Evropané a krize. Zpráva. Terénní výzkum: srpen září 2010 Zveřejnění: listopad Zvláštní Eurobarometr / vlna 74.1 TNS Opinion & Social

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER EVROPSKÝ PARLAMENT Evropané a krize Zpráva Terénní výzkum: srpen září 2010 Zveřejnění: listopad 2010 Zvláštní Eurobarometr / vlna 74.1 TNS Opinion & Social Eurobaromètre spécial / Vague 74.1 TNS Opinion & Social Průzkum byl proveden na žádost Evropského parlamentu pod vedením generálního ředitelství Komise pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). Dokument nevyjadřuje názor Evropské komise ani Evropského parlamentu. Uvedené interpretace a názory představují pouze postoj autorů. 1

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Eurobarometr 74.1 Průzkum uskutečnila společnost TNS Opinion & Social na žádost Evropského parlamentu Průzkum koordinovalo generální ředitelství Komise pro komunikaci Společnost TNS Opinion & Social 40 Avenue Herrmann Debroux 1160 Brusel Belgie 2

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER OBSAH ÚVOD...4 1. DOPAD KRIZE...9 1.1 Evropští občané chtějí, aby Evropský parlament přijal jako svou hlavní prioritu řešení chudoby a sociálního vyloučení... 9 1.2 Dopad současné krize... 20 1.3 Dopad krize na zaměstnanost dotázaných a jejich okolí.... 26 2. INSTITUCE PODÍLEJÍCÍ SE NA ŘEŠENÍ KRIZE... 32 2.1 Instituce, které mohou neefektivněji bojovat s krizí... 32 2.2 V rámci Evropské unie: individuální nebo kolektivní opatření?... 38 3. ÚLOHA EURA VE FINANČNÍ KRIZI... 48 4. VÝCHODISKO Z KRIZE... 52 4.1 Snížení veřejných výdajů nebo investice do opatření na oživení ekonomiky?52 4.2 Kdo by měl vyvinout největší úsilí v oblasti úsporných opatření... 57 4.3 Solidarita mezi členskými státy v době krize... 63 4.4 Opatření pro vymanění se z krize... 75 4.5 Je pravděpodobné, že krize nadále potrvá?... 92 ZÁVĚR...97 3

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER ÚVOD Od krachu společnosti Lehman Brothers Holdings Inc. a začátku nejvážnější finanční, hospodářské a sociální krize, jaká svět postihla od třicátých let dvacátého století, uplynuly dva roky. Tato doba byla poznamenána krizí související s rizikovými hypotékami, dopadem některých skandálů, jako byla např. Madoffova aféra, či poněkud komičtějšími, zato však příznačnými výšemi prémií vyplácených některým obchodníkům. Během těchto dvou let vyvinuli evropští a američtí představitelé veškeré úsilí o obnovu důvěry přijetím zvlášť ambiciózních plánů na podporu a obnovu hospodářství. Většina členských států zároveň zahájila realizaci politik s cílem snížit zadlužení a schodků veřejných financí. Geograficky bližší řecká krize znovu otevřela rozpravu o vnitroevropské solidaritě a potřebě vytvoření evropského stabilizačního hospodářského mechanismu a případně i systému řízení evropského hospodářství. V tomto ohledu představuje strategie Evropa 2020 obnovení hospodářských a sociálních ambicí ve snaze o udržitelný růst 1. Podle předběžných prognóz pro EU, jak je zveřejnila Evropská unie na svých oficiálních stránkách dne 13. září 2010 2, budou čtvrtletní výsledky lepší, než předpokládaly prognózy z jara loňského roku, přestože ve druhém pololetí tohoto roku se očekává zpomalení růstu. Je to způsobeno kladným dopadem dynamiky růstu ve druhém čtvrtletí. Evropské hospodářství je proto na cestě k oživení ve větší míře, než předpokládaly jarní prognózy. Přetrvává však nejistota a oživení je nadále velmi křehké. Tato vlna Eurobarometru 74.1 se uskutečnila ve dnech 26. srpna až 16. září 2010 a probíhala na pozadí tohoto váhavého a křehkého, i když skutečného oživení. Průzkum pod názvem Evropané a krize je druhým průzkumem mínění věnovaným tomuto tématu a provedeným jménem Evropského parlamentu. První průzkum mínění byl na toto téma proveden jen několik měsíců po začátku krize 3. Následně budou oba tyto průzkumy srovnány a zohledníme rovněž některé výsledky průzkumů mínění Eurobarometru provedených Evropskou komisí v letech 2009 a 2010. Tento Eurobarometr zadalo generální ředitelství Evropského parlamentu pro komunikaci. Průzkum mínění provedla společnost TNS Opinion & Social ve dnech 26. srpna až 16. září 2010. V jeho průběhu bylo dotázáno přibližně 26 635 evropských občanů starších 15 let a to v rámci terénního výzkumu prováděného dotazovateli sítě společnosti TNS Opinion & Social formou osobního terénního 1 http://ec.europa.eu/eu2020/index_fr.htm 2 http://europa.eu/rapid/pressreleasesaction.do?reference=ip/10/1111&format=html&aged=0&langu age=fr&guilanguage=en 3 Zvláštní průzkum Eurobarometru provedený v období leden-únor 2009, Evropané a krize: http://www.europarl.europa.eu/parliament/public/staticdisplay.do?id=40&refreshcache=yes&languag e=fr&pagerank=6 4

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER výzkumu (dotazníky vyplnili dotazovatelé v domácnostech respondentů). Metodologie byla stejná, jaká se používá pro standardní průzkumy Eurobarometru prováděné Generálním ředitelstvím Evropského parlamentu pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). V příloze této zprávy je uvedena technická poznámka o způsobu, jakým ústavy společnosti TNS Opinion & Social vedly terénní výzkum. V této poznámce jsou definovány metody terénního výzkumu a intervaly spolehlivosti. Tento průzkum mínění zahrnuje 27 členských států a tvoří součást vlny EB 74.1. Je tvořen otázkami, které byly v rámci barometru položeny v předchozích vlnách a které umožňují zjistit nastalé změny, a novými otázkami. 5

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Poznámka Jednotlivé země jsou v této zprávě označovány svými oficiálními zkratkami. Tyto zkratky jsou následující: ZKRATKY EU27 DK Evropská unie 27 členských států Nevím BE CZ BG DK DE EE EL ES FR IE IT CY LT LV LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK Belgie Česká republika Bulharsko Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Italie Kyperská republika Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království 6

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER SHRNUTÍ Dva roky od začátku nejvážnější krize moderních dějin poskytují výsledky tohoto průzkumu mínění důležité informace o tom, jak se cítí evropští občané v hospodářském kontextu, který je nadále nejistý. Hlavní zjištění plynoucí z tohoto průzkumu jsou tato: Většina evropských občanů (52 %) je přesvědčena, že řešení chudoby a sociálního vyloučení by měla být přiznána priorita na úrovni EU, to je o osm procentních bodů víc než na začátku roku 2010. 52 % dotázaných rovněž uvedlo, že krize měla vážný dopad na jejich osobní situaci (o 6 bodů méně oproti začátku roku 2009) a 90 % dotázaných se domnívá, že krize postihla světové hospodářství, evropské hospodářství a vnitrostátní hospodářství jejich vlastní země. Navíc 40 % evropských občanů uvedlo, že někdo, koho znají a kdo není jejich příbuzný ani kolega, přišel o práci v důsledku krize, přičemž 20 % dotázaných uvedlo, že někdo z jejich kolegů přišel o práci, a 23 % jich uvedlo, že někdo z příbuzných přišel o práci následkem krize. 11 % dotázaných, to je jeden z deseti evropských občanů, uvedlo, že sami (nebo jejich partner) přišli o práci v přímém důsledku krize. Z průzkumu vyplývá, že za stávající situace se s negativními dopady současné hospodářské a finanční krize nejlépe dokážou vypořádat vnitrostátní vlády a Evropská unie přijetím účinných opatření (tento názor zastává mnohem větší počet občanů než těch, kteří se domnívají, že s dopady krize se nejlépe dokáže vypořádat MMF, skupiny G20 či Spojené státy). Toto stanovisko zastává 25 % evropských občanů pro obě rozhodovací úrovně, přičemž vnitrostátní vlády zaznamenaly nárůst o 6 procentních bodů a Evropská unie pokles o 1 bod. Poměrná většina evropských občanů (44 %) se domnívá, že v situaci krize postupovaly jednotlivé členské státy Evropské unie individuálně. Tyto výsledky jsou stejné jako výsledky zaznamenané na začátku roku 2009. Více než jedna třetina dotázaných (38 %) je přesvědčená, že státy naopak postupovaly koordinovaně s ostatními členskými státy. Většina dotázaných (52 %) však uvedla, že by byli lépe chráněni, pokud by jejich země přijímala opatření a uplatňovala je koordinovaně s ostatními členskými státy, tj. o 9 procentních bodů méně než na jaře 2009. 7

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Většina evropských občanů (50 %) se domnívá, že euro nepřispělo ke zmírnění negativních dopadů krize, zatímco 33 % zastává opačný názor. Pokud jde o způsob, jak se z krize vymanit, 38 % evropských občanů je přesvědčeno, že členské státy Evropské unie by měly nejprve investovat do opatření na oživení hospodářství, zatímco 35 % dotázaných se domnívá, že by se měly nejprve zaměřit na snížení veřejných výdajů. Více než třetina evropských občanů (34 %) je přesvědčena, že k překonání krize by největší úsilí v oblasti úsporných opatření měli vyvinout představitelé velkých firem a průmyslových podniků. Měly by si členské státy, které čelí hospodářským potížím, navzájem projevovat solidaritu? Kladně odpovědělo 49 % evropských občanů, kteří by byli ochotni poskytnout finanční pomoc jinému členskému státu, který se nachází v hospodářských nebo finančních potížích, zatímco 39 % evropských občanů zaujalo opačné stanovisko a odpovědělo záporně: o o Většina (51 %) evropských občanů, kteří považují solidaritu s ostatními členskými státy za žádoucí, by poskytlo svoji pomoc jménem evropské solidarity mezi členskými státy. Naproti tomu 66 % těch, kteří by finanční pomoc jinému členskému státu EU čelícímu vážným hospodářským a finančním potížím neposkytli, uvedlo, že občané jejich země by neměli platit za hospodářské problémy ostatních členských států EU. Více než čtyři z deseti dotázaných (43 %) jsou přesvědčeni, že jedním z prostředků, jak se vymanit z krize, by mělo být přiznání priority investicím do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu. 40 % dotázaných je rovněž přesvědčeno, že je třeba podporovat malé a střední podniky a velmi malé podniky. Sedm z deseti evropských občanů je rovněž přesvědčeno, že jedním z účinných způsobů předcházení a zabránění krizím v budoucnosti je přísnější regulace a dohled nad účastníky finančních trhů (například regulace bonusů obchodníků). Většina evropských občanů (37 %) se domnívá, že návrat k růstu začne v nadcházejících letech, zatímco čtvrtina z nich (26 %) se dokonce domnívá, že krize bude trvat řadu let. 8

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER 1. Dopad krize 1.1 Evropští občané chtějí, aby Evropský parlament přijal jako svou hlavní prioritu řešení chudoby a sociálního vyloučení. - Většina evropských občanů se domnívá, že řešení chudoby a sociálního vyloučení by měla být přiznána priorita - Evropští občané se stále zaměřují na potřebu řešit důsledky finanční, hospodářské a sociální krize. Proto také politiky, které má podle mínění evropských občanů Evropský parlament naléhavě řešit, jsou politiky, které se týkají jejich každodenního života. Respondenti měli zvolit nejvíce čtyři politiky z dvanáctibodového seznamu 4. Přední místo na seznamu priorit jednoznačně zaujímá řešení chudoby a sociálního vyloučení, stejně jako na začátku roku 2010, kdy byl prováděn poslední průzkum Eurobarometru na toto téma. Tentokrát však tato odpověď získala podstatně vyšší podporu, tj. o 8 procentních bodů více: na prvním místě svého seznamu uvedla tuto politiku více než polovina dotázaných (52 %). Další nejčastěji uváděnou politiku zlepšení ochrany a zdraví spotřebitele uvedla třetina dotázaných (33 %, pokles o 2 procentní body). Třetí nejčastěji uváděnou politiku boj proti terorismu při respektování svobody jednotlivce uvedla jen necelá třetina dotázaných (28 %, pokles o 6 procentních bodů). Po těchto třech nejčastěji uváděných politikách následuje řada čtyř bodů, které uvedla přibližně čtvrtina dotázaných: zemědělská politika šetrná k životnímu prostředí a přispívající ke globální potravinové rovnováze a koordinace hospodářské, rozpočtové a daňové politiky (v obou případech 27 %, první z politik zaznamenala pokles o 1 procentní bod a druhá nárůst o 3 procentní body od počátku roku), po nichž následuje boj proti změně klimatu (26 %, pokles o 8 procentních bodů) a bezpečnostní a obranná politika, která umožňuje EU čelit mezinárodním krizím (23 %, pokles o 7 procentních bodů). 4 QC1 Evropský parlament podporuje rozvoj některých politik na úrovni Evropské unie. Které z následujících politik by podle vás měla být dána přednost? 9

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Společnou energetickou politiku s cílem zabezpečit energetickou nezávislost EU a politiku v oblasti přistěhovalectví prováděnou po konzultaci se zeměmi původu uvedl jeden dotázaný z pěti (20 %, tj. pokles o 4 procentní body v prvním případě a nezměněný výsledek v případě druhém). Následující politiky vyvolávají na druhé straně patrně menší nadšení, protože je uvedli méně než dva z deseti dotázaných: společná zahraniční politika, která umožňuje EU vystupovat jednotně na mezinárodním poli (17 %, pokles o 4 procentní body), politika výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a inovaci (14 %, nárůst o 1 procentní bod) a prosazování evropského sociálního modelu (13 %, nárůst o 2 procentní body). 10

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER 11

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER A) Rozdíly mezi členskými státy Analýza podle jednotlivých zemí ukazuje priority politik zjištěné v jednotlivých členských státech. Nejčastěji uváděna politika boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EU 52 %) zaznamenala nejvyšší podporu v Řecku (68 %), které bylo krizí výrazně postiženo, a vyskytovala se rovněž často v Portugalsku (64 %), v Litvě (62 %), ve Španělsku (61 %), v Belgii a ve Finsku (v obou zemích 60 %). Méně zásadní se však tato politika jeví občanům dotázaným na Maltě (37 %), v Itálii (40 %) a ve Spojeném království (43 %). 12

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Nejvýraznější nárůst počtů odpovědí, které zvolily boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, mezi členskými státy od ledna-února 2010 zaznamenalo především Řecko (o 27 procentních bodů) a Španělsko (o 18 procentních bodů) země, které obě byly zasaženy vážnou sociální krizí, stejně jako Slovinsko (o 17 procentních bodů). Celkem 12 členských států zaznamenalo dvouciferný nárůst v počtu odpovědí volících tuto politiku. Na druhé straně jedinými zeměmi, kde podpora pro tuto politiku poklesla, jsou Spojené království a Slovensko (v obou zemích pokles o 1 procentní bod). QC1 (3) The European Parliament promotes the development of certain policies at a European Union level. In your opinion, which of the following policies should be given priority? - Tackling poverty and social exclusion - EB74.1 Aug.-Sept. 2010 EB73.1 Jan.-Feb. 2010 Diff. EB74.1 - EB73.1 EU27 52% 44% +8 EL 68% 41% +27 ES 61% 43% +18 SI 53% 36% +17 BG 56% 40% +16 CY 54% 39% +15 LU 49% 36% +13 DE 56% 44% +12 PT 64% 52% +12 RO 50% 38% +12 CZ 51% 40% +11 FR 57% 46% +11 IE 51% 41% +10 BE 60% 52% +8 FI 60% 52% +8 PL 55% 48% +7 LT 62% 56% +6 EE 48% 43% +5 NL 48% 43% +5 IT 40% 36% +4 HU 56% 52% +4 DK 45% 42% +3 SE 50% 48% +2 LV 54% 53% +1 MT 37% 36% +1 AT 50% 49% +1 SK 47% 48% -1 UK 43% 44% -1 13

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Politika zlepšení ochrany spotřebitele a veřejného zdraví (EU 33 %) má zvláště silnou podporu mezi dotázanými v jižních státech Evropské unie: konkrétně na Kypru (74 %) a v menší míře v Řecku a v Bulharsku (v obou 48 %), na Maltě (47 %) a v Irsku (43 %). Podstatně menší podpory se však na druhé straně dostalo této politice ve Švédsku (21 %), ve Spojeném království (22 %), v Lucembursku (23 %) a ve Španělsku (27 %). Je třeba uvést, že i když tuto politiku uvedlo celkem 33 % Evropanů, v zemích, které přistoupily k EU po letech 2004/2007, ji uvedlo 40 % dotázaných 5 ve srovnání s 31 % dotázaných z členských států před rokem 2004 6. Třetí nejčastěji uváděnou politikou byl boj proti terorismu při respektování svobody jednotlivce (EU 28 %). Tento výsledek odráží obavy evropských občanů z této problematiky v situaci, kdy jsou teroristické útoky a únosy vnímány v celém světě jako potenciální hrozba. Největší pravděpodobnost, že dotázaní vyjádří názor, že této politice by měla být přiznána priorita, je v Nizozemsku (43 %), v Dánsku (42 %) a na Kypru (41 %). S vážnými obavami je tato otázka rovněž vnímána na Slovensku a ve Spojeném království (v obou zemích 33 %), ve Švédsku (32 %), v Belgii a v Německu (v obou zemích 31 %). Dotázaní v Lotyšsku (13 %), Estonsku, Slovinsku a v Litvě (ve všech třech zemích 14 %), v Rumunsku (15 %) a v Portugalsku (17 %) přisuzují tomuto problému patrně menší důležitost. Zemědělskou politiku šetrnou k životnímu prostředí a přispívající ke globální potravinové rovnováze (EU 27 %) považují obecně za zásadní občané dotázaní v Lotyšsku (42 %), ve Finsku a ve Švédsku (v obou zemích 41 %), ve Francii (40 %), v Estonsku a v Bulharsku (v obou zemích 38 %). V podstatně menší míře pak na Maltě (14 %), ve Španělsku (16 %) a v Litvě (18 %). Koordinaci hospodářské, rozpočtové a daňové politiky (EU 27 %) uváděli především dotázaní v Litvě (48 %), v Maďarsku (43 %), v Lotyšsku (41 %), v Estonsku (39 %) a na Slovensku (38 %); všech 5 těchto zemí přistoupilo k Evropské unii v roce 2004. Avšak nejmenší pravděpodobnost, že dotázaní se budou domnívat, že by této politice měla být přiznána priorita, je v případě občanů dotázaných v Dánsku (7 %), na Maltě a ve Švédsku (v obou zemích 12 %) a v Lucembursku (15 %). Boj proti změně klimatu (EU 26 %) patří nadále k obavám, které jsou časté zejména v severní Evropě: ve Švédsku (69 %) a v menší míře v Dánsku 5 Zeměmi, které přistoupily po letech 2004/2007, se rozumí 12 členských států, které se staly novými členy EU v květnu 2004 a v lednu 2007. Tyto země jsou: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Kyperská republika, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko. 6 Zeměmi, které byly členskými státy EU před rokem 2004, se rozumí 15 členských států, které se staly členy Evropské unie před rokem 2004. Tyto země jsou: Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko, Švédsko a Spojené království. 14

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER (47 %), v Rakousku (44 %) a ve Finsku (40 %) a rovněž dále na jihu ve Slovinsku (42 %). Tato politika však vzbuzuje mnohem menší zájem v pobaltských zemích: 6 % v Lotyšsku, 7 % v Estonsku a 12 % v Litvě. Je třeba konstatovat, že v zemích, které přistoupily k EU po letech 2004/2007 (19 %), je menší pravděpodobnost, že respondenti uvedou boj proti změně klimatu, než v zemích, které byly členskými státy EU před rokem 2004 (28 %). Na celoevropské úrovni však byla tato politika uváděná méně často než na začátku roku 2010 (pokles o 8 procentních bodů), jakoby se v době hospodářských a finančních obav jevila problematika životního prostředí evropským občanům méně zásadní. Poměr dotázaných, kteří uvedli tuto politiku, se zvýšil pouze ve třech z 27 členských států Evropské unie: v Rakousku (nárůst o 4 procentní body), v Belgii a v Nizozemsku (v obou zemích nárůst o 1 procentní bod). Na druhé straně podpora této politiky nejvíce poklesla na Maltě (o 5 procentních bodů) a v Rumunsku (o 21 procentních bodů). 15

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Bezpečnostní a obrannou politiku, která umožňuje EU čelit mezinárodním krizím (EU 23 %) uvádí dotázaní častěji na Kypru (43 %), v Rumunsku (38 %) a ve Švédsku (34 %), zatímco na druhé straně stupnice jsou dotázaní ve Slovinsku (14 %), v Portugalsku a v Litvě (v obou zemích 15 %). Společnou energetickou politiku s cílem zabezpečit energetickou nezávislost EU (EU 20 %) uvádí nejčastěji dotázaní v Maďarsku (38 %), v Rakousku (32 %) a v Litvě (30 %) a nejméně často ve Španělsku (8 %), ve Francii (13 %), a v Portugalsku a na Kypru (v obou zemích 14 %). Politiku v oblasti přistěhovalectví prováděnou po konzultaci se zeměmi původu (EU 20 %) vnímají jako prioritní především obyvatelé Rakouska (35 %), Belgie (33 %) a Dánska (31 %). Avšak velmi zřídka byla tato otázka uváděná v Rumunsku (4 %), v Maďarsku a v Bulharsku (v obou zemích 6 %), což je zajímavý výsledek s ohledem na pozornost, jaké se této otázce dostalo letos v létě ze strany sdělovacích prostředků. I když tuto politiku uvedlo celkem 20 % Evropanů, v zemích, které přistoupily k EU po letech 2004/2007, ji uvedlo 8 % dotázaných ve srovnání s 23 % dotázaných ze zemí, které byly členskými státy před rokem 2004. Společnou zahraniční politiku, která umožňuje EU vystupovat jednotně na mezinárodním poli (EU 17 %) uvádějí zejména dotázaní v Irsku (33 %), v Lucembursku a na Kypru (v obou zemích 26 %), avšak pouze 8 % dotázaných v Litvě a 10 % v Portugalsku, ve Spojeném království, ve Španělsku a v Lotyšsku. Politika výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a inovaci (EU 14 %) se zjevně v rámci Evropské unie těší vyrovnané podpoře (v průměru 14 %), přesto tuto oblast uvedlo 25 % dotázaných v Dánsku a pouze 5 % na Kypru. Konečně prosazování evropského sociálního modelu (EU 13 %) vnímá jako prioritu v průměru pouze 13 % evropských občanů. Největší pravděpodobnost, že dotázaní uvedou tuto politiku, je ve Slovinsku (24 %) a v Rakousku (22 %), přičemž nejméně často ji uváděli dotázaní ve Spojeném království (3 %) a na Maltě (4 %). 17

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER B) Sociodemografická analýza Zaměříme-li se na tři nejčastěji uváděné politiky, vyplývá ze sociodemografické analýzy odpovědí řada zajímavých závěrů. Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení : U žen je větší pravděpodobnost, že je bude tento problém zajímat, než u mužů (55 % žen a 49 % mužů). Naproti tomu v jednotlivých věkových skupinách je zastoupení poměrně stejnoměrné (54 % dotázaných ve věku 15-54 let), přičemž u nejstarších skupin respondentů je poněkud menší pravděpodobnost, že uvedou tuto politiku (49 % dotázaných ve věku 55 let a více). Je poměrně logické, že tato politika vzbuzuje zvláštní zájem u respondentů ze sociálně zranitelnějších kategorií (64 % nezaměstnaných, 55 % osob manuálně pracujících a 61 % těch, kteří se řadí do spodní části společenského žebříčku). Je třeba připomenout, že u dotázaných, kteří se řadí k levé části politického spektra, je větší pravděpodobnost, že uvedou tuto politiku (58 % oproti 52 % těch, kteří se řadí ke středu, a 45 % těch, kteří se nacházejí na pravé části politického spektra). Zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví : Ohledně této politiky není žádný výrazný rozdíl mezi muži a ženami (muži 32 % a ženy 33 %). Navíc ani věk nepředstavuje v této otázce žádnou rozhodující proměnnou: tuto politiku uvedlo 33 % mladých lidí ve věku 15 24 let a 31 % dotázaných ve věku 55 let a více. V této otázce proto zjevně převládá napříč jednotlivými sociodemografickými kategoriemi shoda, i když u sociálně nejvíce zranitelných skupin respondentů je pravděpodobnost, že tuto politiku uvedou, poněkud vyšší (35 % manuálně pracujících a 37 % osob, které mají často problémy s pokrytím svých výdajů). Boj proti terorismu při respektování svobod jednotlivce : Tato politika má jednoznačně podporu u všech kategorií, i když se zdá, že větší důraz na ni kladou dotázaní, kteří se řadí do pravé části politického spektra: 33 % oproti 31 % ve středu politického spektra a 23 % těch, kteří se řadí napravo. 18

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER QC1 The European Parliament promotes the development of certain policies at a European Union level. In your opinion, which of the following policies should be given priority? Tackling poverty and social exclusion Improving consumer and public health protection Combating terrorism while respecting individual freedoms EU27 52% 33% 28% Gender Male 49% 32% 27% Female 55% 33% 28% Age 15-24 54% 33% 26% 25-39 54% 34% 26% 40-54 54% 33% 28% 55 + 49% 31% 29% Respondent occupation scale Self- employed 46% 33% 25% Managers 49% 29% 26% Other white collars 49% 34% 27% Manual workers 55% 35% 28% House persons 54% 32% 29% Unemployed 64% 34% 26% Retired 49% 31% 29% Students 52% 32% 26% Left-Right scale (1-4) Left 58% 33% 23% (5-6) Centre 52% 33% 31% (7-10) Right 45% 32% 33% Self-positioning on the social scale Low (1-4) 61% 35% 24% Medium (5-6) 52% 33% 27% High (7-10) 48% 31% 31% Tři nejčastěji uváděné politiky. 19

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER 1.2 Dopad současné krize Většina evropských občanů pocítila dopad současné krize osobně S cílem zjistit, do jaké míry evropští občané pociťují dopad krize, jsme jim položili otázku, zda se domnívají, že má krize dopad na světové hospodářství, evropské hospodářství, hospodářství jejich vlastní země a jejich osobní situaci. Úvodem je třeba poznamenat, že pokud jde o první tři body, byly výsledky naprosto shodné s výsledky průzkumu Eurobarometru ze začátku roku 2009 (EB71.1): 90 % evropských občanů souhlasí s tvrzením, že současná krize má velmi vážný nebo spíše vážný dopad na světové hospodářství, evropské hospodářství a hospodářství jejich vlastní země. Menší počet dotázaných, i když stále většina, se domnívá, že krize má vážný dopad na jejich osobní situaci: v současnosti je o tom přesvědčeno 52 % dotázaných, což však představuje pokles o 6 procentních bodů oproti začátku roku 2009. Z tohoto výsledku vyplývá, že finanční situace evropských domácností se patrně poněkud zlepšila. Navíc dotázaní v zemích, které přistoupily k Evropské unii po roce 2004, se častěji domnívají, že krize má vážný dopad na jejich osobní situaci, než dotázaní ve starších členských státech (64 % v zemích, které přistoupily k EU po letech 2004/2007, oproti 48 % dotázaných z členských států před rokem 2004). 20

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER A) Rozdíly mezi členskými státy Mezi členskými státy Evropské unie existuje téměř naprostá shoda ohledně názoru, že současná krize má vážný dopad na světové hospodářství (EU 90 %). Nejčastěji s tímto tvrzením souhlasí respondenti na Kypru (97 %), v Belgii a ve Slovinsku (v obou zemích 96 %). V menší míře je toto přesvědčení rozšířeno v Polsku a v Rumunsku (v obou zemích 83 %) a v Rakousku (85 %), i když je stále sdílí převážná většina obyvatel. Je třeba dodat, že podíl respondentů, kteří zastávají toto stanovisko, se v 10 z 27 členských států od začátku roku 2009 zvýšil. Nezměněný podíl zůstal ve 4 členských státech a v ostatních 13 členských státech tento podíl klesl. Situace je podobná, pokud jde o vážný dopad na evropské hospodářství (EU 90 %), což je přesvědčení, k němuž se hlásilo nejvíce dotázaných v Řecku (97 %), v České republice, na Slovensku a na Kypru (ve všech třech zemích 96 %). 21

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Pokud jde o dopad na světové hospodářství, nejmenší pravděpodobnost, že dotázaní budou sdílet tento názor, je v Polsku (83 %), v Rumunsku a v Rakousku (84 %) a na Maltě (rovněž 84 %). Počet dotázaných, kteří zastávají toto stanovisko, od začátku roku 2009 vzrostl v 10 členských státech, přičemž poklesl ve 13 členských státech a nezměněný počet jich zůstal ve čtyřech zemích. Totéž rovněž platí o názoru respondentů na vážný dopad na vnitrostátní hospodářství (EU 90 %). Tento názor sdílí až 99 % dotázaných v Řecku, které se nachází uprostřed nebývalé finanční krize, zejména od konce roku 2009. Za nimi těsně následují dotázaní ve Španělsku a na Slovensku (97 % v obou zemích), v České republice, Estonsku a v Maďarsku (ve všech třech zemích 96 %). Poměrně nízkými výsledky naproti tomu vyniká Lucembursko (76 %, pokles o 13 procentních bodů), Rakousko (77 %, pokles o 6 procentních bodů) a Polsko (78 %, pokles o 4 procentní body); v těchto zemích je zajímavá ta skutečnost, že výsledky jsou zde nižší než výsledky zaznamenané na začátku roku 2009. o V Lucembursku jsou výsledky nižší rovněž pro ostatní tři tvrzení: vážný dopad na světové hospodářství (pokles o 7 procentních bodů), dopad na evropské hospodářství (pokles o 6 procentních bodů) a především dopad na osobní situaci respondentů (pokles o 25 procentních bodů). o Opačný případ však představuje Dánsko, kde se poměr dotázaných, kteří se domnívají, že jejich země v současnosti trpí dopadem krize, zvýšil o 15 procentních bodů (ze 77 % na 92 %). Totéž platí i pro ostatní tři tvrzení: vážný dopad na světové hospodářství (nárůst o 6 procentních bodů), dopad na evropské hospodářství (nárůst o 8 procentních bodů) a v poněkud menší míře, pokud jde o dopad na osobní situaci respondentů (nárůst o 2 procentní body). Pokud jde o vážný dopad na osobní situaci dotázaných (EU 52 %), některé země významně převyšují celoevropský průměr. To se týká zejména Maďarska (86 %), Rumunska (85 %), Řecka (83 %), Lotyšska (78 %) a Bulharska (77 %). Navíc v 18 z 27 členských států se většina dotázaných domnívá, že současná krize má určitý dopad na jejich osobní situaci. V ostatních členských státech se však dotázaní podle všeho cítí krizí méně dotčení. To platí zejména o severních členských státech Evropské unie: Švédsko (19 %), Dánsko (24 %), Německo a Rakousko (v obou zemích 27 %), Finsko (28 %), Lucembursko a Nizozemsko (v obou zemích 29 %). V tomto bodě poklesl od začátku roku 2009 počet dotázaných, kteří uvedli, že krize má velmi vážný dopad, v 19 z 27 členských států. 22

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Naproti tomu 7 zemí zaznamenalo nárůst a pouze v jedné zemi (Kypr), kde 75 % respondentů uvedlo, že současná krize má vážný dopad na jejich osobní situaci, zůstala čísla nezměněná. 23

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER B) Sociodemografická analýza Je patrné, že odpovědi respondentů na každou ze čtyř otázek se neliší podle pohlaví. Odpovědi mužů a žen jsou téměř totožné. Určitých vliv na odpovědi dotázaných má však podle všeho věk. Například u všech čtyř otázek je u nejmladších (věková skupina 15-24 let) a nejstarších respondentů (ve věku 55 let a více) poněkud méně pravděpodobné, že odpoví kladně, než u středních věkových skupin (ve věku 25 až 39 a 40 až 54 let). Existuje u nich proto menší pravděpodobnost, že se budou domnívat, že krize má vážný dopad na světové hospodářství, evropské hospodářství, vnitrostátní hospodářství a jejich osobní situaci. Proto kategorie, které jsou obecně pracovně nejvíce aktivní, budou s největší pravděpodobností také zastávat názor, že krize má vážný dopad na všech úrovních. V otázce vnímání dopadu krize na světové, evropské a vnitrostátní úrovni se od sebe jednotlivé kategorie povolání respondentů liší jen velmi málo. Na druhé straně existují poměrně jednoznačné rozdíly, pokud jde o jejich osobní situaci: proto 42 % řídících pracovníků (v porovnání s celkem 52 % evropských občanů) se domnívá, že krize má vážný dopad na jejich osobní situaci; u nezaměstnaných toto číslo činí 72 %. Profil respondentů, kteří se budou s největší pravděpodobností domnívat, že krize má vážný dopad na jejich osobní situaci, můžeme shrnout takto: Mohou to být ženy stejně jako muži (52 %) a bude se spíše jednat o příslušníky střední věkové skupiny 25 až 54 let (57 % v porovnání s 45 % dotázaných ve věkové skupině od 15 do 24 let). Jedná se osoby sociálně zranitelnější, které ukončily vzdělání poměrně brzy (55 % těch, kteří ukončili vzdělání ve věku 15 let nebo dříve, oproti 46 % těch, kteří studovali do 20 let a déle) a především jsou to lidé, kteří mají často problémy s pokrytím svých výdajů (80 % proti 39 % těch, kteří se svými prostředky bez problémů vyjdou). Konečně 55 % dotázaných, kteří nepodporují vnitrostátní finanční pomoc zemím v krizi, jsou lidé, kteří pociťují dopad krize osobně (ve srovnání s 49 % těch, kteří tuto pomoc podporují). 24

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER 1.3 Dopad krize na zaměstnanost dotázaných a jejich okolí. Většina evropských občanů uvádí, že nebyla přímo ani nepřímo postižena propouštěním Ze zjištění, jakým způsobem Evropané vnímají dopad krize na světové hospodářství, evropské hospodářství, vnitrostátní hospodářství své země, vyplynulo, že většina z nich se domnívá, že krize má rovněž dopad na jejich osobní situaci. Dále byly položeny čtyři otázky s cílem zjistit, do jaké míry krize ovlivnila pracovní život evropských občanů a jejich okolí. 7 Z výsledků (poměrně logicky) vyplývá, že čím více se lidé ve svém pohledu vzdálí od svého bezprostředního okolí, tím více pozorují dopad hospodářské krize: o V odpovědi na tvrzení: někdo, koho znáte a kdo není ani váš příbuzný ani kolega, přišel o práci uvedlo 40 % dotázaných, že se tak stalo v důsledku krize. Podobný počet dotázaných uvedl, že taková situace nenastala. o o o Dvacet procent dotázaných uvedlo, že někdo z jejich kolegů přišel o práci v důsledku krize. 23 % dotázaných rovněž souhlasilo s tvrzením, že někdo z jejich příbuzných přišel o práci v důsledku krize. 11 % dotázaných také uvedlo, že oni sami nebo jejich partner přišli o práci v přímém důsledku krize. Z uvedených údajů vyplývá, že na početnou menšinu evropských občanů měla krize přímý a zvlášť závažný dopad. 7 QC3 Zde je několik situací, které mohly v nedávné době nastat ve vašem pracovním životě nebo v pracovním životě lidí kolem vás. U každé z těchto situací mi, prosím, řekněte, zda nastala jako přímý důsledek krize, zda nastala, ovšem nikoli jako přímý důsledek krize, nebo zda vůbec nenastala. Vy sami nebo váš partner/vaše partnerka (manžel/manželka atd.) jste přišli o práci; někdo z vašich příbuzných přišel o práci; někdo z vašich kolegů přišel o práci; někdo, koho znáte a kdo není ani váš příbuzný ani kolega, přišel o práci. Ano, a stalo se tak v přímém důsledku krize; ano, ale nikoli v přímém důsledku krize; ne, tato situace nenastala; nehodí se (SPONTÁNNĚ). 26

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER A) Rozdíly mezi členskými státy Zkoumáme-li odpovědi na tvrzení: někdo, koho znáte a kdo není ani váš příbuzný ani kolega, přišel o práci v důsledku krize (EU 40 %), 80 % dotázaných v Lotyšsku a 75 % dotázaných ve Španělsku se s tímto tvrzením ztotožňuje. Členskými státy s nejnižšími výsledky jsou opět Malta a Polsko (v obou zemích 21 %). V reakci na tvrzení někdo z vašich kolegů přišel o práci v důsledku krize (EU 20 %) zaznamenalo opět nejvyšší výsledek Lotyšsko (56 %), po kterém následuje Irsko (45 %) a Španělsko (44 %), zatímco nejnižší výsledky byly zaznamenány na Maltě (5 %), v Lucembursku a v Polsku (v obou zemích 8 %). V odpovědích na tvrzení někdo z vašich příbuzných přišel o práci v důsledku krize (EU 23 %) vede opět Lotyšsko s 57 % dotázaných, kteří uvedli, že se na ně toto tvrzení vztahuje. Totéž platí rovněž o Irsku a Litvě (v obou zemích 50 %), zatímco k nejméně postiženým patří občané dotázaní v Belgii a ve Finsku (v obou zemích 11 %). 27

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Konečně, pokud jde o tvrzení vy sami nebo váš partner jste přišli o práci v důsledku krize (EU 11 %), uvedla více než třetina dotázaných v Lotyšsku, že tuto situaci zažili (34 %). Další nejvyšší výsledky byly zaznamenány ve Španělsku (24 %), v Litvě (23 %) a v Estonsku (22 %). Na druhé straně se nejméně tímto problémem cítí být postiženi dotázaní na Maltě (3 %), v Lucembursku (5 %), ve Francii, v Německu, ve Finsku a ve Švédsku (ve všech zemích 6 %). o Zdaleka největší pravděpodobnost ze všech evropských zemí, že dotázaní osobně (nebo v kruhu přátel a rodiny) pocítili přímý dopad krize z hlediska ztráty pracovního místa, je v Lotyšsku. Osm z deseti dotázaných uvedlo, že se tak stalo někomu, koho znají a kdo není ani jejich příbuzný ani kolega, i když oni sami nebyli postiženi. Více než jeden ze tří dotázaných (34 %) uvedl, že sám/sama, nebo jeho/její partner přišel o práci. o Dotázaní ve Španělsku a v Irsku uvedli, že na ně krize těžce dolehla: 45 % dotázaných ve Španělsku a 50 % v Irsku uvedlo, že někdo z jejich příbuzných přišel o práci v důsledku krize, a 75 % dotázaných ve Španělsku a 74 % v Irsku uvedlo, že o práci přišel někdo, koho znají a kdo není ani příbuzný, ani kolega z práce. o Na opačné straně žebříčku je Malta, kde je nejmenší pravděpodobnost, že dotázaní nebo někdo z jejich příbuzných či kolegů přišel o práci v důsledku krize. 28

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER B) Sociodemografická analýza Pokud se zaměříme na respondenty, kteří uvedli, že v důsledku současné krize přišli o práci, nebo o ni přišel jejich partner, případně, že mají příbuzné či kolegy, kteří byli propuštěni, zjišťujeme toto: Existují jen velmi malé rozdíly mezi pohlavím dotázaných. U mužů je však poněkud pravděpodobnější než u žen (23 % a 18 %), že uvedou, že někdo z jejich kolegů přišel v důsledku krize o práci. Pokud jde o věkovou proměnnou (a to u všech čtyř tvrzení), lze s největší pravděpodobností očekávat kladnou odpověď u evropských občanů ve věku 25 až 39 let tedy u mladých lidí v produktivním věku, zatímco nejstarší dotázaní (ve věku od 55 let) jsou skupinou nejméně postiženou. Z hlediska povolání dotázaných z výsledků vyplývá, že nejvíce znevýhodněné kategorie (nezaměstnaní, osoby v domácnosti a manuálně pracující) jsou také nejvíce ohroženy stejně jako ti, které znají ztrátou zaměstnání v důsledku krize. Proto také 39 % nezaměstnaných uvedlo, že oni sami nebo jejich partner byli v nedávné době propuštěni z práce v důsledku krize, zatímco 37 % uvedlo, že se totéž stalo někomu z příbuzných, 39 % uvedlo kolegu/kolegyni z práce a 54 % z nich zná někoho kdo není ani příbuzný ani jejich kolega, kdo přišel o práci v přímém důsledku krize. 30

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER 2. Instituce podílející se na řešení krize 2.1 Instituce, které mohou neefektivněji bojovat s krizí nejefektivněji se podle názorů dotázaných s dopady krize mohou vypořádat vnitrostátní vlády a Evropská unie Jaký je v současnosti nejlepší způsob řešení krize? nejvhodnější ve snaze o její vyřešení? Jaké prostředky jsou Otázka, které instituce mohou přijmout nejúčinnější opatření v boji s dopady krize, byla evropským občanům už položena několikrát, zejména v rámci standardního průzkumu Eurobarometru na podzim 2009 (EB72), poprvé však také v rámci zvláštního průzkumu Eurobarometru věnovaného krizi, který byl proveden jménem Evropského parlamentu na začátku roku 2009 (EB71.1) 8. Zaměříme se zejména na srovnávání výsledků této vlny s výsledky získanými během ledna února 2009. V posledních průzkumech Eurobarometru byli respondenti požádáni, aby volili nejen mezi nadnárodními neboli globálními orgány (Evropská unie, G20 a Mezinárodní měnový fond), ale i mezi vnitrostátními orgány (vládami) a Spojenými státy 9. V porovnání s průzkumem mínění provedeným na začátku roku 2009 z výsledků této vlny vyplývá změna v pořadí priority u prvních dvou položek: Na prvním místě se shodně umístily vnitrostátní vlády a Evropská unie se stejným výsledkem (25 %) a mají výrazný náskok před ostatními mezinárodními alternativami, pokud jde o řešení krize. V lednu únoru 2009 v rámci vlny Eurobarometru EB71.1 dosáhl počet odpovědí ve prospěch vnitrostátních vlád 14 % a Evropská unie získala 17 %. Oba orgány se postupně ukazují jako nedílná součást účinného boje proti krizi. 8 Je třeba poznamenat, že při terénním průzkumu EB71.1 se položená otázka týkala G8 a nikoli G20. 9 QC7 Která z následujících institucí se, podle vašeho názoru, dokáže nejefektivněji vypořádat s dopady krize? 32

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Společně s podporou vnitrostátních vlád se zvýšila podpora i pro Evropskou unii: v lednu únoru 2009 dosáhla 17 % a 25 % v současnosti. K postupnému nárůstu podpory v těchto dvou oblastech však dochází na úkor dalších dvou uvedených bodů, zejména G20 a Spojených států: Skupina G20 ztratila za rok a půl 7 procentních bodů, přičemž její podpora klesla z 25 % odpovědí v lednu únoru 2009 na 13 % na podzim roku 2010. Největší pokles zaznamenaly Spojené státy a to o 9 procentních bodů za 18 měsíců, tedy z 15 % v lednu únoru 2009 na pouhých 6 % v současnosti. Mezinárodní měnový fond, který v lednu únoru 2009 získal 10% podporu, je v současnosti podporován 13 % dotázaných. * V měsících lednu a únoru roku 2009 se položená otázka týkala skupiny G8; v srpnu září 2010 skupiny G20. 33

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Dotázaní v zemích eurozóny mají silnou vazbu na Evropskou unii, která je podle jejich názoru schopná nejefektivněji se vypořádat s dopady krize: toto přesvědčení vyjádřilo 28 % dotázaných oproti 20 % dotázaných v členských státech mimo eurozónu. Na druhou stranu dotázaní v zemích, které přijaly jednotnou evropskou měnu, mají menší důvěru ve své vlády (22 %) oproti 31 % dotázaných v zemích mimo eurozónu, kteří by očekávali pomoc od svých vlád. A) Rozdíly mezi členskými státy Z analýzy podle jednotlivých zemí vyplývá, že existují rozdíly mezi názory evropských občanů, na jaké úrovni by bylo nejvhodnější řešit dopady krize. Vnitrostátní vlády (EU 25 %) uváděli nejčastěji dotázaní v Rumunsku (49 %), dále pak v Řecku (43 %), ve Spojeném království (37 %), v Bulharsku (36 %) a ve Švédsku (34 %). Je třeba dodat, že dotázaní v Řecku, které se v současnosti potýká s obzvlášť vážnou hospodářskou a finanční krizí, spoléhají podle všeho při řešení dopadů krize více na vlastní vládu než na Evropskou unii (30 %). Nejmenší pravděpodobnost, že uvedou vlastní vládu, je u dotázaných v České republice (8 %) a v Nizozemsku (14 %). Nejskalnějšími příznivci Evropské unie v tomto průzkumu (EU 25 %) jsou dotázaní na Maltě (40 %), po nichž následují dotázaní v Itálii (36 %), v Irsku (35 %) a v Belgii (34 %). Podstatně menší očekávání, pokud jde o schopnost EU vypořádat se efektivně s dopady krize, mají dotázaní ve Spojeném království (9 %), v České republice (15 %), v Dánsku a ve Švédsku (v obou zemích 16 %). Skupinu G20 (EU 13 %) vnímají jako instituci, která je schopná se nejefektivněji vypořádat s dopady krize, dotázaní v České republice (40 %), v Nizozemsku (34 %) a v Maďarsku (24 %). O její schopnosti přijmout účinná opatření jsou naproti tomu nejméně přesvědčeni dotázaní v Irsku (3 %), v Řecku (4 %), ve Španělsku, na Maltě a v Polsku (ve všech třech zemích 6 %). Mezinárodní měnový fond (EU 13 %) uvádí nejčastěji zejména dotázaní ve Finsku (23 %), na Kypru (21 %) a ve Francii (19 % 10 ), malou podporu má však tato instituce v Rumunsku (4 %), v Bulharsku a v Portugalsku (v obou zemích 5 %). 10 Je třeba mít na paměti, že výkonným ředitelem Mezinárodního měnového Fondu je francouzský občan Dominique Strauss-Kahn a jeho renomé může tyto výsledky částečně vysvětlovat. 34

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Spojené státy (EU 6 %) uvedlo jen velmi málo dotázaných. Důvěru ve Spojené státy (alespoň jeden z deseti dotázaných) projevili pouze dotázaní v Portugalsku (13 %), v České republice a v Dánsku (v obou zemích 12 %) a ve Slovinsku (11 %). Nejvíce nedůvěřiví vůči Spojeným státům jsou naproti tomu dotázaní v Řecku (1 %), na Kypru, v Nizozemsku, v Bulharsku, v Estonsku a v Rumunsku (ve všech pěti zemích 3 %). 35

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER B) Sociodemografická analýza Ze sociodemografické analýzy vyplývají některé zajímavé rozdíly. Kromě skutečnosti, že ženy podle všeho poněkud více než muži věří svým vládám (26 % ženy a 24 % muži) a že u mužů je o něco větší pravděpodobnost než u žen, že zvolí Evropskou unii (26 % mužů proti 25 % žen), jsou mezi respondenty rozdíly založené na pohlaví malé. Věk dotázaných je více odlišující proměnnou: čím jsou respondenti starší, tím větší je pravděpodobnost, že budou považovat za nejefektivnější nástroj opatření vnitrostátních vlád (28 % dotázaných ve věku 55 let a více oproti 22 % dotázaných ve věku 15 až 24 let). U mladších respondentů je naproti tomu větší pravděpodobnost než u jejich rodičů, že budou důvěřovat Evropské unii: 27 % dotázaných ve věku 15 až 24 let zvolilo Evropskou unii (je to nejvyšší výsledek v této kategorii) ve srovnání s 24 % dotázaných ve věku 55 let a více. Pokud jde o ostatní aktéry, u mladých lidí ve věku 15 až 24 let je pravděpodobnější, že uvedou Spojené státy (7 %) a skupinu G20 (15 %), zatímco u lidí ve věku 40 až 54 let je o něco větší pravděpodobnost, než je evropský průměr (14 % oproti EU 13 %), že zvolí Mezinárodní měnový fond. Čím dříve dotázaní ukončili vzdělání, tím větší je pravděpodobnost, že se podle jejich názoru s důsledky krize nejlépe vypořádá jejich vlastní vláda (31 % těch, kteří ukončili školní docházku ve věku 15 let nebo dříve, oproti 21 % těch, kteří studovali do 20 let a déle). Naproti tomu podle nejvíce vzdělaných respondentů se s dopady krize může nejúčinněji vypořádat Evropská unie (26 %). Z průzkumu vyplývá, že na odpovědi na uvedené otázky má vliv rovněž povolání a skutečnost, zda dotázaní patří k některé zranitelnější podskupině obyvatelstva. Čím větší jsou tedy finanční problémy dotázaných, tím více dotázaní tíhnou k podpoře opatření na vnitrostátní úrovni. Proto také nezaměstnaní a manuálně pracující (v obou případech 27 %), což jsou skupiny, které krize vážně postihla, častěji volí svou vládu, zatímco osoby v domácnosti (29 %), zaměstnanci a studenti (28 %) spíše důvěřují Evropské unii. Podobně 33 % osob, které mají často problémy s pokrytím svých výdajů, volí vlády v porovnání s pouze 24 % těch, kteří tyto problémy nemají téměř nikdy. 36

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETER Z průzkumu rovněž vyplývá, že dotázaní z pravé části politického spektra volí ve stejné míře Evropskou unii jako vlastní vládu (v obou případech 25 %), dotázaní z levé části politického spektra jsou přesvědčeni, že s dopady krize se nejúčinněji dokáže vypořádat Evropská unie (27 % oproti 23 % těch, kteří uvedli vnitrostátní vládu). Dotázaní ze střední části politického spektra jsou více rozdělení, přičemž upřednostňují své vnitrostátní vlády před Evropskou unií o pouhý jeden procentní bod (26 % oproti 25 % pro Evropskou unii). 39 % dotázaných, kteří se domnívají, že by proti dopadům krize byli lépe ochráněni, pokud by jejich země jednala individuálně, se zcela logicky přiklonilo k tvrzení, že s dopady krize by se nejúčinněji vypořádala jejich vnitrostátní vláda. Na druhou stranu 35 % těch, kteří jsou příznivci opatření koordinovaných s ostatními členskými státy EU, je přesvědčeno, že nejúčinněji si s dopady krize dokáže poradit Evropská unie. 37

2.2 V rámci Evropské unie: individuální nebo kolektivní opatření? 2.2.1 Vnímání této problematiky ze strany evropských občanů poměrná většina evropských občanů je přesvědčena, že členské státy jednají individuálně - Jak vnímají evropští občané s ohledem na přetrvávající hospodářskou a finanční krizi způsob, jímž Evropská unie jednala? Domnívají se, že jednotlivé členské státy jednaly spíše individuálně? Nebo byla naopak jednotlivá opatření koordinována s ostatními členskými státy EU? Otázky byly tímto způsobem položeny proto, aby bylo možné zjistit, jak přesně dotázaní situaci vnímají 11. Z výsledků vyplývá, že dotázaní jsou v této otázce poměrně rozdělení: 44 % dotázaných se domnívá, že jednotlivé členské státy jednaly spíše individuálně. Tento výsledek byl zcela shodný s výsledkem zaznamenaným v lednu únoru 2009, kdy byla evropským občanům položena stejná otázka. O něco nižší počet dotázaných 38 % (pokles o 1 procentní bod) zaujímá opačný postoj, že členské státy jednaly koordinovaně s ostatními členskými státy EU. Zarážející je rovněž vysoký podíl odpovědí nevím na tuto otázku: 18 % (nárůst o 1 procentní bod od ledna února 2009). Je rovněž zajímavé, že dotázaní v zemích eurozóny se častěji domnívají, že členské státy jednaly koordinovaně (41 % oproti 32 % dotázaných v zemích mimo eurozónu). Je u nich naopak menší pravděpodobnost, že se budou domnívat, že členské státy měly tendenci jednat individuálně (42 % proti 47 % dotázaných v zemích mimo eurozónu); tyto výsledky snad dokreslují dopad, jaký měla na veřejné mínění opatření přijatá na řešení krize v rámci eurozóny. 11 QC5 Řekl(a) byste, že až do této doby měly jednotlivé členské státy Evropské unie tendenci čelit krizi? Měly tendenci jednat individuálně; měly tendenci jednat koordinovaně s ostatními členskými státy EU. 38

A) Rozdíly mezi členskými státy O něco více než čtyři z deseti evropských občanů mají proto dojem, že členské státy Evropské unie měly tendenci jednat při nastalé krizi individuálně (EU 44 %). Toto stanovisko dále sdílí více než dva ze tří dotázaných v Dánsku (66 %) a více než 50 % dotázaných v šesti dalších zemích: ve Francii (58 %), ve Spojeném království (56 %), v Nizozemsku (55 %), v Lotyšsku, v Belgii a na Slovensku (ve všech třech zemích 51 %). Nejméně jsou o této skutečnosti přesvědčeni dotázaní na Maltě (19 %), ve Finsku (23 %), v Bulharsku (33 %) a v Itálii (34 %). Zdaleka největší počet dotázaných, kteří jsou přesvědčeni, že jednotlivé členské státy jednaly koordinovaně s ostatními členskými státy EU, je ve Finsku (68 %). Finsko je rovněž jednou ze zemí s nejnižším podílem odpovědí nevím (9 %). Dále je třeba dodat, že podíl dotázaných, kteří se domnívají, že členské státy jednaly individuálně, poklesl v šestnácti zemích, přičemž v 9 dalších tento podíl vzrostl a ve dvou zemích zůstal nezměněn. 39

Lotyšsko zaznamenalo největší nárůst (o 35 % bodů), to je z 16 % dotázaných, kteří byli v lednu únoru 2009 (EB71.1) přesvědčeni, že členské státy jednaly individuálně, na 51 % v září 2010. V Lotyšsku proto došlo k zásadní změně většinového názoru, neboť většina dotázaných je v současnosti přesvědčena, že členské státy EU jednaly individuálně. Podobně, i když v menší míře, je tomu v Lucembursku (46 % dotázaných se domnívá, že členské státy jednaly individuálně, nárůst o 3 procentní body) a v Polsku (42 %, nárůst o 5 procentních bodů). Ve dvou dalších zemích došlo ke změně opačným směrem, tedy většina dotázaných se v současnosti domnívá, že členské státy jednaly koordinovaně. Těmito dvěma zeměmi jsou Německo (41 %, nárůst o 1 procentní bod) a Itálie (45 %, nárůst o 5 procentních bodů). 40

I když jsou dotázaní v této otázce poměrně rozdělení, většina se nicméně domnívá, že jednotlivé členské státy reagovaly na krizi spíše individuálně. Existuje však jedna zajímavá výjimka: většina dotázaných, kteří jsou přesvědčeni, že euro zmírnilo dopady krize, se domnívá, že členské státy měly tendenci jednat koordinovaně (49 % oproti 41 % těch, kteří zastávají opačné stanovisko). B) Sociodemografická analýza Výsledky sociodemografické analýzy potvrzují tento poznatek, i když se síla odpovědí může do jisté míry lišit. Pokud prozkoumáme nejčastěji uváděné odpovědi totiž, že členské státy jednaly individuálně zjistíme, že toto přesvědčení vyjadřují častěji muži než ženy (46 % mužů a 42 % žen). Toto stanovisko rovněž sdílí střední věkové kategorie (45 % dotázaných ve věku od 25 do 39 let a 46 % dotázaných ve věkové skupině 40 až 54 let), zatímco nejmladší a nejstarší respondenti vykazují poněkud menší přesvědčení (41 % dotázaných ve věkové skupině 15 až 24 let a 42 % dotázaných ve věku 55 let a více). Rozlišující proměnnou je rovněž dosažené vzdělání dotázaných: 38 % dotázaných osob, které ukončily školní docházku před 16 rokem věku, se domnívá, že členské státy jednaly individuálně, v porovnání s 45 % těch, kteří ukončili školní docházku ve věku mezi 16 a 19 rokem, a až 49 % těch, kteří studovali do 20 let a déle. Významnou úlohu rovněž sehrává povolání: proto u sociálně nejvíce zvýhodněných kategorií dotázaných je největší pravděpodobnost, že vyjádří přesvědčení, že členské státy jednaly individuálně, jak to činí 50 % řídících pracovníků v porovnání s 43 % nezaměstnaných a 35 % osob v domácnosti. A také 50 % dotázaných, kteří se domnívají, že euro nezmírnilo negativní dopady krize, se domnívá, že země jednaly individuálně, v porovnání s 41 % dotázaných, kteří se domnívají, že jednotná měna spíše zmírnila dopady krize. 41

2.2.2 Preference - Většina evropských občanů je přesvědčena, že by byli lépe chráněni, pokud by jejich země přijímala opatření a uplatňovala je v koordinaci s ostatními členskými státy - Poté, co jsme zjistili, jak vnímají evropští občané způsob, jímž členské státy jednaly (individuálně nebo kolektivně), zjistíme, které z možností dávají přednost a která je nejvíce naplňuje pocitem bezpečí. Cítili by se lépe chráněni, pokud bych jejich země přijímala opatření a uplatňovala je individuálně, nebo spíše kdyby je uplatňovala koordinovaně s ostatními členskými státy EU? 12 38 % evropských občanů je přesvědčeno, že členské státy EU jednaly koordinovaně, přičemž většina dotázaných (52 %) je přesvědčená, že by byli jako občané lépe chráněni, pokud by jejich země přijímala opatření a uplatňovala je koordinovaně. I když požadavek koordinované akce mezi členskými státy je stále většinovým přáním, od ledna února 2009 (EB71.1) jeho podpora zaznamenala pokles o devět procentních bodů, zatímco podpora pro individuální opatření ze strany členských států vzrostla o sedm procentních bodů. Je to známka toho, že účinnost tohoto přístupu není důvěryhodná, nebo se zde odráží skutečnost, že početná menšina občanů není přesvědčená, že přijetí koordinovaných opatření je možné? Bylo by užitečné položit tuto otázku při příští vlně průzkumu. Závěrem: stejně jako v posledním průzkumu na toto téma na začátku roku 2009 zůstává poměr odpovědí nevím na tuto otázku poměrně vysoký (15 %, nárůst o 2 procentní body): tato otázka jednoznačně uvádí značný počet dotázaných do rozpaků. 12 QC6 Jako občan(ka), řekl(a) byste, že byste byl(a) lépe chráněn(a) před současnou krizí, pokud by? (NAŠE ZEMĚ) přijímala opatření a uplatňovala je individuálně; (NAŠE ZEMĚ) přijala opatření a uplatňovala je v koordinaci s ostatními členskými státy EU. 42

První zajímavou skutečností vyplývající z porovnání výsledků je, že u dotázaných v eurozóně je mnohem větší pravděpodobnost než u respondentů mimo země eurozóny, že se budou domnívat, že by byli lépe chráněni, pokud by jejich země přijímaly a uplatňovaly opatření koordinovaně s ostatními členskými státy (58 % dotázaných v eurozóně a 43 % dotázaných mimo země eurozóny). Naproti tomu dotázaní mimo země eurozóny uvádí častěji než respondenti ze zemí eurozóny, že by se cítili lépe chránění, pokud by jejich země přijímala a uplatňovala opatření individuálně (39 % dotázaných mimo země eurozóny a 29 % dotázaných v zemích eurozóny). Skutečností však zůstává, že obě skupiny by daly přednost koordinovanému opatření ze strany členských států EU. 43

A) Rozdíly mezi členskými státy Pouze v jediném z 27 členských států je většina dotázaných pro individuální opatření (EU 33 %), a to ve Spojeném království, kde by dalo 51 % dotázaných přednost tomu, aby jejich země jednala individuálně, oproti 30 % těch, kteří by upřednostnili kolektivní opatření. V ostatních 26 členských státech je většina dotázaných pro kolektivní opatření (EU 52 %), i když v některých zemích je zvlášť vysoký podíl odpovědí nevím (27 % na Maltě, 23 % v Rumunsku a 22 % v Irsku). Nejvyšší podpora pro kolektivní opatření je ve Finsku (72 %), v Estonsku (71 %) a ve Španělsku (68 %). Poněkud nejednoznačné jsou výsledky v Lotyšsku (47 % pro koordinované opatření oproti 44 % pro individuální opatření ), v Rakousku (49 % oproti 41 %) a ve Švédsku (46 % proti 38 %); i když většina dotázaných v těchto zemích se přiklání ke koordinovanému opatření, rozdíl mezi zastánci obou stanovisek je velmi malý. Pouze čtyři členské státy zaznamenaly nárůst ve prospěch koordinovaných opatření (EU 52 %): Rumunsko (44 %, nárůst o 5 procentních bodů), Irsko (50 %, nárůst o 4 procentní body), Španělsko (68 %, nárůst o 3 procentní body) a Itálie (60 %, nárůst o 3 procentní body). Výsledky ve Finsku zůstávají nezměněné a jsou nejvyššími dosaženými výsledky pro tuto odpověď (72 %). Naproti tomu v uvedených zemích byl zaznamenán zvlášť výrazný nárůst v počtu odpovědí ve prospěch individuálních opatření (EU 33 %): v Řecku (38 %, nárůst o 18 procentních bodů), v Lotyšsku (44 %, nárůst o 13 procentních bodů), ve Francii (35 %, nárůst o 13 procentních bodů), v Bulharsku a v Portugalsku (28 %, v obou zemích nárůst o 13 procentních bodů), v Polsku (33 %, nárůst o 12 procentních bodů) a ve Švédsku (38 % nárůst o 11 procentních bodů). 44

B) Sociodemografická analýza Pokud jde o pohlaví dotázaných, u mužů (55 %) je větší pravděpodobnost než u žen (50 %), že vyjádří přesvědčení, že by byli před dopady krize lépe chráněni, pokud by jejich země přijímala opatření a uplatňovala je v koordinaci s ostatními členskými státy. Toto stanovisko je rovněž více rozšířené mezi dotázanými ve věkové skupině 25-39 let (55 %), zatímco starší respondenti vyjadřují toto přesvědčení méně často (50 % dotázaných ve věku 55 let a více). Na odpověď má rovněž vliv dosažená úroveň vzdělání. 61 % dotázaných, kteří studovali do věku 20 let a déle, by se proto jako občané cítili lépe chránění, pokud by jejich země přijímala a uplatňovala opatření koordinovaně s ostatními členskými státy EU, což je rozdíl o 15 procentních bodů v porovnání s dotázanými, kteří ukončili školní vzdělání před 16. rokem věku (46 %). Významné rozdíly jsou rovněž podle sociální kategorie dotázaných osob: 58 % řídících pracovníků by dalo přednost kolektivnímu opatření v porovnání s 48 % osob v domácnosti a 51 % nezaměstnaných. Z hlediska politické orientace má toto stanovisko větší podporu mezi dotázanými v levé části politického spektra (59 %) než mezi příznivci středové politiky (54 %) nebo v pravé části politického spektra (53 %). Z průzkumu rovněž logicky vyplývá, že dotázaní, kteří jsou příznivci vnitrostátní finanční pomoci zemím, které čelí vážným problémům, by dali rovněž přednost koordinovanému opatření v rámci Evropské unie. Tuto odpověď dalo 64 % z nich v porovnání s 44 % těch, kteří tuto finanční pomoc nepodporují. 46

3. Úloha eura ve finanční krizi - Většina evropských občanů se domnívá, že euro přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize - Jakým způsobem se mění obraz jednotné evropské měny v situaci, kdy překonání krize trvá déle, než se očekávalo, a předpovědi oživení se ukazují předčasné? Domnívají se evropští občané, že euro celkově přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize? Evropští občané jsou v názoru na tuto otázku stale rozdělení, ale většina z nich (50 %; nárůst o 6 procentních bodů) je nyní přesvědčena, že euro ke zmírnění negativních dopadů krize nepřispělo, zatímco 33 % (pokles o 6 procentních bodů) zastává opačný názor a 17 % nevyjádřilo žádné stanovisko. 13 Za posledních 18 měsíců se tedy vnímání eura zhoršilo. Je důležité poznamenat, že stejně jako v lednu únoru 2009 (i když v menší míře) u občanů zemí eurozóny je větší pravděpodobnost, že budou podporovat předpoklad, že euro přispělo ke zmírnění dopadů krize (38 %, pokles o 6 procentních bodů), než u občanů žijících v zemích mimo eurozónu (22 %, pokles o 10 procentních bodů). Skutečností však zůstává, že i v zemích eurozóny se v současnosti většina dotázaných domnívá, že jednotná měna je nedokázala ochránit proti dopadu krize (51 %). To je nárůst o osm procentních bodů od ledna-února 2009. 13 QC4: Uveďte, do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s následujícím výrokem: Euro obecně mírní negativní dopad současné krize. Zcela souhlasím; spíše souhlasím; spíše nesouhlasím; zcela nesouhlasím. 48

A) Rozdíly mezi členskými státy V 19 z 27 členských států se většina dotázaných nedomnívá, že euro přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize. S tímto tvrzením souhlasí absolutní většina dotázaných pouze ve dvou zemích (EU 33 %): na Slovensku (57 %) a ve Finsku (50 %), které jsou obě součástí eurozóny. Většinovou podporu má však toto stanovisko ještě v šesti dalších členských státech: v Itálii (49 %), v Řecku (47 %), v Rakousku (46 %), v Lucembursku (44 %), v Irsku (38 %), které jsou součástí eurozóny, a v Rumunsku (34 %), které doposud jednotnou evropskou měnu nepřijalo. Na druhé straně největší pravděpodobnost, že s tímto tvrzením dotázaní projeví nesouhlas (EU 50 %), je ve Slovinsku (66 %), v České republice (65 %), ve Francii (62 %), v Německu (58 %) a ve Švédsku (56 %). Avšak ve třech zemích je počet těch, kteří podporují toto stanovisko, a těch, kteří s ním nesouhlasí, poměrně vyvážený: v Řecku, kde 47 % dotázaných souhlasí a 46 % dotázaných nesouhlasí s tímto stanoviskem, v Lucembursku, kde 44 % souhlasí a 43 % nesouhlasí, a v Rakousku, kde 46 % dotázaných s tímto stanoviskem souhlasí a 42 % dotázaných nesouhlasí. 49

Podpora názoru, že euro zmírnilo dopady krize, poklesla zvláště viditelně ve Slovinsku: s tvrzením, které v lednu únoru 2009 podporovala většina dotázaných, nyní souhlasí pouze jeden ze čtyř dotázaných (26 %, pokles o 27 procentních bodů). Podpora tohoto tvrzení rovněž významně poklesla v Polsku (22 %, pokles o 17 procentních bodů), na Maltě (33 %, pokles o 16 procentních bodů), v Nizozemsku (35 %, pokles o 16 procentních bodů), v Estonsku (26 %, pokles o 15 procentních bodů) a ve Švédsku (20 %, pokles o 15 procentních bodů). Ve všech těchto zemích s výjimkou Švédska došlo od začátku roku 2009, kdy se většina dotázaných v těchto členských státech domnívala, že euro je chrání před negativními dopady krize, k obratu většinového názoru. 50

B) Sociodemografická analýza První zajímavou skutečností je, že ve všech sledovaných kategoriích bez výjimky většina dotázaných nesouhlasí s tvrzením, že euro celkově přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize. Muži vnímají úlohu jednotné evropské měny pozitivněji než ženy, kdy 36 % mužů a 29 % žen uvádí, že euro celkově zmírnilo negativní dopady krize. Zároveň jsou však muži a ženy téměř ve stejné míře skeptičtí ohledně zmírňující úlohy eura: 50 % mužů a 51 % žen což je způsobeno podílem odpovědí nevím, která je podstatně vyšší u žen. Navíc nejvíce znevýhodněné sociální kategorie jsou poněkud skeptické ohledně zmírňujícího účinku eura: 52 % dotázaných, kteří se řadí ke spodní části společenského žebříčku, se domnívá, že euro nepřispělo ke zmírnění negativních dopadů krize, ve srovnání se 48 % těch, kteří se řadí na vrchol společenského žebříčku. Z průzkumu také vyplývá, že 42 % těch, kteří jsou příznivci toho, aby jejich země poskytla finanční pomoc jiné zemi, která se v důsledku krize nachází v potížích, se domnívá, že euro pomohlo zmírnit negativní dopady krize, ve srovnání s pouze 24 % těch, kteří tuto pomoc nepodporují. 51

4. Východisko z krize 4.1 Snížení veřejných výdajů nebo investice do opatření na oživení ekonomiky? - Evropští občané jsou v otázce nejlepšího postupu do budoucna rozdělení - Nabídli jsme dotázaným dvě řešení, jak se členské státy mohou vymanit z krize, a zeptali jsme se jich, kterému z nich dávají přednost 14 : omezit nejprve veřejné výdaje, nebo nejprve investovat do opatření na podporu ekonomiky. Názory na tuto otázku jsou přísně rozdělené: poměrná většina evropských občanů (38 %) se domnívá, že členské státy Evropské unie by měly nejprve investovat do opatření na podporu ekonomiky. Avšak téměř stejný podíl dotázaných (35 %) se domnívá, že členské státy by měly nejprve omezit své veřejné výdaje. 19 % evropských občanů spontánně uvedlo, že oběma opatřením by měla být přiznána stejná priorita, zatímco 8 % nevyjádřilo žádný názor. 14 QC8 Aby se členské státy EU rychle vymanily z krize, měly by dle vašeho osobního názoru v první řadě omezit veřejné výdaje, nebo nejprve investovat do opatření na podporu ekonomiky? Nejprve omezit veřejné výdaje; nejprve investovat do opatření na podporu ekonomiky; obojí stejnoměrně (SPONTÁNNĚ). 52

A) Rozdíly mezi členskými státy I když stanoviska jsou nejednotná v celé Evropské unii, existuje řada rozdílů mezi jednotlivými zeměmi. Opatřením na podporu ekonomiky (EU 38 %) dávají přednost zejména dotázaní v severských zemích: v Dánsku (69 %), ve Finsku (52 %) a ve Švédsku (51 %). Rovněž také dotázaní v Litvě (65 %) a v Nizozemsku (51 %). Dotázaní na Slovensku (50 %), ve Francii (46 %) a v Estonsku (42 %) jsou nejčastěji přesvědčeni, že by se nejprve měly snížit veřejné výdaje (EU 35 %). V některých zemích jsou dotázaní ohledně této otázky téměř rovnoměrně rozděleni: index neboli rozdíl mezi poměrem těch, kdo jsou přesvědčeni, že země by měly nejprve snížit své veřejné výdaje, a mezi těmi, kdo se domnívají, že by měly nejprve investovat do opatření na posílení ekonomiky se téměř rovná 0. Mezi tyto země patří Česká republika (poměr obou odpovědí je 42 %), Lucembursko (poměr obou odpovědí 35 %), Spojené království (poměr obou odpovědí 41 %), Belgie (41 % pro veřejné výdaje a 43 % pro opatření na posílení ekonomiky ), Řecko (35 % a 36 %) a Slovinsko (36 % a 34 %). Ve dvou zemích v Portugalsku (36 %) a v Německu (35 %) uvedla spontánně většina dotázaných, že by měla být uplatněna obě opatření (EU 19 %). Za povšimnutí stojí, že váha této odpovědi ( obojí stejnoměrně ) je o to větší, že tuto odpověď uváděli dotázaní spontánně. 53

B) Sociodemografická analýza První volba evropských občanů investice do opatření na posílení ekonomiky se v jednotlivých sociodemografických kategoriích liší. U mužů je pravděpodobnější než u žen, že dají přednost opatřením na podporu hospodářského rozvoje (40 % mužů a 37 % žen). Odpovědi jsou ovlivněny věkem: čím mladší jsou dotázaní (ve věku 15 až 24 let), tím větší pravděpodobnost že budou dávat přednost opatřením na posílení ekonomiky (42 %). Nejstarší dotázaní (55 a více) vyjadřují pochybnosti nejčastěji (34 %). Vliv má rovněž dosažená úroveň vzdělání: lidé s nejdelším vzděláním dávají přednost tomu, aby členské státy investovaly do opatření na podporu ekonomiky (43 těch, kteří studovali do 20 let věku a déle). Naproti tomu dotázaní s nižší kvalifikací dávají přednost snížení veřejných výdajů (34 % dotázaných, kteří ukončili vzdělání ve věku 15 let nebo dříve). Určitou úlohu zde sehrává rovněž politická orientace dotázaných: 43 % těch, kteří se řadí k levé části politického spektra, by dala přednost opatření na podporu ekonomiky, ve srovnání s 39 % dotázaných řadících se do středu a 38 % dotázaných řadících se do pravé části politického spektra, z nichž 42 % z nich by dalo přednost omezení veřejných výdajů. Postavení dotázaných na sociálním žebříčku má poměrně malý vliv, i když 41 % těch, kteří se řadí na vrchol sociálního žebříčku, by dalo přednost tomu, aby země investovaly do opatření na podporu ekonomiky, zatímco stejný názor sdílí pouze 36 % těch, kteří se řadí ke spodní části sociálního žebříčku. Je třeba poznamenat, že poměrná většina dotázaných, bez ohledu na to, kam se sami umisťují na sociálním žebříčku, by v každém případě dala přednost investicím do opatření na podporu hospodářského rozvoje. 44 % dotázaných, kteří chtějí, aby jejich země v době krize poskytla finanční pomoc jiným zemím, by dalo přednost investicím do opatření na podporu hospodářského rozvoje v porovnání s 37 % těch, kteří tuto pomoc odmítají. 55

4.2 Kdo by měl vyvinout největší úsilí v oblasti úsporných opatření - poměrná většina evropských občanů je přesvědčena, že by největší úsilí v oblasti úsporných opatření měli vyvinout představitelé velkých firem a průmyslových podniků - V některých členských státech je tato myšlenka už skutečností, zatímco v jiných je tabuizována. Během tohoto průzkumu byla dotázaným představena myšlenka na zavedení úsporných opatření jako jednoho z řešení na překonání krize. Kdo by však měl nést hlavní tíhu těchto opatření? 15 Více než třetina dotázaných (34 %) je přesvědčena, že by největší úsilí v oblasti úsporných opatření měli vyvinout představitelé velkých firem a průmyslových podniků. Dalších 21 % evropských občanů zvolilo odpověď veřejné služby, 7 % malé a střední podniky/velmi malé podniky a 6 % zvolilo odpověď vy sami/evropští občané. Méně než jeden z deseti dotázaných (8 %) nevyjádřil žádné stanovisko. Odpověď všichni stejným dílem (tedy všichni příslušníci společnosti) se s výsledkem 24 % dostala spontánně na druhé místo, což je bezpochyby signál kolektivní odpovědnosti za rozsáhlé úsilí, které je třeba vynaložit. 15 QC9 Která z následujících skupin v (NAŠÍ ZEMI) by měla dle vašeho názoru vyvinout největší úsilí v oblasti úsporných opatření? Představitelé velkých firem a průmyslových podniků; malých a středních podniků/velmi malých podniků; veřejné služby; vy sami/evropští občané; všichni rovným dílem (SPONTÁNNĚ). 57

A) Rozdíly mezi členskými státy Rozbor údajů výhradně na úrovni Evropské unie by skryl významné rozdíly, které existují mezi 27 členskými státy. A tak v evropském průměru nejčastěji na prvním místě uváděnou odpověď představitelé velkých firem a průmyslových podniků (EU 34 %) uvedla jako první většina dotázaných zejména ve Francii (53 %), na Slovensku (47 %), ve Spojeném království (44 %), v Belgii a v Nizozemsku (43 %) a v podstatně menší míře v Lotyšsku (13 %), v Bulharsku (16 %) a na Kypru (19 %). Veřejné služby (EU 21 %) by měly vyvinout největší úsilí v oblasti úsporných opatření podle mínění většiny dotázaných v Lotyšsku (60 %) a v menší míře podle dotázaných v Bulharsku (39 %), v Estonsku (32 %) a v Dánsku (30 %). Nejmenší pravděpodobnost uvedení této odpovědi je u dotázaných na Maltě (13 %), v Rumunsku, ve Španělsku a v Itálii (ve všech třech zemích 14 %). Odpověď malé a střední podniky/velmi malé podniky (EU 7 %), která se zařadila na čtvrté místo v celkovém průměru odpovědí evropských občanů (7 %), uváděli na prvním místě o něco častěji dotázaní v Rakousku (15 %), v Itálii (14 %), v Polsku a v Portugalsku (v obou zemích 12 %). Naproti tomu nejnižší počet odpovědí malé a střední podniky/velmi malé podniky byl zaznamenán na Kypru (1 %), v Lucembursku (2 %), na Maltě, ve Švédsku a ve Spojeném království (ve všech třech zemích 3 %). Odpověď vy sami/evropští občané (EU 6 %) zařadili Evropané na páté a poslední místo; tuto odpověď uvedl jeden ze šesti dotázaných v Nizozemsku (16 %), 15 % dotázaných v Dánsku a 14 % na Kypru. Nejnižší výsledky byly zaznamenány v Německu a v Portugalsku (v obou zemích 2 %). Konečně odpověď, která se umístila na druhém místě všichni rovným dílem (EU 24 %) (a která nebyla dotázaným výslovně předložena jako jedna z možností), nejčastěji uváděli dotázaní v Německu (38 %), na Maltě (37 %), na Kypru (36 %), ve Španělsku (33 %), v Itálii, v Portugalsku a ve Slovinsku (ve všech třech zemích 32 %). Naproti tomu nejmenší pravděpodobnost, že uvedou tuto odpověď, je mezi dotázanými ve Francii a v Litvě (v obou zemích 9 %), v Nizozemsku a ve Spojeném království (v obou zemích 10 %). 59

B) Sociodemografická analýza Ze sociodemografické analýzy vyplývají tyto rozdíly: Představitele velkých firem a průmyslových podniků (jako těch, kteří by měli vyvinout největší úsilí z hlediska úsporných opatření) uváděli téměř ve stejné míře muži i ženy (34 % muži a 35 % ženy). U nejmladších dotázaných je větší pravděpodobnost než u starších respondentů, že uvedou představitele velkých firem a průmyslových podniků (37 % dotázaných ve věku 15 až 24 let a 32 % dotázaných ve věku 55 let a více). Pokud jde o povolání, to, aby nejvyšší úsilí, pokud jde o úsporná opatření, vyvinuli představitelé velkých firem a průmyslových podniků, nejčastěji chtějí manuálně pracující (37 %). Tento názor budou rovněž s větší pravděpodobností sdílet dotázaní na levé části politického spektra (41 %) než příznivci středové politiky (35 %) nebo pravé části politického spektra (32 %). U mužů je pravděpodobnější než u žen, že budou očekávat větší úsilí od veřejných služeb (22 % mužů a 19 % žen). U dotázaných v sociálně více výhodném postavení (23 % řídících pracovníků) stejně jako u dotázaných na pravé části politického spektra je poněkud větší pravděpodobnost, že uvedou tuto oblast (25 % oproti 21 % těch, kteří se řadí ke středu, a 20 % těch, kteří se nacházejí na levé části politického spektra). Pokud jde o poslední dvě odpovědi, malé a střední podniky/velmi malé podniky a vy sami/evropští občané, není z uvedených odpovědí možné mezi respondenty vysledovat žádné sociodemografické rozdíly. 61

4.3 Solidarita mezi členskými státy v době krize - Většina evropských občanů jsou zastánci finanční pomoci ostatním členským státům, které čelí problémům - Řešení krize rovněž vyžaduje, aby jednotlivé členské státy navzájem projevily solidaritu v případě, že se některý z nich setkal s vážnými hospodářskými a finančními problémy. Do jaké míry jsou však evropští občané skutečně odhodlaní k této solidaritě? To je hlavní myšlenka otázky, kterou dotázaní v rámci průzkumu dostali 16. Většina evropských občanů (49 %) by byla ochotna poskytnout finanční pomoc ostatním členským státům, které čelí hospodářským a finančním problémům. S tímto prohlášením zcela souhlasí 10 % dotázaných. Více než jedna třetina (39 %) dotázaných však zastává opačný názor. 12 % respondentů nevyjádřilo žádný názor. 16 QC10 Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícím tvrzením: V době krize je žádoucí, aby (NAŠE ZEMĚ) poskytla finanční pomoc jinému členskému státu EU, který čelí vážným ekonomickým a finančním potížím. Zcela souhlasím; spíše souhlasím; spíše nesouhlasím; zcela nesouhlasím. 63

Je třeba poznamenat, že většina dotázaných v zemích, které byly členskými státy EU před rokem 2004, souhlasí s tvrzením, že by finanční pomoc měla být ostatním členským státům EU, které čelí hospodářským a finančním problémům, poskytnuta (50 % proti 39 % dotázaných, kteří nesouhlasí). V zemích, které přistoupily k Evropské unii po letech 2004/2007, je však poměrná většina dotázaných spíše proti této myšlence (44 %), zatímco 41 % dotázaných s tímto tvrzením souhlasí. A) Rozdíly mezi členskými státy Celoevropský průměr 49 % dotázaných, kteří jsou zastánci poskytování finanční pomoci ostatním členským státům, které čelí problémům, skrývá významné rozdíly mezi 27 členskými státy. Za prvé, více než v polovině členských států (14 z 27) souhlasí s tímto prohlášením absolutní většina dotázaných (EU 49 %). Některé země vynikají vysoce nadprůměrným počtem souhlasných odpovědí (souhrn odpovědí zcela souhlasím a spíše souhlasím ), zejména Kypr (70 %), Dánsko (69 %), Švédsko (67 %), Belgie (61 %) a Lucembursko (59 %). Tuto odpověď naproti tomu uvedlo pouze 24 % dotázaných Bulharsku, 29 % ve Slovinsku, 32 % v Rumunsku a 35 % v České republice, Maďarsku a na Slovensku. Vzhledem k situaci v Řecku a rozhodnutím členských států z jara loňského roku ohledně Řecka, které vyvolaly v Německu jistou polemiku, je zvláště zajímavé zjištění, že skladba názorů na toto téma je v obou zemích stejná. 48 % dotázaných v Řecku tvoří zastánci finanční pomoci ostatním členským státům, které čelí problémům, zatímco 46 % dotázaných nesouhlasí. V Německu tvoří zastánci 46 % a odpůrci 45 % dotázaných. 64

B) Sociodemografická analýza Odpovědi na tuto otázku vykazují jen nepatrné rozdíly podle pohlaví a věku dotázaných. U mužů je však poněkud větší pravděpodobnost než u žen, že budou příznivci poskytnutí finanční pomoci ostatním členským státům, které čelí problémům (50 % mužů a 47 % žen souhlasí ). Souhlas je rovněž pravděpodobnější u nejmladších dotázaných (50 % dotázaných ve věku 15 až 39 let oproti 48 % dotázaných ve věkové skupině 40-54 let a 47 % dotázaných ve věku 55 let a více). Je však jednoznačně patrné, že v případě více zvýhodněných sociálních kategorií dotázaných je pravděpodobnější, že budou podporovat pomoc ostatním členským státům. S touto myšlenkou tak souhlasí 59 % dotázaných, kteří studovali do 20 let věku a déle, stejně jako 58 % řídících pracovníků a 53 % těch, kteří nemají téměř nikdy problémy s úhradou svých závazků, v porovnání s pouze 36 % těch, kteří mají většinou problémy s úhradou 65

svých závazků. Většina dotázaných, kteří mají většinou problémy s úhradou svých závazků (49 %), se nedomnívá, že je tato pomoc vhodná. Pokud jde o politickou orientaci, 56 % těch, kteří se řadí k levé části politického spektra, tuto pomoc podporuje, v porovnání s 49 % těch, kteří se řadí k pravé části politického spektra nebo do středu. 66

4.3.1 Důvody, proč občané podporují solidaritu - Solidarita je otázka zásady, může však být nakonec prospěšná pro všechny - Jak je uvedeno výše, 49 % evropských občanů souhlasí s tím, aby jejich země poskytla finanční pomoc ostatním členským státům, které čelí hospodářským a finančním problémům. Co je však k tomu vede? K tomu směřuje otázka, která jim byla následně položena. 17 Je to proto, že jsou občané přesvědčeni, že je v hospodářském zájmu jejich země pomoci jinému členskému státu? Nebo by měla být pomoc poskytnuta jménem evropské solidarity mezi členskými státy? Možnosti jsou opět rovnoměrně vyvážené. I když většina těch, kteří jsou příznivci solidarity mezi členskými státy (51 %) by poskytla pomoc ve jménu evropské solidarity mezi členskými státy, čtyři z deseti (44 %) dotázaných jsou vedeni přesvědčením, že je v hospodářském zájmu jejich vlastní země pomoci jinému členskému státu. Pouze 2 % dotázaných uvedla jiný důvod a 3 % nevyjádřila žádné stanovisko. 17 QC11 Co je hlavním důvodem proto, že se domníváte, že je žádoucí, aby (NAŠE ZEMĚ) poskytla finanční pomoc jinému členskému státu EU, který čelí vážným ekonomickým a finančním potížím? Je v hospodářském zájmu (NAŠÍ ZEMĚ) pomoci jinému členskému státu EU; ve jménu evropské solidarity mezi členskými státy; jiná odpověď (SPONTÁNNĚ). 67

*Základní jednotka: dotázaní, kteří odpověděli, že je žádoucí poskytnout finanční pomoc jinému členskému státu EU, který čelí vážným ekonomickým a finančním potížím (celkem 49 % vzorku). A) Rozdíly mezi členskými státy Většina dotázaných ve 22 z 27 členských států (z toho 21 členských států s absolutní většinou dotázaných) podporuje, aby byla tato pomoc poskytnuta jménem evropské solidarity mezi členskými státy (EU 51 %). Podpora zásady solidarity je zvláště silná v Řecku (od něhož se ocenění potřeby této pomoci dá očekávat, protože ji v poslední době využilo), na Kypru a v Lucembursku (v obou zemích 74 %) a v Bulharsku (68 %). Na druhou stranu hospodářské zájmy (EU 44 %) převládají u dotázaných ve Spojeném království (68 %), v Německu (53 %), v Irsku (52 %), v Nizozemsku (50 %) a v České republice (49 %). 68

QC11 What is the main reason why you think it is desirable that (OUR COUNTRY) gives financial help to another EU Member State facing severe economic and financial difficulties? It is in the economic interests of (OUR COUNTRY) to help another EU Member State In the name of European solidarity between Member States Other (SPONTANEOUS) Don't know EU27 44% 51% 2% 3% BE 37% 62% 0% 1% BG 31% 68% 0% 1% CZ 49% 48% 0% 3% DK 41% 57% 1% 1% DE 53% 43% 2% 2% EE 38% 59% 2% 1% EL 24% 74% 0% 2% ES 37% 51% 7% 5% FR 36% 60% 2% 2% IE 52% 43% 2% 3% IT 38% 57% 2% 3% CY 25% 74% 1% 0% LT 30% 62% 2% 6% LV 34% 63% 0% 3% LU 20% 74% 3% 3% HU 47% 49% 1% 3% MT 37% 59% 1% 3% NL 50% 48% 2% 0% AT 39% 55% 4% 2% PL 37% 60% 0% 3% PT 33% 60% 1% 6% RO 42% 55% 0% 3% SI 24% 66% 7% 3% SK 44% 55% 0% 1% FI 36% 61% 2% 1% SE 31% 64% 2% 3% UK 68% 27% 1% 4% Highest percentage by item Lowest percentage by item *Základní jednotka: dotázaní, kteří odpověděli, že je žádoucí poskytnout finanční pomoc jinému členskému státu EU, který čelí vážným ekonomickým a finančním potížím (celkem 49 % vzorku). 69

B) Sociodemografická analýza Ze sociodemografické analýzy výsledků této otázky vyplývají některé zajímavé závěry, i když téměř ve všech případech je hlavním uváděným důvodem dotázaných pro poskytnutí pomoci jinému členskému státu, který čelí vážným finančním problémům, solidarita mezi členskými státy. V první řadě zjišťujeme, že výsledky patrně nijak nesouvisejí s pohlavím a věkem dotázaných. Poněkud více určující je naproti tomu povolání respondentů. Například u osob samostatně výdělečně činných (55 %), osob v domácnosti (54 %) a důchodců (53 %) je větší pravděpodobnost, že jako důvod pro pomoc jinému členskému státu uvedou evropskou solidaritu, než u řídících pracovníků (47 %). Navíc 54 % dotázaných, kteří jsou přesvědčeni, že by byli lépe chráněni, pokud by jejich země přijímala opatření a uplatňovala je v koordinaci s ostatními členskými státy, se zároveň přiklání k tomu, aby byla tato pomoc poskytnuta ve jménu evropské solidarity. Je to o osm procentních bodů více než u dotázaných, kteří jsou zastánci opatření založených na individuálním přístupu. 50 % těch, kteří jsou zastánci opatření založených na individuálním přístupu, uvedlo, že tato pomoc by se měla především řídit hospodářskými zájmy jejich země. 70

4.3.2 Důvody pro odmítání solidarity - rozšířený názor, že občané jedné země by neměli platit za problémy jiných - Jak je uvedeno výše, 39 % evropských občanů by nebylo ochotno pomoci jinému členskému státu, který čelí ekonomickým a finančním problémům (viz QC10). S cílem porozumět jejich motivaci jsme tyto respondenty požádali, aby vysvětlili důvody svého rozhodnutí 18 : domnívají se, že není v hospodářském zájmu jejich země pomoci jinému členskému státu EU? Nebo se domnívají, že občané jejich země by neměli platit za ekonomické problémy jiných členských států EU? 66 % uvedlo, že občané jejich země by neměli být nuceni platit za problémy jiných. Čtvrtina z nich (25 % přesně) na vysvětlenou uvedla, že není v ekonomickém v zájmu jejich země pomáhat jinému členskému státu. Pouze 6 % dotázaných uvedlo jiné vysvětlení a 3 % nevyjádřila k tématu žádné stanovisko. 18 QC12 Co je hlavním důvodem proto, že se domníváte, že není žádoucí, aby (NAŠE ZEMĚ) poskytla finanční pomoc jinému členskému státu EU, který čelí vážným ekonomickým a finančním potížím? Není v hospodářském zájmu (NAŠÍ ZEMĚ) pomoci jinému členskému státu EU; občané (NAŠE ZEMĚ) by neměli být nuceni platit za hospodářské problémy jiného členského státu EU; jiná odpověď (SPONTÁNNĚ). 71

*Základní jednotka: dotázaní, kteří odpověděli, že není žádoucí poskytnout finanční pomoc jinému členskému státu EU, který čelí vážným ekonomickým a finančním potížím (celkem 39 % vzorku). A) Rozdíly mezi členskými státy Úvodem je třeba poznamenat, že v 24 z 27 členských států absolutní většina dotázaných, kteří odpověděli, že není žádoucí poskytovat finanční pomoc jinému členskému státu EU, který čelí vážným finančním potížím, uvedla, že občané jejich země by neměli být nuceni platit za jiné členské státy (EU 66 %). V některých zemích byl tento názor vyslovován se zvláštním důrazem, zejména ve Slovinsku (88 %), v Německu (85 %), na Slovensku (81 %), ve Finsku (79 %) a v Rakousku (78 %). Tři zbývající země jsou Rumunsko (47 %), Španělsko (49 %) a Řecko (38 %). Odpověď, že není v ekonomickém zájmu jejich země pomáhat jinému členskému státu (50 %), uvedla pouze většina dotázaných v Řecku. Je třeba dodat, že všechny tyto tři země se nacházely ve zvlášť obtížné hospodářské situaci. 72

*Základní jednotka: dotázaní, kteří odpověděli, že není žádoucí poskytnout finanční pomoc jinému členskému státu EU, který čelí vážným ekonomickým a finančním potížím (celkem 39 % vzorku). 73

B) Sociodemografická analýza První poznatek: neochota platit za druhé výrazně převládá ve všech kategoriích respondentů. Existují však určité rozdíly ohledně míry zastoupení tohoto názoru. S ohledem na proměnné pohlaví a věku nejsou mezi dotázanými významné rozdíly. Kategorie povolání má však podle všeho na odpovědi vliv. U dotázaných v sociálně nejvíce výhodném postavení je větší pravděpodobnost, že vyjádří přesvědčení, že občané jejich země by neměli být nuceni platit za jiné členské státy: 67 % řídících pracovníků a osob samostatně výdělečně činných ve srovnání s 59 % nezaměstnaných a 62 % osob v domácnosti. Stejně tak je pravděpodobnější, že budou toto stanovisko sdílet dotázaní, kteří téměř nikdy nemají problémy s hrazením svých výdajů (68 %), než ti, kteří mají většinou problémy s úhradou svých výdajů (62 %). 74

4.4 Opatření pro vymanění se z krize - Investice do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu, ale rovněž podpora malých a středních podniků - Evropská unie je zapojená do procesu vymanění se z krize do roku 2020 a politik Společenství, které musejí získat prioritu s cílem zajistit, že se Evropská unie vrátí na cestu růstu. S ohledem na to přijal Evropský parlament několikrát stanoviska k opatřením, kterým by podle názoru Parlamentu měla být přiznána priorita a která by měla pomoci Evropské unii vymanit se z krize zajištěním obnovení zaměstnanosti a udržitelného růstu. Dotázaní byli požádáni, aby v rámci tohoto průzkumu Eurobarometru zvolili nejvíce čtyři opatření (z jedenácti navržených), kterým by podle jejich názoru měla být přiznána priorita, jestliže se má Evropská unie vymanit z krize 19. Ze získaných výsledků vyplývá, že podle evropských občanů by posílení zaměstnanosti a návrat k růstu měly být založeny především na vzdělání a podpoře malých a středních podniků. Nejvyššího poměru dosáhla odpověď investice do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu, které by daly přednost více než čtyři z deseti dotázaných (43 %). V těsném sledu za tímto opatřením následovala podpora malých a středních podniků a velmi malých podniků, kterou uvedlo 40 % dotázaných. Třetího nejvyššího výsledku dosáhlo snížení byrokracie s více než jednou třetinou (34 %) odpovědí před podporou podnikání (30 %) a především před konkrétními investičními opatřeními, jako jsou investice do obnovitelné energie a podpora energetických úspor (23 %), investice do inovací a výzkumu a vývoje (22 %), nebo investice do životního prostředí (17 %). Pětina evropských občanů uvedla, že v rámci této potřeby posílit naše kapacity v oblasti inovace a výzkumu je zapotřebí omezit odliv vysokoškolsky vzdělaných Evropanů a kvalifikovaných pracovníků z Evropy (20 %), ale rovněž bojovat proti předčasnému ukončování školní docházky (19 %). 16 % dotázaných zvolilo z tohoto seznamu možností podporu velkých firem a průmyslových podniků a rozvoj řízení evropského hospodářství s cílem koordinovat politiky členských států EU v oblasti hospodářství. 19 QC13 Evropský parlament podporuje určitá opatření, která mají pomoci Evropské unii vymanit se z krize zajištěním obnovení zaměstnanosti a udržitelného růstu. Která z následujících opatření by dle vašeho názoru měla mít přednost? 75

Další po-krizová opatření byla uváděna mnohem méně často, zejména investice do solidarity a napomáhání začlenění osob vyčleněných ze společnosti (15 %) a odstranění překážek volného pohybu osob, zboží a služeb v rámci EU (10 %). Odstranění překážek volného pohybu osob, zboží a služeb v rámci EU je pro řadu evropských občanů bezpochyby něčím, čeho bylo už dosaženo vytvořením vnitřního trhu. Existují některé poměrně patrné rozdíly v názoru na některá opatření mezi evropskými občany ze zemí eurozóny a občany ze zemí, které nejsou součástí eurozóny. Proto čtyři ze čtrnácti návrhů, jak pomoci Evropské unii vymanit se z krize, uvádějí mnohem častěji dotázaní z první skupiny než dotázaní ze skupiny druhé: o Omezení odlivu vysokoškolsky vzdělaných Evropanů a kvalifikovaných pracovníků z Evropy : 24 % občané zemí eurozóny a 14 % občanů ze zemí, které nejsou součástí eurozóny. o Investovat do solidarity a napomáhat začlenění osob vyčleněných ze společnosti : 19 % občané zemí eurozóny a 9 % dotázaných ze zemí, které nejsou součástí eurozóny. o Rozvoj řízení evropského hospodářství s cílem koordinovat politiky členských států EU v oblasti hospodářství : 19 % občané zemí eurozóny a 12 % dotázaných ze zemí, které nejsou součástí eurozóny. o Investice do životního prostředí : 19 % občané zemí eurozóny a 14 % dotázaných ze zemí, které nejsou součástí eurozóny. Naopak snížení byrokracie uváděli mnohem častěji dotázaní ze zemí, které nejsou součástí eurozóny (40 % proti 30 % dotázaných se zemí eurozóny). 76

A) Rozdíly mezi členskými státy Jak vyplývá z tabulky dole, pořadí, ve kterém evropští občané přiznávají prioritu navrhovaným opatřením, se v jednotlivých zemích výrazně liší. Zaměříme se na nejčastěji uváděná opatření. Investice do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu (EU 43 %) zvolila za prioritní opatření většina dotázaných v Irsku (66 %), na Kypru (59 %), v Dánsku a v Německu (v obou zemích 58 %), na Maltě (57 %), ve Švédsku (53 %), v Lucembursku (51 %), v Rumunsku a ve Francii (v obou zemích 50 %). Nejmenší pravděpodobnost, že zvolí toto opatření, je u dotázaných v Litvě (24 %), v Polsku (30 %), v Itálii (31 %), v Lotyšsku, ve Španělsku a ve Slovinsku (ve všech třech zemích 32 %). 78

Podporu malých a středních podniků a velmi malých podniků (EU 40 %) považují za významné opatření zejména dotázaní na Kypru (62 %), v Řecku (54 %), v Bulharsku a ve Francii (v obou zemích 53 %), o Irsku (51 %) a v České republice (50 %). Podstatně menší podpoře se však toto opatření těší na Maltě a v Dánsku (v obou zemích 28 %). Snížení byrokracie (EU 34 %) uvádí mezi prioritními opatřeními nejčastěji dotázaní ve Slovinsku (54 %), v Nizozemsku (53 %), ve Finsku (50 %) a v Litvě (48 %), avšak pouze 15 % dotázaných v Portugalsku a 16 % ve Španělsku. Podporu podnikání (EU 30 %) jako způsob, jak pomoci EU vymanit se z krize, uváděli nejčastěji dotázaní v Řecku, ve Španělsku a v Lotyšsku (ve všech třech zemích 53 %), stejně jako v České republice (50 %). Nejnižší výsledky u tohoto opatření byly zaznamenány na Maltě (10 %), v Rumunsku (12 %) a v Německu (15 %). Investice do obnovitelných energií a podpora energetických úspor (EU 23 %) byly prioritním opatřením pro dotázané v Dánsku (41 %), na Kypru, v Maďarsku a v Rakousku (ve všech třech zemích 35 %), získaly však velmi malou podporu v Rumunsku (8 %) a ve Španělsku (10 %). Investice do inovací a výzkumu a vývoje (EU 22 %) byly jednou z priorit pro dotázané ve Švédsku (47 %), v Dánsku (38 %) a v Nizozemsku (34 %), což je přesvědčení, které v podstatně menší míře sdílí dotázaní ve Španělsku a v Maďarsku (v obou zemích 13 %). 79

B) Sociodemografická analýza Ze sociodemografické analýzy výsledků vyplývá, že odpovědi se významně liší v závislosti na dotázané podskupině. Tuto skutečnost lze doložit na opatřeních, kterým se především dostalo podpory ze strany evropských občanů: Investice do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu je přirozeně oblíbeným tématem mezi nejmladšími respondenty (50 % dotázaných ve věkové skupině 15-24 let proti 40 % dotázaných ve věku 55 let a více). Tato politika má však rovněž silnou podporu mezi řídícími pracovníky (54 % oproti 43 % manuálně pracujících) a mezi dotázanými, kteří se řadí k levé části politického spektra (48 % proti 46 % těch, kteří se řadí do středu, a 40 % těch, kteří se řadí k pravé části politického spektra). U dotázaných s nejvyšším dosaženým vzděláním je rovněž větší pravděpodobnost, že uvedou investice do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu (48 % těch, kteří studovali do 20 let věku a déle, oproti 36 % těch, kteří ukončili školní vzdělání ve věku 15 let nebo dříve). Toto opatření rovněž podpořilo 48 % těch, kteří se domnívají, že krize nijak neovlivnila jejich osobní situaci (ve srovnání se 41 % těch, kteří se domnívají, že krize vážně ovlivnila jejich osobní situaci). Podpora malých a středních podniků a velmi malých podniků je poměrně logicky jedním z opatření, kterým by měla být přiznána priorita podle mínění osob samostatně výdělečně činných (47 % proti 38 % osob v domácnosti). Mezi zastánce tohoto opatření se rovněž řadí dotázaní ze středních věkových skupin (43 % dotázaných z věkové skupiny 25-39 let a 42 % dotázaných ve věku 40 až 54 let), stejně jako dotázaní, kteří nejsou příznivci toho, aby jejich země poskytovala finanční pomoc jinému členskému státu, který čelí finančním problémům (45 %), ve srovnání s 38 % těch, kteří tuto pomoc podporují. Snížení byrokracie je podle všeho prioritou spíše pro muže než pro ženy (36 % mužů a 32 % žen). Větší ochotu podpořit toto opatření projevují rovněž starší dotázaní (38 % dotázaných ve věku 55 let a více proti 24 % dotázaných ve věkové skupině 15-24 let). Také skutečnost, zda dotázaný náleží do sociálně více výhodné kategorie podle všeho podmiňuje odpověď: toto opatření uvedlo 37 % řídících pracovníků a 38 % osob samostatně výdělečně činných. Za pozornost rovněž stojí skutečnost, že toto opatření uvedlo 39 % lidí, kteří se řadí do pravé části politického spektra, v porovnání s 36 % těch, kteří se řadí do středu, a 32 % těch, kteří se řadí do levé části politického spektra. 81

Podpora podnikání přirozeně vyvolává odezvu u osob samostatně výdělečně činných (38 %), podstatně méně často ji však uvádí řídící pracovníci a nezaměstnaní (v obou případech 29 %). Toto opatření budou rovněž s větší pravděpodobností podporovat dotázaní na pravé části politického spektra (35 %) než příznivci středové politiky (30 %) nebo dotázaní v levé části politického spektra (28 %). Investice do obnovitelné energie a podporu energetických úspor zmiňovali častěji dotázaní s nejvyšším vzděláním (27 % těch, kteří studovali nejdéle, proti 19 % těch, kteří ukončili školní vzdělání ve věku 16 let). Dotázaní z nejvíce zvýhodněných kategorií rovněž připisují větší význam obavám o životní prostředí: 29 % řídících pracovníků (proti 18 % nezaměstnaných a 17 % těch, kteří mají většinou problém s pokrytím svých výdajů). Investice do inovací a výzkumu a vývoje je opatření, jehož zastánci jsou spíše muži (25 % mužů proti 19 % žen), osoby s nejvyšším dosaženým vzděláním (29 % proti 16 % těch, kteří ukončili školní vzdělání v 15 letech nebo dříve) a řídící pracovníci (30 % proti 15 % nezaměstnaných). Toto opatření rovněž zvolilo 27 % lidí, kteří se řadí do pravé části politického spektra, v porovnání s 24 % těch, kteří se řadí do středu nebo do levé části politického spektra. Dále je častěji uváděli dotázaní, kteří se řadí na vrchol sociálního žebříčku (28 %), než ti, kteří se řadí ke spodní části společenského žebříčku (16 %). 82

Šest nejčastěji uváděných opatření. 83

- Výzva k přísnější regulaci organizátorů finančních trhů - Evropské orgány v současnosti projednávají přijetí řady opatření zaměřených na prevenci a předcházení budoucím krizím. Evropští občané byli dotázáni na účinnost některých těchto opatření. Za tímto účelem byli respondenti požádáni, aby vyjádřili své stanovisko k řadě sedmi klíčových opatření a aby uvedli, zda jsou tato opatření podle jejich názoru účinná nebo neúčinná z hlediska prevence a předcházení budoucím krizím. 20 Hlavní závěr, který z této otázky vyplývá, je, že velká většina dotázaných je přesvědčena, že všechna uvedená opatření budou z hlediska prevence a předcházení budoucím krizím ve skutečnosti účinná. Pět z těchto sedmi opatření má dokonce podporu více než šedesáti procent dotázaných. Nejvyšší podíl kladných odpovědí (70 %) získalo opatření přísnější regulace a dohled nad účastníky finančních trhů (například regulace bonusů obchodníků). Vytvoření evropského měnového fondu, který by zasáhl v případě, že by nějaký členský stát EU čelil závažným ekonomickým a finančním potížím získalo podporu druhého nejvyššího počtu dotázaných (67 %), po němž následují opatření s cílem zajistit dodržování společně stanovených pravidel týkajících se zadlužení a schodku veřejných financí (65 %). Zlepšení konzultace mezi členskými státy EU při přípravě vnitrostátních rozpočtů oslovuje 64 % evropských občanů. 63 % dotázaných se dále domnívá, že jedním z účinných způsobů, jak zabránit a předejít budoucím krizím, je zavedení řízení evropského hospodářství zajišťující koordinaci ekonomických, rozpočtových a finančních politik všech členských států EU. Více než polovina dotázaných (58 %) se domnívá, že účinným opatřením by bylo předkládání vnitrostátních rozpočtů členských států EU Evropské komisi. Poměrná většina dotázaných (přesně 47 %) se také domnívá, že účinným způsobem prevence a předcházení budoucím krizím v rámci EU by bylo zavedení bankovní daně a daně z finančních transakcí. U tohoto opatření byla zvláště vysoká míra odpovědí nevím (21 %), což pravděpodobně odráží zmatení, které u dotázaných tato možnost, kterou je možné různě vykládat a jejíž 20 QC14 V evropských institucích jsou aktuálně projednávána určitá opatření zaměřená na prevenci a předcházení budoucím krizím. Uveďte, prosím, u každého z těchto opatření, zda si myslíte, že bude jako prostředek prevence a předcházení budoucím krizím účinné. Možné odpovědi: velmi účinné; spíše účinné; nepříliš účinné; zcela neúčinné. 84

pochopení je poměrně složité, vyvolává. Kromě toho jsou někteří dotázaní patrně přesvědčeni, že pokud by bylo takové opatření zavedeno, banky by bezpochyby přinesly daně z finančních transakcí na své zákazníky, tedy na evropské občany. Značný počet evropských občanů nevyjádřil k tomuto tématu žádné stanovisko bez ohledu na opatření (míra odpovědí nevím se pohybuje mezi 16 % 21 %). Nikoli nevýznamná část obyvatelstva se neodvažuje vyslovit názor na tuto poměrně technickou a složitou otázku. 85

Dále se ukazuje, že u všech navrhovaných opatření je větší pravděpodobnost u dotázaných ze zemí eurozóny než u dotázaných ze zemí, které netvoří součást eurozóny, že vysloví přesvědčení, že jednotlivá navrhovaná opatření by mohla být účinným prostředkem prevence a předcházení budoucím krizím. To může být částečně způsobeno i tím, že podíl odpovědí nevím je vždy vyšší v zemích, které nejsou součástí eurozóny. Největší rozdíl v síle odpovědí mezi oběma zónami se týká pobídek či postihů s cílem povzbudit členské státy EU, aby dodržovaly společně stanovená pravidla týkající se zadlužení a schodku veřejných financí. Rozdíl je 13 procentních bodů (70 % v zemích eurozóny a 57 % v zemích, které nejsou součástí eurozóny). A) Rozdíly mezi členskými státy Mezi jednotlivými 27 členskými státy jsou ohledně navrhovaných opatření poměrně značné rozdíly: některé země vynikají pozitivním vnímáním účinnosti každého z navrhovaných opatření. To je zejména případ dotázaných na Kypru, v Belgii, Řecku, Itálii, na Slovensku, v Nizozemsku, Rakousku a Německu. Naproti tomu nejméně přesvědčeni o účinností těchto opatření jsou dotázaní ve Spojeném království a v Estonsku. V případě prvního uvedeného opatření přísnější regulace a dohled nad účastníky finančních trhů (například regulace bonusů obchodníků) (EU 70 %) jsou určité rozdíly ohledně intenzity odpovědí. Nejrozhodněji vyjadřují přesvědčení o účinnosti tohoto opatření dotázaní na Slovensku a na Kypru (v obou zemích 85 %), stejně jako v Německu (81 %). Největší pravděpodobnost přesvědčení, že vytvoření evropského měnového fondu, který by zasáhl v případě, že by nějaký členský stát EU čelil závažným ekonomickým a finančním potížím (EU 60 %) by mohlo být účinným opatřením, je v případě dotázaných na Kypru (88 %), na Slovensku (85 %) a v Belgii (80 %). Stejně tak je tomu v případě pobídek či postihů s cílem povzbudit členské státy EU, aby dodržovaly společně stanovená pravidla týkající se zadlužení a schodku veřejných financí (EU 65 %) (87 % na Kypru, 82 % na Slovensku a 81 % v Belgii). 87

A jsou to opět dotázaní na Kypru (87 %), na Slovensku (83 %), v Belgii (89 %) a v Bulharsku (75 %), u nichž je největší pravděpodobnost, že vyjádří přesvědčení, že účinným způsobem prevence a zabránění budoucím krizím je zlepšení konzultací mezi členskými státy EU při přípravě vnitrostátních rozpočtů (EU 64 %). U dotázaných na Slovensku (85 %), na Kypru (83 %) a v Belgii (79 %) je opět největší pravděpodobnost přesvědčení, že jedním z účinných opatření by bylo zavedení řízení evropského hospodářství zajišťující koordinaci ekonomických, rozpočtových a finančních politik všech členských států EU. Předkládání vnitrostátních rozpočtů členských států EU Evropské komisi (EU 58 %) považují za potenciálně účinný způsob prevence a předcházení budoucím krizím zejména dotázaní na Kypru (84 %), na Slovensku (78 %) a v Belgii (86 %). A konečně o účinnosti zavedení bankovní daně a daně z finančních transakcí (EU 47 %) jsou nejčastěji přesvědčení dotázaní v Rakousku (67 %), v Německu (62 %) a ve Slovinsku (61 %). Největší podíl odpovědí nevím na tyto otázky bez ohledu na opatření byl zaznamenán především na Maltě, v Litvě, v Rumunsku, v Estonsku, v Bulharsku, v Polsku a ve Spojeném království. 88

B) Sociodemografická analýza Z hlediska pohlaví dotázaných byly zaznamenány některé výrazné rozdíly v odpovědích ohledně účinnosti navrhovaných opatření. U mužů je tak větší pravděpodobnost než u žen, že vyjádří přesvědčení, že kterékoli ze všech navrhovaných opatření může přispět k prevenci nebo zabránění vzniku budoucích krizí: o Zavedení řízení evropského hospodářství: 65 % mužů a 59 % žen. o Vytvoření evropského měnového fondu: 70 % mužů a 65 % žen. o Zavedení bankovní daně a daně z finančních transakcí: 50 % mužů a 45 % žen. o Předkládání vnitrostátních rozpočtů členských států EU Evropské komisi: 61 % mužů a 56 % žen. o Přísnější regulace finančních trhů a dohledu nad účastníky trhu: 73 % mužů a 68 % žen. o Pobídky nebo finanční postihy členských států EU: 67 % mužů a 63 % žen. o Zlepšení konzultací mezi členskými státy EU: 66 % mužů a 62 % žen. Je však třeba mít na paměti, že u mužů je poněkud vyšší pravděpodobnost než u žen, že budou přesvědčeni o neúčinnosti těchto opatření. U žen je především výrazný vysoký podíl odpovědí nevím. Dotázaní, kteří patří obecně ke středním věkovým skupinám (zejména dotázaní ve věku od 25 do 39 let), budou s největší pravděpodobností považovat tato opatření za účinná s ohledem na prevenci a předcházení budoucím krizím. Jedinou výjimku tvoří opatření zavedení bankovní daně a daně z finančních transakcí, kterému se dostalo nejvyšší podpory mezi dotázanými v nejstarší věkové skupině (49 % dotázaných ve věku 55 let a více). U dotázaných, kteří patří do sociálně nejvíce zvýhodněných kategorií, je největší pravděpodobnost kladné odpovědi u všech ze sedmi navrhovaných opatření. To se zejména týká dotázaných, kteří dosáhli nejvyššího vzdělání, jsou v současnosti řídícími pracovníky a nemají téměř nikdy problémy s pokrytím svých výdajů. U kategorií dotázaných s nejvyšším vzděláním je rovněž nižší podíl odpovědí nevím než u ostatních kategorií. 90

4.5 Je pravděpodobné, že krize nadále potrvá? - Většina evropských občanů se domnívá, že hospodářské oživení bude s největší pravděpodobností trvat několik let - Na základě některých nedávno zveřejněných makroekonomických ukazatelů někteří odborníci tvrdí, že nejhorší etapa krize je za námi 21 a že hospodářský růst je udržitelný. Na druhou stranu někteří odborníci jsou přesvědčeni, že světlo na konci tunelu se zatím neobjevuje a první nesmělé náznaky oživení nejsou doposud natolik průkazné, abychom mohli mluvit o skutečném oživení. Co si myslí veřejnost? 22 V reakci na tato odlišná stanoviska nejsou evropští občané příliš optimističtí. Většina evropských občanů (37 %) se domnívá, že návrat k růstu začne v nadcházejících letech, zatímco čtvrtina z nich (26 %) se dokonce domnívá, že krize bude trvat řadu let. Pouze 30 % dotázaných vyjadřuje více optimismu. 17 % dotázaných se tedy domnívá, že návrat k růstu nastane v nadcházejících měsících, a 13 % z nich je dokonce přesvědčeno, že jsme se již vrátili k růstu. Je třeba připomenout, že 7 % dotázaných nevyjádřilo k tomuto tématu žádný názor. 21 K tomu viz též zpráva Mezinárodního měnového fondu o stavu a výhledech evropského hospodářství, Regional Outlook Report: EUROPE, říjen 2010, http://www.imf.org/external/french/pubs/ft/reo/2010/eur/ereo1010exf.pdf 22 QC15 Pokud se jedná o obnovení růstu v (NAŠÍ ZEMI), který z následujících názorů je nejblíže vašemu vlastnímu názoru? V současnosti se vracíme k růstu; vrátíme se k růstu v nadcházejících měsících; návrat k růstu nastane v příštích letech; krize potrvá řadu let. 92

A) Rozdíly mezi členskými státy Největší optimismus mezi evropskými občany (EU 13 %) projevují především dotázaní ve Švédsku (53 % dotázaných se domnívá, že už v současnosti můžeme hovořit o skutečném návratu k růstu). Dalšími optimistickými zeměmi jsou i když se značným odstupem Finsko (38 %), Německo (31 %) a Lucembursko (29 %). S největší pravděpodobností nebudou toto přesvědčení sdílet dotázaní v Řecku (1 %), kteří se nacházejí ve velmi vážné hospodářské a finanční krizi. Tento pesimismus s nimi sdílejí dotázaní v Rumunsku (rovněž 1 %). Názor, že návrat k růstu nastane v nadcházejících měsících (EU 17 %), je poměrně rozšířený v Rakousku (26 %), ve Finsku a v Belgii (25 %). Nejméně toto přesvědčení vyjadřují dotázaní v Litvě (5 %). 93

Většinový názor v celkem 27 členských státech, že oživení bude dlouhodobou záležitostí, tedy že začne v nadcházejících letech (EU 37 %), vyjadřují nejčastěji dotázaní v Dánsku (61 %), ve Španělsku a v Lotyšsku (v obou zemích 52 %). Jen o málo víc než dva dotázaní z deseti sdílejí toto stanovisko v Rakousku (22 %), ve Švédsku a na Maltě (v obou zemích 23 %). Nejvíce pesimistických Evropanů, kteří se domnívají, že krize potrvá řadu let (EU 26 %), se nachází především v Řecku (47 %), což je země, která je ze všech členských států Evropské unie v současnosti krizí nejvíce postižená. Poměrně pesimističtí jsou rovněž dotázaní v Lotyšsku (45 %) a v Portugalsku (40 %), avšak v podstatně menší míře než ve Švédsku (4 %) a ve Finsku (6 %). 94

B) Sociodemografická analýza Ženy projevují v poněkud větší míře než muži přesvědčení, že návrat k růstu začne až v nadcházejících letech (37 % žen a 36 % mužů), a také, že krize potrvá řadu let (28 % žen a 24 % muži). Mladí lidé, jak tomu bývá v průzkumech mínění často, jsou méně pesimističtí než lidé starší: zatímco tedy 30 % dotázaných ve věku 55 let a více uvedlo, že krize potrvá řadu let, stejné mínění sdílí pouze 21 % mladých lidí ve věku 15 až 24 let. Dotázaní z nejvíce zvýhodněných kategorií jsou rovněž nejčastěji optimisty (uvádějí, že se už vracíme k růstu). Totéž platí o dotázaných, kteří studovali nejdéle (18 % proti 9 % těch, kteří ukončili školní vzdělání před 16 rokem věku), o řídících pracovnících (24 % proti 9 % nezaměstnaných) a o lidech, kteří nemají většinou problém s úhradou svých výdajů (17 % proti pouhým 4 % těch, kteří mají většinou finanční potíže). 95