Postoje Evropanů. Vize 2010 Německo Belgie Španělsko Francie Maďarsko Itálie Polsko Portugalsko Česká republika Velká Británie Rusko Slovensko

Postoje Evropanů Vize 2010 Německo Belgie Španělsko Francie Maďarsko Itálie Polsko Portugalsko Česká republika Velká Británie Rusko Slovensko

Postoje Evropanů Shrnutí Evropa v roce 2010.................... 4 Evropa v roce 2007.................... 7 Studie Klíčové údaje Nevýrazný demografický vývoj............ 8 Solidní ekonomický růst tažený spotřebou.... 9 Finance značný potenciál pro úvěry....... 11 Nálada Evropanů 2006 návrat mírného optimismu......... 12 2007 spotřeba v popředí zájmu.......... 15 Evropská spotřeba Pohled na budoucí výdaje podle oblastí..... 17 Internet Internet pokračuje v expanzi.............. 21 Obsah Příloha: přehled jednotlivých zemí Německo........................... 24 Belgie.............................. 28 Španělsko........................... 32 Francie............................. 36 Maďarsko........................... 40 Itálie............................... 44 Polsko.............................. 48 Portugalsko.......................... 52 Česká republika....................... 56 Velká Británie......................... 60 Rusko............................. 64 Slovensko........................... 68 2

Vize 2010! Za posledních pět let má Barometr Cetelem na svém kontě již pět studií o situaci v Evropě, v nichž hodnotil spotřebitelské trendy. V r. 2006 se jeho tým znovu pustil do práce, aby posoudil ekonomickou situaci v jednotlivých zemích a náladu evropských spotřebitelů. Na základě zjištěných údajů pak převedl důvěru spotřebitelů na prognózu jejich budoucích výdajů. Po letech věnovaných průzkumu nastala doba, kdy je třeba do hloubky rozebrat základní kritéria, o něž se opírá rozhodování domácností o výdajích na spotřebu, a využít těchto zjištění pro dlouhodobé tržní prognózy sahající k tak vzdálenému horizontu, jakým je rok 2010. Letos byl proto porovnán i demografický vývoj ve dvanácti sledovaných evropských zemích, dále byla věnována pozornost tempu jejich ekonomického růstu a zdrojům jeho financování a konečně byl vypracován souhrnný přehled o chování domácností při nakládání s financemi. Vedle těchto analýz základních makroekonomických údajů pak byl v polovině r. 2006 proveden rozsáhlý průzkum veřejného mínění, ve všech dvanácti sledovaných zemích současně. Průzkum odhalil postupné snižování rozdílů v tom, v jaké míře domácnosti v jednotlivých zemích důvěřují domácí ekonomice, a mírné zlepšení jejich nálady, byť stále existují země, které se všeobecnému trendu vymykají. Kromě toho věnuje Barometr Cetelem zvláštní pozornost neustálému rozšiřování internetu a jeho stále častějšímu využívání jako jednoho z nákupních kanálů. PARTNEŘI STUDIE A METODIKA Analýzy a prognózy vypracovalo v září 2006 výzkumné a poradenské centrum BIPE. Průzkum veřejného mínění provedla agentura GfK. Metodika: telefonické dotazování a osobní pohovory. Cílová skupina: osoby starší 18 let, které tvoří reprezentativní vzorek populace každé z dvanácti sledovaných zemí, tj. Španělska, Francie, Itálie, Portugalska, Belgie, Německa, Velké Británie, České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska a Ruska. Velikost vzorku: minimálně 500 osob v každé zemi, celkem přibližně 10 000 oslovených Evropanů. Dodatečný průzkum v Maďarsku Po nepokojích, které proběhly v Maďarsku na sklonku léta 2006, jsme se rozhodli průzkum v Maďarsku během listopadu zopakovat. Nebylo velkým překvapením, že zde došlo k propadu nálady a že vnímání celkové situace v zemi pokleslo v průběhu tří měsíců z hodnoty 4,7 na 3,4 z 10. Nákupní záměry naopak zůstaly velmi vysoké. 3Úvod

Shrnutí Shrnutí Evropa v roce 2010 Růst příjmů ve střední Evropě Porovnání zemí střední a západní Evropy v roce 2006 ukazuje velmi výrazné odlišnosti z hlediska demografického a sociálněekonomického vývoje. Léta 2007-2010 budou proto pro Evropu pravděpodobně přelomová. Země střední Evropy totiž naplno těží ze svého vstupu do Evropské unie a stejně jako Rusko skutečně začínají dohánět zpoždění, které je dělí od západních sousedů. Země západní Evropy zároveň vykazují slabší dynamiku ekonomického růstu, která by během tohoto období neměla výrazněji zrychlit. V důsledku pokračujícího úbytku v regionu střední Evropy se bude až do roku 2010 snižovat počet obyvatelstva tempem přibližně 1,7 % ročně. Tento jev bude výraznější v Rusku, kde bude roční úbytek obyvatel během tohoto období dosahovat 2,2 % ročně. Snížení počtu obyvatel je ze střednědobého hlediska špatnou zprávou, protože potenciál ekonomického růstu spočívá z velké části na faktoru práce, který kopíruje vývoj práceschopného obyvatelstva. Populační pokles však přechodně zvýší bohatství na obyvatele na úrovni státu i domácností, což zvýší kupní sílu i potenciál výdajů na spotřebu. S touto přechodnou fází se samozřejmě pojí i určitá ohrožení, např. vysoká míra inflace, vysoký deficit veřejných financí nebo kurzová rizika. Středoevropské ekonomiky však nyní mohou pro svou stabilizaci využít ochrany evropských institucí. Období silného růstu umožní těmto zemím částečně dohnat zpoždění v příjmu na obyvatele, který poroste v průměru třikrát rychleji než v západní Evropě! Česká republika tak v příjmu na obyvatele překročí v roce 2010 úroveň Portugalska. Boom seniorů na západě Vše nasvědčuje tomu, že si spotřeba uchová vysokou dynamiku růstu až do roku 2010. Bude hlavním tahounem ekonomického růstu ve střední Evropě, který se díky ní bude pohybovat kolem 4,5 % ročně, což je dvakrát více než v Evropě západní. Zároveň je zde velká příležitost pro rozvoj spotřebitelských úvěrů. Středoevropské domácnosti jsou v průměru jen přiměřeně zadluženy a navíc tento způsob financování velmi vítají, pokud je nabídka úvěrů dostatečně pestrá a nabízí-li úroky slučitelné s jejich příjmy. Ve střední Evropě a v Rusku tak bude hlavní trend tvořit dynamický růst ekonomiky a dohánění náskoku ostatních evropských zemí. Situace na západě bude o něco rozmanitější. Západoevropské země budou na rozdíl od svých sousedů vykazovat do roku 2010 stále kladný demografický růst kolem 1 % ročně. Tento mírný vzestup se bude opírat o různé příčiny. Francie a Velká Británie se i nadále budou pyšnit vysokou mírou porodnosti, zatímco španělská a portugalská demografická situace se bude vyvíjet pozitivně především díky vstřícnější přistěhovalecké politice. Senioři převáží do roku 2010 všude: v Německu a v Itálii budou lidé nad 65 let tvořit více než 20 % obyvatel. Léta 2007-2010 skutečně zahájí období, které lze označit jako boom seniorů. Souběžně se zpomalením demografického růstu a stárnutím obyvatelstva dojde v západní Evropě ke slábnutí ekonomického růstu. Itálie a Portugalsko dosáhnou pouze slabého růstu kolem 1,5 % ročně, a to kvůli své převažující specializaci na průmyslové výrobky s nízkou přidanou hodnotou, které čelí silné mezinárodní konkurenci ze strany nových ekonomik. Německo zasáhnou dopady úsporných rozpočtových opatření přijatých na rok 2007. Stejně jako v minulých letech zažijí nejrychlejší hospodářský rozvoj Španělsko a Velká Británie. Tyto ekonomiky využily realitní boom, který zvýšil majetek domácností a prostřednictvím efektu bohatství podpořil jejich chuť utrácet. Spotřeba bude nejvýznamnější hnací silou západních ekonomik. Investice zůstanou omezené a bilance zahraničního obchodu bude ekonomický růst často negativně ovlivňovat (např. v Itálii, Velké Británii, Španělsku, Portugalsku). 4

Jelikož se příjem na obyvatele v letech 2006 až 2010 zvýší o méně než 2 % ročně, sehrají právě spotřebitelské úvěry zásadní roli, a to díky podpoře a usnadnění výdajů domácností, navzdory očekávanému poklesu míry úspor. Bude tomu tak i proto, že úrokové míry v eurozóně by měly zůstat na historicky nejnižších úrovních. Spotřeba domácností potáhne růst v celé Evropě, ale nebude ve všech zemích zaměřena na tytéž oblasti. Ve vybavenosti domácností automobily přetrvávají velké rozdíly mezi západní Evropou, kde je trh již téměř nasycen, a střední Evropou, která má stejně jako Rusko stále obrovský potenciál růstu. V této části Evropy bude nárůst prodeje nových vozů často dvouciferný, zatímco na západě se další růst počtu registrovaných nových vozidel bude prosazovat jen pozvolna a v menší míře. Ve dvanácti evropských zemích, sledovaných v rámci studie Barometr Cetelem, poroste prodej nových automobilů v letech 2006 až 2010 celkově o 5 %. Jde o pozoruhodné číslo, uvážíme-li rostoucí konkurenci ojetých vozů. Současný stavební boom bude v mnoha evropských zemích doprovázen vzestupem výdajů na rekonstrukce a úpravy bydlení. Je pravda, že toto odvětví, které vytváří velký počet pracovních míst, se těší stálé přízni úřadů prostřednictvím rozličných daňových úlev zejména nižší sazby DPH. To platí zejména pro střední Evropu, kde je zastaralý bytový fond a kde dotace poskytované na jeho modernizaci umožňují dosáhnout podstatných úspor energií a splnit emisní limity škodlivin. Výdaje na úpravy a rekonstrukce bydlení porostou v této části Evropy obzvlášť výrazně, do roku 2010 se například na Slovensku zvýší o 46 %, v České republice o 35 % a v Maďarsku se téměř zdvojnásobí! Evropské země spojují především výdaje na vybavení domácností. Ačkoli nárůst příjmů neumožňuje všem domácnostem ve střední Evropě nákup zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou automobily, dovoluje jim alespoň dosáhnout západních standardů ve vybavení domácností. Dobrým příkladem je poptávka po vyspělých technologiích a elektronice. V západní Evropě budou výdaje stále méně motivovány nedostatečnou vybaveností domácností, ale spíše zájmem o technologické novinky a obměnu stále rychleji zastarávajících přístrojů. Zdá se však, že země střední Evropy přes nezpochybnitelnou modernizaci dosud plně nevstoupily do éry internetu. Vybavenost osobními počítači je dosud slabá, ačkoli stále roste a souběžně s ní stoupá i podíl domácností připojených k síti. Ten by měl v roce 2010 dosáhnout průměrně 19 %. Západoevropské země si naopak většinou svou internetovou revolucí již prošly a internet se často stal součástí jejich každodenního života. Typickým příkladem této nové doby jsou uživatelé internetu ve Velké Británii, která vede v multimediální vybavenosti. Britové v současné době tráví více času před svými počítači než před televizní obrazovkou. Éra internetu pokračuje a nákupy přes internet čekají ještě tučná léta! 5

Shrnutí Spotřeba v Evropě do roku 2010 Spotřeba bude až do roku 2010 stále velmi dynamická a ve všech dvanácti sledovaných zemích bude hlavním tahounem růstu hrubého domácího produktu. Hlavní trhy, jako jsou automobily, rekonstrukce a vybavení domácností, budou těžit ze snahy většiny Evropanů upřednostňovat spíše spotřebu na úkor tvorby úspor. Nové automobily - střední Evropa a Rusko v čele peletonu Počet zaregistrovaných nových osobních automobilů D B* E F I P GB H PL CZ SK RUS** celkem 12 zemí Rozdíl 2005-2010 v % + 5 + 2-7 + 6 + 3 + 13-2 + 12 + 70 + 30 + 32 + 37 + 5 Počet v r. 2010 (v tisících nových automobilů) 3 500 540 1 425 2 200 2 300 230 2 400 225 400 167 75 1 950 1 5412 * Belgie + Lucembursko ** Osobní a lehké užitkové automobily Rekonstrukce a úpravy bydlení - nárůst podporovaný trhem s nemovitostmi Výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem* 11 zemí Rozdíl 2005-2010 v % 6 10 23 11 6 9 13 99 8 35 46 / 10 Výdaje (v miliardách eur) 70,4 6,9 30,4 48,6 54,2 4,5 55,1 1,8 2,7 0,8 0,3 / 275 * Bez Ruska Vybavení domácností - hon na elektroniku Výdaje na vybavení domácností Rozdíl 2005-2010 v % D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí Spotřební el. a výpočetní tech. 8 14 20 14 9 10 25 21 13 39 42 20 Elektrospotřebiče 8 11 16 13 8 11 14 20 21** 14 28 40* 40* 17 Nábytek 6 11 12 5 6 9 12 18 21 25 16 * Výdaje na elektrospotřebiče a nábytek. ** Výdaje na spotřební elektroniku, výpočetní techniku, elektrospotřebiče a nábytek. 6

Evropa v roce 2007 Sblížení důvěry spotřebitelů Dá se sblížení postojů Evropanů, ohlašované na rok 2010, vysledovat v jejich postojích již nyní? Průzkum Barometru Cetelem, zahájený ve slavnostní atmosféře uprostřed fotbalového Mistrovství světa, jedné z nejvýznamnějších světových sportovních událostí, na níž zazářila evropská mužstva, skončil v okamžiku, kdy se prudce zvýšilo politické napětí na Blízkém východě v souvislosti s izraelsko-libanonskou válkou, hrozbou jejího rozšíření a obavami ze všeobecné recese. Ve střední Evropě propukla v Maďarsku a v menší míře i v České republice politická krize, což se nepříznivě odrazilo v náladě domácností. Stabilní nálada evropských spotřebitelů v roce 2006 (4,7), její mírný nárůst v roce 2007 (4,8) a hlavně rychlý pokrok velké většiny zemí střední Evropy mohou být za těchto okolností vnímány jako povzbudivé signály. Ačkoli se stávající postoje spotřebitelů ve dvanácti sledovaných zemích postupně sbližují, přetrvávají zde stále rozdíly. Belgie, Španělsko, Velká Británie a Itálie vedou s největším optimismem těsně před Českou republikou a Ruskem, následují Německo, Francie, Polsko a Slovensko. Portugalsko a Maďarsko přehled uzavírají. Hodnocení celkové situace v zemích 6 5 4,7 4,5 6,1 6,0 5,5 5,3 5,5 4,6 4,7 4,8 5,3 5,3 Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2006 Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2007 4,3 4,6 5,1 5,1 4,5 4,7 4,8 5,1 4,7 4,8 4 3 3,3 3,5 3,4 3,4 2 1 0 D B E F I P GB H * PL CZ SK RUS celkem 12 zemí * Toto hodnocení zahrnuje výsledky druhého průzkumu v Maďarsku (viz Metodika na str. 3) Orientace na spotřebu Při pohledu na hodnocení celkové situace je tedy nárůst optimismu jen málo patrný, ale zcela zjevně je vidět z ochoty zvýšit své výdaje na spotřebu. Záměry domácností na příštích dvanáct měsíců totiž ukazují, že současným trendem již nejsou úspory, ale spotřeba. Chuť utrácet je stejně jako v předchozích letech vyšší ve střední Evropě, a to téměř ve všech oblastech. Přesto je třeba tyto údaje posuzovat obezřetně, neboť mají-li spotřebitelé uvést, co konkrétního si hodlají pořídit, jejich odpovědi jsou velmi vágní a nemohou tedy sloužit jako doklad výše naznačené spotřebitelské euforie. Rozdíl mezi zjevnou chutí utrácet a jejím konkrétním naplněním tak naznačuje, že ve střední Evropě ještě chybí finanční prostředky, které by mohly ukojit dobře patrný hlad po spotřebě. Existuje-li nějaká oblast, v níž lze stanovit jasnou a nepochybnou prognózu, pak je to rozšiřování internetu a jeho využití v domácnostech. Stále větší počet lidí získává přístup k síti a současně s tím roste i počet nákupů přes internet, který se v Evropě stal neopomenutelným kanálem pro nákup některých druhů zboží a služeb. Hospodářský pokrok ve střední Evropě se bez nejmenších pochyb odráží v postojích spotřebitelů. Zjištěný rozpor mezi nákupními záměry a jejich uskutečněním však napovídá, že současné sjednocování ve vnímaní situace v zemi je pouze prvním krokem probíhajícího procesu sbližování životní úrovně a způsobu života v Evropě. 7

Studie Klíčové údaje Nevýrazný demografický vývoj Počet obyvatel v Evropě do konce tohoto desetiletí nijak nevzroste. Všude v Evropě je index plodnosti pod úrovní hranice prosté reprodukce (2,1 dítě na 1 ženu), která by zajistila přirozenou obnovu populace. Úroveň porodnosti ve střední Evropě je přitom nižší než v západní Evropě (1,3 oproti 1,5). Z průměru západních zemí však výrazně vybočují Velká Británie a především Francie, v nichž úroveň porodnosti silně překračuje průměr (1,7 ve Velké Británii a 1,9 ve Francii). Z hlediska demografického vývoje lze tedy rozlišit dvě výrazné oblasti: populace ve střední Evropě vstoupila do fáze postupného poklesu (-1,7 % mezi r. 2005 a 2010), zatímco populace západní Evropy dosud mírně stoupá (+1 %). Značné rozdíly lze však pozorovat i v západní části Evropy: demografický vývoj v Německu, v Itálii a dokonce i v Belgii je zcela zřetelně pod úrovní průměru. Ve všech zemích se přitom projevuje stárnutí populace, které má za následek zvyšování podílu lidí nad 65 let v celkové populaci. Demografický vývoj v Evropě v miliónech D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí Populace 2005 82,7 10,4 43,1 60,5 58,1 10,5 59,7 10,1 38,5 10,2 5,4 143 532 Populace 2010 82,7 10,5 44,0 61,5 58,2 10,7 60,5 10,0 38,4 10,2 5,4 140 532 Podíl obyvatel nad 65 let v r. 2005 (v %) Podíl obyvatel nad 65 let v r. 2010 (v %) Index plodnosti 2005 (v jednotkách) 18,8 17,6 16,5 16,6 20,0 17,1 16,0 15,2 13,0 14,2 11,8 13,8 16,1 20,4 17,9 17,1 16,9 21,1 17,8 16,5 16,2 13,1 15,7 12,5 12,7 16,4 1,4 1,6 1,3 1,9 1,3 1,5 1,7 1,3 1,3 1,2 1,3 1,3 1,4 8

Solidní ekonomický růst tažený spotřebou V období 2005 až 2010 by měl růst hrubého domácího produktu (HDP) ve střední Evropě dosahovat dvojnásobku růstu v západní Evropě (zhruba 4,5 % oproti 2 %). V západní Evropě dosahují nadprůměrného ekonomického růstu ještě Velká Británie a Španělsko, naopak růst Itálie je skutečně slabý. V několika západoevropských zemích, jako je Velká Británie a Itálie, ale především Španělsko a Portugalsko, bude hospodářský růst brzděn negativní obchodní bilancí, v níž dovoz jasně převáží nad vývozem. Ve většině západních zemí hraje naopak důležitou roli při financování růstu spotřeba, a to nejen díky vysokému podílu na HDP, ale rovněž díky svému dynamickému vývoji. To však nelze říci o investicích, jejichž vývoj zůstává spíše slabý. Středoevropské země učinily značný pokrok v kontrole inflace, ekonomickou rovnováhu mnoha zemí však začaly ohrožovat schodky státního rozpočtu. Co se týče ekonomického růstu Ruska, ten dosud spočívá především v růstu cen základních surovin. Míra bohatství a prognózy ekonomického růstu D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí Celková hodnota HDP* v r. 2005 (v miliardách eur)** Míra průměrného ročního růstu HDP 2005-2010 (v %) 1 623 229 662 1 205 1 106 138 1 226 113 314 128 55 1 247 8 046 1,6 1,8 2,5 2,0 1,4 1,5 2,3 3,7 4,1 4,3 5,2 5,4 2,6 * HDP hrubý domácí produkt ** dle parity kupní síly Parita kupní síly je ukazatel, který dovoluje porovnat kupní sílu v různých zemích. 9

Studie Střední Evropa dotahuje Příjem na hlavu poroste v letech 2005 až 2010 ve středoevropských zemích výrazně rychleji než v zemích západní Evropy (téměř o 30 % oproti méně než 9 %). Navzdory tomu však do r. 2010 průměrný příjem na hlavu v západní Evropě zcela jasně překročí částku 20 000 eur ročně, zatímco v ostatních zemích bude i nadále setrvávat pod hranicí 13 000 eur. Průměrný příjem na jednoho obyvatele v Evropě (v eurech, přepočteno dle parity kupní síly) 25 000 20 000 15 000 10 000 22 020 21 274 19 631 23 871 17 036 15 383 21 604 19 914 20 358 19 044 13 858 13 135 20 541 22 681 11 231 13 656 8 145 10 010 12 537 15 532 Příjem na obyvatele v roce 2005 Příjem na obyvatele v roce 2010 10 158 13 108 8 706 11 591 15 114 17 228 5 000 0 D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí Míra růstu příjmů na obyvatele (2005-2010) D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí Míra ročního růstu příjmů na obyvatele v období 2005 až 2010 1,6 1,6 2,1 1,6 1,3 1,1 2,0 4,0 4,2 4,4 5,2 5,9 2,7 Rozporuplná situace ve střední Evropě Co se týká rozdělení příjmů evropských domácností, nalezneme ve střední Evropě jak zemi s největšími nerovnostmi (Rusko), tak i zemi s nejmenšími rozdíly v příjmech (Českou republiku). Mezi západoevropskými zeměmi, které se nacházejí někde uprostřed, bylo nejméně rovnostářské rozdělení příjmů zaznamenáno ve Velké Británii a v Portugalsku, zatímco mezi více rovnostářskými zeměmi vyniká Belgie, kde jsou rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími obyvateli nejmenší (viz přílohy věnované jednotlivým zemím). Podíl nejchudších a nejbohatších vrstev na celkových příjmech Česká republika «nejvíce rovnostářská» 10,3 % 35,9 % 20 % nejbohatších 20 % nejchudších Rusko «nejméně rovnostářské» 4,9 % 51,3 % Evropa (12 zemí) 7,4 % 40,3 % 10 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % Zdroj: Světová banka

Finance značný potenciál pro úvěry V západní Evropě je míra úspor domácností nejvyšší v zemích, jako je Německo, Itálie, Francie a Belgie. Ve Velké Británii je míra úspor nižší. Ještě patrnější jsou rozdíly mezi jednotlivými středoevropskými zeměmi: zatímco maďarské a především ruské domácnosti vykazují značně vysokou míru úspor, země jako Polsko, Slovensko a Česká republika mají míru úspor domácností skutečně nízkou. Spotřebitelské úvěry jsou mnohem více využívány v západní části Evropy než ve východní (v r. 2005 se jednalo o částku 5 800 eur oproti 840 eurům), kde je ovšem často vykazován vysoký nárůst financování automobilů prostřednictvím úvěru. V zemích střední Evropy je zatím objem spotřebitelských úvěrů skutečně velmi nízký, především v Rusku a na Slovensku, ovšem v zemích, jako je Maďarsko, Polsko a Česká republika, už došlo k citelnému nárůstu. V západní Evropě by mohlo využívání spotřebitelských úvěrů růst, zejména v zemích jako je Belgie, Itálie a Francie. Především v Itálii, která vykazovala ještě v nedávné minulosti velmi nízký podíl spotřebitelských úvěrů, byl během posledních let zaznamenán pozoruhodný nárůst. Úspory a úvěry evropských domácností D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí Hrubá míra úspor domácností v r. 2003* (v % hrubého disponibilního příjmu) 16,6 15,7 10,6 15,8 16,6 11,4 5,8 15,4 10,4 5,8 6,6 20,6 13,6 Pohledávky ze spotřebitelských úvěrů na domácnost v r. 2005 (v eurech)**** 6 058 3 180 5 590 4 799 3 175 4 081 9 603 1 255 798 1 370 316 473** 5 075*** * Jedná se o poslední srovnatelné a zcela spolehlivé údaje. ** Odhad Cetelem. *** Průměrná částka kromě Ruska. **** Zdroj: Barometr Cetelem 2006. 11

Studie Nálada Evropanů 2006 - návrat mírného optimismu V průběhu roku 2005 byl ekonomický růst velmi pozvolný, na jeho sklonku ovšem došlo ke znatelnému nárůstu, který se potvrdil v r. 2006. Ekonomické oživení neuniklo pozornosti evropských domácností, jejichž nálada se v řadě zemí zlepšuje. Mezi hodnocením situace v jednotlivých zemích se navíc stírají dřívější rozdíly: tradičně pesimistické země (kromě Maďarska) začínají projevovat více optimismu, zatímco sebedůvěra dříve euforických zemích již není zcela neotřesitelná. Alespoň jeden bod, ve kterém dokázala Evropa sladit svůj vývoj! Na získané hodnoty je ovšem třeba se dívat s nadhledem. Průměrná známka, kterou dotázaní Evropané hodnotí aktuální situaci ve své zemi, nepřekročila hranici absolutního průměru (5 bodů z 10), jehož dosažení by bylo skutečným dokladem toho, že se již Evropa přehoupla k lepším zítřkům. Aktuální situace v jednotlivých zemích: opatrný optimismus Po poklesu, jehož svědky jsme byli v roce 2005 (4,68 bodů z 10), se v r. 2006 opatrně vrací optimismus. Průměrná známka hodnotící celkovou situaci v zemi dosáhla 4,70 bodů, ovšem pokles zaznamenalo Maďarsko (viz str. 3). Ekonomický růst, který je patrný již od počátku roku 2006, zlepšení situace na trhu práce, konec hospodářské recese v Německu, to vše jsou faktory, díky nimž pohlížejí Evropané na tento rok s větší důvěrou. Uklidňujícím dojmem působí i to, že ze čtyř zemí, jejichž důvěra v domácí situaci oproti předešlému roku poklesla, dosáhly tři státy vyšší známky, než je evropský průměr. To je případ Španělska a Velké Británie, které se po letech vynikajících hospodářských výsledků pomalu přibližují k úrovni ekonomického růstu, který je o něco více srovnatelný s evropským průměrem. Se svým nezdolným optimismem vyniká mezi ostatními zeměmi Belgie. Na jinak příznivé výsledky vrhá stín pokles důvěry zaznamenaný ve Francii. Francouzská nálada (známka 4,61) je nižší než evropský průměr, a přiblížila se tak hodnotám Maďarska (po událostech na podzim 2006), Slovenska a Polska, kde se hodnocení situace zlepšilo. Vedoucí země pomalu ztrácejí svůj náskok... Jedinou zemí, která zaznamenala vyšší známku oproti roku 2005 (6,06 bodu) a přitom již figuruje nad evropským průměrem, je Belgie. Belgičanům se tedy na tváři znovu rozzářil úsměv, který byl v předchozím roce o něco méně znatelný. Náladu domácností dosud mírně kazil pesimismus převládající na pracovním trhu a malý růst mezd. Optimismus se v současnosti vrací ruku v ruce s perspektivou růstu kupní síly a se zaváděním nejnovější daňové reformy. Španělsko si udrželo druhé místo v evropském pořadí, i když jeho známka mírně klesla z 5,64 na 5,48. Neustále rostoucí zadlužení domácností a zpomalení růstu cen nemovitostí, které se projevilo zpomalením ekonomického růstu, to vše nabádá španělské domácnosti, dosud plné euforie, k větší obezřetnosti. To samé platí i o Velké Británii (pokles z 5,40 na 5,34). Pokles je zde však zcela nepatrný a je třeba si všimnout především upevnění britské důvěry v ekonomickou situaci, která byla v r. 2005 poznamenána zpomalením ekonomického růstu a hrozivými červencovými atentáty v Londýně, které se vryly Britům do paměti. Po výrazném skoku, který zaznamenala v r. 2005, se Česká republika udržela i v r. 2006 ve skupině nejoptimističtějších zemí se známkou 5,08. Makroekonomická situace je velmi příznivá navzdory záplavám z března 2006, jež připomněly ničivé povodně, které Českou republiku zasáhly v r. 2002. 12

země uprostřed pelotonu, až na Francii a od nedávna i Maďarsko, postupují vpřed S celkovým hodnocením situace známkou 4,6 (oproti 4,9 v roce 2005) zaostává Francie za evropským průměrem. Navzdory postupně se zlepšující hospodářské situaci a klesající nezaměstnanosti pohlížejí francouzské domácnosti na budoucí vývoj své kupní síly pesimisticky. 62 % mladých Francouzů očekává, že jejich život nebude tak snadný, jako byl život jejich rodičů, a vlny bouří na předměstí a stávek kvůli podmínkám smlouvy v prvním zaměstnání zcela zřetelně utvrdily Francouze v jejich pesimismu a nedůvěře v budoucnost. Naopak situace v Itálii se jeví jako velmi pozitivní. Třebaže lze ekonomickou situaci označit přinejmenším za křehkou, nálada Italů nebyla dosud nikdy tak vysoko jako v r. 2006, kdy se známkou 4,8 překročili evropský průměr. Máme snad toto zlepšení považovat za pouhý důsledek Mistrovství světa ve fotbale? Zčásti tomu zřejmě tak bude, ale za tímto výsledkem stojí zcela jistě také naděje na nový hospodářský rozmach, související s výměnou vlády a se změnou politické orientace. Rovněž Německo, jak se zdá, má již ty nejtěžší časy za sebou. Přesto ho však ještě čekají dny uskromňování a skutečný návrat optimismu zřejmě není na pořadu dne, dokud na stole leží navýšení sazby DPH a daní, které vláda kancléřky Merkelové naplánovala na r. 2007. Také Rusko se drží na dosah evropského průměru se známkou 4,76. Nejvýraznější pokles v hodnocení domácí situace zaznamenalo Maďarsko, kde se celková známka propadla z 4,20 na 3,38 bodu. Soubor ekonomických ukazatelů, především hrozivý deficit veřejných financí, může navíc zbrzdit možný obrat k lepšímu. Události v září 2006 pak bohužel tento scénář potvrdily. a opozdilci dohánějí ztrátu Výrazný pokrok zaznamenalo především Slovensko (známka 4,50) a Polsko, kde celková známka poskočila z 3,70 na 4,30 v r. 2006. Je zřejmé, že polské domácnosti pozitivně hodnotí růst svých příjmů a zlepšení situace na pracovním trhu, zatímco reformy vedoucí k valorizaci důchodů, po nichž budou možná následovat další sociální reformy, připravené novou vládou bratří Kaczyńských, nabývají stále jasnějších obrysů. Na konci žebříčku zemí nalezneme Portugalsko, i když se po těžkém roce 2005, jenž byl poznamenán ničivými lesními požáry, do země pomalu vrací naděje. Hodnocení současné situace v zemích 7 6 5,9 6,1 5,6 5,5 Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2005 Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2006 5 4 3 4,7 4,7 4,9 4,6 4,6 4,8 3,0 3,3 5,4 5,3 4,2 3,4 3,7 4,3 5,1 5,1 4,4 4,5 4,7 4,8 4,7 4,7 2 1 0 D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí 13

Studie Budoucnost jednotlivých zemí postupné stírání rozdílů Pohled na budoucí situaci v roce 2007 je o něco optimističtější než dříve, dosahuje známky 4,8 z 10. Téměř ve všech zemích, kromě Belgie, Španělska, Velké Británie a Německa, přitom došlo ke zlepšení. Nepočítáme-li Německo, většina z uvedených zemí si navíc udržuje pozici vysoko nad evropským průměrem, takže lze změnu hodnocení v těchto zemích považovat spíše za návrat k normálu než za skutečný pokles. Ačkoli se to může zdát překvapivé, nejpozoruhodnější skok vpřed zaznamenala Itálie, kde hodnocení dosáhlo známky 5,5. Tento nucený optimismus je přesto v rozporu s poněkud skromnější hospodářskou realitou země. Francii se sice podařilo vrátit k pozitivnějšímu hodnocení budoucího vývoje, avšak ani nejnovější známka nedosahuje úrovně z r. 2005. Rusku se podařilo poprvé překročit evropský průměr a také i nárůst u ostatních zemí střední Evropy, kromě Maďarska, přispěl ke zvýšení evropského průměru. Itálie se přidává k vedoucí skupině Itálie zaznamenala pozoruhodný skok vpřed díky hodnocení roku 2007 známkou 5,50, která ji řadí na druhé místo za tradičně optimistickou Belgií. Ať už se jedná o efekt Romana Prodiho, o důsledek Mistrovství světa ve fotbale, či snad o obojí, rozhodně nelze říci, že by tato známka odrážela skutečnou ekonomickou situaci. Ta se sice pomalu zlepšuje, ale její potenciál je omezený kvůli nutné restrukturalizaci v mnoha odvětvích, kterou bude teprve třeba provést. Rovněž Rusko se známkou 5,10 zaznamenalo výrazný nárůst, a dostihlo tak Českou republiku stojící v čele středoevropských zemí. Ve vedoucí skupině dále nalezneme Španělsko a Velkou Británii, jejichž známka sice o něco málo klesla, ale to lze vysvětlit návratem nálady domácností k normálu. Francie a Německo se oproti r. 2006 vydávají opačnou cestou. Nikoho nepřekvapí, že nálada v Německu utrpěla předpokládaným poklesem kupní síly v důsledku plánovaného zvýšení daňové zátěže. Německá známka se tak propadla na 4,50, čímž se země ocitla na předposledním místě před stále posledním Portugalskem. Francouzům se na tvář konečně vrátil úsměv, který je však dosud trochu nejistý. Francouzská známka si sice polepšila o desetinu bodu, stále však zůstává pod evropským průměrem a je jen o málo vyšší než v sousedním Německu. Východ motivuje západ? Je možné, že by perspektiva přijetí do eurozóny uměle motivovala a povzbuzovala náladu středoevropských a východoevropských domácností? Podíváme-li se na ekonomické vyhlídky zemí střední a východní Evropy, najdeme totiž ve skutečnosti jen málo konkrétních důvodů k radosti. Je sice pravda, že tyto země si udrží ekonomický růst, nad nímž by stará Evropa mohla blednout závistí, ten je však většinou doprovázen různými formami nerovnováhy, které představují z dlouhodobého ekonomického hlediska jistou hrozbu: narůstající státní deficit, rychle postupující inflace, nestabilita pracovního trhu... Přesto si Česká republika dokázala udržet pozici mezi vedoucími zeměmi (5,10) a Polsku se podařilo dosáhnout pozoruhodného pokroku: oproti 3,70 v r. 2005 se polská známka zlepšila téměř o celý bod na 4,60 a v současnosti takřka dosahuje evropského průměru. Hodnocení situace v příštích 12 měsících v jednotlivých zemích 7 6 5 4,7 4,5 6,1 6,0 5,5 5,3 4,6 4,7 4,8 5,5 5,3 5,3 Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2006 Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2007 4,6 4,3 5,1 5,1 5,1 4,7 4,8 4,5 4,7 4,8 4 3,3 3,5 3,4 3,4 3 2 1 0 14 D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí

2007 spotřeba v popředí zájmu Podíváme-li se na postoj Evropanů k otázce rozhodování mezi spotřebou a úsporami, zdá se, že situace nebyla nikdy příznivěji nakloněná spotřebě. Chuť utrácet prudce stoupá, zatímco na úspory myslí málokdo. Domnívají se snad Evropané, že zlaté časy ekonomiky ještě neskončily? Nic takového však neplatí: průměrný ekonomický růst Evropy dosahuje stěží 2 %, což je mnohem méně než v jiných částech světa. 2% růst také nestačí na to, aby výrazně vzrostla kupní síla evropských domácností. Tato skutečnost jako by Evropanům unikala, když obecně mluví o své stále vyšší chuti utrácet. Evropští spotřebitelé si nicméně tuto skutečnost trpce uvědomují, mají-li svůj poněkud nucený optimismus vyjádřit v konkrétních nákupních záměrech a jmenovat produkt, který si hodlají pořídit. Jak máme tento rozpor interpretovat? Evropané trpí podle všeho určitou frustrací: chuť utrácet jim rozhodně nechybí, pravděpodobně však naráží na nedostatek prostředků vzhledem k ceně vytoužených výrobků. Prudký nárůst spotřeby Po zcela jasném nárůstu v minulém roce zaznamenaly nákupní záměry domácností pro r. 2007 opravdový skok. 60 % domácností očekává, že jejich výdaje porostou, což představuje nárůst o 19 procentních bodů oproti r. 2006, kdy bylo takových domácností pouze 41 %. Ba co víc, tato rostoucí chuť nakupovat se týká všech evropských zemí, přičemž nejvyšší nárůst a také rekordní úrovně byly zaznamenány ve střední Evropě: 92 % v Maďarsku (+ 61 bodů) a 75 % v Polsku (+ 43 bodů). V západní Evropě patří prvenství španělským domácnostem, mezi nimiž celých 74 % předvídá nárůst svých výdajů na spotřebu. Tato spotřebitelská euforie je celkem logicky doprovázena poklesem chuti vytvářet úspory, a průměr evropských záměrů spořit tak klesl z 39 % na 27 %. Domácnosti se nechávají zlákat Průzkum v minulém roce odhalil dvojnásobný nárůst nákupních záměrů u českých a slovenských domácností, jejichž výsledky se pohybovaly kolem 70 %. V obou zemích pak chuť utrácet v následujícím roce ještě stoupla nebo se alespoň ustálila na této velmi vysoké úrovni (74 % českých a 72 % slovenských domácností). Tyto státy dohání jejich maďarští a polští sousedé, kteří se 79 %, resp. 75 % rovněž propadli nákupní horečce. Tato euforie je o to zřetelnější, že chuť spořit mezitím hluboce klesla. Příkladem je Česká republika, kde se k vytváření úspor v příštích dvanácti měsících hlásilo jen 22,5 % domácností, zatímco ještě v předchozím roce to bylo celých 60 %. Pokud by situace byla obdobná jako minulý rok, pak by rostoucí chuť utrácet i spořit mohla být zároveň považována za důkaz nárůstu kupní síly. Avšak pro r. 2007, kdy rozdíl mezi plánovanými výdaji a spotřebou přesahuje hranici 50 bodů (Rusko nepočítaje), spotřebitelé zcela jasně upřednostňují výdaje na úkor vytváření úspor. Tento postoj sice souhlasí s obecně optimistickým očekáváním ohledně následujícího roku, ale nijak neobstojí při analýze klíčových ekonomických údajů daných zemí. I Španělsko a Portugalsko patří k zemím, které se nechávají zlákat: silný nárůst výdajů tu doprovází slabé a klesající úspory. Situace v Portugalsku se jeví jako poněkud rozporuplná: zatímco nákupní záměry vzrostly na dvojnásobek (64 %) a chuť spořit klesla na polovinu (14 %), celkové očekávání ohledně následujícího roku je nejpesimističtější z celé Evropy a stěží dosahuje známky 3,5 z 10. Optimismus pod kontrolou Na rozdíl od předcházející skupiny se dvě dlouhodobě sledované země - Belgie a Velká Británie - vyznačují racionálním postojem k ekonomickému růstu. Tyto dvě země sice zaznamenaly nárůst nákupních záměrů, jejich procento však zůstává nadále pod evropským průměrem. A ačkoli byl v obou zemích zaznamenán pokles záměrů spořit, procento těchto záměrů se stále drží nad evropským průměrem. Zároveň je třeba poznamenat, že rozdíly mezi výdaji a úsporami, které v loňském roce dosahovaly záporných hodnot, se dostaly do kladných čísel, aniž by se zde projevily tak extrémní rozdíly jako na Iberijském poloostrově nebo ve střední Evropě. Dodejme, že hodnocení celkové ekonomické situace pro r. 2007 je sice stále oproti ostatním zemím nadprůměrné, ale přesto o něco nižší než hodnocení v r. 2006. 15

Studie Francouzští, němečtí a britští střadatelé Při pohledu na negativní rozdíl mezi výdaji a úsporami se zdá, že v Německu převládla úzkostlivost. Ačkoli se u německých domácností projevují první známky chuti utrácet, přesto je procento jejich záměrů navýšit výdaje na spotřebu tím nejslabším v Evropě (31 %). K tomu se přidává jasný a logicky důsledný úmysl udržet vyšší míru úspor (bezpochyby kvůli pocitu bezpečí). Je nasnadě, že se německé domácnosti snaží zabezpečit pro nadcházející rok, který bude podle jejich očekávání neradostný. O něco překvapivější je obnovená chuť spořit, která byla zaznamenána u Francouzů. S chutí vytvářet úspory, jež dosahuje 41 % (+ 14 bodů), se Francouzi umístili na 2. místě v Evropě hned po Britech, zatímco jejich chuť více utrácet sice také o něco stoupla (+ 7 bodů), ale i tak zůstává pod západoevropským průměrem (61 %). Francouzské domácnosti zřejmě krize z loňského roku poznamenaly víc, než by se mohlo zdát z jejich hodnocení budoucího vývoje (nárůst na známku 4,70). Poměr spotřeby a úspor domácností Myslíte, že v příštích 12 měsících... vzrostou vaše úspory? 50 % 40 % 38 35 30 % 24 20 % 17 11 10 % 0 % 4 41 16 29 7 14 2 45 16 6 2 15 Všechny záměry (jisté i pravděpodobné) Jisté záměry 1 22 3 18 3 31 5 27 7 D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí vzrostou vaše výdaje? 100 % 80 % 70 % 60 % 50 % 47 40 % 31 30 % 20 % 13 10 % 0 % 24 74 24 38 19 47 17 64 27 54 24 92 66 75 17 74 43 72 27 67 28 61 27 D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí Rozdíl mezi spotřebou a úsporami (v %) D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí Všechny záměry - 7 + 12 + 50-3 + 18 + 50 + 9 + 86 + 60 + 52 + 54 + 36 + 34 Jisté záměry - 4 + 13 + 20 + 3 + 10 + 25 + 8 + 64 + 16 + 40 + 24 + 23 + 20 16

Evropská spotřeba Studie Pohled na budoucí výdaje podle oblastí Nepotvrzené nákupní záměry Podíváme-li se, jak prudce vzrostla chuť evropských domácností utrácet, očekávali bychom, že stejný nárůst bude patrný i u nákupních záměrů v jednotlivých oblastech. Je však třeba ještě jednou zopakovat, že tomu tak úplně není, i když a to je dobrá zpráva lze obecně říci, že v celoevropském měřítku bylo dosaženo jistého zlepšení, když nákupní záměry převýšily nebo dosáhly hodnoty z minulého roku u 7 z celkem 12 oblastí. Velká Británie a Belgie stále v čele V čele nákupních záměrů znovu nacházíme země, které dokáží udržet svůj optimismus pod kontrolou. Vyznačují se konkrétními nákupními záměry převyšujícími evropský průměr, a to ve všech sledovaných oblastech. Ve Velké Británii každoročně dochází k nárůstu v šesti oblastech, kde jsou nákupní záměry domácností nejvyšší. Především v oblasti bydlení je situace velmi příznivá. V Británii přitom platí, že když se daří nemovitostem, daří se i všemu ostatnímu. V tom je třeba vidět příslib do budoucna. V Belgii byl zaznamenán nárůst ve všech oblastech, zejména pak v oblasti potřeb pro kutily. Všimněme si také, že v obou zemích najdeme nejvyšší nákupní záměry v oblasti volného času a cestování, více než 73 %. Pro Francii je jistě uklidňující zjištění, že se objevila ve vedoucí trojici. S výjimkou mobilních telefonů, jimiž jsou Francouzi již nyní vybaveni snad nejlépe z celé Evropy, byl zaznamenán nárůst nákupních záměrů a překročení evropského průměru ve všech kategoriích. Pesimismus, který francouzské domácnosti projevují jak při hodnocení budoucí ekonomické situace, tak při celkově slabé chuti utrácet, je v tomto případě poněkud relativizován. Povzbuzující ukazatele Přechodný návrat dobré nálady se v Německu projevuje také v konkrétních nákupních záměrech: devět oblastí z dvanácti zaznamenalo oproti předchozímu roku jistý pokrok a pouze tři z nich (mobilní telefony, motocykly a nemovitosti) zůstávají pod evropským průměrem. Podobná situace panuje v České republice, kde byl stejně jako v Německu zaznamenán odklon od oblastí zaměřených na bydlení: pokles se týká rekonstrukcí bydlení, potřeb pro kutily a nákupu nemovitostí. V tomto vývoji se možná projevuje konec období, kdy se lidé soustředili především na domácnost a na sebe. Nejslibnější situace panuje v Itálii: nákupní záměry jsou na vzestupu ve všech oblastech, ačkoli čtyři z nich (především oblasti související s vybavením domácnosti) zůstávají pod úrovní evropského průměru. Tento nárůst je dokladem toho, že Italové i přes všechny nesnáze hodnotí současnou i budoucí ekonomickou situaci optimisticky. Návrat střední Evropy na zem Nepočítáme-li Českou republiku, pak země střední Evropy i Rusko zaostávají ve svých konkrétních nákupních záměrech prakticky ve všech oblastech. Platí to zejména o Rusku, kde došlo k propadu zájmu o oblast volného času a cestování. Tato oblast zůstává nadále vyhrazena pro elity, které zde mohou předvést svou movitost. Pouze oblasti spotřební elektroniky a výpočetní techniky dosud vzbuzují zájem ruských domácností, které by se rády přiblížily západním standardům. Polsko, Maďarko a v menší míře také Slovensko zaznamenaly oproti r. 2005 zřetelný pokles. Co se Maďarska týče, současná situace se zcela liší od r. 2005, kdy se země nacházela mezi evropským průměrem. Jak se zjevně ukazuje, rostoucí chuť utrácet nenabývá ve střední a východní Evropě podobu skutečných nákupních záměrů. Touha vydávat více na spotřebu tak zůstává spíše snem a ztrácí na přesvědčivosti, má-li být vyjádřena záměrem pořídit si konkrétní výrobek. Setkáváme se zde s paradoxem známým již z předchozího chování portugalských domácností, které i nyní mluví o navýšení svých budoucích výdajů na úroveň, kterou si prostě nemohou dovolit. 17

Studie Nákupní záměry (v %) Spotřebitelé Spotřebitelé celkem D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 Volný čas, cestování 62 67 62 74 48 47 49 59 47 56 26 19 68 73 35 24 32 26 44 49 41 34 38 14 46 45 Elektrospotřebiče 30 33 28 40 23 20 28 33 24 25 16 14 51 58 29 14 24 14 33 40 29 18 39 36 29 29 Rekonstrukce bydlení Potřeby pro kutily 38 28 31 37 18 16 35 45 20 20 22 11-44 34 18 26 26 22 21 30 22 51 12 28 25 35 32 31 47 16 16 26 36 19 23 12 5 39 48 27 7 22 15 22 19 29 15 40 28 26 24 Nábytek 24 29 25 28 21 23 21 30 18 20 13 10 41 41 23 11 22 12 20 25 23 19 33 21 24 22 Spotřební elektronika Mobilní telefony Sportovní potřeby 15 23 16 26 17 19 18 28 18 23 10 11 26 33 16 9 14 10 18 30 12 16 25 13 17 20 12 18 16 23 19 26 16 17 17 24 11 16 26 22 19 14 12 14 17 31 11 21 24 5 17 19 13 26 23 36 20 17 15 26 18 20 14 6 18 20 20 9 17 12 21 21 20 16 17 6 18 18 Automobily 10 15 14 18 13 15 17 22 11 17 8 6 22 21 11 5 11 5 10 11 9 6 16 6 13 12 Výpočetní technika 11 13 14 17 14 13 16 20 14 16 9 6 17 14 12 8 9 7 11 12 13 8 15 20 13 13 Nemovitosti 5 4 12 10 13 12 13 14 8 11 6 3 15 11 7 4 6 2 6 2 4 3 6 4 8 7 Motocykly 2 2 3 4 6 4 4 5 5 6 2 1 3 4 4 1 2 1 3 3 1 2 2 1 3 3 Automobilový trh roste Ačkoli ve vybavenosti domácností automobily přetrvávají velké rozdíly mezi vyspělými západoevropskými zeměmi a střední Evropou, která se v tomto segmentu stejně jako Rusko vyznačuje značným potenciálem, nárůst prodeje vozidel se dotkne většiny z 12 evropských zemí. Dvouciferný růst prodeje nových automobilů ve střední Evropě a jednociferný růst v západní Evropě celkově představují nárůst prodeje nových vozidel v období 2005 až 2010 o 5 %. To je bezpochyby pěkný výsledek, když vezmeme v úvahu současnou výši prodejů a silnou konkurenci, kterou představuje trh s ojetými vozy. Západní Evropa se vrací k normálu Vybavení domácností automobily poroste v západní Evropě bezpochyby jen zvolna, avšak stávající rozsáhlý vozový park se bude jistě pravidelně obměňovat. To nám umožňuje představit si, jakou průměrnou úroveň prodeje můžeme z dlouhodobého hlediska očekávat. Trhy s automobily se v budoucnu moc nezmění. Španělsko a Velká Británie zaznamenaly v posledních letech vysoké prodeje automobilů díky obzvlášť výhodným podmínkám financování. Rekordní výsledky se ovšem budou postupně snižovat a Španělsko a Velká Británie se stanou jedinými evropskými zeměmi, u nichž dojde k poklesu. Naopak na německém, francouzském a v menší míře rovněž na belgickém a italském trhu dojde ve druhé polovině tohoto desetiletí k nárůstu. K růstu dojde rovněž v Portugalsku, jehož automobilový trh již dlouhou dobu stagnuje. 18

Prudký nárůst ve střední Evropě a v Rusku Ačkoli s ohledem na umírněné nákupní záměry dotázaných spotřebitelů neporoste automobilový trh v letech 2006 a 2007 nijak závratně, přesto by ještě v tomto desetiletí mělo dojít k dlouho očekávanému výraznému posílení prodeje nových vozidel. K tomuto růstu, který je odpovědí na vysokou poptávku domácností, přispěje rozvoj výroby automobilů ve středoevropských zemích. V Polsku byla až dosud tato poptávka kompenzována mohutným dovozem ojetých vozidel. Poté, co bude příliv ojetých vozů zpomalen zvýšením dovozních cel, dojde zajisté k rychlému rozkvětu domácího trhu s novými automobily. V Rusku lze očekávat, že obrovský potenciál dosud nemotorizovaných obyvatel brzy povede k velmi strmému nárůstu automobilového trhu. Tento nárůst bude o to razantnější, že bohatství plynoucí z velkých energetických zásob Ruska by mělo být v budoucnu lépe přerozděleno, což přispěje ke vzniku skutečné střední třídy. Počet zaregistrovaných nových osobních automobilů D B* E F I P GB H PL CZ SK RUS** celkem 12 zemí Rozdíl 2005 2010 (v %) + 5 + 2-7 + 6 + 3 + 13-2 + 12 + 70 + 30 + 32 + 37 + 5 Prodej nových vozidel 2010 (v tisících) 3 500 540 1 425 2 200 2 300 230 2 400 225 400 167 75 1 950 15 412 * Belgie + Lucembursko ** Osobní automobily a lehké užitkové vozy. Rekonstrukce a úpravy bydlení: růst podporovaný vysokým zájmem o nemovitosti Výstavba nemovitostí, která v současné době v mnoha zemích prudce stoupá, bude mít za následek růst nákladů na rekonstrukce a úpravy bydlení. Kromě toho je tento sektor, vytvářející mnoho pracovních míst, podporován ze strany státu nejrůznějším daňovými úlevami. Také prudce stoupající ceny energií vybízejí k realizaci stavebních úprav, neboť investice do tepelné izolace představují významnou možnost, jak v budoucnu ušetřit poplatky za energii. Velké plány na úpravy bydlení ve střední Evropě Současná bytová zástavba ve střední Evropě pomalu stárne. Domácnosti, které jsou vlastníky svých domovů častěji než jejich západní sousedé, mají tedy přirozený sklon investovat do údržby a opravy svých bytů a domů, jakmile jim to jejich finanční situace umožní. Výrazné zvyšování životní úrovně, různá podpůrná opatření ze strany státu a obcí, která většinou spočívají v daňových úlevách, to vše vytváří příznivé podmínky pro posílení růstu výdajů na rekonstrukce bydlení v rámci obecné snahy o zlepšení kvality soukromého života. Nelze si nevšimnout, že v Maďarsku má dojít ještě v tomto desetiletí k téměř dvojnásobnému navýšení těchto výdajů. Výrazný růst lze očekávat rovněž v České republice a na Slovensku. Pozitivní obrat v západní Evropě V západní Evropě se očekává zpomalení nové bytové výstavby, kterou by však měly vystřídat rekonstrukce stávajícího bydlení. Zatímco ve Španělsku lze očekávat v příštích pěti letech 23% růst výdajů v této oblasti, který je srovnatelný s průměrným nárůstem ve střední Evropě, pro Polsko se předpokládá ve stejném období pouze 8% růst, který řadí tuto zemi mezi západoevropský průměr. Ve Francii a v Belgii lze díky snížené DPH očekávat růst okolo 10 %. Kvůli méně příznivé ekonomické situaci se na konec pomyslného žebříčku řadí Německo, Portugalsko a Itálie, a ačkoli i zde výdaje na rekonstrukce bydlení porostou, přece jen to bude méně než o 10 %. 19

Studie Výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem* 11 zemí Rozdíl 2005 2010 (v %) 6 10 23 11 6 9 13 99 8 35 46 / 10 Výdaje (v miliardách eur) 70,4 6,9 30,4 48,6 54,2 4,5 55,1 1,8 2,7 0,8 0,3 / 275 * bez Ruska Vybavení domácností - nadšení pro elektroniku S napětím očekávaný dopad Mistrovství světa ve fotbale 2006 na prodej televizorů s plochou obrazovkou se skutečně dostavil. Dostupné údaje ukazují, že poptávka po těchto výrobcích strmě vzrostla. I po skončení světového šampionátu však vše nahrává tomu, aby výdaje na vybavení domácností nadále trvale rostly. Nejvyšší nárůsty přitom můžeme očekávat ve střední Evropě. Velká přání a přiměřené výdaje ve střední Evropě Současné zvyšování životní úrovně ve střední Evropě, zejména co se střední třídy týká, sice neumožňuje systematické pořizování tak nákladného majetku, jako jsou automobily, zato k pořizování cenově dostupnějších výrobků zcela dostačuje. Rozšiřování nabídky a stále častější využívání spotřebitelských úvěrů přinese v budoucnu významnou podporu navyšování výdajů na vybavení domácností, a to tím spíš, že se ve většině případů jedná z hlediska solventnosti středoevropských domácností o přiměřené částky. Také dynamický rozvoj bytové výstavby a rekonstrukcí stávajícího bydlení pravděpodobně přinese další impuls pro vybavování domácností. Díky souhře těchto podpůrných faktorů a vysoké poptávce po moderním vybavení je velmi pravděpodobné, že růst výdajů domácností za spotřební elektroniku a další vybavení, který trvá už od r. 2000, bude pokračovat i nadále, a to přinejmenším do konce tohoto desetiletí. Západní Evropa následuje technologické inovace Vzhledem k tomu, že západoevropské domácnosti jsou již v současnosti vybaveny dostatečně, neočekává se v tomto regionu tak významný růst jako ve střední Evropě. Vybavení domácností nicméně v mnoha oblastech dosud nedosáhlo svého stropu. Například trvalý růst vybavení domácností výpočetní technikou by měl vydržet minimálně do konce tohoto desetiletí. Domácí počítač zůstane i v následujících letech jediným, a tudíž nepostradatelným prostředkem tolik žádoucího připojení na internet. A to nemluvíme o možnostech propojení jednotlivých elektronických zařízení do nových multifunkčních sestav. Současný technický pokrok je dnes již tak rychlý, že se každé elektronické zařízení bude navíc jevit už za pár let zastaralé. V roce 2010 budou klasické televizory nanejvýš připomínkou starých časů (očekávají se nákupy LCD a plazmových televizorů), analogové vysílání bude nahrazeno digitálním (očekávají se nákupy digitálních přijímačů) a v oblasti výpočetní techniky bude stále častěji využíváno bezdrátových technologií... Ještěže alespoň nábytek zůstane ze dřeva! Výdaje na vybavení domácností Rozdíl 2005 2010 (v %) D B E F I P GB H PL CZ SK RUS celkem 12 zemí Spotřební elektronika 8 14 20 14 9 10 25 21 13 39 42 20 Elektrospotřebiče 8 11 16 13 8 11 14 20 21** 14 28 40* 40* 17 Nábytek 6 11 12 5 6 9 12 18 21 25 16 * Výdaje na elektrospotřebiče a nábytek. ** Výdaje na spotřební elektroniku, výpočetní techniku, elektrospotřebiče a nábytek. 20

Internet Studie Internet pokračuje v expanzi Evropané se aktivně podílejí na celosvětovém trendu modernizace informačních a komunikačních technologií. Pořizují si počítače a další výpočetní techniku a mají přístup na internet, který je pro ně nejen hlavním zdrojem informací, ale stále častěji také prostředkem k uskutečnění nákupů. Pravidelně rostoucí využívání internetu svědčí o skutečné snaze tento inovativní způsob nákupu stále více používat. Navzdory obecně pozitivnímu trendu v celé Evropě zůstává míra využití internetu, která je těsně spjatá s vlastnictvím domácího počítače, i nadále velmi rozdílná. Velká Británie a Německo si udržují náskok před Belgií, Francií, Itálií a zejména před Portugalskem. Střední a východní Evropa, v jejímž čele stojí české domácnosti a obyvatelé moskevské oblasti v Rusku, zůstává pozadu a dokonce projevuje ve využívání internetu jistou zdrženlivost. Při interpretaci výsledků je však třeba zachovávat obezřetnost, neboť kvalita připojení k síti je mnohem vyšší v zemích s lepší infrastrukturou a bude trvat ještě dlouho, než se vysokorychlostní internet stane standardem ve všech evropských zemích. Získávání informací přes internet je v severozápadní Evropě stále oblíbenější V zemích s nejvyšší vybaveností domácností počítači využívají spotřebitelé před samotným nákupem stále častěji internet k získání potřebných informací. Nejvíce se tento trend projevuje v Německu, ve Velké Británii a v Belgii. Platí to zejména pro oblast volného času a cestování, kde si informace před samotným nákupem vyhledává každý druhý uživatel. Tento fenomén se však pomalu rozšiřuje i do dalších oblastí. Pouze při nákupu potravin uživatelé nepociťují potřebu vyhledávat předem informace. Francouzští a italští uživatelé internetu následují růstový trend, zatímco ve Španělsku počet uživatelů, kteří na internetu vyhledávají informace nebo přes něj přímo nakupují, oproti loňsku poklesl. Španělé a Rusové na úrovni středoevropských zemí Jak v Rusku, tak ve střední Evropě byl zaznamenán obecně klesající trend. Uživatelé se již patrně tolik nezajímají o informace, které jsou na internetu dostupné. Česká republika stojí i nadále v čele tohoto regionu, avšak změna v chování českých uživatelů má za následek, že se ČR umístila až za Španělskem, které zaznamenalo jen nepatrný pokles. Ostatní země jako Slovensko, Maďarsko a Polsko tvoří skupinu zemí, jejichž výsledky rovněž poklesly. Méně než 20 % uživatelů internetu v těchto zemích (oproti 20 % v loňském roce) shání na internetu informace z oblasti volného času a cestování před samotným nákupem. Obyvatelé moskevského regionu se přibližují úrovni, kterou zaznamenaly domácnosti ve Španělsku. Portugalci jsou vůči internetu jako zdroji informací zdrženliví Slabé výsledky v Portugalsku jsou dokladem zjevné nespokojenosti tamních uživatelů internetu s dostupnými informacemi o výrobcích, které spotřebitele zajímají. Oproti loňskému roku byl zaznamenán značný pokles: pouze 6 % dotazovaných (oproti 18 % v loňském roce) hledá informace o výrobcích předtím, než přistoupí k nákupu. Rozdíl mezi Portugalskem a zeměmi, které využívají internet nejvíce, je obrovský. Portugalští uživatelé zřejmě pochybují o spolehlivosti dostupných informací a bezpečnosti nákupů přes internet. 21