Fyzika laserů. 4. dubna Katedra fyzikální elektroniky.

Podobné dokumenty
Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Laserová technika 1. Rychlostní rovnice pro Q-spínaný laser. 22. prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Fyzika laserů. 7. března Katedra fyzikální elektroniky.

Laserová technika 1. Laser v aproximaci rychlostních rovnic. 22. prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Laserová technika 1. Rychlostní rovnice pro Q-spínaný laser. 16. prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Fyzika laserů. Aproximace rychlostních rovnic. 18. března Katedra fyzikální elektroniky.

Fyzika laserů. Plocha impulsu. Soliton. Samoindukovaná propustnost. Fotonové echo. Katedra fyzikální elektroniky.

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

Úvod do laserové techniky

Úvod do laserové techniky

Úvod do laserové techniky

Metody nelineární optiky v Ramanově spektroskopii

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

Světlo jako elektromagnetické záření

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.1. Fyzikální princip činnosti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

Úvod do laserové techniky

1. Pevnolátkový Nd:YAG laser v režimu volné generace a v režimu Q-spínání. 2. Zesilování laserového záření a generace druhé harmonické

Úvod do laserové techniky

Charakteristiky laseru vytvářejícího světelné impulsy o délce několika pikosekund

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Měření charakteristik pevnolátkového infračerveného Er:Yag laseru

V mnoha běžných případech v optickém oboru je zanedbáváno silové působení magnetické složky elektromagnetického pole na náboje v látce str. 3 6.

1.3. Módy laseru, divergence svazku, fokuzace svazku, Q- spínání

Tajemství ELI - nejintenzivnějšího laseru světa

Úvod do laserové techniky

Světlo x elmag. záření. základní principy

Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Postupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí

Základním praktikum z laserové techniky

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice přednášky 4-7

Charakteristiky optického záření

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Sylabus přednášky Kmity a vlny. Optika

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

Využití fotonických služeb e-infrastruktury pro přenos ultrastabilních optických frekvencí

(Následující odstavce jsou zde uvedeny jen pro zájemce.) , sin2π, (2)

Hodnocení parametrů signálu AE při únavovém zatěžování tří typů konstrukčních materiálů. Vypracoval: Kolář Lukáš

STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ LASEROVÉHO ZÁŘENÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ

Fotonické nanostruktury (nanofotonika)

Úvod do zpracování signálů

Zvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí

4. Z modové struktury emisního spektra laseru určete délku aktivní oblasti rezonátoru. Diskutujte,

- Ideálně koherentním světelným svazkem se rozumí elektromagnetické vlnění o stejné frekvenci, stejném směru kmitání a stejné fázi.

1 Rezonátorová optika

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky

PSK1-5. Frekvenční modulace. Úvod. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. Název školy: Vzdělávací oblast:

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

CZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24

Generace 2. harmonické

Nekoherentní a koherentní zdroj záření. K. Sedláček : Laser v mnoha podobách, Naše vojsko 1982)

Fabry Perotův interferometr

Úloha č.3 Interferometry a vlastnosti laserového záření

1.8. Mechanické vlnění

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Vlnové vlastnosti světla difrakce, laser

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 8 : Studium ultrazvukových vln

Vybrané spektroskopické metody

Elektromagnetické záření. lineárně polarizované záření. Cirkulárně polarizované záření

VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_05_Modulace a Modulátory

Teorie rentgenové difrakce

Optika pro mikroskopii materiálů I

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník)

2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte stupnici monochromátoru SPM 2.

Vznik a šíření elektromagnetických vln

ATOM VODÍKU MODEL : STOJÍCÍ BODOVÉ JÁDRO A ELEKTRON VZÁJEMNĚ ELEKTROSTATICKY INTERAGUJÍCÍ SCHRÖDINGEROVA ROVNICE PRO PŘÍPAD POTENCIÁLNÍ ENERGIE.

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

Využití komplementarity (duality) štěrbiny a páskového dipólu M

Látka jako soubor kvantových soustav

Speciální spektrometrické metody. Zpracování signálu ve spektroskopii

Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole

16. Franck Hertzův experiment

Zdroje optického záření

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech

ELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Nástin formální stavby kvantové mechaniky

Fourierova transformace

Fotonické nanostruktury (alias nanofotonika)

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Digitální učební materiál

Frekvenční analýza optických zobrazovacích systémů

ρ = 0 (nepřítomnost volných nábojů)

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Fyzika.

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

1 Zadání. 2 Úvod. Název a číslo úlohy 9 - Nelineární jevy v ultrarychlé optice. Měření provedli Jan Fait, Marek Vlk Vypracoval

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

Transkript:

Fyzika laserů Přitahováni frekvencí. Spektrum laserového záření. Modelocking Jan Šulc Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické jan.sulc@fjfi.cvut.cz 4. dubna 2013

Program přednášek 1. Kvantová teorie tlumení, řídící rovnice 2. Aplikace na atom, Pauliho rovnice 3. Poloklasický popis interakce záření s látkou 4. Aplikace na šíření rezonančního záření prostředím 5. Aplikace na laser kontinuální režim 6. Aplikace na laser Q-spínání 7. Koherentní šíření impulzů 8. Další jevy v poloklasické aproximaci 9. Spektrum laseru a režim synchronizace módů 10. Kvantová teorie laseru, F.-P. rovnice 11. F.-P. rovnice pro záření a atom 12. F.-P. rovnice pro laser 13. Statistické vlastnosti laserového záření

Interakce rezonančního záření s prostředím poloklasicky Záření elektromagnetická vlna, popisují MR klasicky Prostředí soubor dvouhladinových kvantových soustav, ω 21 = (E 2 E 1 )/ Interakce záření s hmotou prostřednictvím polarizace prostředí Odezva prostředí 3 vektorové parciální nelineární diferenciální rovnice 2. řádu pro E, P a N. Prostředí je pro rezonanční záření disperzní a nelineární Signál pomalu proměnný impulz s harmonickou nosnou frekvencí ω Timp 1 v rezonanci (ω = ω 21 ) a bez fázové modulace tři rovnice pro obálku E z = µ 0ω 21 c P 2 2 P 2 = P 2 d 21 2 t T 2 EN N = N N 0 + 1 t T 1 EP 2 Rezonanční prostředí je disperzní susceptibilita je funkcí frekvence Rezonanční prostředí je nelineární v blízkosti rezonanční frekvence může v závislosti na obsazení hladin docházet k pohlcení nebo zesílení záření (susceptibilita je komplexní)

Přitahováni frekvencí Laser = rezonátor + aktivní prostředí E i t 1, r 1 t 2, r 2 aktivní prostředí k(ω) = k (ω) + ik (ω) Aktivní laserové prostředí je popsané vlnovým vektorem: k(ω) = k (ω) + ik (ω) =. ω 1 + 1 c 2 χ (ω) + i 1 ω 2 c χ (ω) L rez Amplitudová podmínka generace zisk = ztráty: k (ω) = 1 2L rez ln 1 r 1 r 2 respektive: χ (ω) = c ωl rez ln 1 r 1 r 2 Fázová podmínka na jeden oběh rezonátoru připadá celočíselný počet vln: 2L rezk (ω) = m 2π, m = 1, 2, 3, ω m = mcπ 1 + 1 1 L rez 2 χ (ω) E t

Přitahováni frekvencí Mezimódová vzdálenost se po vložení (vybuzení) aktivního prostředí do rezonátoru zmenší ω m = mcπ L rez 1 + 1 1 2 χ (ω).= mcπ L rez 1 1 2 χ (ω) Módy jsou přitahovány k maximu zisku aktivního prostředí ω 21

Tvar spektrální čáry Homogenní rozšíření Nehomogenní rozšíření Jednotlivé kvantové soustavy mají stejnou rezonanční frekvenci ω 21. Výsledný spektrální profil se shoduje se spektrem jedné KS. Jednotlivé kvantové soustavy mají různé rezonanční frekvence. Výsledný spektrální profil je superpozicí příspěvku od všech KS.

Oscilace v prostředí s ideálním homogenním rozšířením 1. Bezprostředně po zahájení činnosti laseru začínají růst všechny módy s frekvencemi ν 1, ν 2, ν 3,..., ν N, pro něž koeficient zesílení převyšuje koeficient ztrát. Přitom nejrychleji rostou centrální módy 2. Během krátké doby dojde k saturaci zesílení, takže centrální módy nadále rostou, zatímco okrajové, pro něž jsou ztráty větší než zisk, jsou tlumené a případně zanikají 3. Nedochází-li k vypalování prostorových děr, zůstane pouze jediný mod

Nehomogenní rozšíření spektrální čáry 1. Laserové oscilace nastávají v prostředí s nehomogenním rozšířením přechodu v každém módu, který nezávisle vypaluje zářez v celkovém spektrálním profilu zesílení 2. Zesílení jednoho módu prostředím neovlivňuje zesílení ostatních módů 3. Centrální módy využívají příspěvků většího počtu atomů a proto obsahují více fotonů než módy okrajové

Vypálení zářezů v prostředí s Dopplerovým rozšířením Vlnění frekvence ν q saturuje obsazení atomů s rychlostmi v = ±c(ν q/ν 0 1) na obou stranách od centrální frekvence a vede k vypálení dvou zářezů v profilu zesílení.

Lambův zářez Výkon jednomódového laseru o frekvenci ν q s dopplerovsky rozšířeným prostředím, jehož koeficient zesílení je rozložený okolo centrální frekvence ν 0. Při frekvenci ν 0 = ν q vykazuje místo maximálního výkonu Lambův zářez.

Synchronizace módů Modelocking Generace krátkých optických impulsů Q-spínání limitem délky impulsu je doba života fotonu v rezonátoru, což pro R = 90 % a L rez = 1 mm ( mikročipový laser) dává teoreticky nejkratší impulsy cca 60 ps chceme kratší impulsy! Generace ultrakrátkých impulsů modelocking Princip spočívá v superpozici konstruktivní interferenci fázově synchronizovaných podélných módů rezonátoru vzájemně frekvenčně ekvidistantně posunutých o c/2l rez rázy, zázněje.

Synchronizace módů Modelocking Vzájemné sfázování jednotlivých módů je podstatné Při náhodném fázovém posuvu mezi módy je důsledkem superpozice chaotická obálka jejíž maximální výkon odpovídá v nejlepším případě prostému součtu středních výkonů jednotlivých módů freerunning V závislosti na šířce pásma zesílení aktivního prostředí může počet podélných módů v rezonátoru dosahovat az mnoha desítek tisíc! Jak je synchronizovat? Jaká bude délka impulzu?

Synchronizace módů Modelocking Uvažuje rezonátor délky L rez se zrcadly s reflexivitou R 1, R 2, ve kterém je vloženo aktivní prostředí se maximem zisku na frekvenci ω 0 a účinným průřezem pro stimulovanou emisi σ e(ω) Jaké módy se budou generovat? g práh = 1 2L rez ln 1 R 1 R 2 Přípustné rezonanční frekvence pro: g(ω) g práh ω g Vzdálenost rezonančních frekvencí: ω = 2π c = 2π 2L rez τ r Počet módů: šířka zisku nad prahem N = vzdálenost módů = ωg ω

Synchronizace módů Modelocking Pole n-tého módu: E n(z, t) = E n0 exp i[ω nt k(ω n)z + φ] Předpokládáme: 1. Všechny módy mají stejnou amplitudu E n0 2. Zanedbáváme přitahování frekvencí k(ω n) k 3. Nad prahem jsou módy ω n, kde n (n 0 N/2, n 0 + N/2) 4. Frekvence přechodu v centru ω 0 = ω n0 Frekvence módů: Celkové pole: ω n0 = ω 0 ω n0 +1 = ω 0 + ω ω n0 1 = ω 0 ω... E(z, t) = X n E n(z, t)

Synchronizace módů Modelocking Celkové pole: E(z, t) = X n E n(z, t) = e iω 0t N 2 X q= N 2 A k (z)e iq ω t Pár vzorečků: sx q= s e iq ω t = nx k=1 sx q=1 ag k 1 = a(gn 1) g 1 e i(q 1) ω t + sx q=1 Trocha matematických úprav (DC 6.1), a dostaneme: E(z, t) e iω sin N ω t 0t 2 sin ω t 2 e i(q 1) ω t 1

Synchronizace módů Modelocking Výstupní intenzita: I E 2 sin2 N ω t 2 sin 2 ω t 2 Výkon je vyzařován z rezonátoru s periodou: T R = 2Lrez c Špičkový výkon je N-krát větší než střední výkon. Doba trvání jednoho impulsu: T = T R N Prostorová délka jednoho impulsu je N-krát menší, než dvojnásobek délky rezonátoru.

Modelocking

Modelocking Pásmově limitovaný impuls Šířka impulsů omezena jen šířkou pásma zesílení aktivního prostředí a disperzními vlastnostmi rezonátoru. Šířka pásma zesílení: d 21 2 N 0 1 ε 0 T 2 χ (ω) = (ω ω 0 ) 2 + 2 1 T 2 Maximální počet módů pro daný rezonátor: N max = 1 T 2 1 T R = T R T 2 T min = T 2 Pásmově limitovaným impulzem nazýváme impulz, v němž počet módů odpovídá pološířce čáry zesílení

Aktivní materiály vhodné pro modelocking

Metody synchronicaze impulsů Aktivní (akustooptická a elektrooptická závěrka) Pasivní (saturovatelný absorbér, nelineární zrcadlo, kerr-lens) Synchronizace střetem impulsů Kompenzace disperzeního rozšíření impulsu

Synchronizace módů s využitím Kerrovské čočky Schéma laseru využívajícího pro synchronizaci impulzů Kerrův jev v aktivním prostředí laseru

Zesilování impulzu Uspořádání zesilovače ultrakrátkých impulzů Aby nedošlo k poškození zesilovače, je zesilovaný impulz nejprve prodloužen čerpován a po zesílení opět komprimován (ω 1 < ω 2 ). Pro expanzi i kompresi impulzu je možné použít systému difrakčních mřížek.

Tvarování impulzu Experimentální uspořádání aparatury pro tvarování impulzů Vstupující impulz je na mřížce spektrálně rozložen v prostoru. Po kolimaci je struktura spektra modifikována průchodem elektronicky řízeným transparentem (LCD) Impulz je složen do nového tvaru.

Shrnutí Spektrum laserového záření rezonátor & aktivní prostředí Přitahování módů, disperze Homogenní nehomogenní rozšíření Vypalování spektrálních a prostorových zářezů Režim synchronizace módů modelocking Pásmově limitovaný impulz Příště: KVANTOVÁ TEORIE LASERU

Literatura SALEH, B. E. A. TEICH, M. C.: Základy fotoniky - 3.díl, Matfyzpress, Praha, 1995. VRBOVÁ M., ŠULC J.: Interakce rezonančního záření s látkou, Skriptum FJFI ČVUT, Praha, 2006 VRBOVÁ M. a kol.: Lasery a moderní optika - Oborová encyklopedie, Prometheus, Praha, 1994 VRBOVÁ M., JELÍNKOVÁ H., GAVRILOV P.: Úvod do laserové techniky, Skriptum FJFI ČVUT, Praha, 1994 http://people.fjfi.cvut.cz/sulcjan1/ulat/ Přednášky: http://people.fjfi.cvut.cz/sulcjan1/fla/