Investice a akvizice. Téma 3: Životní cyklus etapy a procesy

Podobné dokumenty
Studijní text. Téma: 3. ŽIVOTNÍ CYKLUS ETAPY A PROCESY. Název předmětu: INVESTICE A AKVIZICE. Zpracoval: Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D.

Investice a akvizice

Úkoly pro samostatnou práci

Vzdělávací cíl. Objasnit proces akvizice a jeho význam a úlohu v činnosti subjektu veřejné správy.

MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007

Systém managementu jakosti ISO 9001

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

POŽADAVKY NORMY ISO 9001

Studijní text. Téma 5: ETAPY A PROCESY ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY. Název předmětu: INVESTICE A AKVIZICE. Zpracoval: Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D.

AUDITOR KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.5/2007

ČSN ISO/IEC 27001:2014 a zákon o kybernetické bezpečnosti

Financování a ekonomické řízení

Návod k požadavkům ISO 9001:2015 na dokumentované informace

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE

Jak auditovat systémy managementu bez příruček a směrnic Ing. Milan Trčka

INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti

Financování a ekonomické řízení

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení

Písemná příprava. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Garant předmětu: doc. RSDr. Luboš Štancl, CSc.

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

8/2.1 POŽADAVKY NA PROCESY MĚŘENÍ A MĚŘICÍ VYBAVENÍ

Rozdíly mezi normou ISO 9001:2008 a ISO 9001:2015.

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)

ISO 9001 a ISO aplikace na pracovištích sterilizace stručný přehled. Ing. Lenka Žďárská

Požadavky ISO 9001:2015 v cyklu PDCA Požadavky ISO 9001:2015 v cyklu P-D-C-A

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace

Systémy řízení EMS/QMS/SMS

Systémy řízení QMS, EMS, SMS, SLP

Hodnocení železničních systémů podle Evropských standardů. Doc. Dr. Ing. Tomáš Brandejský Ing. Martin Leso, PhD Fakulta dopravní ČVUT v Praze

SYSTÉM FINANČNÍ KONTROLY OBCE

MANAGEMENT I Téma č. 34

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.

ČSN EN ISO (únor 2012)

Jaroslav Nenadál, 2006 ISBN

Studijní text. Téma 2. INVESTIČNÍ PROJEKTY A ROZHODOVÁNÍ V AČR. Název předmětu: INVESTICE A AKVIZICE. Zpracoval: Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D.

Zdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

[ 1 ] Ing. František Chuchma, CSc. Seminář SVP/SDP, Státní ústav kontrolu léčiv

Vnitřní kontrolní systém a jeho audit

ISO 9001:2015 CERTIFIKACE ISO 9001:2015

MANAGEMENT Systém managementu kvality

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Řízení zdrojů v ozbrojených silách

Příklad I.vrstvy integrované dokumentace

SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Gradua-CEGOS, s.r.o. AUDITOR BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI. CS systémy managementu organizací verze 2, 8.2, b) 1.

Měření výkonnosti v procesech MÚ Kopřivnice s podporou systému ATTIS

Velení vojskům a štábní práce

TÜV SÜD Czech s.r.o. Systém energetického managementu dle ČSN EN 16001

MANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace. Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D.

Investice a akvizice. Téma 4: Plánování akvizice v organizacích veřejné správy a v rámci rezortu MO ČR

MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI

Systém managementu Úřadu městské části Brno-střed - procesní řízení samosprávních agend využití ukazatelů

Systémy řízení jakosti pro realizaci výzkumu a vývoje

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Systémy řízení EMS/QMS/SMS

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

Předmluva: Vítejte v ITIL! Úvod 15 IT Infrastructure Library O této knize ITIL (IT Infrastructure Library ) 1.3. Služby a správa služeb

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Legislativní vymezení krizového řízení. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

5 ZÁKLADNÍ PRINCIPY SYSTÉMOVÉHO ŘÍZENÍ BOZP

Role logistiky v ekonomice státu a podniku 1

Management rizik v životním cyklu produktu

Pelantová Věra Technická univerzita v Liberci. Předmět RJS. TU v Liberci

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

PRAKTICKÁ APLIKACE NAŘÍZENÍ O SPOLEČNÉ BEZPEČNOSTNÍ METODĚ (CSM)

Problematikou logistiky v oblasti řízení jakosti se zabývají normy ISO řady Dotýká se oblastí: Manipulace, uskladnění, označování, balení,

POZNÁMKA Zvláštní schválení požadavků nebo dokumentů souvisejících s bezpečností smí být vyžadováno zákazníkem nebo interními procesy organizace.

Model systému managementu pro řízení ÚSC. Ing. Štěpán Kmoníček, Ph.D. odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy

Sada hodnotících kritérií OP PPR pro PO 3, specifický cíl 3.3 a PO 4, specifické cíle 4.2 a 4.3

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Logistika v údržbě. Logistika - definice

VOJENSKÁ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Praha 2002

MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY APV PRŮMYSLOVÉ DNY února 2015 MINISTERSTVO OBRANY ČR

1.1 Význam a cíl měření

KONCEPCE SPORTU VE MĚSTĚ ORLOVÁ NÁVRHOVÁ A IMPLEMENTAČNÍ ČÁST

Základy řízení bezpečnosti

T10/1 - Efektivnost a optimalizace použití sil a prostředků

256/2006 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 22. května o podrobnostech systému prevence závažných havárií. Úvodní ustanovení

Úvod do managementu rizik ve smyslu směrnice 2004/49/ES a nařízení č. 352/2009

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007

Přehled technických norem z oblasti spolehlivosti

7. rámcový program BEZPEČNOST. Eva Hillerová, TC AV ČR

PRO INFORMACI ČLENŮ VLÁDY. Veřejná zakázka Kolová obrněná vozidla velitelsko-štábní a spojovací PANDUR nákup

II. Skutečnosti zjištěné při kontrole

Studijní texty. Velení, řízení a součinnost v operacích pod národním velením.

VIZE INFORMATIKY V PRAZE

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007

Věstník ČNB částka 20/2002 ze dne 19. prosince 2002

ZMĚNA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU. AAP-48, Ed. B, version 1

Písemná příprava. 1. Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany a zásady zabezpečení majetkem

Úvod. Projektový záměr

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Řízení bezpečnosti. Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Cesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Informační systémy veřejné správy (ISVS)

Management. Ing. Jan Pivoňka

Řízení bezpečnosti. Úvod do předmětu, terminologie, legislativní rámec a obecné zásady zajišťování bezpečnosti

Transkript:

Fakulta vojenského leadershipu Katedra ekonomie Investice a akvizice Téma 3: Životní cyklus etapy a procesy Brno 2014 Pavel Vyleťal Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326

Literatura 1. PLURA., J. Plánování a neustálé zlepšování jakosti, Praha, Computer Press, 2001, ISBN 80-7226-543-1. 2. ČOS 051655. Etapy a procesy životního cyklu systémů v NATO. 1. vydání. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2009. Dostupné z: http://www.oos.army.cz/cos/cos/051655.pdf 3. ČOS 051662 Příručka pro postupné plánování vyzbrojování. 1. vydání, Praha: Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2012. Dostupné z: http://www.oos.army.cz/cos/cos/051662.pdf 4. Česká republika. O obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti. In: 309/2000 Sb. Praha, 2000, roč. 2000, č. 309, 85.

Vzdělávací cíl Objasnit pojmy a postupy spojené s životním cyklem systému jeho etapami a procesy.

OBSAH PREZENTACE Úvod 1. Účel 2. Principy 3. Cíle managementu životního cyklu systému 4. Odpovědnosti a zavedení 5. Etapy životního cyklu 5.1 Předkoncepční etapa 5.2 Koncepční etapa 5.3 Etapa vývoje 5.4 Etapa produkce 5.5 Etapa užívání 5.6 Etapa zabezpečení 5.7 Etapa vyřazení, likvidace 6. Procesy životního cyklu 7. Hodnocení výkonnosti procesu

Úvod K plnění bezpečnostních úkolů Aliance vyžaduje nová strategická koncepce síly schopné prosazovat vojenské záměry v širokém rozsahu složitých společných a mnohonárodních operací. Požadované operační schopnosti se uvádí jako účinné zapojení, nasazení a mobilita sil a infrastruktury a jako udržitelnost, která zahrnuje logistiku a střídání jednotek. Realizace těchto schopností vyžaduje systémy, které jsou účinné, schopné nasazení, schopné přežití, bezporuchové, udržovatelné, udržitelné a interoperabilní. Nedostatečnost v kterémkoliv z těchto aspektů silně oslabuje vojenské schopnosti Aliance.

Úvod Splnění celého rozsahu těchto požadavků vyžaduje úzkou spolupráci všech zúčastněných stran podílejících se na zajištění účinné funkčnosti systémů po celou dobu jejich životního cyklu. Management životního cyklu systému (SLCM) představuje integrovaný a nákladově efektivní přístup, jak obranné schopnosti zajišťovat. V roce 2006 byl tento přístup k SLCM převzat, účelem je dosáhnout sjednoceného přístupu k dodávání schopností související s obranou. Byly vydány zásady NATO pro management životního cyklu systému (NATO Policy For Systems Life Cycle Management) v ČR v podobě ČOS 051655.

1. Účel Účelem managementu životního cyklu systému (SLCM) je optimalizovat obranné schopnosti s ohledem na výkon, náklady, časové rozvrhy, kvalitu, provozní prostředí, integrované logistické zabezpečení a zastarávání v rámci životního cyklu systému. Podle zásad NATO pro standardizaci14 se v maximálním možném rozsahu vyžaduje užívání civilních norem. Normu ISO/IEC 15288 Systémové inženýrství Procesy životního cyklu systému.

1. Účel Využívání koncepčního rámce

1. Účel Životní cyklus systému představuje vývoj předmětného systému včase od prvotní představy až po vyřazení. Jednotlivé programy NATO lze považovat za soustavu předmětných systémů. Management životního cyklu systému je prostředkem jak: snížit rizika a zkrátit dobu akvizice; identifikovat, kvantifikovat a řídit náklady životního cyklu již od počátečních etap projektu; zajišťovat konzistentnost a sladění procesů napříč různými projekty a účelné sdílení a koordinaci zdrojů, informací a technologií.

2. Principy Použití managementu životního cyklu systému (SLCM) vychází z následujících zásad (principů): Závazek k managementu životního cyklu systému. Management životního cyklu systému představuje závazek všech zainteresovaných stran, že budou používat integrovaný přístup a přijmou shodné postupy nutné ke splnění svých cílů. Spolupráce a interoperabilita. Jednotlivé členské státy a organizační složky NATO odpovídají za zajištění systémů, které splňují alianční potřeby z hlediska schopností a interoperability. Zavedení managementu životního cyklu systému umožní naplnění těchto potřeb na základě spolupráce a standardizace.

2. Principy Efektivita/hospodárnost. Pro udržení vojenských operací Aliance je nezbytné efektivní a ekonomické využívání národních i aliančních zdrojů. Zavedení managementu životního cyklu systému umožňuje lépe provádět účinnou akvizici, užívání, zabezpečování a vyřazení systémů. Spolupráce s průmyslem. SLCM vyžaduje vytvoření těsných pracovních vztahů s průmyslem, maximální využití civilních norem tam, kde je to možné, plné využívání nových technologií a odborných znalostí s cílem co nejvíce zužitkovat nejlepší tržní praktiky. Kvalita. Obranné schopnosti z velké míry závisí na kvalitě systémů. Té lze nejlépe dosáhnout integrovaným systémovým přístupem ke kvalitě po celou dobu životního cyklu.

3. Cíle managementu životního cyklu systému Hlavním cílem managementu životního cyklu systému: Efektivně zajišťovat, používat a udržovat schopnosti NATO. Respektive na základě jeho uplatnění a implementace zásad v rámci ČR: Efektivně zajišťovat, používat a udržovat schopnosti v MO ČR (AČR). Další základní cíle jsou: Mít jednotný pohled na všechny aspekty managementu životního cyklu systému, včetně provozních a logistických požadavků, cenové dostupnosti, časového rozvrhu, kvality a rizik. Vytvořit integrované a kontinuální praktiky obchodního managementu od počáteční koncepce k vyřazení. Zavést účelnou spolupráci mezi všemi zainteresovanými stranami s jasně definovanými odpovědnostmi v rámci celého životního cyklu.

3. Cíle managementu životního cyklu systému Napomáhat při vkládání technologií, při střednědobé modernizaci a při určování zastarávání na základě hledisek životního cyklu (např. náklady životního cyklu, modernizace). Vymezit a používat integrovaný systémový přístup k vývoji, používání a zabezpečování systémů, které splňují stanovené požadavky s cílem minimalizovat dobu akvizice, maximalizovat efektivnost a snížit náklady životního cyklu. Pořizovat systémy, které splňují provozní a logistické požadavky, optimalizovat vnitřní a vnější rozhraní, určit integrované logistické a provozní zabezpečení a minimalizovat výrobní a provozní dopady na prostředí, včetně dopadů na prostředí při vyřazení.

4. Odpovědnosti a zavedení Jednotlivé členské státy a orgány NATO mají společnou odpovědnost za SLCM. To znamená, že v rámci AČR by měl existovat postup pro řízení SLCM. Jednotlivé armádní složky realizující konkrétní projekty odpovídají za uplatnění a zavedení požadavku na management životního cyklu při pořizování a zabezpečování systémů NATO. Vojenské orgány AČR zastupující vojenské uživatele by měly odpovídat za poskytování informací o provozním výkonu a zabezpečování systému managementu životního cyklu příslušným složkám podílejícím se na vyzbrojování.

4. Odpovědnosti a zavedení SLCM se v rámci NATO uskutečňuje prostřednictvím: Dohod mezi jednotlivými státy a orgány NATO o zásadách, metodách, postupech a normách vztahujících se ke všem etapám životního cyklu systému. Využíváním zásad managementu životního cyklu, metod, postupů a norem jednotlivými státy na dobrovolné bázi při pořizování a zabezpečování systému. Přitom činnosti, metody a techniky potřebné k naplnění těchto zásad se rozpracují v prováděcí směrnici, která se vyhlásí jako Spojenecká administrativní publikace AAP-48 (ČOS 051655). Tento standard by měl být rozpracován na podmínky MO ČR (AČR).

5. Etapy životního cyklu Etapy v typickém programu NATO jsou: Předkoncepční etapa (ČOS 051662), Koncepce, Vývoj, Produkce, Využívání, Zabezpečení a Vyřazení. Nezbytnými prvky každé etapy jsou vstupy, výstupy a vstupní/výstupní kritéria. Vstupy do etapy jsou produkty, které mohou být využívány během etapy pro další vývoj směrem k předmětnému systému. Výstupy z etapy jsou produkty činností vytvořené v procesech jako výsledek realizace etapy. Etapy mohou být realizovány po sobě, nebo se mohou překrývat.

5. Etapy životního cyklu Pro hodnocení přechodu mezi etapami jsou využívány rozhodovací brány s definovanými a vstupními/výstupními kritérii. Rozhodovací brána je schvalovacím aktem a jsou pro ni stanovena vstupní a výstupní kritéria. Pokračování za rozhodovací bránou je podmíněno souhlasem osoby s rozhodovací pravomocí. Návrat do předchozí etapy Ukončení projektu (během životního cyklu) Realizace následující etapy Rozhodovací brána Pokračování současné etapy Zachování činnosti v projektu (během životního cyklu)

5. Etapy životního cyklu Milníky se vedle rozhodovacích bran využívají jako řídicí body k měření rozvoje uvnitř etapy. Vstupní kritéria jsou takovými prvky, které jsou v programu naprosto nezbytné pro vstup do etapy. Často zahrnují memorandum o porozumění programu, nebo pokud není potřeba mít memorandum, jako náhrada může být použit dokument schvalující etapu. Výstupní kritéria jsou takovými prvky, které jsou v programu naprosto nezbytné pro výstup z etapy. Zdroje (pracovníci, časový rozvrh a financování) jsou prvky nezbytné k provedení všech činností v každé etapě. Jestliže se mají činnosti provádět na základě smlouvy, musí organizace, která provádí pořizování, tyto zdroje identifikovat, aby mohla předložit smlouvu, monitorovat chování smluvních dodavatelů, přijímat dodávky a ukončit smlouvu.

5. Etapy životního cyklu Zainteresované strany. Odpovědnosti zúčastněných států a organizací a orgánů NATO jsou uvedeny pro každou etapu v memorandu o porozumění programu. Zainteresované strany se mohou v průběhu životního cyklu systému měnit. V ČR je třeba vymezit zainteresované strany podílející se na projektu. Další činitele. Kdykoliv během životního cyklu mohou státy zjistit, že existují důvody, které jim zabraňují zcela souhlasit s vojenskými požadavky, technickou koncepcí nebo upřednostněnou konfigurací systému, které mají splňovat jejich potřeby.

5.1 Předkoncepční etapa Účelem předkoncepční etapy je identifikovat a dokumentovat požadavky zainteresovaných stran (např. cíle ozbrojených sil). Také je důležitá identifikace rizikových oblastí pro dodání způsobilosti (na nejvyšší úrovni). Metoda plánování na základě nejistoty založená na základní otázce: Co chceme, aby bylo možné udělat? Přezkoumání požadavků na obranu: Analýza situace: Spektrum strategických úkolů, S každým druhem úkolu je spojen jeden nebo více scénářů nebo Předpokládaná situace (PS). Analýza úkolu: Ke každému druhu úkolu je přiřazen rozklad úloh (bez specifikace druhu vojsk) jako identifikace všech klíčových úloh v úkolu pro každou fázi alianční operace související s druhem úkolu. Analýza schopnosti: Úlohy jsou poté provázány do specifických požadavků na schopnost.

5.1 Předkoncepční etapa Sloučení: K dokončení analytického řetězce se využívá nástroj Logika přiřazení schopnosti umožňující nalézt řešení pro požadavky na schopnost. Shrnutí: Posouzení požadavků budoucích schopností, je komplexní prolnutí rozsáhlých a podrobných analýz, obepínající široký okruh vojenských a technických disciplín. Vstupy Vyčerpávající politické pokyny (CPG) Úroveň úsilí (LOA) Neodkladné operační požadavky (UOR) Získané zkušenosti Předkoncepční etapa Výstupy Požadavky zainteresovaných stran Získané zkušenosti Identifikace nejslibnějších možností M1 M2 M3 Milníky M1. Neodkladné operační požadavky; M2. Požadavky na schopnosti vytvářené v dlouhodobém časovém horizontu; M3. Cíle výstavby sil.

5.2 Etapa koncepce Účelem etapy koncepce zpřesnit a rozšířit studie, experimenty a technické modely, kterými se zabývala předkoncepční etapa, a rozvinout předběžné požadavky zainteresovaných stran na systém a proveditelný návrh řešení. Etapa koncepce je rozčleněna do: fáze studií; fáze založení programu. Fáze studií. Provedení posouzení alternativních technických koncepcí pro uspokojení potřeb identifikované schopnosti a identifikovat nejslibnější technické koncepce pro následné hodnocení. Bude ukončena, jakmile se vyhotoví dostatek studií za účelem umožnění výběru proveditelné(-ných) alternativní(ch) studie(-ií). Metody použité pro studie budou záviset na specifických charakteristikách řešeného problému.

5.2 Etapa koncepce Fáze založení programu. Definice programu: Je věnována maximální pozornost při návrhu optimálního a úplného systému, včetně specifikací systému/podsystémů, plánů programu a dalších plánů, které vymezují předložený program návrhu a vývoje. Výsledkem je odsouhlasený soubor specifikací a navržený program, které mohou být využity jako základ pro vstup do etapy vývoje. Milníky: M1. Přezkoumání fáze studií ke zjištění, zda je fáze studií uspokojivě ukončena, aby bylo možno přejít k fázi založení programu. Vstupní kritéria etapy koncepce: Působnost a/nebo memorandum o porozumění, dokument o schválení etapy pro etapu koncepce. Zdroje k realizaci práce v etapě jsou k dispozici.

5.2 Etapa koncepce Výstupní kritéria etapy koncepce: Memorandum o porozumění v programu, dokument o schválení etapy pro etapu vývoje, požadované výstupy z etapy jsou dodávány, rozhodnutí o ukončení programu. Během etapy koncepce mají být realizovány následující činnosti a úlohy: zpřesnění požadavků zainteresovaných stran, definování koncepce provozu, realizace posouzení proveditelnosti, vyhodnocení možných modelů životního cyklu (spirálový, přírůstkový atd.), vytvoření předběžných požadavků na systém,

5.2 Etapa koncepce a dále vytvoření vstupního zabezpečení (ILS), plánu integrovaného logistického vytvoření vstupní strategie/plánu řízení zastarávání, ukázání řešení návrhu ve formě výkresů, modelů, prototypů atd., příprava/aktualizace plánu managementu programu/projektu, vytvoření a zpřesnění odhadů nákladů životního požadavků na lidské zdroje, cyklu a vytvoření předběžného časového plánu programu, realizace počáteční činnosti managementu rizik, odhadování nákladů životního cyklu (LCC) s pomocí pokynů ve Spojenecké publikaci pro náklady životního cyklu (ALCCP-1, tj. ČOS 051659), provedení závěrečného získaných zkušeností. přezkoumání etapy pro zachycení

5.3 Etapa vývoje Účel. Etapa vývoje je zaměřena na úplnou validaci technického řešení prostřednictvím technických prací návrhu do okamžiku, kdy mohou být podniknuty činnosti produkce. Etapa vývoje se skládá z podrobného technického a prototypového konstruování, prováděného k zajištění úplné validace zvoleného technického přístupu, včetně úplné integrace a testování systému pro potvrzení technické připravenosti. Výsledek etapy bude dostatečně podrobně dokumentován, aby bylo možné začít s produkcí. Etapa vývoje zahrnuje všechny činnosti od přípravy smlouvy na vývoj až ke schválení vybavení ve stavu, kdy je připraveno pro zavedení do provozu.

5.3 Etapa vývoje Milníky: M1. Přezkoumání požadavků. M2. Přezkoumání funkce. M3. Přezkoumání návrhu. M4. Přezkoumání připravenosti k testování. M5. Audity konfigurace. M6. Přezkoumání ověřování. M7. Přezkoumání validace. M8. Přezkoumání připravenosti k výrobě. Vstupní kritéria memorandum o porozumění v projektu, dokument o schválení etapy pro etapu vývoje, zdroje k realizaci práce v etapě jsou k dispozici. Výstupní kritéria memorandum o porozumění v programu, dokument o schválení etapy pro etapu produkce, požadované výstupy z etapy jsou dodávány, rozhodnutí o ukončení programu.

5.4 Etapa produkce Účelem etapy produkce je vyrobit a testovat předmětný systém a podle potřeby vytvořit odpovídající zabezpečení a pomocné systémy. Materiálové řešení je založeno na požadavcích zainteresovaných stran a na memorandu o porozumění v programu, dokumentu o schválení etapy pro etapu produkce. Etapa produkce začíná analýzou vstupních dokumentů. Na základě této analýzy se vytvoří a zavedou: zboží požadované k dodání a pokyny pro zavedení, podrobný plán produkce a managementu kvality. Produkce je zcela záležitostí zainteresovaných stran v programu.

5.4 Etapa produkce Milníky: M1. Schválený plán produkce. M2. Datum (data) účinnosti smlouvy (smluv). M3. Schválený Plán kvality. M4. Přijetí předmětného systému M5. Memorandum o porozumění v programu / dokument o schválení etap využívání a zabezpečení. Vstupní kritéria memorandum o porozumění v programu, dokument o schválení etapy produkce, zdroje k realizaci práce v etapě jsou k dispozici. Výstupní kritéria memorandum o porozumění v programu / dokument o schválení etapy využívání, memorandum o porozumění v programu, dokument o schválení etapy zabezpečení (je-li to potřebné), požadované výstupy z etapy jsou dodávány, rozhodnutí o ukončení programu.

5.5 Etapa využívání Účel. Etapa využívání se realizuje za účelem provozování produktu v zamýšlených místech provozu, včetně modifikování a aktualizování, za účelem dodání požadovaných služeb s nepřetržitou efektivností provozu a nákladů. Je zahájena v okamžiku, kdy je předmětný systém aktivován v zamýšleném provozním prostředí a převede se zcela do odpovědnosti uživatele. Etapa končí, jestliže je předmětný systém vyjmut z používání. Během etapy využívání mohou být realizovány následující úlohy a činnosti: získání pomocných systémů a služeb, přiřazení vycvičené a kvalifikované obsluhy, aktivování systému v zamýšleném provozním prostředí, monitorování provozu k zajištění, že systém je provozován ve shodě s plány provozování, s předpisy pro bezpečnost práce a ochranu prostředí a s mezinárodními humanitárními právy,

5.5 Etapa využívání monitorování provozu systému prostřednictvím shromažďování dat, která potvrdí, že provozní výkon leží v přijatelných mezích, a že jsou začleněna bezporuchovost, udržovatelnost a pohotovost. provádění identifikace poruch v případě, že se objevila neshoda v dodávaných službách, a další. Milníky M1. Přezkoumání provozu. M2. Plánované hlavní události údržby. Vstupní kritéria: memorandum o porozumění v programu, dokument o schválení etapy využívání, zdroje k realizaci práce v etapě jsou k dispozici. Výstupní kritéria: memorandum o porozumění v programu, dokument o schválení etapy vyřazení, požadované výstupy z etapy jsou dodávány, rozhodnutí o ukončení programu.

5.6 Etapa zabezpečení Účel. Etapa zabezpečení se realizuje za účelem poskytnutí služeb logistiky, údržby a zabezpečení, jež usnadňují nepřetržité provozování předmětného systému a udržitelný provoz. Etapa zabezpečení je dokončena vyřazením předmětného systému a ukončením služeb zabezpečení. Začíná poskytováním údržby, logistiky a dalšího zabezpečení pro provoz a užívání předmětného systému a skládá se ze všech činností, které uživateli předmětného systému poskytují služby zabezpečení. Během etapy zabezpečení mohou být realizovány následující úlohy ačinnosti: zavedení strategie/plánu údržby, získání pomocných systémů, prvků a služeb systému, které se využijí během údržby systému, zavedení plánu ILS,

5.6 Etapa zabezpečení průzkum možných oblastí vzájemného logistického zabezpečení, monitorování schopnosti systému dodávat službu a zaznamenávání problémů pro analýzu, přijímání nápravných, přizpůsobivých, zdokonalujících a preventivních opatření a potvrzování obnovené schopnosti, udržování historie zpráv o problémech, nápravných opatření a trendů pro informování pracovníků obsluhy a údržby a historie jiných projektů, které vytváří nebo využívají podobné prvky systému, poskytnutí služeb běžné potřeby, zabývání se managementem zastarávání, provedení závěrečného přezkoumání etapy pro zachycení získaných zkušeností.

5.6 Etapa zabezpečení Milníky: M1. Zavedení první jednotky. M2. Přezkoumání provozu. M3. Hlavní plánované případy údržby. M4. Vyřazení první jednotky. Vstupní kritéria: memorandum o porozumění v programu, dokument o schválení etapy zabezpečení, zdroje k realizaci práce v etapě jsou k dispozici. Výstupní kritéria: memorandum o porozumění v programu, dokument o schválení etapy vyřazení, požadované výstupy z etapy jsou dodávány, rozhodnutí o ukončení programu.

5.7 Etapa vyřazení Účelem etapy vyřazení je demilitarizovat a odstranit předmětný systém na konci jeho životnosti a odstranit související provozní a zabezpečovací služby. Začíná rozhodnutím vyjmout předmětný systém ze služby, ale plánování pro tuto etapu začíná v předchozích etapách. Je rozdělena do dvou fází fáze uvolnění a fáze likvidace. Fáze uvolnění. Cílem fáze uvolnění je odebrat předmětný systém a pomocné systémy ze služby a definovat strategii likvidace, která se zdokumentuje ve Strategii likvidace v programu a která je základem pro přezkoumání fáze uvolnění. Výsledkem milníku je schválení Strategie likvidace v programu. Fáze likvidace. Fáze likvidace začíná po schválení strategie likvidace v programu. Cílem fáze likvidace je odstranění předmětného systému a souvisejících pomocných systémů ve shodě se schválenou strategií likvidace v programu.

5.7 Etapa vyřazení Milníky M1. Přezkoumání fáze uvolnění. Přezkoumání, hodnocení a schválení strategie likvidace v programu, analýza výsledků a vlivů odstranění předmětného systému ze služby. Vstupní kritéria: koncepce vyřazení, data pro údržbu/zabezpečení (aktualizovaný dokument s daty o poruchách a životu), získané zkušenosti. Výstupní kritéria: plány a postupy pro přenos pořizování služeb do nového programu (je-li to vhodné), strategie likvidace v programu, získané zkušenosti.

6. Procesy životního cyklu Účelem procesů životního cyklu je zabezpečit v jejich rámci specifickou činnost, která povede ke splnění požadavků kladených na milníky v příslušné etapě, nebo napomůže zabezpečení průběhu etapy jako celek. Podnikové procesy - Procesy managementu: životního cyklu systému, podnikového prostředí, investic, zdrojů, jakosti. Projektové procesy: plánování projektu, posuzování projektu, kontroly a řízení projektu, rozhodování, managementu rizik, managementu konfigurace, managementu informací. Etapy životního cyklu Předkoncepční etapa, Koncepce, Vývoj, Produkce, Využívání, Zabezpečení, Vyřazení Smluvní procesy: akvizice, dodání. Technické procesy: vymezení požadavků zainteresovaných stran, analýzy požadavků, návrhu architektury, zavedení, (implementace), integrace, ověřování, přechodu, validace, provozování, údržby, likvidace

6. Procesy životního cyklu Smluvní procesy jsou nezbytné pro zabezpečení vzájemných vazeb mezi nabyvatelem a dodavatelem, umožňují nám zajišťovat a dodávat příslušné nakupované produkty. Poskytují základ pro zahájení dalších procesů v projektu. Smluvní procesy jsou: proces akvizice proces dodání

6. Procesy životního cyklu Prostřednictvím podnikových procesů jsou zajišťovány zdroje a infastruktura sloužící k vytvoření funkčního prostředí v organizaci pro realizaci nakupovaných produktů, pro zabezpečení a realizaci projektů životního cyklu nakupovaných produktů. Podnikové procesy jsou určeny pro tu část celkového managementu, která odpovídá za stanovení a zavedení projektů souvisejících s produkty a službami organizace. Podnikové procesy jsou: proces managementu podnikového prostředí; proces managementu investic; proces managementu procesů životního cyklu systému; proces managementu zdrojů; proces managementu jakosti.

6. Procesy životního cyklu Projektové procesy se používají k řízení činností obsažených v technických procesech. Jsou užity k plánování, posuzování, kontrole a řízení a dalším úkonům sloužící k jejich zabezpečení a k zaručení, že požadavky dohody budou splněny. Projektové procesy jsou: proces plánování projektu; proces posuzování projektu; proces kontroly a řízení projektu; proces rozhodování; proces managementu rizik; proces managementu konfigurace; proces managementu informací.

6. Procesy životního cyklu Technické procesy se užívají pro vymezení požadavků na nakupovaný produkt, analýze požadavků pro používání produktu, pro dodávání souvisejících služeb, další úkony končící vyřazením produktu. Technické procesy jsou: proces vymezení požadavků zainteresovaných stran; proces analýzy požadavků; proces návrhu architektury; proces zavedení; proces integrace; proces ověřování; proces přechodu; proces validace; proces provozování; údržby; likvidace.

7. Hodnocení výkonnosti procesu Hodnocení výkonnosti procesu vyjádřené ukazateli, je spojeno s výsledkem procesu - jeho výstupem (produktem), nebo s jeho průběhem. Základním prvkem v systému měření jsou ukazatele - metriky představující soustavy různých měřitelných parametrů, vlastností nebo jejích specifikací. Rozeznáváme tvrdé a měkké metriky. U tvrdých ukazatelů (metrik) se jedná o objektivně měřitelné ukazatele, které sledují vývoj, průběh nebo výsledek procesu, kdy pro jejich vyjádření (identifikační vyjádření hodnoty ukazatele) lze použít jednotky v rámci ukazatelů SI nebo v ekonomické (finanční tj. v Kč). U měkkých metrik nelze použít pro hodnocení kvantifikovatelné parametry nebo finanční vyjádření, a proto používáme pro vyjádření charakteristiky metriky, parametrické vyjádření dle zvolené stupnice (bodovací, klasifikační). Můžeme použít také přímé verbální hodnocení. U měkkých metrik je hodnocení vždy založeno na subjektivním hodnocení hodnotitele.

7. Hodnocení výkonnosti procesu Obecné požadavky pro měření výkonnosti produktu (procesu): Validita měření tzn. důvěryhodnost, poskytnutí objektivních důkazů; Úplnost měření vazba na identifikační a ekonomické vlastnosti produktu, procesu a aspektů průběhu a realizace procesu; Dostatečná podrobnost měření měří se stanovené identifikační znaky produktu nebo vstupy, výstupy, průběh procesu; Dostatečná frekvence měření četnost měření, vazba na způsobilost tvorby produktu, vstupu, výstupu, průběhu procesu v čase; Požadovaná přesnost měření vztah k důvěryhodnosti měření, schopnost poznávat trendy dalšího vývoje; Účinnost měření a možnost odhalení mezer výkonnosti smysl měření, snaha o odhalování odchylek, prostředek pro zlepšení výkonnosti, vazby na operativní a nápravná opatření;

7. Hodnocení výkonnosti procesu Správné načasování měření a stálost dat v čase; Srozumitelnost informací o měření; ODPOVĚDNOST za výsledky měření (za průběh a zpracování výsledků měření). Účelem stanovování nákladů životního cyklu v rámci etap a procesů je získání schopnosti jejich posuzování prostřednictvím ekonomického vyjádření hodnoty náklady, výdaje.

7. Hodnocení výkonnosti procesu Kalkulace a hodnocení nákladů životního cyklu jsou využívány pro: hodnocení budoucích výdajů (nákladů) jednotlivých etap a procesů; posuzování ekonomické náročnosti, dostupnosti a realizovatelnosti životního cyklu systému, programu, nakupovaného produktu, procesu na základě nákladů (výdajů); pro řízení bezporuchovosti a udržitelnosti nakupovaného produktu (popř. systému); hodnocení alternativních řešení (např. předmětného systému, nakupovaného produktu, procesů a činností; plánování, řízení a hodnocení nákladů (výdajů) životního cyklu; hodnocení stavů vedoucích ke snižování nákladů (výdajů). a další.

Děkuji za pozornost Dotazy?