsou d lkovè vzdïl v nì, d lkov medicìna, d lkovè zamïstn nì a d lkovè konference. Tyto ÑelektronickÈ trhyì teoreticky umoûúujì lidem a podnik m st t se ve svè Ëinnosti mènï z visl mi na urëitè lokalitï. V slednè p Ìleûitosti pro odlehlejöì oblasti mohou b t velmi podstatnè za p edpokladu, ûe budou existovat schopnosti vyuûìt tïchto p ÌleûitostÌ. DalöÌ rozvoj tïchto Ñinfostrukturì a telekomunikacì p edstavuje potenci lnï v znamnou sìlu pro uûöì integraci a pro vïtöì konkurenceschopnost mïst a region EvropskÈ unie. D sledky Ñinfostrukturì pro zemnì rozvoj nelze zatìm podrobnï p edvìdat. Zd se, ûe budou spìöe doplúo- Obr. 16: InternetovÈ str nky v p epoëtu na 1000 obyvatel, Ëervenec 1998 Finsko SpojenÈ st ty ävèdsko D nsko Nizozemsko SpojenÈ kr lovstvì Lucembursko Rakousko Belgie NÏmecko Irsko Japonsko Francie äpanïlsko It lie Portugalsko ÿecko Pramen: OECD ze sìtï Wizards and Imperative Data Evropsk unie jinè

8 vat klasickè infrastruktury, neû aby je nahrazovaly, p iëemû oba druhy se mohou navz jem podporovat a posilovat. Regiony, kterè majì v born p Ìstup k Ñinfostruktur mì i tradiënìm infrastrukturnìm sìtìm, budou mìt proto v hodu. (309) P es znaën pokrok je rozvoj telematiky v okrajov ch zemìch (ÿecko, Irsko, Portugalsko a äpanïlsko) pomalejöì neû v jin ch Ë stech EvropskÈ unie (viz Obr. 16). Ve vöech regionech tïchto Ëty okrajov ch zemì öly investice p ev ûnï do telekomunikaënìch systèm. Digit lnì v mïny a optokabelovè spoje sniûujì rozdìly v tèto oblasti. V roce 1999 bude mìt podstatn Ë st region v tïchto zemìch efektivnì systèmy, p estoûe mohou b t takè nutn organizaënì zlepöenì k dosaûenì toho, aby se prospïch z tïchto investic promìtal do konkurenënïjöìch poplatk za hovory. VÏdÏnÌ, vzdïl nì a odborn p Ìprava se st vajì st - le v znamnïjöìm z kladnìm kamenem pro ekonomickou Ëast a hospod sk spïch. Regiony s omezen m nebo nedostateën m p Ìstupem k informaënìm, v zkumn m a vzdïl vacìm za ÌzenÌm budou mìt z ejmï problèmy s udrûenìm obyvatelstva, zvl ötï pak s upout nìm lidì s vysokoökolsk m vzdïl nìm a se öpiëkovou kvalifikacì k danèmu regionu. To by mohlo posìlit p esuny obyvatelstva do oblastì, kterè jsou jiû dob e vybaveny infrastrukturou, zv öit tlaky na tyto oblasti a na druhè stranï snìûit perspektivy lepöì ûivotnì rovnï v ekonomicky slaböìch regionech. 2.4 P ÌrodnÌ a kulturnì dïdictvì (310) Rozmanitost i samotnè zachov nì p ÌrodnÌho a kulturnìho dïdictvì jsou v EvropskÈ unii ohroûeny. Zv öen hrozba pro toto dïdictvì, jak se zd, neguje pokrok, jehoû bylo v poslednìch letech dosaûeno v oblasti zachov nì p Ìrody a ochrany historick ch pam tek. Je nutno si uvïdomit, ûe öirok rozmanitost evropskèho p ÌrodnÌho a kulturnìho dïdictvì p edstavuje jak rizika tak i p Ìleûitosti. HlavnÌ druhy ohroûen ch oblastì, jako jsou pob eûnì oblasti, horsk p sma, stì ek, vodnì n drûe, lesnì masivy a kulturnì krajiny, jsou silnï ohroûeny v celè EvropÏ. (311) Mo skè pob eûì s jeho velkou rozmanitostì citliv ch biotop m velk v znam pro ûivotnì prostor ËlovÏka, pro turistiku i dopravu, pro pr mysl a v robu energie i pro zemïdïlstvì a rybolov. Pob eûì je vöeobecnï ohroûeno mïstskou v stavbou, masovou turistikou, nadmïrn m pouûìv nìm hnojiv a zneëiötïnìm. Hory p edstavujì ûivotnì prost edì pro divok zvì ata i rostliny a jsou zdrojem ËerstvÈ pramenitè vody. Nejsou pouze v znamn mi p ÌrodnÌmi oblastmi, ale Ëasto takè d leûit mi oblastmi hospod sk mi a sìdelnìmi. HorskÈ oblasti v EvropskÈ unii jsou v mnoha p Ìpadech ohroûeny rostoucì masovou turistikou, p ehradami i nov mi dopravnìmi komunikacemi, a rovnïû nadmïrn m sp s nìm, erozì a nekultivacì. stì ek, ÌËnÌ toky a jezera majì ûivotnï d leûitè funkce a jsou jedineën mi zdroji pro archeologickè n lezy. PoËet, velikost a zemnì celistvost stì ek se prudce sniûujì v d sledku odvod- Úov nì, kultivace, poklesu hladiny podzemnì vody, snìûenèho pr toku vody a nov ch tranzitnìch komunikacì. ÿeky se narovn vajì, omezujì se jejich z plavovè moûnosti a budujì se p ehrady. Lesy jakoûto ÑzelenÈ plìceì Evropy p ispìvajì k zachov nì vodnìch a p dnìch rezerv a celkovï tèû ke kr se krajiny. Jsou takè v znamn m p irozen m prost edìm pro floru i faunu a p edstavujì rekreaënì oblasti pro ËlovÏka. HlavnÌ nebezpeëì pro lesy spoëìv ve zneëiötïnì ovzduöì, v napadenì hmyzem a houbami a v lesnìch poû rech. NesmÌme takè zapomìnat na to, ûe ohroûeny jsou pr vï oblasti s mïsty, obytn mi lokalitami a infrastrukturou, v nichû lidè ûijì a pracujì. (312) P da je z kladem ûivota a p edstavuje ûivotnì prostor pro ËlovÏka, zvì ata i rostliny, a je proto podstatnou sloûkou v p ÌrodnÌ rovnov ze. BohatstvÌ r zn ch druh p dy v EvropÏ lze vysvïtlit na jednè stranï rozmanitostì p ÌrodnÌch faktor, ale z roveú na druhè dokumentuje öirokè rozdìly v p ÌrodnÌ a kulturnì historii Evropy. P da je rozkladn m a neutralizaënìm mèdiem pro p irozenè materi lnì cykly, p iëemû tèmï veöker potrava pro ËlovÏka a zvì ata i v ûiva pro rostliny z visì na jejì rodnosti. Rozmanitost p dnìch typ a jejich p ÌrodnÌ funkce jsou vöak v mnoha oblastech do znaënè mìry ohroûeny lidskou ËinnostÌ. (313) Klima je navìc souë stì ûivotnìho prost edì a p ÌrodnÌch zdroj a trpì vìce neû kdy d Ìve negativnìmi d sledky lidsk ch ËinnostÌ. Zv öen v skyt plyn odpovïdn ch za sklenìkov efekt, kterè je zp sobeno lidmi, zp sobuje zmïny teploty a zmïny v rozloûenì sr ûek. To vede ke zmïn m u ornè p dy, ohroûuje r st flory a zvyöuje jak periodiënost tak i intenzitu öpatnèho poëastì Ztr ta biologickè rozmanitosti a p ÌrodnÌch oblastì (314) Pro Evropu je st le charakteristick bohatost a rozmanitost p Ìrody a zvï e, a to i p es tlaky, jimû byla vystavena. Mezin rodnì iniciativy a zv öenè pochopenì hodnoty tohoto p ÌrodnÌho dïdictvì ze strany ve ejnosti p ivedly mnoho zemì k vypracov nì politiky na jeho ochranu r zn m zp sobem, nap Ìklad: ï ï ï zajiötïnìm z konnè ochrany pro urëitè oblasti, vykoupenìm pozemk ve ejn m sektorem a nevl dnìmi organizacemi, nap Ìklad k zajiötïnì vz cn ch biotop, pomocì soukrom m vlastnìk m p i zav dïnì ekologicky öetrn ch zp sob vyuûìv nì p dy.

9 (315) SpoleËn kritèria pro oblasti p ich zejìcì v vahu pro ochranu tvo Ì roveú jejich zranitelnosti, jejich jedineënost Ëi vz cnost a jejich hodnota z hlediska vïdeck ch informacì. To vedlo v mnoha Ëlensk ch st tech k ochranï rozs hl ch p ÌrodnÌch a krajinn ch oblastì. Na evropskè rovni napomohly smïrnice EU o ochranï pt k a p irozenèho prost edì k zachov nì a ochranï oblastì s celoevropsk m v znamem. (316) Velkou hrozbu pro toto dïdictvì p edstavuje fragmentace chr nïn ch oblastì. Efektivnost zachov nì p Ìrody v nïkter ch chr nïn ch oblastech z visì na spr vnèm spravov nì okolnìch oblastì. Dob e koordinovan politika zemnìho rozvoje na r zn ch administrativnìch rovnìch, vëetnï Ëasti ve ejnosti, m ûe pomoci ochranï p irozenèho prost edì a ekosystèm a tìm odvr cenì ztr ty biologickè rozmanitosti. Iniciativa k vytvo enì evropskè sìtï, nazvan Natura 2000, je takov m p Ìkladem na evropskè rovni. Aby vöak byla spïön, bude vyûadovat, aby vöichni partne i pochopili v znamn p Ìnos, jìmû ochrana evropskèho p ÌrodnÌho dïdictvì m ûe p ispït k trvale udrûitelnèmu rozvoji. Evropsk komise v tomto smïru zd razúuje ve svèm sdïlenì RadÏ a EvropskÈmu parlamentu z sadnì v znam zemnìho pl nov nì pro ochranu rozmanitosti druh 68 a uv dì, jak m ûe zemnì pl nov nì p ispït jak k ochranï tak i k trvalèmu ÌzenÌ ekosystèm NebezpeËÌ pro vodnì zdroje (317) ZneËiötÏnÌ a nadmïrnè vyuûìv nì jak povrchovè tak i podzemnì vody je celoevropsk m problèmem, kter m ûe p ech zet nap ÌË n rodnìmi hranicemi. IntenzivnÌ zemïdïlskè vyuûìv nì, zë sti v d sledku zemïdïlskè politiky SpoleËenstvÌ, nad le prohlubuje v ûnè problèmy podzemnì vody. V nïkter ch regionech se nekompromisnì politika na zachov nì vodnìch zdroj projevila spïönï ve snìûenì zneëiötïnì ze strany pr myslu a dom cnostì. Nap Ìklad kvalita vody v R nu se v poslednìch letech podstatnï zlepöila. ExistujÌ vöak st le oblasti, kde zneëiötïnì podzemnì a povrchovè vody vede k tomu, ûe jejì vyuûìv nì pro kvalitnïjöì Ëely, nap Ìklad jako pitnè vody nebo pro rekreaënì Ëely, je silnï omezeno. (318) Kvantita vodnìch zdroj v EvropskÈ unii je sice nerovnomïrn, nicmènï vöechny ËlenskÈ st ty majì dostatek zdroj na pokrytì sv ch pot eb. Existuje problèm geografickèho a sezûnnìho rozloûenì. V jiûnìch Ëlensk ch st tech je suchè obdobì obdobìm nejvyööì popt vky. Zde, a takè v nïkter ch seversk ch Ëlensk ch st tech, se u vodonosn ch vrstev a u hladiny podzemnì vody projevuje sezûnnì nedostatek kapacity. (319) V znamn m p Ìnosem m ûe b t integrovan politika zemnìho rozvoje jak p i odvracenì z plav tak i p i eöenì nedostatku vody. AËkoli majì tyto dva fenomèny r zn politick a zemnì v znam, jsou nicmènï d leûitè z hlediska trvale udrûitelnè pèëe. Nedostatek vody a z plavy nejsou v EvropskÈ unii vûdy n hodnè jevy. V z sadï oba p edstavujì struktur lnì problèmy vypl vajìcì z nedostateënè adaptace zemnìho rozvoje. Frekvence, s nìû se ËetnÈ evropskè eky, jako R n, Mosela a P d, vylèvajì z b eh, se v poslednìch letech zv öila. Z plavy vedly k velk m ökod m na soukromèm majetku a v hospod stvì. Vysokou vodu zp sobuje ada faktor, z nichû vïtöina m sv j p vod spìöe u ËlovÏka neû v p ÌrodÏ, nap Ìklad vyrovn nì ek, osidlov nì p irozen ch z plavov ch zemì a zp soby vyuûitì p dy, kterè urychlujì odtèk nì vody v oblastech povodì ek. VÏtöina ned vn ch katastrof lnìch z plav v EvropÏ ukazuje p edevöìm, ûe: ï hr ze a jin technick opat enì na kontrolu z plav nezaruëujì stoprocentnì bezpeënost, ï osìdlenì a jinè zp soby vyuûitì citlivè na z plavy p edstavujì znaënè a rostoucì riziko pro vznik ökod a ztr t v oblastech n chyln ch k z plav m. (320)»astÏjöÌ z plavy se v poslednìch letech projevujì i v suööìch regionech EU, kde se dèöù vyskytuje sice sporadicky, avöak velmi intenzivnï. Nap Ìklad ve äpanïlsku to zp sobuje znaënè ökody. IntegrovanÈ, udrûitelnè hospoda enì s p dou a vodou v celè oblasti povodì ek p edstavuje v znamnou reakci na tento problèm. Existuje öirok ök la druh z plav. Z plavy ve velk ch povodìch (nap Ìklad povodì R na s Maasou, povodì Dunaje i Odry) jsou zp sobeny intenzivnìmi a dlouhotrvajìcìmi deöti. N hlè z - plavy jsou zp sobeny prudk mi mìstnìmi lij ky, coû platì rovnïû pro p Ìpady, kterè nastaly p edevöìm d sledkem nep edvìdateln ch meteorologick ch jev (nap Ìklad v poslednìch letech v nïkter ch oblastech v jiûnì Francii). Aby se p edeölo ökod m zp soben m takov mi ud lostmi, je z hlediska politiky zemnìho rozvoje zapot ebì, aby zp sob vyuûitì p dy v celè oblasti povodì byl zamï en na snìûenì odtoku vody a aby v oblastech ohroûen ch odtokem vody a z plavami doölo podle pot eby k revizi a zmïnï tohoto vyuûitì. Nez visle na tom jsou velmi d leûit technick opat enì na kontrolu z plav a katastrof ze strany org n vodnìho hospod stvì, aby byly ökody snìûeny na minimum. (321) ProblÈm nedostatku vody v jednotliv ch Ë stech EU je rozdìln. ProblÈm objemu vody lze p edevöìm p iëìst zemïpisnè a chronologickè nepravidelnosti sr ûek, kterè nestaëì na pokrytì öpiëek v pot ebï vody. DalöÌ speci lnì p Ìpad, kter je typick pro oblast St edozemnìho mo e, spoëìv v lok lnï koncentrovanè pot ebï vody pro zemïdïlskè za-

10 vlaûov nì a pro rekreaënì Ëely. Ve st edomo sk ch zemìch je zemïdïlstvì hlavnìm spot ebitelem vody; podìlì se nap Ìklad 63 procenty na spot ebï vody v ÿecku, 59 procenty v It lii, 62 procenty ve äpanïlsku a 48 procenty v Portugalsku 69. St edozemnì oblast je jednìm z hlavnìch cìl svïtovè turistiky, p iëemû pr vï turistika, a s nì souvisejìcì sektor sluûeb, klade dalöì vysokè n roky na vodnì cyklus. (322) Zkuöenosti poslednìch let ukazujì, ûe bez integrace akcì v oblasti vodnìho hospod stvì do procesu ÌzenÌ p dy a ÌzenÌ rozvoje sìdliöù nelze dos hnout ani trvale udrûitelnèho a efektivnìho vyuûitì vody ani prevence z plav. Prevence z plav v oblasti povodì hlavnìch evropsk ch ek m ûe b t Ëinn pouze p i zavedenì jasn ch podmìnek a z sah do vyuûitì p dy. ObdobnÈ poznatky se t kajì i sniûov nì nedostatku vody. Trvale udrûiteln pèëe o vodnì zdroje znamen vytvo enì ËinnÈ kontroly nad r zn mi zp soby vyuûìv nì vody pomocì pl novacìch a ekonomick ch n stroj. To se zvl ötï t k zemïdïlskèho zavodúov nì a bezodpadovèho vyuûìv nì vody v pr myslu, obchodu a v dom cnostech Zv öen tlak na kulturnì krajinu (323) Zp sob, jìmû mìstnì a region lnì komunity v pr bïhu staletì p istupovaly ke svèmu prost edì a obdïl valy p du, vypl val z vysokè rozmanitosti krajiny a vyuûitì p dy (viz Mapa 13). Ta pom h definovat identitu jednotliv ch region a jejich rozmanitost p edstavuje v znamn prvek evropskèho kulturnìho dïdictvì. JejÌ v znam vöak nespoëìv pouze v biologickè rozmanitosti a v historickè a estetickè hodnotï; krajina je d leûit rovnïû z ekonomickèho hlediska. R znè druhy krajiny lze vyuûìt z hlediska jejich kvalit k p il k nì novèho pr myslu, pro turistiku a pro jinè druhy ekonomick ch investic. Hrozba pro kulturnì krajiny v EU je zce spojena s racionalizacì a intenzifikacì zemïdïlskè v roby a s cìlem zemïdïlskè Ñextenzifikaceì v nïkter ch oblastech. V jin ch Ë stech EvropskÈ unie se projevujì marginalizaënì tenden- Mapa 13: HlavnÌ druhy pokrytì zemì UrbanizovanÈ oblasti Oblasti silnï umïle os zenè Oblasti mènï umïle os zenè Lesy BezlesÈ polop ÌrodnÌ oblasti Mok iny VodnÌ plochy Pramen: EEA ETC/LC and EEA ETC/NC.EEA land cover data ChybÌ daje o eck ch ostrovech v EgejskÈm mo i, o öpanïlsk ch a portugalsk ch ostrovech a o francouzsk ch z mo sk ch zemìch. Azory (P) Madeira (P) Kan rskè ostrovy (E) Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F) Guayana (F)

11 ce. KulturnÌ krajiny kromï toho ohroûuje rozöi ov nì mïst a samostatn ch sìdliöù skl dajìcìch se p ev ûnï z druh ch domov. (324) NiËenÌ krajiny neb v vûdy dramatickè. V nïkter ch oblastech k nïmu doch zì postupnï a tèmï nen padnï. Pro tyto krajiny m ûe b t obtìûnè vypracovat specifickou ochrannou politiku, neboù jejì hodnota nespoëìv v jednotliv ch elementech, n brû v jejìm celkovèm sloûenì. Krajiny jsou rovnïû velmi sloûitï propojeny se zp soby vyuûitì p dy a nelze je izolovat. PomocÌ strategiì zemnìho rozvoje je vöak moûno vylouëit takovè metody vyuûitì, kterè jsou pro krajinu ökodlivè, a omezit Ëi eliminovat negativnì Ëinky. JasnÈ strategie kromï toho znamenajì, ûe zemnì rozvoj kulturnìch krajin lze ovlivúovat: jsou definov ny û doucì zp soby vyuûitì p dy a jinè jsou vylouëeny Zv öen tlak na kulturnì dïdictvì (325) KulturnÌ dïdictvì EU m velkou historickou, estetickou a ekonomickou hodnotu pro mìstnì, region lnì a n - rodnì komunity. Vztahuje se na jednotlivè objekty, jako pam tky, budovy a archeologickè lokality i na historick centra mïst a vesnice. Kvalita a rozmanitost tohoto dïdictvì m velk v znam pro Evropskou unii, pro celou Evropu a cel svït. Ekonomick hodnota tohoto kulturnìho dïdictvì nespoëìv pouze v turistice, ale i ve schopnosti p il kat investice. MÏstsk turistika se podìlì asi 30 procenty na evropskèm turistickèm ruchu a oëek v se, ûe v nejbliûöìch letech bude vzr stat asi o 5 % roënï. To je podstatnï vìce neû tempo r stu tradiënì pob eûnì a horskè turistiky, kterè se odhaduje na 2 % resp. 3 %. (326) V znamnè kulturnì lokality, jako historick mïsta, podlèhajì trvalè devastaci. V souëasnè dobï je dostateënï chr - nïna star osnova ulic i historickè objekty a lokality. JinÈ oblasti mïsta mohou utrpït poûadavkem na turistickè vyuûitì tïchto hodnot. V nïkter ch mïstech, nap Ìklad v Ben tk ch, Florencii a Brugg ch, dominuje turistick ruch do takovè mìry, ûe tato mïsta dos hla prakticky sv ch mezì pro plnïnì tèto funkce. Mnoh historick centra mïst, zvl ötï v takov ch metropolìch, jako jsou AtÈny a ÿìm, trpì rovnïû zneëiötïnìm v d sledku sv ch metropolitnìch funkcì. MÈnÏ historicky v znamn, nicmènï rovnïû atraktivnì mïsta, kter jsou proto mènï p ÌsnÏ chr nïna, jsou rovnïû pod tlakem spekulace s realitami, standardizace stavebnìch objekt a fas d i pot eby zv öenè dostupnosti. N rodnì a mìstnì org ny podnikly v minul ch letech adu ochrann ch opat enì. Strategie zemnìho rozvoje, kterè integrujì r znè p Ìstupy v r zn ch oblastech, mohou pomoci snìûit vzr stajìcì tlaky na kulturnì dïdictvì.