Změna typu paraproteinu po transplantační léčbě mnohočetného myelomu

Podobné dokumenty
IgD myelomy. Retrospektivní analýza léčebných výsledků 4 center České republiky za posledních 5 let

Česká Myelomová Skupina na poli mnohočetného myelomu

RMG = nutná součást dalšího zlepšování péče o pacienty s MM

Projekt MGUS V.Sandecká, R.Hájek, J.Radocha, V.Maisnar. Velké Bílovice

Prognostický význam amplifikace 1q21 u nemocných s MM

Změny v dg. kritéri di u mnohočetn

Změny v dg. kritéri di u mnohočetn. etného myelomu

Léčba LP Revlimid aktuální analýza dat RMG

Léčba MM LP Revlimid v ČR - aktuální analýza dat RMG

Analýza dat LP Revlimid z registru pacientů v ČR

Thalidomid analýza 292 pacientů s MM léčených na IHOK FN Brno

Nová diagnóza = Studiová indikace. První relaps = Standardní léčba

Česká myelomová skupina

Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom. Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc

Hodnocení 494 pacientů studie CMG 2002

Standardizace laboratorních parametrů u mnohočetného myelomu

Stanovení párů těžkých/lehkých řetězců imunoglobulinu u monoklonální gamapatie nejistého významu - pilotní projekt CMG

a definice stádi Vladimír r Maisnar II. interní klinika OKH FN a LF UK Hradec Králov lové VIII. národní workshop CMG Mikulov,

Výsledky léčby Waldenströmovy makroglobulinemie na IHOK FN Brno

Příspěvek k hodnocení prognostického potenciálu indexu proliferace a apoptózy plazmatických buněk u mnohočetného myelomu

Pomalidomid první rok léčby v ČR

Jak analyzovat monoklonální gamapatie

KLINICKÉ STUDIE A JEJICH DOSTUPNOST U MNOHOČETN MYELOMEMU V ČR R V ROCE 2007

MAXIMALIZACE EFEKTU LÉČBY BORTEZOMIBEM

Rozdíly mezi novými a klasickými léky u mnohočetného myelomu Luděk Pour IHOK FN Brno

Mimodřeňová expanze plazmocytů do CNS u mnohočetného myelomu

PŘEHLED KLINICKÝCH AKTIVIT

Obtížně interpretovatelné nálezy elektroforéz a imunofixací u pacientů s mnohočetným myelomem po autologní transplantaci

VÝSLEDKY FISH ANALÝZY U NEMOCNÝCH S MM ZAŘAZENÝCH VE STUDII CMG 2002 VÝZKUMNÝ GRANT NR/ CMG CZECH GROUP M Y E L O M A Č ESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA

Srovnání dávkování Revlimidu denně a obden

HODNOCENÍ CYTOGENETICKÝCH A FISH NÁLEZŮ U NEMOCNÝCH S MNOHOČETNÝM MYELOMEM VE STUDII CMG ORGANIZACE VÝZKUMNÉHO GRANTU NR/

Vliv různých léčivých přípravků u pacientů s mnohočetným myelomem na laboratorní vyšetření

Přehled výzkumných aktivit

Nesekreční mnohočetný myelom

Vysokodávková chemoterapie a autologní transplantace krvetvorných buněk

Optimální spolupráce mezi okresním hematologem a centrem pro léčbu mnohočetného myelomu

Vliv způsobu podání bortezomibu na účinnost a bezpečnost léčby pacientů s mnohočetným myelomem. MUDr. P. Pavlíček FN KV a 3.

Maximalizace efektu léčby relapsu lenalidomidem mnohočetného myelomu v reálné klinické praxi

Přínos kontinuální léčby lenalidomidem (Revlimid ) u pacientů s rrmm. Vladimír Maisnar

Vávrová J., Palička V.

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Přínos registru MG pro sledování MGUS a MM aktuální stav

Léčba DLBCL s nízkým rizikem

LÉKAŘSKÁ VYŠETŘENÍ A LABORATORNÍ TESTY

PŘEHLED KLINICKÝCH STUDIÍ DOSTUPNÝCH V ČR PRO NEMOCNÉ S MNOHOČETNÝM MYELOMEM. MUDr. Evžen Gregora Lucie Ficeková

Program konference XI. workshop mnohočetný myelom a roční setkání České myelomové skupiny Hotel Galant, Mikulov. Program konference

Roman Hájek Tomáš Jelínek. Plazmocelulární leukémie (PCL)

lní dostupnost nových léků. l výsledky MUDr. Evžen Gregora Pacientský seminář Karlova Studánka,

Aktuální dostupnost léků v ČR a SR GROUP. Roman Hájek Poděbrady

AKTIVNÍ KLINICKÉ STUDIE V ČESKÉ REPUBLICE

Thalidomid první zkušenosti regionálního centra

Mnohočetný myelom. Klinické projevy, diagnostika Kasuistiky. MUDr. Jan Straub I. Interní klinika klinika hematologie VFN

CMG KLINICKÉ STUDIE A JEJICH DOSTUPNOST U MNOHOČETN MYELOMEMU V ČR. připravil: MUDr. Evžen Gregora prezentuje: prof. MUDr. Roman Hájek, H NADAČNÍ FOND

Analýza přežití Základy analýzy klinických dat: Analýza přežití

Klinická studie CMG 2008

RNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr.

Nová diagnóza = Studiová indikace. První relaps = Studiová indikace

LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU. MUDr. Miroslava Schützová. 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele

Podpůrná léčba hematologické toxicity u nemocného s mnohočetným myelomem léčeného lenalidomidovým režimem Kazuistika

Výsledky léčby kombinačními režimy s Revlimidem v ČR - trojkombinace. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV, Praha Mikulov 2010

Projekt včasné diagnostiky myelomu - projekt CRAB

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

Karcinomy u dětí a dospívajících v letech na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol

Validace stanovení volných monoklonálních lehkých řetězců v České republice

Přínos vyšetření klonality plazmocytů u monoklonálních gamapatií pomocí polychromatické průtokové cytometrie

CMG LÉČBA RELAPSU, NOVÉ LÉKY, KLINICKÉ STUDIE. MUDr. Miroslava Schützová. Poděbrady 11. září Hemato-onkologické odd. FN Plzeň NADAČNÍ FOND

Program konference. X. workshop mnohočetný myelom s mezinárodní účastí. Roční setkání. České myelomové skupiny. Mikulov

Souhrn zkušeností s používáním přípravku Revlimid v ČR za rok Statistická analýza 80 pacientů

Lenalidomid. Statistická analýza léčeb z českých center / rmgnew.registry.cz. rmgnew.registry.

Mnohočetný myelom. Jan Straub a kolektiv. (Morbus Kahler, plazmocytom) Stručný průvodce pro pacienty a jejich blízké. Česká myelomová skupina

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Co je to transplantace krvetvorných buněk?

Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS.

PŘEHLED KLINICKÝCH STUDIÍ U MNOHOČETN ETNÉHO MYELOMU. MUDr. Evžen Gregora

Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace

u hematologických malignit -

Nové přístupy v diagnostice a léčbě AL-amyloidózy. Zdeněk Adam, Luděk Pour, interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno

klinické aspekty Monoklonální gamapatie Šolcová L. nejasného významu

Dosavadní zkušenosti s léčbou lenalidomidem v České republice

Lékový registr ALIMTA

Chronická lymfocytární leukemie. Petra Obrtlíková I. Interní klinika VFN a 1. LFUK

TARCEVA klinický registr

MM-EMN-441 a protokol EMN01. Marta Krejčí. Interní hematoonkologická klinika FN Brno

Počty pacientů v lékových registrech Herceptin, Avastin, Tarceva, Lapatinib (Tyverb), Erbitux a Renis

Adobe Captivate Wednesday, January 09, Slide 1 - Zhoubné nádory u dětí epidemiologie, odlišnosti od nádorů dospělých, nádorové markery

CMG CMG. Výroční zpráva CMG za rok Roman Hájek. Mikulov

= lokálně pokročilý CaP + lokalizovaný (ct1, ct2) se špatnými prognostickými faktory ct3a PSA > 20 ng/ml GS > 7

Proč a jak analyzovat minimální reziduální nemoc (MRN) u mnohočetného myelomu

Lymfoscintigrafie horních končetin u pacientek po mastektomii

Velcade. Statistická analýza 27 pacientů

Problematika PICC katétru zkušenosti ve FN Brno. L.Brázdilová, H.Šebelová, J.Špačková Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno

Kazuistika Hodgkinův lymfom

Maligní fibrózní histiocytom retroperitonea u mladého nemocného

Výroční zpráva CMG OS za rok 2014

Nečekané limitace v preanalytické a analytické fázi

Velcade - Case report

M. Babjuk Urologická klinika 2.LF UK a FN Motol

Nežádoucí účinky nových léků

Roční zpráva o výsledcích projektu Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita

Transkript:

Změna typu paraproteinu po transplantační léčbě mnohočetného myelomu Maisnar V., Tichý M., Smolej L., Kmoníček M., Žák P., Jebavý L., Palička V. a Malý J. II. interní klinika OKH a ÚKIA, FN a LF UK Hradec Králové MIKULÁŠSKÝ SEMINÁŘ IHOK, Brno 6. 12. 2005

Mnohočetný myelom (MM) hlavní představitel skupiny maligních MG - 1 % všech malignit, 10 % (2.) hematologických -v ČR 4-6 nemocných/100 000 obyvatel/rok MG - základní dg. charakteristikou je přítomnost monoklonálního imunoglobulinu (tzv. paraproteinu) v séru nemocných PP = zatím nejvhodnější marker aktivity dosud nevyléčitelné heterogenní onemocnění s individuálními rozdíly z hlediska klinických projevů, léčebné odezvy a tedy i prognózy (konvenční léčba = 5 % nemocných žije 10 let)

Srovnání výsledků konvenční a high-dose chemoterapie MM Standardní CHT high-dose CHT Léčebná odpověď 30-60 % 60-85 % CR < 10 % 20-40 % Medián přežití 30-36 měsíců 40-62+ měsíců Léčebná mortalita < 5 % < 5 % Vysokodávková CHT s autologní transplantací PKB cíl: maximální redukce nádorové masy (CR nebo VGPR) = dnes celosvětově nejčastěji používaná léčebná strategie u nemocných s MM do 65 (-75) let vede k prodloužení života (x trvalé vyléčení)

Změna PP po high-dose léčbě hematologických malignit - imunofixací prokážeme buď přímo změnu isotypu PP nebo jen přechodný výskyt oligoklonality v séru nemocných výskyt jak po alo-, tak autotransplantacích (nejč. u MM), ale i u leukémií v souvislosti s intenzivními režimy CHT Výchozí práce: 1. Mitus AJ et al., Blood 1989. 2. Zent CS et al., Blood 1998.

Hodnocený soubor nemocných retrospektivní analýza nálezů u 72 nemocných s MM transplantovaných v letech 1996 2002 = celkem 138 transplantací - 123 autologních (71x 1., 43x 2., 9x 3.) - 16 alogenních (1x klasická, 15x mini-) hodnocení imunofixačních nálezů: 1/ bez změny PP po transplantaci (APB-) 2/ se změnou PP po transplantaci (APB+) -změna charakteru PP, oligoklonalita nebo přítomnost obou těchto nálezů

Pacient Pohlaví Doba výskytu APB Charakteristika změny PP 1 M post-tx-1, Tx-2, Tx-3 (auto) Maximum APB [g/l] IgA-K na IgG-K, na IgG-K + oligo 3.25 Výskyt APB [měsíce] 3 6 2 Ž post-tx-1 + Tx-2 (auto) IgA-K na IgG-K+IgM-L 2.14 + 1.72 24 3 Ž post-tx-3 (alo) IgG-K na IgM-L + oligo < 1.0 3 4 M post-tx-3 (auto) IgG-K na IgG-K + IgM-L + oligo 3.16 2 post-tx-1 + Tx-2 5 Ž IgG-K na IgG-K + oligo 1.52 11 (auto) (alo) 6 M post-tx-1 + Tx-2 (auto) IgG-K na IgG-K + IgG-L + oligo na IgG-L 7 Ž post-tx-1 + Tx-2 + Tx-3 (auto) IgG-L na IgG-K + oligo 2.09 5 8 Ž post-tx-3 (auto) IgG-L na IgG-L + IgG-K < 1.0 3 9 M post-tx-1 + Tx-2 (auto) free-l na IgG-K + IgG-L 0.84 + 0.95 29 10 Ž post-tx-2 (auto) IgA-K na IgG-K 1.28 5 11 M post-tx-3 (auto) IgG-L na IgG-L + IgG-K + IgA-K 12 Ž post-tx-2 (auto) 13 M post-tx-2 (alo) IgG-L na IgG-L + IgG-K + oligo na IgG-L + IgM-K IgG-K na IgG-K + IgG-L + oligo na IgG-K + IgM-L + oligo 14 M post-tx-1 + Tx-2 (auto) free-k na IgG-K + IgM-K + oligo 1.9 + < 1.0 1 15 Ž 16 M post-tx-1 + Tx-2 (auto) (alo) post-tx-1 + Tx-2 (auto) (alo) 0.72 1.1 <1.0 <1.0 free-l na IgG-K + IgM + oligo 2.44 + < 1.0 9 IgG-L na IgG-L + IgG-K + oligo 6.53 2 17 M post-tx-1 (auto) IgA-K na IgA-K + IgG-K 1.67 10 18 Ž post-tx-3 (alo) IgG-L na IgG-L + IgG-K + oligo 1.68 1 19 Ž post-tx-1 + Tx-2 (auto) IgG-L na IgG-L + IgG-K + oligo 1.05 7 1.4 2.3 1.22 <1.0 10 15 2 3 4 2

Pacient č. 1 po auto-tx IgG-kappa + oligo před auto-tx IgA-kappa

Pacient č. 4 po auto-tx IgG-kappa + IgM-lambda + oligo před auto-tx IgG-kappa

Výsledky retrospektivní analýzy = celkem se změna PP po transplantaci (APB+) vyskytla u 31 (43 %) nemocných 1/ u 25 nemocných v odstupu 1-6 měsíců po autologní transplantaci (17x po 1., 5x po 2. a 3x po 3. auto-tx) 2/ u 6 (38 %) nemocných v odstupu 3-36 měsíců po alogenní transplantaci 5x změna isotypu PP, 12x oligoklonalita a u 14 nemocných přítomnost obou nálezů v případě relapsu vždy PP stejného isotypu

Výsledky vzájemného srovnání Počet nemocných CR Žije 3/2005 OS 3/2005 Skupina APB+ 31 10 (32%) 21 (64.5%) 62.5 M Skupina APB- 41 7 (17%) 18 (43.9%) 51.1 M Vyhodnocení statistické významnosti 1. Gehan s Wilcoxon test: p = 0,031 2. Cox-Mantel test: p = 0,028 3. Log-Rank test: p = 0,026

Srovnání křivek přežití (Group 1 = APB+, Group 2 = APB-) Cumulative Proportion Surviving (Kaplan-Meier) Complete Censored 1,0 Cumulative Proportion Surviving 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0 20 40 60 80 100 120 140 160 Mesic Group 1 Group 2

Závěry: ověřili jsme pozitivní prognostickou výpovědní hodnotu nálezu změny PP po transplantaci pravděpodobně projev transplantací narušených funkcí imunitního systému rekonstituce tvorby Ig může trvat i déle než 5 let důsledek poškození zejména T-buněčných regulací jen vzácně známka sekundární lymfoproliferace nebo opravdový clonal isotype switching

Děkuji za pozornost!